Hoď všechno za hlavu

Napsala: breathe4her, Přeložila: Gramud

41 – A tohle je pro tebe

„Nezapomeň si kartáček na zuby!“ zaječela Alex před dveře pokoje. Protočila jsem oči a ušklíbla se.

„Ano, mami,“ vyšla jsem ze své koupelny a sledovala jsem, jak si sedla na můj kufr. „Uvědomuješ si, že jsem si toho nezabalila dost na to, aby sis na něj mohla sednout?“

Alex pokrčila rameny a převalila lízátko v puse. „Spencer mi to dovolila.“

„Spencer si taky balí hodně věcí.“ Drze jsem se na svou blonďatou krásku, zabranou do časopisu, ušklíbla.

„Když hraju hokej, tak se hodně sprchuju,“ řekla Spencer na obranu a stále si četla časopis. Sports Illustrated.

Představte si.

„Jsou v tomhle čísle nějaký pěkný ženský?“ Alex vyskočila ze svého místa a svalila se do Spenceřina klína. Sebrala jí časopis, čímž si vysloužila od své sestry plácnutí. „Ty si fakt čteš článek?“ Zavrtěla hlavou a prolistovala několik stran.

Smála jsem se Alex, když naklonila hlavu, a pak oddělila dva časopisy. Oba ve svých rukou zvedla a mávala jimi přede mnou. „Ehm, Spencer?“ Jeden Playboy a jeden sportovní časopis. „Dívala ses na Playboy a schovávala ho za sportovní časopis?“

Možná byste si to neměli představit.

Spencer zčervenala a vystrkala Alex z klína, a pak šla ke mně. „Našla jsem je pod tvou postelí, Ashley!“ Chycena. „Kromě toho jsem si jen opravdu četla článek.“ Našpulila rty.

„Četla,“ potvrdila Alex a pohodila sportovní časopis na postel, zatímco se bezostyšně letmo podívala na nahou ženu ve druhém. „Fajn, je děsně ošklivá.“

Spencer se zasmála a objala mě kolem krku. „Jsem vzrušená z dnešního večera,“ zašeptala a její ústa se přitiskla k mému uchu, „chceš vědět, jak jsem vzrušená?“

„Spencer,“ tiše jsem zavrčela, když vzala do úst můj ušní lalůček a jemně ho sála.

„Ne s mladou Carlinovou v pokoji, prosím?“ Alex hodila sprostý časopis na postel a vstala. „Spencer, měly bychom jít, jestli chcete dorazit před pátou. Už se skoro stmívá a víš, jaká je máma, když nejsi na cestě před setměním.“

Spencer si povzdechla a odtáhla se ode mě. „Jsi připravená?“ usmála se a stiskla mi ruku, než otevřela dveře svého pokoje.

Aiden byl taky kvůli zápasu mimo město. Nevrátí se do neděle, takže mu Spencer ještě nezlomila srdce. Byl pěkně naštvaný, když zjistil, že jsem noc předtím strávila u Carlinových. Alex mě kryla a řekla, že jsem ji pomáhala s hudbou, zatímco Spencer spala.

Miluji svoje Carlinovy ženy.

I Paula na mě byla milá. Výjimečně mě pozvala na nedělní večeři, když jsme se vrátily, a byla jsem překvapená, když jsem se dověděla, že Aiden pozvaný nebyl. Asi věděla o napětí mezi mnou a Aidenem, ale to, že si vybrala mě a ne dceřina přítele, mě donutilo tančit radostí.

Po vyložení Alex u Sammy jsme byly na cestě. Byly to odsud do ontarioského Londýna téměř tři hodiny cesty. Spencer se těšila na zápas, který bude hrát.

„Většina týmu jela autobusem, který trenér pronajal. Některý z nás, kterým bylo méně než 18 let, mohli jet na svolení rodičů.“ Spencer se zazubila, když jsme projížděly městem vyzdobeným vánočním osvětlením a dekoracemi a na potemnělou hlavní silnici. „Děkuji,“ nakonec prolomila ticho, „že se mnou jedeš.“

Uculila jsem se. „Cože? Nechat si ujít víkend s tebou o samotě?“ Rozepnula jsem si pás a vklouzla jsem na místo vedle ní a znovu se připásala. Ucítila jsem, jak mi stiskla nohu, když se na mě usmála.

„Jen vím, jak to pro tebe bude těžké, až se vrátíš domů. Nechtěla jsem tě přivézt do trapné pozice,“ řekla tiše Spencer.

Pozvedla jsem obočí a zavrtěla hlavou. „Jsi úžasná, víš to, Spence?“ Věnovala mi legrační pohled, když jsem se na ni uculila. „V prvé řadě jsem to byla já, která tě požádala, abys zůstala s Aidenem. Ty jsi chtěl být jen se mnou. To já jsem tě přivedla do trapné pozice a jen já jsem zodpovědná za to, že jsem se do téhle situace dostala,“ odkašlala jsem si a stiskla její nohu, „ale ty mi stojíš za každou vteřinu toho.“

Spencer zčervenala a hryzla se do rtu. Dál se soustředila na řízení, zatímco jsem se nahnula dopředu a zapnula můj iPod, který byl napojen na její reproduktory. Hudba vřískala autem, když jsem dál v příjemném mlčení sledovala cestu.

Byla jsem víc než nadšená z toho, že budu mít Spencer samotnou na celý víkend. Musela jsem se o ni dělit s hokejovým týmem, ale za zavřenými dveřmi byla celá moje.

O tři hodiny později jsme vjížděly do ontarioského Londýna a já měla na starosti navigování naší cesty do hotelu. „Dobře, odboč vlevo,“ ukázala jsem na následující ulici.

„Ash? Je to jednosměrka.“ Spencer si skousla ret, když se zvýšila doprava. „Pospěš si!“

„AH!“ Zpanikařila jsem, „tak odboč vpravo!“ Narazila jsem hlavou o palubní desku, když zatočila.

„Jsi v tom špatná, víš to?“ Spencer se rozesmála, když jsme konečně dorazily před hotel, kde parkovaly autobusy plné týmů.

„No, vůbec jsi mi neřekla, že budu muset navigovat!“ bránila jsem se a rozepnula si pás. „Je tady spousta lidí,“ poznamenala jsem, když byla vstupní hala plná hráčů a trenérů.

Spencer přikývla a vystoupily jsme z auta. „Pochybuji, že v tomhle zmatku budu schopna najít svůj tým,“ uchechtla se a šla dozadu, vzala si svou hokejovou výstroj a přeplněnou tašku. Já si vzala svou a pomohla jsem jí s hokejkami. „Prostě budeme stát vevnitř, kde je teplo a budeme je vyhlížet.“

„Spencer Carlinová?“ Otočila jsem se a uviděla jsem staršího muže v obleku, který se nad námi tyčil.

„Ano?“ Spencer zvedla obočí.

„Díky Bohu,“ uchechtl se ten muž, „ptal jsem se tady každé blondýny, zda to nejste vy.“ Odkašlal si a podal Spencer klíče od hotelového pokoje. „Očekávali jsme vás. Doufám, že shledáte pokoj, který jste si vyžádala, velmi komfortním. Kdybyste něco potřebovala, prosím, neváhejte zavolat na recepci.“ Sklonil hlavu a zdvořile se omluvil.

„Co to sakra bylo?“ zašeptala jsem, když jsme mířily k výtahům. Spencer měla samolibý úsměv a pokrčila rameny. „Spencer?“ zavrtěla jsem hlavou a napodobila jsem její úsměv.

Ta záludná prevítka naplánovala celý výlet. S Vánoci za dva týdny a hotelem vypadajícím jako ten, ve kterém jsme přebývaly, musela udělat rezervaci dříve.

„Jen jsem ti chtěla dopřát výjimečný víkend,“ usmála se vřele Spencer. Vyšly jsme z výtahu a šly jsme béžově vymalovanou chodbou, „není to jako líbánkové apartmá nebo tak něco.“

„Tak jako co?“ řekla jsem v úžasu, když strčila klíč do dveří hotelového pokoje a otevřela. Jedna postel královské velikosti, gauč, televize a mini lednička. „Spence,“ vydechla jsem a upustila svou tašku a její hokejky. Více jsem vešla do pokoje. „Neměla jsi to všechno dělat.“

Spencer svěsila hlavu a začervenala se. „Vím, ale pro mě je to také výjimečný.“ Přišla za mnou zezadu a objala mě rukama kolem pasu a hlavu mi položila na rameno. „Nerada to dělám,“ otočila se ke mně a uchopila můj obličej, „ale ve 22:30 nám trénink.“

No, to bylo velké zklamání. Bylo teprve 8 večer a právě jsme tam dorazily a ona už mě měla opustit. „Spencer, vážně?“ zakňučela jsem a našpulila pusu.

„Tým by se měl zítra raději trochu vyspat, než vyrazíme na tři zápasy na led. Hlasovala jsem pro dnešní večer, protože zítřejší ráno mohu strávit tulením se s tebou.“ Její modré oči uličnicky tančily.

Tak v tom případě. „Dovol mi dát ti věci dohromady a půjdu s tebou.“ Začala jsem brát její hokejovou tašku, ale ucítila jsem na své ruce její jemnou.

„Zůstaneš tady,“ usmála se Spencer, „půjdu rovnou na stadion a zpět. Mini lednička je nacpaná studenou vodou a Dr. Pepperem,“ mrkla a já se zazubila a vzrušeně jsem zatleskala rukama, „kabelovka funguje a můžeš zavolat své tetě a strýčkovi, abys jim dala vědět, že jsi v pořádku dorazila.“ Přetáhla si těžkou tašku přes rameno a naklonila se, aby mě políbila. „Přijdu nejpozději ve 22.45, slibuji.“

Našpulila jsem rty a vzdychla.

Řekly jsme si 'Miluji tě' a pak byla ze dveří pryč. Stála jsem na chvíli uprostřed pokoje a rozhlížela se. Nebylo to líbánkové apartmá, ale na tom nezáleželo. Byl to Spenceřin způsob, jak udělat tento víkend navzdory svému nabitému programu výjimečným a já si ani na chvilku nestěžovala.

Zajímalo mě, jak moc přesně musela sáhnout do svých úspor, aby dostala tenhle úžasný pokoj.

42 – Tvůj polibek mě nejspíš zabije

Trénink byl peklo. Naprosté peklo, protože jsem byla v sedmém nebi. Byla jsem v sedmém nebi, protože za pár hodin jsem se měla milovat s Ashley.

Konečně.

Nejen horký zapařený sex ve sprchách na stadionu, nebo rychlé dotyky v její posteli s lidmi pod stejnou střechou, jen Ashley a já – úplně samy v obrovské posteli bez vyrušování. Přirozeně měli moji rodiče číslo do hotel a Alex také. Stejně tak Aidenovo rodiče kvůli Ashley. Ale mí rodiče mi nikdy na zápasy nevolali a já rozhodně pochybovala, že pan a paní Dennisonovi zavolají. No a jestli by mi zavolala sestra a něco přerušila, už by věděla, že je namydlená. Slíbila, že zavolá jen v případě nouze.

Slíbila jsem, že pohnu s Ashley, aby přestala se Sammy a jejím l-í-b-á-n-í.

To mě vrací k tomu, proč byl trénink naprosté peklo. Byla jsem příliš dobrá. Byla jsem tak dobrá, že jsme se rozhodli zahrát si krátkou hru, abych mohla být ještě víc dobrá. Jen jsem chtěla ze sebe vydat to nejlepší, abychom tu zatracenou věc mohli brzy ukončit, ale trenér Caron chtěl vyhecovat tým, aby viděl, jak moc dobří bychom mohli být pod tlakem.

Sakra.

Potom, co skončil trénink, jsem se rychle převlékla a vynechala sprchu. Napadlo mě, že se vysprchuji, jakmile se vrátím na pokoj. Chyběla mi Ashley a vědomí, že byla sama, mě trápilo.

Otevřela jsem dveře našeho pokoje a tiše jsem je zavřela pro případ, že by spala. Táhlo na 23:30 a já si nebyla jistá, jestli odpočívá, ale chtěla jsem být ohleduplná. Odložila jsem hokejovou výstroj ke dveřím a stejně tak jsem si sundala tričko, abych šla do koupelny. Cítila jsem, jak je mé tělo přitisknuté proti zdi a Ashleyiny rty na mých.

„Mmf.“ Zasténala jsem, sevřela jsem jí prsty vlasy a přijala jsem její přátelský jazyk. Když začala pohybovat rty dolů po mém krku a k ramenům, tak jsem ji trochu odstrčila a zalapala po dechu. „Ash, potřebuji se osprchovat.“

Ashley se odtáhla a našpulila rty. Její oči byly tmavé chtíčem a mně se z toho podlomila kolena. „Čekala jsem na tebe a teď mám čekat ještě déle?“

„Budu rychlá, slibuji.“ Jemně jsem ji políbila a ona mi odpověděla tím, že mě svým tělem silněji přitlačila na zeď. Její ruce hladily odkrytou kůži dolní části mých zad, udělaly si cestu nahoru k zapínání podprsenky a otevřely ho. Ochotně jsem nechala látku spadnout na zem mezi nás. Zavrčela jsem, když se župan, co měla na sobě, rozevřel a já cítila teplo její kůže přitisknuté k mé. Byla nahá. Ach, Bože, byla nahá. Vklouzla jsem rukama pod její župan a vzdychla z pocitu její hebké pokožky. Pak mě trklo, že si ještě musím smýt z kůže všechen ten pot. „Super rychlá.“ Odtrhla jsem se od ní, popadla jsem toaletní tašku a zavřela dveře od koupelny.

Nechápala jsem, jak jsem byla schopna odolat. Chtěla jsem pro ni jen hezky vonět místo toho, abych byla upocená. Možná bych tu celou upocenou věc udělala později, ale dnes večer jsem potřebovala být dokonalá.

„To není fér, Spencer!“ zaječela přes dveře a já slyšela její kroky vedoucí zpět k posteli. Uchechtla jsem se a sama jsem si svlékla zbytek oblečení.

Ve spěchu jsem se všude důkladně umyla. Nechtěla jsem Ashley nechat déle čekat a samozřejmě jsem ani já nechtěla čekat déle.

Osušila jsem se tak rychle, jak jsem jen mohla a ručníkem jsem si vysušila vlasy. Nechtěla jsem vysoušením vlasů plýtvat časem, i tak jsem byla sexy. Natáhla jsem na sebe čerstvě vypraný černý dres, otevřela jsem dveře a zjistila, že televize je vypnutá a jediné světlo v pokoji, které ho osvětlovalo, bylo z města. Oči se mi přivykly na temnou místnost a zjistila jsem, že Ashley leží se zavřenýma očima zády na posteli.

Kousla jsem se do rtu a tiše jsem šla k ní, vylezla jsem na postel a zadívala se na její uvolněné tělo. Spala. Nebo to hodně dobře předstírala. Jednu ruku měla přes hlavu, zatímco druhá spočívala na břiše, na dece, která přikrývala její tělo. Z toho pohledu to vypadalo, že na sobě také nic nemá. Ve stejnou dobu jsem ucítila, jak se mi tlukot srdce z útoku nervozity a vzrušení zrychluje.

Opatrně jsem si obkročmo sedla přes její boky a využila jsem příležitosti sledovat, jak klidně spí. Určitě by ve chvíli, kdy jsem se na ni posadila, otevřela oči. Nikdy jsem si nepomyslela, že mohu najít někoho, kdo mi ukáže a přivodí pocit naprostého štěstí, zejména v sedmnácti letech.

Její dýchání bylo jako ukolébavka, tichá melodie. Dala mi takový klid, že jsem se téměř nenáviděla, že ji budím – téměř.

Kousla jsem se do spodního rtu, něžně jsem ji vzala za zápěstí a palci jsem hladila tu jemnou pokožku. Tiše vzdychla, ale vůbec neotevřela oči. Olízla jsem si rty, obě její ruce jsem si položila na stehna a trochu jsem se zachvěla, když teplo její pokožky udeřilo mou. Vlastní ruce jsem nechala se táhnout po jejích bocích přikrytých dekou, něžně jsem je stiskla a po celou dobu jsem sledovala, jak se její oční víčka chvěla.

Pak jsem to ucítila.

Moje oči shlédly tam, kde jí na mé pokožce cukly prsty. Ohnuly se a začaly se proti mým stehnům pohybovat. Z jejích úst vyšlo jemné zamumlání mého jména a já prudce vrátila svůj pohled k ní. Tmavě hnědé oči do mě pronikaly. „Hej,“ vyšlo z jejích úst a já si olízla své suché rty. Její pohled sklouznul dolů k mým rtům, dolů na můj dres zahalující tělo, na mé holé nohy a pak zpět nahoru. Z toho pocitu více odhalené pokožky jsem se styděla víc než kdy jindy a to jsem ani nebyla nahá.

Zatím.

„Spence.“ Ashley přesunula své ruce dolů k mým kolenům a zpět. Prsty vklouzla pod lem mého trička a k mým kyčlím. „Ach, Ježiš,“ zavrčela, když si uvědomila, že na sobě nemám nic, jen černý dres. Pak bylo její tělo proti mému, když se posadila, což způsobilo, že jí deka, která zakrývala její tělo, sjela dolů k pasu. Ztěžka jsem polkla, jak se jí s jejím dýcháním zvedla a klesala hruď. Byla nádherná. Ještě jsem zůstala a umožnila jsem jí dát si načas se škrábáním mých boků svými prsty, což mě přimělo lehce nadskočit.

Oční víčka mi z každého lechtivého jemného dotyku proti mé kůži těžkla. Posunovala se výš, dokud hřbetem prstů nesjížděla po mých ňadrech, dolů k bříšku a zpátky na má stehna, která jemně stiskla.

„Spencer,“ znovu zašeptala, a pak jsem ucítila její rty na mých, což u mě vyvolalo jemný povzdech. Její rty se otíraly o můj vrchní ret a pomalu se táhly k mému spodnímu rtu, než jsem ucítila její jazyk přejet stejnou cestou. Moje rty se naplnily jejími. Naklonila jsem hlavu v hlubokém vášnivém polibku a tiskla jsem k ní blíž své boky.

Cítila jsem, jak mi pevněji stiskla boky těsně předtím, než mě přetočila a bez přerušení polibku byla nade mnou. Byla jsem jí obklopená, vůní jablek a manga z jejího oblíbeného šampónu, vůní její kůže, chutí jejích úst, texturou jejího jazyku, tlaku každého polibku, který s touhou přecházel ve vášnivější.

Ashleyiny rty se oddělily od mých, když si prolíbávaly cestičku dolů po mém krku předtím, než okusovaly mé pulzující místo.

Zasténala jsem její jméno a zamotala prsty do jejích vlasů, nutila jsem ji pokračovat. Chtěla jsem to tak dlouho. Ashley sklonila hlavu, přejížděla nosem napříč látkou dresu, když vynechala hrudník a začala pokrývat polibky vnitřní stranu mých stehen. Zhluboka jsem se nadechla s vědomím, že je to tak daleko, znamenalo to, že jsem předtím byla takhle s jedinou další osobou. Na rozdíl od posledního člověka jsem chtěla, aby si mě Ashley vzala všemi možnými způsoby.

Vyhrnula mi dres a její rty začaly pomalu po centimetrech od mých stehen zanechávat stopu. „Ash,“ zalapala jsem po dechu, když mě lehce kousla do kyčle a její nohy se propletly s mými. Krátce jsem se posadila, aby mi mohla rychle přetáhnut dres přes hlavu a nedbale ho hodit přes místnost. Její ústa mi okusovala a dráždila bradavky, což způsobilo, že se mé boky nekontrolovatelně pohybovaly proti jejím.

Pak byla její ústa zpět na mých, a když jsem si lehla zády na postel, tak její tělo pokrylo mé. Líbala mě, jako bych byla křehká a to vyslalo po celém mém těle chvění. Byla jsem do té ženy tak zamilovaná, že jen z myšlenky na ní se mi podlamovala kolena. „Spencer,“ zašeptala proti mým rtům. Otevřela jsem oči, abych se střetla se zčernalýma ebenovýma očima, které na mě zíraly. Její rty byly oteklé a našpulené od polibků. Silně jsem polkla, když na mě právě začala zírat svýma milujícíma očima. „Jsi si jistá?“

Nemohla jsem najít svůj hlas. Ta chvíle byla intensivní. Ležela jsem pod ní nahá a ona ležela nahá na mně. Cítila jsem tlukot jejího bušícího srdce na hrudníku, jak tlouklo do mého bušícího srdce. Bylo to, jakoby to bylo naše poprvé. Měla jsem pocit, jako bych se nikdy předtím Ashley nedotkla a kvůli tomu jsem byla nervózní, vzrušená, ale nervózní.

„Prosím,“ tiše jsem žadonila a dech se změnil v malé vzdechy. Moje tělo bylo v jednom ohni a ona to věděla.

Ashley vyhověla mé prosbě a zpečetila ji dalším jedním z těch jejích báječných něžných polibků. Naučila se to ode mě. Lehce vystrčila jazyk, když tím jemným teplým svalem cestovala pod mým horním rtem. Věděla, že je to moje slabost a já zanaříkala.

Rozevřela jsem nohy, umožnila jsem jejím vpadnout mezi mé. Obě jsme z toho pocitu, jak se naše těla zcela spojila, vzdychly. Bříško tiskla k mému. Hruď tiskla k mé. Její ústa zaútočila na mé.

„Ashley,“ zaklonila jsem hlavu, takže jsem jí umožnila líbat mě po celém krku. Zastavila se, aby si mě na různých místech označila. Její jazyk a zuby věděly, jak na mě, že jsem každé ráno chodila do třídy s nohama těsně přitisknutýma k sobě, protože jeden pohled na ni, jak si olizuje ret a kouše se do něho, mě poslal přes vrchol. Takový na mě měla vliv.

Uchopila jsem jemné hedvábné vlasy, když pomalu vyndala mou bradavku ze svých úst a škádlila ji jazykem. Přešla k druhému prsu, zatímco přesunula svou nohu rozkročmo na mé stehno, přitiskla se, zatím co zasténala. Ach, Bože, šílela jsem. Cítila jsem, jak je kvůli mně vlhká. Nechtěla jsem nic víc, než ji znovu cítit na prstech. Opravdu vědět, jak po mě toužila, jak chutnala.

Cítila jsem, jak jsem zrudlá. Kůže mě všude brněla. Mé boky se pohybovaly s jejími, když jsme přirážely a odtahovaly se v nějakém striptýzovém stylu.

Cítila jsem, jak mi její olizování od mého krku k uchu přimělo lehce zmítat. „Podívej se na mě,“ zachraptěla mi do ucha a okusovala mě, než se odtáhla, aby zachytila můj pohled. Její ruka přejela dolů po mém břiše a než jsem se nadála, zajela mi prsty mezi mou vlhkou skulinku. „Spencer,“ zavrčela, když do mě strčila dva prsty a mé oči se rozšířily.

„Kurva!“ Prohnula jsem záda a boky, což způsobilo, že se její prsty ponořily ještě hlouběji. Nečekala jsem vniknutí, ale rozhodně jsem si nestěžovala. Ashley snížila své rty k mým, vnikla jazykem do mých úst a polykala mé naříkání, když se její prsty začaly pohybovat trochu rychleji. Těžce jsem oddychovala proti jejím ústům, když si opřela čelo o mé a škádlila svými zuby a jazykem mé rty.

Moje nehty se vlekly dolů po jejích zádech, kvůli čemuž sykla a silně přirazily boky proti mým. Zakňučela jsem, když jsem ucítila, že vytáhla svoje prsty a obě její ruce byly na mých bocích, když její ústa klesla k mému tepajícímu místu. Přes svá těžká víčka neovladatelné touhou jsem sledovala, jak přesunula hlavu mezi mé nohy. Z toho očekávání, že si mě Ashley ocejchuje způsobem, který nikdo jiný neměl, jsem cítila, jak mi buší v uších srdce. Upřeně se na mě dívala, čímž tiše prosila o povolení. Stěží jsem dokázala kývnout hlavou, ale ona to pochopila.

„Ach… kurva…“ zakňučela jsem, když jsem ucítila měkký, ale váhavý jazyk přejet přes můj klitoris. Hladký sval se ponořil hlouběji a srdce mi vyskočilo z hrudi, když jsem ucítila, jak do mě poprvé vnikla, kluzká a mokrá. Olízla jsem si suché rty, když jsem už déle nemohla ovládat své sténání a naříkání, které vycházelo z mého hrdla. Mé boky se zvedaly proti jejímu obličeji a mírně jsem ji tahala za vlasy. Pohybovala jím se dovnitř a ven, trýznivě pomalu pro někoho, kdo byl nažhavený, jako já. „Ashley, kurva,“ zabrblala jsem. Cítila jsme, jako bych byla nejvýš, co jsem kdy byla. Nejsem jasný student jedničkář, tu a tam jsem užila marihuanu. Ale to byl jiný druh vysoko. Jen pomyšlení na její hlavu mezi mýma nohama stačilo, abych byla, ale skutečně ji tam v tu chvíli mít, bylo nepopsatelné.

Zabručela proti mně, když jsem zrychlila tempo odpovídající nárazům jejího jazyka. Pak její jazyk ovinul můj klitoris, jedna ruka proti matraci pevně sevřela mou a ta druhá do mě dvěma prsty vklouzla zpět.

Pohodila jsem hlavou vzad a vykřikla její jméno a divoce jsem se proti ní vzpírala. Mé ruce silně tiskly její, jak jsem se třásla, viděla jsem pod víčky hvězdičky a záblesky barev. Ani jsem nepoznala svůj vlastní hlas. Nikdy jsem neměla tak silný orgasmus. „Mmfh,“ zakňučela jsem, když Ashley zůstala tam, kde byla a její jazyk nešetřil mé přecitlivělé místo. Nemohla jsem se odtáhnout, protože jsem chtěla, aby si mě vzala za svou.

Chtěla jsem, aby mi ukázala všechno.

43 – Domov

Hlasitě jsem zasténala proti jejímu vyhřátému tělu, když uvolnila svou horkou tekutinu do mých pátrajících úst. Chutnala jako nikdo jiný. Ne, Spencer byla výtečná. Byla velmi ojedinělá a já nemohla uvěřit, že byla moje. Nemohla jsem uvěřit, že já jsem byla ta, co si vybrala, co s ní tohle zažije. Její ruce mě silně zatahaly za vlasy pokaždé, když jsem přejela přes její zvětšený uzlíček nervů svým nezastavitelným jazykem.

„Kurva, Spence,“ zavrčela jsem. Moje tělo potřebovalo nějaký druh úlevy. Všechno 'Spencer' na mě fungovalo a teď, když jsem ochutnala 'zakázané', jsem věděla, že po ni neustále budu toužit.

Pohybovala jsem se nad jejím tělem s hlavou zabořenou do jejího krku a vdechovala jsem pot smísený s její vlhkostí na mé tváři a chraplavým smíchem. „Chutnáš tak zatraceně dobře, Carlinová,“ zamumlala jsem prvotním hlasem. „Mohla bych tě lízat celou noc.“

Spencer hlasitě zaúpěla a zabořila mi nehty hluboko do zad, když ještě několikrát přirazila na mé bušící prsty, než podlehla dalšímu dlouho trvajícímu orgasmu. Držela mě blízko, když se mi její svaly stáhly kolem prstů. Její břicho se chvělo proti mému a její ústa na mně silně a ztěžka.

Vyvrcholila se mnou, když jsem ji držela, hladila jí vlasy, líbala ji na upocené čelo, a pak jsem z ní lehce uvolnila prsty. Sykla, když jsem jí párkrát pohladila klitoris a nakonec jsem se nad jejím bezvládným tělem slitovala. Odkulila jsem se od ní a přehodila jsem přes její pas ruku. Tiše jsem jí vrkala do ucha, dokud se její dýchání nezpomalilo.

„Necítím nohy,“ chraplavě vydechla a pro sebe se zahihňala. „Nemůžu… myslet.“ Její modré oči se na mě zaměřily, když se spokojeně uculila. „Zatraceně, Daviesová, kdybych věděla, že to bude takový pocit, měla bych tě tam dole napoprvé.“

Oči se mi nad její poznámkou vytřeštily, ale zabořila jsem hlavu a lehce se začervenala. „Všechno to jsou Daviesovic dovednosti, miláčku,“ mrkla jsem a zanechala jsem pár obrazců na jejích vypracovaných stehnech. „Jsi,“ kousla jsem se dortů, než jsem se na ni podívala, „chci říct, bylo to v pořádku?“

Spencer zvedla obočí a zkroutila rty do sexy úsměvu. „Kde jsi právě teď byla?“ dobírala si mě a přesunula své tělo, aby pokryla moje. Vlasy jí padaly okolo našich hlav.

„Já jen,“ polkla jsem, když mi její jazyk svůdně olízl rty, „chtěla jsem se ujistit, že jsi v-“ zanaříkala jsem, když mi její jazyk vklouznul mezi mé rty a hluboce mě políbila.

„Méně mluvení, více líbání,“ vydechla proti mým ústům a klouzala svým upoceným chladným tělem po mém, ohněm vzrušení ho zažehla znovu k životu.

Uposlechla jsem. Když mi Spencer řekla, abych vysoko vyskočila, tak jsem se neptala, jak vysoko, prostě jsem to udělala.

Její ruka přejela přes roviny mého břicha. Prsty tančily přes kluzkou pokožku, když se její ústa laskavě pohybovala podél mého krku. Z jejích rtů vyrazilo zasténání, když vzala do dlaně mé vyhřáté místo.

„Ježíši, Spence,“ zavrčela jsem, když se její prsty pozdravily s horkou tekutinou mé touhy. Neztrácela se mnou čas, cítila naléhavost mé potřeby.

„Miláčku,“ zasténala mi do ucha a prsty škádlila okolo mého klitorisu, než se odvážily přejet přes mé vlhké záhyby, „jsi tak úžasná.“ Její horký dech se otřel o mou tvář a pak se pomalu zmocnila mých rtů v pomalém a srdce tajícímu polibku. Moje boky se nedobrovolně zvedly, ale když to udělaly, tak byly Spenceřiny prsty ve mně, hladily mě, dostaly moje podbříško do ohně s brzkým rychlým nástupem orgasmu.

„Spencer!“ Odtrhla jsem od ní své rty a pohodila hlavou vzad. Její tělo bránilo mým zádům od prohnutí a vytvořilo lahodné vlny, věděla jsem, že jsem pod ní držena v zajetí.

Rty a zuby mě značkovaly po celé cestě dolů k hrudi, kde se usadila na mých bradavkách, které lízala, kousala a utěšovala citlivé tělo. Zanechávala vlhké polibky dolů k mému hrudníku, mému břichu. Zastavila se, aby hravě ponořila svůj jazyk do mého pupíku, a pak se vydala jižně. Její prsty udržovaly pohyb v pomalém tempu a moje tělo sebou mírnou silou trhalo. Moje ruce byly zamotané v jejích vlasech, prostě zamotané, nic víc, nic míň. Bojovala jsem s nutkáním přitlačit ji dolů, protože jsem věděla, že jestli byla připravená, tak by jednoduše opustila svou značkovací pozici na mém břiše a sama by prozkoumala svou zvědavost.

Nemohla jsem ovládat své dýchání, nebo zvuky, které opouštěly mou pusu. Její vlasy lechtaly mou už tak přecitlivělou pokožku a já už cítila, že jsem blízko vrcholu. „Prosím,“ zavrčela jsem a moje tělo rostlo netrpělivostí.

Spencer se chraplavě uchechtla, když ponořila hlavu níž a její jazyk dráždil pokožku mezi záhybem pánevního místa. Moje prsty sevřely její vlasy, když se přemístila níž a opatrně vzala do úst můj klitoris a jemně ho sála. „A, zatraceně, kurva,“ hluboce jsem zasténala. Mohla jsem říct podle způsobu, jakým se pohyboval její jazyk, že prostě jen testovala 'vody'. Netrvalo dlouho, než do mě její jazyk vklouznul a nahradil tak její prsty.

Spencer hluboce zanaříkal a zavrčela proti mé pokožce, když příjemně pracovala se svalem uvnitř mě. Byla jsem všude možně, když konečně připnula mé boky k posteli a silně mi sála klitoris a pronikala do mě prsty. Vymrštila jsem tělo vzhůru, přivedla mi nesmírný klimatický pocit, který mi v žilách a svalech hustě proudil. Vykřikla jsem její jméno a nechala jsem odeznít vlny. Lapala jsem po dechu a těžce jsem dýchala. Pot kapal mezi námi, když přišla a políbila mě náležitě na rty. Zakňučela, když jsem ji kousla do spodního rtu a vášnivě ji políbila.

Zůstaly jsme takhle hodiny. Líbání, ochutnávání, poznávání, být Spencer a Ashley. Nebo, jak nás Alex nazvala Spashley.

Milovaly jsme se, dokud červánky neprosvítaly oknem, a nakonec jsme usnuly.

„Ashley?!“ Vystřelila jsem z postele, když jsem uslyšela hrozný křik mého jména.

„Co je?“ zpanikařila jsem a zakryla se pro případ, že nás našel můj psychotický bratranec. Zoufale jsem se po tom klukovi rozhlížela a jediné, co jsem našla, byla moje zděšená přítelkyně zběsile si natahující tepláky. „Co to děláš?“

„Jdu pozdě!“ Spencer si vytáhla vlasy a ukázala na budík.

9:15.

Tomu říká dlouhé spaní? Byla sobota ráno. Tak jsem si myslela, že zůstane aspoň do poledne. Kde bylo k čertu to moje ranní tulení?

„Zavolej, že jsi zaspala?“ Zvedla jsem obočí a našpulila pusu.

„Ashley!“ Spencer mě varovala a hodila na sebe tričko, nevrle popadla svou obrovskou hokejovou tašku. „Zahřívání začalo před patnácti minutami, nemohu uvěřit, že jsme zaspaly budík.“

Znovu to byla křečovitá Carlinová. Naštvaná a sexy. Zatraceně skvělá kombinace, pokud byste se mě ptali.

„Jsem si jistá, že ti to prominou?“ Sladce jsem se usmála a poplácala jsem na prázdnou matraci vedle sebe. „Pojď zpátky do postele, prosím?“

Spencer zvedla obočí a odfrkla si. „Myslíš, že si nechám kvůli tobě ujít zápas?“

No, proč ne?

„Ehm,“ začervenala jsem se, vstala a zakryla jsem se odhozenou dekou, kterou jsme v mnoha žhavých chvilkách skoply nohama. „Jen jsem tě chtěla vědět, jestli bys to udělala.“

Spencer se zahihňala, odložila tašku a objala mě kolem pasu a jemně mě políbila. „Jestli to po mně chceš, tak ano.“ Odtáhla se a já viděla, že říká pravdu.

Vážným způsobem jsem zavrtěla hlavou a ukázala na ni prstem. „Jsi na ledě tak zatraceně sex, než abys zmeškala zápas. Když si vybíjíš všechnu zlost na jiném hráči, dělá to se mnou věci, víš, zvláštní věci.“ Zazubila jsem se a sugestivně zavrtěla obočím.

„Ale, vážně?“ Ze Spenceřina nesmělého úsměvu se mi vždycky podlamovala kolena. Prsty přejela přes mou hrudní kost, než uchopila deku, stáhla mi ji z těla a dlaněmi uchopila má prsa. „Proč si nedáš sprchu a nesejdeš se se mnou 15 minut po zápasu v šatně,“ horce mi zašeptala do ucha, když stiskla teplou pokožku, zatímco přerušila svá slova. Jeden poslední polibek, Spencer na mě mrkla, poškrábala se za uchem a byla ze dveří venku. Nechala mě stát nahou uprostřed hotelového pokoje.

Rty mi zatahal úšklebek, a pak jsem ze sebe vydala hlasité šťastné zakňourání. Až se vrátím domů, tak mě moji přátelé zabijí, když se dozví, jak silné city ke Spencer chovám. Jak jsem se již zmínila, závazky nebyly pro mě. Vezměme například Beth. Byla tam pro mě citové a duševní stránce, ale já byla velmi sexuální člověk a ona to nepřekousla.

Teď, když jsem potkala Spencer, jsem se cítila jinak. Kdyby byla v Bethině kůži, ani bych nemohla pomyslet na to, že bych ji podvedla. Ne, byla jsem zamilovaná a moje srdce tlouklo pro ni.

Když jsem se dostala do sprchy, tak jsem si všimla vzkazu napsaného na kachlové zdi.

Objednej si ke snídani své oblíbené jídlo. Zápas začíná v 9:45, budu tě vyhlížet.

Miluji tě Ashley Avery Daviesová.

Navždy,

tvoje Carlinová Ox

Byla jsem beznadějně zamilovaná. Vrátím se domů jako jiná žena, která skutečně pochopila význam věrnosti a lásky.

Jediná věc byla, že v B. C. jsem se už necítila jako doma.

Teď pro mě byla domovem Spencer.

44 – Jednou flirt, vždycky flirt

Vběhla jsem na stadion tak rychle, jak jsem jen mohla, abych neupustila svou výstroj. Nikdy jsem se neopozdila. Mám na mysli, že nikdy jsem nepřišla pozdě na rozehřívání, zápasy nebo tréninky. Obvykle jsem byla na ledě první, střílela jsem pukem okolo a do sítě.

Ale ten den se všechno změnilo. Ochutnala jsem něco, kvůli čemuž jsem se opozdila.

Hej, nebyla moje chyba, že jsem se celou noc milovala s nádhernou brunetou. Nebo že jsem ji přiměla křičet mé jméno. Kdybyste mi jen řekli, že ochutnat ženu bude tak opojné, tak bych byla trochu skeptická. Rozhodně jsem se mýlila, všechno, vše, co jsem cítila, byla ona, vše, po čem jsem toužila, byla ona.

„Carlinová!“ zaječel na mě trenér přes ostatní hráče, kteří už byli v půli rozehřívání. Zastavila jsem, udýchaná a otočila jsem se čelem k němu a několik členům týmu, kteří zalapali po dechu, když uviděli, že na sobě ještě nemám ani výstroj. Do začátku zápasu zbývalo 30 minut a já ani nebyla ve výstroji. „Jdeš pozdě!“

Obrátila jsem oči v sloup. Jak jinak. „Vím, zaspala jsem budík, omlouvám se.“ Kousla jsem se do rtu a čekala jsem, až na mě bude křičet jako na ostatní lemply, co obvykle chodili pozdě.

„Nezvykej si na to,“ řekl posměšně, poškrábal se na bradě a mávl rukou, aby mě propustil. „Pospěš si, Carlinová, nerad bych na tebe poslal Bradyho.“ Zasmál se, zatímco se ten kluk, poseroutka, jak jsem ho pojmenovala, vztekal. Byla švanda strčit ho na lavičku, protože ho to přimělo se mě bát ještě víc a viděla jsme ho o to míň.

„To bych chtěla vidět,“ zařvala jsem nazpět a běžela jsem k šatně. Ve výstroji jsem byla v rekordním čase a venku na ledě. Na někoho, kdo neměl víc než 3 hodiny spánku, jsem byla docela svěží. Myslím, že Ashley a já jsme obě měly úžasnou výdrž.

Rozhodně plus v mých očích.

Zápas.

Do třetí periody se mi podařilo dostat bez trestu. Byla jsem opravdu šokovaná. Dokonce jsem ztratila nervy a strčila jsem jiného hráče na mantinel. Je pravda, že to byl vlastní hráč, ale ten hajzl mi měl nahrát místo toho, aby se snažil hrát na 'hokejového' hrdinu a skórovat 3 vteřiny před koncem druhé třetiny. Ne, musel se předvádět a dostat nakládačku od nějaké jiné ženy z druhého týmu. Kdyby tu zatracenou věc přihrál, tak jsem mohla být 'hokejovou' hrdinkou já, k čertu.

Poseroutka. Ten kluk se nikdy nepoučí.

Samozřejmě jsem byla prvních pět minut třetí třetiny na lavičce, ale nevadilo mi to. To, že jsem přišla pozdě, jsem vynahradila tím, že jsem extrémně dobře hrála. 12:3 pro Městské Rebely. Skórovala jsem 8x a měla jsem 2 asistence.

Před tím, než začal zápas, jsem zachytila Ashleyin pohled. Měla na sobě přiléhavý modrý svetr, který odhaloval její pas a tmavé rifle. Vlasy měla vyčesané do spony, která umožňovala jejím přirozeným kadeřím v některých místech volně viset. Byla sexy. Byla definicí sexy. Nebo by alespoň měla být. Snažit se na tu dívku zapůsobit bylo také mou inspirací zazářit na ledě. Vědomí, že bych mohla získat pozornost své přítelkyně, když budu na ledě agresivní, byla třešnička na dortu.

„Carlinová!“ Trenér Caron mě poplácal po zádech a řekl mi, že je čas na střídání. Byla jsem na tahu a nikdy jsem se necítila lépe, než když jsem byla na ledě a hrála hru, která měla mé srdce.

Také Ashley měla moje srdce, měla mě celou, nechápejte mě špatně. Ale byly časy, kdy jsem chodila ven na starý rybník a střílela jsem kolem sebe pukem, zatímco jsem na ni myslela. Co jsem měla dělat? Jak to bude fungovat? Jak bude moje rodina reagovala poté, co zjistí, že je jejich drahá hokejová hvězdná dcera zamilovaná do sestřenice ex-přítele? Kdy ji mám políbit? Proč mi prostě nemůže říct, že mě miluje?

Víte, tyhle druhy otázek. Nemohla jsem za ní přijít a zeptat se jí na to. Samozřejmě většina z nich teď byla zodpovězena – s výjimkou prvních tří. Ještě víc jsem myslela na to, že bych zanechala hokeje, jen abych mohla být s ní. Vzdala bych se všech svých snů, abych ji mohla držet za ruku nebo vidět její úsměv nebo cítit její něžné doteky.

Okamžitě jsem byla vrácena do reality, když jsem byla atakována, tvrdě, do mantinelu, neviděla jsem ho přijet. Co to kurva bylo? Ani jsem neměla puk. Otočila jsem se a vrhla jsem pohled na blbce, který mě mrštil do reality. Zatraceně, snila jsem o Ashley!

„Ty šílená krávo!“ Ten kluk pode mnou si zakryl obličej, zatímco mé ruce v rukavicích je páčily pryč, aby se dostaly ke kontaktu s jeho pěkným obličejem.

„Carlinová, běž od něho!“ Rozhodčí mě z toho kluka sundal. Byla jsem na trestné lavici a nahlásil mě trenérovi. „Je mimo hru,“ řekl přísně.

„Cože?!“ Prudce jsem otočila hlavou a zlostně jsem se dívala na mladšího rozhodčího v černobílém pruhovaném triku. „Děláte si ze mě srandu? Vrazil do mě! Bezdůvodně!“

„A tvoje pěsti se náhodou srazily s jeho obličejem?“ vyzval mě ten kluk.

„Ano,“ se vší vážností jsem přikývla. „Prosím, nevyhazujte mě ze hry, odsedím si pětiminutový trest!“ Věděla jsem, že už jsem vyhozena, ale nebylo na škodu to zkusit. Olízla jsem si rty a našpulila na toho mladého kluka pusu. Sundala jsem si helmu a nechala jsem své vlasy uvolnit z gumičky, ve které byly. Koktal, když jsem na něj mrkla a naklonila se mu blízko k uchu. „Nechcete, abychom prohráli, protože jste vyhodil nejlepšího hráče týmu.“ Cítila jsem, jak mi v krku roste pocit na zvracení, ale udělala jsem to, co jsem musela. „Ne?“ vydechla jsem.

S odkašláním se podíval na trenéra a něco mu zašeptal do ucha. Ušklíbnul se mým směrem a mrknul, zatímco jsem se zachvěla. Oplzlé.

„Carlinová, budeš sedět, dokud neřeknu jinak,“ zabrblal trenér Caron, neměl ze mě velkou radost, přesto jeho úšklebek byl docela ohromný z mého způsobu přesvědčování.

Podívala jsem se na místo, kde seděla Ashley a ona mi s obrovským úsměvem na tváři zamávala. Všechno o mém přesvědčování jí řeknu později.

Byla jsem zpátky na ledě 7 minut po tom, co jsem byla na lavičce.

Skórovala jsem ještě jednou, než bzučák oznámil konec hry. Byla jsem vyzvednutá týmem, když jsme vyhráli náš první zápas v malém krajském turnaji. Čtyři další tento víkend a já se nemohla dočkat.

„Pěkný zápas, Carlinová,“ uslyšela jsem, když jsem vyšla zcela oblečená z boku 'dívčích' sprch. Stáhla jsem si mokré vlasy zezadu a použila jsem ručník, abych si osušila konečky. Vzhlédla jsem a uviděla jsem Bradyho, též známého jako poseroutku, který se opřel o mou skříňku a usmíval se. Byl nižší než Aiden, ale přesto dost vysoký, s hnědými vlasy a zelenýma očima. Bylo těžké se na něho nepodívat, když jsem si představovala, jak mu mé pěstí rozbíjí nos.

„Díky,“ odpověděla jsem a podívala se na něho, aby uhnul od mé skřínky, abych si mohla vzít zbytek svých věcí. „Nápodobně.“ Ten kluk nebyl hrozný.

„Díky,“ zamumlal a povzdechnul si. Hodila jsem oči v sloup a podívala se na něho. „Kde je zbytek tvojí party?“ zeptala jsem se a přemýšlela jsem, proč by se obtěžoval zůstávat pozadu. „Ty nejdeš na oběd?“

„A ty?“ Brady zvednul obočí. „Musíš jít, Spence,“ zasmál se, „jsi nejlepší hráč.“

„Takže jsi dost muž na to, aby sis to teď přiznal?“ střelila jsem na něj pohledem a zabouchla svou skříňku, která mi pro tento víkend byla přidělena. „Kromě toho mám jiné plány.“

„Tvůj přítel je tady?“

Zasmála jsem se. „Ne, ehm,“ olízla jsem si rty a rozhlédla se kolem a přemýšlela jsem, zda bych měla říct, že nemám přítele, nebo jen říct, že tu není, „není.“ Kdybych to prozradila, že už se déle s Aidenem nevídám dřív, než bych to tomu klukovi řekla, byla jsem si jista, že by se to k němu nějak dostalo. Zasloužil si dozvědět se to dřív než kdokoliv jiný.

„Takže máš v plánu se sama poflakovat?“ zeptal se Brady znepokojeným tónem.

„Vlastně,“ usmála jsem se při pomyšlení, že budu do dalšího zápasu s Ashley, „mám společnost.“ Nedalo se přehlédnout, že mě ten kluk toužebně přejíždí očima.

„Spencer?“ otočila jsem se a všimla jsem si, že ve dveřích stojí Ashley a oceňuje mě vítězným úsměvem. „Ahoj,“ zachraptěla a podívala se na mě a Bradyho. „Je všechno v pořádku?“

„Carlinová, tvoje kamarádka je sexy!“ Brady mě šťouchnul a já ho praštila do paže. „Au! Za co to sakra bylo?“

„Ze dvou důvodů,“ zuřila jsem, „zaprvé, že ses mě dotknul a zadruhé, že jsi čuňák, ona je zadaná.“ Prošla jsem okolo něho, popadla jsem Ashley za ruku a odvedla jsem ji ze dveří. „Bože, to je vůl.“

Ashley se zachechtala a stiskla mi ruku. „Odehrála jsi dobrý zápas.“

„Dobrý? Neviděla jsi, jak jsem jim to natřela?“ zasmála jsem se a hravě jsem ji strčila proti zdi a uvěznila jsem její tělo svým. Byly jsme na druhém konci stadionu, kde nikdo nebyl.

„Carlinová, hokej bude jedinou věcí, která ti obrovsky zvětšuje hlavu,“ uvažovala, zazubila se a políbila mě na špičku nosu. „To a skutečnost, že víš, kdy flirtovat, abys získala, co chceš.“ Zalapala jsem po dechu a ona se vědoucně usmála. „Ale no tak, naprosto jsi flirtovala s rozhodčím, abys získala, co chceš.“

„Odmítám vypovídat?“ nevinně jsem se usmála.

„Nejsi Američanka, nejsme v Americe a z toho důvodu ti to právo zakazuji.“ Ashley se zazubila a dotýkala se ústy mých, a pak se odtáhla. „Tolik k zábavě u skříněk,“ hravě našpulila rty.

To mi dalo další důvod uhodit Bradyho. Zničil okamžik, který mohl být sexy. „No,“ uchopila jsem jednou rukou něžně její obličej, zatímco jsem druhou propletla s jejími prsty, „tuhle sezónu budu hrát hodně hokej, jsem si jistá, že ti to mohu vynahradit,“ zašeptala jsem a ona se široce zazubila. „Ale teď si myslím, že nejlepší bude nejdříve něco sníst. Půjdu nabrat všechnu tu potřebnou energii.“

„Jo, potřebuješ všechnu tu energii, pokud budeš hrát dneska další dva zápasy.“ Ashley se usmála, když jsme šly směrem k vestibulu stadionu. Zůstaly jsme v hotelu přímo přes ulici od stadionu, takže to pěšky nebylo daleko.

Otřela jsem rty o její tvář, než jsem na ni se vší vážností pohlédla. „Kdo řekl, že ta energie je na zápasy?“ mrkla jsem a táhla s sebou její šokované tělo, zatímco jsem se ušklíbla.

45 – Sbohem klide – Ahoj realito

„Alex, uklidni se!“ zašeptala jsem do telefonu. „Co se děje?“ Podívala jsem se na Spenceřino nahé spící tělo v posteli. Zdálo se, že jsem ji na večer konečně utahala. Vyhrála všechny zápasy a měla ještě jeden druhý den ráno, než vyrazíme zpátky domů.

„Sammy chce, abychom byly přítelkyně!“ vypísknul její hlas. Ušklíbla jsem se a zavrtěla hlavou.

„Znovu to od tebe zní, jako by to bylo něco špatného.“ Hodila jsem oči v sloup a poklepala si prsty na čelo. „Takže, co jsi řekla?“

„Řekla jsem jí, že bych ráda, co si sakra myslíš, že jsem? Šílená? Už jsi viděla Sammy?“ Alex zalapala po dechu a rozzlobila se. Uchechtla jsem se.

„Viděla jsem Sammy, a i když je fešanda, tak mám svou vlastní přítelkyni, které nadbíhám, děkuji ti.“ Kousla jsem se do rtu a odstoupila od postele. Všimla jsem si, že se Spencer začíná probouzet. Nechtěla jsem ji vzbudit, protože jsem věděla, že se potřebuje vyspat. Tak jako já. „Chce ohledně toho být otevřená?“ tiše jsem zašeptala.

„Ne v tuhle chvíli,“ Alex si s úlevou povzdechla, „ale nakonec chce.“

„Dobrá, Alex,“ usmála jsem se do přijímače a prohrábla si rukou rozcuchané vlasy.

„Neuspěchej to, Ashley. Spencer se ještě musí rozejít s Aidenem a nechat usadit prach, než to někomu poví. Nechce, aby tě poslala zpátky se všema osttaníma bláznama.“ Mladá Carlinová myslela, že je tak zábavná. Avšak měla pravdu, i když jsem chtěla světu ukázat, že Spencer je moje, musela jsem chvíli počkat. Aspoň budu mít Spencer pro sebe.

„Vím,“ zasmála jsem se a podívala se na hodiny, „neměla bys být v posteli? Nebo tě maminka zapomněla uložit?“

„Jdi někam,“ Alex se rozchechtala, „odpočiň si Ash, všechen ten sex ti leze na mozek.“

„Sex s tvou sestrou.“ Drze jsem ji opravila a ona na druhém konci s odporem vyjekla. „Co je? Ty sis začala.“

„Dobrou, Daviesová.“ Alex se uchechtla a zavěsila.

Položila jsem Spenceřin telefon zpátky na stůl a vysvlékla jsem se z županu a vlezla si pod přikrývky. Dříve než začal telefon vibrovat, jsem si všimla, že je to Alex. Zvedla jsem ho a doufala, že to není naléhavé. Přelezla jsem Spencer a lehce jsem ji políbila na rameno. „Sladké sny,“ zašeptala jsem a schoulila jsem se okolo jejího těla.

„Ashley?!“ Nadskočila jsem v posteli jako den předtím, promnula jsem si oči, rozhlédla se po pokoji, abych zjistila, že u nohou postele stojí Spencer s tácem jídla. Venku byla ještě tma, ale její úsměv rozjasnil místnost.

„Vylekala jsi mě, Carlinová. Musíš s tím přestat,“ zamumlala jsem a lezla jsem po kolenou, nahnula se nad tác, abych nakoukla. Byla tam spousta nahromaděného ovoce s horkými čerstvými palačinkami. „Za co to je?“ S láskou jsem se na ni usmála a posadila se na paty, když si svlékla oblečení, vlezla si vedle mě a tác položila před nás na postel. „Je brzy, Spencer, měla bys spát.“

Spencer pokrčila rameny, ale usmála se tak jako tak. „Včera ráno jsem přišla o naše tulení a tentokrát jsem o to nechtěla přijít.“ Zkontrolovala čas a zazubila se. „Kromě toho stejně bývám v tuhle dobu na brzkém tréninku.“

Fuj. Bylo teprve 5 hodin ráno, měli byste mi věřit, když říkám, že jsem byla do téhle ženy víc než zamilovaná. Byla jsem vzhůru před východem slunce a byla neděle!

„V kolik hodin musíš být na ledě?“ zeptala jsem se, když jsem poválel v puse jahodový džus a lahodně jsem zasténala nad vynikající chutí a samolibě jsem se na Spencer usmála.

„Ehm,“ odkašlala si a soustředila se na tác s ovocem a palačinkami, „v 7:30. Doufala jsem, že bychom si mohly jen povídat?“ Podívala se na mě svýma světle modrýma očima přes své blonďaté vlasy.

„Samozřejmě,“ řekla jsem tiše a přejížděla jsem ji po tváři hřbetem prstů, „o čem si chceš povídat,“

„O nás.“ Spencer se pousmála, vzala mou ruku a přiložila si ji na rty, něžně mi políbila prsty. „Nechci zničit náš víkend povídáním si o těch problémech,“ věděla jsem, že naráží na svého brzy-ex-přítele, „ale chci, abys věděla, že jsem si o nás velice jistá. Až přijde čas, tak chci, aby všichni věděli, že tě miluji.“

„Spencer,“ zčervenala jsem z té nejintenzivnější lásky, kterou prozrazovaly její oči, „také chci, aby to o tobě všichni věděli,“ odmlčela jsem se a kousla se do rtu, „ale-„

„Já vím.“ Rychle mě přerušila s pohledem porozumění. „Nebudu tě žádat, abys cokoliv udělala, Ashley, nechci, abych tě ztratila ze svého života. Raději se s tebou budu tajně s vědomím, že jsem jen tvoje, než předstírat, že jsem něčí přítelkyně a riskovat, že mi budeš odebrána,“ pohlédla ven z velkého okna, kde byla šedě a modře vymalovaná obloha a slunce se snažilo prosvítit své paprsky.

„Hej,“ vzala jsem ji za tvář a zamávala jsem jí před obličejem plátkem jablka, „neztratíš mě.“ Přitiskla jsem ovoce na její rty a uculila jsem se, když jej s vděkem přijala. „Miluji tě, Spencer. Nic a nikdo to nezmění.“

„Taky tě miluji.“ Protočila oči a lehce do mě strčila, protože nechtěla, aby tahle chvíle byla příliš vážná.

Seděly jsme tam, dělily se o talíř palačinek, než přesunula tác z postele a cestou zpět se vlezla ke mně pod deku. „Takže zbývá nám hodina, co budeme dělat?“

„Myslím, že mě napadá pár věcí,“ předstírala, že přemýšlím a klepala si prstem o rty, než mě lechtala až do záchvatu.

Městští Rebelové vyhráli turnaj. Každý hráč dostal s sebou zlatou medaili a trofej. Spencer nemohla vypadat šťastněji, než vypadala, zatímco v neděli brzy odpoledne přijímala medaili a trofej při malém oslavném ceremoniálu. Vlasy měla rozpuštěné, přepadávaly jí přes ramena, na sobě měla žlutou zapnutou halenku a rifle. Byla jsem pyšná na to, že byla moje.

V současné době seděla u stolu se svým týmem, domlouvali se, že následující víkend uspořádají skutečnou oslavu jejich vítězství. Spencer milovala oslavy, obzvlášť když se jednalo o vítězství jejího týmu. Souhlasila jsem, že půjdu, věděla jsem, kolik sportovců se bude pokoušet dostat do jejích kalhotek. Nahnula se přes stůl a položila pět dolarů za alkohol a pak se opřela, podívala se na mě a mrkla.

„Hej,“ zvolna se ke mně přišourala a posadila se se svou židlí nebezpečně blízko mě, „připravená odejít?“

Jasně jsem přikývla a chytla jsem ruku, kterou mi nabídla. Protože jsme ten večer měly večeři u Spencer, tak jsme se rozhodly vyrazit dříve než ostatní. „Děkuji, že jsi mě pozvala,“ usmála jsem se, když jsme procházeli slavnostním sálem směrem k našemu pokoji, abychom si vzaly tašky.

„Tohle jsme potřebovaly,“ usmála se Spencer a krátce propletla prsty s mými, než je pustila, když zaslechla zavolat své příjmení. Otočily jsme se a sledovaly jsme, jak se k nám blíží vysoký brunet. „Co chceš, Brady?“

„Víš, že mi můžeš říkat Ian, to je moje jméno.“ Ten kluk se na ni chlapecky uculil a to se mi nelíbilo.

„Nezasloužíš si, abych ti říkala jménem,“ zavtipkovala Spencer a pozvedla na rušitele obočí. „Vážně, co chceš?“

„No, pár kluků se chystá vyrazit si do Huckles, až se vrátíme, a byly bychom rádi, kdyby ses k nám přidala,“ podíval se na mě a pak zpět na blondýnu, „můžeš ji vzít s sebou, jestli chceš.“

„Nemám zájem.“ Spencer mi dala ruku kolem pasu, aby mě otočila, když jsme odcházely od toho kluka. Nelíbil se mi. Všimla jsem si, jak se díval na moji přítelkyni. Ten způsob, jakým si ji dnes ráno v šatnách prohlížel, než se dozvěděli, že jsem také ve stejné místnosti.

„No tak, Spencer, odkdy zahazuješ skvělou příležitost oslavovat vítězství? Slyšeli jsme všechno o tvém oslavování, poptávali jsme se.“ Ten kluk se zasmál.

Spencer byste netipovali na pařící typ, ale oslavovala, když věděla, že je co oslavovat. Slyšela jsem příběhy od Aidena, Kyly a pár od Alex o jejích opileckých husarských kouscích.

„Uvidíme se v úterý na tréninku,“ zařvala Spencer a stále mě vedla k výtahu a do našeho pokoje. „Nemůžu toho kluka vystát,“ zamumlala.

„Myslím, že se mu líbíš, Spencer,“ poznamenala jsem a naposled jsem se rozhlédla kolem dokola v naději, že jsme nic nezapomněly.

„Na tom nesejde,“ usmála se Spencer a zachytila můj pohled, „už jsem zadaná.“

Propukla jsem v plnohodnotný úsměv a vystrkala jsem ji ze dveří. Vždycky věděla, jak mě přimět zapomenout na věci, které mi ležely v žaludku, ze kterých jsem se cítila nesvá. Její úsměv všechno rozpustil a zredukoval na kaši.

Ano, moji přátelé by byli rozhodně na větvi, kdyby se dozvěděli pikantnosti o nové Ashley Daviesové.

Povzdechla jsem si, když se za námi zamkly dveře hotelového pokoje. Věděla jsem, že čas o samotě se Spencer nemůže trvat věčně, ale bolelo mě vědomí, že se vracíme zpět do spletitého nepořádku, který jsme my obě vytvořily.

Bylo to těžké.

46 - Když se rodiče zapojí

„Spencer!“ Alex přiletěla dolů ze schodů jako pětiletá, s úsměvem na tváři. „Lidi, už jste doma!“ Pověsila se na mě.

Zakřenila jsem se a přijala sestřino objetí. „Zapomněla tě maminka uložit do postýlky? Strádáš z nedostatku lidského kontaktu?“ zasmála jsem se, když Alex zavrtěla hlavou a oči se jí rozšířily.

„Ty a Ashley jste spolu strávily až příliš moc času,“ uchechtla se a krátce mou přítelkyni objala.

„Takže trpíš nedostatkem sociálního kontaktu?“ zazubila jsem se a hodila jsem hokejovou tašku do šatníku, zatímco jsem s mým špinavým prádlem následovala Ashley a Alex po schodech nahoru. Ashley měla pěkný zadek. Zastavily jsme se nahoře na schodech a já se ušklíbla, když jsem uviděla Sammy sedět na Alexině posteli a poslouchat iPod. „Dobře, žádné strádání pro mou sestřičku.“

„Alex a Sammy na stromě, L-Í-B-A-“ Alex zakryla Ashley pusu a zlostně se na mě podívala.

„Řekla jsi mi, že si s ní o tom promluvíš!“ zasyčela na mě a oči se jí laškovně zúžily.

Opřela jsem se o futra jejího pokoje a ušklíbla se. „Promiň, myslím, že moje pusa byla po celý víkend poněkud zaneprázdněná,“ vrhla jsem letmý pohled na culící se Sammy, která se snažila neodposlouchávat, a kývla jsem směrem k ní. „Ahoj, Sammy.“

„Spencer!“ zavrčela Alex a mírně Ashley odstrčila a varovala ji prstem. „Přestaň s tou písničkou, slyšíš?“

„Jé,“ Ashley si olízla rty. Škádlila mou sestru. „Jsi sexy, když jsi naštvaná, mladší Carlinová.“

„Spencer! Hlídej si svou přítelkyni!“ Alex zčervenala a vyplázla na mě jazyk, zatímco jsem se nelítostně smála a popadala se za břicho. Byla to vtipná situace. Ashley způsobila, že Alexiny ruměnce ještě víc zrudly. Sammy se zlostně podívala na Ashley, která se nevinně usmívala, a já byla jen pobavená.

„Děvčata!“ Moje máma vyšla schody s košem na prádlo v ruce. „Jé, Spencer, jsem ráda, že jsi v bezpečí doma.“

Usmála jsem se a přikývla. Nemohla jsem svou mámu pochopit. Opravdu by se mohla méně starat, kde jsme byly tak dlouho, když jsme jí volaly a byly v bezpečí. Jindy ukázala svou druhou stranu, kdy ji nezajímalo, co se v našich životech děje, a zda se tím pokazí naše budoucnost. „Je táta doma?“ zeptala jsem se a ukročila stranou, aby mohla položit koš do Alexina pokoje.

„Dole, dělá večeři.“ S obrovským úsměvem jsem pohlédla na Ashley. „Jsme rádi, že tě tu máme přes noc, Ashley. S Arthurem jsme si říkali, že přesto, že jsi Aidenova sestřenice, tak o tobě vlastně moc nevíme.“

„Protože jsi na to nikdy neměla čas,“ hodila jsem oči v sloup, když mě Alex šťouchla. Z Pauly jsem měla protichůdné emoce. „Ashley je tu od září, mami, není to tak, že by tu byla nová. Přespávala tu několikrát.“ Polkla jsem, když se na mě Ashley a Alex zlostně podívaly. Nechtěla jsem, aby mi to vyklouzlo. Tu a tam jsem Ashley propašovala dovnitř a to bylo jen párkrát, kdy Paula věděla, že tu tráví noc.

Paula to nepostřehla a jen se usmála. „Půjdu popohnat večeři. Proč si, děvčata, neuděláte pohodlí a já vás zavolám, až bude hotová.“

„Nepotřebujete pomoc, paní C?“ Ashley se zdvořile zeptala a usmála se svým nejlepším úsměvem. Tálo mi z toho srdce a při pohledu na mámin obličej, jí stejně tak.

„Ne, zlatíčko, a prosím, říkej mi Paulo? Proč si se Spencer prostě na chvíli neodpočinete. Vsadím se, že jste musíte být po tom velkém víkendu unavené.“ Nevinné pozorování, ale měla naprostou pravdu – z mnoha důvodů.

Ušklíbla jsem se a Ashley do mě strčila loktem. „Au,“ zavrčela jsem a usmála se na mámu, „jo, je těžké být hokejovou hvězdou,“ řekla jsem poněkud dramaticky.

Paula mlčky přikývla a stiskla mi rameno, zatímco odcházela ze schodů.

„Překvapuje mě, že vůbec můžeš na ledě s tou svou nafoukanou hlavou udržet balanc.“ Alex se uchechtla a já se na ni zlostně podívala.

„Alex a Sammy nahoře na stromě, Š-U-K-“ Alex mi zabouchla do obličeje dveře od svého pokoje a já se otočila čelem k Ashley, která se zrovna ušklíbla a zavrtěla hlavou.

„Jsi zlá, Carlinová,“ provokovala a uchopila poutka od mých riflí, aby si mě přitáhla do pokoje, „všechna agresivita tenhle víkend mě tak děsně vzrušila…“

Odkašlala jsem si a těžce polkla, když jsme došly do mého pokoje a já se ocitla přitisknutá na pokojové dveře, které těsně předtím zavřela a samozřejmě zamkla. „Fakt?“ Její prsty mi začaly rozepínat knoflíky od halenky a já si nemohla pomoc, ale byla jsem jí odevzdána na milost.

„Ano,“ chraplavě zašeptala, než si na mě zase uplatňovala nárok.

Bylo to mnohem rychlejší, než obvykle. Její prsty byly ve mně, než byly moje rifle rozepnuté. Nějak se jí podařilo přivézt mě na postel, kde jsme se do sebe zamotaly a držely se tak potichu, jak jen to bylo možné.

Ležela jsem na posteli vedle ní, vyčerpaná a unavená. Dívala jsem se na ni, jak popadala dech. Byla to rozhodně rychlovka, ale stálo za to, slyšet do ucha šeptat moje jméno znovu a znovu, když, omluvte mi ten výraz, jsem jí šukala. „Jsme jak králíci.“

Ten komentář Ashley rozesmál, když se vedle mě na posteli otočila a její prsty mi přejely obrys mých prsou, z čehož jsem si tiše povzdechla. „Nemůžu si pomoc,“ kousla se do rtu a zachytila můj pohled, „jsi moje.“

Přikývla jsem a vzala jsem ji za ruku, která mi způsobovala mravenčivý pocit a lehce jsem jí políbila na dlaň. Pohlédla jsem na ni a uculila se. Byla nahoře bez, rifle měla napůl stažené a vlasy měla rozcuchané. Natáhla jsem se přes ni a popadla jsem příruční zrcátko. „Podívej se,“ přidržela jsem jí ho před obličejem, „co vidíš?“

Ashley se na mě zmateně podívala a pak zpátky na svůj odraz. „Fuj, dělá se mi beďar? Spence…“ našpulila rty, když jsem vybuchla smíchy a posadila se.

„Ne, Ash,“ prsty jsem prohrábla její zacuchané vlasy, „podívej se na ty vlasy.“

„Jo, rozcuchala jsi mi je svýma neodbytnýma rukama!“ Ušklíbla se a posadila se. Vzala si z mého sevření zrcátko, když si je upravovala. „Podívej, co jsi mi udělala!“

Zavrtěla jsem hlavou a přitiskla jí rty k uchu. „Alex měla pravdu,“ zachraptěla jsem, „opravdu vypadáš skvěle s těmi PJTD vlasy.“

Z ruky jí upadlo zrcátko, když vytřeštila oči. „PJTD? Cože? Co to,“ viděla jsem, jak se jí v hlavě rozsvítilo. „SPENCER!“

Vyskočila jsem z postele a smála se, zatímco jsem se oblékala. „Právě jsem to dělala vlasy, Daviesová, opravdu ti sluší.“

„Nemohu uvěřit, že jsem řekla Alex, že jí sluší PJTD vlasy!“ Ashley zalapala po dechu a rychle se oblékla. „Proboha, mohla jsi mi to říct!“

„Právě jsem ti to řekla,“ zavrtěla jsem obočím a stáhla jsem si ji zpátky na postel, „chceš se dívat na televizi, než bude večeře hotová?“

Ashley přikývla a její pokožka byla stále červená z červenání se. Měla jsem takový štěstí, že Alex měla Sammy, protože jsem věděla, že by se zajímala o Ashley, a další drama bych nesnesla.

Když mluvíme o dramatu, ještě jsem musela zavolat Aidenovi, abych mu dala vědět, že jsem zpátky. Během víkendu jsem ignorovala všechny jeho smsky a stejně tak i Kylyiny.

Nemohla jsem dočkat, až bude po pondělku. Ten den po škole jsem si naplánovala rozchod s Aidenem, a i když jsem byla nervózní, tak jsem byla úzkostlivě nadšená.

„Chceš se dívat na hokejový zápas?“ zeptala se mě Ashley a usmála se, když našla sportovní kanál.

„Ty a já bychom se rozhodně měly vzít,“ uchechtla jsem se a políbila ji. Ve tváři měla překvapený výraz, zatímco jsem si uvědomila, co jsem právě řekla. „Chtěla jsem říct, víš, protože jsi… ehm, ne teď… já-„

„Taky bych ráda,“ zazubila se Ashley a nakrčila svůj nosík tím rozkošným způsobem, „samozřejmě v budoucnu.“ Schoulila se mi do náruče, když jsme začaly sledovat hokejový zápas.

„Samozřejmě.“ Zašeptala jsem a políbila ji na spánek, uvolnila jsem se, když jsme na chvíli byly zpátky v naší malé ochranné bublině.

Moji rodiče vypadali jako dokonalí rodiče. Drželi se od jakékoliv konverzace týkající se budoucnosti a kluků. Posadila jsem se vedle Ashley a Alex vedle Sammy. Podle pohledů v jejich tvářích jsem věděla jsem, že se navzájem dotýkají nohama. Ashley si hrála s čerstvě roztrženou dírou na mých riflích, její prsty jezdily po mé kůži.

„To byly velmi dobré špagety, pan C,“ Ashley si poklepala ubrouskem na rty a usmála se na mého otce.

„Děkuji ti, Ashley,“ usmál se na ni a pak se podíval na mě. „Takže spolu vycházíte opravdu dobře, že?“

Přikývla jsem a podívala se na Ashley, která se usmívala jako zamilované praštěné štěňátko. „Je výjimečná.“

Ashley se začervenala a pohledem přistála na svém prázdném talíři.

„Musí být, protože dokázala vás dvě sblížila,“ máma ukázala na mě a Alex.

„To všechno ony,“ promluvila Ashley a ve tvářích měla ještě viditelně červený nádech. „Jen jsem přišla ve správný čas.“

„Ach, tyhle dvě bojovaly jako kočky a psi, nebo se navzájem zcela ignorovaly.“ Máma vážně přikývla. „Alex měla své věci a Spencer měla hokej.“

„Má hudbu, mami,“ podívala jsem se na Alex, která se na mě vděčně usmála. „Není to věc, je to vášeň a je v tom opravdu dobrá.“

„Vidíš?“ Můj táta znovu ukázal směrem k nám. „Dokonce teď drží pospolu.“

„Někdy jsme museky dospět,“ usmála se Alex a uzobla si karbanátku.

Ashley se na mě usmála a stiskla mi pod stolem ruku, než vyskočila ze židle. „Půjdu vám pomoct s nádobím.“

„Nesmysl, Ashley,“ Paula vstala, „máme myčku na nádobí a ty jsi host, nemusíš nám pomáhat.“

Ashley se na mě podívala a pak zpátky na mé rodiče. „Spencer u nás vždycky pomáhá, ráda bych tu laskavost oplatila. Prosím?“ Udělala svůj slavný našpulený úsměv, a to vždycky zabralo.

Dámy a pánové, moje máma si Ashley právě zamilovala. Úsměv se jí rozšířil, když mírně přikývla a pokynula mé přítelkyni, aby ji následovala, zatímco sklízely stůl.

„Takže, Spencer, zaslechla jsem, že Rebelové vyhráli všechny své zápasy a ty jsi vedla ve střelách.“ Táta se pyšně usmál. „To je moje holka.“

„Jo, no,“ pokrčila jsem rameny. Věděla jsem, že sledovali, co se dělo během mých zápasů, ale mí rodiče nebyli na zápasech od doby, co jsem začala hrát za střední školu. Zdálo se, že byli moc zaneprázdněni, než aby se přišli podívat na svou dceru, jak hraje. „Je to dovednost.“

„Proč někdy nepřijdeš, tati?“ Alex naklonila hlavu a poškrábala na nose, který ji svěděl. „Ve středu má zápas a ty máš volno. Opravdu by ses měl přijít podívat, jak jim to Spence natře.“

Táta se na mě podíval a usmál se. „Nebude ti to vadit?“

On se mě ptal? Páni. To jsem nevěděla. „Ehm,“ odstrčila jsem svůj talíř, opřela jsem se lokty o stůl a podíval se na něho, „jestli chceš.“

„Je to legrace, pane Carline,“ ozvala se Sammy a usmála se na mě. Alex opravdu věděla, jak si vybrat, ale Ashley byla rajcovnější a víc sexy. „Spencer opravdu ví, jak tu hru hrát. Je profík.“

Táta kývnul hlavou a zazubil se na mě. „Určitě se na tebe ve středu přijdu podívat, Spencer.“

Usmála jsem se, ale zůstala jsem tiše. Moji rodiče ten večer byli děsně normální a já nevěděla, jak reagovat. Pohlédla jsem na Alex, bylo bezpečné říct, že to také nevěděla.

„No, Sammy a já musíme dokončit prezentaci do školy, tak se chystáme, že půjdeme a doděláme ji.“ Alex vstala, vzala Sammy za ruku a táhla ji od stolu.

„A já, ehm, bych měla pomoc mámě a Ash-„

„Spencer?“ Táta upoutal mou pozornost tím, že položil ruku na mou. Jeho obličejové rysy byly jemné a plné otcovské lásky, kterou vidíte pouze v epizodě seriálu V sedmém nebi. Když věděl, že má mou pozornost, poplácal mě po ruce a jen kývnul. „Vím to.“

„Víš to?“ Zvedla jsem obočí a mírně zmatená jsem zavrtěla hlavou.

„Ano,“ pevně přikývnul, „vím, že je Ashley na holky.“

„Tati, to není tajemství.“ Zasmála jsem se, ale srdce mi bušilo. Co když věděl o ní a o mě? „Ashley se vyoutovala , když jí byly tři, balila gynekoložku svojí mámy.“ Oba jsme se zasmáli. „Vím, že to víš.“

„Myslel jsem, že vím, co k tobě cítí,“ opřel se, protáhnul si za hlavou ruce a věnoval mi hřejivý úsměv, „zdá se, že i ty jsi jí dost okouzlená.“

„Aha,“ olízla jsem si rty a zavrtěla hlavou, „je hodná. Ano, mám ji ráda.“

Táta na mě už nijak netlačil, jen mi řekl, že se těší, že bude ve středu večer během zápasu sedět vedle Ashley. Netlačil ani nerýpal, prostě to nechal být.

V tu chvíli jsem měla tušení, že to táta ví – o Ashley a o mě. Nebyla jsem svou reakcí zrovna nenápadná, ale už se k tomu ten večer nevrátil. Už se k tomu vůbec nevrátil. Jen mi věnoval vědoucí pohledy, ale zdálo se, že je mu ta myšlenka nevadí – a to mi dávalo trochu víc jistoty, až bude čas vyjít z mé hokejovou výstrojí chaoticky přeplněné skříně s pravdou na světlo.

No, téměř jistotu.

47 – Ne jediná provinilá

Zaparkovala za malým rohem a přitáhla si mě pro další vášnivý polibek. Její rty byly tak hebké a příjemné, že bylo těžké se od nich odtrhnout, když jsem jimi byla unešená. Závěrečné kousnutí do mého spodního rtu mi sdělilo, že je víkend oficiálně u konce. Její modré oči jiskřily tak jako vždycky a šeptala mi do ucha sladká slova.

„Jeď opatrně, jasný?“ Vystoupila jsem z jejího milovaného CRV a letmo mě ještě jednou políbila. „Venku je namrzlo a nepotřebuji, aby ses mi rozmlátila.“

Spencer se zazubila a ještě jednou mě políbila. „Budu o tobě snít, Daviesová.“

„To bys měla,“ ušklíbla jsem se, „miluji tě.“

„Také tě miluji,“ vydechla a zavřela dveře. Sledovala jsem, jak pomalu vyjela na silnici. Strčila jsem si ruce v rukavicích do kapes u bundy, otočila jsem se a pomalu jsem šla s batohem k domu. Povzdechla jsem si, když jsem uviděla Aidenovo auto. „Skvělý,“ zamumlala jsem a šla jsem do vyhřátého domu.

„Ashley, jsi doma právě včas!“ Ještě jsem ani nebyla oběma nohama ve dveřích, když mě teta Gréta zatáhla do obývacího pokoje, kde byl dvoumetrový neozdobený stromek.

„Chystáme se ho ozdobit. Aiden se snažil spojit se Spencer, ale ona mu nezvedala telefon. Jak ses dostala domů?“

Se všemi těmi vášnivými polibky jsme ani neslyšely telefon. Nebo nám to prostě bylo jedno, než abychom tomu věnovaly pozornost. „Spencer, musela si zapomenout telefon doma, když mě vezla domů.“

Snadný.

Teta Gréta přikývla a dovolila mi sundat si zimní bundu a položit si věci nahoru do mého pokoje.

„Jak se jí vydařily zápasy?“ zeptal se mě od dveří Aiden.

Byla jsem překvapena a zabouchla jsem zásuvku od šatníku. „No, ehm, dobře, skvěle… všechny vyhráli.“ Otočila jsem se, abych se na něho podívala. Oholil si to příšerné strniště, na které si pořád Spencer stěžovala, a byl trochu hubenější. „Jaký byly tvé zápasy?“ nedbale jsem se ho zeptala a snažila jsem se vyhnout jakémukoliv konfliktu.

„Včera nás vyřadil jiný tým, takže jsem byl včera večer doma,“ pokrčil rameny, vešel do mého pokoje a sednul si na kraj postele. Sledovala jsem, jak mu oči těkaly po pokoji. „Přišel jsem domů, abych zjistil, že jsi vzala roha s mojí přítelkyní-“

„Vzpamatuj se, Aidene,“ rozčílila jsem se a stála jsem přímo před ním, „Spencer je velká holka, může si vybrat, s kým se bude stýkat.“

„Ona to ví, ty to víš,“ podíval se na mě a vstal, „řekl jsem jí, co k ní cítíš. Je prostě příliš hodná, než aby udělala něco jiného.“

„Jo?“ zvedla jsem obočí a vystrkala jsem ho z pokoje. „Tak proč mě pozvala, abych se k ní tenhle víkend připojila? Spencer je ve škole oblíbená, Aide, má další kamarády, tak proč mě?“ Nemohla jsem uvěřit, že jsem mu to řekla, ale bylo příliš pozdě na to vzít to zpět. „Tak ví, že jsem do ní zamilovaná, ale co sis neuvědomil, je, že je velká holka a vybírá si, s kým chce trávit čas. To, že jsem její první volba, nic neznamená.“

„Jsi její druhá volba, Ash,“ vyštěkl, „ona a Kyla spolu teď nemluví, ale kdyby mluvily, byla by to ona, co by doprovodila Spencer, ne ty.“

„Vypadni,“ řekla jsem klidně a zabouchla mu dveře před obličejem. Zády jsem se opřela o dveře, zavřela oči a zhluboka jsem dýchala, abych se uklidnila.

Spencer se s tím klukem měla následující den rozejít, z čehož jsem byla více než šťastná, věděla jsem, že by to na mě hodil. Přiznala jsem, že jsem do té dívky zamilovaná. Nikdy bych to nevzala zpátky, potom, co jsem mu to řekla. Ignorovala ho a on měl plné právo se na mě dívat, jako by to byla moje vina. Také jsem k němu byla upřímná, Spencer byla velká holka. Vybrala si, že chce být se mnou, a já bych nedovolila Aidenovi, aby to zničil. Vyrovnala bych se s čímkoliv, s čím by na mě přišel.

Ačkoliv jsem zjistila, že je to současně srdcervoucí. Aiden a já jsme byli jako bratr a sestra, nejlepší přátelé. Schvaloval mé přítelkyně a já jeho. Rozhodně jsem mu schválila Spencer. Vyrůstali jsme spolu, zatímco on žil v B. C., a pak můj strýc Viktor dostal v tomhle městě pracovní nabídku a vytrhnul ode mě patnáctiletého kluka, který byl mým jediným skutečným kamarádem. Aiden mi rozuměl víc, než já polovinu času minulých pár let.

Zapípal mi telefon, oznamoval zprávu a já ho vytáhla z kapsy.

Jak je možné, že už mi chybíš? Musím tě vidět.

Uculila jsem se a odepsala jí.

Jsem prostě tak neodolatelná, Carlinová. Co máš na mysli?

Ani ne o třicet vteřin na to mi odepsala.

Budu tam za 10 minut.

Ach, Bože. Už byla ochotna čelit Aidenovi? Část ve mně si myslela, že je blázen. Vyjádřila se, jak se děsí rozchodu, ale zároveň byla víc než připravena. Nemyslela jsem, že s tím přijde tak brzy. Ne že bych si stěžovala.

Myslela jsem, že v chodbě slyším tlumené hlasy, ale nebyla jsem si jistá. Ignorovala jsem to, když jsem se převlékala a čekala, až dorazí Spencer.

Zahlédla jsem na příjezdové cestě Aidenovu dodávku a ztěžka jsem si povzdechla. Zatnula jsem ruce na volantu, stiskla jsem ho a zadržela jsem na pár vteřin dech, než jsem se vydala k Dennisonům. Nebyla jsem v jejich domě týden a půl a vyhýbala jsem se Aidenovi, jak jen jsem mohla. Jasně, tu a tam jsem mu napsala smsku typu 'ano, mám se dobře', ale nikdy jsem s ním nemluvila, když mi volal. V sobotu večer se mě přestal snažit dohnat. Nechyběl mi.

Stála jsem venku u dveří a zblízka jsem se na ně podívala. Nikdy jsem si neuvědomila, kolik na nich bylo škrábanců, nikdy jsem nevěnovala dveřím bližší pozornost, když jsem běžně prostě bez klepání vešla. Nevěděla jsem, zda zaklepat či ne. Kdybych zaklepala, jeho rodiče věděli, že se něco děje, protože nikdy neklepu. Byli už dost nervózní, že jsem nebyla na sobotní večeři ani na středečním zápase. Zatnula jsem ruce v pěsti, silně jsem se kousla do rtu, než jsem si v hlavě řekla 'kašlu na to' a otevřela jsem vchodové dveře. Zavřela jsem je za sebou a stála jsem tváří v tvář dobře známému obličeji. Dívala jsem se na ni pobaveně, jak byla v šoku, že mě vidí. „Kylo?“

„Spencer!“ vykřikla, rychle se podívala na schodiště a pak zpět na mě. „Co, co tady děláš?“

No, zaprvé tam bydlel můj přítel a zadruhé jsem chtěla vidět Ashley. Otázka nezněla, proč jsem tam byla já, ale proč tam byla ona? „Co ty tady děláš?“

„No,“ kousla se do rtu a zasmála se, než zvedla svůj školní batoh, „Já, ehm, jen jsem se chtěla učit s Ashley. Máme spolu matiku a tak.“

Mlčky jsem přikývla a jen jsem zavrtěla hlavou. „Aha, dobře.“ Ashley se o téhle drobné skutečnosti nikdy nezmínila.

„Aiden tě rád uvidí.“ Kyla se smutně zasmála a mně to přimělo zvednout obočí. „Neustále o tobě mluvil.“ Cítila jsem tón žárlivosti, a kdybych do toho kluka byla zamilovaná, byla bych trochu naštvaná.

„Takže jsi mu dělala společnost?“ s úsměvem jsem se zeptala a snažila jsem se být přátelská. S Kylou jsme spolu vyrůstaly a zřídka jsme se hádaly. Bylo těžké být na ni naštvaná, hlavně proto, že jsem držela největší tajemství a podváděla Aidena za zády. Jen na mou otázku přikývla a dívala se všude možně, jen ne na mě. „Co jste dělali?“

„Ehm,“ odkašlala si Kyla, „koukali jsme na filmy a jen jsme si o tobě povídali.“

„Ahoj.“ Ashley sešla ze schodů a podle výrazu v jejím obličeji byla stejně překvapená, že tam vidí stát Kylu. Bylo zvláštní, že Aiden nebyl nikde v dohledu. „Čau, Ky,“

„Je tady, aby s tebou udělala na poslední chvíli domácí úkol,“ podotkla jsem a upravila jsem si límec u bundy. Začínalo se v přeplněné verandě dělat teplo. „Chtěla jsem se tě zeptat, zda se ke mně nechceš připojit a zaběhnout k Timovi Hortnovi, ale ty nemáš čas.“

Ashley zavrtěla hlavou a zamračila se. „Ehm, já… nevzpomínám si, že bych měla dohodnuté studování.“

Kyla se začervenala a olízla si rty. „No, já jsem jen myslela, že když jsi teď doma, že bych od tebe možná mohla dostat nějakou pomoc. Ale už něco máš, to je v pohodě.“ Její hlas zněl kvapně, jako by lhala, a to bylo právě to, co se dělo.

Ashley jí věnovala zmatený pohled a pokrčila rameny směrem ke mně. „Stále to pozvání platí?“

Zašklebila jsem se a přikývla. „Nevytáhnu tě ven na moc dlouho,“ otevřela jsem vstupní dveře a umožnila jsem Ashley jít přede mě. Kyla zašeptala moje jméno a já se otočila, abych se na ni podívala. „Co je?“

„Nepůjdeš pozdravit Aidena?“ svraštila obočí a ukázala ke schodům.

Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Jsem si jistá, že mu to za mě řekneš.“

Zavřela jsem za sebou dveře a opustila jsem svou oněmělou nejlepší kamarádku a cítila jsem se o něco lépe z vědomí, že nejsem jediná, která klame.

48 – Odpočítávání minut

„Carlinová!“ Otočila jsem se a spatřila jsem Bradyho, jak běží k mému autu, když jsem z něho v pondělí ráno vystupovala.

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se a poškrábala se na čele. Nashromáždila jsem si knihy do podpaží a zavřela jsem dveře.

„Přestup,“ pokrčil rameny a hrál si s popruhem od batohu, „Škorpioni mi nabídli lepší místo, tak si teď celý den omrknu školu, než tu skutečně začnu.“

„Chodíš na ViewBelle?“ zeptala jsem se a svraštila jsem obočí. „Nevěděla jsem, že jsi hrál za Mustangy.“

„No, nikdy jsi mi k tomu nedala příležitost,“ odsekl Brady, když jsme vyšli bok boku do školní budovy. „Tak jako tak, je ujednáno.“

Pokrčila jsem rameny a zastrčila jsem si pramínek vlasů za ucho. Jakmile jsme byli v budově, tak jsem se zastavila před svojí skříňkou. Bylo ještě poměrně brzy a polovina studentu nejspíš teprve vstávala z postele – včetně Ashley. Jen já jsem přišla brzy, takže jsem mohla na poslední chvíli dělat na Literatuře, kterou jsem nedokázala přes víkend udělat. Ashley byla jediná věc na mém seznamu 'dělat' a 'udělat'.

„Takže, nechceš mi to tu ukázat?“ usmál se Brady a opřel se o skřínku vedle mě.

„Nemám tě ráda,“ vzhlédla jsem na něho, „tak proč se snažíš?“

Pokrčil rameny, ale nepohnul se. „No tak, Spencer, je brzy, nikdo tady ještě ani není, nezabere ti dlouho provézt mě tu.“

„Nemám čas.“ Popadla jsem učebnice, které jsem potřebovala, a zabouchla jsem skříňku.

„No a kam jdeš?“ Stoupnul si vedle mě a následoval mě do knihovny.

„Do knihovny,“ odpověděla jsem a hodila oči v sloup.

„Bezva,“ chlapecky se zazubil, otevřel mi dveře a umožnil mi vejít jako první. Zamumlala jsem děkuji a zabrala jsem si svoje místo vzadu.

Vděčně jsem si povzdechla, když mě dozadu nenásledoval. Zavrtěl jsem hlavou a pro sebe jsem se ušklíbla. Ten kluk by měl problém, jelikož se zabouchnul do holky, která by mu mohla a chtěla nakopat zadek. Ashley se nebude líbit skutečnost, že P.P., podělený poseroutka, byl teď přeložen na naši školu. Nelíbilo se mi, že s ním budu muset hrát v obou týmech.

„Vy dvě si fakt musíte na muchlování najít jiné místo,“ smála jsem se, když jsem otevřela úklidovou komoru, kde jsem našla mladou Carlinovou a Sammy zabrané v rozbouřené muchlovačce.

„Ashley, zavři ty zatracený dveře a najdi si svoje vlastní místo,“ zamumlala Alex, která mi nevěnovala přílišnou pozornost, protože seděla brunetě rozkročmo na klíně. Její ruka se natáhla k dívčiným bokům, zatímco se znovu propadly do svého vlastního malého světa. Byla jsem ráda, že se Spencer ještě neukázala. Byla jsem si jistá, že vidět svou sestru 10 vteřin předtím, co ze své přítelkyně strhává oblečení, není něco, co by chtěla vidět.

„Ahoj!“ Přišla za mnou zezadu Spencer a strčila mě do malého prostoru, kde byla Alex a Sammy.

„Co to děláš?!“ zasyčela Alex a Spencer okamžitě otevřela dveře, vytáhla mě a zírala na svou sestru.

„Co ty tady děláš?“ řekla klidně s pobaveným úsměvem.

„Sammy. Teď se ztrať!“ ušklíbla se Alex a narovnávala si triko.

„Řekla jsem co, ne koho,“ Spencer plácla Alex přes paži.

Sammy se začervenala a vstala. „Vlastně bych se měla vrátit do třídy,“ ještě jednou políbila Alex a pak se prodrala okolo nás. „Nebuď na ni moc přísná, jasný?“ zašeptala mi do ucha, než se vytratila v chodbě.

„Pěkně, Daviesová!“ zamračila se Alex, vstala a opět si urovnávala tričko. „Zrovna jsme začaly.“

„Fuj,“ zaúpěla Spencer a mnula si čelo, „to fakt nepotřebuji vědět, Alex.“

„No tak neposlouchej,“ Alex vyplázla jazyk a obě nás strčila do místnůstky, „bavte se, hrdličky.“

Spencer obrátil oči v sloup, projela mi prsty vlasy a naléhavě přitiskla rty na mé.

Přimáčkla jsem ji na studenou zeď a políbila jsem ji vším, co jsem cítila.

Obě jsme se odtáhly a byly udýchané. „Kolik je hodin?“

„Právě je doba oběda,“ zazubila se a přejela mi palcem přes spodní ret, „takže zůstaneme na školním pozemku? Nebo…“

„Spencer?“ Škodolibě jsem se uculila. „Nevahuješ, abychom se ulily, že ne?“

„Jak se můžeš ulít při obědě?“ zvedla obočí a poklepala mi prsty na čelo. „Klídek, Daviesová,“ zasmála se a vystrčila mě zpátky do chodby. „Na Literaturou budeme zpátky.“

„Ne, pokud k tomu mohu něco dodat,“ mrkla jsem a chytila ji za ruku. Táhla jsem ji chodbou, abych si vzala svůj kabát. „Nemyslím si, že další 'rychlovka' bude tentokrát přerušena.“ Pohlédla jsem na ni a měla na tváři úsměv k sežrání. Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Ty jsi něco, víš to?“

„Vím.“ Spencer jednoduše přikývla a věnovala mi zemi zdrcující úsměv. „Teď pojď, milenče,“ zašeptala, když jsme v podstatě vypadly ze školy a šly směrem k jejímu CRV.

„Ach, Bože, omlouvám se,“ zamumlala Kyla, když do mě na chodbě vrazila. Naše učebnice se rozlétly a moje kafe potřísnilo všechny moje výpisky z Literatury.

„V pohodě.“ Řekla jsem poněkud naštvaně. „Mimochodem, co ten spěch? Přestávka právě začala, máš 10 minut na to, aby ses dostala tam, kam jdeš.“

Kyla zavrtěla hlavou a sklíčeně se zasmála. „Poslední dny jsme nějak mimo.“

Povzdechla jsem si a cítila jsem, jak mi změkly obličejové rysy. „To je mi líto, myslím, že jsem rovněž mohla dávat pozor na cestu.“ Žertovně jsem se na ni podívala, když neměla v úmyslu uhnout z cesty.

„Můžu ti pomoc očistit výpisky,“ nabídla se, sebrala mokré papíry a já ji následovala na záchodky. „Tak jaký byl víkend se Spencer?“

Olízla jsem si rty a kývla. „Dobrý. Měla plné ruce práce s týmem a tréninkem. Zůstala jsem v hotelu a sledovala vánoční filmy.“

Kyla se zasmála, jako by mi věřila. „Hele, Ashley,“ její oči zachytily mé v odrazu zrcadla, „omlouvám se za to, jak jsem se poslední dobou chovala. Prostě se mi toho hodně honí hlavou a zdálo se, že Spencer je pořád s tebou. Opravdu nemám nikoho jiného, s kým si promluvit.“

„Máš Aidena,“ pokrčila jsem rameny a ignorovala jsem to, že jsem jí částečně vzala její nejlepší kamarádku, ale ona tomu také vůbec nepomohla tím, že nás špehovala.

Kyla si ztěžka povzdechla a zavrtěla hlavou. „To není totéž.“

„Ky,“ přistoupila jsem k ní a jemně jsem jí vypáčila svou učebnici z rukou, „nevzala jsem ti Spencer. Měla důvod být na tebe naštvaná. Nevím, proč si cítila potřebu nás špehovat.“

„Aiden mě o to požádal,“ její hnědé oči zajiskřily nějakou nejistotou, ale já nemohla přijít na to proč. „Chtěl Spencer od tebe odtáhnout, myslím. Chci říct, jsi sexy Ash, jsem hetero a i já bych se do tebe dokázala zabouchnout.“

Ušklíbla jsem se, ale pro jednou jsem znovu zvážněla. „Důvod jejího vzteku je, že jsi to neměla dělat. 'Podávání zpráv' jejímu příteli o tom, s kým tráví čas, nebo kde byla. Nevidím, že by měla vodítko, ty ano?“

„Ne!“ byštěkla Kyla a v obličeji měla vinu. „Jen trochu vyšiloval. Řekl mi, že Spencer by nebyla první holkou, kterou jsi přebrala jiným klukům.“

„Nezájem,“ popadla jsem svůj obal na učebnice a papíry a zamířila jsem ke dveří, „Mimochodem, proč ho bráníš, Kylo? Spencer je tvoje nejlepší kamarádka. Neměla by ses víc zaměřit na její myšlenky a city? Pokusila ses s ní vůbec promluvit, než si uvěřila všem těm obviněním?“

Vyrazila jsem z toalet a těžce jsem si povzdechla. Po tom, co jsem ten večer předtím našla Kylu u nás doma, Spencer přišla k závěru, že s Aidenem spí. Kupodivu jí tolik nešlo o ten sex. Byla na Kylu naštvaná, že je její nejlepší kamarádkou, co si vzala všechno pro sebe, zatímco ji obvinila, že kvůli mně zanedbává Aidena.

Se Spencer jsme zrovna byly zpátky ve škole, když začala naše poslední přestávka. Po obědě jsme vynechaly naši hodinu, Literaturu a podařilo se nám dostat včas zpět na naši poslední hodinu.

Čekala jsem, až den skončí. Byla jsem nervózní z toho, jak půjde rozchod Spencer s Aidenem. Požádala mě, abych šla k ní a poflakovala se s Alex, než se vrátí. Nechtěla mě dostat do křížové palby a obě jsme věděli, že když bych tam byla, tak by mě Aiden obvinil.

„Daviesová!“ Alex mě zastihla na chodbě a usmála se. „Tak jsem myslela, že bychom po škole možná mohly udělat nějakou další muziku, zatímco budeš čekat na Spencer?“

Zazubila jsem se. „Samozřejmě a co Sammy?“

„Vyzvedne mě večer kolem osmé. Rande v kině,“ mrkla a cestou po chodbě mi vrazila do boku. „Uvidím se později!“ zaječela.

Už bylo po škole?

Moje nervy byly napnuté k prasknutí.

49 – Nervy a třes

Opřela jsem se o svou skříňku a trpělivě jsem čekala, až se Ashley dostane z hodiny po škole. Nějak se jí podařilo na poslední hodině naštvat učitele a vysloužila si být po škole. Rozepnula jsem si kabát, když jsem v dusné prázdné hale ucítila horko.

„Už je venku?“ povzdechla si vedle mě Alex. Potřebovala, aby ji Ashley odvezla domů, protože musela jít se Sammy na chvíli do práce. „Co sakra vlastně provedla?“

„Flusala papírky,“ zasmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Myslím, že jejím cílem byla Kyla.“

Alex se zasmála a pustila svůj školní batoh, stále byla nervózní. „Kyla mi jednou volala, když jste byly pryč. Chtěla vědět, v kolik asi budete zpátky.“

„Aha?“ S mírným zájmem jsem se podívala na svou sestru. „To nemohla zavolat mně?“

Alex zavrtěla hlavou a pokrčila rameny. „Nevím, Spencer. Sammy říkala, že ji viděla v neděli odpoledne v restauraci s Aidenem,“ sledovala, jak přikyvuji a culím se, „nevadí ti to, že ne?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, fakt mi to nevadí. Chci říct, že to naštve, protože by mi neměla skákat po krku za to, že trávím čas s Ashley, když v pohodě utěšuje Aidena.“

„Nemyslíš si, že…“ Alex na chvilku zaváhala. „Chci říct, myslíš, že oni…?“ Jemně se začervenala a uchechtla. Pořád nevinná.

Pokrčila jsem rameny. „Pravděpodobně, ale nebudu dělat závěry, dokud to nebudu vědět jistě. Nemůžu moc vyšilovat,“ zvedla jsem obočí, „vem si, s kým jsem strávila víkend já.“ Mrkla jsem, což ji rozesmálo.

„Neměla bys teď Aidenovi lámat srdce?“ Alex náhle zvážněla. „Panebože, Spence, nerozmyslela sis to, že ne? Nezůstaneš s tím kreténem, že ne?“

Zahihňala jsem se panice v Alexiných slovech a chytila jsem ji za ruku. „Nerozmyslela jsem si to. Jen chci poslední polibek, než půjdu.“ Začervenala jsem se, když jsem si všimla, že k nám jde Ashley.

„Ahoj, sexy Carlinovky. Jsem ta nejšťastnější potvora na světě, čekají na mě dvě rajcovní ženský.“ Ashley nám oběma dala ruku kolem pasu a přitáhla si nás k sobě. „Hej,“ odtáhla se a zamračila se na mě. „Neměla bys být… s Aidenem?“

„Nejdřív jsem ještě něco potřebovala,“ kousla jsem se do rtu a ona se uculila, pustila mou sestru a přitáhla si mě pro malý sladký polibek. „Lepší.“ S povzdechem jsem vydechla a odešla od nich. „Prosím, nepohádejte se, dobře?“ Zazubily se a přikývly. „Žádné zápasení?“ Obě zavrtěly hlavou. „A prosím, nešijte do sebe, abych si nemusela vybrat na čí straně stát?“

„Běž, Carlinová!“ Ashley mě se smíchem odehnala.

Aidene, raději přede mnou nebreč.

„Áa!“ Alex hodila svůj hudební sešit na dveře šatníku. „Už jsou to dvě hodiny, nebojíš se?“ Hodila po mně pohledem.

Samozřejmě jsem se bála. Odkdy trvá se s někým rozejít dvě hodiny?

„Vůbec ne,“ řekla jsem dost klidně a popáté jsem zvedla její sešit, „klídek, nejspíš brečí nebo tak něco.“

Alex si odfrkla. „To je fuk, Ashley, Spencer by už teď měla být doma.“

„Vychladni, malá C,“ varovala jsem ji a načmárala jsem pár not do sešitu, který mi ležel na klíně. „Jsem si jistá, že existuje pádný důvod, proč jí to trvá tak dlouho.“

Sledovala jsem, jak Alex pomalu přikývla a poklepala si tužkou na rty. „Nemyslíš, že bychom měly přidat další dobu mezi tahle dvě slova?“ Nahnula se mi přes rameno a čmárala mi do sešitu.

„Hej,“ ušklíbla jsem se a poplácala ji po hlavě, „ve skutečnosti to dokonale sedí.“

Alex se zakřenila a přetočila se na záda, ruce měla za hlavou, když zírala do stropu. Viděla jsem, jak se jí pohybují rty, jakoby odříkávala text odpovídající jejímu momentálnímu rozpoložení. „Já jen nechci, aby ti Aiden ublížil,“ z ničeho nic náhle vyhrkla.

Tázavě jsem se na ni podívala. „Cože?“

Alex se posadila, spustila nohy z postele a naklonila se dopředu, lokty měla na kolenou. „Jestli tě Aiden obviní z jejich rozchodu, co když tě pošlou zpátky do B.C.? To by nezničilo jen mou sestru, ale i mě.“

Musela jsem se usmát. Musela jsem se usmát, protože Alex byla fakt ustaraná z toho, co se událo mezi její sestrou a mnou. Nechtěla nás vidět rozdělené. „Alex,“ s úsměvem jsem si povzdechla, „nepošlou mě pryč, protože Aiden se o mně a o Spencer nikdy nedozví. Žárlí spíš, protože mám její pozornost, ale vážně si myslíš, že tuší, že se něco děje?“

Mladší Carlinová trochu pokrčila rameny. „To fakt netuším.“ Kousla se do rtu a její šedé oči se na mě ostražitě dívaly. „Ví Spencer, že se Aiden o vás dvou nikdy nedozví?“

Ou.

Všechno šlo tak rychle. Vůbec nikdy jsme nediskutovaly o tom, komu nebo kdy o nás cokoliv řekneme. Spencer v tom měla jasno, nevadilo jí, že nás budeme držet v tajnosti, ale já se jí nikdy nezeptala, jak dlouho. Nezpanikařila jsem hned. „Myslím, že si toho se Spencer máme ještě hodně co říct.“

Alex přikývla, ale vůbec nenaléhala. „Mám hlad,“ řekla rozpačitě,“ chceš přinést něco z kuchyně?“

Usmála jsem se, ale zavrtěla jsem hlavou. Neměla jsem hlad. Byla jsem příliš nervózní a úzkostlivá, než abych jedla. Už to byly dvě hodiny a Spencer ještě nebyla doma.

Vážně, trvá dvě hodiny s někým se rozejít?

50 – Zdrcující a zlomená slova

Seděla jsem opřená o jeho postel a čekala jsem, až se vysprchuje. Dorazila jsem k němu potom, co jsem ve škole opustila sestru a Ashley. Přišla jsem k němu domů, jen abych zjistila, že jsou jeho rodiče doma, ale Aiden ne.

Právě se vrátil ze zápasu s kluky a řekl mi, abych mu dala pár minut, aby se mohl vysprchovat. Zatímco byl venku s kamarády, jsem se rozhodla ne něho počkat, protože jsem se s ním ten večer potřebovala rozejít, jinak by to pak pro mě bylo těžší udělat.

Ne protože jsem byla zamilovaná do Aidena, ale protože jsem si o něj skutečně dělala starosti a dlouho jsem ho vodila za nos, ještě hůř, cítila jsem, že to k němu není fair.

„Ahoj, kotě.“ Aiden se vrátil do svého pokoje jen s omotaným ručníkem kolem pasu. Jeho vlasy byly mokré, ale sednul si vedle mě a stisknul mi stehno. „Omlouvám se, že jsem tu nebyl, když jsi tu byla. Kdybych to věděl, řekl bych klukům, že se sejdeme jindy. Chyběla jsi mi.“ Nahnul se ke mně a políbil mě na tvář.

Ach, Bože. Začínalo to být těžší, než jsem si myslela.

Sledovala jsem, jak Aiden vstal a hodil na sebe tričko s krátkým rukávem a zmiznul ve svém šatníku. Pak se vrátil a měl na sobě boxerky. Byla jsem vděčná, že přede mnou neupustil ručník.

„Tak co tě sem v pondělí přivádí?“ usmál se a posadil se zpátky.

Vyschlo mi v puse. Srdce mi bušilo a potily se mi dlaně. Chystala jsem se tomu klukovi zlomit srdce. Zhluboka jsem se nadechla. „Tak jsem zaslechla, že jste si s Kylou tenhle víkend vyrazily.“ Neznělo to obviňujícně, jen jsem potřebovala přesunout tu smrtící váhu ze své hrudi jinam, než jsem pokračovala s rozchodem.

Aiden přikývnul a polknul. Pousmál se a poškrábal se na zátylku. „Je milá,“ zastrčil mi nějaké vlasy za ucho, „byl jsem docela překvapený, když mi řekla, že jsi požádala Ashley, aby s tebou jela do Londýna.“

Pokrčila jsem rameny. „Myslím, že si potřebovala dát pauzu.“

Aiden pozvednul obočí. „Pauzu od čeho? To ona-“

Kvapně jsem vstala a otočila se k němu čelem. „Nedělej to,“ varovala jsem ho. Nechtěla jsem mu dovolit, aby do toho zatáhnul Ashley. „Děláš, jako bych nemohla být její kamarádkou, protože vy dva máte problémy, Aidene. Prostě ji z toho vynechej.“

Aiden se zmateně zamračil. „Z čeho, Spencer? O co jde?“

Mnula jsem si spánky a mírně jsem přecházela po jeho pokoji. „Podívej,“ nechtěla jsem se na něho podívat. Nemohla jsem. „Hodně jsem o nás přemýšlela, Aidene. Když jsem tě poprvé potkala, tak jsem byla naprosto ohromená. Udělal jsi mě šťastnou a já byla pyšná na to, že jsem tvojí přítelkyní. Byl to pěkný pocit, víš?“

„Spencer.“ Tón v jeho hlase mi říkal, že ví, co se stane. „Prosím.“

„V poslední době jsi jiný. Nikdy jsem v tobě neviděla přivlastňovací typ, a přesto jsem se mýlila. Chápu, že jsi měl trochu obavy, ale prostě jsi překročil určité meze, křičel na veřejnosti a přiměl jsi moji nejlepší kamarádku, aby mě špehovala.“ Polkla jsem a nakonec se na něho koukla. Měl svěšená ramena a hanbou svěšenou hlavu.

„Spencer, nemůžeš to udělat!“ Aiden vyskočil z postele, popadl mě za paže a očima mě prosil. „Hrozně moc tě miluji.“

Kousla jsem se do jazyku. Věděla jsem, že se za mými zády zapletl s Kylou, ale chtěla jsem být uvážlivá a nedovolit ji do toho zatáhnout, zatímco jsem chránila Ashley. Nebylo by to fér a nechtěla jsem ten rozchod pokazit. „Ne, nemiluješ.“

Aidenovy oči ztmavly a zaťal čelist. Pustil mě a jen na mě zíral. „Kdo je to?“

Cože?

„Kdo je kdo?“ Naprosto zmatená jsem se zamračila.

„Ten kluk, Spencer!“ Zvýšil hlas. „Ten kluk, se kterým šoustáš za mými zády!“

„Jdi do háje,“ odplivla jsem si a zavrtěla hlavou. „Není žádný kluk, Aidene. Nejde o nikoho jiného než o tebe a o mě.“

„Jasně,“ hodil oči v sloup a založil si ruce na hrudi.

„Aidene,“ můj hlas byl jemnější, když jsem získala jeho pozornost, „za šest měsíců maturujeme. Nikdy jsme nemluvili o tom, kde budeme, až doděláme školu. Hodně jsem přemýšlela a já se chci jednou dostat na skvělou školu se skvělým hokejovým týmem a žít si svůj život.“ Přistoupila jsem k němu a položila mu ruce na hruď. „Chci, abys hrál basketball, bavil se se svýma kámošema a byl prostě kluk. Proč bychom se měli cítit vázáni v tak rozhodujícím věku a době?“ Zlomil se mi hlas, když jsem ucítila, jak začínalo být jeho tělo trochu bezvládné.

Aiden mlčel, jeho oči byly pevně sevřené, pak je otevřel a podíval se na mě, z jeho zelených očí mu tekly slzy. Srdce mi puklo. „Šest měsíců, měli jsme šest měsíců na to vyřešit to, tak proč se se mnou teď rozcházíš? Nemiluješ mě?“

„Ach, Bože,“ vydechla jsem se smutkem, „miluji, Aidene, opravdu.“ Kousla jsem se do rtu a položila mu ruku na srdce. „Ale nejsem do tebe zamilovaná.“ Nechtěla jsem to takhle ze sebe vysypat, ale udělala jsem to. Nemohla jsem to vzít zpátky.

Aidenovi se ten den nejspíš zhroutil svět, když padnul na kolena. Nikdy předtím jsem toho kluka neviděla tak citlivého a nevěděla jsem, že to vezme tak špatně. „Nemůžu tomu uvěřit,“ zašeptal.

Klekla jsem si před něj, uchopila jeho obličej a otřela jsem mu palci slzy. Věděla jsem, že také pláču, protože mi na něm záleželo. Zlomila jsem mu srdce a byl raněný kvůli mně. „Byl jsi ten nejskvělejší přítel a jednou, Aidene,“ tiše jsem si povzdechla, „uděláš nějakou dívku neuvěřitelně šťastnou a ona bude mít štěstí, že tě má.“

„Přestaň,“ vzlykal a vstal, „přestaň mě utěšovat. Nedělej to potom, co jsi mi zlomila srdce na milion podělaných kousků, Spencer.“ Zavrtěl hlavou, prudce si setřel slzy a zamířil ke dveřím. „Ano, miluji tě,“ zašeptal, než odešel z pokoje.

Seděla jsem tam na podlaze jeho pokoje a cítila jsem se otupěná. Cítila jsem se jako spodina. Cítila jsem se jako ten nejhorší člověk na světě a z jakého důvodu? Tím jediným důvodem, proč se takhle Aiden choval, bylo, že žárlil.

Ten kluk měl dobrý důvod. Vídala jsem se za jeho zády s jeho sestřenicí a co je horší, že zatímco si myslel, že má klíč k mému srdci, jsem ho dala bez pochybností Ashley.

Vstala jsem a naposled jsem se po jeho pokoji rozhlédla. Budu nad tím plakat. Ano. Budu plakat nad těmi vzpomínkami, které jsem s ním sdílela, když jsme byli šťastní. Už jsem mu nemohla tyhle vzpomínky dát. Mé srdce patřilo jiné. Zasloužil si být šťastný.

V tichosti jsem odešla z domu a jela jsem mlčky domů bez obvyklé vyřvávající hudby.

Bylo bezpečné říct, že se věci začaly mezi všemi rozmazávat.

Bylo bezpečné říct, že nastane den, kdy budu vědět, čím si ten večer Aiden prošel.

A nikomu bych to nepřála.

Ani jí.