Strasti dospívání

Napsala: WaveGoodbye, Překlad: petrSF

51

Měla jsem plán, dobrý plán, nebezpečný plán. Teď nevím, co mám dělat, jsem v taxíku, který mě veze k domu nedaleko jeho. Radši jsem změnila číslo domu, abych nepůsobila příliš podezřele.

Teď nevím, jestli ho chci pouze vidět. Přesvědčit se, zda poznám, jestli se kaje, nebo se nezměnil. Chci se přesvědčit, jestli si o sobě pořád myslí, že je velký borec a ne ten malý kluk, kterým ve skutečnosti je.

Snažila jsem se s tím přestat... celý měsíc jsem se pokoušela to nechat být, ale nejde to, nedokážu myslet na nic jiného, ale možná bude stačit, když ho uvidím, abych to dokázala nechat být.

Okolí vypadá bezpečně a... dokonale. Vsadím se ale, že dokonalé není, vždycky se najde něco skrytého pod povrchem, vždycky existují nějaká tajemství. Někdy přemýšlím, co ta tajemství jsou. Když se třeba podívám na nějakého člověka ve škole, který vypadá šťastně a spokojeně, nebo naopak na někoho, kdo vypadá osaměle... přemýšlím, jaká mají tajemství, jaká tajemství mají jejich rodiny.

Když jsem se kdysi dívala na Ashley, přemýšlela jsem o jistých věcech na ní, ale teď jich většinu znám, nebo alespoň ty, o kterých jsem přemýšlela. Jako třeba, jak má ráda lupínky. Vždycky jsem to z nějakého důvodu chtěla vědět a nikdy jsem se nedostala k tomu, abych se jí na to zeptala. Zeptala jsem se až před dvěma týdny. Nemá v nich ráda moc mléka a na tom se shodneme, nesnáším napučené lupínky.

Srdce mi rychle buší, ale nebojím se. To bude asi nervozita.

Taxík zastaví, já vyndám z peněženky peníze a řeknu taxikáři, aby se drobné nechal.

Vystoupím, z prázdného vedlejšího sedadla si vezmu svou cestovní tašku a poděkuju řidiči. Však víte, za to, že nás cestou sem nezabil.

Jsem unavená z letu, hodně unavená a musím pořád mrkat, abych udržela oči otevřené.

Spatřím jeho dům, ale na příjezdové cestě nestojí žádné auto. Tak se otočím a vydám se pár bloků nazpátek, kde jsem zahlédla Starbucks, abych do sebe dostala tolik potřebnou dávku kofeinu.

Jsem tu dvě hodiny, jsem nadopovaná. Měla jsem tři espressa a jedno normální kafe.

Vstanu a zamířím na záchodky.

Nikdo tu není, samozřejmě kromě mě. Jsem za to ráda. Položím obě ruce na umyvadlo, se sklopenou hlavou se předkloním a snažím se dýchat. Znovu si v hlavě projdu všechny Ashleyiny vzpomínky, které mi vyprávěla, a můj plán opět vypadá dobře. Musí zaplatit za to, co jí udělal.

Nemusím držet svou zlost pod pokličkou, jako jsem to dělala uplynulý měsíc, když jsem byla s Ashley, můžu dát svému hněvu volný průchod.

Mám zavřené oči a vidím ji, jak spí a vypadá dokonale nevinně a pokojně, a pak pomyslím na to, jak ho viděla naposledy, jak jí málem zlomil vaz.

Ucítím, jak mi po tváři sjede pár slz, a chvíli je tam nechávám. Pak se nadechnu a celá se obrním. Otřu si slzy a nahodím chladný výraz.

Jdeme na to, Spence.

Otočím se, vyjdu za záchodků a zamířím k východu. Musím se přesvědčit, jestli se už vrátil.

Na příjezdové cestě stojí auto, ale nevím, jestli je jeho, mohla by být někoho, s kým žije.

Snažím se nevzbudit moc velké podezření pro případ, že by si mě někdo, ale hlavně on všimnul. Dvakrát jsem prošla po ulici kolem a teď se chystám projít potřetí.

Tehdy ho spatřím.

Vůbec se nezměnil.

Vypadá stejně jako na té fotce, kterou jsem viděla. Je samozřejmě starší, není tlustý, to vůbec ne, je ‘zavalitý’.... víte, jak to myslím?

Srdce mi při pohledu na ruce, které vztáhl na Ashley, zuřivě buší. Na ruce, které zaťal v pěst a uhodil ji.

Měla jsem si koupit pistoli.

Polknu žluč, která mi při pohledu na něj stoupla do krku, a vydám se k němu, přičemž se snažím držet svůj hněv na uzdě.

Oči má stejné jako na fotkách. Kruté a prázdné. Vůbec se nepodobají Ashleyiným.

Neuvědomila jsem si, že jsem po příjezdové cestě došla až k němu a jeho autu, dokud na mě nepromluvil.

"Chceš něco, nebo tu jenom zacláníš?"

Jeho hlas stačí, aby se mi zhoupl žaludek.

Dokážu potlačit všechny ty různé emoci, které mi proudí žilami, a odpovědět mu zvláštně klidným hlasem. "Zdravím, omlouvám se, ale nemohla bych použít váš telefon?" Ukážu k autu na ulici. "Chcíplo mi auto."

"Mám práci."

"Prosím, zabere to maximálně pět minut."

"Jsi hluchá, bloncko? Řek jsem, že mám práci. Řekni si svýmu klukovi." Jeho tón je pořád nepřátelský.

Ne, že by mi na tom byť trochu sešlo. Jenom je ho ještě snazší nenávidět.

"Jak jste přišel na to, že mám kluka?"

"Holky jako ty moc často samy nebejvaj."

Svraštím obočí a trochu ztiším hlas. "Jak jste přišel na to, že o mě vůbec něco víte?"

"Moc rád bych si s tebou pokecal, ale jak už jsem řek, možná jsi to přeslechla, mám práci."

U následujících slov se musím přemáhat, nechci s ním takhle mluvit. "Prosím, pane, hned se vám ztratím z očí, když mě necháte použít telefon. Prosím?"

Zavrtí hlavou, práskne dveřmi od auta a dojde ke dveřím od domu.

Otočí klíčem v zámku, otevře dveře a pokyne mi, abych šla dál.

Zhluboka se nadechnu a vstoupím do domu, čímž překročím hranici.

Teď už není cesty zpátky.

"Dělej," ukáže na telefon, který je sotva viditelný za rohem na stole.

"Jasně."

Vytočím imaginární číslo, řeknu hluché lince, že mám problémy s autem, a nakonec udám jméno ulice.

Dojdu k němu do obýváku a posadím se na gauč. Neobtěžuju se zeptat, jestli se můžu posadit.

"Už jsou na cestě."

"Fajn."

Rozhlédnu se a všimnu se, že v pokoji nejsou žádné fotky.

"Kde máte manželku? V práci?"

"Přítelkyni a ne."

Mírně přikývnu a pokračuju ve vyptávání.

"Máte děti?"

"Ne."

Hajzl.

"Jak to? Nikdy jste po nich netoužil, nebo...?"

Začne vypadat z mého vyptávání otráveně, ale to mi nevadí, užívám si to.

"Co jsi tak zvědavá? To nedokážeš držet pusu zavřenou nebo co?"

"Něco takového."

Otočí se, aby si nalil drink, a já sleduju, jak zlatavá tekutina teče do skleničky.

"Vsadím se, že si tvůj přítel si s tebou užije, co?"

Myslím, že udržuju Ashley řádně zaměstnanou.

"Přítelkyně," opravím ho.

Zakucká se. "To si děláš srandu."

Ušklíbnu se. "Ne."

Vydá krátké ‘hm’ a pak se znovu napije. "S kolika klukama jste spaly... myslím obě najednou."

Na tohle se ptá sedmnáctileté holky? To je ale debil.

"Jo... tohle my nepraktikujeme."

"Ne?"

"Možná byste si měl koupit slovník a vyhledat jisté slovo."

Tím ho naštvu, vidím to na něm, a musím potlačit úsměv.

"Nebuď drzá."

Dám si nohu přes nohu a ušklíbnu se. "To bych se neodvážila."

Hodí po mě zlým pohledem, ale překvapivě mi neřekne, abych vypadla z domu. "Tak jak se jmenuješ?"

"Jak vy?"

"Raife."

"Spencer."

Mírně přikývne a znovu se napije z už téměř prázdné skleničky. "Tak, Spencer, proč nejsi v obchoďáku nebo opalovacím salónu?"

"Opakuju - co vás vede k tomu, že mě znáte?"

"Všechny holky v tvým věku jsou stejný."

To mě z nějakého důvodu namíchne a zapomenu, že jsem na to chtěla jít pomalu.

"A jsou všichni muži jako vy stejní?" zeptám se.

Odloží skleničku a otočí se na mě. "Co tím jako myslíš?"

Nenucenně pokrčím rameny. "Berte to, jak chcete."

Mlčí a myslím, že nic by nemohlo být výmluvnější, ani na to neodpoví. Zbabělec jeden.

Vstanu a přejedu prsty po krbové římse, kde by měly být fotky, Ashleyiny fotky.

"Nemrzí mě to," zvednu hlavu a pohlédnu mu do tváře.

"Co tě nemrzí?"

"Že jsem vás vyrušila, když jste měl práci, a použila váš telefon." Sleduju, jak se mu změní rysy v obličeji.

"Snažím se mě nasrat, holčičko?"

Nejsem holčička, jsem přítelkyně vaší dcery a chci vám ublížit.

Znovu pokrčím rameny. "Možná."

"Tak bys možná měla vypadnout z mýho baráku." Zamíří ke mně a srdce mi začne tlouct rychleji.

Vrátím se v myšlenkách nazpátek. "A taky jsme vám neměla v úmyslu říkat ‘pane’, to oslovení si nezasloužíte, nejste ani chlap."

Položí mi ruku na předloktí a tvrdě stiskne. Bolí to, ale nepokusím se mu vytrhnout. Ten výraz v jeho obličeji... nedokážu ho ani popsat, ale Ashley a Chris je mnohem lépe bez něj. Pořád se nebojím.

Trochu zklidním dýchání, nakloním se k němu a zašeptám: "Je jim mnohem líp bez vás."

Dál mě drží za ruku a strčí do mě, až narazím do zdi. "Cos to říkala?"

Bolelo to, ale nedávám to na sobě znát.

Znovu ztiším hlas. "Řekla jsem, že Ashley a Christine je líp bez vás."

Dívám se mu přímo do očí, nejdřív se v nich objeví šok a pak ho vystřídá hněv. Nedokážu zastavit slova, která se mi derou na jazyk. Musím to udělat, je mi fuk, jestli mě zmlátí.

"Jste děsnej trapák, proč se vás bály, hm? Jste zbabělec, malej kluk." Víc se k němu nakloním. "A dostanu vás na kolena."

Vypadá rozzuřeně, pořádně rozzuřeně, a já se nesnažím skrýt úšklebek.

Popadne mě za obličej, bouchne mi hlavou u zeď a bolestivě mi tlačí prsty na kůži. "A jak to uděláš?"

Snažím se ignorovat bolest.

Mám nohy. A kolena.

Občas se hodí.

Prudce vymrštím koleno nahoru a udeřím mu do slabin takovou silou, že i mě se obličej skoro zkřiví bolestí.

Neviděla jsem jeho prvotní reakci, měla jsem zavřené oči, ale uvolnil stisk a nakonec mě pustil. Bolelo to. Ale ne tolik jako jeho, je na podlaze a snaží se nesténat, ale stejně ho slyším.

Trapák.

Dojdu tam, kde je zkroucený bolestí, a chytnu ho za obličej tak, jak to on před chvílí udělal mě. "Takhle."

Z toho, jak tlačím na jeho kůži, mě bolí prsty. Pustím ho a odstrčím mu hlavu na stranu.

Dojdu k baru a naleju si skleničku. Moc nepiju, ale myslím, že teď mi přijde alkohol vhod.

Napiju se a vychutnávám si pálivý pocit v krku, který postupně dojde až do žaludku.

Vstává, cítím to. Otočím se a dostane se mi od něj rány pěstí do spánku. Setmí se mi před očima a spadnu na podlahu. Sklenička se roztříští poblíž, zatímco se snažím zaostřit zrak.

Dojde ke mně a vleze si na mě. Sevře mi zápěstí a přitiskne je k tvrdému koberci. "To jsi neměla dělat, Spencer."

Udělá mi modřiny, Ashley to zjistí.

Myšlenka na ni mi pomůže, pomůže mi zaostřit zrak a umocní můj hněv.

"Totéž bych mohla říct o vás," je vše, co řeknu, než mu vrazím čelem do kořene nosu.

Nenapadlo mě, že z toho bude tolik krve, kape mi na obličej a na krk. Nelíbí se mi to a snažím se z pod něj vymanit.

Když jsem mu zlomila nos, trochu vykřikl, ale nenašla jsem v tom potěšení. Teď už se bojím.

Nedokážu se z pod něj dostane, je na mě příliš silný.

Nenapadne mě, co jiného udělat, tak mu znovu praštím čelem do nosu. Funguje to. Vykřikne hlasitěji a odtáhne se ode mě, čímž mi poskytne dostatečný prostor, abych ho shodila a dostala od něj pryč.

Je vyšší než já, má delší nohy. Rychle mě dožene a tvrdě do mě strčí. Klopýtnu a narazím hlavou do zdi.

Páteří mi projede zamrazení z bolesti a z myšlenky, co mi udělá, zatímco jsem momentálně bezbranná.

Zdá se, že má spadeno na jedno místo: mou hlavu.

Vím, že krvácím. Má prstem, a když mě praštil, rozsekl mi kůži.

Přiskočí ke mně a drsně mě zvedne na nohy. Pohlédnu na něj a vidím, že už má nos oteklý a dělá se mu na něm modřina. Krev mu kape na bradu a do úst, kde mu rámuje zuby.

"Ashley si zaslouží děvku, jako jsi ty."

Zvednu ruku, abych ho opět praštila do nosu, ale znovu mě strčí na zeď. Drží mě ramenem na místě a pevně mi svírá ruku a zápěstí. "Myslíš, že se jí bude líbit, až zjistí, že jsi tu byla a otravovala mě?"

Dívám se na něj, jako bych ho chtěla zabít. Rychle oddechuju a snažím se nenechat se od něj znovu vyprovokovat.

"Myslím, že mi hezky poděkuje."

Ušklíbne se a pak mi ohne zápěstí tak silně a tak hodně, že ucítím a uslyším prasknutí kosti. Nedokážu v sobě zadržet křik, který se rozlehne po místnosti.

Zvednu zdravou ruku a zaryju mu nehty do obličeje. Pořádně přitlačím a objeví se krev.

Podaří se mi vymanit z jeho sevření, ale s jednou použitelnou rukou a bolestí v zápěstí je těžké udělat něco jiného, než se pokusit odtud utéct.

Do čeho jsem se to dostala?

52

Nedojdu moc daleko. Dostanu se jen do malé předsíně, než mě popadne za vlasy a přitáhne si mě zpátky k sobě. Nedokážu se z jeho pevného sevření vymanit. Kdybych mohla použít obě ruce, měla bych možná šanci, ale s jednou je to nemožné. Tak čekám. Čekám na to, co mi udělá dál, a myslím na něco příjemného.

Ashley.

Místo toho, abych vzpomínala na to, jak jsme byly v kině nebo na něco jiného z poslední doby, vzpomínám, jak jsme se poprvé setkaly a jak zpočátku nemohla mluvit, jen otvírala a zavírala pusu, jak byla v šoku z toho, že jsem ji zčistajasna políbila.

Raife mi zarývá prsty do zátylku a šíleně to bolí. Otočím hlavu a tělo, abych se těch prstů zbavila, a málem to vyjde. Začne se nudit a znovu mě srazí na podlahu.

Natáhnu ruce, abych zmírnila pád, a ztěžka dopadnu na zlomené zápěstí.

Rukou mi vystřelí bolest a po tváři mi tečou slzy, jak z té šílené bolesti, tak z frustrace. Dojde ke mně. Nesměje se, pouze se šklebí. "Snadno vybuchneš, co? Chápu, proč si tě moje dcera vybrala, vždycky měla slabost pro násilí."

Ještě se nedokážu pohnout, momentálně jsem paralyzována bolestí, dokážu pouze namáhavě dýchat a vzhlédnout k němu s takovou nenávistí, že se divím, že nevzplál. "Nenávidím vás."

Nemůžu uvěřit, že tenhle člověk pomohl stvořit jednoho z nejněžnějších a nejhodnějších lidí na světě.

"To rád slyším."

Vykročí směrem ode mě. Zablokuju bolest a prudce vykopnu nohu, abych ho podrazila. Neelegantně sebou plácne na zem, ale nezasměju se, je mi to fuk, chci mu ublížit.

Rychle si mu sednu na záda, jednou rukou ho chytnu za vlasy, přičemž doufám, že ho to bolí, a přimáčknu mu obličej k podlaze. Loket mu zarývám do zátylku, jako to jeho prsty dělaly mně. Zvednu mu hlavu a praštím s ní o podlahu, abych ho omráčila. "Měla bych prokázat světu laskavost, nikomu byste nechyběl."

Kvůli náhlému výstřelu bolesti v zápěstí mé sevření povolí a on toho využije. Nadzvedne se a vyvede mě z rovnováhy, takže spadnu na podlahu vedle něj.

Vzpomenu si, že nedaleko je rozbité sklo, a pokusím se dostat pryč. Nechci tu být, když jsem zranitelná, dokončíme to později.

Přestože mě ze sebe dokázal shodit, ještě nedokázal vstát. Je pořád na kolenou a zřejmě je stále omráčený. Neváhám a tvrdě ho kopnu do už pohmožděného obličeje.

Jestli si chce zahrávat s mým obličejem, tak já si vezmu do parády jeho.

Hlava se mu prudce zakloní a vidím, že se mu u úst objeví čerstvá krev. "Děvko."

Pochybuju, že jsem někdy dýchala takhle ztěžka, žilami mi proudí litry adrenalinu.

Znovu ho kopnu, tentokrát ještě tvrději. Padne na bok a nehýbá se.

Ztratil vědomí a já se nevydám ke dveřím.

Dojdu do kuchyně.

Chvíli mi trvá, než se rozhodnu, který chci, pak se vrátím do obýváku a vidím, že se pořád nepohnul.

Zlomené zápěstí si ochranně tisknu k hrudi a ve zdravé ruce pevně svírám nůž.

Vím, že nebude mimo dlouho, tak si k němu pospíším. Hrubě ho obrátím na záda a sednu si mu na hruď.

Třesu se a pořád namáhavě oddechuju.

Předkloním se a přitisknu mu ostří ke krku.

Vzpomenu si na Ashley a po tváři mi sjedou další slzy.

Chci to udělat. Strašně to chci udělat.

Ale nedokážu to. Nejsem takový člověk, tohle je na mě moc. Nedokážu zabít člověka, ta myšlenka je směšná - bez ohledu na to, jak strašně ráda bych ho navěky umlčela.

Nic mi nejde podle plánu a frustrovaně odhodím nůž do rohu místnosti.

Na okamžik pevně zavřu oči a snažím se potlačit pocit selhání, který mě naplňuje.

Otevřu oči a chci z něj slézt, ale pak se podívám dolů.

Má otevřené oči.

Zabije mě.

Pokusila jsem se nenadskočit, ale vím, že mám v šoku vykulené oči.

Ví, co jsem mu před chvílí tiskla ke krku. Ví, co jsem si chystala udělat. Prudce zvedne hlavu a praští mě s ní do nosu.

Cítím, jak mi nos praskne, a do krku mi začne téct krev.

Měla jsem to udělat. Proč jsem váhala?

Nekřičím bolestí, pokusím se krev spolknout a ušklíbnu se nad její kovovou chutí.

Nenávidím ho.

Zvednu zdravou ruku, sevřu ji v pěst a zoufale mu buším do hrudi ve snaze mu ublížit.

Jen se směje. Shodí mě ze sebe a vstane.

Ucítím první kopanec do žeber.

A pak druhý.

Pak třetí.

Při čtvrtém jsem už vykřikla.

Téměř se dusím krví, která mi stéká do krku, a mělce dýchám.

A mám zlomená minimálně dvě žebra.

Odstoupí ode mě, a kdybych dokázala pořádně dýchat, oddechla bych si, ale nejde to. Zažila jsem rvačky, ale nic takového. Všechno mě bolí.

Kromě mého mělkého dýchání je ticho a já dokážu zašeptat: "Nemůžu se dočkat vašeho pohřbu."

S něčím v ruce si ke mně přidřepne a přitiskne mi kolena na zlomená žebra. Nedokážu zadržet zasténání, které mi unikne ze zkrvavených úst, a on se spokojeně ušklíbne.

"Dřív budeš mít pohřeb ty než já, zlatíčko."

Zvedne ruku k mému obličeji a klouby mě pohladí po kůži. Hladí mě tam, kde by mě měly hladit pouze Ashleyiny ruce. Nechám si stéct po tváři několik dalších slz.

Skloní se a na okamžik si pomyslím, že mě políbí, ale těsně před mými rty se zarazí. "Připrav se křičet."

Rozbuší se mi srdce, zatímco zvedne střep ze skleničky, která mi předtím upadla.

Přiloží mi ho tam, kde jsem mu předtím držela špičku nože, a já zavřu oči.

Jeho tvář nebude poslední, kterou uvidím.

Je to její.

Navždy to bude její.

Znovu se rozbrečím a ucítím, jak se mi střep mírně zaboří do kůže. Pak se ozve tupá rána a ucítím, jak se Raife zhroutí vedle mě.

Dýchám krátce a rychle. Při pohybu žeber hlasitě zasténám bolestí. Vím, že mě neslyší. Nechávám oči zavřené, nechci vědět, kdo mě zachránil.

Uslyším ostrý nádech a sevřu oči ještě pevněji.

Prosím, ať to není ona, nemůže mě takhle vidět.

Zachránce si ke mně přidřepne a já okamžitě vím, kdo to je. Prozradí jí její parfém a stejně tak počínající pláč.

Konečně otevřu oči, které mám prázdné bolestí, a upřu je na Ashley.

Pláče a má ruce nad mou pokožkou, zvažuje, zda se jí může dotknout. "Spence."

Chystám se promluvit, ale místo slov mi ze rtů vyjde vzlyk, což ji rozpláče ještě víc. "Panebože, miláčku."

Posunu zdravou rukou po koberci k její, potřebuju ji cítit. "Jsi v pořádku?" je vše, co dokážu zašeptat.

Vrtí hlavou. Předkloní se a přiloží tvář k mé, přičemž si dává pozor, aby se nedotkla mého zlomeného nosu. Cítím na tváři její horké slzy a také se ještě víc rozpláču. Přitisknu se k ní, toužím po větším kontaktu. Nakloní se k mému uchu. "Dostanu tě odtud, ano?"

Nikdy jsem ji neslyšela něčím tak jistou a na její tváři přikývnu. Pak se ode mě odtáhne.

Přesune se za mě, dá mi ruce pod ramena a opatrně mě zvedá. Když zasténám, hned se zarazí. "Promiň," chvatně se omlouvá.

"Udělej to rychle."

Pořád se nepohnula, o něčem přemýšlí. "Spence, když tě zvednu, budeš pak muset stát."

"Já vím."

Skloní hlavu k mému uchu, ústa má k němu tak blízko, že cítím její rty. "Věříš mi?"

Slzy mi pořád tečou, jednak kvůli bolesti a jednak kvůli Ashleyinu hlasu, díky němuž se konečně cítím v bezpečí. Hlas mám nevyrovnaný. "Víš, že věřím."

Na chvíli přiloží hlavu k mé, pak mě nakrátko opustí, přejde k mému boku a skloní se.

Něžně mě políbí na čelo a pak mi pohlédne do očí. "Tohle bude bolet, broučku."

Přikývnu a držím slzy na uzdě.

Jednu ruku mi dá pod nohy a druhou po záda. Pak mě rychle zvedne, jako bych nic nevážila, a opatrně mě postaví na nohy.

Zasténám bolestí a znovu na tváři ucítím horké slzy. Rychle mi je otírá a slíbává je a omlouvá se mi při tom.

Mám zavřené oči, opírám se o ni a snažím se dýchat, aniž bych měla pocit, že do mě někdo bodá.

"Bože, Spence. Co ti to udělal?" zeptá se tiše.

"Nic."

Myslela jsem, že mě bude za to, že jsem sem přišla, nenávidět, za to, že jsem sem přinutila přijít ji, ale je ke mně hrozně pozorná a omlouvá se mi.

Mou předchozí odpověď ignoruje. "Musíme jít, ano?"

Přikývnu a držím si zápěstí u břicha. Ashley zvedne z gauče mou tašku a hodí si ji přes rameno.

Jdeme ke dveřím a já se rozhodnu otočit. Chci se přesvědčit, že je v bezvědomí.

Není.

Vstává a upírá zrak na temeno Ashleyiny hlavy.

Celé tělo mi ztuhne. Pokud jí bude chtít ublížit, nebudu schopná ho zastavit.

Ashley ucítí, že jsem ztuhla, a otočí se, aby se na mě podívala. Následuje můj pohled a pohlédne na svého otce.

Rozhostí se ticho.

Nedívá se na něj tak, jak na něj hleděla, když se dívala na tu fotku. Dívá se na něj s nenávistí v očích a jako by byla připravená ho zabít, pokud by se ke mně přiblížil, k nám přiblížil.

Raife to ticho přeruší a zní překvapeně. "Ashley."

Nepozdraví ho, jen na něj dál upřeně hledí s takovým opovržením, že jsem ráda, že jsem to já, kdo ji drží za ruku, a nejsem terčem toho pohledu.

"Nepozdravíš svýho tátu?"

Neodpoví mu a zajímalo by mě, co se jí právě honí hlavou. Naposledy ho viděla a mluvila s ním před čtyřmi roky.

Raife zkusí jiný přístup, vykročí směrem ke mně. "Možná se mnou bude mluvit Spencer."

Než mám šanci zaregistrovat, co se stalo, Ashley si stoupne přede mě a vytáhne něco zpoza pásku džín.

Je to zatracená pistole.

Ani já si nepřinesla pistoli. Nemám pistoli.

Namíří ji na něj a hlas má zvláštně klidný. "Možná bys moh jít do prdele."

Zasměje se. "Rád slyším, že ses naučila nový slova, Ashley."

Ashley se opovržlivě zasměje a zavrtí hlavou. "Bože, vůbec ses nezměnil."

"Pořád tentýž muž, kterýho znáš a miluješ, co?"

"To těžko."

Tu poznámku ignoruje a ukáže na tu malou černou pistoli. "A přinesla sis kamarádku, to je hezký, Ashley." Ušklíbne se. "Škoda, že ji nepoužiješ."

Udělá tři kroky směrem ke mně. Už je hodně blízko a já se pokusím odstrčit Ashley stranou, ale stojí pevně na místě a drží mě v bezpečí za sebou.

Cítím, jak se zhluboka nadechne a zadrží dech. Pak zvedne pistoli trochu výš a namíří mu ji na krk.

Raife nevypadá vystrašeně, vypadá pobaveně. "Jak jsem řek, nepoužiješ ji."

Když Ashley stiskne spoušť, trhnu s sebou, zatímco mi ušní bubínky bolestivě rozechvěje hlasitý výstřel.

Byl to slepý náboj.

Raife vypadá stejně šokovaně, jako se já cítím.

Nemůžu uvěřit, že Ashley vystřelila.

"Příští nebude slepej."

Zatímco nás Ashley vede zpátky ke dveřím, otočí se, aby pohlédla na stále strachy omráčený Raifův obličej. "Přísahám Bohu, že jestli se ještě někdy přiblížíš ke Spencer nebo mý rodině..."

Nečeká na odpověď, jednu ruku mi dá kolem zad a pomůže mi vyjít z domu.

Její jemná dlaň mě na zádech hřeje, cítím se díky ní v bezpečí. Už se nebojím.

Nepouštěj mě.

53

Od toho dne už uplynula nějaká doba, ale ne dost dlouhá na to, abych na to zapomněla, protože to se nikdy nestane. Vím, že to byla hloupost jít tam sama, ale upřímně? Bez váhání bych to udělala znovu, kdyby na ni on nebo někdo jiný opět vztáhl ruku.

Prásknul mě Clay. Pod tlakem se ta velká holka snadno zlomí a jsem si jistá, že po přečtení toho vágního vzkazu Ashley všechny pořádně vyzpovídala.

Neměla radost, že jsem to udělala, ale překvapivě... to pochopila. Po jedné malé, ale spíš větší diskuzi. Pořádně vášnivé diskuzi, abych byla úplně přesná.

Dobře... byla to třídenní hádka. Když jsme dorazily zpátky do LA, začaly otázky. Ptala se mě, proč jsem sakra podnikla něco tak hloupého sama, a obvinila mě, že jí nevěřím natolik, abych jí řekla, co jsem cítila. Odpověděla jsem jí, že mě hrozně mrzí, že ho musela opět takhle vidět, tak zčistajasna, ale myslela jsem, že můj vzkaz nenajde, a chtěla jsem, aby za to zaplatil.

Po tom se mnou pár dní nemluvila, ať jsem jí volala sebevíckrát. Nemohla jsem z domu, protože matka mi uložila přísný odpočinkový postelový režim... bez Ashley.

Ale vyříkaly jsme si to, to je to hlavní.

Dva týdny se ode mě na krok nehnula, a když se mnou zrovna nebyla, tak se mnou telefonovala. Přišel další vážný rozhovor, ale nezvrtlo se to, šlo to dobře.

A když o tom teď přemýšlím... ta pistole? Totálně sexy.

Měly bychom ji zapojit do postelových hrátek.

Nenabitou, samozřejmě.

Pokud nebude nabitá slepými, že bych při vyvrcholení jako signál zmáčkla spoušť.

Určitě přemýšlíte, jestli z něj Paula nadělala sekanou.

No... nenadělala.

Neví o tom.

Tedy něco ví. Ta zranění bylo těžké skrýt a vzhledem k tomu, že nejsem plnoletá, museli z nemocnice zavolat rodičům.

Nastoupili na nejbližší let a příchod Pauly jsem slyšela na kilometry daleko, když se dožadovala toho, že mě chce vidět, návštěvní hodiny sem, návštěvní hodiny tam.

Člověk by myslel, že když je doktorka, bude vědět co a jak, ale to ne. Jakmile mě spatřila ležet pomlácenou v posteli, přiskočila ke mně, zmáčkla mě v pevném obětí, tváří mě praštila do velmi pohmožděného nosu a hnula mi se žebry.

Nezapomenutelný vstup na scénu.

Mumlala slova jako 'chirurg', 'kosmetická' a 'deformace'.

Ta žena ví, jak povzbudit ego.

Nechali si mě tam jen přes noc a to ještě na výslovnou Paulinu žádost, každopádně... chci říct tohle:

Ashley zaplnila můj pokoj balónky.

A do pokoje doma mi přinesla miniledničku nacpanou Pepsi.

Není Ashley to nejrozkošnější stvoření, co kdy chodilo po světě?

Tedy kromě mě.

Paule jsme musely zalhat. Za to, že jsem tak riskovala, by mě zabila. Nebylo to lehké rozhodnutí, to mi věřte. Chtěla jsem ho vidět za mřížemi stejně jako vy, ale kdybych ho obvinila a on skončil ve vězení, změnilo by to celý náš vztah s Ashley.

Bylo to mé rozhodnutí. Ashley se nesnažila ovlivnit můj názor, nechala mě udělat, co jsem považovala za nejlepší.

Už takhle se náš vztah hodně změnil, ale v dobrém.

Rodičům jsem řekla, že jsem neviděla, kdo mě napadl, ale oni stejně informovali policii, aby sjednali 'spravedlnost'. Nic jsem jim neřekla. Vymyslela jsem si pár detailů, abych nevzbudila podezření, a oni nám řekli, že nám dají vědět.

Paula vyrobila letáky. Rozvěsila je, než jsme odletěli domů. Nebyla na nich žádná jména, jen informace o 'násilném homofobním útoku'. Přesvědčila sama sebe, že právě o to šlo, že za tím stála žárlivost na mě a Ashley.

Bylo to zároveň divné a milé.

Ash prohlásila, že už nikdy nedostane příležitost na mě znovu vztáhnout ruku, a její výraz, když to říkala? Nevím, jestli to bylo léky, ale, Ježíši, ochranářská Ashley stačí k tomu, abych se udělala.

Se sexuálními narážkami bych nejspíš měla přestat, protože se sexem mám útrum.

Je to tak, šest... ŠEST dlouhých, mučivých týdnů celibátu.

Ashley chce počkat, až se mi úplně uzdraví žebra, a už to brzy bude, ale stejně to trvá příliš dlouho, ovlivňuje to všechno, co dělám. Zvlášť vzhledem k tomu, jak jsme na tom byly předtím. Zmínila jsem se o králících, že?

No, teď jsme mrtví králíci.

Nepohybliví,

ochromení,

nehybní králíci.

A s přirovnáním ke králíkům bych měla přestat, poslední měsíc a půl jsem vypadala jako mýval. Teď už naštěstí ne. S dlahou na obličeji jsem vypadala hrozně směšně.

Ashley to ovšem přišlo roztomilé, a když mi ji sundali a byla jsem pouze za mývala, místo mývala s dlahou, taky si udělala makeupem pod očima různobarevné skvrny, abych se necítila hloupě.

Je strašně roztomilá.

A děsná koketa.

Měli jste ji vidět včera večer, když u nás večeřela, jedla rýži hrozně eroticky, kde si upouští ventil?!

Promiňte mi to hrubé vyjádření.

A minulý týden ten hrášek?

Jo a nesmím zapomenout, jak jsem před dvěma týdny spala u ní a viděla ji, jak si před spaním čistí zuby, ty pohyby rukou...

"Spencer, ty úchylačko."

Otočím se na objekt svých tužeb a opatrně se zasměju. "Co je?"

"Nemysli si, že nevím, na co myslíš," řekne mi Ashley ostře.

"A na co myslím, slečno telepatko?"

"Zase myslíš na sex a vážně...," zasměje se, "měla by sis najít novýho koníčka."

Jak to sakra dělá?

"Jak jsi poznala, že myslím na sex?"

"Protože se vždycky tváříš takhle." Odmlčí se a nasadí přihlouplý výraz s otevřenou pusou, čímž mě rozesměje.

"Takhle se rozhodně netvářím."

"Máš pravdu, spíš nějak takhle...," předvede přehnaně šokovaný výraz.

Obrátím oči v sloup a slabě ji šťouchnu. Oplatí mi to trochu silněji a já předstírám velké zajíknutí bolestí, díky čemuž se ke mně na posteli přisune mnohem blíž.

Jsem hrozně mazaná.

Kde vám to mám podepsat, Menso?

"Promiň, promiň, promiň." Ashley se ke mně skloní a přitiskne mi rty na tvář... no, to mi nestačí.

Otočím se k ní čelem, pohlédnu jí do očí a pořád předstírám bolest. "To je dobrý."

"Ne, není, nechtěla jsem ti ublížit, Spence."

Vypadá přepadle a já se cítím trochu provinile, tak nám oběma zvednu náladu. Trochu se nadzvednu a přitisknu své rty k jejím.

Zpočátku je to něžné, ale rychle to přeroste v něco většího, něco hlubšího. V podstatě protlačím jazyk do Ashleyiných teplých úst, kde se střetne s jejím, a obě z jejich kontaktu zasténáme.

Opatrně zvednu zdravou ruku a vpletu ji Ashley do vlasů, přičemž si dávám pozor, abych si opravdu neublížila. Jak jsem říkala, žebra už mám téměř zahojená, ale pořád to bolí, když udělám prudký pohyb.

Takových polibků bylo v poslední době hodně, kdy Ashley nechce zajít dál. Vždycky jsem pak frustrovaná a chci víc.

Trochu víc přitlačí obličej k mému, aby polibek prohloubila. Ruku, kterou měla položenou na mém rameni, zatímco jsme vedle sebe ležely na posteli, posune níž. Přejede s ní po mé obnažené ruce a zanechává na mé pokožce husí kůži. Vím, kam její ruka směřuje, a zasténám jí do úst, když ji ke mně přitiskne.

Od toho mého 'malého výletu' jsme takhle daleko nezašly. Užívám si ten pocit a přirazím pánví proti její ruce, abych napomohla těm slastným pohybům.

Musela jsem jí vytrhnout z toho transu, ve kterém byla, protože ruku okamžitě odtáhne. "Promiň."

Chvíli mi trvá, než mi úplně dojde, co se stalo. "Promiň?"

"Jo, nechtěla jsem tě pokoušet."

Můj tón není moc příjemný. "To by bylo poprvý."

Nechci na ni být zlá, jsem jenom pořádně frustrovaná.

Je zmatená. "Cože?"

"Nehraj si na nevinnou, Ashley. Viděla jsem, jak jsi včera jedla tu rýži." Odmlčím se a mírně zamávám rukou. "A minulý týden ten... hrášek."

Zmateně svraští obočí. "O čem to mluvíš?"

Ignoruju tu otázku. "A nechtěj, abych začala o tom, jak si čistíš zuby!"

Snaží se nerozesmát a já oddechuju trochu namáhavěji, než bych měla, ale pak se tiše rozesměju.

"Panebože. Promiň."

Vstane z postele a otevře okno. "Moje přítelkyně je šílený sexem posedlý dinosaurus!"

Opatrně se na posteli zasměju. "Mrcho."

Nechá okno pootevřené a klekne si na postel, přičemž mi koleno přitiskne těsně k rozkroku. Nakloní se tak, aby se mi neopírala o hruď, a položí si ruku na polštář vedle mé hlavy. Dívá si mi do ztmavlých očí a hlas má hluboký. "Slibuju ti, že za dva týdny budeš z plných plic křičet mý jméno..." Nechá tu větu nedokončenou a já z toho, jak má tmavé oči, polknu.

"Taky tě hrozně chci, Spence."

To jsem potřebovala slyšet. Usměju se a zvednu ruku v sádře, na kterou se mi znovu a znovu podepisovala. "To je tou sexy sádrou, že jo?"

"Rozhodně."

"Já to věděla."

Usměje se a nakloní se pro cudný polibek. Pak se odtáhne, vezme si fixu a na jedno z posledních prázdných míst na sádře napíše: 'Barney <3'

"Ashley," protáhnu její jménu. Předstírám, že mi to vadí, i když je to ve skutečnosti naopak.

"Tak co jinýho tam ještě chceš napsat?"

Na okamžik se zamyslím. "Nakresli nás jako jednoduchý postavičky při sexu."

Zasměje se a začne kreslit, ale nenechá mě se podívat, dokud neskočí, tak trpělivě čekám a snažím se při pohledu na to, jak rozkošně celá soustředěná vypadá, moc nezubit.

Uvolní mírné sevření sádry a nechá mě ruku zvednout, abychom si prohlédla její kresbu.

Je k popukání. Jedna její ruka je vidět a druhé ne... ze zřejmých důvodů, své nechutně dlouhé prsty má tak hluboko 'uvnitř mě', že to vypadá, že mi musí vyjet zadkem ven. Nohy mám ohnuté v kolenou a paty zarývám do toho, co předpokládám, že bude postel... nebo podlaha. Hlavu mám zakloněnou dozadu a mám doširoka otevřenou pusu.

Vybuchnu smíchy. "Tak to si musím vyfotit."

Už to dělá zase.

Svůdně žvýká hranolky.

Já ty dva týdny snad nepřežiju.

Vážně ne.

Sakra práce.

54

Je večer a jsme na odlehlé části pláže, Ashley u toho nechce mít žádné diváky. V ruce držím deku a Ashley nese košík.

Nejspíš v něm má jídlo, ale líbilo by se mi, kdyby tam měla kostým dominy, pouta a pistoli. Nesmím zapomínat na pistoli.

Vsadím se, že kdybychom opravdu použily pistoli se slepými náboji, pět vteřin po tom, co bych zmáčkla spoušť, bych uslyšela nějaký 'rozumím' signál i od Pauly. Člověk prostě ví, že by to slyšela a poznala, že jsme to my.

Dva týdny uplynuly a já nemůžu být šťastnější, vážně. Teď jsem euforická Spencer... nebo alespoň budu. Brzy.

Brzy brzičko.

Držíme se za ruce a já se zastavím, takže zastaví i Ashley. Pustím jí ruku, rozložím deku a zazubím se. "Tohle se zdá být jako dobré místo pro mnohonásobné orgasmy."

Tomu se usměje a ukáže nalevo. "Můžeme to dělat i tamhle na tý skále?"

"Myslím, že otázkou by mělo být, kde to nebudeme dělat."

"Máš pravdu, promiň. Co mě to jen napadlo?" obrátí nad sebou oči v sloup.

Pokrčím rameny. "Ty jsi tu cvok, já jsem jenom nadržená přítelkyně."

"Máš ten seznam?"

"Jo." Vyndám z kapsy papír a ještě jednou si ho projdu. "Nemáš sebou propisku?"

"Proč bych si brala na pláž propisku?"

"Na... čmárání... v písku?"

Drobně se usměje. "To se ti moc nepovedlo a ne, nemyslím si, že dneska večer budeme 'čmárat'. K čemu potřebuješ propisku?"

Pohlédnu na ni, jako by fakt byla blázen. "Abych si odškrtávala každou polohu, k čemu myslíš?"

Pokrčí rameny a prakticky sebou hodí na deku. "Zmocni se mě!"

Musím se zasmát a stejně jako Ashley padnu na deku vedle ní. "Ne, ty se zmocni mě!"

"Ty se zmocni mě."

"To by nešlo, Ashley. Pořád mám... bebíčka," lžu.

Myslela jsem, že se tomu trapnému slovu zasměje, ale nesměje se. Otočí se na bok, dá mi z tváře vlasy, které mi padaly do očí, a láskyplně mi do nich pohlédne. "Plácáš kraviny, Carlinová."

Udělám na ni obličej, ale ona se na mě jen usměje, není to široký úsměv... myslím, že si ani není vědomá, že se usmívá, ale, Ježíši, je tak neuvěřitelně nádherná. Zvednu ruku, přejedu jí prsty po čelisti a pak jí lehce promnu palcem spodní ret. "Máš představu, jak jsi nádherná?"

"Snažíš se mě dostat do postele?"

Té otázce se zazubím. "Vždycky."

Pokusí se neusmát, ale stejně ten úsměv vidím. "Nikdy se neměň, Spencer."

Hned nic neřeknu, jen jí oplácím ten spalující pohled.

...Dokud tu chvilku nepřekazím.

"Tak jakej si dáme ten sex? Nechci rychlovku v oblečení. Chci mít písek tak hluboko v z..." Smějící se Ashley mě přeruší rukou, kterou mi dá přes ústa.

"Sklapni."

"Přinuť mě," zamumlám proti její ruce.

Nebylo to moc zřetelné, ale stejně to slyšela, a netrvá dlouho a její ústa se přitisknou k mým a vášnivě mě líbají.

Odtáhnu se od ní.

"Nechceš napodobit ten klip od Blink 182?"

Přejede si jazykem přes rty a pohlédne na mě. "O čem to proboha zase mluvíš, Spencer? Líbí se mi, když, no... 'zapojuješ hlasivky', ale tím nemyslím tohle."

Ignoruju tu poznámku, ale uložím se ji do paměti pro pozdější připomenutí. "V jednu chvíli se tam Travis a ta jeho štětka začnou válet po písku, než začnou sexovat, je to děsná sranda. Nemůžu uvěřit, že nevíš, co myslím."

"Momentálně jsou mi Travis a jeho 'štětka' totálně ukradení, Spencer."

"Znamená to, že se nechceš válet?"

Vydá popuzený zvuk. "Bože. Tak dobře. Pojďme se válet."

Zazubím se a pak ji pevně sevřu, přetočím se přes ni na druhou stranu, přitáhnu ji na břicho a opět nás otočím na bok. Ashley opakuje totéž se mnou a chvíli se tak válíme, dokud se nerozesměje.

"Tohle je lepší než sex."

...Ustanu. Leží na mně.

"...Cože?"

"Konečně tě něco umlčelo. Fakt hodně mluvíš, Spence."

Přijímám její slova, ale neodpovím jí, jen se nadzvednu, až jsem kousek od jejích rtů, a zašeptám: "Přinuť mě křičet."

Když jí ztmavnou oči a skloní se k polibku, srdce se mi v očekávání začne tlouct rychleji.

"Spencer, nebudu ti to opakovat."

Zamračím se. "Vždyť jsem nic neříkala."

Než má Ashley šanci odpovědět, mé okolí se změní.

Ne.

Prosím ne.

Když spatřím, že jsem zpátky ve své posteli a je ráno, téměř propuknu v pláč.

To si ze mě děláš srandu, Bože?!

Vždyť jsme se ani nedostaly k tomu zásadnímu!

A kde jsem proboha přišla na Travise Barkera?

Ashley je tu. "Konečně. Bože, sice to tvrdíš o mně, ale ve skutečnosti to ty spíš jako zabitá."

Stále tam zaraženě ležím, když roztáhne žaluzie a na tvář mi dopadnou sluneční paprsky, kvůli kterým sebou trhnu a přetáhnu si přes hlavu přikrývku.

"Ale no tak, je nádhernej den, přece ho nechceš celej prospat, že ne? Kromě toho se musíme dneska vzdělávat."

Zamyslím se nad tou poznámkou, díky které zněla starší, než ve skutečnosti je, a ozvu se zpod přikrývky: "Babi, to jsi ty?"

Ignoruje to. "Vstávej. Hned."

"Nemůžu," zamumlám z teplého pelíšku.

"Proč ne?"

Tohle děláme často, vždycky je to sranda.

"Je mi tu dobře."

A ona si vždycky vzpomene.

"Vstávej, nebo ti zmaluju zadek."

Kouzelná slůvka.

I když mě ten sen namíchnul víc, než si dokážete představit, ona mě toho dokáže pro teď zbavit jen tím, že je obvyklá roztomilost sama.

Ve skrytu přikrývky se usměju. Strhnu si ji z obličeje, zvednu jednu ruku do vzduchu, ale oči nechávám zavřené. "Už vstávám."

"Myslím, že až odejdu dolů, tak znova usneš."

Zvednu i druhou ruku a vypadám u toho trochu přiblble, jelikož jednu ruku mám v sádře a druhá tam ve vzduchu ochable jen... visí.

Uslyším ji dojít k posteli a ucítím, jak mě chytne za paži a loket a vytáhne mě do sedu. "Jdi se osprchovat."

Na souhlas zabručím.

Po osprchování se o samotě jsem sešla dolů, kde jsem spatřila sedící Ashley v úboru na spaní, jak nám zrovna zalila cereálie.

Když mě spatří, usměje se. "Sluníčko."

"Zdroji mých nočních můr."

"Cože?"

"Nic, promiň."

Poznám, že se nezlobí. "Měla by sis dávat pozor na pusu, Spencer. Jednou tě dostane do potíží."

"No, k ničemu jinýmu mi stejně není dobrá."

"Dva dny, broučku. Jenom dva dny. To zvládneš."

Plácnu lžící do cereálií, až se trochu rozstříkne mléko. "Nezvládnu! Já exploduju. Neustále mám zkřížený nohy, máš představu, jak blbě se tak chodí? Vypadám směšně! A je to tvoje vina, nemůžu uvěřit, že mě necháváš čekat o den dýl, jenom abychom mohly mít 'řádný' sex bez tý sádry. Zvládnu to bez problémů i s ní, Ashley. Věř mi."

"Promiň, ale chci cítit jenom tebe, ne dutej sádrovej odlitek."

Frustrovaně vzdychnu. "Fajn, ale jen aby bylo jasno... kdybys někdy z nějakýho důvodu skončila celá zasádrovaná... bylo by mi fuk, že bys vydávala dutej zvuk, stejně bych tě ojela."

"Páni... ty jsi ale zlatíčko."

"To bych řekla."

"Ale počkej... nemohla bys mě ojet, ne? Neměla bych zasádrovaný všechno?"

Na okamžik se nad tou otázkou zamyslím. "No, jak bys čůrala?"

Pokrčí rameny a obě tu nepodstatnou záležitost pouštíme z hlavy.

Máme poslední hodinu, angličtinu.

Poslední půl hodinu mě Madison neuvěřitelně štve.

Ani nic neříká, ale víte, jak na to jsem, nemůžu za to.

Nohy mám zkřížené a neodvažuju se pohlédnout vedle sebe na Ashley, která se rozhodla vzít si tu nejkratší sukni, která kdy spatřila světlo světa. Když ji spatřím psát, zamračím se.

Ta sexy mrcha.

Natáhnu ruku, vyškubnu jí propisku z ruky a odhodím ji stranou.

"Za co to bylo?!"

"Ty víš za co!"

"Tohle už začíná bejt směšný, Spencer."

Svatá pravda. Stoprocentně souhlasím.

"Ty jsi směšná. A co tě to napadlo vzít si tuhle 'sukni'?"

Zatváří se provinile.

Věděla jsem, že si ji vzala schválně.

No, tuhle hru můžou hrát dvě.

Ještě víc si stáhnu tílko s hlubokým výstřihem a založím si ruce. Dám si je těsně pod prsa, aby ještě více vynikla.

Ashley se na ně snaží nedívat, ale nemůže si pomoct, podívá se... a nedokáže odvrátit zrak.

Spokojeně se usměju, dokud neudělá totéž, a teď jsem to já, kdo nedokáže odvrátit zrak.

Ne, počkat. Takhle to nemělo probíhat.

Zakloním se v židli a rozepnu si knoflík u kalhot, ano, kalhot, myslela, že když dneska večer nebudeme mít sex, můžu si je klidně vzít.

"Slečno Carlinová, mohla byste mi laskavě říct, proč se svlékáte?"

Kurva.

Vzhlédnu k suplující učitelce paní Colemanová a snažím se vymyslet jiné důvod, než že jsem chtěla vzrušit svou přítelkyni.

"Je mi špatně od žaludku."

"Nechcete se skočit napít?"

Á, ty možnosti, kdyby se ke mně přidala i Ashley. Muchlovací možnosti, samozřejmě.

"Ano, prosím."

Ashley napadne totéž.

"Já bych potřebovala na záchod, paní Colemanová."

Není blbá.

"Počkej, až se vrátí Spencer, a pak můžeš jít."

Mohl by být dnešek ještě horší?

"Myslím, že byste ji měla nechat jít, má močový měchýř velikosti hrášku a vzhledem k její výšce a množství vody, kterou dneska vypila... čekám povodeň."

Učitelka nic neříká a já se snažím neusmát představě mě a Ashley v záchodové kabince. Pak učitelka znovu promluví. "Ashley, ty jdi. Spencer, ty se jdi posadit k oknu, a až se Ashley vrátí, můžeš se skočit napít."

Cože? To přece není fér!

Zatímco Ashley vstává, mračím se. Ohne se, aby sebrala ze země propisku, kterou jsem odhodila, čímž mi poskytne více než nádherný pohled na své nohy, a když spatří, že téměř slintám, uculí se.

A já znovu zkřížím nohy.

Uvidíme, kdo se bude smát naposled.

Trvalo jí to věčnost, a když se vrátí do třídy, sedím zpátky na svém místě. Ujistím se, že se na mě dívá, a pohlédnu na hodinky. "Určitě jsi jenom čůrala?"

"Eh, sklapni."

Při pohledu na to, jak se jí napínají svaly, když si sedá na své místo, vzdychnu.

"Potřebovala bych teď vodu, paní Colemanová."

"V pořádku, Spencer."

Podívám se na Ashley a během vstávání ze židle si dávám záležet, abych měla hruď co nejblíže k jejímu obličeji. Pak odejdu ze třídy.

Opravdu jsem měla žízeň, ale z fontánky bych za žádnou cenu nepila. Nikdy.

Ve skříňce jsem měla láhev vody, tak jsem se napila z ní, a během třetího loku mě něco napadlo.

Když vejdu do třídy, první mě spatří paní Colemanová. "Spencer, co se ti stalo?"

Sklopím zrak na své prakticky průhledné tílko. "Netuším... normálně jsem pila z fontánky a najednou šplouch." Při posledním slovu si zvednu ruce před hruď.

Pohlédnu směrem k Ashley a teď je to ona, kdo má zkřížené nohy a snaží se na mě nedívat.

Ukážu ke své lavici. "Půjdu si sednout a nechám to prostě.... uschnout."

Paní Colemanová se soucitně usměje a já se opět posadím na své místo. Otočím se k Ashley, která mě sleduje koutkem oka.

Otírám si mokré tílko a ujišťuju se, že vidí, jak si přejíždím rukama přes prsa. "Jsem trochu mokrá."

Neusmívá se, ale její oči ano, a já se na ni usměju, přijde mi to legrační.

Dokud nezačne opět psát.

K čertu s tvou rajcovností, Daviesová.

Zatracená pitomá sádra.

55

V uplynulých čtyřiadvaceti hodinách jsme se bez přestávky škádlily.

Dvakrát jsem z ní měla málem smrt.

Doufám, že mám devět životů, protože večer je rozhodně budu potřebovat.

Když včera večer byli všichni venku, osprchovala jsem se a schválně jsem použít sprchový gel, který Ashley tolik zbožňuje.

Věděla jsem, že až vyjdu ze sprchy, bude v mém pokoji, protože mi volala, aby mi řekla, že je na cestě, a já jí řekla, aby počkala v mém pokoji, dokud neskončím ve srpše, do které jsem se právě chystala.

Osušku jsem vynechala.

Téměř jí zčernaly oči a řekla mi poněkud ostře, abych na sebe hodila nějaké oblečení.

Něco jsem na sebe hodila.

Něco málo.

Tady se zarazím, protože zase začínám být vzrušená.

Teď je se mnou taky. Jsme u ní doma a má ovladač, takže koukáme na Toma a Jerryho.

Nesnáším Jerryho, ta namyšlená myš mi leze na nervy.

Chudák Tom je ale fajn.

Ashley se mu pořád směje a já jsem z toho... však víte.

Varuju ji. "Ashley."

"Jenom se směju, Spencer. Nechodím po domě nahá, jako někdo jinej, koho znám."

"Říkala jsem ti, že mi bylo po sprše strašně horko, nastavila jsem si moc horkou vodu."

Konečně se ke mně otočí. "Plácáš kraviny."

Když to řekla naposledy... uáá. Musím zkřížit nohy.

Vidí můj výraz a pohladí mě po ruce. Chystá se promluvit, ale já ji předběhnu.

"Nech toho, nebo se udělám!"

Nad tím šokujícím prohlášením vyprskne smíchy. "Nečekáš poslední dva měsíce právě na to?"

Ano. Jo, to čekám.

"Jo, ale ne z toho, že mi budeš hladit ruku."

Udělá obličej, kterým říká 'jé', a chystá se mě znovu dotknout.

Rychle se přesunu na druhou stranu gauče. "Nedotýkej se mě, nepřibližuj se ke mně, nedívej se na mě... ani na mě nemluv."

"Cože? Proč?"

"Proč myslíš?"

"Musíme vydržet už jenom osm hodin, Spence."

Z jejího utěšujícího tónu skoro zanaříkám.

"Přestaň mluvit, jen... buď ticho a koukej se na televizi."

"Ano, mami."

"Myslím to vážně, Ashley, nemáš domácí úkol nebo tak něco?"

"Spencer... sklapni."

Zamračím se a opět si zkřížím nohy.

"Vsadím se, že jsi mi lhala."

Na to se zamračí. "O domácím úkolu? Říkala jsem ti, že žádnej nemám, proč bych ti lhala?"

"Ne, v tom, že tvrdíš, že sis nedělala dobře sama."

"Nedělala. Ale co ty, hm? Vsadím se, že ty jo."

Úplně se pomátla.

Jsem sarkastická. "Jasně, se zlomeným zápěstím, žebrama a nosem se moje ruka nezastavila. Bylo to odvaz, měla jsi to vidět. A proto se chovám jako blázen!" vykřiknu poslední slovo.

Otevře své rozkošná ústa, aby něco řekla, ale opět ji předběhnu. "A proč proboha musíme čekat?! Už.jsem.v.pořádku." Při posledních čtyřech slovech tvrdě mlátím sádrou o hranu konferenčního stolku, abych dokázala, že mě ta ruka nebolí, a působím tak trochu... šíleně.

"Ty víš proč, nechce cítit tu věc."

"Tak budu mít tu ruku za zádama, můžeš mi za zádama svázat obě, nebo mi je přivaž k čelu postele. Věř mi, když říkám, že mi to nebude vůbec vadit."

Když se pokusí promluvit, do třetice ji přeruším. "Víš co? Začneme s tím hned, stejně to tam dole mám nejspíš srostlý, chvíli potrvá, než se dostaneš dovnitř." Udělám pauzu. "Nejspíš jsem zapomněla, jak se sex vůbec dělá."

Znovu se odmlčím a zvednu si ruku k bradě. "Jak vypadá lesbickej sex? Nemůžu na to přijít. Mám se ti posadit do klína a kroutit zadkem? Nebo mám odpověděť na jeden z těch emailů, co slibujou prodloužení potřebnýho nádobíčka?"

"Přestaň s těma šílenostma a nechutnostma, Spencer. Osm hodin, miláčku. To už vydržíš."

Když uslyším jisté slovo, vykulím oči a srdce se mi rozbuší o trochu rychleji. To slovo začíná na M a je to oslovení.

"Neříkej mi tak."

"Jak ti nemám říkat?"

Vypadá zmateně a zatraceně sexy.

"Nedívej se na mě, prostě... přestaň." Jsem si jistá, že se mi neuvěřitelná frustrace, kterou cítím, zračí v obličeji.

Ashley se na mě jen podívá a usměje se. "Miluju tě."

Mohla by být *krutější*?!

"Ashley!"

Vstanu a v podstatě utíkám do koupelny pro studenou sprchu číslo 8536586974.

Paula nás opět přinutila zajet nakoupit.

Jako bych v sobotu neměla nic lepšího na práci.

Například nechat si sundat sádru a pokusit se o opětovné zlomení žeber s Ashley.

Alespoň jsem zatím na seznamu nespatřila žádný krém na hemeroidy.

Sedím ve vozíku, kolem sebe mám potraviny a Ashley mě tlačí.

Pan Vychytralej hajzl se dneska schovává... nebo je zabouchnutej do Ashley. Hajzl.

"Víš jistě, že se nechceš posadit do kotpitu a já tě budu tlačit?"

Nic neříká a nevidím na ni, protože jsem se k ní zády.

Ucítím na uchu její jazyk a málem exploduju.

Oči mi skoro vypadnou z důlků a bleskurychle se od ní odtáhnu, přičemž málem vypadnu z vozíku.

"Ze všech věcí, cos mohla udělat, Ashley!"

"Opakuju: alespoň nechodím po domě nahá," brání se.

Chystám se z vozíku vylézt, ale zasekne se mi noha, takže se zřítím po hlavě na podlahu.

Ashley mě chytila.

Teď tu ležíme.

Na podlaze.

Přitištěné k sobě.

Zhluboka oddechující.

Zatraceně úplně oblečené.

Chápete, co je na té scéně špatně?

Ztmavly jí oči a vím, že mně taky... pochybuju, že někdy měly během těch dlouhých osmi týdnů obvyklý jasně modrý odstín.

Když se zpode mě vymaňuje a na zlomek vteřiny mi přitiskne nohu na správné místo, potlačím v sobě zasténání.

Pořád ležím na podlaze a Ashley mi nabídne pomocnou ruku, ale já ji odmítám, protože netuším, čeho jsem v téhle chvíli schopná.

Teď čte nákupní seznam. Myslím, že už s ním budeme skoro hotové. "Deodorant pro Glena."

"Proč? Nepoužívá ho, ten smradlavej haj-"

"Spencer."

Vzdychnu, dojdu k polici a vyberu nejlevnější a nejhůř vonící deodorant, co tam mají. "Fajn, odškrtni si smradlavej deodorant pro Glena."

S přikývnutím přiloží propisku k papíru a já si musím skousnout ret a odvrátit zrak.

Vydám se směrem k pokladnám, když vtom mi někdo najede vozíkem na paty a určitě mě při tom připraví o kus kůže.

Dost hlasitě vykřiknu 'au' a otočím se, abych se podívala, kdo za to může.

Je to nějaká stará paní, která odchází pryč.

Ani se neomluvila, mrcha jedna.

Vykulím oči, sundám si náušnice a hodím je Ashley.

To tý krávě nedaruju!

Rázně za ní vykročím, ale Ashley mi dá ruce kolem pasu, lehce mě zvedne z podlahy a se smíchem mě obrátí bezpečným směrem.

Myslím, že takhle dobrou náladu jsem ještě nikdy neměla.

Usmívám se a zářím jako sluníčko.

Hmm, když je řeč o sluníčku-

"Spencer, přestaň s tím."

"Vypadni z mý hlavy, Ashley." Ta slova nebyla moc hezká... ale můj tón byl jiný. Zním, jako bych právě vyhrála v loterii nebo tak něco.

"A kde bys mě chtěla mít?"

Dojdu k ní, dám kolem ní ruce a přitisknu se k ní v celotělovém objetí, ne v jednom z těch hloupých s pánvemi od sebe, která předvádějí heteračky. Nakloním se k jejímu uchu a něžně jí skousnu ušní lalůček. "Ve tvý posteli."

Myslím, že pokud se mě dotkne kdekoliv pod úrovní krku, tak se okamžitě udělám.

Nebo omdlím.

"Mmm." Nakloní se ke mně a já neváhám, přitisknu rty k jejím a okamžitě polibek prohloubím, nechci ztrácet čas.

Líbá mě hodně pomalu, rukama v týle si mě přitahuje blíž a já už jsem napůl cesty.

Je to osm týdnů, lidi. Nemůžu za to.

Odtáhnu se a ztěžka oddechuju. Než úplně přestanu, ještě jí vtisknu pár dalších polibků. "Už zbývá jen hodina, Ash. A jestli na tobě uvidím jakýkoliv oblečení, až se vrátím, tak si mě nepřej, rozuměno?"

Taky připomíná sluníčko. "Rozkaz.."

Znovu ji políbím a pak se odtáhnu. "Půjdu si naházet do tašky všechno, co budeme večer potřebovat, a pak se mám s Paulou sejít v nemocnici. Ty se ujisti, že je všechno uchystaný, jo, broučku?""

Souhlasné přikývnutí.

Zvednu ruku v sádře.

"Rozluč se s kresleným sexem."

Nakloní se a políbí mou kreslenou verzi. "Pa pá."

Dám ruku pryč, přisunu se k ní blíž a co nejrychleji ji líbám na každou část obličeje. Když se dostanu ke rtům, věnuji jí krátkého francouzáka.

Se smíchem se odtáhne. "Mazej!"

Zazubím se a vyběhnu nahoru zabalit si na později.

Bude to nezapomenutelné, o tom není pochyb.

Vyžadovalo to velké úsilí, abych pana Taky dvanáctislabičné příjmení nepolíbila, když mi konečně sundal sádru.

Odolala jsem.

Nebylo by to vhodné vzhledem k tomu, že jsem zadaná a on byl... chlap.

Když je řeč o mé přítelkyni...

Paula mě vysadí před Ashleyiným domem a já nevím, jak je to možné... ale usmívá se ještě zářivěji než já.

"Máš tu tašku, zlatíčko?"

To si piš, že mám.

"Mám."

Mám zatraceně dobrou náladu. Bože... Clay by mě v téhle chvíli mohl požádat, abych mu vyleštila boty, a já bych to ochotně udělala.

"Fajn, takže... uvidíme se zítra? V pondělí?"

Asi tak za rok, až s jistou holkou v tom domě skončím.

"Jasně, mami." Konkrétní den nezmíním.

Usměje se a podá mi mentolky.

Pozvednu na ni obočí, ale řekne mi, abych 'jí věřila'.

Asi myslí na ráno... možná. Kdo ví. Paula je zvláštní.

Nechávám to plavat a téměř si roztrhnu obličej, jak se široce usměju. "Díky za odvoz, mami."

Usměje se, zavolá "Dej na sebe pozor!" a odjede.

Ze samé nedočkavosti se téměř směju a po cestě nahoru jsem třikrát zakopla na schodech.

Slyším hudbu a Ashley musela zapálit vonnou svíčku, protože něco tu hezky voní.

Odkašlu si, urovnám si vlasy, vyzkouším pohyb v ramenech a mám radost, že mě nic nebolí.

Zítra... zítra tomu bude jinak.

Zazubím se té představě a rázně otevřu dveře Ashleyina pokoje.

Oblečení má v nohách postele a já se zhluboka nadechnu a pak... se rozběhnu a skončím na postel.

Mám dobrou náladu, jsem náchylná k neobvyklému chování.

"Ashleyyy," zazubím se.

Ticho.

"Ash."

....

"Ashley," pronesu hlasitěji.

Nic.

Nevěřícně vykulím oči a pohledem zjistím, že...

Má zavřené oči.

Do očí se mi naženou slzy. Padnu na Ashley, která leží na přikrývce, a přitisknu jí hlavu ke krku. "Broučku, tohle mi nedělej."

Mrknutím zaplaším slzy a zkusím jiný přístup. Rozhlédnu se kolem sebe a spatřím načatou láhev Coca Coly.

Zvednu ji a odšroubuju víčko. "Mám žízeň, můžu se napít tvý Coly?"

Pořád nic.

Přiložím si láhev ke rtům. "Prostě ji dopiju."

Ona chrápe?!

"Já... Spencer. Vypiju ji."

Její mlčení vyvolá další slzy.

Přeskočí mi hlas. "Spencer Carlinová pije Coca Colu."

Zvednu láhev, stejně nemám pro co žít.

...Když ochutnám tu odpornou chuť, vyprsknu tu nechutnou tekutinu zpátky do láhve a vrátím ji tam, kde jsem ji vzala. Snad si vzpomenu o tom Ashley říct dřív, než se napije.

Začnu ji líbat na tvář. "Vzbuď se, prosím, miláčku."

Když mi dojde, že se nevzbudí, rezignovaně se z ní odvalím a mrknutím potlačím slzy.

Nakloním se k jejímu uchu a zašeptám: "Kdybych tě tolik nemilovala... tak by ti teď zvonil umíráček." Pak ji políbím na tvář a otočím se směrem od ní.

Uplynulo pár minut a stále ležím čelem od ní, když vtom se začnu usmívat.

Usmívá se... cítím to.

Ta potvora mě napálila!

Zasměju se, a když se otočím, vidím, že se na mě zubí.

"Ashley, ty proradná mrcho!"

Rozesměje se a já taky, protože mám víc než radost, že je vzhůru.

"Jé, Spence, ty jsi ale miláček! Taky tě miluju, víš, jak bylo těžký se neusmát, když jsi pila tu Colu?"

Při vzpomínce na tu chuť se zašklebím.

Chystám se odpovědět, ale opět mi podá tu láhev. "Vyplivla jsi to zpátky... vypij ji na ex... a pak to můžeme rozjet my."

Zasměju se, je vtipná.

"Nedělám si srandu."

Okamžik to zvažuju, pak si zacpu nos a obrátím do sebe zbývající Colu, přičemž se snažím nepozvracet.

Dopila jsem a znechuceně se otřesu, jak to člověk dělá, když sní nebo vypije něco odporného.

"Bože, ty jsi tak zatraceně rozkošná," je vše, co řekne. Pak už si mě přitáhne na sebe a pevně spojí naše rty.

Doufám, že se jí neublinknu do pusy.

56

Přeruším polibek, který iniciovala. "Jestli začnu mluvit o Travisu Barkerovi, tak mi řekni, abych sklapla."

"Sklapni," vyplní mou žádost.

"Nebo o propiskách, nebo jiným členovi Blink 182."

Ashley mi věnuje svůj proslulý pohled 'to myslíš vážně?'. "Tak chceš sexovat, nebo si budeme jenom povídat?"

Tak schválně. Srdečný rozhovor, nebo srdečný, neskutečně žhavý sex? Ježíš, to je těžký. Zvlášť vzhledem k tomu, že jsme poslední dva měsíce ničemu jinému než 'mluvení' nevěnovaly. Nechápejte mě špatně, rozhovory s Ashley miluju, dá se s ní bavit o čemkoli, ale právě v tuhle chvíli... si nechci jenom povídat.

Skloním se a přejedu jí jazykem po ušním lalůčku. "Můžeme mluvit a sexovat? Protože tentokrát neudržím jazyk za zuby, uslyší mě křičet i poslední eskymák na Aljašce."

"Pokud to bude k věci, tak si křič klidně z plných plic, ale jestli uslyším cokoliv jinýho, jako třeba pozvání na večeři, tak nekompromisně zařadím zpátečku, rozuměno?"

"Takže v podstatě uděláš to, co jsi dělala uplynulých osm týdnů?"

"To ne, to jsem byla hodná, mluvím o tom, že tě přivedu těsně k vrcholu a pak odejdu z pokoje nebo tak něco."

Bože, představa, že by mi to udělala... to by mě zabila, prostě bych to nepřežila.

"Nevěřím, to bys mi neudělala." Na chvilku se zamyslím. "Co kdybychom se vsadily? Když vyhraju, budeš muset celej den dělat přesně to, co budu chtít, a když vyhraješ ty, budu muset dělat já, co ty budeš chtít."

Vypadá zaujatě. "No, a v čem ta sázka spočívá?"

"Ta která ztratí vědomí jako první, prohraje, a ta, která jí přiměla ztratit vědomí, vyhraje. Stručný a jasný."

Našpulí rty, zřejmě přemýšlí. "Ne, pro tohle si musíme stanovit pravidla. Jako... nesmí se použít nic kromě našich tělesných partií, takže žádný pomůcky, jestli nějaký máš, a nezáleží na tom, na jak dlouho to vědomí ztratíš... stačí, když se to stane."

Přikývnu, ta pravidla zní rozumně. "A není na to časovej limit, jak jsi řekla... stačí, když se to kdykoliv stane. Jo a jsou povolený různý místa."

Už mě napadla tři různá místa. Tuhle sázku rozhodně vyhraju.

Nechápejte mě špatně, ztělesněný sex na nádherných nohách pode mnou má neuvěřitelný talent, ale já mám v zásobě pár es.

"Fajn, nejdřív tady nebo jak?"

Vstanu z postele, strhnu s sebou přikrývku i s Ashleyiným oblečením a pohlédnu tam, kde úplně nahá leží. Při tom pohledu mi málem ukápne od úst slina. K tomu pohledu si přidejte uplynulé dva měsíce, každý okamžik ryzích muk, Ashley žvýkající rýži a hrášek, krátké sukně - všechno. Všechno mě naráz zaplaví a zdržovat se s přemístěním na jednu z 'lokací', které mě napadly, teď nepřipadá do úvahy.

Ježíši Kriste, jak jsem vydržela čekat tak dlouho, když na mě každý den a každou minutu čekalo tohle.

Netrvá mi vůbec dlouho, než se přesunu z nohou postele a prakticky ji zalehnu. "Tady."

"Tady?"

Pohlédnu do jejích téměř nesnesitelně nádherných očích, které jí tmavnou.

"Tady," přisvědčím a skloním se k jejím hebkým rtům. Oči má napůl přivřené a vím, že já taky. Zastavím se kousíček od jejích rtů. "Máš představu, kolikrát jsem snila o tom, že tohle zase děláme? Kolika různými způsoby tě přinutím křičet, každý jednotlivý detail, bože... ty zvuky, které vím, že budeš vydávat."

Na můj slib zareaguje slabým zasténáním. Chytne mě rukama za temeno hlavy a přitáhne si mě ten kousek ke svým rtům. Není to chvatné, dnes večer nemusíme přestat, jen pokud bychom chtěly, až budeme příliš vyčerpané, abychom pokračovaly. Chvíli se opět obeznamuju s jejími rty, se zvuky, která při pohybu po mých vydávají.

Jemně jí skousnu spodní ret, mírně ho odtáhnu, a když ho uvolním, přejedu jazykem po místě, které jsem měla mezi zuby. To opakuju ještě dvakrát, než ucítím, jak její jazyk pomalu přejede přes můj. Díky pocitu a chuti Ashley mi srdce začne bušit rychleji, zapojím vlastní jazyk a pomalu se hluboce líbáme, vychutnáváme si opětovnou blízkost té druhá, zvuky, které bezděčně vydáváme.

Jednu ruku jí přiložím na tvář a víc se k ní přitisknu. Líbám ji jen o trochu dychtivěji, a když mi pod tričku vklouznou její jemné prsty, prohnu lechtivá záda.

Obě se odtáhneme, abychom se nadechly, a Ashley otevře předtím zavřené oči a pohlédne do mých. Má je téměř černé a můj už takhle zrychlený tep vystřelí k oblakům.

Vždycky mi dokáže číst v očích. Přetáhne mi tričko přes hlavu a začne mě už volně hladit po odhalené pokožce. Uplynulých osm týdnů mě sice bezděčně přiváděla k šílenství, ale ne takhle, její dotyky nikdy nebyly tak smyslné, vzduch nikdy nebyl tak hustý.

Nemůžu uvěřit, jak jsem připravená, sotva jsme začaly.

Zasténám a opět zavřu oči. Nakloním se k ní a ztratím se v ní.

Líbám ji po celém krku, nekrotím se a bude mít cucflek. Bez váhání jí udělám minimálně další dva, ale ne teď... později. Puls má pod mými rty silný a ucítím vibrace zasténání, které jí právě uniklo ze rtů. Dopuje přímo do mého klína a roztepe ho.

Ústa mám zpátky na jejích, žhavých a naléhavých, naše jazyky zápasí o nadvládu, ruce šátrají.

Ashley mě rukama tahá za zadní část stehem. Snaží si mě přitáhnout blíž k sobě. Odtáhnu se od ní, když vtom ucítím, jak sáhne mezi nám a přiloží ruku tam, kde jsem ji uplynulých osm týdnů potřebovala. "Ash," vydechnu.

Svírá mě pevněji. Přirazím k její ruce a pevně sevřu oči v rozkoši. Když na chvíli ruku odendá, neváhám, sednu si jí na stehno a třu se o něj.

Otočí mě a já se nenadzvednu, aby mi sundala podprsenku, na dnešní večer jsem se víc než připravila a pro snadnější přístup jsem si vzala podprsenku s předním zapínáním.

Když ucítím její rty na ztvrdlé bradavce, málem umřu. Zvednu pánev z postele, abych vyhledal její, ale je mimo dosah. Ale ví, co chci. Odtáhne rty od mých ňader, aby mi mohla sundat sukni.

Když je sukně pryč, chci ji opět líbat, chci, aby věděla, jakou rozkoš mi už poskytla a jak moc ji miluju. Nadzvednu se, abych jich znovu políbila. Naše polibky jsou divoké a vášnivé a hrozně mě vzrušují. Dýchám velmi namáhavě a Ashley rovněž, sténá skoro tak často jako já.

Když se mě dotkne přes kalhotky, které jsou téměř promáčené, zatočí se mi hlava. "Přestaň," vyhrknu.

Okamžitě s pohyby ustane. "Co se děje?" Hlas má dýchavičný, zastřený a strašně sexy.

Odhrnu jí vlasy z udýchané tváře. "Nic, prostě mě zabíjíš," usměju se, přičemž se zároveň snažím dostat do hladových plic vzduch.

"Vzchop se, ještě jsem s tebou ani nezačala." Svá slova stvrdí návratem k předchozím pohybům. Střídavě mě laská spodní částí dlaně a celými prsty.

Nechám ji pokračovat, momentálně jsem k ničemu, k ničemu kromě hlasitého dávání Ashley vědět, co mi přináší největší rozkoš, který pohyb jejích rukou mě nejvíc rozpaluje. Myslím, že kdybych byla o něco hlasitější, sousedi by zavolali policajty.

Ne, že by mi to vadilo, požádala bych je, jestli si můžu půjčit želízka.

Ashley přestala s pohyby rukou, ale pořád má ke mně těsně přitisknuté stehno, zatímco mě začne líbat na kůži nad žebry. Občas mi přijede po pokožce jazykem, což mě přiměje zvednout pánev proti jejímu stehnu a zasténat, když ucítím tlak, který téměř zoufale potřebuju.

Teď má rty na mém zápěstí. Něžně ho líbá a jako předtím mě přejíždí po pokožce jazykem. Otevřu oči. Cítila jsem, že je má otevřené, a chtěla jsem do nich znovu pohlédnout. Dívá se na mě tak intenzivně a s takovou láskou v očích, že jí dokážu pouze pohled oplácet a doufat, že se v mých očích zračí tolik citu jako v jejích.

Skloní se ke mně, a když mi vtiskne jemný polibek na kořen nosu a pak na spánek, zavřu oči. "Miluju tě."

Nesnáším tyhle chvíle, a obvykle se týkají pouze Ashley, jde o to, když vám někdo řekne, že vás miluje, a prostá odpověď 'Já tebe taky' zní... chabě. Vůbec to nevyjadřuje, co doopravdy cítíte nebo co chcete doopravdy říct, je to frustrující a já zopakuju to, co jsem jí řekla téměř před čtyřmi měsíci. "Nemáš ani zdání, Ashley. Bože... fakt nemáš zdání."

Po tom přitiskne rty na mé a začneme se líbat, jako když jsme s tímhle začaly, pomalu. Strašně pomalu.

Teď ke mně tiskne koleno, a když se k tomu přidá její polibek, její vůně, frustrace z uplynulých osmi týdnů, jsem připravená. Jsem víc než připravená.

Přeruším ten srdce zastavující polibek a líbí se mi zvuk, který naše rty vydají, když se odtáhnou. "Ash, prosím."

Ponoří ruku níž a já nedokážu potlačit hlasité zasténání, když mi ji přitiskne na klín. "O co prosíš?" zašeptá mi do ucha.

Díky tomu opět zasténám, přijde mi to strašně sexy. Teď téměř popadám dech, nesmím zapomínat dýchat, což je ale těžké, když se mě takhle dotýká. "Nepřestávej." Hlas mám téměř nepoznatelný.

"Přestat?" je vše, co řekne. Pak zastaví svou ruku a odsune se ode mě na druhou stranu postele.

Bože.Ne.

Zabiju ji.

"Ashley!"

Myslím, že tohle slyšely i psi. Páni. Netušila jsem, že dokážu vydat tak vysoký tón. Myslela jsem, že ten tón je vyhrazený mužům s jejich nechutnými částmi ve svěráku.

Otočí se na mě a uculí se mému šokovanému výrazu. "Ano, Spencer?"

Ty malá prohnaná... uf. Jen počkej.

Chytnu ji a přitáhnu si ji zpátky na sebe. "Přísahám bohu, že jestli mi nevyšukáš mozek z hlavy, tak tě-"

U toho se zarazím. Když má někdo jazyk ve vašich ústech, trochu špatně se mluví... nebo vyhrožuje.

Srdce mi tluče tak silně, že ho cítím v hrdle, a zasténám jí do úst, aby věděla, jak úžasný ten polibek je. Odtáhne se od mých rtů a vtiskává mi žhavé, mokré polibky od čelisti k uchu. Zarazí se a vezme do svých horkých úst můj ušní lalůček. Prohnu se směrem k ní a slabě zasténám.

Také namáhavě dýchá, hruď má přitisknutou k mé, takže cítím každý její dech a každý úder jejího srdce. Nechá ústa u mého ucha. "Nemáš tušení, jak zatraceně sexy jsi, jak mě vzrušuješ. Jak moc tě chci udělat."

Pevně zavřu oči a znovu z toho slabě zasténám, už moc dlouho čekat nevydržím. "Ash..." Odmlčím se, už nejsem schopná mluvit.

Pochopí to a přestane mě dráždit. Sjede mi rukou po břiše a škrábe mě nehty po opálené pokožce, nejspíš tam po sobě na okamžik zanechávají bílé stopy.

Ucítím, že se ode mě odtáhne, a chystám se opět frustrovaně protestovat, ale ucítím, že mi zatahá za kalhotky. Zvednu pánev, aby je mohla stáhnout rychleji , a když jsou pryč, cítím, jak dole pulzuju.

Už neslyším hrající hudbu, slyším jen divoké bušení vlastního srdce a zvuky našeho přerývavého dýchání.

Když ke mně přitiskne celé tělo a začne ke mně přirážet, téměř sebou zmítám. Nedokážu ani sténat, jen opět pevně sevřu oči a vydechnu: "Udělej mi to."

"Dělám." V její hlase je patrné pobavení, ale momentálně na to nedokážu reagovat.

Obě naráz hlasitě zasténáme a ona se ke mně skloní a políbí mě. Polibek se okamžitě prohloubí a je kvůli jejím dalším pohybům trochu nemotorný, ale je mi to fuk, Ježíši... je mi to úplně fuk.

Přiráží ke mně silněji a já se musím odtáhnout. Rychle otevřu oči a zase je zavřu, přičemž vydechnu její jméno. Je téměř tak mokrá jako já.

Ucítím, jak mě políbí na krk, jemně mě kousne a pak mi oplatí tvorbu cucfleku z dřívějška. Je to úžasný pocit, ale jemně jí postrčím hlavu, aby ji přesunula níž, kde ji zoufale potřebuju.

Neváhá a skloní hlavu. Líbá mě na každý kousek kůže, který po cestě najde. Mírně mě škádlí vtištěním mokrých polibků na vnitřní stranu stehem a jemným pofoukáním místa, kde právě měla rty, z čehož mi naskáče husí kůže a zatnou se mi a zase uvolní stehenní svaly.

Nemyslím, že by mě momentálně mohlo cokoliv přimět otevřít oči, mám pocit, jako by mi na obou víčkách seděli sloni.

Přestane mě škádlit a vsune do mě jazyk. Mýlila jsem je, jenom Ashley by mě dokázala přinutit oči otevřít. Znovu se rychle otevřou a zapadnou mi dovnitř, když ucítím kontakt, který potřebuju.

Trochu k ní vystrčím pánev a unikne mi hrdelní zasténání, když po mně začne její jazyk pomalu, ale jistě přejíždět. Chce to co nejvíce protáhnout.

Jsem moc ráda, že jsem počkaly, nikdy jsem necítila takovou rozkoš. Nikdy.

Ucítím, jak odtáhne ústa a pak do mě pomalu vsune jeden prst. Dech se mi opět zkrátí a pak začnu pomalu přirážet proti její ruce. Když přidá druhý prst a zrychlí tempo, zrychlí se mi dech a více otevřu ústa.

"Kurva." Rozechvělý výdech. "Ash."

Když to uslyší, zasténá, a přidá třetí prst. Úplně mě zaplní a mně se roztočí hlava. Užívám si tu mírnou bolest. Zastřeným hlasem vydechnu další "Kurva".

Přiloží mi palec tam, kde ho potřebuju nejvíc, a krouží jím. Pak se skloní a přikryje to místečko ústy, zatímco do mě stále vniká. Vykřiknu a zvednu z postele směrem k ní dolní polovinu těla.

Na zlomek vteřiny se zastaví, ale než máš možnost začít od srdce klít, dá si jednu mou nohu na rameno a znovu do mě plně vnikne. Tentokrát už vidím hvězdičky. Je ve mně strašně hluboko a já nedokážu zůstat v klidu, znovu proti její ruce přirážím pánví.

Svírám se uvnitř, cítím to a vím, že ona taky. Jsem tak blízko, že bude třeba už jen pár doteků, aby přišel orgasmus.

Aniž by ustala s ostatními pohyby, znovu skloní hlavu, a obejme rty to malé citlivé místečko. Šílím, srdce mi nikdy netlouklo takhle rychle, nikdy jsem nebyla takhle vzrušená, nikdy jsem nechtěla nikoho tak moc udělat, a nikdy jsem nechtěla tak dlouze a hlasitě křičet, jako chci právě teď.

Dám průchod tomu poslednímu. Až později skončíme, nebudu moct vůbec mluvit.

Cítím to přicházet a zajíknu se. Ví, proč jsem to udělala, a zrychlí frekvenci svých pohybů.

Zatímco vrcholím, křičím z plných plic. Bezděčně se mi na jejím rameni napne noha a tentokrát se doslova třese.

Když si myslím, že nemůžu křičet hlasitěji, náhle ohne prsty a přejede s nimi po jemném místečku hluboko uvnitř mě.

Poslední, co vidím, než ztratím vědomí, je směs různých barev z toho, jak jsem pevně svírala víčka.

56

První věc, kterou zaregistruju, je spokojené zasténání, které mi unikne ze rtů, když se mírně protáhnu v Ashleyině posteli. Mmm.

Ach ne.

To ne.

Prosím vás, řekněte mi, že jsem neodpadla.

Na to mě nikdy nenechá zapomenout.

Nakrčím se, zatáhnu napuchlý spodní ret do pusy a pak se odvážím podívat na Ashleyinu stranu postele.

Zubí se.

A já... zčervenám.

"Celá Šípková Růženka."

Odvrátím od ní hlavu, vydám zvuk protestu nad jejím bezostyšným dobíráním a snažím se uklidnit své rozpálené tváře.

"Vyspala ses dobře?" znovu si mě dobírá.

Zkusím ji spražit naštvaným pohledem, ale usmívám se, takže se mine účinkem. "Sklapni."

"Popovídala sis s andělíčkama? Jak se jim v poslední době daří?"

"Jsi hrozná blbka."

Krátce a tiše se zasměje. "A ty mi úžasně posiluješ ego."

"Nemysli si, že jsi vyhrála, Ashley."

Udělá obličej a pak se znovu uculí. "Ale já vyhrála, udělala jsi..." Zvedne ruku do vzduchu a hvízdne. Začne vysoko a zatímco snižuje oktávu, nechává ruku klesat, až s žuchnutím spadne na postel.

Dál na ni hledím, pobavená jejím šaškovstvím. "Teď jsi na řadě ty. Nemysli si, že je konec. Dvě výhry ze tří, miláčku."

"Miláčku." V očích má koketní plamínky a já si nemůžu pomoct a jen na ni s úsměvem hledím.

Pokračuje: "Fajn, jsem celá tvoje." Lehne si na záda a roztáhne ruce.

Jo... to určitě.

"Mně se nechce."

"Mohla jsem se pro tebe přetrhnout, Spence. Rozhodně mi to oplatíš."

Ano, oplatím.

Ale to neznamená, že ji nejdřív nemůžu potrápit.

"Já jsem teď spokojená, vyhrožování odepřením sexu ti nepomůže."

"Pokud víš, co je pro tebe dobrý, tak přestaneš žvanit a začneš makat."

"Ne."

Tohle myslím vážně.

"Proč ne?"

"Ne tady."

Sklopí zrak na postel. "Proč ne?"

"Napadlo mě lepší místo." Skloním se a políbím ji na rty. "Pojď." Vezmu ji za ruku, a jelikož nikdo není doma, kráčíme domem, aniž bychom se znovu oblékly.

Nevím, proč jsem vždycky chtěla tohle udělat... ale je to má tajná fantazie a no... když tu mám Ashley a tu věc, tak si přece nemůžu nechat tu dokonalou příležitost ujít, no ne?

"Je tu zima. A počkej, myslela jsem, že to tu nesnášíš, Spence?"

"Ne, když tě můžu strčit před sebe, kdyby něco vyskočilo ze tmy," zazubím se.

"Páni. Jak je možný, že jsem tvoje první vážná známost? Jsi galantnost sama."

"Šetřila jsem se pro tebe," uculím se.

"To se vsadím."

Ashley rozsvítila, jakmile jsme sem vešly, a já spatřím přesně to, co chci.

Dojdu k jejímu autu, přejedu rukou po kapotě a pohlédnu na ni. "Pojď sem."

Konečně si začne trochu dávat dvě a dvě dohromady. "Chceš to dělat v mým autě?"

Neoriginální.

"Ne, chci to dělat na tvým autě."

Vypadá zmateně. "Proč?"

Nad tou hloupou otázkou obrátím oči v sloup. "Protože mě napadlo, že u toho nudou usneme?"

"Co?"

"Protože to bude sexy, Ashley. A, Ježíši, jak dlouho jsem byla mimo, protože během tý doby ses proměnila v Paris Hiltonovou."

Pokusí se skrýt úsměv a dojde k autu. Přejede po něm rukou a napodobí samu slavnou blbku. "Je sexy."

Pomalu přejedu očima po jejím těle a vychutnávám si ten božský pohled. "Ty jsi sexy."

Oplatí mi stejnou mincí a nechá oči na jistých partiích mého těla o trochu déle než na jiných. "Ty jsi sexy."

"Ty víc."

"Ne-e. Ty."

Přisunu se k ní trochu blíž. "Ne-e."

"Jo-o."

Přiblížím ruku k její, ale úplně se jí nedotknu. "Nehádej se se mnou, mám dobrý kontakty, sejmou tě."

Nasadí vážný výraz, ale v očích je jí vidět, že si dělá legraci. "Nevyhrožuj mi, mrcho."

"Neříkej mi mrcho, couro."

"Běhno."

Dotknu se její ruky. "Čůzo."

Posune svou ruku, takže mě skoro drží za mou. "Krávo."

Posunu ruku a zlehka jí s ní přejdu sem a tam po paži. "Kozo."

"Huso."

"Slepice." Nečekám na odpověď. Přisunu se k ní, až se jí téměř dotýkám, a pokračuju: "Lamo."

Má mírně zrychlený dech a smaže tu drobnou mezeru mezi námi. "Udělej mi to."

"Myslela jsem, že si půjdeme lehnout."

Když spatřím její výraz, uculím se. Přesunu se před auto, pomalu jí otočím a přitisknu se k ní zezadu. Usměju se jejímu zajíknutí a nakloním se k jejímu uchu. "Kde?"

Zakloní hlavu k mému rameni. "Kdekoliv."

Moje ruce mají vlastní rozum a začnou zkoumat Ashleyino tělo. Pro teď zůstávají nad pasem a hladí jí pokožku těsně pod ňadry. "Dneska večer si s tebou úžasně užiju."

Opět mě chytne rukou za krkem, přitáhne si mě k sobě blíž a nakloní hlavu doprava. "To doufám." A znovu přitiskne své rty na mé.

Ten polibek je trochu neohrabanější než naše obvyklé polibky, ale díky tomu, že jsem k ní takhle blízko a musím se snažit, abych ji mohla pořádně líbat, je ještě žhavější.

Zapojí jazyk a okamžik mi tlačí na spodní ret, až otevřu ústa víc a poskytnu jí přístup, který si žádala. Když ucítím její jazyk na svém, zasténám a dám jí ruce kolem trupu, abych si ji přitáhla blíž.

Jako posledně se líbáme pomalu, strašně pomalu.

Aniž bych polibek přerušila, přejíždím jí rukama po ňadrech a laskám jí mezi palcem a ukazováčkem bradavky. Cítím, že mi z jejích tichým vzdechů a pomalých pohybů jejího jazyka v puse ztvrdnou i mé, které jí tisknu k zádům.

Měla pravdu, je tu trochu zima, ale její tělo žhne, tak žhne. Brzy už tu zima nebude.

Zpevní sevření mého krku, víc se ke mně přitiskne a líbá mě vášnivěji. Poddám se jejímu zápalu a tempu a pak se pomalu odtáhnu, abych se nadechla.

Ztěžka oddechuje a chytnu ruku, kterou stále měla na ňadrech a posune jí dolů po svém pevném břiše tam, kde vím, že ji chce.

Přestože to chci... ještě ne.

Zvednu ruku zpátky na její břicho a opět jí strčím jazyk do dychtivých úst. Začneme se líbat vášnivěji, víc se ke mně tiskne a líbezné zvuky vycházející jí z úst se ozývají častěji. Zlehka jí přejedu prsty po bocích a usměju se, když ucítím, jak se její tělo na mém zachvěje. Pak se odtáhne a hlesne: "Spence."

Bože... ty věci, co se mnou dělá, když takhle vyslovuje mé jméno.

Začne mě líbat drsněji, ale ne příliš drsně, jen... příjemně drsně.

Podřídím se jí a znovu jí přejíždím konečky prstů po těle, přičemž si dávám pozor, abych je otírala o vnější stranu jejích ňader. Odtáhnu se a vezmu do žhnoucích úst její ušní lalůček, díky čemuž mírně propne záda a zakloní hlavu na mé rameno.

I pro ni to bylo osm týdnů, nebudu ji škádlit.

Moc.

Chci ji cítit celou, tak ji otočím čelem k sobě a pohlédnu na její oči s těžkými víčky a plné vzrušení, na její plné rty, její mírně zarudlou tvář - všechno. Když se přisune blíž, přitiskne se ke mně a vyvolá v nás obou rozkoš, nemůžu si pomoct a unikne mi tiché zasténání.

Když ho uslyší, zvedne mi ruce k obličeji a přitáhne si mě k hlubokému polibku, na který plně odpovídám. Pak nás přesunu k autu, které není daleko, zatlačím jí na ramena a položím ji zády na její drahý vůz.

Málem mi zlomí nos, jak se prudce zvedne z kapoty. "Bože, to studí!"

Posunu se dopředu, trochu víc mezi její rozevřené nohy. "Nebude to studit moc dlouho."

Čekám, až přestane propínat záda, jakmile se jimi dotkne studeného povrchu, a nechávám její tělo zvyknout si na tu teplotu.

"Jsi v pořádku?"

Podívá se, jak jí stojím mezi nohama, pak ztěžka polkne a přikývne.

"Fajn, vylez si nahoru," kývnu směrem k čelnímu sklu a Ashley se posune nahoru. Položí si na sklo ramena a hlavu, aniž by jí do zad píchaly stěrače.

Podívám se na ni a je to oficiální.

Mám ty nejbáječnější nápady.

Dívá se na mě pohledem, kterým se na mě dívala uplynulé dva měsíce, je to její 'udělej mi to' pohled. Přejde mi neuvěřitelně sexy a vám by určitě přišel taky.

Vylezu si na její drahé auto a uvelebím se na něm. Když jí téměř ležím mezi nohama, přejedu jí rukou od stehna k ňadrům a užívám si reakcí, které to u ní vyvolává.

Nadzvedne se, aby mě políbila, ale jemně ji zatlačím zpátky. Chci se k jejím rtům prolíbat. Nakloním se jí k uchu a zašeptám: "Brzy."

Začnu u jejích nohou. Trochu jí nadzvednu nohu a vtisknu jí letmý polibek na chodidlo, pak přesunu ústa ke kotníku a zopakuju to tam.

Následují další polibky, až se dostanu za čéšky a zapomínám na líbání. Vypláznu jazyk a přejedu jí s ním nahoru po jemném, ale pevném stehně. Zastavím se a vtisknu jí polibek těsně vedle místa, kde to doopravdy potřebuje, díky čemuž se zakroutí a zasténá mé jméno.

Opakuju to na druhé noze, a když jí tisknu polibek na vnitřní stranu stehna, vidím, jak je vlhká.

Chci ji cítit... ale jen na chvilku.

Dýchá zhluboka a rychle. Rozevřu jí víc nohy, skloním se a přejedu jí špičkou jazyku po jistém místečku. Zajíkne se a pak nadzvedne pánev k mému obličeji, přičemž zasténá mé jméno tak tiše, že to sotva slyším.

Ráda bych v tom pokračovala... ale ještě ne.

Odtáhnu se od jejího klína a postupuju polibky nahoru po jejím dokonalém břiše. U ňader se zastavím. Vezmu do úst jednu bradavku, a když se mi zdá, že už Ashley sténala dost, přesunu se k druhé zanedbávané bradavce a opakuju to s ní, dokud mi Ashley nezvedne drsně hlavu k polibku. Musím se opírat rukou o čelní sklo a je mi úplně fuk, jestli ho poškodíme.

Ještě si na ni nevlezu, ležím vedle ní a tiskneme se k sobě. Ležíme na bocích a líbáme se, dotýkáme a sténáme. Cítím, že se ke mně snaží přirážet pánví, a aniž bych líbání přerušila, sáhnu dolů, nadzvednu jí stehno a vklouznu nohou mezi její. Pak si zaháknu její nohu kolem pasu.

Netrvá to dlouho a už ke mně přiráží. Zvednu nohu a přizpůsobím se jejím pohybům, díky čemuž zakleje.

Zbožňuju, když během sexu mluví sprostě, je to hrozně sexy.

Opět se nakloním k polibku a přejedu jí jazykem přes rty. Pustí mě dovnitř a jazyk se mi střetne s jejím, díky čemuž mi srdce začne tlouct rychleji.

Líbáme se, až nemůžeme dýchat a odtáhneme se. Chci jí ochutnat krk a mírně jí zatlačím na ramena, aby se přetočila na záda a já si mohla lehnout na ni.

Pořád má zavřené oči a já skloním obličej k jejímu krku a koušu a tahám na místech, o kterých vím, že z nich šílí. Na jednom místě nalevo od krční tepny jí udělám další cucflek.

Dám stehno pryč a trochu se posunu, až jsem v pozici, ve které potřebuju být.

Zvedne pánev k mé a chystala jsem se odtáhnout, ale nemůžu. Přitisknu se k ní a nastolím pomalé, náruživé tempo, které mě přinutí pevně zavřít oči.

Zasténá ve stejném okamžiku jako já, oběma se nám líbí ten pocit. Jednou rukou se opírám o čelní sklo a druhou mám přiloženou pod jejím uchem. Snažím se jí držet za tvář, zatímco se líbáme a přirážíme k sobě. Kvůli tomu je to trochu nemotorné, ale nestěžuje si, její ústa mají jinou práci.

Doufám, že nespustíme alarm jejího auta. To by úplně zkazilo náladu.

Trochu zrychlím tempo a Ashley se odtáhne. Rychle otočí hlavu na stranu a roztřeseně se nadýchne. "Kurva, Spence."

Neotevřu oči, i když teď jde pouze o ní, neznamená to, že taky nejsem vzrušená.

Když se z ní nadzvednu, vezme mě za ruku, kterou má položenou na tváři, posune si jí po těle do klína a znovu mě začne líbat.

Je víc než připravená.

Nepohnu rukou, nechávám ji tam spočívat a dál ji líbám, až opět na své ruce ucítím její jemnou. Zatlačí mi na prsty, díky čemuž dva vklouznou dovnitř a otřou se jí o klitoris. Zalapá po duchu a dlouze mi zasténá do úst.

Také tiše zasténám a dám prsty pryč, pořád ještě ji chci škádlit.

Přestane mě líbat a obě otevřeme oči naráz. Má je tmavé, hrozně tmavé. "Neškádli mě."

Na okamžik jí zkoumám tvář a rozhodnu se se škádlením přestat. Přikývnu na souhlas a neopomenu jí zahrnout dalším žhavým polibkem, než posunu ruku dolů po jejím napnutém těle. Zůstává po ní husí kůže.

Nevniknu do ní hned. Kroužím prsty po místečku, díky kterému se v jinak tiché garáži ozývají její steny a vzdechy. Pak přesunu prsty o kousek dolů a s trochou úsilí do ní vniknu. Skloním se k jejímu uchu a napůl zašeptám: "Bože, jsi tak sevřená."

Když začnu pohybovat prsty, zajíkne se a zasténá. Palec jí opět přitisknu na klitoris a střídám pohyby po směru a proti směru hodinových ručiček a nahoru a dolů.

Ashley vydechne "Udělej mě" a začne k mé ruce přirážet.

Napodobím její dřívější sarkastickou poznámku, a aniž bych ustala s ostatními pohyby, zašeptám jí do ucha: "Vždyť dělám."

Nic neřekne, myslím, že nemůže. Posunu se po kapotě dolů, až se dostanu úplně na okraj, a přejedu po ní pomalu jazykem. Při náhlém přívalu vlhkosti v sobě potlačím zasténání.

Hlasitě sténá, vydechuje mé jméno a občas zakleje.

Zvolním tempo, téměř úplně vyndavám prsty a pak je znovu zasouvám dovnitř. Stehenní svaly se jí opakovaně stahují a pokud má chodidla pořád na stejném místě, má ohnuté prsty.

Cítím ji pod svými ústy pulzovat a rozhodnu se přestat s pomalými pohyby. Znovu do ní vniknu a zrychlím tempo. Nejsem zdaleka tak jemná jako předtím a podle přívalu slov, které jí právě unikly ze rtů, jí to vůbec nevadí.

Námořníci by měli radost.

Je těžké přidat třetí prst, ale podaří se mi to a o drobet zpomalím, aby jí to nebolelo.

Zvednu volnou ruku a chytnu jí za její. Propleteme si prsty a Ashley mi ruku téměř okamžitě sevře.

Když ucítím, že se její už takhle stažené stěny začnou ještě o víc stahovat, a její už takhle hlasité steny dosáhnou nové úrovně, odtáhnu z ní jazyk.

Překotně dýchá a její pohyby jsou ještě zoufalejší. Už je blízko a já znovu skloním hlavu. Vrátím rty a jazyk na její klitoris a vezmu ho do úst, zatímco nepřestávám s rychlým pohybem prstů.

Začíná být napjatá, jako by se mě začít třást, a já se vším ustanu.

Myslím, že si ani nestihne plně uvědomit, co se stalo, když se vrátím k předchozí činnosti a v rychlém tempu jí lížu jazykem, díky čemuž na svém Porsche propne záda, nadzvedne pánev k mému obličeji a vykřikne mé jméno.

Ještě u ní doznívá tenhle orgasmus, ale ohnu v ní prsty a znovu vezmu do úst její klitoris. Ve vlnách přijde druhý orgasmus a chvíli neustává.

Čekala jsem hlasitý výkřik.

Ale ne takhle hlasitý.

Pokračuju, dokud neustanou poslední záchvěvy. Zvednu se, abych si lehla vedle ní, když si všimnu, že někdo, nebudu říkat kdo...

...je oficiálně knockoutovaný.

1 - 1, miláčku.

58

Při pohledu na odpadlou úplně nahou Ashley na jejím Porsche nemůžu a nesnažím se skrýt svůj více než spokojený úšklebek.

To je pohled.

Rozhodně určený k zvěčnění.

Rozhodně historka, kterou nebudeme vyprávět našim trpaslíkům.

Pokud nebudou po mně, v tom případě se s nimi nebudu váhat podělit o podrobnosti našich žhavých sexuálních dobrodružstvích.

Při té myšlence se usměju a přitisknu jí rty na rameno, zatímco čekám, až se probere.

Netrvá to víc než pár minut, když jí uslyším slastně vzdychnout, a zvědavě vzhlédnu.

Na okamžik otevře oči, usměje se na mě a pak je zase pomalu zavře.

Na to může zapomenout, teprve jsme začaly.

"Ash, vstávej."

Vydá své známé ospalé souhlasné ‘mmm’.

"Ashley," zopakuju trochu důrazněji.

Dočkám se od ní další mumlavé odpovědi.

"Ashley, v domě hoří!"

"Super," vydechne a nechává oči zavřené.

To by stačilo. Jedno kolo mi k uspokojení nestačí, ne dneska. Sklouznu z auta dolů, natáhnu ruku k volantu a zatroubím, z čehož Ashley málem vyskočí z kůže.

"Vyděsila jsi mě!"

Teatrálně zamrkám. "Ashley, jsi to ty?"

"Cože?"

"Měla bych ti říkat Šípková Růženka na prášcích na spaní." Vlezu si zpátky na auto, lehnu si k ní, propletu naše nohy a políbím ji na lícní kost.

"Jo, no, úplně jsi mě vyřídila."

Vítězoslavně se zazubím. "Vyřídila, co?"

"Jo, jo, nenech si to stoupnout do hlavy. Víš, že se mi povedlo to samý."

"Povedlo," potvrdím a usměju se jejímu úsměvu.

Trochu se zavrtí. "Je to tu pohodlný."

"Ne, není."

"Ale je."

"To teda není," opáčím nesouhlasně.

"To teda je."

Chystám se odpovědět, ale vtom mi dojde, co děláme.

"Ehm... proč vůbec v týhle chvíli mluvíme?"

"Protože nedokážeš chvíli mlčet."

Spražím ji pohledem. "Vstávej. Čeká nás lokace číslo dvě."

Trochu se posadí a opře se o ruku, kterou se teď opírá o čelní sklo. "Lokace číslo dvě? Kolem jich máš v tý svý pěkný hlavičce vymyšlenejch?"

"Zatím jenom tři, což znamená, že jsem lhala, budou to čtyři kola a jsem přístupná návrhům, takže klidně..." Odmlčím se.

Přikývne. "Čtyři? Kdo vyhraje sázku, když to skončí remízou?"

Okamžik její příhodnou poznámku zvažuju. "Máš pravdu. Co kdyby na následující lokaci ještě sázka běžela, ale pak by šlo už jen o nás bez čehokoliv dalšího?"

"Fajn, dobře, příští vybíráš ty, ale pak je to rozhodně na mně."

"Dobře, bezva, výborně, super."

Zazubí se tak, že se jí nakrabatí nos, a vyplázne na mě jazyk. Pak sleze z auta.

Ehm... měla mě to vzrušit tolik, jak mě to vzrušilo?

Ale co, koukněte na ni. Byli byste na tom úplně stejně.

Taky slezu z auta. Postavím se vedle ní a přemýšlím o následující lokaci. Nemůžu se rozhodnout, jestli zvolit první nebo druhou, které mě napadly.

Ashley se zdá být netrpělivá. "Co to děláš?"

Při odpovědi se na ni nedívám. "Přemýšlím."

"O čem?"

Tentokrát na ni pohlédnu. "Nemůžu se rozhodnout, kam chci jít dřív." Mám zamyšleně svraštělé obočí, když dostanu nápad. "Vyber si: první nebo druhá."

"Proč?"

"Prostě si vyber."

Mírně našpulí rty. "Druhá."

"Fajn, tak teda první. Super, pojď." Chytnu ji za ruku a vedu ji z garáže.

Prošly jsme domem a na malou chvilku se zastavily v obýváku.

Skočila na mě, doslova se na mě vrhla. Neměla jsem šanci.

Kdybyste ovšem dávali dobrý pozor, věděli byste, že ta vrhající se jsem byla já a to ona neměla šanci.

Stojíme teď před tím.

'To' není v tomhle případě klaun, ale naše druhá lokace.

Ashley má pozvednuté obočí, ale než má šanci promluvit, předběhnu ji. "Neptej se mě, proč jsme tady, Ashley."

Přejede prstem po povrchu. "Ne, vím, proč jsme tady. Dáme si něco dobrýho k večeři, že ano?"

Usměju se jejímu výrazu a volbě slov. "Něco dobrýho si rozhodně dáme."

Udělá obličej, pak se usměje a opět sklopí zrak k povrchu, na kterém má položenou ruku. "Víš určitě, že to ten stůl vydrží?"

Vím, že určitě vydrží, na tenhle stůl byste mohli postavit barák a nerozpadnul by se, nebo alespoň tak vypadá. "Doufám, že nevydrží, ale je možný, že jo."

Mlčky a roztomile přikývne. Nemůžu si pomoct a dám jí ruku kolem zad a přitáhnu si ji k sobě. Nakloním se a otřu tvář o její. Přivoním si k ní. "Bože, stačí mi maličkosti a jsem z tebe tak vzrušená..."

"Já z tebe taky," je její rozechvělá odpověď.

Víc se nakloním, vezmu do úst její jemný ušní lalůček a něžně ho skousnu. Slyším, jak se jí mírně zrychlí dech.

Dá mi ruku kolem krku a přitáhne si mě k polibkům, které jsou zpočátku něžné, kdy se sotva dotýkáme rty, ale postupně se stávají náruživějšími. Nakloním hlavu a přejedu jí jazykem přes rty. Chci polibek prohloubit, ale nenechá mě. Přesune rty k mému krku, ale pořád nechává ústa zavřená.

I tak stěží dokážu udržet hlavu rovně, spadne mi na stranu a poskytne jí tak lepší přístup, což jí podle všeho vyhovuje.

Chvíli ji nechávám pokračovat. Vychutnávám si pocit jejích rtů na kůži, až už dál čekat nevydržím, musím ji opět políbit. Vezmu ji ze tváře, zvednu ji hlavu tam, kde ji potřebuju, a spojím svá ústa s jejími.

Netrvá to dlouho a opět mám jazyk na jejích rtech. Tentokrát mě pustím dovnitř, naše jazyky se střetnou a to u mě vyvolá tiché zasténání.

Jednu ruku mi dá kolem ramen a druhou pod paži, přitáhne si mě blíž k sobě a líbá mě vášnivěji. Když nás zatlačí k bytelnému stolu, zrychlí se mi tep.

Ostrý okraj mě tlačí do zad, ale nedávám na sobě znát, že mi to vadí. Aniž bych přerušila polibek, mírně ji odstrčím a prohodím naše pozice, takže je teď ke stolu přimáčknutá ona. Ruce mám na jejích zádech na místě, kde by jí stůl tlačit, aby necítila tu mírnou nepříjemnou bolest.

Víc se k ní přitisknu, spojím naše nahá těla a zatlačím jí horní polovinu těla na stůl.

Když mi stehno přijde do kontaktu s jejím klínem, rychle se odtáhne a zalapá po dechu. "Spencer."

Tentokrát se odtáhnu já. Počkám, až si vleze na stůl, pak ji napodobím a lehnu si vedle ní.

Je to největší stůl, jaký jsem v životě viděla, je obrovský a máme na něm víc než dost místa pro pohyb, kdybychom ho potřebovaly.

Ashley změní naše pozice, posune si mě pod sebe a uvelebí se na mě. Jednu nohu má mezi mými. Trochu se nadzvedne a hledíme se do očí, zatímco se naše ruce navzájem vyhledají. Propleteme si prsty a Ashley mi dá ruce za hlavu, přitiskne se ke mně a políbí mě, jako by měl nastat konec světa.

Neříká se, že při sexu s rukama za hlavou vnímáte všechno intenzivněji? No, nevím, jestli je to 'lepší', ale rozhodně je to jiné. A trochu dominantní Ashley? Totálně sexy.

Tlak mezi mýma nohama je čím dál tím silnější. Nemůžu si pomoct a začnu přirážet k jejímu pevnému stehnu, abych něco z toho napětí uvolnila. Když ucítím, že její noha vychází vstříct pomalým pohybům mé pánve a ucítím na krku řádit její divoký jazyk, ještě víc přimáčknu víčka.

Dýchám namáhavě a rychle, a když ucítím na krku trochu příliš silný stisk jejích zubů, odtáhnu se. "Ash, to bolí, ty upírko."

S úsměvem na mě pohlédne. Pak vydá divné zasyčení a skloní se ke mně s mírně otevřenou pusou. Opět mi zlehka přitiskne zuby na krk a opakovaně otvírá a zavírá pusu.

Zasměju se jejímu šaškovskému chování a trochu natáčím hlavu na stranu. "Přestaň mě rozesmívat."

"Podle tebe nejsem vtipná?"

O čem se to proboha bavíme?

"To víš, že jsi podle mě vtipná, miláčku, ale v týhle chvíli nechci, abys byla." Poklepu si prstem na rty. "Vrať se sem."

Opět udělá obličej. Pak smaže tu krátkou vzdálenost mezi našimi rty, přejede mi přes jeden ret jazykem a já jí žádaný přístup okamžitě umožním. Dotknu se špičkou jazyka jejího a brzy je z toho hluboký, vášnivý polibek, který ještě zvýší mou touhu.

Znovu zvednu pánev k jejímu stehnu a při tom příjemném pocitu jí zasténám do úst.

Odtáhne se a postupuje s polibky od mého krku k ňadrům. Vezme do úst jednou naběhlou bradavku, krouží přes ní jazykem a jemně ji kouše. Mírně se odtáhne a ofoukne studeným vzdechem to vlhké místo, z čehož se mi napnou a opět uvolní břišní svaly.

Teď věnuje pozornost předtím opomíjenému ňadru. Na druhém má pořád ruku a laská ho tím správným způsobem. Začnu se svíjet a málem vyteču.

Zatlačím jí na hlavu, chci, aby se postarala o ten tlak mezi mýma nohama. V duchu poděkuju bohu, že neprotestuje a sjede mi po těle níž.

Nezastaví se tam, kde ji potřebuju. Opakuje mou činnost z auta a něžně mě políbí na vrcholek chodidla, pak na kotník, pokračuje s čéškou a pak přejede svým žhavým a talentovaným jazykem nahoru po mém stehně. Když se dostane na vrchol, vtiskne mi tam polibek. Pak to celé opakuje na druhé straně.

Líbá mě na druhé noze a já jsem na ni neuvěřitelně připravená, taky jsem se na autě vzrušila.

Dýchám zhluboka a nevyrovnaně. "Prosím, Ash."

"Už?"

Kdybych dokázala mluvit, zeptala bych se jí, co tím myslí. Jak to mám vydržet, když je na mně po dvou měsících pekla tohle a dělám mi mládeži nepřístupné věci.

Se zavřenýma očima přikývnu.

Položí mi ruku doprostřed stehna, pomalu s ní jede nahoru a postupně přechází na vnitřní stranu. To své frustrující škádlení opakuje, až můžu samou touhou umřít. Pak pomalu přejde prstem na to citlivé místečko uvnitř mě. Napůl zasténám, napůl zalapám po dechu a přirazím k její ruce. Zoufale toužím po větším kontaktu.

Pochopí to a přidá druhý prst. Pomalu s ním krouží a pak posune prsty o něco níž. Nechává je u mého vstupu, ale nevnikne do mě.

Kvůli jejímu škádlení jsem se rozhodla, že nechci uvnitř její prsty, chci tam její jazyk.

Ponořím prsty do jejích rozcuchaných vlasů a zatlačím jí hlavu tam, kde ji chci nejvíc. Jako předtím neprotestuje. Její jazyk je uvnitř rychlejší, než bych si dokázala představit. Na stole propnu k jejím ústům záda a z rudých rtů mi unikne hrdelní zasténání.

Rukama mě drží za boky, snaží se mě udržet v klidu, zatímco se ve mně činí svým obratným jazykem, který u mě vyvolává mumlavá povzbuzující slova a úžasně slastné pocity.

Mám stažený žaludek a jediná ucelená myšlenka je, že chci, aby taky cítila takovou slast.

Znovu jí zatáhnu za vlasy. Ne tolik, aby jí to bolelo, ale dost na to, abych získala její pozornost. V očích má zmatený pohled, zatímco se posadím, abych ji políbila. Opět si vychutnávám její rty a pak se odtáhnu. "Otoč se."

"Proč?"

Neodpovím, čekám, až jí to dojde, a dívám se, jak se snaží nevykulit oči. "Vážně?"

Na potvrzení si opět lehnu a sleduju ji, jak se na stole posune dál, dá mi nohy nad obličej a skloní se.

Hrozně jí vzrušuje, když jsem při sexu hlasitá, je stejně připravená jako já.

Zlomek vteřiny předtím, než se jí dotknu jazykem, ucítím její zpátky v sobě. Snažím se neustat v pohybech, zatímco se mi díky její činnosti samovolně stahují stehenní svaly.

Lížu jí jazykem všude jinde, než kde to doopravdy potřebuje. Škádlím ji.

Kdybych dokázala mluvit, nedovedu si vůbec představit, jaká slova by mi vycházela ze rtů. Bože, chutná tak skvěle.

Strká do mě jazyk, kroutím jí a pohybuje tím nejlepším možným způsobem. Natáhnu ruce a chytnu ji za kotníky. Zrychlím své pohyby a náhle obejmu rty místo, kde je potřebuje nejvíc, díky čemuž do mě zasténá. Má v rejstříku různé druhy stenů a tenhle byl ten nejrajcovnější. Rovněž zasténám a vzhledem k přívalu tekutiny se jí to taky líbilo.

Víc vypláznu jazyk a strčím ho do ní, ale musím přestat, když zakrouží jazykem po mém klitorisu a vezmi ho do úst. Vydám tišší zasténání, než jsem měla v úmyslu, a zrychlím své úsilí. Chci, aby se udělala tak rychle, jak vím, že se udělám já.

Je to pomalejší, než je u nás obou obvyklé, ale je to příliš úžasný pocit, než abychom neustávaly kvůli zasténáním. Stejně jako mně se jí chvějí nohy a opět zrychlíme tempo. Díky jejím očividně potlačovaným zajíknutím a tomu, jak ke mně klesá, vím, že už brzy bude.

Začíná mě bolet čelist, ale je mi to fuk. Pokračuju a cítím, jak mi Ashley pod jazykem pulzuje.

Její jazyk zpomalí, líně se pohybuje nahoru a dolů, pak zrychlí a opět zpomalí. Srdce mi bije jako splašené a cítím, že Ashleyino je na tom stejně.

Náhle má slast naroste a je hrozně těžké nepřestat. Dlouze zasténám a snažím se dál pohybovat jazykem. Jako na autě náhle ustanu a pak ji začnu v rychlém tempu lízat jazykem, až ji nakonec opět vezmu do úst.

Díky vibracím jejího dlouhého zasténání a jejímu napodobení mé poslední činnosti vyvrcholím jako první. Zaryju jí nehty do nohou a neskutečně dlouze do ní zasténám, zatímco se nutím znovu po ní přejíždět jazykem tak, aby se špička pohybovala přes to správné místečko.

Cítím, jak se na mých ústech napne. Pak se celá v rychlých vlnách opakovaně zachvěje a hlasitě vykřikne.

Na okamžik zůstávám nehybná a Ashley rovněž. Tentokrát ani jedna z nás neodpadla, ale je mi to jedno, rozhodně to stálo za to.

Sleze ze mě a otočí se. Posune si mě k sobě a prakticky se na mě zhroutí. Hlavu má na mém rameni a zhluboka oddechuje.

Mám zavřené oči a vím, že Ashley taky. Jsem v doznívací fázi. Snažím se zpomalit své dýchání, ale zároveň se neuvolnit natolik, abych usnula.

Ashley je při vědomí, právě mě políbila na rameno, a kdybych se dokázala pohnout, taky bych ji políbila.

Nemůžu mluvit, takže jí mlčky dám vědět, že ji miluju, a doufám, že mě slyšela.

Budeme muset pokračovat na další lokaci, miláčku.

59

Pořád ležíme na stole, neusnuly jsme, jen je nám dobře.

Měla bych mít větší výdrž. Je trochu zahanbující přiznat, že jsem unavená. Ne, že bychom přestaly, to vůbec ne.

Hladím ji po zpocené kůži dole na zádech a Ashley mě občas políbí na rameno. Naše srdce už tlučou pomaleji, díkybohu. Myslela jsem, že mi to mé vyskočí z hrudi.

Přemýšlím o posledním kole... přirozeně. "Jsi v tom neuvěřitelně dobrá."

"V líbání tvýho ramena?"

Usměju se, kde na mě nevidí. "Jo, v líbání mýho ramena."

"Ty jsi taky dobrá v... líbání na ramena."

Podle posledně vím, že jsem.

"Jo, moje pusy na rameno jsou nejlepší."

Přesune hlavu a položí mi ji na hruď. "Ale mý jsou těsně druhý?"

"Dělíme se o první místo, miláčku."

Vtiskne mi bočný polibek na hruď. "Bezva. Chceš ještě políbit na rameno?"

"Sprostý, to se mi líbí."

"Napadlo mě, že bude.

Neodpověděla jsem jí, že? Hmm, to musím napravit.

"A ano, chci ještě nejmíň tři pusy na rameno."

Zvedne hlavu a pohlédne na mě. Vypadá překvapeně. "Tři?"

Přikývnu.

"Máme za sebou tři kola a ty chceš tři další?"

Znovu přikývnu.

"Snažíš se mě zabít, že ano?"

Zazubím se a opět přikývnu.

"Věděla jsem, že jsi proradná. Když jsem tě poprvý potkala, myslela jsem si, že jsi ďáblice."

Nemůžu si pomoct a usměju se na ni. "Vážně? A když jsi mě viděla podruhý?"

"Neuvěřitelná. Kočka."

"No... snažím se."

Snaží se neusmát, ale stejně ji vidím. "Co ty, když jsi mě poprvý uviděla?"

"Hezký prsa," zazubím se.

Drobně se zasměje. "A podruhý?"

"Hezký prsa," opakuju v žertu a usměju se, když spatřím, že se rovněž usmívá.

Bože, jak dokáže být zároveň tak roztomilá a sexy? Mate mě to. "Dej mi pusu."

Skloní se a vtiskne mi letmý, něžný polibek na klíční kost.

"Ale ne jako bys líbala babičku, Ashley."

Zatáhne si naběhlý spodní ret do pusy a zahledí se mé rty.

"Chybíš jim," našpulím rty.

Překvapí mě tím, že si sedne a ukáže na své rty. "Tady jsou."

Posadím se a Ashley se posune, takže mi sedí v klíně a nohy má kolem mě. Přitisknu rty k jejím a ruce jí dám na záda.

Kvůli tomu, že mi sedí v klíně, musím mít při líbání zvednutou hlavu. Přesně ve správných okamžicích střídá rychlé polibky s pomalými a mé srdce díky ní opět začíná tlouct rychleji.

Aniž bych ji pustila, položím nás mými zády na stůl, abych ji mohla znovu cítit na sobě.

Jsem trochu v šoku, když se ode mě odtáhne. "Počkej, ne tady. Pojďme někam jinam."

"Kam chceš jít?"

Zdá se, že přemýšlí. "Někam, kde je voda."

Srcha? Dokonalý nápad, broučku.

Mírně zvednu ruku. "Veď mě."

Usměje se, skloní se a dá mi cudnou pusu na rty. Pak sleze ze stolu a čeká, až udělám totéž.

Musely jsme se od sebe odtrhnout na kuchyňské podlaze.

Nevím, jak se mi to povedlo, ale když jsem slézala ze stolu, ztratila jsem rovnováhu a spadla jsem na Ashley. To musí být osud. No, a když jste nazí a ležíte na bohyni... asi chápete.

Byla jsem ztracená v myšlenkách, zatímco mě Ashley dovedla na třetí lokaci. Nenapadlo, že by to chtěla dělat tady.

Ale nestěžuju si.

Ani trochu si nestěžuju.

Ponořím palec u nohy pod hladinu. "Je studená."

Napodobí mě. "Ale není."

"Ale je."

Obrátí oči v sloup. "Dobře, je studená."

Stáhnu nohu zpátky a přistoupím k ní. "Chceš ji ohřát?"

Jo, bazén. Venku.

"Možná."

Dám se na odchod a mluvím přes rameno. "Dej mi vědět, až se rozhodneš, půjdu si dát šlofíka."

Chytí mě oběma rukama za zápěstí, otočí mě k sobě a pak mě strčí do vody.

Stěží vyplavu na hladinu a odplavu do mělčí části, abych se mohla postavit. Zatímco vykašlávám vodu, snažím si zachovat důslednost, ale nedaří se mi to.

Když dokašlu, podívám se tam, kde předtím Ashley stála, a zamračím se.

Není tam.

Když ucítím na pase ruce, nadskočím a málem jí udělám monokl. Nemůžu za to, při leknutí trpím loktovou cukatúrou.

Dost rychle se otočím a ztuhnu, když spatřím, jak se na mě dívá. Kvůli tomu pohledu je trochu obtížné udělat... cokoliv.

"V-vyděsila jsi mě," koktám jako blbka.

Přijde ke mně blíž. "Vážně?"

Pořád má ten pohled a mluví hlubokým hlasem. Dokážu pouze polknout a přikývnout.

Je blízko, téměř se dotýkáme nohama. "Buší ti srdce?"

Neodpovím, ale Ashley to po mně ani nechce. Zvedne ruku a přejede mi prsty po ňadrech. Pak mi dá dlaň přes srdce.

Díky jejímu spalujícímu pohledu, hlubokému hlasu a v podstatě díky všemu, co dělá, mi srdce buší jako o závod.

Když to ucítí, zatají se jí dech a dovede nás trochu zpátky, až na zádech ucítím studené kachličky. "Chceš, abych ho rozbušila ještě víc?"

Zbožňuju tuhle Ashleyinu druhou stránku.

Moc.

Dám jí ruku dozadu na krk a přitáhnu si ji blíž k sobě. "To bych si prosila."

Nakloním se k polibku. Položí mi ruku na tvář a ucítím na rtech jemný dotyk jejích.

Nakonec se začneme líbat náruživěji a zvuky našich rtů pohybujících se po sobě zesílí, až ucítím na rtech její jazyk. Trochu nakloním hlavu a okamžitě ji pustím dovnitř.

Ruka mi klesne na její lopatku, která se nadzvedne, když mi přiloží na tvář i druhou ruku, zatímco ke mně víc tiskne rty a líbá mě vášnivěji.

Rty se nám s mlasknutím oddělí a okamžik mi trvá, než otevřu oči. Když to udělám, střetnu se s Ashleyinýma tmavýma a zachvěju se z toho, jak se na mě dívá.

Rukama mi sjede na břicho a pak mi je posune nahoru těsně pod ňadra. Má téměř zavřené oči a já rovněž. "Máš ponětí, jak úžasnej to je pocit dotýkat se tě?"

Jestli z poloviny tak úžasný jako se dotýkat jí, tak pořádně úžasný.

Ashley mi musela ukrást jazyk, protože nedokážu mluvit.

Znovu ke mně přistoupí a já roztáhnu nohy, aby si mohla stoupnout mezi ně. Když se ke mně přitiskne, skousnu si ret a potlačím drobné zasténání.

Nakloní se a přiloží mi hlavu ke krku. Hlas má pořád hluboký. "Pořád neuvěřitelně voníš."

Znovu se mi zatají dech, když je u mě tak blízko. "Ty taky," je vše, co dokážu zašeptat.

Ucítím, jak mi otře tvář o krk, a polknu.

"Ne tak jako ty." Trochu zvedne hlavu a nakloní se mi k uchu. "Voníš tak dobře, že tě chci ojet."

Zmínila jsem se, jak moc se mi líbí, když v takovýchto chvílích mluví sprostě?

Znovu skloní hlavu, olízne mi krk až k uchu a tam jemně skousne. Opět zavřu oči. Snažím se kontrolovat své dýchání a zabránit očím, aby mi zapadly do hlavy.

Je v tom hrozně dobrá.

Líbá mě na ucho a pak mě opět olízne. Opakuje své předchozí počínání a já jsem z toho neskutečně vzrušená.

To ty sprosťárny.

Proč musí být tak zatraceně sexy?

Když mám pocit, že se už dál neudržím na nohách, přesune rty k mým. Prohloubím polibek. Jemně si zatáhne špičku mého jazyka do pusy a pak na něj zaútočí svým.

Nohy se mi proměnily v sulc a zdá se, že o tom ví i Ashley. Nepřestane mě líbat, zatímco mě chytí za stehna a snadno mě ve vodě nadzvedne. Zahákne si mé nohy kolem pasu a přitiskne mě těsněji ke stěně bazénu.

Zasténám ji do úst a ucítím ji udělat totéž. Musím k ní začít přirážet, tlak mezi nohama se už nedá vydržet.

Aniž by mě přestala líbat, trochu nás odsune od stěny bazénu a přesune mi ruce do pasu, aby mi pomohla ustanovit rytmus.

Líbáme se teď trochu neohrabaně. Zatímco se po ní pohybuju a zároveň se jí snažím líbat, nevyrovnaně dýchám.

Rychle přeruším polibek a na okamžik v tiché slasti pootevřu ústa. Zakloním hlavu a nesnažím se potlačit dlouhé zasténání.

Přesune mi rty ke krku, vezme si do úst políčko kůže a dělá mi další cucflek.

Jejich vysvětlování bude sranda.

Odhákne si mé nohy, ujistí se, že dokážu stát, a přesune rty k mé hrudi. Laská mi mezi prsty bradavku a pak si ji vezme do pusy. Druhou rukou dělá totéž na druhém ňadru a střídá je. Laská je a cucá je a já se z toho svíjím. Už to nevydržím, potřebuju ji.

Potřebuju k tomu tři pokusy, ale nakonec se mi podaří hlesnout její jméno.

"Co je?"

"Potřebuju tě," zasténám.

"Kde?"

"Všude."

Zatají dech a sjede mi rukou po břiše do klína. Prsty nedá úplně tam, kde je potřebuju, dotýká se mě všude jinde, jen ne tam.

Přirazím k její ruce a pevně zavřu oči, když konečně ucítím, jak po mně přejede prsty. Pohybuje jimi hodně pomalu. Ústa má u mého ucha a já slyším, jak nevyrovnaně dýchá.

To její pomalé tempo je nesnesitelné a tak natáhnu ruku k její. Zrychlím pohyb jejích prstů a má rozkoš vzroste. Neuvěřitelně vzroste.

Když náhle ruku odtáhne, mám z toho málem smrt.

Nemám možnost se jí zeptat, co to vyvádí, protože mě zvedne na kraj bazénu a roztáhne mi nohy. Vášnivě mě líbá a já se opět rozechvěju. Je strašně blízko místu, kde ji potřebuju.

Položím jí ruku na hlavu a vedu ji k sobě. Když se mě dotkne jazykem, zazmítám sebou. Žádné škádlení, jen snaha, abych viděla hvězdičky.

Mezi steny mumlám několik nesrozumitelných slov a víc se k ní přitisknu pánví.

Odtáhne ústa a strčí dovnitř prst. Myslím, že nedokážu v klidu sedět.

Strčí dovnitř druhý prst a nastolí rytmus, díky kterému mi zapadnou oči. Přirážím k její ruce, snažím se dostat její prsty hlouběji.

Když mi začne kroužit palcem po klitorisu, neubráním se hlasitému zasténání.

"Nepřestávej," dostanu ze sebe.

"To nemám v úmyslu," vydechne.

Vyndá prsty a opět skloní hlavu. Přejede po mě špičkou jazyka a začne mě s ní ve stálém tempu různými způsoby lízat. Nakonec zapojí celý jazyk a víc se ke mně přitiskne. Ježíši, nedokážu zpomalit své dýchání. Sex v bazénu bych prosila častěji.

Přitiskne ústa tam, kde má jazyk, a jemně mě vezme mezi rty.

Svatá dobroto, chce mi vyjít z úst, ale nevyjde, ozve se pouze hrdelní zasténání.

Přestane a začne mě líbat na břiše. Přejíždí mi po mokré pokožce jazykem. Nepomáhá to, momentálně ji potřebuju jinde.

Víc roztáhnu nohy a Ashley opět skloní hlavu. Zvýší úsilí, je rychlá a náruživá. Cítím dole téměř nesnesitelný tlak a žaludek se mi znovu úplně stáhne.

Stěží dokážu dýchat.

Netrvá to dlouho a ucítím to. Přerývavě dýchám a ani nevím, jaká slova mi unikají z úst, nejspíš ne něco, co se říká v kostele.

Už téměř budu, když ustane a odtáhne se.

Posune se a přitáhne si mě za nohy blíž k ústům. Znovu začne a rychle zvyšuje mé vzrušení.

Vklouzne jazykem zpátky dovnitř. Prohnu se k ní a vydechnu její jméno.

Divoce k ní přirážím, když vtom to znovu ucítím a modlím se, aby nepřestala.

Vytáhne jazyk a krouží po mě opakovaně špičkou. Pak si mě opět vezme do úst, tentokrát už ne tak jemně, a zapojí i jazyk.

Sevřu jí ramene a přirážím k ní. Vůbec se nesnažím být zticha. Pak se zajíknu a Ashley do mě bez varování vsune dva prsty, díky čemuž málem vykřiknu.

Když do mě vnikla, zpomalila tempo. Udržuje mě na okraji orgasmu. Snaží se dostat blíž ke mně, ale už mezi námi nezbývá žádné místo.

Její jazyk a prsty zrychlí své úsilí. Snaží se mi něco říct, ale já ji neslyším. Slyším v uších pouze omamující tlukot vlastního srdce.

Zasune prsty hlouběji a ohne je směrem k sobě, díky čemuž okamžitě vyvrcholím a vykřiknu její jméno.

Čeká, až se přestanu chvět, pak opět zapojí jazyk a vyvolá další intenzivní orgasmus.

To je vše, co stačím zaregistrovat, než ucítím, že bezvládně klesám na záda.

60

A jéje.

To byla má první myšlenka, když jsem se vzbudila.

Ze tří důvodů. Zaprvé jsem zpátky v Ashleyině pokoji. Jak k tomu proboha došlo? Pamatuju si, že jsme se vrátily do obýváku a měly jahody a hnusné víno. Zadruhé... mám natažené svaly, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. A zatřetí, prohrála jsem.

Totálně jsem tu sázku projela.

Uculím se při pomyšlení, že v jistém smyslu jsem z toho vlastně vyšla jako vítěz.

"Konečně. Bože, myslela jsem, že jsem tě zabila."

Pohlédnu ke dveřím, kde stojí láska mého krátkého života. "Zabila, ale mám devět životů, tak to nevadí."

Roztomile se usměje, dojde k posteli a vleze si zpátky pod přikrývku. "Otázka."

"Jo?"

"Taky tě dneska ráno všechno bolí?""

To si piš.

Široce se té otázce usměju. "No jéje, totálně. Bolí mě celej člověk," smutně našpulím spodní ret.

"Ale tím nejlepším způsobem, že jo?"

"Ano," zazubím se.

Přisune se blíž a proplete naše nohy. "Pamatuješ si z minulý noci něco?"

To si dělá srandu, že jo?

"Samozřejmě, že pamatuju. Na to se nedá zapomenout."

Zvedne levou ruku a ukáže mi ji.

"Pořád se chceš vzít?"

Má želatinový prstýnek.

"Požádala jsem tě o ruku s želatinovým prstenem? Páni."

Přikývne a usmívá se, vypadá zatraceně roztomile.

Rychle se předkloním a vezmu si její prst do pusy. Prokousnu prstýnek a usměju se jeho chuti. "Mmm."

"Spencer!"

Otevřu oči a pohlédnu do její šokované tváře. "Ano, Ashley?"

"Právě jsi snědla zásnubní prsten. Symbol naší lásky."

"Není to až snubní prsten?"

"To je fuk, právě jsi spláchla do hajzlu celej náš vztah."

Jak jsem se tomu dokázala nezasmát... to se nikdy nedozvím.

"Nic jsem nikam nespláchla."

"Jo. Spláchla."

Znovu otevřu pusu a vyplivnu na dlaň napůl rozkousaný prsten. "Mám ti ho dát zpátky na prst?"

"Celej rožvejkanej? Ne, díky."

Zvednu ruku a hodím si rozkousanou hmotu zpátky do pusy.

Co je? Měla jsem ho v puse jenom já, nikdo jiný.

"Koupím ti lepší prsten. Našetřím si, i kdyby to mělo trvat věky."

Snažím se najít na posteli pozici, kdy mě nebude všechno bolet, ale bezúspěšně. "Měly bychom si vlézt do vany nebo si dát horkou sprchu, to nám pomůže zrelaxovat svaly."

Pozvedne obočí. "My? Nám? Spencer, nic v tý větě nepovede k relaxaci."

"Budu hodná, přísahám na malíček," vystrčím malíček.

Taky svůj vystrčí, ale těsně předtím, než ho zahákne za můj, otočí ruku, sevře mi malíček mezi palcem a ukazováčkem a silně mi ho odtáhne od ruky.

"Au! Fajn, omlouvám se, měla jsem ty nejhorší úmysly, který zahrnovaly pěnu do koupele!"

Ashley mi pustí malíček a já si ho hladím. "Potvoro."

Zasměje se a já taky.

Protáhnu se, otočím se na bok a spokojeně vzdychnu. "To je lepší."

Rozesměje se. "Bože, je na tobě jasně vidět, že sis minulou noc užila, záříš jako sluníčko. Obvykle je to..." Změní výraz a zatváří se neskutetečně naštvaně.

"Jak bych mohla mít dneska blbou náladu, Ash? Po minulý noci se budu s úsměvem probouzet měsíc."

"To doufám."

"Byla jsi neuvěřitelná," pokoutně se usměju.

"No, učila jsem se od nejlepší."

Zazubím se. "No, snažím se."

"Jenny Jamesonový."

Lehce jí plácnu přes ruku. "Blbost, Jamesonová s tím nemá nic společnýho."

Nakloní se pro letmý polibek. "Ne, nemá."

Vypadám, jako by mě někdo škrtil, Ashley se s cucfleky nedržela zpátky.

Ale já taky ne, tak to nevadí. Jsme vyrovnané.

Jsme na cestě ke mně domů. Proč? No, na to se musíte zeptat Ashley. Ten roztomilý cvok chce být radši v mém malém domě místo jejího, který je větší než celá tahle čtvrť.

Zatnu zuby a snažím se odolat nutkání zjistit, kdo dělá v tom rádiu DJe, a ublížit mu za to, že má tak otravný hlas.

"Nechceš jít do kina?"

Tma, samy, Ashley. Dokonalé.

"Jsem unavená, zůstaneme doma a budeme relaxovat nebo tak."

"Jasně, 'nebo tak'."

Hodí po mně pobaveným pohledem a pak zastaví před mým domem.

Dneska jsem si vzala tričko s límečkem, nemyslete si, že mi sluší, ale co nadělám. Límeček mám zvednutý. Vypadám totálně frajersky... nebo totálně trapně, ale budu mít zakrytý krk.

Ashley má rozpuštěné vlasy a kolem krku má pěknou šálu.

Přemýšlím, proč jsem to nevyřešila taky tak...

Otevřu dveře od domu a usměju se, když nikoho neslyším.

Otočím se k Ashley. "Pojďme se svlíknout."

"Zase?"

"Ale..."

... To nebyla Ashley.

Ztěžka polknu, otočím se a snažím se zbavit svého výrazu. "Mami."

"Spencer, co to máš na sobě?"

Sklopím zrak na svůj oděv. "Oblečení."

Trochu nakloní hlavu na stranu. "No, to vím, měla jsem na mysli, co to máš na sobě?"

Hezky přeformulováno, fakt. Takhle je to hned mnohem jasnější.

"Chtěla jsem zkusit něco novýho, že jo, Ash?" dloubnu do ní.

"Chtěla zkusit něco novýho."

"Chtěla jsi zkusit něco nového," prohlásí Paula... znovu.

"Jo, něco novýho."

Vydá se k nám a já ze strachu málem chytnu Ashley za ruku.

"Aha." Odmlčí se. "Není ti takhle trochu horko?" ukáže na můj zvednutý límeček.

"Ne, dneska je nějak chladno," trochu se zachvěju a protřu si ruce.

"Tím jsem si jistá."

Než ji můžu zastavit, sklopí mi límeček dolů a odhalí Ashleyinu ruční práci.

Kurva.

Ušklíbne se a taky si protře ruce. "Jasně, brrrr."

Můžu se hanbou propadnout a Ashley, ta roztomilá, ale na zabití potvora se směje.

Nevím proč, taky má co skrývat.

Věnuju jí pohled 'to si děláš srandu?' a strhnu jí z krku šálu.

Přestane se smát.

A já si musím skousnout ret, abych se nerozesmála jejímu očividnému šoku a rozpakům.

"Ashley je taky zima."

Paula se rozesměje. "Bože, vy dvě... zbožňuju vás, prostě vás zbožňuju."

Paula je v kuchyni a já a Ash jsme na gauči. Má hlavu položenou na mém klíně a hraje si s mými prsty, zatímco jí kroutím vlasy a upíjím z láhve Pepsi.

"Mám hlad."

Vzhlédne ke mně. "Tak si dojdi pro něco k jídlu."

Zavrtím hlavou. "Ty pro něco skoč, mě bolí celej člověk."

Usměje se. "Chceš, abych vstala a udělala ti něco k jídlu?"

Taky se usměju. "Ano."

Zvedne hlavu a já se zazubím, že se nemusím pohnout, ale zarazím se, když nakloní hlavu k mé, hlesne "Ne" a zase hlavu položí.

"Prosíííím?"

"Jsi hroznej lenoch, Spencer."

"Fajn, já půjdu najít mý domácí videa a ty mi půjdeš udělat něco k jídlu?"

Nevypadá přesvědčeně, ale já to myslím opravdu vážně.

"Fakticky, jsou buď ve skříni u schodů nebo v Paulině pokoji, půjdu se po nich podívat, uhni." Nadzvednu nohu a tím i její hlavu, aby uhnula.

"Neříkej mi, abych uhnula."

Nahodím 'jééé' výraz, políbím ji na tvář a zašeptám: "Uhni."

Usměje se a plácne mě přes nohu. "Mrcho."

Nemůžu je nikde najít, nejdřív jsem to obhlídla pod schody a pak jsem dvakrát prohledala Paulin pokoj. Doufám, že nejsou na půdě, tam to nemám ráda.

Vzdychnu, opět si otevřu láhev a vydám se nahoru. Pořádně se napiju a nafouknu si tváře.

Ashley právě položila na konferenční stolek můj sendvič a já se zarazím v chůzi, protože dojde ke skříni u schodů.

A položí ruku na zadek.

Zadek, který není můj.

Patří Paule.

Hodím hlavou dozadu a pak dopředu a vyprsknu všechnu Pepsi na zeď.

Ashley se usmívá... a pak se zarazí.

Vzhlédne ke mně a široce otevře pusu. Ruku stáhne, jako by se spálila.

Mně po bradě skapává Pepsi.

Nevím, jestli se mám smát nebo brečet.

Paula je jediná, kdo dokáže mluvit. "Ashley," usměje se. "Spence, hlídala bych si ji, má pro nás Carlinovy ženy slabost."

K čertu se smíchem nebo pláčem, zvracení... to je dobrá možnost.

Paula odkráčí pryč, aniž by si z Ashleyina omylu něco dělala.

S pořád spadlou bradou sejdu ten kousek po schodech dolů. "Ale, ale, někdo tu má co vysvětl-"

Ashley mě plácne přes ruku. "Ty blbko! Proč jsi mi sakra řekla, že budeš ohnutá u skříně, a pak tam nebyla?!"

"O ohnutí jsem nic neříkala a... příště se koukni, než si šáhneš." Pohlédnu na její ruce. "A umyj se, než si šáhneš."

"Já umřu. Už se jí nikdy nebudu moct podívat do očí."

Zavrtím hlavou a vydám se zpátky do obýváku. "Teď ti aspoň budu moct říkat matkomrdka a nebude to daleko od pravdy."

Na tohle ji nikdy nenechám zapomenout. Nikdy.