Věci pod povrchem

Napsala: breathe4her, Přeložila: Gramud

41 – Musí to něco znamenat

Nemohla jsem spát. Nemohla jsem spát ani chvíli, protože moje mysl naplno zpracovávala ten polibek, který jsem sdílela večer předtím s Ashley. Byl to jeden z těch polibků, kdy si myslíte, že byl skutečný, ale pak si pomyslíte 'žádný polibek nemůže být tak úžasný', víte?

Bez pochyb byl skutečný.

Pořád jsem na svých rtech měla její chuť.

Třešňovou.

Něco málo před dvěma hodinami jsem vyklopila holky u školy a cítila se k smrti znuděná mou myslí. Už jsem vyprala dvě várky prádla, uklidila pokoje, vysála a vytřela podlahy.

Pohrávala jsem si s palci a přemýšlela, jestli mi Ashley skutečně zavolá. Doufala jsem, že ano.

Po našem polibku plaše vyklouzla ze dveří a mlčky odešla – ale s úsměvem na tváři. Takže to bylo dobré znamení.

Chystala jsem se během dne zkusit něco zjistit z televize, ale nebyla jsem moc na seriály nebo Oprah. Sakra, můj život měl už tak drama, natož ho sledovat celý den každý den. Zazněl zvonek u dveří a já se okamžitě usmála nad myšlenkou, že to bude Ashley.

Ach, jak jsem se mýlila.

„Ahoj.“ Vklouzla kolem mě Aimee a setřásla si kabát.

„Co tady děláš,“ Zeptala jsem se a ne zrovna moc milým tónem.

„Stýskalo se mi.“ Odpověděla s pokrčenými rameny.

„Aimee,“ vzdychla jsem a zavřela dveře, „musíme si promluvit.“

„Ne.“ Posadila se ta blondýna a zírala na mě. „Mluvení by zahrnovalo výmluvy, abys mě už neviděla.“

„Nejsou to výmluvy!“ Řekla jsem příliš nahlas, a pak jsem se zhluboka nadechla. „Víš, co jsme byly, když to poprvé začalo,“ řekla jsem pomalu, „šukaly jsme – hodně, ale to bylo vše. Nic víc.“

„To myslíš vážně?“ Zasmála se nevěřícně Aimee a zavrtěla hlavou. „Nemůžeš mi říct, že za poslední čtyři měsíce jsi ke mně nevyvinula žádné city.“

„Nevyvinula.“ Nebyla jsem neúnavná. Vážně. Můžete mi říkat mrcha za to, že jsem byla tak krutá, ale alespoň jsem byla upřímná. Nebylo důvodu vodit tuhle ženu ještě dál, než si myslím, že jsem už udělala.

„To nemyslíš vážně.“ Zasyčela Aimee a vstala.

„Já?“ Ušklíbla jsem se a zamračila. „To jako fakt, Aim? Udělal jsem něco, čím bych tě přiměla, abys věřila, že chci tu a tam víc, než jen dobrou soulož?“

„Jednou jsi mě nechala přespat.“ Řekla Aimee vážným, přesto smutným tónem.

Věděla jsem, že se mi to vymstí.

To byl důvod, proč jsem nikdy nedovolila, aby se to předtím stalo, ale usnula jsem.

„Kdo to je?“ Pohrdavě se ta blondýna ušklíbla. „Šla jsi dál a zamilovala ses do někoho jiného, že?“

„Ne.“ Smála jsem se. „Nikdy jsem se neodmilovala.“

Aimee obrátila oči v sloup a zase si oblékla kabát. „Ty jsi taková zkurvená mrcha, Spencer.“

„Jsem ráda, že ti to konečně došlo.“ Vzdychla jsem unaveně. Musela jsem být v té situaci tvrdá, nebo by se prostě pořád snažila.

Jakmile otevřela dveře, tak jsme spatřily šokovanou Ashley, která uskočila. „Ježiš,“ zamumlala, když jsem se omlouvala, že jsem ji vyděsila. „Přerušila jsem něco?“ Zeptala se váhavě.

„Jo,“ promluvila Aimee a zírala na tu brunetu, „právě mi konečně řekla, že jsem pro ni nebyla nic víc, než nic neznamenající šoustačka ve dnech, kdy se jí chtělo.“

Ashley mírně zalapala po dechu a podívala se na mě. Zírala jsem na své v ponožkách oblečené nohy a hryzala se do rtu.

Teď jsem se styděla.

„Aha.“ Naklonila Ashley hlavu a podívala se na Aimee. „Myslím, že musíš být brunetou, abys přešla do 'něco to znamená' fáze.“ Sladce se na tu blondýnu usmála.

„To je fuk.“ Povzdechla si Aimee těžce. „Jen počkej, až s tebou taky vyjebe.“

No, doufám, že ano…

Spencer! Vychladni.

Letmo jsem se podívala na Ashley, která se jen ušklíbla. „Pochybuju, bloncko,“ zamumlala, „vím, jak potěšit dámu a přimět ji, aby mě prosila o víc, viď Spence?“

Prr.

V šoku jsem vytřeštila oči a sotva jsem slyšela, jak Aimee při cestě ze dveří nadávala.

Ashley zahrála to žárlivecké divadýlko dokonale.

„Ona? Vážně?“ Zvedla Ashley obočí, když vešla dál a sundala si boty a kabát.

„Já, ehm, měla jsem jisté potřeby.“ Pokrčila jsem rameny a zavřela dveře. Vydala jsem se do kuchyně. Otočila jsem se, abych se podívala, zda mě následuje. „Není podle tvých představ?“

„Hm.“ Pokrčila Ashley rameny a opřela se o pult. Dívala se na mě svýma krásnýma hnědýma očima. „Myslím, že máš na nějakou mnohem lepší.“

„Fakt jo?“ Ušklíbla jsem se a dala jsem konvici plnou vody na sporák. „Pouč mě.“

„No, Katie byla docela sexy, takže k ní nemám žádné výtky.“ Zazubila se Ashley, ale pak trochu zvážněla. „Nicméně na mě žádná neměla.“

To ne.

„Kurva, ne.“ Odfrkla jsem si a vyndala jsem pár hrnců z kredence. „Věř mi.“

Cítila jsem, jak Ashley přistoupila blíž a vklouzla rukama kolem mého pasu.

Takže ten polibek něco znamenal.

„Věřím ti.“ Zašeptala mi do ucha a otočila mě. Přišpendlila mě k pultu. „Nikdy jsem nepřestala.“

Zavřela jsem oči. Roky jsem snila o tom, že budu mít Ashley u sebe. A ona tam byla. Přímo přede mnou a rukama svírala poutka u mých džínsů. Přesto jsem se na ni nechtěla podívat. Věděla jsem, že kdybych to udělala, tak bych se nedokázala uklidnit. Všechno v tu chvíli bylo tak intenzivní. Její vůně, její konečky prstů, které teď přejížděly po jemném vzoru na mé spodní části zad, její dýchání – ach Bože, slyšet její dýchání mi dávalo pocit, že žiju.

„Ne,“ nakonec jsem roztřeseně vydechla, „přestala jsi věřit sama sobě.“ Udělala jsem to. Otevřela jsem oči a zjistila jsem, že její hnědé oči o pár odstínů ztmavly.

Ashleyiny oči těkaly z mých očí ke rtům, zatímco si své olízla. „Dělám na tom.“ Zašeptala, když se ke mně pohnula a rukama sevřela mé boky.

Mé ruce byly stále u boků zaťaté v pěst, protože jsem bojovala s nutkáním se jí dotknout. Tak strašně jsem to chtěla, až to bolelo. „Ash,“ téměř ztěžka jsem zamrkala a objala ji kolem krku.

Ashley mě políbila. Ani nezaváhala. Její rty padly na mé v nejnejistějším polibku, který jsme kdy sdílely. Avšak i když to bylo nejisté, tak to bylo příjemné a pomalé a jemné.

Bylo to dokonalé.

42 – Polibek, který nikdy neskončil

Zpočátku byly její polibky tak něžné. Její rty se sotva na mé tiskly. Její tělo nevyvíjelo úsilí mě odstrčit. Nahnula jsem se k ní a zabořila prsty do jejích zlatých kadeří.

Strašně moc mi chyběla.

Tichý sten, který jí uniknul, mi zněl jako nebeská hudba. Brzy jsem se ocitla přitisknuta k pultu a její ústa napadala má ještě hlouběji. Její sametový jazyk klouzal s mým tak pomalu poprvé po více než deseti letech. Cítila jsem, jak se mi podlamovala kolena, ale naštěstí byla Spencer silná žena, která mě svými pažemi a tělem podpírala. Vydechla jsem její jméno a sevřela její boky, abych si ji k sobě pevněji přitáhla.

Polibek nikdy neskončil. Bylo to, jako by právě začal.

Kabát mi spadl k nohám a já cítila teplý pár rukou vklouznout pod mou halenkou. Její krátké nehty škrábaly mou kůži.

„Spencer,“ přerušila jsem intenzivní polibek a nasála její naběhlé rty a narůžovělé tváře. Pomalu zamrkala a olízla si spodní ret, poté jej zasunula mezi zuby a zírala na mě. „Jsi v pohodě?“

Musela jsem se jí zeptat, protože se věci chystaly rychle rozvášnit.

Spencer jen kývla hlavou, pevněji uvěznila mé tělo ke svému a k pultu a její rty cestovaly po mém krku. „A ty?“ Zašeptala zastřeně a vtáhla do svých úst můj ušní lalůček. Její teplý jazyk přes něj kmitnul, než za něj zatahala zuby.

„Ach, ano.“ Zašeptala jsem a uchopila její tvář, abych zpátky přitáhla její rty k mým.

V tom okamžiku skutečně nebylo zapotřebí slov.

To, k čemu se schylovalo, bylo nevyhnutelné. Muselo se to stát, protože navzdory chybám, které jsem v minulosti udělala, jsme Spencer a já patřily k sobě. Patřily jsme k sobě víc než kdykoliv.

Ruce nedočkavě zatahaly za spodní část mého tmavě modrého svetru. Zasténala jsem, když jsem ucítila, jak se její ústa sunula k mé klíční kosti. Její jazyk kopíroval všech záhyby mého krku. Propletla jsem prsty s jejími vlasy a držela ji proti sobě, když okusovala a olizovala kousek po kousku.

Odtáhla jsem se a Spencer servala své vlastní tričko a pak znovu okamžitě spojila svá ústa s mými. Obě jsme z kontaktu našich holých břich, která se poprvé po letech dotkla, zasténaly.

„Tady ne.“ Stěží jsem zašeptala. Nechtěla jsem se odtrhnout od jakéhokoliv fyzického kontaktu. Nechtěla jsem ji přestat líbat.

Nemohla jsem ji přestat líbat.

„Kam?“ Zašeptala a její dýchání oproti předtím trochu ztěžklo. Její rty se přitiskly za mé ucho, když prsty šimrala nahoru a dolů moje záda.

Nevěděla jsem kam. Jen jsem věděla, že vůbec poprvé, co jsme se Spencer a já rozhodly mít sex, to bylo na stadionu v šatně.

Dobré časy.

Ale tentokrát jsem chtěla být víc smysluplná. Chtěla jsem ji mít.

Úplně celou.

A ne proti nepohodlnému pultu.

Cítila jsem, jak se moje nohy pohnuly dozadu a Spencřiny rty byly zpátky na mém krku. Pohybovala jsem se s ní. Věřila jsem jí, že mě nenechá spadnout. Moje noha narazila do schodu a já stejně spadla vzad. Nezáleželo na tom. Spencer byla ve vteřině v mém klíně a znovu mě líbala. Moje podprsenka byla další věcí, která byla na řadě. Její rty našly mou vzdouvající se hruď.

„Jsi tak zatraceně sexy.“ Její slova silně zaduněla jejím krkem, když se opřela a hladově si prohlížela můj trup.

„Spencer.“ Olízla jsem si rty a zavzdychala, když uchopila má prsa. Její tmavé ocelově šedé oči na mě zase zíraly. „Tady ne.“

Přikývla jsem. Spencer pomalu vstala a vedla nás po svém točitém schodišti nahoru. Její rty byly ve vteřině, kdy jsme vyšly schody, zpět na mých. Zasténaly jsme, když se polibek prohloubil. Předvídaly jsme, co se opravdu stane.

Chystala jsem se jí dotýkat způsoby, o kterých jsem snila jen od střední školy.

Rozepnula jsem její podprsenku, zatímco její jazyk zápolil s mým. Cítila jsem, jak touha mezi mýma nohama zesílila na maximum, když se její prsty jemně posunuly přes moje bradavky. Silně mi vzdychala do úst.

Už jsem to nemohla zvládnout. Potřebovala jsem Spencer.

Chtěla jsem Spencer.

Chystala jsem si ji vzít hned a přímo tam-

„Tady ne.“ Odtrhla se ode mě Spencer a pokračovala v cestě chodbou. Její ruka byla na sponě mého opasku. Rychle mě zbavila džínsů a pak se zbavila svých, právě když jsme vrazily do její ložnice – doslovně.

Spencer ve své ložnici zaklopýtala vzad a ztratila rovnováhu. Spadla na záda na bílý plyšový koberec. Přistála jsem na ní.

Šok vyprchal během několik vteřin. Chystala jsem se vstát a zkontrolovat, zda je v pořádku, ale ona mě stáhla zpátky dolů k vášnivému polibku. Splynula jsem s ní.

Konečně kůže proti kůži.

Jediný materiál, který nás odděloval, bylo její spodní prádlo.

Chystala jsem se o to postarat.

„Postel.“ Vydechla a já se lísala k jejímu krku. Mé prsty se vlekly po jejích bocích, díky čemuž nadskočila.

„Tady.“ Zašeptala jsem a vklouzla konečky prstů za pásek jejích černých nohavičkových kalhotek. Obkreslovala jsem její kyčelní kosti, které vyčnívaly. Určovaly způsob, jakým každý den cvičila a udržovala své tělo v kondici.

Spencer opravdu nebylo co vytknout. Ruce dala kolem mého krku a opět spojila své rty s mými. Líbaly jsme se vášnivě, hladově a bezohledně.

„Je tohle skutečné?“ Bojovala Spencer, aby popadla dech. Naše boky se proti sobě pomalu pohybovaly.

Podepřela jsem se rukama a shlédla na ni. Byla tak krásná. Její vlasy byly rozhozené po bílém měkkém koberci. Její oči byly plné čistého chtíče a já milovala to, že jsem ten pohled pořád znala. Chtěla mě přesně tak moc, jako jsem chtěla já ji.

Mé rty se znovu přitiskly na její. Můj jazyk něžně přejel přes její rty, než přijal skutečnost, že když je oddělila, tak chtěla, abych polibek prohloubila.

Jak bych jí to mohla odepřít?

Cítila jsem, jak se naše těla začala zahřívat. Pot, který se mírně shromažďoval mezi námi, uvedl naše těla ještě do většího žáru.

Posunula jsem své tělo trochu doleva a políbila ji s větší vášní. Konečky prstů jsem pohybovala dolů po jejím krku až mezi její prsa a dolů k hrudníku. „Chyběla mi každá tvoje část, Spencer.“ Zašeptala jsem a téměř jsem z intenzity toho všeho plakala.

„Aaash,“ vydechla ztěžka. Její břišní svaly se napnuly s každým letmým pohlazením mých prstů hrajících si napříč její hebkou pokožkou.

Část ve mně přemýšlela, zda jsme na to nešly příliš rychle a ta druhá část věděla, že ne. Nicméně každé mé části to bylo jedno.

Ne.

Spencer byla pode mnou, doslovně. Dívala se na mě těma očima, které mě pronásledovaly roky. Těma očima, díky kterým jsem se cítila jako doma. Bylo správné být tam s ní. Vřelost, která mě přiměla chtít tam s ní být.

Pro ni.

Sklonila jsem hlavu a přitiskla ji k jejímu krku. Ztěžka jsem proti ní vzdychala. V tu chvíli, co jsem vkročila do jejího domu, moje tělo cítilo napětí. Připustila bych, že moje úmysly být u Spencer, byly jen si promluvit.

Její nehty mi lehce škrábaly dolní část zad a já si uvědomila, že každý záměr, který jsem měla, šel prozatím stranou. Potřebovala jsem ji.

Potřebovala mě.

Otřela jsem rty o její dokonalou pokožku. Pomalu jsem okusovala a olizovala každou její část. Z jejího sténání se mi svírala spodní část břicha a bolest mezi nohama víc naléhala. Mé prsty si stále hrály s její hebkou pokožkou na bocích, což ji přimělo zasténat ještě víc dlouze a hlasitěji. Své vlastní prsty zabořila do mých vlasů a v tu chvíli jsem snížila své rty k jejím krásným ňadrům.

Sotva jsem mohla dýchat.

Bylo toho prostě moc.

Tak dobře známého.

Ze svých úst vydechla mé jméno, když můj jazyk konečně ochutnal její nasládlou citlivou pokožku. Její bradavka byla tvrdá a hedvábná zároveň, když byla zadržena mými ústy. Můj jazyk přes ten vrcholek pomalu kmital. Její ruce tahaly trochu silněji a já prohodila prsa. Cítila jsem, jak mi v hrudi a v uších silně bušilo srdce. Moje oči byly ještě stále zamlžené nesmírným pocitem, který nás obě ohromoval.

„Ashley.“ Zakňučela Spencer. Její nohy se trochu oddělily, když jsem cítila své konečky prstů konečně se pást na vnitřní straně jejích stehen. Moje ústa se přesunula zpátky na její krk a ochutnávala ji. Rychle jsem uvolnila její poslední kus materiálu, který ji přede mnou ukrýval. Opíjela jsem se jejím upřeným pohledem, který mi věnovala. Opíjela jsem se tím, co mi dávala…

…šanci.

Sebe.

Čas.

Připadalo mi, jako by se zastavil čas a to nám dalo šanci vše dohnat. Spencřiny ruce svíraly má ramena, když její rty byly na mých. Polykala jsem její tiché steny a prosby. Nechtěla jsem už ztrácet čas. Chtěla jsem, aby vyvrcholila. Chtěla jsem, aby vyslovila mé jméno tak, jak říkávala. Chtěla jsem uctívat její tělo a snažila jsem se. Opravdu. Ale její boky se neúspěšně pohybovaly, aby si ulevila proti mé ruce, která se jí sotva dotýkala – potřebovala to stejně tak jako já.

Její přerušované vzdychání proti mým rtům mě přivádělo k šílenství. Její vzdouvající se hruď byla vidinou, kterou bych si pamatovala celý život – a posledních dvanáct let jsem si ji pamatovala.

Přitiskla jsem čelo proti jejímu a prsty mi dovolila nervózně sjet blíž k jejímu stoupajícímu žáru. Zalapala po dechu, když jí mé prsty nakonec zkoumaly hlouběji. Klouzaly mezi jemnými vlhkými rty. Myslím, že jsem sténala hlasitěji, než ona. Políbila jsem ji s takovou vášní. Ucítila jsem vlnu potěšení a bezpečí, která mnou proběhla.

„Ach můj… Ash…“ vykřikla tiše, když jsem prsty sjela k jejímu klitorisu a začala jsem něžně třít. „Kurva.“ Těžce vzdychla a zaklonila hlavu, čímž mi dovolila prozkoumat její krk horečnatými polibky.

Mé prsty ji několik minut škádlily, a pak se na mě znovu podívala. „Nemůžu přestat… ach, Bože, jestli chceš, abych přestala…“ dala mezi nás ruku a vedla mé prsty do svého klína, „Spencer,“ zanaříkala jsem a snadno jsem do ní vstoupila.

„Ach, Bože!“ Zanaříkala Spencer skrze zaťaté zuby. Její boky okamžitě nastolily tempo. Následovala jsem její žádost a vnikala jsem do ní něžně, ale rychle. Její ruce se sepnuly okolo mého zátylku a políbila mě tak zatraceně tvrdě, ale každý polibek se Spencer byl za hranicí dokonalosti, ledabylosti.

Můj palec narazil na její klitoris a ona sebou trhla. Silně se pode mnou na podlaze prohnula. Své nehty zaryla hluboko do mých zad. Bolest zvyšovala intenzitu vzrušení mého těla. Polibky se sotva změnily, když jsem převzala iniciativu. Rukama jsem pohybovala rychleji a tvrději. Prsty jsem zkroutila tak, že mě na chvíli zastavila a já ji opravdu nechtěla pustit.

„Kurva, Ashley,“ zasténala Spencer znovu, chytila mě za vlasy a tahala mě za ně. Nebyl žádný důvod. Jen mě tahala a byl to tak dobrý pocit. Cítila jsem, jak se její břicho proti mé paži rychle vlní a ona začínala být těsnější, rozpálenější, vlhčí… „Spencer,“ zašeptala jsem chraplavě a připojila jsem rty na její ušní lalůček, „udělej se pro mě, prosím?“

A udělala se.

Její celé tělo se třáslo. Její křik se odrážel od stěn ložnice. Na našich tělech se již vytvořil pot z předehry polibků na schodech. Políbila jsem ji. Chutnala sladce okolo ramene a krku a dolů k její hrudi a zpět nahoru.

Vyndala jsem prsty a obě jsme oddychovaly do tichého vzduchu kolem nás. Paže měla pevně omotané kolem mého těla a držela mě blízko, když se snažila popadnout dech.

„Ó, páni.“ Nakonec se Spencer hrdelně zasmála. „Kurva, páni.“ Projela mi prsty vlasy a já se na ni chvíli dívala. Její oči byly pořád tmavého odstínu modré a šedé a její úsměv byl víc než šibalský.

Nevím proč, ale potom, co bylo všechno řečeno a vykonáno, jsem očekávala nepříjemnou chvíli.

Spencer se rozzářila, přesto její obličej byl velmi růžový a díky tomu moje teorie zemřela. Zandala nějaké mé vlnité vlasy za ucho a přesunula se do sedu. Mlčela, když zatahala za mé boky, čímž signalizovala, že chce, abych si na ni rozkročmo sedla.

Zasténala jsem, když kluzká pokožka sklouzla po kluzké pokožce a prudce jsem se nadechla, když si vzala do úst jednu mou bradavku. Její oči vůbec neopustily mé. Sledovala jsem její růžový jazyk vykouknout a kmitat po vzrušeném vrcholku, tak něžně, a pak zavřela oči a přesunula se ke druhé. Rukama jsem jí chytila za vlasy a pohodila hlavou vzad. Hlasitě jsem zasténala, když sála, kousala a lízala silněji. „Ach, pro lásku…“ věta zemřela, když se odtáhla a náhle zarazila.

Měla jsem tajemství. Ne velké, ale jedno bylo. Nemyslela jsem si, že by ho někdy odhalila, protože jsem si nemyslela, že s ní někdy budu v téhle pozici – slovní hříčka nebyla plánovaná.

Její konečky prstů lechtaly oblast, na kterou zírala. Tetování na levé spodní straně mého břicha. Číslo '22' s vlajkou s javorovým listem vyčnívající hrdě s barvami černé a červené a s iniciály 'SC' vyrytými bílou v červené vlajce v nejlepším tisku, který jste kdy na tetování viděli.

„Ashley…“ vydechla. Její prsty stále přejížděly přes tetování. Bylo to její číslo, když byla v týmu Kanady.

Sledovala jsem všechna její utkání.

Ať už to bylo jít na jedno bez povšimnutí nebo sledování v televizi. Taky jsem si je nahrávala a Dylan často sledovala nahrávky, protože ten sport milovala stejně jako Spencer.

„Kdy?“ Její šepot byl tak tichý a plný úžasu.

„Když jsi byla prvním rokem v týmu.“ Zamumlala jsem stejně tiše. „Nevynechala jsem ani jedno utkání.“

To doznání bylo těžké, ale ne ve špatném slova smyslu. Právě bylo vyřčeno a Spencer na mě civěla. Její palec teď kroužil po uměleckém díle na mém těle. „Nikdy?“

„Nikdy.“ Stěží jsem zašeptala. Náhle jsem se cítila velmi zranitelně.

„Aha.“ Její modré oči se dívaly zpátky na tetování a pak se opět podívala na mě. Naklonila se a něžně otřela své rty o mé, že jsem to sotva cítila. Sotva jsem cítila, že její druhá ruka dlaní uchopila mé prso a stiskla ho, a poté se vlekla dolů k mému břichu a po cestě zanechávala spalující žhnoucí vzory, načež raz dva zajela mezi mé nohy.

Vzdychla jsem její jméno a ona držela můj pohled. Její prsty sjely mezi mé slabiny. Její rty se oddělily a zanaříkala se mnou.

Pak byla ve mně. Tak zatraceně hluboko, ale pohybovala se pomalu. Její rty se pohybovaly dolů po mém krku, když jsem začala vrtět boky proti jejím prstům a umožnila jí ustálit tempo.

„Ach, Bože.“ Zalapala Spencer po dechu, když mě prozkoumávala ještě hlouběji. Trochu mě zaklonila. Přiměla mě opřít se rukama a odhalit se pro její toulavé oči a pátrající ústa. Zvedla jsem boky a snažila se dýchat. Znovu a znovu jsem vzdychala její jméno.

Její rty byly všude – na mém krku, na ramenech, na ňadrech a mém hrudníku. Celou tu dobu se její prsty nepohybovaly, vůbec nepřerušily její rytmus.

„Jsi úžasná.“ Zamumlala svými zběsilými ústy. Zbožňovala mě a já se chystala explodovat. Ohnula prsty, palec přitiskla na můj klitoris a mně uniklo hluboké zavrčení. Přitáhla jsem si k sobě její obličej, takže jsem ji mohla líbat, zatímco jsem jezdila na její ruce ještě rychleji.

Cítila jsem, jak to začalo od konečků mých prstů u nohou a proběhlo to každým kouskem v mých žilách. Proudilo krví celou cestu k mým očním víčkům, kde za nimi začaly létat bílé záblesky. Moje tělo se začalo proti jejímu nekontrolovatelně škubat. Potila jsem se a jemně jsem klela, zatímco se mé břicho napínalo a já se stáhla okolo jejích prstů – vyvrcholila jsem tak zatraceně silně. „Spencer.“ Vydechla jsem v tichém pronikavém stenu. Pohodila jsem hlavu vzad a pomalu jsem přečkala zbytek svého orgasmu.

Vyčerpala jsem se. Zhroutila jsem se v její náruči s obličejem v záhybu jejího krku.

„Jsi tak nádherná.“ Slyšela jsem do ucha její zamumlání.

Přikývla jsem a snažila se dát jí vědět, že byla taky. Nicméně moje rty byly suché a já nemohla říct ani slovo.

Chtěla jsem jí říct, že ji miluji. Tak moc jsem ji milovala každičkým kouskem celé své duše. Nějak se však slova nedostavila.

Řekla jsem si, že jen počkám trochu déle.

Právě jsme se milovaly na podlaze její ložnice. To bylo na jeden den hodně vzrušujících a ohromujících pocitů.

Spencřiny ruce se vlekly nahoru a dolů po mých zádech a tiše mi dýchala do ucha.

Jen jsem takhle chtěla zůstat navždy.

A nikdy ji nepustit.

Spencer se mírně pohnula, což stejně způsobilo, že jsem ji pustila. Tiše mě vytáhla na mé vratké nohy a táhla mě k její posteli. Lehla si na záda a umožnila mi přitulit se k ní. „Chtěla jsi tu být?“

Zvedla jsem obočí a zvedla jsem mírně hlavu z jejího ramene, abych se na ni podívala. „Věřím, že jsem právě byla.“ Zašeptala jsem chraplavě. Spencer se uchechtla a navlhčila si rty. „To ano,“ na tváře se jí vplížil ruměnec, „ale já myslela, jestli chceš jít se mnou vyzvednout holky ze školy?“

„Aha.“ Zasmála jsem se a přikývla jsem. „Jsi si jistá?“

„Ano.“ Vydechla a zavřela oči. „Ale teď si odpočiňme.“

„Odpočiňme.“ Přikývla jsem a zase se vrátila na rameno, na kterém jsem odpočívala. Polkla jsem, když jsem si právě vzpomněla, proč jsem tam to odpoledne byla. Kousla jsem se do rtu. Nebyla jsem si jistá, jestli bych to měla vznést. Odkašlala jsem si. „Spence?“

„Hm?“ Odpověděla a její prsty se propletly s mými.

Opravdu, proč se ta chvíle stávala nepříjemnou? Neměla by být nepříjemnou, ne?

„Já, ehm,“ znovu jsem si odkašlala, opřela se o loket a zírala na ni, „mám na tebe jednu otázku.“

Spencer se s obavami zamračila a přejela mi palcem přes rty, a pak spustila svou ruku na hruď. „Je všechno v pořádku?“

„Jo,“ přikývla jsem a zavřela oči. Srdce mi zoufale bušilo, „já jen, musím si vyřešit nějaké věci…“ cítila jsem, jak její tělo ztuhlo a ona se odvalila a sedla si. Rychle našla polštář, aby si zakryla hruď.

„Aha.“ Vůbec se na mě nepodívala a vzdychla. „Chápu. Nechaly jsme se unést okamžikem a tohle byla nejspíš chyb-“

„Chyba?“ Sedla jsem si zpříma a připlazila se k ní na konec postele. „Spencer, tohle nebyla chyba,“ odmlčela jsem se a zamrkala. Podívala jsem se na ni, „myslíš si, že byla?“

„Ne!“ Odpověděla Spencer rychle a já ztěžka polkla. „Ne.“ Znovu zopakovala velmi tiše.

„Omlouvám se, že jsem tě přiměla si to myslet,“ věnovala jsem jí plachý úsměv, „někdy moje pusa pořád špatně formuluje věty.“

Usmála se a žvýkala si spodní ret. „Na co se mě chceš zeptat?“

Cítila jsem, jak se znovu vrací vážnost. „Mohla bys pohlídat Dylan alespoň na dva další týdny?“

Spencer vytřeštila oči a zmateně se na mě dívala. „Zítra je pátek. Zítra si ji konečně vezmeš domů a-“

„To je ten problém,“ nervózně jsem vydechla, když mě zvědavě pozorovala, „ještě nevím, kde to je.“

„Ash, cože?“ Otočila se ke mně Spencer čelem. Polštář upustila ze sevření a já si uvědomila, že ten rozhovor vedeme zcela nahé. Spencer si všimla, že ji okukuji a pak se dívala na mé tělo. Vstala z postele a hodila mi starý dres, zatímco si jeden na sebe natáhla. „Co tím myslíš?“ Zašeptala a vylezla si zpátky na postel. „Chci, aby byla Dylan šťastná víc než cokoliv jiného na světě,“ zírala jsem na ni, „děláš ji šťastnou, Spencer. Ty a Lucas.“

„Ash…“ do tváře se jí vryly obavy.

„Teď nemůžu odejít.“ Nakonec jsem řekla po chvíli ticha. „Chci zůstat tady.“

43 – Dospělí a holčičí zamilovanost

„Ashley…“ podívala jsem se na ni. S těmi rozcuchanými vlasy a v tom volném dresu, který zakrýval její krásné, přesto hubené tělo, vypadala opravdu nádherně.

Potřebovala jsem, aby se jí kosti obalily masem.

„Miluje tě, Spencer.“ Usmála se Ashley a pokrčila rameny. „Prostě bych ji nemohla odtrhnout od Lucas. Ne,“ zhluboka se nadechla, „ne po zkušenosti, jaké to bylo být od tebe pryč.“

Olízla jsem si rty a odkašlala si. „To je to, co ty chceš?“ Zeptala jsem se tiše.

„Nechci odejít.“ Přiznala Ashley s náznakem začervenání. „Vím, že je toho hodně, co musím pořešit. Každopádně práci a byt.“

Chtěla jsem jí nabídnout, aby zůstala se mnou, ale nemohla jsem. I kdyby Ashley zůstala v Kenoře, tak potřebovala být s Dylan sama, než bychom udělaly nějaká opatření, aby s námi žily.

Ano, jistě, právě jsme měly na podlaze soulož. Nečekanou, ale velmi vítanou. Zároveň toho bylo hodně, o čem si promluvit.

Nechat Ashley a mě umožnit, aby naše hormony převzaly kontrolu.

Co? Mysleli jste si, že bych si nechala uniknout šanci opíchat tuhle tmavovlasou krásku?

Prosím vás.

V žádném případě to nebyla chyba.

Opět platí, že to bylo dokonalé.

„Ty mě tu nechceš?“ Její hlas byl plný strachu a úzkosti.

„Zbláznila ses?“ Rychle jsem jí odpověděla, protože jsem nechtěla, aby na to všechno myslela. „Ashley, snila jsem o tomhle dni… každý den…“

„Já taky.“ Zašeptala a dívala se na mě. „Stejně musím odejít ze svého dalšího zaměstnání, ale jsem si jistá, že si můžu najít něco tady, ne?“

„Vánoce jsem za dveřmi. Každý najímá.“ Pousmála jsem se a natáhla se, abych jemně vzala její ruku. „Kde budeš bydlet?“

„Ehm,“ vzdychla Ashley a pokrčila rameny, „prozatím na hotelu, ale viděla jsem několik nemovitostí, které jsou na prodej. Chystám se tam zítra zavolat a začít si je prohlížet.“ Znovu vypadala tak plaše. Bylo to rozkošné.

„Takže chceš, abych si mezitím u sebe Dylan nechala?“ Zeptala jsem se opatrně.

„Jen jsem si myslela, že by to pro ni bylo méně stresující. Nejspíš se zblázním, dokud neseženu něco stabilního.“ Ashleyiny hnědé oči na chvíli zajiskřily a usmála se, „ale všechno to za to stojí.“

Zazubila jsem se a jemně jsem přejela rty po jejích kloubech. Cítila jsem se, jako bych byla zpátky na střední škole.

Bože.

Bylo to spíše uklidňující.

„Budu se o ni dobře starat, slibuju.“ Natáhla jsem svůj malíček a ona se jen uchechtla.

„Starala ses o ni měsíce, Spence. Vím, že odvedeš dobrou práci během příštích dvou týdnů.“

Vyměnily jsme si pár dalších úsměvů, než jsem se podívala na hodiny. 14:34. „No,“ tiše jsem vzdychla, „myslím, že bychom se měly osprchovat a nachystat se. Obvykle jsem u školy ve tři.“

„Spolu?“ Usmála se tím způsobem, který mi říkal, že mi nepoložila nevinnou otázku.

„Odděleně.“ Stiskla jsem jí ruku a ušklíbla se. „Možná mě někdy jindy můžeš znovu svádět ve sprše,“ zavrněla jsem a ona se zeširoka zakřenila.

„Možná.“

„Běž první,“ nabídla jsem. Vstala jsem a pozorovala, jak jí dres seděl vysoko na stehnech.

„Jsi si jistá?“ Zeptala se s roztomilým úsměvem.

„Běž.“ Vedla jsem ji směrem ke dveřím koupelny a vtiskla jí rychlou pusu na zátylek. „Jen mi vyšetři nějakou horkou vodu.“

„Víš, že bychom ji mohly vždycky ušetřit, když bychom se vysprchovaly spole-“ dala jsem jí ruku před pusu.

„Běž.“ Zašeptala jsem jí do ucha a políbila ji na tvář, než jsem se odtáhla a vydala se ze schodů.

Víte, abych jí dala soukromí.

Nebo jen, abych zahnala pokušení se k ní přidat.

Seběhla jsem schody a usmála se, když se zapnula sprcha. Všimla jsem si, že konvice byla pořád na sporáku a děkovala jsem lesbickému Bohu, že jsem ji nezapnula.

„Vau. Podívej se na ty sexy nohy.“ Hlas mě přiměl povyskočit a já se otočila a držela si hruď.

„Carmen!“ Zaječela jsem a ztuhnul mi obličej. „Co tu kurva děláš?“

„Ehm, co jiného? Přišla jsem tě navštívit?“ Zavrtěla Carmen hlavou a smála se. Opřela se o stoličku, na které seděla. „Co je s tím pěkným striptýzem?“

„Jak dlouho jsi tady?“ Zeptala jsem se a ignorovala její otázku.

„Klídek. Zrovna jsem dorazila…“ rozhlédla se kolem a zvedla obočí. „Daviesová je ve tvé sprše? Venku jsem viděla zaparkované její auto.“

„Říkala jsem ti, že jestli ti dám náhradní klíč, tak ho můžeš použít pouze v naléhavých případech.“ Řekla jsem rozzlobeně a snažila se stáhnout si dres dolů, jak jen to šlo.

Byla jsem hloupá. I když jsme Carmen a já byly nejlepší kamarádky, tak by na mě skočila, když bych jí dala zelenou.

Tak jsem se ve svém dresu bez spodního prádla cítila trochu nepříjemně.

„Páni.“ Pohodila Carmen hlavou vzad a smála se. „Prosím, neříkej, že ty a Ashley…“

„Si piš, že ano.“ Řekla jsem dost vážně. „Musíš jít.“

„Nemůžu ani zůstat, abych jí pogratulovala?“ Našpulila Carmen pusu a já protočila oči v sloup. „Ty jsi taková trapka.“

„Odejdi.“ Ukázala jsem směrem ke dveřím a ona jen zvedla obočí.

„Nemůžeš mě vykopnout. Odmítám odejít a jestli nechceš, aby bylo něco viděno, buď moudrá a tak se vykopávání vyvaruj.“ Carmen vstala a zakřenila se.

„Carm, prosím?“ Tiše jsem prosila s vážností. „Jestli tě tu Ashley najde, tak si může připadat divně a to opravdu nechci.“

„Je žárlivá?“ Její hlas náhle klesnul.

„Ne. Já jen…“ mnula jsem si čelo a přála si, abych nechala aspoň jeden koš plný nedotknutého prádla, abych si mohla na sebe něco natáhnout a schovat svůj téměř holý zadek. „Věci se udály zčistajasna a jsem si jistá, že si o tom budeme muset promluvit. Třebaže zatím bych ráda udržela nepříjemnost na minimu.“ Našpulila jsem pusu. „Jestli mě máš opravdu ráda, tak mě poslechneš.“

Po tomhle Carmenina tvář změkla a usmála se tím nejryzejším upřímným pohledem, který jsem naprosto milovala. „Už nic neříkej,“ zašeptala a tiše vstala, „uvidíme se večer na utkání holek.“

Zazubila jsem se a přikývla. „Děkuju.“

„Hej, Spencer?“ Otočila se Carmen, zatímco si oblékala kabát. „Blahopřeju.“ Mrkla a odešla.

Carmen byla opravdu nejlepší kamarádka, jakou jsem si kdy mohla přát.

Zamžourala jsem, jak hustě sněžilo. Školní taška odpočívala na hromadě sněhu vedle plotu, když jsem se snažila dívat směrem do ulic. Nemohla jsem v té změti padajícího sněhu vidět černé auto.

„Luc!“ Narazila do hromady sněhu Dylan a smála se. „Kde je Spencer?“

„Nevím.“ Zamračila jsem se a kousla se do rtu. Moje máma se zřídkakdy opozdila, a když ano, tak vždycky zavolala do školy, takže jsme to věděly.

„Chceš si postavit sněhuláka?“ Zeptala se Dylan a nenechala se ovlivnit máminým zpožděním.

Shlédla jsem na ni. Její kulich byl nakřivo a její kadeře byly rozcuchané, ale byla roztomilá. Uchechtla jsem se a přikývla. Oblékla jsem si svůj zimní kabát a rukávy jsem přetáhla přes rukavice. Nesnášela jsem sníh v rukávech.

„Půjdeme po našem utkání do Rapture?“ Zeptala se a válela v ruce malou sněhovou kouli.

„Je to tradice.“ Usmála jsem se. „Víš, že máma nesnáší porušování tradic.“ Zvykala jsem si neříkat 'moje máma', když jsem mluvila k Dylan. Nezdálo se, že by jí to vadilo. Někdy řekla to samé, ale pak se začervenala a koktala omluvu.

Ještě to před mojí mámou neudělala. Myslím, že by umřela studem nebo tak podobně.

Máma byla tohle ráno v překvapivě dobré náladě. Nechala nás spát déle než obvykle a zpívala! Chci říct, zpívala s rádiem, zatímco dělala snídani. Vůbec už nezpívala a já nevěděla proč – měla krásný hlas. Stejný jako teta Alex.

Ale zpívala. Nahlas. Milostnou píseň nebo něco takového.

Přemýšlela jsem, co přimělo k tak dobré náladě?

„Maminko!“ Zapištěla Dylan radostným tónem a vytrhla mě z  myšlenek. Vzhlédla jsem a uviděla jsem Ashley, jak před námi stojí s mojí mámou. Sledovala jsem, jak zvedla Dylan a točila ji kolem sebe a políbila ji na tvář.

„Ahoj, krásko,“ usmála se na mě máma a zvedla moji školní tašku.

„Ahoj.“ Usmála jsem se, otřela ze sebe všechen sníh a dovolila jí, aby mě objala.

„Carlinová!“ Rychle jsem se otočila a zazubila se, když ta roztomilá blondýnka, Hadley, přišla za námi. „Zapomněla jsi na lavici svůj skicák.“ Její modré oči zajiskřily a já tiše poděkovala. „Zdravím, slečno Carlinová,“ usmála se na mou mámu a pak se podívala zpátky na mě, „půjdeš v sobotu na Jasonovy narozeniny?“

„Ano!“ Řekla Dylan a přidala se k nám.

„Bezva,“ usmála se Hadley, ustoupila a zvedla tašku, kterou upustila, zatímco běžela směrem ke mně, „nemůžu se dočkat. Uvidíme se tam!“

Začervenala jsem se a podívala se na Ashley, která měla na tváři úsměv.

„Lukey má holku!“ Pěla Dylan a já se na ni zlostně podívala.

„Sklapni.“ Zamumlala jsem a šla jsem za ostatními. Pořád jsem neviděla černý Chevy Blazer.

„Líbí se ti Haaaaaaadley.“ Pěla za mnou a já se prudce otočila a zlostně se na ni dívala.

„Dylan. Buď zticha.“ Studem mi zčervenaly tváře.

„No tak, Dyl,“ usmála se Ashley a vzala svou dceru za ruku, „žádné škádlení.“

„Ale ona mě s Jasonem škádlí pořád!“ Zvýšila na obranu Dylan hlas.

„Myslíš si, že je roztomilý.“ Pokrčila jsem rameny a máma mi věnovala varovný pohled.

Super. Ashley přijela svým mustangem.

Počkat…

Ashley přijela mustangem a moje máma byla s ní…

„Jo, stejně se ti líbí Hadley Maclay!“ Našpulila Dylan pusu.

„Hm.“ Přikývla jsem a opravdu jsem jí nevěnovala pozornost. Dívala jsem se na dospělé. Vypadali pobaveně a všimla jsem si, jak ty dvě mezi sebou sdílely úsměvy – zajímavé.

„Vy dvě se hádáte jako sestry.“ Řekla Ashley, když jsme si sedaly do jejího auta.

„Jak jinak, mami,“ Dylan hodila oči v sloup a smála se, „to protože jsme!“

Zazubila jsem se a stiskla její ruku ve své. „Ano, to jsme.“

44 – V hlavní roli Chase

„Eph,“ vzdychla Chase a shrbila se k boxu, „jen si nemyslím, že musíme dát Jai k Vánocům tak drahý dárek.“

„Uvědomuješ si, jak bezvadní bychom byly?“ Zírala Ephiny na svou ženu.

„To už jsme!“Chase se zasmála a podívala se na mě. „Dobře, Ashley. Řekněme, že Dylan je v posledním ročníku na střední škole a tenhle rok maturuje a Vánoce jsou za dveřmi. Dala bys jí auto raději po maturitě a ne k Vánocům?“

Zamrkala jsem a snažila jsem se představit si svou malou holčičku v posledním ročníku na střední škole. „Ehm…“

„No, její osmnácté narozeniny se blíží…“ stočila na mě Ephiny pohled, „takže máš tři možnosti.“

„Své první auto jsem dostala k šestnáctinám,“ pokrčila jsem rameny, „k Vánocům jsem dostala balík peněz a o maturitě jsem se rozešla se svou spřízněnou duší… takže nejsem pro tohle vhodným soudcem.“

Chase se zamračila. „No, to je deprimující.“

„Řekla bych, nech to k maturitě,“ zapípala jsem o vteřinu později, „už jí necháváš auto, kdykoliv ho chce.“

„Vidíš?“ Zvedla Chase své dokonale tvarované blonďaté obočí. „I ona souhlasí.“

„Spencer!“ Ephiny slyšela ten smích, který byl slyšet na kilometry daleko. Rychle jsem se otočila a uviděla ji ruku v ruce s Carmen a děvčaty před nimi. Polkla jsem a vstala. Bojovala jsem s nutkáním popadnout Spencer a políbit ji.

Dohodly jsme se, že tu věc budeme držet v tajnosti, dokud se všechno nevyřeší. Měly jsme v plánu říct holkám společně o našem rozhodnutí zůstat v Kenoře.

„Dámy,“ usmála se vřele Spencer a její oči se střetly s mými. Byly ztmavlé, přesto zároveň jasně zářící, „omlouvám se, že jdeme pozdě. Lucas měla důležitý telefonát.“

Dylan se uchechtla.

„S ní mluvila Jaiden?“ Prohnula Chase obočí. „Byla zaneprázdněna pracovním hovorem s nádhernou blondýnou?“

Lucasiny tváře zčervenaly a zúžila oči. Lidičky, byla stejná jako Spencer.

„Lucas! Dylly!“ Přišla zezadu Jaiden.

„Ahoj.“ Zazubila se Lucas a vzala nabídnutou ruku, když ona a Dylan zmizely zpátky za pultem.

„Chystá se je přecpat tvarohovým koláčem, že?“ Podívala se Spencer podezřívavě dozadu.

„Jdu na to.“ Vzdychla Ephiny a vstala. „A já si pořád myslím, že bychom měly diskutovat o tom dárku!“ Podívala se na svou blonďatou ženu.

„Není o čem diskutovat,“ ušklíbla se Chase, „Vyhrála jsem. Počká to do maturity.“

„Mám ráda ženy, které přebírají velení,“ promluvila poprvé Carmen a vklouzla do boxu vedle Chase.

„Ruce tak, abych je viděla, Carmen!“ Vykřikla Ephiny a všichni jsme se smály, když se zamračila.

„Proč jsem jediná, co si nevrzne?“ Její šedé oči s mírným úšklebkem prodlévaly na mých.

„Nekoukej na mě tak.“ Zamračila jsem se.

„Gratuluju.“ Ušklíbla se Carmen ještě víc a sklopila hlavu, když ji Spencřina ruka plácla přes zátylek. „Za co, sakra, Carlinová?!“

Chase a já jsme si vyměnily zmatené pohledy. „Tak jo, zjevně mi uniklo, co oslavujeme.“

„Nic.“ Řekla rychle Spencer a vklouzla do boxu vedle mě. „Proč tady není Chelsea?“

„Přidá se k nám na utkání,“ usmála jsem se a strčila jsem jí před obličej Dr. Peppera, „myslela jsem, že možná budeš potřebovat vyzvednout.“

„Vyzvednout?“ Odfrkla si Carmen. „Copak už dneska neměla jeden odvoz?“

Vytřeštila jsem oči a rychle se otočila ke Spencer. „Jak… co?“

„Jak, co, co?“ Zamračila se Chase a vypadala naprosto mimo.

„Klídek, Ash,“ objevil se Carmen okouzlující úsměv na tváři, „vloupala jsem se do domu a přistihla jsem dole Spencer v podstatě téměř nahou, zatímco ty jsi byla ve sprše.“

Chase se zakuckala pitím a zírala na nás. „Vy dvě?“

Spencer si navlhčila rty, ale bych říct, že se chtěla hrdě usmát. „Nikdo to neví.“

„Moje rty jsou zamčené,“ ztichla Chase se zábleskem v očích. Vypadala šťastně – jako by se jí ulevilo. „Člověče, vy dvě patříte k sobě. Jsem za vás moc šťastná!“

„Jo, teď jsem úplně ztratila s touhle kráskou šanci.“ Vzdychla Carmen, ale mohla bych říct, že si dělala srandu.

„Mami?“ Přišla ke stolu Lucas a vzala Spencer za ruku. „Můžeme Dylan a já jít zítra večer s Jaiden do kina?“

„Jo, mamí, můžu?“ Podívala se na mě Dylan svýma velkýma hnědýma očima.

„Uvidíme.“ Usmála se Spencer a podívala se na mě.

„Uvidíme.“ Zopakovala jsem po ní a holky se usmály, protože věděly, že odpověď bude nejspíš ano.

45 – Zmrzlina & Z-Z-Z-Změny

„Daviesová!“ Zakřičela jsem potom, co rozhodčí fouknul do píšťalky. Dylan ke mně přibruslila, zvedla si masku a napila se vody. „Myslíš, že ty a Kelsey můžete jít dopředu?“

„A co Luc?“ Zeptala se udýchaně.

„To budou čekat.“ Odvětila jsem a Dylan se zazubila a zlomyslně přikývla.

„Jdu na to, trenérko!“ Drobná brunetka zasalutovala a bruslila zpátky na své postavení, aby se připravila na vhazování.

Pořád jsem sledovala utkání, dokud jsem neucítila ruku na svých bedrech. Otočila jsem se a uviděla Ashley, jak sleduje hru, ale na tváři má zářivý úsměv. Pořád jsem nemohla uvěřit, co jsme dříve to odpoledne udělaly. Po těle mi projela husí kůže jen při pomyšlení na to.

„Jsi sexy trenérka.“ Zašeptala Ashley a dávala pozor, aby nemluvila moc nahlas. Letmo se na mě podívala a mrkla, a pak opět sledovala utkání.

Rozhlédla jsem se, a když jsem si všimla, že všichni sledují utkání, tak jsem se naklonila, „Jsi sexy MILF (mamča, co bych ráda vojela).“

„Aha, ale to už si udělala.“ Otočila se ke mně Ashley čelem s úšklebkem a kousla se do rtu. Sakra, jaký to návrat! Opustil mě hlas. Ztěžka jsem polkla a odkašlala si.

„Bentone! Hejbni sebou!“ Zařvala jsem a snažila se necítit oči, které mě propalovaly.

Gól!

Dylan právě dala gól a Ashley si toho vlastně všimla. Stiskla mě do objetí a já se smála, protože to bylo roztomilé.

„Páni!“ Vykřikla šťastně Lucas. Zvedla Dylan a obě se rozesmály, když spadla na led.

Utkání skončilo a tak i to, že Ashley měla ruku na mých bedrech. Dala ji pryč a objala Dylan, potom co si potřásly rukama. „Jsem na tebe moc pyšná!“

Jo, utkání bylo vyrovnané a Dylan právě dala vítězný gól.

Byla jsem nadšená.

„Díky.“ Zahihňala se Dylan, když ji její týmoví hráči poplácali po zádech a hlavě.

„Dyl! Víš, co to znamená?“ Zazubila se Lucas. „Zmrzlina!“

„Fuj,“ ušklíbla se Ashley, „jen děcka chtějí zmrzlinu za chladného dne.“ Podívala se na mě a já zvedla obočí. „Jo a ty.“

„Bezva.“ Uchechtla jsem se sarkasticky, ale úsměv prozradil, že jsem si dělala srandu.

„Takže můžeme?“ Zeptala se nás Lucas a sundala si helmu.

„Vlastně,“ podívala jsem se směrem k Ashley a kousla se do rtu, „co kdybychom šly dnes večer prostě domů, dobře?“

„Ale je to tradice!“ Zamračila se Lucas a zírala na mě těma svýma šedýma očima.

„Vím, zlatíčko, ale doma máme taky nějakou zmrzlinu a slibuju, že si ty a Dylan můžete udělat své vlastní poháry.“ Poplácala jsem ji po hlavě a ona se podívala na Dylan, která energeticky přikývla.

Své vlastní poháry si mohly dělat jen občas v sobotu, takže věděly, že využít nabídky, si je udělat, když byl školní den.

„Budeš mít pohár?“ Zeptala se Dylan Ashley a její oči byly zeširoka otevřené a plné života.

„Pokud mi ho uděláš.“ Uculila se Ashley a políbila malou brunetku na čelo. „Běž se s Lucas převléknout.“

Lucas a Dylan přikývly a šly k šatně tak rychle, jak jen s bruslemi na nohách mohly.

Poté, co jsme čekaly, až se naše dcery převléknou, jsme se vrátily zpátky ke mně domů.

„Nemůžu tomu uvěřit!“ Smála se Lucas, když se svalila na gauč a Dylan přímo vedle ní. „To bylo úžasný. Ty a Kelsey to musíte dělat častěji.“

„Já vím, že jo.“ Zahihňala se Dylan, když mě Ashley následovala do kuchyně a pomáhala mi vyndat misky a křupinky holkám na poháry.

„Tak co přesně jim řekneme?“ Zašeptala jsem stojíc vedle Ashley. Sledovala jsem ji z profilu a pořád byla tak zatraceně úžasná.

„Že Dylan a já zůstáváme,“ letmo se na mě s úsměvem podívala, „nic víc.“

Přikývla jsem. Holky budou nadšené, až se dozví, že Dylan nikam nepůjde. Byla jsem si dost jistá, že až to o 'nás' jako páru zjistí, tak budou ještě šťastnější, ale Ashley a Dylan potřebovaly čas samy pro sebe.

Nechtěla jsem dopustit, abych to já nebo Lucas zastínila.

Bez ohledu na to, jak nenasytně jsem chtěla.

Smála jsem se, když Lucas a Dylan na sobě měly knírky od poháru. „Dobrý?“

„Moc.“ Uculila se Spencer s tváří plné zmrzliny.

Vždycky zmrzlinová děvka.

Myslela jsem to tak laskavě, jak to vyznělo.

„Chutná ti, maminko?“ Usmála se Dylan a dívala se na svou misku plnou zmrzliny politou čokoládovým sirupem a posypanou různými druhy křupinek.

„Velmi.“ Usmála jsem se a snědla další sousto. Všimla jsem si, jak se na mě Spencer ušklíbla a tak jsem zvedla obočí. „Co je?“

„Máš na nose zmrzlinu.“ Pokrčila rameny. Naklonila se a setřela tu studenou kapku z mého nosu bříškem palce.

Zjistila jsem, že se na nás Lucas pobaveně dívá, než se zabrala zpátky do svého poháru.

Potom jsme mlčky dojedly naše dezerty a nakonec jsme se shromáždily v obývacím pokoji, kde jsme si Spencer a já sedly na podlahu, zatímco se holky v pyžamech schoulily na gauči.

Nemyslím si, že ani jedna z nás věděla, kde začít. Převzala jsem iniciativu a klekla si před Dylan. Zastrčila jsem jí kadeř za ucho a dala jí pusu na hebkou tvář. „Jsem na tebe pyšná,“ zašeptala jsem a ona se zazubila a kousla do rtu. „Zítra je velký den,“ pokračovala jsem a jí se rozšířily její hnědé oči. Nebyla jsem si jistá, co se v nich zračí. Byl to strach? Očekávání? Úleva?

„Mám odejít?“ Posunula se Lucas k odchodu, ale já ji s úsměvem a zavrtěním hlavy zastavila.

„Měly byste to slyšet obě.“ Otočila jsem, abych se podívala na Spencer, která jen přikývla a přisunula se blíž.

„Požádala jsem Spencer, aby se o tebe na pár dalších týdnů postarala,“ znovu jsem se podívala na svou dceru a ona se zamračila.

„Proč?“ Zašeptala. „Znovu mě opouštíš?“

Ach Bože, ne.

„Nikdy.“ Vydechla jsem, uchopila její drobnou tvář a opřela jsem své čelo o její. „Udělala sis tu rodinu,“ zašeptala jsem, „a já tě od nich nevezmu.“ Odtáhla jsem se a zjistila jsem, že Lucas vytřeštila své šedé oči a zírala na mě. „Vy dvě víte, že jsem se znala se Spencer, že?“

Obě dívky přikývly.

„Když jsme byly ve věku Jaiden, tak jsme byly přítelkyně.“ Zašeptala jsem a ucítila, že se Spencer posunula vedle mě a držela Lucas.

„Byla víc než kamarádka?“ Zamračila se zmateně Lucas a dívala se na svou mámu.

„Jo.“ Přikývla mírně Spencer a Lucas mlčela. Čekala, až budu pokračovat.

„Chci, aby se o tebe Spencer postarala, miláčku, jen do doby, dokud nám nenajdou vlastní bydlení a práci.“ Uskočila jsem překvapením, když mě Dylan srazila prudkým objetím. „Věřím jí dost na to, abych si byla jistá, že budeš šťastná, dokud věci nezařídím.“

„Ehm,“ odkašlala si Lucas, „je to, ehm, je tohle podfuk?“ Skepticky se podívala na mě a pak na Spencer.

„Ne, holčičko,“ usmála se Spencer, „Dylan bude s námi, dokud si tady Ashley nenajde bydlení.“

„Vážně?“ Nakonec se Lucasiny oči rozzářily, podívala se na Dylan a jako na povel obě pokřikovaly radostí a skákaly po gauči.

„No,“ zašeptala mi Spencer do ucha, „zdá se, že to přijaly docela dobře.“

„Samozřejmě,“ usmála jsem se a rychle jí stiskla ruku ve své, zatímco holky byly duchem nepřítomné, „mít tebe jako matku, taky bych skákala nahoru a dolu.“

„A co kdybys mě měla jako něco jiného?“ Odtáhla se Spencer a její pohled trochu zvláčnil.

Nedostala jsem možnost odpovědět jí na otázku, protože jsme byly sraženy devítiletou a jedenáctiletou na podlahu.

Usmívala jsem se.

Následující den byl ten pátek. Den, kdy se Dylan znovu stane mou.

Den, kdy nám najdu byt.

Den, na který se mohu zpětně podívat a říct, „to bylo tehdy, kdy se všechno změnilo.“

46 – Je na čase, aby to rozbalila

Někteří lidi to prostě nechápou. Možná to nechtějí pochopit a mně to nevadí, ale nedává jim to právo k domněnkám.

Konečně jsem dostala šanci k té situaci vyjádřit svůj vlastní názor bez toho, aniž bych byla zůstala na ocet nebo ustoupila.

Sledovala jsem, jak se s pobavením pohybovala po kavárně. Tak moc se snažila upoutat mou pozornost, ale co nevěděla, bylo, že už ji měla.

A to bylo vše, co by bylo, nic víc.

Jaiden si mě všimla a vklouzla na sedačku naproti mě. „Nemohla ses ode mě držet dál, co?“

„Nikdy.“ Odpověděla jsem s úšklebkem a ona se mírně začervenala. „Vlastně jsem se právě chtěla zeptat, kdy máš pauzu?“

„Aha.“ Přes obličej se jí roztáhnul výraz překvapení, když se podívala na hodiny. „Za deset minut?“

„Počkám.“ Pokrčila jsem rameny a ona se usmála. Zakopla o svou nohu, když se vydala dozadu.

Teď mi to všechno začalo připadat divné. Mohla jsem ocenit dobře vypadající ženu, když jsem jednu viděla a Jaiden Wyntersová rozhodně vypadala dobře, ale jak jsem řekla, měla mou pozornost a to bylo vše, co jsem byla ochotna dát.

Chtěla jsem jen kamarádku.

Připadalo mi, že si Spencer a Ashley začínaly být dost blízké, když se Carmen z nějakého důvodu odtáhla. Alex nebyla k nalezení – kromě televize ve vašem obývacím pokoji, kde otřásala sály, jeden za druhým, s živými koncerty.

Alexis Carlinová.

Správně, moje celá řeč bude o ní. Vidíte, nikdo nás nechápe a možná nás nechápou, protože neznají celý příběh.

Náš vztah byl víc než jen středoškolský flirt – sakra, byl to víc než vysokoškolský flirt. Bylo to skutečné a přimělo mě to dívat se na svět jinak. Ne nutně ve špatném slova smyslu, ale tak, že jsem se naučila, že ne všechno je dokonalé.

Včetně Alex.

I když nemohla být, ale její nedostatky se právě začaly ukazovat. Přesto jsem ji milovala.

Přesto jsem jí odpustila.

Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsme toho dosáhly.

Byla jsem do té ženy zamilovaná. Vždycky jsem byla a poprvé, co jsme se rozešly, to pro mě bylo peklo, protože jsem si uvědomila, že to bylo to, co chtěla. Pak se zapletla s tou holkou Isou a já už to nedokázala zvládnout.

Tak jsem se vší silou zariskovala a doufala v nejlepší. Bylo to nádherné, i když to nebylo na dlouho.

Ale všichni mi prostě museli uvěřit. Uvěřit nám, když jsme řekly, že je po všem.

Už pro nás neexistovala žádná budoucnost. Ne potom, co mi vytrhla srdce znovu a znovu. Možná jsem v tom nebyla ta nejnevinnější osoba. Neuměla jsem řádně zvládat situace. Mohla jsem tam být a podporovat ji během počátečních fází její kariéry, ale neudělala jsem to.

Řekla jsem své sbohem, protože to bylo zapotřebí. Jedna z nás to musela udělat, protože už jsme nebyly šťastné.

Jednoduché jako facka.

Ne každý žije 'šťastně až do smrti' život.

S Alex jsem přestala nejméně na dva roky mluvit, než se ocitla na mém facebooku. Neviděla jsem ji dva a půl roku, a pak jsem na ni narazila ve videopůjčovně. Stále byla s Tracey a co mě mátlo, bylo, jak moc mě hřálo u srdce, vidět ji znovu se usmívat s krásnou brunetou připojenou k její ruce.

Povídaly jsme si a brzy jsme zjistily, že jsme si jednou za čas vyšly. Tracey a já jsme se taky sblížily. Ráda cestovala a hodiny jsme si mohly povídat o různých městech a kulturách, než nás Alex od sebe odpáčila.

Zmínila jsem se, že budu součástí svatební hostiny?

Ano. Byla jsem Alexinou 'družičkou'.

Alex se každý den ubíjela tím, že věděla o dcerách Spencer a Ashley. Řekla mi to, ale zavázala jsem se přísahou, že to neřeknu.

Tak jako tak bych to neřekla. Vlastně mi to nepříslušelo.

Se Spencer jsme byly kamarádky, tak pro mě bylo těžké držet jazyk za zuby, když mi řekla o malé holčičce jménem 'Dylan Avery.', kterou si vzala k sobě domů. Tak ještě jednou, nepříslušelo mi to. Nebyla jsem sestra a ani nejlepší kamarádka.

„Dobře, takže…“ usmála se na mě ve svém kabátu Jaiden, „musím běžet do Safeway a vzít rodičům nějaká čerstvá rajčata. Chceš se jít projít?“

„Projít?“ Uchechtla jsem se.

„Jasně. Venku není taková zima!“ Zasmála se Jaiden a já protočila oči v sloup a vzala si kabát. „Tohle se stejně nepočítá jako přestávka. Jen jsem si myslela, že by ses chtěla přidat.“

„Ehm, jo.“ Přikývla jsem s úsměvem. „Veď mě, maličká.“

„Ještě jednou zavtipkuj a nepůjdeš.“ Našpulila pusu, když mi otevírala dveře.

„Neměla bys to být ty, kdo si vezme oddechový čas?“ Smála jsem se, když na mě hodila sněhovou kouli. Úplně mě minula, ale trefila… „Carmen!“

„Ahoj.“ Ta tmavovlasá kráska strčila ruce do kapes potom, co si setřela z kabátu sníh. „Kam jdeš?“

„Koupit rajčata.“ Usmála se Jaiden a chytila mě za ruku.

Carmen pomalu přikývla a naklonila hlavu, a potom udělala krok vpřed a přiložila mi rty k uchu. „Dvě slova pro tvou krasavici,“ voněla hezky, „je skoro pod zákonem.“

„Fuj.“ Odstrčila jsem ji a zavrtěla hlavou. „Promluvíme si později, Carm.“

Jo, pokud jste si mysleli, že moje náklonnost k Alex je velká…

…rozhodně jste mě neviděli, když jsem byla poblíž Carmen Mandezové.

47 – Prostě řekni ano

Chelsea se na Dylan usmála, když ji objímala. „Moc ráda jsem se s tebou seznámila.“

„Já taky.“ Usmála se nesměle Dylan a pevně držela mou ruku.

Chelsea vstala a opucovala si z kolen sníh, a pak si mě přitáhla do objetí. „Věděla jsem, že to v tobě je, Ash.“ Zašeptala, odtáhla se a ruce měla stála ne mé tváři. „Najdeš si skvělou práci.“

Usmála jsem se a začervenala. „Měla by ses vrátit a navštívit nás.“

„Přijedu. Omlouvám se, že se minu se Spencer a Luc, ale musím jet, abych stihla let na schůzku do Calgary.“

„Vyřídím jim, že ses s nimi chtěla rozloučit.“ Nabídla jsem zdvořile a ona si mě přitáhla do dalšího objetí.

Dřívější slyšení toho odpoledne šlo opravdu dobře a ani netrvalo dlouho. Dylan byla dána zpátky ke mně se spoustou otázek kvůli všem slyšením a soudním procesům, kterými jsem dříve prošla.

Spencer byla u soudu během slyšení a věnovala mi nejzářivější úsměv, když mi bylo uděleno opatrovnictví Dylan. Objala mě až potom, co jsme byly mimo místnost, protože se to zdálo jako trochu víc profesionální.

Potom se musela Spencer vrátit do práce a já zavolala do školy, abych dala ředitelce vědět, že si na zbytek odpoledne vyzvedávám Dylan. Chelsea, Dylan a já jsme trávily čas u Tima Hortona, než musela jít na autobus jedoucí na Winnipegské národní letiště.

„Děkuju,“ řekla tiše Dylan a svýma hnědýma očima zamrkala na Chelsea, „že jsi mámě pomohla.“

Chelsea Dylan věnovala vřelý úsměv a ona přikývla. „Je ta nejlepší kamarádka, jakou jsem si kdy mohla přát.“

Dylan se jen rozzářila a držela mou ruku ve svých pevněji.

„Zavolám ti, až se dostanu do Calgary.“ Přikývla tmavší žena a držela si blízko u sebe tašku, zatímco zastavil autobus.

Naposled jsme se objaly a byla v autobuse a hledala si místo.

Stýskalo se mi po ní. Moc mi pomohla od doby, co jsem opustila centrum v Thunder Bay.

„Maminko?“ Zatahala mě Dylan za rukáv bundy a usmála se, když autobus odjížděl. „Můžeme se teď jít podívat za Spencer?“

Uchechtla jsem se a v objetí ji zvedla. Byla na svůj věk trochu malá, ale svaly měla jako devítiletá. Myslím, že hraní hokeje s Lucas jí nesmírně prospělo. „Spencer za chvíli bude s Luc doma. Jen ještě musely nakoupit nějaké potraviny.“ Sáhla jsem do své kapsy u bundy a vyndala klíčky od auta. „Co kdybychom se mezitím stavily za Jaiden do práce?“

„Věděla jsi, že Lukey má Jaiden ráda?“ Zahihňala se Dylan a vylezla si na zadní sedačku mustangu.

„Věděla,“ přikývla jsem s úsměvem a nastartovala, „ale co kdybychom ji tím nezlobily, hm?“

„Dobře.“ Sledovala jsem, jak si Dylan zapíná bezpečnostní pás a dívá se z okénka. „Víš, že tě má Spencer ráda?“

Pomalu se mi na tváři objevil úsměv a kousla jsem se do rtu. „Vím.“

„Máš ji ráda?“

„Mám.“ Pomalu jsem přikývla a vydala se silnicí do centra města.

„Takže, protože je Luc moje sestra, tak to dělá ze Spencer moji druhou mámu, viď?“ Sledovala jsem, jak její hnědé oči zachytily ve zpětném zrcátku ty mé. Usmála jsem se a s úlevou jsem vzdychla. „Už jí říkám mami. Nevadí to?“

Zamrkala jsem nad tím otevřeným doznáním, ale tak nějak mi to nevadilo. Kdyby to byla jakákoliv jiná žena, než Spencer, tak bych se možná cítila raněná, ale trochu mě to přimělo uvnitř k radosti .

„No, ne přímo jí.“ Začervenala se s mírným zahihňáním.

„Spencer je úžasný člověk,“ zastavila jsem na červenou a stiskla v ruce volant, „jsem si jistá, že by se mírně začervenala, když by slyšela, že jí tak říkáš.“

„Vážně?“ Usmála se Dylan.

„Vážně.“ Přikývla jsem a sešlápla plyn, když naskočila zelená.

Za nedlouho jsme zastavily před 'Rapture'. Dylan rychle vyskočila a vklouzla svou malou ručkou v rukavicích do mé. „Můžu si dát horkou čokoládu se šlehačkou?“

„Samozřejmě, miláčku,“ usmála jsem se, ona se uculila a běžela k našemu pravidelnému boxu.

„No, jestli to není malá rocková hvězda.“ Přišla od pultu Jaiden a pomohla Dylan sundat kabát. „A sexy mamča.“

„Ahoj, Jai,“ zasmála jsem se a věnovala jí úsměv.

„Kde je tvoje druhá polovička?“ Nakoukla mi Jaiden přes rameno a zamračila se, když nás žádné dvě blondýnky nenásledovaly.

„Nakupují jídlo.“ Pokrčila rameny moje dcera, otevřela desertní lístek a hladově si prohlížela tvarohový koláč.

„Dyl,“ nahnula jsem se přes stůl, „co kdybychom si nejdřív daly večeři, než se dáme do sladkostí.“

Zamračila se a našpulila pusu. „Ale Spencer…“

„Dylan…“ lehce jsem ji varovala, ona naklonila hlavu a trochu se začervenala.

„Promiň, mami.“

„Můžeš si dát dezert po večeři, dobře?“ Pohladila jsem ji po hlavě a ona přikývla a olízla si rtíky.

„Mám vzít holky do kina?“ Zeptala se mě Jaiden, otřela si ruce do utěrky a její modré oči zářily.

„No,“ vklouzla jsem do boxu a rozhlédla se po prázdné kavárně, „nemůžu nic říct za Lucas, ale Dyl, jestli chceš jít, tak můžeš.“

„Hurá!“ Zatleskala Dylan a rozzářila se. „Spencer Lukey nechá jít, když můžu já.“

To byla pravda.

Zazněla zvonkohra u dveří, přiběhla malá blondýnka a mačkala Dylan v objetí. „Ve škole jsi mi chyběla!“ Vykřikla Lucas a našpulila pusu.

„Ahoj.“ Usmála se na mě Spencer a kousla se do rtu. Vklouzla vedle mě a věnovala mi něžný pohled. „Je překvapením, tě tu vidět.“

„Dostaly jsme hlad.“ Poplácala jsem si hubené břicho a ona protočila oči v sloup a šťouchla mě.

„Jo. Musíš víc jíst.“ Ucechtla se Spencer, setřásla ze sebe kabát a sundala si kulicha. „Ale my koupily jídlo, takže se můžeš víc najíst.“

„Tak…“ zvedla jsem obočí, „proč jste tady?“

„Zahlédly jsme ve předu zaparkované tvé úžasné auto.“ Skočila do toho Lucas a usmála se sto wattovým úsměvem, stejně tak jako její matka.

„Lucas trvala na tom, abychom zastavily.“ Vzdychla Spencer s úšklebkem. „Už jste si vy dvě něco objednaly?“

„Ne-e!“ Zavrtěla Dylan hlavou a kadeře jí poletovaly kolem. „Ale rozhodně mám hlad.“

„Já taky.“ Podívala se Lucas na Spencer a pak na mě.

„Ahoj Spencer,“ odkašlala si Jaiden a letmo se podívala na starší blondýnu, „Ashley řekla, že nevadí, když vezmu dneska večer Dyl do kina. Vadilo by ti, kdyby se k nám přidala Luc?“

Lucasiny šedé oči se rozšířily a podívala se na svou mámu. „Prosím?“ Zašeptala rozkošně.

„Jasně.“ Zazubila se Spencer a kývla směrem k Jaiden. „Chceš, abych si je pak vyzvedla nebo…“

„Vezmu je domů,“ Jaiden utřela potřetí stůl a mrkla směrem k Lucas.

Lucas a Dylan šťastně zatleskaly a následovaly Jaiden směrem dozadu, ale ne dřív, než Spencer vykřikla 'žádný tvarohový koláč. '

„Takže,“ podívala se na mě Spencer a olízla si rty, „máš dneska večer čas?“

Sklopila jsem hlavu a usmála se. „Pro tebe mám čas vždycky.“

„Kdo říkal, že tě zvu ven?“ Ušklíbla se. Spencer byla prostě tak nádherná, i když se mě snažila škádlit.

Předstírala jsem, že jsem uražená a dívala jsem se jinam.

„Ash,“ vydechla s pomalým úsměvem a zachytila její pohled, „byla bych ráda, kdyby ses dnes večer ke mně připojila.“

„To bych ráda.“ Nemohla jsem si pomoc a trochu jsem se zasmála tomu, jak se červenala.

„Dobře,“ natáhla se a vzala mou ruku, „nemůžu se dočkat."

„Já taky ne.“

Zajímalo by mě, v kolik si Jaiden vezme holky do kina?

48 – Trefa do černého

„Takže, protože jste vy dvě už měly večeři a dezert, tak si myslím, že bychom měly vynechat popcorn.“ Zamyšleně jsem přikývla a poklepala si prsty o rty, když jsme stály ve frontě na nejnovější animovaný film od Pixar. Byla jsem fanouškem animovaných filmů – méně drama.

„Cožé?“ Podívala se na mě Lucas se zvednutým obočím. „Nemůžeš jít do kina bez něčeho na zub, Jai!“

Páni. Přísahala bych, že jsem někde uprostřed věty zaslechla zavrčení. „Jíš jak dětský monstrum,“ šťouchla jsem ji do boku a ona hodila oči v sloup, ale usmála se.

„Chci jenom žvýkačky.“ Pokrčila Dylan rameny. „Jo a malou pepsi.“ Zamračila se. „Ehm, a možná se můžeme o popcorn podělit?“

„Jenom žvýkačky?“ Odfrkla si Lucas. „Chci malýho Dr. Peppera.“

„Já chci milión.“ Vzdychla jsem a obě se na mě podívaly. „Co? Můžete mít v jedné ruce hovno a ve druhé přání a sledovat, které z nich se splní jako první.“

„Fůj.“ Řekla Dylan. „Sprostý slovo!“

Blbost.

„Fajn. Občerstvení je na mně, jen neříkejte vašim rodičům, že je moje vina, jestli vás bude bolet břicho.“ Dostaly jsme se k pokladně. „Dva dětské a jeden dospělý na dětský film.“

Obě děvčata běžela přede mnou, aby si stoupla na konec fronty v občerstvení. Netrpělivě čekaly na své mlsky. Kéž bych mohla udržovat stravovací návyky jako ony.

„Wyntersová,“ otočila jsem se a uviděla Sammy, jak se na mě usmívá, „vidím, že sis sehnal dvě nejrajcovnější kočky v Kenoře. Moc pěkná práce.“

„Jo,“ nervózně jsem se zasmála, „co můžu říct? Jsem naprostý Romeo.“

„O tom nepochybuju.“ Usmála se a olízla si rty. „Takže jsi Ashley a Spencer nechala čas pro sebe?“

„No, ráda si beru holky v pátek večer,“ trochu jsem se nahnula, „drží mě od průšvihů.“

„To se vsadím.“ Uchechtla se a stiskla mi rameno. Fujky. Vyletělo mi srdce a já nesnášela, když se mi to dělo.

„Možná se chceš přidat?“ Zeptala jsem se nadějným tónem. „Můžeme se podělit o popcorn…“

„Vlastně se jdu podívat na ten nový akční film.“ Zamračila se Sammy, „ale možná někdy můžeme zajít na jiný film?“

„Taylor. Tady jsi!“ Pevně jsem zavřela oči, když jsem uslyšela její hlas. „Ahoj, kočko,“ usmála se na mě.

„Ahoj Carmen.“ Přikývla jsem a znovu jsem těžce polkla.

To proto jsem nenáviděla zamilovanost.

„Teto Sammy, teto Carmen!“ Usmála se Lucas, když mě zatahala za paži a řekla mi, že se fronta pohnula. „Jdeš se podívat na 'Úplně obyčejný den'?“

„Ne. Vzala jsem Sam na 'Brutální kousnutí'.“ Carmenina ruka sjela okolo Sammyina pasu a já bojovala s otravnou žárlivostí.

„Páni. To je romantické.“ Obrátila jsem oči v sloup. To byla pravá Wyntersová. Nechala přetékat sarkastickou žárlivost… bylo to vzrušující.

Přesně tak.

Sammy se na mě podívala s pousmáním a přesunula se ke mně. „Myslím, že si musíme udělat filmový večer, než za dva týdny opustím město.“

„Jasně.“ Přikývla jsem.

„Pojď, Jaiden!“ Zatahala mě Ddylan za druhou paži. „Nestihneme upoutávky!“

„Vy dvě buďte na Jaiden hodné,“ mírně je Carmen pokárala.

Lucas a Dylan přikývly a táhly mě směrem k pultu. Ohlédla jsem se a všimla si Carmeniny ruky na Sammyině bedrech, když vstupovaly na film.

„Víš co?“ Podívala jsem se vážně na Lucas. „Musíš rychle vyrůst, abych tě mohla sbalit.“

„Jé!“ Vyjekla Dylan a schytala od blodýny plácnutí. „Au! Řeknu to mámě!“

Odhodila jsem klíčky na stůl a hodila kabát na gauč. „Kafe? Horkou čokoládu?“ Zeptala jsem se Ashley, když jsem šla do kuchyně.

„Na jeden den jsem měla dost horké čokolády a kávy.“ Zabrblala a sedla si na stoličku k snídaňovému baru. „Máš vodu?“

Usmála jsem se, natáhla se k lednici a vzala jsem jí studenou vodu a sobě sklenici ledového čaje. „Je to tak divné, nemít holky v pátek večer doma.“

„Jo?“ Naklonila Ashley hlavu a olízla si rty. „Myslela jsem, že o pátečních večerech byla Jaiden tvojí chůvou?“

„No, jo, to byla,“ odkašlala jsem si, „povětšinou.“

„Aha,“ pomalu přikývla a napila se, „povětšinou znamená Aimee?“

Krátce jsem se dívala na dřevěnou podlahu, než jsem se střetla s jejím pohledem. „Tak nějak.“

„Měla jsi ji vůbec ráda?“ Zeptala se s vážným výrazem. „Myslím, jestli jsi někdy pomyslela, že by pro tebe mohla být něčím víc?“

Zastavila jsem se uprostřed kroku a zavrtěla hlavou. Dříve nebo později by k tomu vážnému rozhovoru stejně muselo dojít a jen proto, že jsme měly předešlý den úžasný sex, to neznamenalo, že k tomu nedojde. „Aimee byla jen holka,“ vzdychla jsem a vklouzla na stoličku naproti ní. Nehty jsem přejížděla po designu své sklenky.

„Jen holka, se kterou jsi něco měla.“ Zašeptala Ashley.

„Jo,“ přikývla jsem a střetla se s jejím pohledem, „Ashley, nehodlám tu sedět a něco nalhávat. Takže jestli máš jakékoliv otázky, na které se chceš zeptat, tak do toho, ale nebudu šetřit tvý city.“ Neřekla jsem to zle. Jen jsem chtěla, aby věděla, že nic nebudu skrývat. „A čekám, že ty taky ne.“

Ashley se pousmála a odstranila si nějaké vlasy z očí. „Takže, když jsi s ní něco měla, tak jsi v ní neviděla víc?“

Krátce jsem se divila, proč mi tu otázku položila a část ve mně mi řekla, že mi na tom nezáleželo. „Aimee byla milá,“ pokrčila jsem rameny, „měla potenciál, ale nikdo nebyl dost dobrý, víš? Po Katie jsem tak trochu vzdala hledání si 'někoho'. S Lucas nám bylo dobře a pořád jsme byly obklopené rodinou.“

„Jo, ale zdá se, že Aimee chtěla s tebou a Lucas vztah, na rozdíl od Katie.“ Její hnědé oči se mi to odvážily říct jinak.

„Možná máš pravdu.“ Zvedla jsem obočí a napila se ledového čaje. „Myslím, že problém byl ve mně. Luc k lidem velice snadno přilnula, Ash, a já na ni nebyla připravená. Přilnout k někomu s kým jsem se jen… 'vídala'.“

„Zní to, jako bychom ani jedna nebyla připravená přilnout.“ Pozorovala mě, zatímco sundala nálepku ze své 'Fidži' láhve s vodou. „Jen se ti líbilo upustit páru , co?“

„Nejsem dokonalá,“ vzdychla jsem. „Nemohla jsem vystát to, kým jsi byla, než jsme se potkaly, ale pochopila jsem, že to byla tvoje minulost,“ podívala jsem se do jejích smutných hnědých očí, „byla to střední škola. Sdílet s jinými lidmi svoje tělo je vážná věc a nejdřív jsem se bála, že pro tebe budu 'věc', když jsme začaly randit. Ale teď to chápu.“

„Chápeš co?“ Mírně se zamračila.

„Chápu, proč jsi nebyla věrná. Chápu, proč jsi utekla ze vztahu, který sis vytvořila a zase jsi byla tím typem, co si pohrává, než se usadí.“ Znovu jsem se napila a trochu se naklonila. Očima jsem obkreslovala vzor na pultu, než jsem je pomalu přenesla na ni. „Bylo to snazší. Bylo tak snadné se do té role zamilovat, protože část mého já se nemusela starat. Nemusela se starat o další zlomené srdce nebo nedodržení slibu. Mohla jsem prostě… odejít. Měla jsem východisko a to se mi líbilo.“

„Páni,“ vydechla a z úst jí vyšel dlouhý výdech, „tak taková je druhá stránka Spencer?“

Pokrčila jsem rameny. „Pořád jsem to já.“

„Víš,“ trochu se jí zachvěl hlas, „před tebou jsem měla ráda jen sex. A nesnášela jsem pomyšlení být vázána na jednu osobu.“

„Jako s Beth.“ Poukázala jsem.

„Přesněěě,“ pomalu přikývla a odfoukla si z očí nějaké vlasy, „byla úžasná, ale prostě…“

„Ti nedala.“ Znovu jsem poukázala.

„Cože? Necháš mě mluvit?“ Zvedla obočí. Trochu jsem se usmála a zvedla ruce na znamení kapitulace. „Jen jsem se cítila, jako bych mohla dělat cokoliv, co jsem chtěla nebo, ehm, víš, kohokoliv, koho jsem chtěla…“

Mlčky jsem tam seděla a naslouchala jí, když mě konečně, konečně pustila k osobě, kterou přede mnou byla – Sprosté Daviesové. Stálo jí to dvanáct let a zármutek, ale udělala to.

„…myslím, že mě nezajímalo, jak se ostatní budou cítit, dokud jsme si neužívaly zábavy.“

Přesně.

„Ale pak jsem potkala tebe,“ podívala se na mě a její hlas se trochu ztišil, „Bože, Spencer, prostě jsi byla v každém ohledu dokonalá. Skutečnost, že jsi měla chyby, mě přimělo naprosto a beznadějně se do tebe zamilovat. Byla jsem tak vyděšená, že bych utekla.“

Polkla jsem a trochu se zamrkala. Okusovala jsem si ret, abych se držela a nepřerušila ji.

„A já to udělala,“ vzdychla, „totiž utekla.“

„Stálo to za to?“ Zeptala jsem se tiše. Byla jsem naštvaná. Byla jsem víc než raněná, ale nebyla jsem naštvaná na ni.

„Ta jediná věc, za kterou mi to stálo, je moje dcera,“ zašeptala Ashley. „Dylan je mým největším darem.“ Trochu naklonila hlavu a mrkáním zahnala pár slz. „Kromě lásky, kterou jsi ke mně byla na střední škole posedlá.“

Nemohla jsem si pomoc a trochu jsem se usmála, ale taky jsem cítila trochu smutek. „Takže,“ olízla jsem si rty a obešla pult, abych vklouzla na stoličku vedle ní, „říkáš, že kdybys neutekla, tak si myslíš, že bychom byly tady se dvěma pobíhajícími dcerami kolem a měly pevný manželský svazek?“

Ashley se usmála a zajiskřily jí oči. „Ano a taky se psem.“

„Se psem?“ Zvedla jsem obočí, vzala její ruku a nenuceně jsem ji zkoumala. „Jakou rasu?“

„Nevím,“ roztomile pokrčila rameny a myšlenkami se jí svraštilo obočí, „možná hnědýho labradora?“

Uložila jsem si to pro budoucí použití.

„Lucas chce hnědýho labradora.“ Zazubila jsem se. Chtěla a posledních pět let mě uháněla, abychom si ho pořídily.

„No, aspoň je na mé straně.“ Uchechtla se Ashley a popletla prsty s mými. „Spencer?“

„Hm?“ Sledovala jsem, jak její palec dělal na hřbetě mé ruky obrazce.

„Ohledně včerejšího odpoledne…“

„Byla jsi skvělá.“ Ušklíbla jsem se a ona protočila oči v sloup a chraplavě se zasmála.

„Já jen,“ odkašlala si, „chtěla jsem, abys věděla, že to opravdu nemůžu dostat z hlavy.“

„Já taky ne.“ Zašeptala jsem vážný tónem. „Jen pomyšlení na tu myšlenku…“ potlačila jsem zasténání nad představou jejích nohou omotaných kolem mého pasu, zvedající se hruď a ústa vzdychající proti mým.

„Vím.“ Její ztmavlé oči se zaměřily na mé rty.

Moje rty se zaměřily na její.

Hádala jsem, že další mluvení bylo vyloučeno.

49 – Holky a jejich hokej

Nemohla jsem uvěřit, že jsem byla nahoře bez a ona ne. Její ruce byly na mých zádech jako oheň, když její ústa klouzala po mých tím nejlahodnějším způsobem. „Spence,“ zalapala jsem po dechu, když mě otočila na záda a položila na gauč. Její ruka mírně tiskla můj bok.

Zachvěla jsem se, když si omotala mou nohu kolem svého boku. Cítila jsem, jak ke mně přiráží, když mi její ústa sklouzla na krk.

Měly bychom si promluvit. Měly bychom vše vyložit na stůl. Měly by být vyřčeny otázky a možná tu a tam trochu křiku – ale nic z toho se nestalo.

„Kurva, Ash, jsi tak úžasná,“ její přerývaný dech se mi otíral o ucho, díky čemuž jsem hlasitě zasténala.

Docela dlouho jsme se muchlovaly, než jsem ucítila pod tričkem její ruku, která uchopila mé prso v jemno bavlněné podprsence.

Byla jsem tak vlhká a potřebovala jsem, aby si se mnou dělala, co se jí zlíbí tak dlouho, dokud mě neudělá.

Cítila jsem, jak se její ústa sunula níž. Zavrčela jsem a tahala jsem ji za vlasy, když jsem ucítila její jazyk škádlivě kroužit přes mou pravou bradavku.

Jen ona mě mohla přimět se cítit takhle. Na ty další ženy, se kterými jsem byla po Spencer, jsem neměla žádné vzpomínky. Jejich tváře byly tak zamlžené, protože jsem vždycky byla děsně mimo. Nemohla jsem si vzpomenout na jejich doteky. Vůbec.

Avšak Spencřin dotek mi v mysli zanechal trvalý dojem na celou dobu, co jsme byly od sebe.

Prohnula jsem záda, když jsem ucítila, jak její štíhlé prsty vklouzly za opasek mých džínsů. Právě když se chystala rozepnout knoflík, tak se ode mě ve spěchu odstrčila a vytřeštila své modré oči. Zmateně jsem se zamračila a chystala se něco říct, když jsem zaslechla pronikavý smích holek přicházející z venkovní verandy.

„Do prdele,“ tiše jsem zanadávala, rychle si vzala tričko a honem ho na sebe natáhla. Neměla jsem čas vzít si na sebe zpátky podprsenku, takže ji Spencer nacpala mezi matrace gauče a podala mi svou trenérskou bundu, abych si sní zahalila hruď.

Spencer ztěžka polkla a sepnula si dozadu své dlouhé vlasy, když jsme zapnuly televizi, tak nebylo překvapení, že první věc, na kterou to přepnula, byl hokejový zápas. Její obličej byl tak zarudlý a její rty naběhlé z líbání. Ztěžka jsem zamrkala. Nechtěla jsem nic víc, než se natáhnout a popadnout ji a líbat ji a prosit ji…

„Mami!“ Dylan otevřela dveře a skopla své body a kabát, a pak přiběhla a skočila mi do klína. „Ty jsi pořád tady!“

„Jsem.“ Zašeptala jsem a v odrazu televize jsem zachytila Spencřin polovičatý úsměv.

„Můžeme se dívat na film?“ Lucas byla Dylan v patách a sedla si na gauč mezi svou mě a matku.

„Nedívaly jste se právě na jeden?“ U vchodových dveří stála Jaiden a usmívala se, když je zavírala.

„Ano, ale je páteční večer!“ Našpulila Lucas pusu a já slyšela, jak se Spencer uchechtla.

„Miláčku,“ blondýna prsty projela vlnitými blonďatými vlasy své dcery, „nemyslím si, že dívat se na strašidelný film je nejlepší nápad.“

„Jasně, že je. Jaiden může zůstat přes noc a dělat mi společnost.“ Zazubila se Lucas.

„Jé,“ zavrtěla Jaiden hlavou, „promiň prcku, ale zítra ráno mám trénink a nemyslím si, že by mi trenérka odpustila, kdybych ho vynechala.“ Její oči se na Spencer zatřpytily, když se usmála.

„A máš pravdu,“ žertovně ji Spencer napomenula a vstala ze své strany gauče, „tak protože musím zítra brzy ráno vstávat, tak vy dvě musíte v příštích třiceti minutách jít do postele, takže nebuďte rozmrzelé, až přijde Ryn a vezme si vás.“

„Á.“ Našpulila Dylan rty a založila si ruce na hrudi. „Proč nemůžeme jít s tebou, Spencer?“

„Jo.“ Našpulila Lucas pusu.

„Protože bude brzy a posledně jste vy dvě usnuly na trestné lavičce.“ Škádlila je Spencer, což způsobilo, že se obě děvčata začala hihňat a červenat.

„No, bylo fajn podělit se s vámi o večer dámy,“ uklonila se Jaiden a podívala se na mě, „doufám, že jste si svůj večer taky užily.“ Mrkla a naklonila se přes gauč, aby políbila děvčata na tvář a Spencer na čelo. „Dobrou, krasavice.“

„Dobrou, Jai a děkuju!“ Usmála se Spencer a vstala, aby za tou teenagerkou zavřela dveře. Podívala se na nás tři sedící na gauči. „Vy dvě byste se měly nachystat do postele.“

„Ale mami!“ Vzdychla Lucas, ale přesto vstala a natáhla ruku, aby ji Dylan chytla. „Budete pořád tady, až budeme přichystaný jít do postele?“ Její oči hleděly do mých a navlhčila si rty.

„Samozřejmě,“ tiše jsem odpověděla a ona se zazubila a táhla za sebou Dylan ke schodům. Obě se celou cestu hihňaly.

Spencer sledovala a poslouchala, jak je slyší zajít do svých pokojíčků, a pak se posadila přímo vedle mě a uchopila mou tvář a tvrdě mě políbila.

„Kurva,“ zanaříkala jsem, když se odtáhla a její oči byly stejně tak tmavé jako ty mé. „Zatraceně. Nemůžeš tohle dělat a pak prostě přestat.“

„Tady je tvoje podprsenka,“ zazubila se a ignorovala můj komentář, zatímco mi tu bílou látku podávala.

„Dík.“ Našpulila jsem rty, ona se uculila a tentokrát mě políbila jemně. Odtáhla se v době, kdy zaslechla holky jít dolů ze schodů. Strčila jsem ji do kapsy u bundy, kterou jsem měla na sobě a zazubila se, když si Dylan znovu uvelebila v mém klíně. Její vlasy po koupeli voněly po kokosu.

Byla tam klidná atmosféra, která naplnila vzduch, když v pozadí běžel hokejový zápas. Rozhlédla jsem se, abych viděla ty dvě Carlinovic dámy, které měly oči přilepené na obrazovce, a pak jsem zjistila, že Dylan taky.

Sama pro sebe jsem se zasmála a těsněji jsem omotala ruce kolem malého pasu své dcery.

Moje holky a jejich hokej.

Líbilo se mi, jak se některé věci vůbec nezměnily.

„Dyl?“ Zaslechla jsem v potemnělém pokoji šepot.

„Hm?“ Zívla jsem.

„Myslíš, že má tvoje mám ráda moji?“ Cítila jsem, jak se na posteli pohnula a já se obrátila čelem k ní. „Chci říct, jestli si myslíš, že se mají rády?“

Potlačila jsem další zívnutí a ospale jsem se usmála. „Říkaly, že byly přítelkyněmi, když byly ve věku Jai.“

Lucas si na mém dvojlůžku protáhla záda a propnula obě ruce za hlavou. „Chtěla jsem se omluvit.“

„Za co?“ Zašeptala jsem, posadila jsem se, abych se na ni podívala.

„Za to, že jsem nedala tvojí mámě šanci.“ Promnula si Lucas oči a zamrkala. „Odpustíš mi?“

Usmála jsem se a vyjekla, když jsem na ni skočila, abych ji objala a obě jsme propukly v záchvat smíchu. „Je ti odpuštěno.“

„Těšíš se na zítřejší Jasonovu oslavu narozenin?“ Zeptala jsem se šeptem, když jsme slyšely, jak se Spencřiny dveře od ložnice tiše zavřely.

„Jo,“ mírně jsem se začervenala. Byla to nejhezčí blondýnka ve třídě. Její oči byly té nejzelenější barvy.

„Já taky.“ Usmála se Luc a projela mi rukou vlasy. „Myslíš, že mě má Hadley opravdu ráda?“

Hadley měla. Vždycky se mě na Lucas vyptávala a to mi bylo teprve devět, ale nebyla jsem hloupá. Vyptávala by se vždycky, kdyby si myslela, že by Lucas nevadilo, kdyby si s námi o přestávce hrála, nebo kdyby se jí líbila barva trička, co by měla na sobě. To nebylo normální, ne?

„Má tě ráda.“ Tiše jsem se zahihňala.

„Mlč a jdi spát.“ Pokrčila Luc rameny a začervenala se, a pak si přitáhla k bradě deku. Venku hustě sněžilo a já doufala, že se máma bezpečně dostane zpátky do hotelu.

„Hadley tě má rááááda.“ Políbila jsem ji rychle na tvář předtím, než jsem se k ní otočila zády a zavřela oči.

„Dobrou ségra.“ Slyšela jsem ji zašeptat a zazubila jsem se.

„Dobrou ségra.“

50 – Ranní káva

Trénink trval něco přes dvě hodiny a já se cítila být víc vzhůru. Věděla jsem, že horká sprcha zmírní mé ztuhlé svaly. Namohla jsem si je víc než obvykle a teď jsem to cítila. Odešla jsem z ledu a zamířila jsem si to do šaten, když jsem na rameni ucítila poklepání. Ohlédla jsem se a byla tam ona. Vzhůru se dvěma kelímky kávy postavených na zemi vedle ní. S úsměvem se opírala o zábradlí, z čehož jsem se znovu rozplývala. „Ashley!“ zazubila jsem se a sundala si helmu, moje blonďaté vlasy se mi přilepily na krk. Najednou jsem se rozpačitě kousla do rtu. „Co tu děláš? Sotva začalo svítat!“

Ashley se usmála a zamířila ke mně. Byla jsem vyšší než ona, protože jsem na sobě stále měla brusle. „Myslela jsem, že by se ti hodilo trochu kofeinu, když jsi sem musela vytáhnout zadek tak brzy ráno.“ Usmála se a naklonila ke mně tácek s kafem. I když bych se měla převléknout, tak jsem si sundala rukavice a napila se horké tekutiny, která mě uvnitř zahřála stejně tak, jako to udělala ona svým úsměvem.

„V podstatě jsem tu od 4:30, takže jsem tu téměř tři hodiny.“ Opatrně jsem položila pohár zpátky do papírového tácku a vzala helmu do podpaží. Chvíli tam tiše stála a pak se s úsměvem kousla do rtu.

„Jsi ještě bláznivější, než jsem si myslela, Carlinová.“ Ashley se podívala na můj dres a výstroj a zašklebila se. „Sluší ti to v tom.“

„Cítím se jako přerostlý marshmallow!“ protestovala jsem se smíchem. Nervózně jsem přešlápla z nohy na nohu, rozhodně si mě prohlížela a já neměla tušení, jak to zvládout. Sakra, ani její další poznámka mi k tomu moc nepomohla.

„Máš štěstí, marshmallowny mám moc ráda,“ mrkla a zahihňala se.

„No,“ polkla jsem a uvědomovala, že si v mé nervozitě libuje, „ale jsou hrozně lepkavý.“

Pokrčila rameny a úsměv jí nevymizel. „Měla by ses jít převléknout, abys nezůstala v šatně sama…“

To bylo…? Ona právě…? Fajn, myslím, že bude lepší, když se půjdu převléknout, než mi ta žena doslova vyrazí dech. Když v tom budeme pokračovat, nedivila nedivila bych se, kdyby za mnou do šatem přišla. A co hůř, asi bych ji nezastavila.

„Jo, ehm, budeš tady?“ zeptala jsem se a znělo to trochu nedočkavě.

„Jsem tady jen pro tebe, krásko,“ mrkla a hravě mě plácla přes zadek, „teď mazej, než ti vystydne zbytek kafe.“

Ztěžka jsem polkla a zasmála se. Ano, ona se mnou flirtovala. Opravdu, opravdu flirtovala. Ashley Daviesová, sestřenice mého přítele, se mnou flirtovala.

A mně se to líbilo.

Pro jednou se mi časně ráno podařilo vypadat doopravdy slušně. Možná, protože jsem se snažila… ne nic, co jsem dělala běžně v pět třicet v sobotu ráno. Vážně. Všechno, co jsem dělala, bylo trénování bandy sedmnáctiletých, takže jsem se neměla na co těšit.

„Jůůů,“ zaslechla jsem předení do ucha a otočila jsem se čelem k Jaiden, „vypadáte sexy trenérko Carlinová.“

Ušklíbla jsem se a podívala se na své upnuté džíny a pěkně padnoucí svetr. „Díky, Jai.“

Přikývla a navlhčila si rty, zatímco si prohlížela stadion. „Kde jsou holky?“

„V bufetu. Přemluvily mě, aby je tam dneska ráno Ryn vzala.“ Uchechtla jsem se a ona se přidala. Říkejte mi 'povaleč'. „Takže,“ stoupla si stranou, popadla ji za paži a táhla ji na střídačku, než přišel zbytek týmu, „onehdy večer jsem sledovala tvoje utkání,“ začervenala se a já ji jemně poplácala po rameni, „přemýšlela jsem, jestli bys měla zájem v tomhle…“

„Panebože!“ Zaječela Jaiden nad bílou 'C' nášivkou v mé ruce. „To myslíš vážně?“

„Jsem lesba?“ Zvedla jsem obočí a ona se ušklíbla. „Ano, myslím to vážně. Jsi silný vůdce a tenhle tým si dovedla tak daleko a to je teprve začátek sezóny.“

„Spencer!“ Vyjekla Jaiden a objala mě, což bylo nepříjemné, když na sobě měla výstroj. „Moc to pro mě znamená, děkuju. Budu ctít povinnosti, slibuju.“

„Já vím,“ jemně jsem se usmála a poplácala ji po tváři, „věř mi, vím to.“

Jaiden se ještě jednou v úžasu podívala na nášivku, než mi ji vložila zpátky do ruky. „Řeknu jedné z mých mam, aby mi ji přišila, ale můžeš si ji do té doby nechat u sebe?“

Přikývla jsem a ona znovu vyjekla a políbila mě na tvář, než se vydala na led.

„Měla bych žárlit?“ Slyšela jsem ten chraplavý hlas a otočila jsem se, abych uviděla Ashley, která tam nesměle stála se dvěma kelímky kávy.

Ze široka jsem se usmála a uchechtla. „Jen pokud bys chtěla být kapitánkou Rapturských havranů.“

Ashley se uculila s nakrčeným nosem a podala mi čerstvou kávu od Tima Hortona. „Snídaně šampionů. Myslela jsem, že by sis jednu dala, když po všech těch letech pořád taháš svůj zadek před svítáním z postele.“

„Děkuju,“ odpověděla jsem zdvořile a napila se. Přesně tak, jak jsem to měla ráda. „A co ty tu děláš v tuhle hodinu?“

S úsměvem pokrčila rameny a otočila hlavu směrem k dcerám. „Nemůžu uvěřit, že jsou ranní ptáčata.“

„Jo,“ tiše jsme se zasmála, „prostě chtěly vidět trénink děvčat. Některá sobotní rána, když netrénuji tým, odmítají před desátou vylézt z postele.“

Ashley se smála se mnou a krátce si žvýkala spodní ret. „Jo,“ začervenala se a položila naše kávy, než vytáhla bundu, kterou jsem ji večer předtím dala, aby si ji oblékla, „ta patří tobě.“

Vzala jsem černou bundu a krátce jsem pohlédla na 'Trenérka Carlinová' vyšité na její levé straně. „Tobě sluší víc.“

Byla jsem zklamaná, když jsem nenašla podprsenkou zastrčenou v kapse.

Sakra.

„Ale ne.“ Zavrtěla hlavou. „V hokejové výstroji vypadáš opravdu sexy, ale musím říct, že tahle trenérská záležitost je vskutku rajcovní.“

„Hm,“ ušklíbla jsem se a odolávala nutkání ji políbit, „to je dobré vědět.“

„Kdy mají Dyl a Lucas další utkání?“ Zeptala se mě Ashley, když sledovala, jak se zbytek týmu hromadil na ledě.

„V neděli odpoledne.“ Usmála jsem se, otevřela své desky a podala jí barevný diagram. „Jejich tým je zvýrazněn modře. Ty malé fajfky vedle nich znamenají utkání a 't' znamená trénink. Jo,“ vzala jsem pero a rychle jsem načmárala 'K' vedle několika utkáních a tréninků,“ všechno s 'K' je na stadionu v Keewatinu. Ne moc z nich se tam koná, ale s chlapeckými týmy, které brzy začnou, budeme bojovat na obou stadionech.“

Ashley přikývla, usmála se a studovala ten graf. „Páni,“ vydechla a podívala se na mě, „nemůžu uvěřit, že jsem skutečně hokejová máma.“

Uchechtla jsem se a přikývla. Foukla jsem do píšťalky, abych děvčata nahnala do hloučku. „Nikdy to neomrzí.“

„Mami!“ Přiběhla ze schodů Lucas s obličejem upatlaným od čokolády. „Dylan mě podplatila.“

Dylan zalapala po dechu a zamračila se. „Ne ne! Vyzvala jsem jí, aby snědla čokoládu a ona neřekla ne.“

Ashley měla ve tváři pobavený výraz.

„Luc, ty víš, že je na čokoládu příliš brzy ráno, pokud nejde o horký nápoj.“ Vzdychla jsem a nahnula se, abych jí otřela nějakou čokoládu ze spodního rtu.

„Ale ty víš, že mám ráda výzvy.“ Našpulila pusu.

„Jo,“ pokrčila Dylan rameny, „a vyzývá mě, abych jí vyzývala.“

„Dyl!“ Luc se k ní otočila čelem. „Ty jsi taková drbna!“

„Lucas,“ položila jsem jí ruku na rameno a ona se na mě podívala, „běž se prosím umýt a pak se sem vrať. Nepotřebuju, abyste holky běhaly okolo a dělaly potíže, zatímco budu mít plné ruce práce s týmem.“

„Dobře.“ Zamumlala Lucas. „Promiň, že jsem jedla čokoládu, a omlouvám se, že jsem na tebe křičela, Dyl.“

S Ashley jsme si vyměnily úsměvy a ona projely prsty Dylaninými vlasy.

„To je v pohodě,“ zašeptala Dylan a vzala Lucas za paži, „chceš, abych šla s tebou?“

Lucas kývla a vyrazily směrem k šatnám.

Usmála jsem se a krátce se naklonila k Ashley. „Zvykni si na to, jestli zůstaneš.“ Zašeptala jsem a tleskla rukama o sebe, když jsem zamířila do středu kluziště.

Ohlédla jsem se a uviděla, jak mě s usměvavým pohledem sleduje.

Pohled, do kterého jsem byla naprosto zamilovaná.

Ještě bylo příliš brzy na to, abych jí to řekla.