Hoď všechno za hlavu

Napsala: breathe4her, Přeložila: Gramud

Originál zde.

| 1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | 51-60 | 61-70 | 71-80 | 81-90 | 91-100 | 101-110 | 111-120 | 121-136 |

1 - Úvod – Zmatená Carlinová

„Všechno nejlepší!“

Vyskočila jsem z kůže, když jsem přišla domů z hokejového tréninku.

Nevěděla jsem, že si někdo vzpomene na mé narozeniny. Proč by taky?

Moji rodiče rádi zapomínají, protože jsem prostředním dítětem, můj starší bratr a mladší sestra dostávají více pozornosti než já.

Stála jsem uprostřed haly, upocená z mé předešlé aktivity a moji přátelé a rodina poskakovali mezi konfetama. Myslím, že jsem se ocitla alternativním vesmíru.

„Spencer!“ Moje nejlepší kamarádka na mě skočila a objala mě. Vypadá, jakoby se předávkovala cukrem. „Překvapení!“

Usmála jsem se a pohladila ji po hlavě, nemohla jsem si pomoc, nechala jsem se unést úsměvem lidí, co se na mě dívali.

„Tak jo, Kylo. Kdo tě do toho navrtal?“ pošeptala jsem jí do ucha.

„Spence,“ podrážděně ustoupila, „Uspořádala jsem to jen kvůli tobě. Já sama!“ dupla nohou. Bývá trochu dramatická. Přehání, pokud chcete.

„Ó, děkuju ti!“ usmála jsem se a ještě jednou ji objala. Oklopily mě moji přátelé a rodina, zatímco někdo pustil hudbu.

Když říkám rodina, nemyslím tím své rodiče. Tentokrát se neúčastnili a moje mladší sestra ani nevypadala, že by tu chtěla být. Můj starší bratr tu chtěl být samozřejmě proto, že mu připadají moje kamarádky rajcovní. Typický sportovec na vysoké. Očumuje maturantky.

„Spencer, teď víš, proč jsem se nemohl jít podívat na tvůj trénink. Pomáhal jsem Kyle s přípravami,“ Aiden, můj přítel, se ušklíbl. Randili jsme spolu téměř rok, a přestože to byl velmi milý kluk, který poznal, kdy jsem potřebovala prostor, tak mi něco scházelo. Jenom jsem nemohla přijít na to co.

Samozřejmě až do svých sedmnáctých narozenin. Vešla se svými tmavě kaštanovými vlasy vlajícími za sebou, její kůže vypadala tak jemně, oči tmavé jako eben a rty tak úchvatné, že jsem si nemohla pomoc od představy, jak asi chutnají. Tehdy jsme musela tok svým myšlenek zarazit. Fakt jsem přemýšlela o líbání jiné holky?

„Spencer?“ Před očima mi zamávala ruka. Zírala jsem?

„Hm?“ zamrkala jsem a odkašlala si, tváří v tvář té dívce, která upoutala mou pozornost.

„Kam jsi 'odešla'?“ zeptal se mě Aiden s mírným úsměvem.

„Hádám, že jsem jen tak šťastná z tohohle narozeninového překvapení,“ zalhala jsem. Špatně, mohu-li dodat. Aiden se na mě pobaveně podíval, ale já jen pokrčila rameny. „Co jsi říkal?“ zeptala jsem se ho.

„Tohle je moje sestřenice z Britské Kolumbie,“ usmál se Aiden a popostrčil dopředu tu opálenou dívku.

„Ashley, tohle je moje přítelkyně a oslavenkyně, Spencer, Spence, Ashley.“ Potřásla mi rukou. Její sevřené rty se svůdně usmály. Nemohla jsem si pomoc a úsměv jsem jí oplatila. „Hodně jsem o tobě slyšela,“ řekla.

„Á,“ koukla jsem na Aidena, který hrdě přikývnul. „Nemyslím, že by se o tobě někdy zmínil,“ se zamračením jsem se špatně podívala na Aidena. 'Proč ses nezmínil o své krásné sestřence?'chtěla jsem se ho na to zeptat.

„Jo, no, nikdy nikomu nestojím za zmínku,“ mávla rukou a smutně se usmála. Moje srdce puklo.

Chytila jsem ji za ruku a stisknula. „Vím, jak se cítíš,“ usmála jsem se a trochu jsem poodstoupila. „No, jsi tu víc než vítána.“

Aiden se usmál a mrknul na mě. Dal mi ruce kolem pasu a přitáhnul si mě blíž k sobě. Byl na svůj věk vysoký, 190 cenťáků. Byl hráčem středoškolského basketbalového týmu v naší nepřátelské škole. Nechodili jsme spolu do stejné školy, potkali jsme se na párty rok před tím a věci šly skvěle.

„Takže ty hraješ hokej?“ Ashley mě následovala do dalšího pokoje, kde Glen, můj starší bratr, balil pár mých kamarádek.

„Je příšerná, ale snaží se,“ zasmál se Glen a přišel k nám. „Jsem Glen, ten dobře vypadající v týhle rodině.“ Potřásl si s Ashleyinou rukou a prohlédnul si ji od hlavy až k patě. Samozřejmě si všimnul tetování na spodní části jejího břicha a upnutých džínsů, které měla na sobě. Pokud jsme si toho všimla já, on určitě taky.

„Tohle je způsob, kterým balíš holky?“ zasmála se Ashley a podívala se na mě. „Tahle Carlinová mi přijde zajímavější,“ mrkla na mě a pokračovaly jsme směrem k mému pokoji. Potřebovala jsem se převléknout. Chtěla jsem se osprchovat, ale nemohla jsem, když byl dům plný hostů. To by bylo příliš divné. Plus, byly to moje narozeniny, které mi připravila moje nejlepší kamarádka. Nemohla jsem je nechat čekat, nebo jo?

„Takže tohle je tvůj pokoj?“ zeptala se mě Ashley a prohlížela si mé staré filmové plakáty visící na zdi, od Hříšného tance až po Satisfakci. Projela prstem medaile, které jsem vyhrála, když jsem začínala s hokejem, to mi bylo pět. „Musíš být fakt dobrá,“ usmála se.

Pokrčila jsem rameny. „Jen ráda hraju pro potěšení. Nechápej mě špatně, vítězství mi rozpumpuje krev v žilách, ale kdybych nehrála pro potěšení, nedělala bych to.“

„Skromná, koukám.“ Ashley se na mě usmála a mým tělem projelo nepatrné chvění. „Aiden opravdu ví, koho si vybrat.“

Krátce jsem přemýšlela nad tím, co to znamená, ale pak jsem si uvědomila, že mě to nezajímá.

„Takže, co tě přimělo přijít na narozeninovou oslavu holky, se kterou ses nikdy nepotkala?“

Dívala jsem se, jak Ashley pokrčila rameny a usmála se na mě. „Aiden moc chtěl, abych se s tebou seznámila. Je do tebe bezhlavě zamilovaný a mě napadlo, že by bylo fajn, poznat toho, kdo získal srdce mého nejoblíbenějšího bratránka.“ Pozvedla obočí a přísahám, že si mě s uznáním prohlédlaod hlavy k patě.

„Spencer?“ Kyla vběhla do mého pokoje s Aidenem v patách.

„Až se tady přestanete poflakovat, nechtěly byste jít do kina?“

Na znamení souhlasu jsem kývla, podívala jsem se na Ashley a ta také přikývla. „To bude zábava!“ Usmála jsem se a všechny vyhnala z mého pokoje, abych se mohla převléknout. Aiden chtěl zůstat a 'pomoct' mi s převlékáním, ale já neměla náladu na jakoukoliv předehru, na kterou on zrovna myslel. Většina holek ze školy by ráda měla Aidena jen pro sebe, ale já asi byla jiná.

Líbal dobře? Ano. Byl ucházející v posteli? Jistě, nemohla jsem to s nikým porovnat, byl jediný, se kterým jsem kdy spala. Byl dobrý nejlepší kamaráda? Každopádně. Miluju ho? Po tom, co jsem poznala Ashley, jsem začala o lásce k Aidenovi pochybovat. Byla jsme do něj doopravdy zamilovaná?

Hádám, že bych se měla představit. Jmenuju je Spencer Carlinová. Byla jsem studentkou na Southwoodské střední a byla jsem členkou nejlepšího hokejového družstva v jižním Ontariu. Měla jsem přítele, který si mě vážil, a bokovku s někým, kdo mu byl hodně blízký.

O něco později se mi život, po kterém jsem toužila, rychle rozpadnul pod nohama. Když je vám sedmnáct, říkají vám, že jste moc mladí na to, abyste věděli, co je ztráta a láska.

Troufám si nesouhlasit. Poznala jsem oba pocity moc dobře, i to, jak mne ovlivnily.

Tady je můj příběh, jak se to všechno stalo a jak to změnilo můj život.


2 – Myslím… myslím, že se mi líbí holky

Z pohledu Spencer

Po dlouhém týdnu volna zase začala škola. Nemyslela jsem si, že se budu těšit do školy, ale je to tak. Celý den budu moc být bez toho, aniž bych poslouchala Aidena. Smutné, vím, ale ten kluk to po týdenní pauze začal přehánět. Pozná, když potřebuji svůj prostor, ale minulý týden za mnou chodil jak ocásek, a to mě vytočilo.

Párkrát jsem s ním spala, ale to jen proto, že jsem chtěla zmírnit napětí, které jsem měla kvůli nežádoucím pocitům k jiné dívce. A spala jsem s ním, takže mi dal na chvíli pokoj, doslovně. Jak jsem řekla, byl dobrý v posteli, ale neměla jsem to s kým porovnat. Často jsem přeskočila předehru. Nechtělo se mi dávit se jenom kvůli potěše kluka, který mi nevěnuje stejný dostatek času.

Každopádně, později budu mluvit o spoustě sexu. Pro teď stačilo.

Stála jsem u své skřínky, když se Kyla ukázala s CDčkem ve své ruce. „Co je to?“ zeptala jsem se jí, když mi ho ukázala.

„Něco, co mi dal Aiden, abych to dala tobě,“ mrkla a opřela se o skřínky dívajíc se na mě, „řekl, že by sis to měla po cestě ze školy domů poslechnout.“

Zavrtěla jsem hlavou a hodila ho do své skřínky. „Nepřijde ti, že se v poslední době chová jinak?“ zeptala jsem se své nejlepší kamarádky po cestě do naší třídy.

„Aiden?“ Kyla se na mě zmateně podívala, ale zjevně jí to pobavilo. „Podle mě je do tebe jenom blázen. Prý to děláte třikrát týdně.“

Fuj. Kdo by chodil a říkal tohle. „Kde jsi to slyšela?“ zeptala jsem se trochu pobaveně, přestože jsem byla dost naštvaná.

„No, Kelsey to slyšela od roztleskávačky, která chodí na ViewBelle. Zřejmě rozhovor v šatně není zrovna soukromý a Aiden rád šíří okolo sebe drby, že se může milovat, kdy chce. Nejméně třikrát týdně.“ Kyla se na mě pobaveně podívala. „Opravdu spolu spíte tak často?“

Nemohla jsem si pomoc a zašklebila jsem se. Kyla nebyla panna, ale momentálně nikoho neměla. O panenství přišla dávno předtím, než já. „Hádám, že se dá říct, že dřív jo?“ pokrčila jsem rameny a sedla si ve třídě na svoje místo.

„Počkej… co myslíš tím dřív?“ Kyla zašeptala a otevřela pusu dokořán. Přikývla jsem a zasmála se jejímu němému pohledu. „Podívej, Kylo, s Aidenem nemáme pořád jen sex. Navzdory tomu, co lidi říkají a je zatraceně smutné, že ty drby jsou z ViewBelle.“

Kyla pokrčila rameny a sedla si zpátky na židli. „Vždycky odmítá holky, víš? Mohl by mít jakoukoliv z těch roztleskávaček, ale rozhodl se být ti věrný,“ odmlčela se. Sledovala jsem lesk v jejích ďábelských očích. „V posteli musíš být divoška,“ šťouchla mě.

Zasmála jsem se a umlčela ji, když vešla učitelka. Potlačily jsme naše chichotání a otevřely si učebnice na příslušnou kapitolu.

Vyučování skončilo a já byla ze všeho toho učení unavená. Nebyla jsem lenoch, když došlo na mé domácí úkoly, ráda jsem se učila. Obvykle bych to nepřiznala, ale jo. Potřebovala jsem mít určitý průměr, abych mohla zůstat v hokejovém týmu, i když si nemohl dovolit o mě přijít. Byla jsem domýšlivá? Ano. Proč? Protože jsem věděla, že jsem dobrá.

Zamířila jsem ke studentskému parkovišti, když jsem si myslela, že jsem rozpoznala ženu stojící před mým CRV.

Přišla jsem blíž a známý obličej se na mě usmál. Venku byla zima a tahle mladá dáma tam stála a třásla se. „Doufala jsem, že jsem u správného vozu. Stříbrný CRV s černým interiérem,“ její úsměv byl nakažlivý, „ráda tě zase vidím, Carlinová.“

„Ashley,“ dýchala a usmívala jsem se nekontrolovatelně. „Jak jsi věděla, kde mě najdeš? Pořád jsi ve městě?“

„Aiden ti to neřekl?“ Ashley se usmála a zavrtěla hlavou. „Řekl mi, kde tě najdu, protože má dneska basketbalový trénink a nějaký rodičovsko-učitelský večer. Nevěděla jsem, kam mám jít.“

„Řekl mi, že jsi na cestě do B.C.,“ hodila jsem své učebnice dozadu a opřela se o auto vedle ní. „Opomenul se zmínit, že se nevracíš.“

Ashley naklonila hlavu na stranu a olízla si rty. „Opomenuli jsme,“ ušklíbla se a natáhla své prsty k mé velké stříbrné sponě na opasku. Musela mě slyšet se nadechnout, protože potlačila smích a přistoupila blíž ke mně. „Doufám, že ti nevadí, že jsem požádala strýčka Viktora, aby mě tu vyhodil, než nabral Aidena.“

Zavrtěla jsem hlavou a prohrábla jsem si rukou vlasy. Obdařila mě predátorským pohledem, ze kterého se mi podlomila kolena. Byla jsem poblázněná sestřenicí svého přítele. „Neřekla jsi, co jste se opomněli zmínit.“

Ashley se usmála a vzala mi z ruky klíčky. „Co kdybychom skočily do auta, kde je teplo a kde si můžeme popovídat.“

Jak jsme se dostali do CRV, tak mi hodila klíče a zamrkala. Nastartovala jsem a zapnula topení. Zuby mi cvakaly zimou, a jak jsme se na sebe podívaly, tak nám to přišlo tak legrační, že jsme se začaly obě smát. „Je trochu zima na to, abychom tu seděli, co?“ Dala jsem auto do pohybu a rozjeli jsme se směrem do centra, „takže, máš hlad?“ Ashley přikývla a podívala se na mě. „Jestli máš s kamarády už plány, můžeš mě vyhodit u domu,“ usmála se.

Krátce jsem se na ni podívala, než jsem stočila pozornost zpátky na silnici. „Měli jsme mít hokejovej trénink, ale zjistila jsem, že ho zrušili, takže jsem k mání.“ Na stopce jsem zahnula doprava, kde byla dopravní zácpa.

„Chceš být teda strávit večer s Aidenem?“ nervózně se mě zeptala.

„Myslím, že zvládnu jednu noc bez něho,“ vjela jsem na parkoviště k místní restauraci a vypnula motor, „mimoto, bylo by fajn, udělat si tady pár nových přátel.“

„Jo, především proto, že tu budu teď žít,“ Ashley si povzdechla a usmála se na mě. „Nepřijela jsem se na návštěvu. Poslali mě sem, abych zůstala u tety Gréty a strýčka Viktora. Moji rodiče vlastní dům v Anglii a rozhodli se tam odjet, aby si oživili své manželství. Vzhledem k tomu, že je tady škola a tak, rozhodla jsem se zůstat. Řekli jsme, že jsem tady jen na návštěvě pro případ, že by si to moji rodiče rozmysleli, ale já vím, že si to nerozmyslí.“

Byla jsem ohromena. Držela se po tom všem a ani jednou neprojevila lítost. Usoudila jsem, že z toho rozhodnutí byla šťastná. „Takže přestoupíš na ViewBelle?“ Šly jsme do restaurace a hledaly si volné místo.

„Vlastně si myslím, že půjdu na Southwood,“ drze se usmála a sundala si kabát. „Mnohem víc dobře vypadajících studentů.“

„Fakt jo?“ zasmála jsem se a povzdechla si.

„Jo, nevím, proč ztrácíš čas s Aidenem, když můžeš mít kohokoliv ze školy.“ Ashley potlačila úsměv a podívala se do jídelního lístku.

„Jako koho? Tebe?“ zasmála jsem se, protože mi můj vtip přišel zábavný. Ale podle toho, jak na mě zvedla obočí, měla jsem se okamžitě proplesknout.

„Hm, Carlinová, snažíš se mi naznačit, že jsi na tyhle věci?“ I když se snažila, nemohla potlačit své pobavení. Cítila jsem se odvážně.

„Kdyby se mi naskytla taková příležitost, neodmítla bych.“ Začervenala jsem se a ona si toho všimla. Odvážila jsem se na ni podívat, a když jsem to udělala, ani se nesnažila svůj ďábelský potlačit. „Mám ráda dobrodružství,“ zamumlala jsem.

„Dej pozor na to, co si přeješ,“ mrkla a odkašlala si, když si objednávala hranolky a pití.

Napodobila jsem ji, a když číšnice odešla, pohlédla jsem na svou společnici. „Takže mi naznačuješ, že ty jsi na takovéhle věci?“ Sledovala jsem, jak pozvedla obočí a napila se pití, které nám servírka přinesla velmi rychle. Díly způsobu, jakým vzala do úst brčko a jak se její tváře nepatrně stáhly, když nasávala tekutinu brčkem vzhůru, jsem nemohla přestat myslet na to, jaký by to byl pocit, líbat ji. Cítit její rty lehce sající můj jazyk. Bože, tahle myšlenka vyslala otřesy do mého klína.

„Nepotrpím si na škatulky,“ pokrčila rameny, ale já věděla, že je na holky. I pokud bych si jen představovala, že se o mě zajímá, viděla jsem, jak sledovala odcházející servírku.

„Škatulky?“ Zvedla jsem obočí a opřela se, když nám nesla servírka naše jídlo.

„Jo, no víš,“ naklonila se, vzala hranolku, „gayové, lesbičky, lesby, bisexuálové, heterosexuálové, homo-“ Zjistila, že jí zakrývám rukou pusu.

„Pochopila jsem,“ zčervenala jsem a zabořila se do sedačky. Sundala jsem ruku z jejích úst a ona mi dala zase ten svůdný pohled.

„Tvoje ruce jsou jemné,“ zamumlala, když se na mě dívala, „už ti to někdy někdo řekl?“

Kousla jsem se do rtu. Ano, Aiden mi to řekl. Mockrát. Když jsme spolu začali chodit, když jsem se bála jít na ruské kolo, když zemřeli moji prarodiče, po tom, co jsme se spolu prvně milovali – pokaždé, když jsme měli sex. Aiden. Co tady dělám? Vždyť mám přítele.

Mám blábolující mysl jí asi dala odpověď. Odkašlala si a odvrátila pohled. „Je do tebe opravdu blázen,“ řekla z ničeho nic. Nejprve jsem byla zmatená, ale ona se usmála a poukázala na medailon, co jsem měla kolem krku, ten, který mi dal Aiden k šestiměsíčnímu výročí. „Aiden o tobě vždycky píše. Pořád o tobě mluví, jak se k sobě hodíte – nutí mě žárlit, že jste našli ve svém životě někoho takového.“

Pomalu jsem přikývla a podívala se dolů na své hranolky. Už jsem to veděla. Říkal mi to pokaždé, když jsme byli spolu. „Aiden je výjimečný člověk,“ konečně jsem promluvila a odvážila se podívat na havraní vlasy krásky naproti mě, „není se mnou kvůli sexu,“ povzdechla jsem si a moje srdce se rozpůlilo. Aiden byl úžasný člověk. Byl ten, o kterém snila každá středoškolačka. Basketbalová hvězda, s pěkným tělem a velmi dobrým vzhledem, milá a byla jsem to já, kdo ho dostal do postele. Já. Byl dokonalý.

Ačkoli pro mě nebyl dost dokonalý.

„Vsadím se, že sex je žhavej,“ Ashley zamrkala a snažila se odlehčit náladu, což mě přimělo cítit se ještě hůř.

Pokrčila jsem rameny. Jasně, pro Aidena nebyl sex na první místě – zpočátku. Najednou to bylo všechno, co chtěl dělat. Myslím to vážně, kolik ještě pozic dokážete udělat? Zavrtěla jsem hlavou a poškrábala se na čele. Cítila jsem na sobě její pohled, prohlížela si mě. Vsadím se, že jsem byla nečitelná. „Myslím, že je to něco jako příliš mnoho sexu, nemyslíš?“ řekla jsem nakonec a podívala se na ni.

Ušklíbla se. Olízla si rty a vhodila si hranolku do úst. Sledovala jsem pohyb její čelisti, jak žvýká. „Myslím si, že něco jako hodně sexu je, když tě nudí. Zkus třeba něco nového?“

„Kdy jsme začaly rozebírat můj sexuální život?“ zeptala jsem se jí zamračeně.

„To mi řekni ty.“ Ashley se na mě upřeně podívala.

„To je fuk.“ Stočila jsem pohled jinam a usrkla si ze své koly. Upřednostňuji Dr. Peppera.

Cítila jsem se poněkud nesvá. „Můžeme prostě změnit téma?“

Sledovala jsem, jak Ashley pokrčila rameny a přikývla. „Kdy máš další trénink?“ usmála se a žvýkala další hranolku.

„Zítra ráno,“ povzdechla jsem si. Miluju tu hru, ale nesnáším ty časné ranní tréninky. Každý večer před spaním jsem se musela přimět udělat domácí úkoly, jinak by se mi zhoršily známky a já bych pak nemohla hrát. Byla jsem o rok mladší, než abych mohla hrát ve společném týmu. Dospívajícím mého věku dovolí hrát, jen pokud jsou dost dobří.

„Vždyť je škola,“ Ashley se na mě zamračeně podívala. Udělala se jí mezi obočím sexy vráska, když byla naprosto zmatená.

„Jo, musím být na ledě v 5 hodin ráno,“ ušklíbla jsem se a zvedla obočí, „proč? Chceš se ke mně přidat?“ olízla jsem si rty.

Ashley si odfrkla a utřela si pusu. „Neuvidíš mě před východem slunce.“ Hodila po mně pokřivený úsměv a mrkla na mě.

Zazubila jsem se a polevily jsme v naší konverzaci během konzumace hranolek. Vyzváněcí melodie mého telefonu přerušila náš rozhovor. Sáhla jsem po tašce a otevřela ji. Aiden. Nahodila jsem svůj falešný úsměv a stiskla tlačítko příchozího hovoru. „Čau, jak se máš?“

„Jsem uvězněn mými rodiči na rodičovsko-učitelském večeru, přál bych si, abych mohl být s tebou.“ Poznala jsem, že se vážně nudí a přemýšlí, jak se zdejchnout.

„To je mi líto,“ řekla jsem upřímně. Podívala jsem se, jak mě Ashley sleduje. Měla ve tváři výraz, který jsemnemohla rozluštit. „Mimochodem, jak dlouho bude vaše porada trvat?“

„Nemám sebemenší tušení. Víš, jací moje máma a táta jsou, chtějí projít každý detail. Stejně nechápu, proč tu kvůli tomu musím být. Není to tak, že bych nevěděl, v čem jsem dobrej a v čem ne.“ Zněl otráveně a pak si odkašlal.

“Jestli se odsud dostanu před osmou, budeš chtít zajít do kina?“

Povzdechla jsem si a bezmyšlenkovitě jsem máchala hranolku v kečupu. „Nemůžu, Aidene, musím udělat domácí úkol a brzy ráno mám trénink.“ Bojovala jsem s nutkáním neprotočit otráveně oči. Nemohu mít jeden večer sama pro sebe.

„Ani na chvíli…“ nedokončil větu.

„Ani na chvíli…,“ dobírala jsem si to a kousla se do rtu. Stále jsem cítila na sobě její oči, což mě donutilo otočit hlavu a dívat se jinam.

„Promiň, Aide, ale musím se prostě soustředit na školu. Mimoto musím být brzy ráno na tréninku.“

Slyšela jsem v jeho hlase zklamání. „Oukej a co si vyrazit někam zítra po škole?“

Usmála jsem se. Byl dobrým kamarádem a toho jsem taky potřebovala. „Samozřejmě.“

„Skvěle, nebudeš toho litovat!“ poslal mi vzdušný polibek a zavěsil. Povzdechla jsem si a rychle telefon zaklapla. Cítila jsem, jak mě její tmavé oči propalují.

„Chtěl pozdní noční rande?“ zazubila se, ale tón jejího hlasu byl spíše rozmrzelý než hravý.

Prostě jsem přikývla a mávla rukou, jako bych chtěla smáznout trapný okamžik.

„Musím se stavit v obchodě vyzvednout novou hokejovou masku na trénink, chceš se ke mně přidat, pak tě mohu odvézt, nebo mohu jet napřed a potom tě odvézt?“ Podívala jsem se na ni a pro jednou se vřele usmála. Nebyl to samolibý nebo škádlivý úsměv, byl vřelý.

„Nemusíš mě vozit domů,“ kousla se do rtu, „mohu říct tetě Grétě, aby mě vyzvedla, až skončí.“

„Nesmysl!“ zasmála jsem se a vstala, hodila jsem na stůl dostatek peněz za obě naše jídla. „To je na mě,“ zvedla jsem obočí, když začala protestovat. „Takže, pokud ti nevadí se mnou vyzvednout masku, můžeme to pro dneska zabalit…“

Ashley přikývla a zastrčila si pramen tmavých vlasů za ucho. „To by bylo moudré,“ podívala se na mě se zvláštním úsměvem, „nějak si nemyslím, že by to bylo moudré jít s tebou ven, když tvůj přítel tě už požádal, abys byla s ním.“

Sakra. K čertu s ní. Měla zatraceně pravdu. Zklamaná situací jsem si v duchu povzdechla. Ráda bych strávila zbytek tohohle skvělého pozdního večera s touhle nádhernou tmavovláskou, ale samozřejmě musela mít nějaký zdravý rozumu. „Jo, máš pravdu. Budu dělat to, čemu se říká domácí úkol.“

„A nemilosrdné probuzení v 5 hodin ráno,“ což mi oplatila vypláznutím svého dokonalého jazyku.

„Dávej si na tu věc pozor, aby sis ji neukousla,“ zasmála jsem se, když jsme nastupovaly do mého CRV. Podívala se na mě, zatím co se smála a zavrtěla hlavou. „Fakt jsem to řekla?“ Zčervenala jsem.

Hned co jsem popadla masku v obchodě se sportovními potřebami, s Ashley jsme si udělaly cestu zpátky ven na parkoviště. Vyjekla jsem, když ze světle šedého nebe začaly padat malé sněhové vločky. „Miluji první sníh!“ Tančila jsem kolem prázdného parkoviště s hlavou k obloze a točila jsem se.

Ashley se smála, ačkoliv se k mým otočkám nepřidala, stála s rukama v kapsách a dívala se na oblohu s téměř uvolněným výrazem ve tváři. „Sníh je báječný,“ usmála se, „a studený. Můžeme se vrátit do auta, než mi umrznou prsa?“

Uchechtla jsem se a rychle jsem otevřela dveře na její straně, pak jsem běžela k mým. Zapnula jsem topení a pozorovala jsem, jak si Ashley před topením třela o sebe ruce. „Prosím, řekni mi, že sis s sebou vzala nějaké zimní oblečení?“

Hravě zavrčela. „Nevěděla jsem, že sníh přijde tak rychle. Moje věci jsou ještě na cestě.“ Roztomile našpulila rty a já nechtěla nic jiného, než natáhnout ruce a prsty jí přejet přes její plné rty.

„Tak do té doby, tady,“ hodila jsem na ni nějaké rukavice a čepici ze zadního sedadla.

Zase se na mě obdařila tím vřelým úsměvem. „Děkuju ti,“ zašeptala a já cítila, jak mi zase začínají roztávat vnitřnosti.

„No, myslím, že bychom tě měly dovést domů.“ Vyjela jsem z parkoviště a opatrně jsem jela k Aidenovi. Byla jsem ráda, že ještě nedorazili domů, takže jsem nemusela řešit, co večer podnikneme. Přišlo mi, že by mi to pokazilo dobrou náladu, do které mě jeho krásná sestřenku dostala.

„Děkuji ti, že jsi se mnou strávila večer a nakrmila mě,“ Ashley se usmála a otevřela dveře od auta.

„Děkuji za upozornění na mé homosexuální tendence,“ zavtipkovala jsem a odkašlala si, „opravdu jsem se bavila.“ Můj hlas byl příliš vážný, ale zdálo se, že jí to nevadí. Mrkla a kousla se do rtu.

„Mám divnej pocit, že ty a já, Carlinová, si budeme rozumět. Už jsem tě začala mít ráda, kdo ví, co bude dál?“ Nato odběhla z mého auta a běžela do domu. Krátce se ohlédla a zamávala s největším úsměvem na tváři.

S úsměvem, který odpovídal mému.

Super, Carlinová, do čeho ses to sakra dostala?


3 – Překvapivá káva

Z pohledu Spencer

Probudila jsem se dříve, než jsem chtěla. Bylo 4:30 a já věděla, že na další půl hodinu už usnout nemůžu. Nedokázala bych se dostat na trénink. Povzdechla jsem si, posadila se na svou zabordelenou postel s rozcuchanými vlasy, které mi trčely do všech stran. Přemýšlela jsem, že si je obarvím na hnědo, ale pak jsem to zavrhla.

Věděla jsem, že jestli se budu sprchovat takhle brzy, tak máma s tátou budou zuřit. Mým sourozencům by to bylo fuk, protože ti zaspí cokoliv. Tátovi by to asi nevadilo, ale když se naštve máma a má jednu ze svých blbejch nálad, tak se táta taky zlobí. Radši jsem se chtěla tohle ráno vyhnout jakémukoliv konfliktu.

Rozhodla jsem se rychle zkontrolovat domácí úkol a připravila se na hokej.

Tým se začínal scházet ve stejnou dobu, co jsem přišla, a já se usmála, když se Trixie, jedna z mých dobrých kamarádek v týmu, po mně snažila hodit sněhovou kouli. Rozesmála jsem se, když upadla na ledové ploše a já jí pomohla vstát. „Jsi dost veselá, na to, že jsi tu tak brzy. Čím to je?“ šly jsme spolu na školní stadion.

„Prostě jsem měla úžasný rande a rozhodli jsme se jít zítra večer zase ven.“ Trixie se usmála a kousla se do rtu. Její zelené oči se rozšířily a zcela se usmála.

„No to jsem ráda, a kdo je ten šťastlivec?“ škádlila jsem ji a vrazila do ní, což způsobilo, že nám spadly hokejové tašky z ramen. Smály jsme se a pak mě vtáhla do vzdálenější části šaten. Dobře, najednou vypadala dost vážně.

Trixie se zhluboka nadechla a otřela si své zrzavé vlasy z obličeje. „Neměla jsem rande s klukem,“ zašeptala. Nemohla jsem si pomoc, odstoupila jsem a zmateně se na ni podívala. Nechtěla jsem se tvářit znechuceně, jen šokovaně. Trixie milovala flirtování. S oběma pohlavíme, ale já myslela, že jde jen o flirtování. „Skvěle, teď si myslíš, že jsem nechutná a že tě budu očumovat.“

Její poznámka mě vytrhla z mých myšlenek a rychle jsem ji vzala za ruce. „To ne,“ řekla jsem jemně a s úsměvem. „Vážně, nejsem znechucená a je mi jedno, jestli mě budeš očumovat.“ Zašklebila jsem se, když potlačila smích. „Je to opravdu skvělé, Trix, mám z tebe radost.“ Byla jsem upřímná. Bylo pro ni těžké se mi svěřit a já za to byla ráda. „Tak, kdo je ta šťastlivka?“ pozvedla jsem obočí.

Zčervenala a rozhlédla se okolo sebe. „Madison.“

„Madison?“ Moje oči se šokem rozšířily. „Madison. Hlavní roztleskávačka z ViewBelle, Madison? Madison Duarte?“

Trixie počkala. „Už jsi skončila?“ Čekala, až sklapnu a pokračovala tichým hlasem. „Ještě se nevyautovala a vím, že ti můžu věřit, že to nikomu dalšímu neřekneš Spence, prosím?“

Slíbila jsem na svou čest a začala se smát. „Madison?“ Nemohla jsem si pomoc. Byla jednou z těch kravek, co jsem jim chtěla loni rozmáznout obličej po ledě. Ke Kyle se chovala jako úplná kráva, když moje nejlepší kamarádka změnila školu. Zkusila chodit na ViewBelle a byla spolukapitánkou jejich roztleskávaček, ale rozhodla se změnit školu, aby mohla být se mnou, a Madison se to nelíbilo. Dětinské, já vím, ale Kyla byla moc hodná.

„Co proti ní máš?“ zeptala se mě Trixie podrážděně.

Otevřela jsem svou skřínku a vynadala jsem svůj čerstvě vypraný dres. „Přebrala Kyle kluka jen proto, že změnila školu,“ řekla jsem upřímně.

„Aha,“ zamumlala Trixie a ztichla. „Spencer?“

Podívala jsem se na ni a všimla si lehce vyděšeného výrazu v jejím obličeji. „Co je ti?“

„Madison opravdu není špatný člověk, myslím, že tak působí, ale jen strádá a dává to navenek svým vlastním způsobem. Nenáviděla, že ztrácí Kylu z družstva roztleskávaček. Cítila se ztraceně a já to chápu. Ty jsi náš nejlepší hráč a cítila bych se stejně, kdybys přestoupila do jiného týmu.“ Trixie se zhluboka nadechla a zčervenala. Nikdy jsem to neviděla z jejího úhlu pohledu – ani z pohledu Madison. Jen jsem bránila svou nejlepší kamarádku a na tom jediném mi záleželo. Kyla měla zlomené srdce, když se s ní Drake rozešel, aby mohl být s Madison.

„Rozumím tomu, ale Madison se snížila k tomu, aby se s ní Drake rozešel. Možná by ji nechal tak jako tak, ale Madison neměla žádné právo udělat to, co udělala.“ Dokončila jsem oblékání a utahovala jsem si své brusle. „Omlouvám se Trixie, opravdu mám za tebe radost. Chci, abys byla šťastná. Když říkáš, že Madison je skvělý člověk a má tvůj respekt, tak má i můj.“ Vytvořil se jí úsměv a já jí poplácala hokejkou po zadku. „Teď se rychle připrav, trenér nebude jásat radostí, když přijdeme pozdě.“

* * *

Trénink trval něco přes dvě hodiny a já se cítila být víc vzhůru. Věděla jsem, že horká sprcha zmírní mé ztuhlé svaly. Namohla jsem si je víc než obvykle a teď jsem to cítila. Odešla jsem z ledu a zamířila jsem si to do šaten, když jsem na rameni ucítila poklepání. Ohlédla jsem se a byla tam ona. Vzhůru se dvěma kelímky kávy postavených na zemi vedle ní. S úsměvem se opírala o zábradlí, z čehož jsem se znovu rozplývala. „Ashley!“ zazubila jsem se a sundala si helmu, moje blonďaté vlasy se mi přilepily na krk. Najednou jsem se rozpačitě kousla do rtu. „Co tu děláš? Sotva začalo svítat!“

Ashley se usmála a zamířila ke mně. Byla jsem vyšší než ona, protože jsem na sobě stále měla brusle. „Myslela jsem, že by se ti hodilo trochu kofeinu, když jsi sem musela vytáhnout zadek tak brzy ráno.“ Usmála se a naklonila ke mně tácek s kafem. I když bych se měla převléknout, tak jsem si sundala rukavice a napila se horké tekutiny, která mě uvnitř zahřála stejně tak, jako to udělala ona svým úsměvem.

„V podstatě jsem tu od 4:30, takže jsem tu téměř tři hodiny.“ Opatrně jsem položila pohár zpátky do papírového tácku a vzala helmu do podpaží. Chvíli tam tiše stála a pak se s úsměvem kousla do rtu.

„Jsi ještě bláznivější, než jsem si myslela, Carlinová.“ Ashley se podívala na můj dres a výstroj a zašklebila se. „Sluší ti to v tom.“

„Cítím se jako přerostlý marshmallow!“ protestovala jsem se smíchem. Nervózně jsem přešlápla z nohy na nohu, rozhodně si mě prohlížela a já neměla tušení, jak to zvládout. Sakra, ani její další poznámka mi k tomu moc nepomohla.

„Máš štěstí, marshmallowny mám moc ráda,“ mrkla a zahihňala se.

„No,“ polkla jsem a uvědomovala, že si v mé nervozitě libuje, „ale jsou hrozně lepkavý.“

Pokrčila rameny a úsměv jí nevymizel. „Měla by ses jít převléknout, abys nezůstala v šatně sama…“

To bylo…? Ona právě…? Fajn, myslím, že bude lepší, když se půjdu převléknout, než mi ta žena doslova vyrazí dech. Když v tom budeme pokračovat, nedivila nedivila bych se, kdyby za mnou do šatem přišla. A co hůř, asi bych ji nezastavila.

„Jo, ehm, budeš tady?“ zeptala jsem se a znělo to trochu nedočkavě.

„Jsem tady jen pro tebe, krásko,“ mrkla a hravě mě plácla přes zadek, „teď mazej, než ti vystydne zbytek kafe.“

Ztěžka jsem polkla a zasmála se. Ano, ona se mnou flirtovala. Opravdu, opravdu flirtovala. Ashley Daviesová, sestřenice mého přítele, se mnou flirtovala.

A mně se to líbilo.


4 – Pandořina skřínka

Z pohledu Spencer

Uběhlo pár týdnů a já byla totálně vyčerpaná. Mezi hokejem, školou, časem stráveným s Aidenem a citům k Ashley, jsem potřebovala odpočívat.

„Kylo, co to děláš?“ zeptala jsem se své nejlepší kamarádky, která se mi hrabala ve skříni.

„Jen hledám to tričko, co jsi měla minulý týden na shromáždění před zápasem,“ odstranila si vlasy z očí, otočila se a setkala se s mým tázavým pohledem.

„Proč to tričko chceš?“ pozvedla jsem obočí.

„Protože si tě v něm každý všímá, víš, taky chci, aby si mě všímali,“ našpulila rty a povzdechla si. Přiskočila ke mně na postel, když jsem měla před sebou notebook. „Co děláš?“ zeptala se a dívala se mi přes rameno.

Rychle jsem zavřela okno chatu a usmála se na ni. „Nic. Co kdybychom si dnes vyšly ven? Je pátek a já nechci trčet doma celej večer.“

Kyla pokrčila rameny a vstala. „Dobře, v pohodě, ale v tomhle ledovém počasí budeš řídit ty.“ Přistoupila k mé skříni a opět začala hledat.

Letmo jsem se podívala na běsnící a funící brunetu u mé skříně, než jsem na svém notebooku otevřela zavřené okno chatu.

UrHockeyFan: Carlinová? Jsi tam?

Začala jsem psát odpověď a ušklíbla jsem se.

IcePunkInPink: Jo, promiň. Poslyš, s Kylou si dnes večer vyjdeme. Ještě nevím kam, ale pokud se k nám chceš přidat, jsi vítána.

UrHockeyFan: Bezva. Počítej se mnou.

Zazubila jsem se na obrazovku. „Kdo je to?“ řekla Kyla za mnou a já sebou trhla. Myslela jsem, že se stále hrabe v mé skříni.

„Ashley,“ řekla jsem klidně a opřela se o polštáře, „pozvala jsem ji, ať jde s dneska večer s námi, nevadí?“

Kyla přikývla a podezřívavě se na mě podívala. „Jasně, v pohodě. Aiden jde taky?“

Trochu jsem se usmála. „Ehm, ne. S touhle novou dvojitou sezónou je něj těžké najít si nějaký čas jen pro sebe. Myslím, že chce být dneska večer se svýma kámošema.“ Rychle jsem odepsala Ashley, že ji během hodiny vyzvedneme, a odhlásila jsem se.

„Takže Ashley vždycky byla hokejovým fanouškem?“ zeptala se Kyla a posadila se.

Vstala jsem a šla jsem směrem ke skříni, teď byla řada na mně, abych si našla nějaké oblečení. „Domnívám se, že jo,“ pokrčila jsem rameny, sundala si tričko a prohrabávala jsem se ve skříni, „proč?“

Kyla obrátila oči v sloup, jako bych měla vědět, o čem mluví. „Pořád je někde nablízku.“

Podívala jsem se na ni s pozvednutým obočím. „Žárlíš?“

Kyla se rozesmála a rychle zavrtěla hlavou. „Ne, jen říkám, že se Ashley okolo tebe pořád motá, víc než je zvykem. Oukej!“ Seskočila z postele a hodila po mně provinilý pohled. „Trochu žárlím, co když mi převezme status nejlepší kamarádky?“

Zasmála jsem se. „Ky, jsme nejlepší kamarádky už od plenek. Ashley a já jsme jen kamarádky, kromě toho je to Aidenova sestřenka. Pomáhám jí,“ vytáhla jsem úzkou bílou halenku s hlubokým výstřihem a hrábla jsem po svém oblíbeném pásku.

„Vypadáš rajcovně!“ vypískla na mě Kyla a pak se zamračila, „neříkala jsi, že Aiden s námi nejde?“

„Nejde,“ pokrčila jsem rameny a vzala jsem do ruky kartáč, kterým jsem si pročesávala své dlouhé blonďaté vlasy. Nemohla jsem jí říct, že tajně doufám, že tak získám od Ashley více pozornosti. Byla jsem zvědavá, co by mi na to Kyla řekla, když bych se jí svěřila, že chovám city k jiné dívce.

„Povím ti, Spence, budeš středem pozornosti,“ vypálila po mně Kyla a hodila po mě vražedný pohled. „Vážně, jestli by ses takhle rajcovně oblíkala a já byla lesbička, svlíkala bych tě očima.“

Zasmála jsem se s Kylou, ale tajně jsem polkla. Bylo to tak zjevné? Hádám, že nenápadností a opatrností neoplývám. „No, kdykoliv jdu ven, ijsem buď ve škole nebo v  hokejové výstroji,“ podívala jsem se na svůj hrudník, „holky musí taky trochu dýchat, chápeš?“ škádlivě jsem pozvednula obočí. Kyla se zahihňala a hodila po mně polštář.

„Děvčata?“ Moje máma strčila hlavu do dveří a usmála se. „Jdete ven?“

Jakoby na tom záleželo, usmála jsem se a protočila oči. Naštěstí Kyla odpověděla dřív, než bych stihla říct něco, čeho bych potom litovala.

„Ano, paní Carlinová, na chvíli si vyrazíme ven,“ podlízá mým rodičům pokaždé, když k tomu dostane příležitost, „nevadí vám to, že ne?“

Matčin smích byl pro mne jako nehty přejíždějící po školní tabuli. „Samozřejmě, že nevadí,“ podívala se na mě znechuceným milým úsměvem, „jen buďte opatrné, silnice jsou namrzlé.“

„Budeme, mami,“ povzdechla jsem si, když zavřela dveře. „Bože, já z ní zešílím!“

Kyla se na mě podívala, jako bych měla pět hlav. „Ani nevíš, co pro ni znamenáš, Spencer!“

„Já vím!“ udělala jsem znechucený obličej, „to je ten problém, prostě se nezajímá tak moc, aby to něco znamenalo.“

„Většina dospívajících by pro tvoje rodiče zabíjela,“ ušklíbla se Kyla a otočila se k zrcadlu, „víš, jací jsou moji rodiče.“

Zvedla jsem obočí a přikývla. Kylyniny rodiče byli zapřísáhlí katolíci. Musela chodit do kostela každou neděli a každou lichou sobotu večer. Bylo pro ni obtížné trávit takhle sobotní večery a já bych nemohla být v kostele. Nic proti těm, co jsou věřící, ale není to nic pro mě. Kyla musela skrývat svůj vztah s předešlým klukem, protože jim nebyla schopna říct, že měla předmanželský sex. A pak jsem tu byla já, měla jsem špatný vliv na jejich dceru, protože Aiden a já jsme se netajili tím, že je to fyzické. Přesto jí dovolili přijít a směla u nás trávit večery, když byli naši doma.

„Dobře, tak bych nechtěla tvoje rodiče, ale stejně, tak to prostě cítím,“ dokončila jsem malování lesku a zamlaskala jsem rty o sebe. Odfrkla jsem si, když jsem si představila, jak by její rodiče reagovali, kdyby zjistili, že mám hříšné myšlenky o jiné dívce.

Poté jsme byly připraveny vyrazit, zahřála jsem u auta motor a už jsme si to razily k domu Ashley… k domu Aidena. Chvíli mi trvalo, než jsem si v duchu uvědomila ten přeřek. Stále jsem to dělala.

Rozepnula jsem bezpečnostní pás a chystala jsem se vylézt z vozu, když mě Kyla chytla za ruku. „Co je?“ zmateně jsem se na ni podívala.

„Jen zatrub!“ Poznamenala a podívala se na mě, jako bych byla blbá.

Zavrtěla jsem hlavou a pokračovala jsem s vystupováním. „Řekla jsem jí, že zaklepu,“ kousla jsem se do rtu, když další slova, která vylezla z mých úst, byla lež, „plus se chci podívat, jestli už Aiden odešel.“ Věděla jsem, že to Kylu uspokojí a ušklíbne se. Přikývla, jako by mi chtěla dát svolení. Cestou jsem si uhladila svůj zimní kabát a upravila si šálu. Zazvonila jsem na zvonek a byla jsem obdařena tím nejoslnivějším úsměvem a nádhernýma tmavýma očima. „Ahoj,“ můj hlas byl hlubší, než jsem měla v úmyslu, ale všimla jsem si, že ji to přimělo k dalšímu úsměvu.

„Carlinová.“ Její chraplavý nakřáplý hlas vyslal do mého těla nárazovou vlnu. „Kdo by řekl, že v zimním oblečení člověk může vypadat tak zatraceně dobře.“

S pokrčenými rameny jsem se začervenala. „Mám tenhle kabát již několik let, nejspíš už vyšel z módy.“ Zasmály jsme se společně a pozvala mě dovnitř.

„Stejně vypadáš dobře,“ Ashley se ne mě jemně usmála, když si oblékala kabát. Nejspíš si všimla, že se jí dívám přes rameno, jestli nezahlédnu svého přítele. Ne, že bych ho chtěla vidět, ale protože se mnou flirtovala tak, jak flirtovala, chtěla jsem ji zatlačit na dveře a zlíbat ji. „Je nahoře,“ její hlas mě vytrhnul z myšlenek, „chceš, abych pro něj došla?“ Všimla jsem si zklamání v její tváři.

Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Ne-e, dneska večer je dámská jízdou,“ otevřela jsem dveře, když si stoupla přede mě. Na tváři se jí opět vytvořil úsměv, když vycházela ven jako první.

„Ahoj Kylo,“ řekla Ashley, když naskočila na zadní sedačku.

„Ahoj Ash, vypadáš dobře,“ usmála se Kyla a plácla si s ní. Byla jsem ráda, že spolu vycházejí. „Vsadím se, že všichni kluci ti to budou říkat.“

Slyšela jsem, že se Ashley zasmála, když jsme se na sebe dívaly přes zrcátko. S úšklebkem jsem na ni zvedla obočí, když na mě vyplázla jazyk. Věděla jsem totiž, že se jí líbí holky. Nebo ke mně byla jen příliš přátelská? Mé vnitřní já pokrčilo ramena, když jsem se rozhodla užít si večer s mýma oblíbenýma holkama.

„Všichni kluci mi to říkají,“ řekla Ashley arogantním tónem.

Kyla se ušklíbla a zase se otočila dopředu. „Tady si někdo o sobě moc myslí, co?“

Odfrkla jsem si a Kyla se začala hihňat. Smály jsme se, když se Ashley, téměř podrážděně, zhroutila na zadním sedadle. Říkám téměř, protože jsem věděla, že ví, jak svůdně vypadá. Ta žena mohla vytáhnout cokoliv a vypadalo by to velice moderně.

„Jsou tu nějaké dobré kluby?“ zeptala se Ashley dívajíc se na mě přes zrcátko.

„No, na druhé straně města je klub. Je pro nezletilé studenty, ale je prostě šílenej,“ odpověděla jsem jí a podívala jsem se na Kylu, “v pohodě?“

„Hej, dokud mě bude nějakej kluk balkit, jsem pro,“ zasmála se Kyla.

Zavrtěla jsem hlavou a znovu se dozadu podívala na Ashley. „Neber jí vážně, opravdu si potřebuje vrznout.“

Ashley se usmála a olízla si rty, její oči se na chvíli zavrtaly do mých. „No, není jediná. Ne každý má někoho na uspokojení potřeb, jako máš ty, Carlinová.“

Kyla se zasmála, natáhla se dozadu a znovu si plácla s brunetou.

„Pěkně.“

Zavrtěla jsem hlavou a zůstala jsem zticha. Nechtěla jsem se k tomu ani vracet. Stále jsem cítila její oči na mně a okamžitě jsem cítila, jak mi naskakuje husí kůže, když jsem pocítila na své levé straně prsty. Kyla je nemohla vidět a přestože jsem na sobě měla kabát, cítila jsem slabý tlak, když zanechaly stopu, než zmizely.

„Takže, Carlinová, jsi pěkně sexy ženská, mohla bys u nás pomoct zabodovat?“ zeptala se Ashley nevinně, když mi ještě jednou stiskla paži. Kousla jsem se do rtu, nadskočila, ale naštěstí si toho nikdo nevšimnul.

Dej se do kupy, Carlinová. Máš přítele. Přítele. Aidena – přítele. Ashley je jeho sestřenice. Myslela jsem, že to slovo 'přítel' v mém mozku přebije fakt, že jsem do Ashley zblázněná.

„Spence?“ Kyla zatahala za rukáv mého kabátu, čímž mě vytrhla z myšlenek. „Kam jsi šla?“ ušklíbla se.

„Jé, promiň, zamyslela jsem se,“ zčervenala jsem a zahnula jsem za roh, přímo do centra města. „Nejsem nezadaná žena a kromě toho, jestli jsem tak sexy, jak říkáte, jak by to pomohlo vám dvoum dostat kluky, který mě budou očumovat?“ pozvedla jsem obočí a dostalo se mi ticha. Ha, myslela jsem si to.

„Na tom nezáleží,“ povzdechla si Ashley. Cítila jsem, jak se naklonila dopředu na mou levou stranu a její dech jsem cítila na svém krku. Sevřela jsem pevně volat a snažila se soustředit. „Stejně se mi kluci nelíbí. Mnohem raději mám ráda blondýny s vražednýma modrýma očima a nohama,“ zašeptala mi tiše a vášnivě do ucha, až se mi z toho postavily chloupky na zátylku a na rukou.

„Spencer?“ Kyla mě znovu zatahala za kabát, když jsem si odkašlala. Očividně si nevšimla všeho, co se právě stalo. „Spence, víš určitě, že jsi v pohodě?“

„Jo, Carlinová, jsi v pohodě?“ Ashley měla rošťáckou jiskru v oku.

Odkašlala jsem si a přikývla. „Báječně,“ otočila jsem se na ulici a opatrně zaparkovala na parkoviště. „Jsme tady!“ Byla jsem ráda, že jsem se dostala na studený vzduch, abych se zchladila.

S Aidenem jsem se nikdy necítila tak, jako s Ashley. Zaplavovala celé mé tělo žárem chtíče a potřeby. Díky ní mi vynechávalo srdce údery a něco takového jsem taky nikdy předtím nezažila. Samozřejmě s mou hříšnou myslí jsem musela přemýšlet, jestli jsem vlastně někdy měla skutečný orgasmus. Jak by mi to Ashley udělala? Zasmála jsem se sama sobě cestou do budovy klubu 'Huckles'.

Kyla a Ashley si vyměnily pohledy, když se zasmály mým vnitřním myšlenkám.

„Co? Nedívej se na mě tak, je to tvá nejlepší kamarádka,“ zaslechla jsem Ashley, jak se za mnou směje. Neva, stejně jsem byla stále ztracena v mé perverzní mysli. Jaký by byl orgasmus, když by se mě Ashley dotýkala? Kousla jsem se do rtu a pokárala jsem sama se.

PŘÍTEL!

Zlehka jsem se plácla do hlavy, když jsme vcházely do přeplněného klubu plného teenagerů ve věkovém rozmezí 16-20 let.

Stejně jste museli ukázat občanku a naštěstí fungoval i studentský průkaz, protože Ashley zapomněla svoji občanku u sebe doma.

„Půjdu zabrat stůl,“ zakřičela Kyla přes hudbu. Přikývla jsem a zeptala se jí, co chce k pití. Kolu. Jasnačka. Já jsem blázen do Dr. Peppera.

„Je všechno v pohodě?“ zeptala se mě Ahley, když jsme ocitly o samotě. „Víš, trochu tě zlobím,“ omluvila se. Předpokládám, že tím myslela škádlení v autě.

Podívala jsem se na ni a usmála se. „Vím a je to v pohodě,“ podívala jsem se na ni a ona se na mě podívala nepřesvědčivým pohledem, „Vážně, Daviesová, jsem úplně v pohodě! Chceš něco k pití?“

Ashley přikývla. „Chceš si zatancovat?“ zeptala se z ničeho nic. Vystrašeně jsem se podívala a ona se mi začala smát, vzala mě za ruku a přitáhla si ji k sobě. „Nech mě hádat, ty jsi ten typ holky, co tancuje, jen když se opije, že jo?“

Olízla jsem si rty, začervenala jsem se a lehce jsem kývla. „Nechápej mě špatně, jsem na večírky a kocoviny, ale za střízliva se mnou prostě tancovat nejde.“

Zasmála se a stiskla mi ruku, ale odmítla ji pustit. Lehce jsem pohlédla dolů a všimla si, jak do sebe dokonale zapadají. Všimla si, že se dívám, a vyhodnotila, že je mi to nepříjemné, ale když mě chtěla pustit, tak jsem si ji přitáhla blíž, povzdechla jsem si a usmála se. Byla jsem to já, kdo se tentokrát nepustil. Její ruka byla tak jemná. Vyměnily jsme si soukromý úsměv. Byl to nový úsměv a to mi přidalo obří motýly v  břiše. Ještě přidaly na intenzitě, když jsem ucítila lehce přejet její palec po hřbetě mé ruky. Podívala jsem se na ni, ale ona se dívala na taneční parket. Viděla jsem, jak jí hudba rozzařuje oči, věděla jsem, že nemůžu její nevyřčenou žádost odmítnout.

Aniž bychom rozlily naše pití, podařilo se nám probojovat se davem až ke stolu, kde seděla Kyla mluvící s několika kluky, kteří jí obklopovali. Věnovala mi úsměv od ucha k uchu a pokračovala ve flirtování s nějakým blonďákem po její pravici.

Ashley si prohlížel brunet sedící nalevo od Kyly. Odsunula se od něho a podívala se na mě, téměř prosila, abych ji zachránila. Zasmála jsem se a vykročila vpřed ignorující dalšího tmavovlasého kluka, který si se mnou chtěl zatančit. Popadla jsem Ashley za ruku a přitáhla jsem ji k sobě. Rozesmály jsme se, když zakopla, upadla do mého náručí a pak se narovnala. „Takže, chceš si zatančit?“ potlačila jsme stydlivost a zeptala jsem se.

Ashley se na mě podívala s širokým úsměvem a zaječela. Vzala jsem ji a podruhé jsem ji k sobě přitáhla na tanečním parketu, zatímco se hýbala do rytmu hudby. Já v sobě na druhou stranu neměla žádný rytmus.

Nejdříve.

To bylo do té doby, dokud jsem na svých bocích neucítila pár rukou, které mě vedly. Vnímala jsem, že na mě Ashley upřeně hledí, zatímco jsme se houpaly do rytmu hudby.

Zjistila jsem, že umím tancovat. Když jsem měla někoho, s kým bych tančila. Jemně jsem si zavěsila ruce na její ramena, když jsme klesaly boky nízko do smyslné svůdné hudby, která vyřvávala. Vůbec jsem neregistrovala dav, který nás obklopoval.

Cítila jsem, jak si silněji přitiskla mé boky ke svým, když se snížila, její ústa se otírala o můj krk, dolů k mé hrudi, k mému břichu a zase nahoru. Její oči ztmavly, stejně tak jako moje. Vsunula nohu mezi mé a vlnila našimi boky společně. Svými prsy proti mým, neustále prahla tisknout se hlouběji mezi mé nohy. Ježiši, málem jsem umřela. Nebo se udělala přímo na tanečním parketu.

„Ty,“ přitiskla své rty k mému uchu, pomalu a ztěžka dýchající „vypadáš v tom topu zatraceně dobře.“ Její prsty se vplížily pod lem, hladila mi dolní část zad a já se tomu poddala. Cítila jsem, že má celé mé tělo pod kontrolou, a co bylo však důležitější, já to tak chtěla.

„Ash,“ zasténala jsem jí tiše do tváře. Slyšela jsem, jak zasténala, když zaslechla své jméno z mých úst. Hudba prostopášně pulzovala skrze naše pubertální hormonální těla.

„Fakt víš, jak rozpálit ženskou,“ Ashley vydechla, když jsme od sebe odstoupily. Vzala mě za ruku, a uklonila se přihlížejícím. Zarazila se, když její zrak padl dva konkrétní. Kylu a-

„Aidene!“ Konečně jsem našla svůj hlas.

A do prdele. Přítel.

Byla. Jsem. V. Prdeli.


5 – Domeček z karet

„Aidene!“ Pustila jsem Ashleyinu ruku a zamířila jsem přímo k němu. Nevypadal naštvaně. Vypadal spíš pobavěně. „Co tady děláš?“

„Taky ahoj,“ Aiden si mě přitáhnul pro malý polibek s rukama okolo mého pasu. „Jsem tady s pár kámoši před odchodem domů.“ Podíval se na přícházející brunetu. „Stále tančíš na parketu ve svém stylu, Ash?“ zamrkal na ni, ona na něho a pokrčila rameny.

Ashley mi věnovala pohled. Pohled, který jsem nechápala.

„Víš, co se říká, každá kočka potřebuje kočku, se kterou by tancovala. Dospěla jsem k názoru, že tvoje holka je nejlepší volbou. Teta Gréta by ráno nechtěla najít v mé posteli cizí holku, ne?“

Aiden si s Ashley odfrkli, když se vzájemně rozesmáli. „Jo, to by nebylo moc dobrý. Pamatuješ, jak jsi mi s pláčem volala, když tví rodiče našli tu kočku Bridgette ve tvé posteli?“

Ashley zaúpěla a praštila ho. „To mi nepřipomínej.“

Pocítila jsem záchvěv žárlivosti, který mi projel žilami, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Mám přítele. Haló! Jsem v jeho náručí.

„Počkat.“ Podívali jsme se, jak na nás Kyla zírá. „Ty jsi lesbička?“ podívala se na Ashley s pozvednutým obočím.

Ashley zdvedla obočí a podívala se na mě. Jako by bylo mým úkolem všude šířit, že upřednostňuje číčy. Pokrčila jsem rameny. „Jo, nikdy jsem nepolíbila kluka,“ hrdě se usmála.

„To je super!“ Kyla vyskočila a přiblížila se k Ashley. „Takže, jaký to je, však víš, líbat holku?“

Ashleyiny oči pobaveně spočinuly na mých, Aidenových a Kylyných. „To vám neukážu,“ ušklíbla se a přistoupila ke mně, zase s tím svůdným pohledem. A v přítomnosti mého přítele byla odvážná. „Řekni mi, Carlinová, jaké je to, líbat holku?“

Otevřela jsem pusu a zase ji zavřela. Cože? Nikdy jsem holku nepolíbila! „Jak to mám vědět?“ pozvedla jsem obočí.

Naklonila se dopředu. „To je škoda, fakt, že jo, Aide?“ Podíval se na svou sestřenku. „Sám jsi mi řekl, že kdo políbí Spencer, umře a půjde do nebe, správně?“

Aiden se začervenal, když ho zezadu obklopili kámoši. „Ash, sklapni.“

Zasmála jsem se a podívala se na něho, políbila jsem mu bradu. Opravdu byl zlatíčko.

„O co ti jde?“ zeptal se Aiden brunety.

„Mým problém je, že každá lesbička miluje pár rtíků, které ji pošlou do nebe…,“ mrkla a odešla.

Olízla jsem si rty a sledovala, jak prochází místností a pohubuje boky. Bože, byla tak zatraceně sexy.

„Tak co budete, dámy, dělat, až večer skončí?“ zeptal se Aiden a usrknul si z mého Dr. Peppera. Usmál se a přitáhnul si mě blíž. Obrátila jsem oči v sloup, když začal svou majetnickou scénu. Každý, kdo se na mě podíval, svým způsobem křičel 'Hej, bloncko, rád bych tě ojel,' ,Aiden mě držel u sebe, až mě skoro dusil.

„Nejsem si jistá,“ Kyla naklonila hlavu. „Ráno mám roztleskávání, takže bych do hodiny měla vyrazit domů.“

„A já mám taky trénink,“ řekla jsem v pokusu vytvořit mezi mnou a Aidene prostor. Zatraceně, potřebuju trochu vzduchu.

„Á, škoda, myslela jsem, že tu budeme celou noc,“ pronesla Ashley, když si se svou vodou přisedla ke stolu. Podívala se na mě a pak na paži, která mě objímala. Jemně se usmála. „Hej, Ky, proč nenecháme tyhle dvě hrdličky o samotě a nepůjdeme si zatancovat, co?“

Kyla se ušklíbla a mrkla na mě. Vstala z klína blonďáka a vzala Ashley za ruku. Á, jak bych si přála být na Kylyině místě. Povzdechla jsem si a sedla si zpátky do křesla. Sledovala jsem, jak dvě brunety hravě a přihlouple tancují. Pravý opak toho, jak jsem s Ashley tančila já. Tančily jsme šukézně. Nebo alespoň blíž tomu.

Musela jsem to zastavit. Všechno to bylo špatně. Byla jsem s Aidenem a chtěla jsem být s Ashley. Se sexy brunetou. Zavřela jsem oči a polknula. Spadla jsem do toho ještě víc a už nebylo úniku. Zamilovala jsem se. Nehty se snažily zachytit země, ale proklouzávala mi skrz prsty. Ječela jsem, ale nikdo mě neslyšel. Kdy se můj život tak zkomplikoval?

Před třemi týdny jsem byla s Aidenem a měli jsme se báječně. Byli jsme normální pár. Randění, chodili jsme ven se svými přáteli, spali jsme spolu. Pak se to všechno zhoršilo. Bylo to nepříjemné. Fajn, sex už byl nepříjemný, ale aspoň jsem mohla předstírat štěstí, všechno bylo mnohem komplikovanější. Bylo to kvůli ní. Přišla do mého života a obrátila ho vzhůru nohama. Přiměla mě, abych ji chtěla. Toužila jsem po ní. Věděla jsem, že mě chce.

Ale nemohla jsem podvést Aidena. Nemohla jsem spát s jeho sestřenicí. Nebyla jsem nevěrná. Já, Spencer Carlinová, nejsem ten, co zklame lidi. Chtěla jsem špatného člena rodiny. Dychtila jsem po ní. Znala jsem jí pouze měsíc, od prvního dne, mých narozenin, se mi z ní podlamovaly kolena. Nikdo mi to předtím nezpůsoboval. Ani holka ani kluk.

Doprdele, Carlinová, jsi v háji.

„Spencer?“ zaslechla jsem Aidenův hlas, když jsem na něj přesunula pozornost. „Posloucháš mě?“

Povídal něco? Musím přestat být takhle mimo. „Promiň, Aidene, bolí mě hlava a snažím se soustředit na jeden zvuk,“ omluvně jsem se na něj usmála. Také se na mě usmál a ovinul okolo mě své paže. „Co jsi říkal?“

„To není důležité,“ Aiden se tiše zasmál a stisknul mě. „Fajn, trochu je, ale může to počkat.“

„Co?“ zeptala jsem se, zatím co jsem naklopila hlavu, abych se podívala do jeho zelených očí. Byl tak roztomilej.

Roztomilej.

K čertu z roztomilým klukem, Ashley byla děsně sexy.

„Dobrá, neměli jsme, ty víš,“ udělal očima gesto, zatímco mě celou pohledem svlékal. Fuj. „Chyběla jsi mi,“ mluvil tiše a chlapeckým tónem.

„Aha,“ kousla jsem se do rtu a ohlédla jsem se na Ashley. Stále tancovala s Kylou, ale dech se mi zastavil, když se na mě podívala. Dívala se na mě celou dobu, co tančila. Přejížděla svými prsty po břiše a pak zpět až k vlasům. Zhluboka jsem se nadechla a odvrátila svůj pohled, jak mě to moc bolelo. Musela jsem se soustředit na svého přítele. Bože, začínám to slovo nenávidět. „Aidene,“ sladce jsem se usmála a přejela mu rukou po hrudi, stiskla jsem jeho košili v dlani a přitáhla si ho blíž k sobě, „víš, že některé věci nemůžu dělat, když se cítím pod tlakem. Hokej a škola, je to pěkná zátěž.“

Přikývnul, jako by mi rozuměl a opřel se. „Kazím ti večer, měl bych jít.“ Vstal a já se zamračila. Dobře, tak jsem odmítla kluka. Co jsem měla dělat? Zatáhnout ho dozadu a nechat ho dělat se mnou, co se mu zlíbí. Zakroutila jsem hlavou. To se nestane.

„Aide,“ vzala jsem ho za ruku a stoupla si, druhou ruku jsem mu dala kolem pasu. Stoupla jsem si na špičky a sladce jsem ho políbila. Pomalu. Jen tolik, abych mu dala najevo, že jsme nechtěla ranit jehom, ehm, city.

Omluvte mě, musela jsem si odkašlat.

Přitáhnul si mě blíž a poznala jsem, že se do polibku usmál. „Za tenhle večer se omlouvám,“ byla jsem upřímná, „ale je to, víš, holčičí večer a nechci, aby se cítily odstrčený.“

„Chápu to, Spence,“ Aiden se usmál a ještě jednou mě políbil, pak kývnul na své kamarády, aby šli za ním, „zavolej mi, jestli se tu později budeš nudit,“ zamrkal a odešel.

Odfoukla jsem si pramen vlasů z obličeje a povzdechla si při sednutí zpět do křesla.

„To byl pořádnej polibek, Carlinová,“ zašeptala za mnou Ashley, její hlas byl hluboký a chraplavý.

„Snažila jsem se,“ vyplázla jsem jazyk a rozesmály jsme se. „Kde je Ky?“ Nechtěla jsem se dlouho bavit na téma 'přítel'.

Ashley ukázala na blonďatýho kluka, který se tu potuloval už předtím. „Zeptal se jí na číslo.“

S ohromeným úsměvem jsem zvedla obočí. „Do toho, Kylo!“

Ashley se zahihňala a pak si odkašlala. „Tak to už jsou dvě ze tří,“ letmo se na mě podívala. Pozvedla jsem tázavě obě obočí. „Jen říkám, že ty jsi dostala od Aidena nějakou tu líbací akci a Kyla jí támhle dostává s tím ošuntělým klukem.“

Nakoukla jsem a viděla jsem Kylu opřenou o zeď, jak se s tím ošuntělým klukem muchluje. Zkroutila jsem obličej. Fuj.

„Dobře, pokud ti to zlepší náladu,“ natáhla jsem ruku a položila ji na její stehno. Kousla jsem se do rtů, když se drze usmála, „ten tanec, který jsme spolu předtím měly, byl to největší akce, jakou jsem za posledních pár týdnů měla.“

„Ale, Carlinová, říkáš mi, že ses nevplížila do ložnice mého bratránka pozdně v noci pro pozdní zastaveníčko?“ Ashley zalapala posměšně po dechu. „Vážně, proč jste nedělali ptáčky a včeličky?“

Zasmála jsem se a zakroutila hlavou. „Nesnáším nátlak a on to ví. Pokaždé, když ho vidím, tak to chce. Já ne.“ Lokla jsem si z mého Dr. Peppera a otřela si rty. Miluji Dr. Peppera.

„Tak proč mu nedopřeješ něco rychlího, abys ho umlčela?“ Ashley zvedla obočí.

„Myslíš dávit se?“ pozvedla jsem obočí, stejně jako ona. Z mé otázky si odfrkla a přikývla. „Ehm, ne, díky. Zkusila jsem to, nelíbilo se mi to, znova to dělat nebudu. Aiden to ví.“

„Zajímavé,“ Ashleyiny oči ztmavly, když se nahnula blíž. Z jejího pohledu bych mohla usoudit, že cokoliv dalšího se chystá říct, nebude dobré, „takže jsi polkla?“

„ASHLEY!“ Odstrčila jsem jí a stoupla si. Hlasitě se rozesmála, když jsem zavrtěla hlavou. „To je tak hrubé. Nemáš žádné právo se mě na to ptát!“

„Jo, ale byla to prča,“ pokračovala Ashley se smíchem, když si vzala svůj kabát a vrazila bokem do mého. „Hej, jen jsem si dělala srandu. Nechci vědět, co děláš a nezajímá mě to.“

„Mám problému shlédávat tuhle možskou část atraktivní,“ řekla jsem s našpulenými rty. „Nemluvě o…“ Blé. Nemohla jsme to ani vyslovit, natož dělat. „Jsi lesbička, víš, o čem mluvím!“ Ušklíbla se, ale nic na to neřekla.

„Otázka, Carlinová,“ Ashley vzala mou ruku, když jsme šly za Kylou, že už je čas jít, „řekla jsi, že by sis nenechala ujít příležitost být s jinou ženou,“ pomalu si mě prohlížela a mě přesto bušilo srdce, „možná je tohle ten tvůj problém s Aidenem. Radši bys lízala, než kouřila.“

„Já…“ zčervenala jsem. Moje tváře byly tak rudé, že je to bylo vidět, přestože v klubu bylo šero. „Nemůžu to vědět.“

„Zatím,“ bruneta na mě mrkla a zatáhla za zaměstnanou Kylu. „Odcházíme, jdeš taky?“

Kyla uskočila od ošuntělýho maníka a otřela si pusu, zasmála se, čistě z rozpaků. „Jo, ehm,“ podívala se na malou kartičku v její ruce, „zavolám ti,“ řekla tomu klukovi a zase ho políbila, než si odběhla pro kabát.

Ten kluk si všimnul, že jsou naše ruce spojené a ušklíbnul se. „Nejsi Aidenova holka?“ podíval se na mě a pak na Ashley. „Zlato, být tebou, vybral bych si tu s hezčíma kozama.“

„Jdi se bodnout,“ Ashley si odplivla a táhla mě s sebou s Kylou v patách. „Jak si dovoluje mít krutej komentář o mých prsou?!“

Polkla jsem. Souhlasím s tebou, chlape. Zůstala jsem potichu a pak jsem cítila, jak se na mě dívá. Ashley na mě zírala. Co? „Co?“

„Nebudeš mě bránit?“ zeptala se šokovaným výrazem, který jí přidával na kráse.

Jemně jsem se zasmála. „Ten kluk se mýlil, neměl to říkat.“

„Tak proč jsi byla ticho?“ zeptala se mě. Obě jsme se třásly zimou, zatímco Kyla naskočila do auta.

„Protože,“ dýchala jsem a zavřela jsem oči, když to řeknu, tak to nepůjde už vzít zpět, „máš opravdu pěkná prsa,“ usmála jsem se.

Přimhouřila oči. Jako by mě chtěla přibít očima, ale pak se usmála. Usmála se tak zeširoka, až se jí zvedla hruď, pozvedla obočí a skousla si mezi zuby jazyk. Předváděla se. Zavrtěla jsem hlavou. Musím přiznat, že to není to, co jsem chtěla říct. Chtěla jsem říct, „stále přemýšlím, proč jsem tě ještě nesbalila.“ Nebo něco na ten způsob.

„Pojď, trdlo,“ zavěsila jsem svou ruku do její, když jsme se cestou k autu začaly smát.

„Hej, Kylo, hádej co?“ Ashley zastavila, když si všimla Kyly na zadní sedačce. „Nechceš sedět vpředu?“

Rozesmála jsem se. Kyla ráda seděla vzadu, protože mohla cestou domů usnout. Věčně by spala. Mohly jsme stěží zůstat do jedenácti, aniž by neodpadla.

„Jsem ospalá,“ Kyla zívla a zavrtěla se. „Spency, zapneš topení?“

S Ashley jsme se na sebe podívaly a zasmály se. Cesta byla poměrně tichá. Sdílely jsme pár historek z dětství o zimních nocích, než jsme dojely ke Kylyně domu. Řekla jsem si, že ji vyhodím jako první, protože je to při cestě k Ashley. Kruci, myslím k Aidenovi.

„Kylo,“ rozepnula jsem si pás a zatahala jí za ruku. Zafňukala, ale otevřela oči a plaše se podívala, když se posadila. „Jsme tady.“

„Dobře jsem se bavila,“ Kyla zívla, protáhla se a otevřela zadní dveře. „Uvidíme se zítra, Spence?“

„Jo, v jednu u Johnnyho.“ Usmála jsem se. Byla to sobotní tradice, sejít se v naší oblíbené restauraci a dát si po tréninku oběd.

„Bezva,“ Kyla se ospale usmála, „Ash, jsi víc než vítána, aby ses k nám přidala. Mám tě ráda,“ zamávala a vylezla ven. Běžela přes čerstvý sníh k sobě domů.

„Jsi připravena jet domů?“ zeptala jsem se tiše Ashley, když jsem se s autem otočila.

„Bude to tak nejlepší,“ podívala se na mě se smutnýma očima a pokrčila rameny, „brzy ráno máš trénink a já se hezky vyspím do krásy.“

Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Věr mi, ty to nepotřebuješ,“ odvážila jsem se na ni podívat a říct, když jsme se pomalu ploužily na stopku. Nic neřekla. Jen se usmála. „Dobře, myslím, že tě odvezu a skočím do postele.“

„Carlinová,“ její hlas prolomil ticho, když jsem zahnula. Rychle jsem se na ni podívala a ona pokračovala: „Nech mě vyzvednout tě zítra z tréninku? Je to to nejmenší, jak ti můžu vynahradit ten čas trávený se mnou, co jsem se sem přistěhovala.“

Zašklebila jsem se a pokrčila rameny. „Dobře, trénink končí okolo desáté. Obvykle si chodím k Timovovi Hortnovi pro kafe.“

„Skvělé, bude mi potěšením!“ Ashley se usmála a tiše si pozvdechla.

„Co se děje?“ Podívala jsem se na ni, jak se jí svraštilo čelo. Natáhla jsem se a dotkla se jejich rukavic, takže se na mě podívala.

Nervózně se zasmála a zavrtěla hlavou. „Nic, jen,“ znovu se hluboce se nadechla a podívala se mi přímo do očí. Její tmavé ebenové oči mě propalovaly přímo do mého srdce. „Nechci, aby tenhle večer skončil,“ kousla se do rtu a začervenala se.

Zčervenala jsem, jemně jsem se usmála a stiskla jí ruku. „Já taky ne,“ přistihla jsem se, jak šeptám. Sdílely jsme spolu tichý okamžik a pak jsem se přistihla, že se k ní nakláním a šeptám jí do ucha: „Nechám si o tobě zdát, Daviesová.“

Sakra.

Nevěřila jsem svým uším, že jsem to řekla nahlas.

Kurva.

„Doufám, že se v  těch snech uvidíme,“ zašeptala nazpět a usmála se, „měj nádhernou noc, krásko.“ Otevřela dveře spolujezdce a naposled se na mě podívala, než mi zamávala a zamířila cestou domů.

Když jsem dorazila domů, moje matka mě informovala, že mi Aiden několikrát volal. Odhodila jsem mobil na prádelník a skočila jsem na svou postel hlavou do polštářů. Byla jsem v takovém průšvihu. Byla jsem si jistá, že to je jenom nevinná zamilovanost.

Jen zamilovanost do velice krásné ženy.

Moje srdce křičelo, že to je mnohem víc.

Rychle jsem se dostala do postele a vklouzla jsem pod přikrývku. Chladný materiál mě přinutil si povzdechnout. Studená postel je vždy příjemná. Milovala jsem studené počasí. Všimla jsem si, že mi zablikal telefon, tak jsem se pro něj natáhla a všimla jsem si textovky.

Prosím, řekni mi, že si jen nehraješ s mou hlavou, Carlinová. Nemohu na tebe přestat myslet. – Ash Ox.

Kousla jsem se do rtu a moje srdce dělalo přemety.

Všechno to bylo tak špatné.

Ale necítila jsem to tak.

Olízla jsem si rty a začala jsem jí odepisovat.

Neměla bych na tebe myslet, Daviesová. Ale pokaždé, když zavřu oči, jsi tam. Už se těším na zítřek. xO Carlinová.

Spokojena se svou odpovědí jsem položila mobil zpět na stůl a zavřela jsem oči. Spokojeně jsem si povzdechla, když jsem si představila její opálenou kůži, kouzelný úsměv a tmavé oči, které mi uvízly v hlavě. Konečně sen, na který se těším.


6 - Zpověď Daviesové – Vyhledávání průšvihů

Z pohledu Ashley

Neměla bych na tebe myslet, Daviesová. Ale pokaždé, když zavřu oči, jsi tam. Už se těším na zítřek. xo Carlinová.

Dobře. Tak jsem se usmála. Měla bych křičet štěstím, jestli už moje teta se strýčkem nešli spát. Spencer Carlinová mě má ráda.

Jediný problém je, že je přítelkyní mého oblíbeného bratránka, Aidena. Přesto jsem po ní jela. Ale nemohla jsem si pomoct. Blonďaté kadeře, ty zabijácké modré oči a ty nohy, které se táhnou do nekonečna. Je tou nejsladší sarkastickou osobou, kterou znám. Vůbec se nedá porovnat s mou poslední holkou doma.

Byla jsem poblázněná do Spencer Carlinové.

Když mi máma s tátou řekli, že budu bydlet na venkově, šokovalo mě to. Byla jsem rozrušená. Nechtěla jsem opustit své kamarády. Byla jsem večírkovou holkou a věděla jsem, že až dorazím do toho města, budou moje večírky pasé. Hádala jsem se s rodiči každý den, odvlekli mě na letiště, pak do letadla k mé tetě Grétě a strýčkovi Viktorovi.

Po příletu byl začátek prázdnin a škola nebyla. Měla jsem týden na to se rozhodnout, kterou školu si vybrat. Aiden chtěl, abych šla na ViewBelle, říkal, že tam víc zapadnu. Když jsem přijela, vzal mě dokonce na prohlídku. Nebylo to špatné, škola normální velikosti. Ale necítila jsem to jako správnou volbu.

Ten večer mě požádal, abych se seznámila se jeho 'půvabnou' přítelkyní. Aiden o ní psal v každém mailu či dopisu. Dokonce mi ukázal její fotku z loňského zimního plesu.

Páni.

Složila mě. Měla na ní bílé šaty, které rýsovaly každou křivku jejího těla, a volně rozepnuté vlasy. Aiden samozřejmě věděl, že jsem na holky, takže ho zajímal můj názor. I když jsme nikdy neměli stejný vkus. Vždycky měl rád ty fajnový typy roztleskávaček. Ty, co budou svého svalnatého sportovce následovat všude. Fuj. Takže jsem si takovou představovala i Spencer, její osobnost byla pravděpodobně 'jako ó můj bože!'.

Řekla jsem Aidenovi, že je moc krásná, ale znám hezčí.

To byla lež. Dala jsem si tu fotku do počítače. Nemohla jsem uvěřit, že ten blbec sbalil takovou kočku.

Takže mě požádal, abych se s ní poznala osobně. Měla narozeniny a oni jí uspořádali narozeninovou oslavu.

Legrační. Aiden opomenul fakt, že Spencer nesnášela roztleskávačky a věnovala se sportu.

Představila jsem se její nejlepší kamarádce, Kyle. Docela pěkná, ale ne můj typ. Plus, bylo by to divné, vypadaly jsme jak sestry.

Přední dveře se otevřely a tam byla ona, sklepávající sněhové vločky, zatímco si sundávala kabát, pak položila svou hokejku a hokejovou tašku. V pozadí sjem sledovala, jak se baví s Kylou a Aidenem. Usmála se na něj. Hnus. Ne, její úsměv nebyl hnusný, to, že se jí líbili… muži. Taková škoda.

„Ashley,“ zaslechla jsem, jak mě k sobě Aiden volal, zatímco jsem si razila cestu davem.

Dívala se na mě. Její modré oči se soustředily jen na mě. Zdála se být mimo.

„Spencer?“ Aiden jí mávnul rukou před obličejem, aby ji z toho vytrhnul.

Sdílely jsme chvíli, když jsem jí následovala do jejího pokoje. Nechápala jsem, co mě to popadlo, následovat ji. Jen jsem jí chtěla být na blízku, myslím.

„Takže tohle je tvůj pokoj?“ Zeptala jsem se jí a přitom jsem studovala staré filmové plakáty na zdi, od Hříšného tance až po Satisfakci. Projela jsem prstem medaile, které vyhrála. „Musíš být fakt dobrá,“ usmála se.

Pokrčila rameny a mírně se odvrátila. „Jen ráda hraju pro potěšení...“ Sledovala jsem, jak se její rty hýbají, zatímco dělala gesta rukama. Byla trochu plachá, nebo nervózní, nebyla jsem si jistá.

„Skromná, koukám.“ Zašklebila jsem se a podívala jsem se nad ní, na její trofeje a staré dresy, které visely na zdi. Byly o něco menší. Asi byly staré.

Zbytek svého narozeninového večera se držela AIdena. On si užíval každou vteřinu. Smála se jeho vtipům a smála se mým. Ale stále se držela svého přítele.

Nakonec jsem s ní ten večer zůstala sama. Řekla jsem jí, že jsem byla ohromena Aidenovou schopnosti vybrat si tak fascinující děvče. Vrhla po mně pohled mezi uražením rozpaky. Asi se myslela, že jsme se o ní před naším seznámením nemyslela nic dobrého.

Po zbytek týdne jsem trávila většinu času pátráním po školách. Jestli pro mě tohle místo má být na dalších 8 měsíců domovem, měla bych vědět, která volba je pro mě nejlepší. Zjistila jsem, že Spencer chodí na Southwood. Ta škola byla blízko a tak jsem se zeptala Aidena, proč si vybral ViewBelle. Odbyl mě. Hádám, že basketbal na Southwoodské nestojí za nic. Pokrčila jsem rameny.

Spencer mě přiměla ke konečnému rozhodnutí. Šla jsem se zapsat na Southwood.

Spencer jsem viděla třikrát předtím, než začala škola. Dvakrát ze tří to bylo na večeři. Domnívám se, že k Aidenovi chodí na večeři často. Zdálo se, že moje teta a strýc ji zbožňují. Uměla se chovat. Páni, měla neuvěřitelné chování a ne tím špatným způsobem. Prostě věděla, kdy říct 'děkuji, prosím, není zač a omluvíte mě prosím' v ten správný okamžik. Nemluvě o tom, že se vždy nabídla, že pomůže s úklidem.

Ohromila mě, když mi nabídla pomoc. Stály jsme před dřezem a myli jsme nádobí. Já myla a ona otírala. Žertovala o bublinách nebo něčem podobném a já upustila sklenici vody, což způsobilo, že nás pocákala. Vybuchly jsme smíchy a ona se rozesmála ještě víc, když jsem měla na čele pěnu. Polkla jsem, když ke mně natáhla ruku a otřela ji. Její ruce byly tak měkké. Kousla jsem se do rtu dřív, než se otočila, aby umyla nádobí.

Poté, co jsme skončily, Spencer odešla s Aidenem do jeho pokoje, kde se poflakovali. Pořád jsem chodila sem a tam před jeho dveřmi, abych se ujistila, že nedělají žádné techtle mechtle. Spencer se na mě podívala a řekla mi, ať jdu dál. Chvíli něco psala na notebooku a Aiden na svém počítači, dělali domácí úkol. Docela nuda? Kdybych byla Aidenem, tak bych vzala příležitost za pačesy, když byli jeho rodiče zabraný do 'Amerika hledá talent' nebo nějaké stupidní televizní reality show. Strávily jsme v Aidenově posteli dobrou hodinu smíchem a povídáním si o jistých televizních seriálech.

Jedinkrát jsem viděla Spencer venku mimo dům a to bylo v restauraci. Byla se svou rodinou. Vypadala naprosto zkroušeně a stále se dívala na hodinky. Aiden mě informoval, že měla mít 'hokejové utkání' na místním stadionu, ale její rodiče shledali sobotní večeři důležitější. Také jsem byla s rodinou na večeři.

Bylo to divné mít rodinu a trávit s ní čas. Moji rodiče si na společné trávení času nepotrpěli. O své večeře jsem se musela starat sama, většinou jsem si něco přinesla domů. Nikdy jsem po rodinných věcech netoužila.

Ale Carlinovic rodině jsem nějak záviděla.

Myslím, že by se dalo říct, že Spencer a já jsme si dost blízké. Sakra, jedno ráno jsem vytáhla svůj zadek z postele před pátou ranní, abych jí ranním tréninku přinesla kafe. Vypadala na ledě fakt dobře. Byla překvapená, když mě uviděla s kafem. To byl plán. Podkopnout té ženě nohy a potom ji chytnou dřív, než upadne na zadek.

Ne že by se k ní Aiden špatně choval. Byl ten nejlepší přítel na světě. Spencer to sama říkala. Ale asi mezi nimi něco chybělo. Možná sex nebyl to, co Spencer vyhledávala. Mohla ho mít, kdykoliv chtěla. Aiden byl konec konců chodící erekce. Opět fuj.

Nemyslím si, že být v menším městě nedaleko Toronta tak špatné.

Byla v něm Spencer Calinová a to bylo všechno, na čem mi záleželo.

Podívala jsem se na textovku, kterou mi odpověděla, a usmála jsem se. Po noci v tom klubu se moje touha po Spencer zvětšila. Byla jsem v pěkném průšvihu. Nevadil mi průšvih, což byl ten problém. Aiden byl šťastný mizera, že našel někoho takového, jako je Spencer, která byla ve skutečnosti vším, o čem jsem snila. Nebyla roztleskávačkou. Hrála drsný sport a nebála se zlomit si nehet nebo upadnout a ušpinit se. Po tom našem tanci večer to bylo zjevné.

Zahihňala jsem se. Uvidíme, jak silná Spencer je, co se Aidena týká. Nechtěla jsem ji nutit, aby si vybrala. Jestli mě chce, přijde za mnou. Jestli chce ve svém životě být s Aidenem, ustoupila bych z cesty. Doposud o mě projevovala zájem a já brala všechno, co mi poskytla.

Jo jo, jsem Ashley Daviesová. Pokud jste na to ještě nepřišli.

Nikdy jsem nevěděla, co to přesně láska je nebo jaký je to pocit, až do dne, kdy jsem poznala Aidenovu půvabnou přítelkyni Spencer.

Stále slyším její hlas. Vidím její úsměv. Cítím její dotyk.

Bylo to nevyhnutelné; s Carlinovou nám bylo souzeno být víc než jen kamarádky.

Ale zármutek, který to způsobilo, když bylo po všem, navždy změnil naše životy.


7 - Panebože, ona to ví

Z pohledu Ashley

„Spencer! Proč ti to sakra trvá tak dlouho?“ Kyla praštila dveřmi od zkušební kabinky. „Nikdy ti netrvá tak dlouho vybírat si podělaný tričko!“

Zasmála jsem se Kylyně netrpělivosti. Pobavilo mě to. Se Spencer se škorpily jako sestry. Ale já věděla, že je mezi nimi pevné pouto a nikdo je rozdělí. „Klídek, Ky, dneska večer má s Aidenem žhavý rande,“ přinutila jsem se říct dobíracím tónem, ale spolkla jsem žluč. Bylo dost nepříjemné vidět je se líbat, kdykoliv přišla na večeři. Přestože to byl vždycky jen letmý polibek. Nemohla jsem si stěžovat, polovinu času stejně trávila v mém pokoji, kde jsme poslouchaly hudbu.

„Nemám!“ Uslyšela jsem Spencer zalapat po dechu, když trhnutím otevřela dveře. Zastavil se mi dech, když tam stála jen ve své podprsence a džínsech. Zírala na mě a mračila se.

Kyla pokrčila rameny. Asi byly zvyklé se před sebou převlékat. „Tak proč ti to trvá tak dlouho?“ mračila se bruneta.

Spencer si všimla, že zírám. Začervenala se a zakryla se tričkem, které držela. Měla břišáky. Vypracované břišáky, které vypadaly k zulíbání. Ráda bych cítila, jak se mi chvějí pod konečky prstů, když bych-

„Ashley?“ Kyla mi lusknula prsty před obličejem. „Vím, že je Spencer rajcovní a tak a že ty máš tyhle věci ráda, ale můžeš jí prosím jen odpovědět na otázku, abychom už mohly jít? Umírám hlady.“

Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že zírám. Ne zrovna nenápadným způsobem, ale způsobem 'hodila bych tě na tu zeď a udělala bych ti to'. A Kyla to věděla. Přistihla jsem Spencer, jak na mě pozvedla obočí, když se mě zeptala, jakou barvu trička by si měla koupit. Světle modrá by zvýraznila její oči, ve kterých se snadno ztrácím, ale červená by zase křičela 'ojeď mě' a zvýraznila by barvu jejích rtů, stejně tak jejich tvar. Líbat ji by bylo, jako být v sedmém nebi, a věděla jsem, že by mě její rty vyslaly až na Měsíc.

„Červený,“ usmála jsem se a otočila.

„Díky Bohu!“ Kyla si povzdechla a zamířila ke stojanu s oblečením. Jakmile byla z dohledu, otočila jsem se a spatřila Spencer, která tam stála a dívala se přímo na mě.

„Co je?“ zeptala jsem se prohrabujíc si prsty vlasy.

„Líbí se ti, co vidíš?“ zašeptala a přistoupila blíž.

A sakra.

„Carlinová,“ vzdychla jsem, když jsem zjistila, že jsem popostrčená před zrcadlo. Vůně její kůže byla opojná. Její vlasy se mi otíraly o ramena, když se nahnula blíž, její oči vyhledaly mé. Vůbec se nedržela zpátky. Chtěla mě políbit. Viděla jsem, jak si navlhčila rty, když sjela pohledem od mých očí ke rtům.

Položila jsem jí ruce na holé boky, málem jsem zasténala, jak měla teplou pokožku. Mohly jsme být přistiženy.

Lehce si povzdechla, když jsem jí rukama sjížděla po bocích, mé palce objely pod prsy obrys podprsenky. „Ashley,“ moje jméno vyšlo z jejích úst, když se nahnula dopředu. Naše těla se podélně dotýkala. Cítila jsem, jak moje srdce vynechalo tři údery, zatímco mi dýchala na krk. „Ještě ne,“ řekla zastřeně, když jsem ucítila, jak se její rty dotkly mého krku a byla pryč.

Nikdy jsem si neuvědomila, že jsem zadržovala dech po dobu, co jsem už cítila její tělo v mých rukách. Ta provokatérka! Měla mě tam, kde chtěla. Chtěla mě políbit. Viděla jsem jí to na očích. Asi ji vyděsilo, že jsme byly uprostřed malého obchodu a mohly nás načapat. Buď to, nebo mě opravdu škádlila, abych chtělavíc. Nemusela se obávat. Chtěla jsem víc a byla jsem ochotná počkat.

Povzdechla jsem si, když jsem slyšela, jak se dveře od kabinky zavřely a ona hodila přes dveře kabinky červené a modré tričko.

Spencer znovu otevřela dveře a zapínala si poslední knoflíky na tričku, což mě přimělo k drzému úsměvu a zamrkání.

Dobře, zašeptala mi do ucha 'ještě ne'. Což znamenalo, že mě chtěla políbit. Ha. Zdejchni se, Aidene.

Bože, byla jsem tak dětinská.

Razila jsem si cestu k přepážce, kde byla Kyla a Spencer. Podala jsem Spencer červené tričko a sama si nechala to modré.

„Tohle si nevezmu,“ Spencer na mě pozvedla obočí. „Můžu si dovolit jen jedno.“

Jen jsem se usmála a podala jsem tomu chlápkovi svou kreditku. Dal ho do tašky a já odešla z nákupu se svými kamarádkami.

„Carlinová,“ zastavila jsem se u lavičky uprostřed obchoďáku a podívala se na blondýnu, která se na mě zmateně dívala.

„Proč jsi zastavila?“ zeptala se Kyla, vypadajíc hladově a nedočkavě.

„Tady, musím tě vidět i v tom druhém,“ podala jsem jí malou tašku a usmála jsem se, „zvýrazní ti oči.“

Neschopna slova se na mě podívala. Pohlédla na tašku, jemně otevřela ústa, pak se podívala na Kylu. „Ash, to nemůžu přijmout.“

„Hej, nežádala jsi mě o to. Chtěla jsem ho koupit, ber to jako předčasný vánoční dárek.“ S mrknutím jsem prošla okolo nich a ignorovala jsem Kylynino zvednuté obočí.

Zakotvily jsme ve fast foodu, abychom si daly něco k obědu a popovídaly si. Spencer se nakonec omluvila, že si musí odskočit na záchodky a v momentě, když jsem za ní chtěla jít, jsem ucítila na svém zápěstí Kylyninu ruku, která mě přitáhla zpět. „Co je?“

„Ty víš, co je!“ zasyčela Kyla hlubokým hlasem. „Máš pro Spencer slabost!“ řekla o trochu hlasitěji.

Zakryla jsem jí rukou pusu. „Můžeš být ještě víc nahlas, Ky? Nemyslím si, že tě všichni tady v obchoďáku slyšeli.“ Zamračila jsem se a odstranila si z očí vlasy. Nebyl důvod, proč jí lhát nebo se vymlouvat. Věděla jsem, že ve mně četla jako v knize. Sakra, nesnažila jsem se to před ní zrovna skrývat.

„Ashley,“ varovala mě a ukázala prstem do místa, kudy odešla Spencer, „má přítele, vzpomínáš? Aidena? Jsi jeho sestřenice?!“

„Chápu to,“ zamračila jsem se, zmačkala jsem svůj ubrousek a hodila jsem ho na tácek, než jsem si vzala kolu a trochu si brčkem usrkla. „Je to jen pobláznění, nic vážnýho.“

„Nic vážnýho? Ashley, koupila jsi jí tričko!“ Kyla se zasmála. Pobavilo jí to? „Byla jsem tam se Spencer. Byla jsem do ní poblázněná. Obdivovala jsem ji ze spousty důvodů.“

„Vážně?“ pozvedla jsem na ni obočí a škádlivě jsem se usmála. „Myslela jsem, že nekopeš za stejný tým?“

Mávla rukou a zamračila se na mě. „Taky že ne!“ A byla vážná. „Byla jsem do Spencer poblázněná, ale nedívala jsem se jí na prsa a neojížděla ji při tancování na tanečním parketu.“

„Cože?“ zalapala jsem po dechu. „Neojížděla jsem ji při tancování!“ Co ksakru měl ten výraz znamenat?

Kyla se zasmála a zvedla si ruku k puse, aby zakryla své hihňání. „Ashley, vidím ti to v obličeji. Vidím to, kdykoliv se tě dotkne nebo se usměje. Máš pro Spencer Carlinovou slabost a je to víc než jen poblázněnost. Správně?“

Polkla jsem. Dostala mě. „Podívej, Kylo,“ povzdechla jsem si a dala jsem si ruku na bradu, „jsi její nejlepší kamarádka a já vím, že na ni dáváš pozor, ale mezi námi dvěma nic není, ona je,“ podívala jsem se stranou a uviděla jsem, jak se k nám blíží Spencer, „chodí s Aidenem.“

Kyla se soucitně usmála. „Pokud tě to utěší, tak si o tobě Spencer myslí, že jsi přitažlivá,“ zašeptala. „Sice neříkala nic o tom, že by ses jí takhle líbila, ale onehdy v noci jsme hrály hru. Když by měla mít sex s nějakou dívkou ze školy, koho by si vybrala? Očekávala jsem, že řekne mě, protože jsem bezpečná volba, ale ona řekla, že by si vybrala tebe, protože jsi sexy a máš pěkný prsa.“

Frkla jsemi. Frkla jsem tak blbě, že mi do nosu vlítla kola a já se rozkašlala.

Do prdele to pálilo.

Spencer byla ve vteřině vedle mě a třela mi záda. „Všechno v pohodě?“ zeptala se.

Kyla potlačila úsměv a kývla na mě. „Promiň, říkala jsem jí jeden vtip o chlápkovi s malým penisem,“ rychle to zamaskovala.

„Panebože, Kylo, to je strašné a zní to velmi špatně,“ Spencer se zasmála, sedla si vedle mě na židli a stále mi třela záda. Zamrazilo mě z toho v páteři.

Otřela jsem si obličej a uklidnila se. Chvíli mi trvalo, než jsem tu informaci zpracovala. Cítila jsem její ruku na mém stehně a dívala jsem se jí do jejích modrých očí. Přála jsem si v nich ztratit navždycky. „Jsem v pohodě,“ zašeptala jsem a usmála se.

„Mrzí mě, že jsi ten vtip musela slyšet,“ zazubila se Spencer a hodila po Kyle špatný pohled, což mě přinutilo zasmát se.

„Ne, to je, ehm, v pohodě,“ zakoktala jsem, když mi stiskla stehno větší silou. „Myslím, že půjdu na toaletu, víš, abych se osvěžila.“ Okamžitě jsem vstala a chyběl mi její dotek. „Hned budu zpátky.“ Odcházela jsem s tím největším úsměvem na mé tváři.

Spencer do mě byla rozhodně udělaná.


8 - Nezastavitelné

Z pohledu Spencer

Byla jsem vyřízená – a ne tím dobrým způsobem. Vím, že se stále opakuji, ale byla jsem v takovém průšvihu. Neměla jsem to v tom obchoďáku dělat. Neměla jsem ji popostrčit před zrcadlo, jak jsem to udělala. Neměla jsem všechno celá… zvlhnout, když mi svými prsty sjížděla po bocích a její palce objely linii mých prsou.

Věděla jsem, že se Ashley líbím. Věděla jsem, že se mi líbí. A také jsem věděla, že existuje jeden důležitý fakt, který nám stojí v cestě.

Aiden.

Nemohla jsem se přimět se s ním rozejít. Co když jsou moje city k Ashley jen sexuální? Čistě sexuální. Co když to ona cítí ke mně také tak? Nemohla jsem se tomu poddat, ale… jak moc jsem chtěla.

Vrhla jsem se na školu a hokej a neohlížela se. Ve škole nebo během večeře s rodinou u nich doma jsem se snažila ignorovat Ashleyiny pohledy. Zamkla jsem se s Aidenem v jeho pokoji a dělala si domácí úkol. Jeho rodiče nám to dovolili, jen když budou dveře pootevřené, proto pro mě bylo dost těžké, ignorovat brunetu, která po chodbě chodila sem a tam. A ne, nedělali jsme nic, ani se nemuchlovali, pokud vás to zajímalo. Poznala jsem, že Aiden byl ze mě více než otrávený.

To měl smůliu. Myslíte si, že já nebyla otrávená? Myslíte, že pokaždé, když jsem zavřela oči, jsem neviděla Ashley, jak přede mnou eroticky tancuje? Co bych jen dala za to, abych se jí mohla dotknout…

„Spencer, nechceš si sednout víc dopředu?“ paní Dennisonová se na mě usmála, když jsme vešli do tělocvičny, kde měl Aiden zápas. Pan a paní Dennisonovi začali být jako moji druzí rodičové a o to pro mě bylo těžší se nedívat na jejich neteř, kdykoliv byli na blízku.

„Jo, tvému klukovi by se líbilo, kdybys ho ojížděla pohledem, zatímco je na hřišti,“ slyšela jsem Ashley, jak za mnou zašeptala. Zavřela jsem oči a zaťala pěsti. Žárlivost nebyla něco, co dokázala dobře skrývat.

„Můžu sedět tady, to je v pohodě,“ usmála jsem se ke starší tmavovlasé ženě a zabrala si místo na lavičce. Ashley si sedla za mě. Cítila jsem tak její kolena, kterými mě lehce tlačila do zad, když si dělala pohodlí.

„Spencer!“ Otočila jsem se a uviděla jsem Trixie, jak si razí cestu davem a hledá vedle mě volné místo.

„Trix,“ zazubila jsem se. „Co tě přivádí na ViewBelle?“

Zaslechla jsem, jak Ashley zasupěla. Budu se opakovat, Ashley neuměla zrovna skrývat žárlivost. Od chvíle, co jsem ty dvě seznámila, se k Trixie chovala, jako k ex nebo tak něco, nebo jako bych měla o tu zrzku zájem. Bez urážky, zrzky nebyly můj typ.

„No, je to basketbalový zápas,“ ušklíbla se Trixie a šťouchla mě ramenem do mého. Aha. Tam, kde byli basketbaloví hráči, byly i roztleskávačky.

„Nějak jsem si nemyslela, že se přijdeš podívat na bandu kluků, kteří se plácají do zadku,“ Ashley se nahnula dopředu, aby se zapojila do konverzace. Ani živáčkovi jsem neřekla o vztahu Trixie a Madison. Chodily spolu skoro měsíc a vypadaly spolu roztomile. Je pravda, Madison nevěděla, že o ní vím, ale já jsem pozorovatel. Viděla jsem Madison na našich hokejových zápasech, jak ji povzbuzovala.

„Ehm, ne,“ zasmála se Trixie a zavrtěla hlavou.

„Je tady, protože věděla, že tu budu!“ zavtipkovala jsem a hodila jsem ruku okolo zrzčiných ramen.

Ashley si povzdechla a opřela se. Cítila jsem se špatně, když jsem se od brunety odtáhla. Cítila jsem se špatně, že jsem jí popletla hlavu a pak jí všechno vzala s jednou myšlenkou, že je to čistě sexuální.

Kdyby to bylo sexuální, proč by tak moc žárlila?

Roztleskávačky vešly jako první a já sledovala, jak se Trixininy oči rozzářily, když to hlavní roztleskávačka rozjela. Musela jsem přiznat, že Madison byla docela přitažlivá. Její oči byly tak zelené, že byste se v nich mohly ztratit. Ne tak moc, jako v pohledu čokoládově hnědých očí. Ashleyiných očích.

Chyběla mi. Chybělo mi být vedle ní. Chybělo mi smát se s ní a vykašlání se na Aidena kvůli návštěvě obchoďáku.

Nebyla jsem s Ashley o samotě několik týdnů. Od té události v obchodě. Snažila se, ale já jsem vždycky měla místo toho v plánu něco jiného, takže to asi vypadalo, že ji od sebe odstrkuju.

Sledovala jsem, jak Aiden a jeho tým jdou směrem k šatnám na přestávku, a povzdechla jsem si. Zavřela jsem oči a čelo jsem si vložila do dlaní a lokty jsem se opřela o kolena. Fakt nemám ráda basketbal. Nelíbí se mi dívat se na zpocené kluky, když se přetahují o míč, aby ho hodili do koše. Přišla jsem jen proto, že jsem slíbila panu a paní Dennisonovým, že přijdu.

„Chceš odtud vypadnout?“ Ztuhla jsem, když jsem na svém krku cítila její teplý dech. Ashley se za mnou nahnula a její prsty mě něžně tiskly boky.

Pomalu jsem otočila hlavu a přiblížila se k ní, naše nosy do sebe jemně narazily. Můj dech se mísil s jejím a já sebrala všechno, co ve mně bylo, abych se nenaklonila a nezmocnila se jich – obzvláště v tělocvičně plné lidí. „Nemůžeme,“ zašeptala jsem a topila jsem se v jejich hnědých očích, kterých jsem si tak dlouho nevšímala.

Ashley vzdychla a zase se posadila, prsty mi přejížděla po zádech, dokud si nezačala hrát s mými vlasy. „Proč se mi vyhýbáš, Carlinová?“ zeptala se mě.

Uvědomila jsem si, že Trixie odešla a stejně tak Aidenovi rodiče. Museli jít pro něco k snědku nebo tak něco. S Ashley jsme seděly samy na lavičce a ona se chytla první příležitosti. „Byla jsem trochu zaneprázdněna,“ řekla jsem, když jsem se na ní otočila.

„Jo,“ sarkasticky se zasmála, „zaneprázdněná vyhýbáním se mi.“

Zamračila jsem se. Ale měla pravdu. „Je těžké být ti nablízku,“ olízla jsem si rty a sedla jsem si vedle ní. Nelíbilo se mi vidět v jejích očích slzy.

„Jsi moje nejlepší kamarádka, Carlinová,“ zašeptala a podívala se do davu, který se zase začal shromažďovat. „Chápu, že pro tebe Aiden hodně znamená a že s ním ráda trávíš čas, jen jsem si myslela, že pro tebe rovněž něco znamenám. Nechci ti být na obtíž a vím, že se chovám jako kráva-“ Zarazila se, když jsem se zahihňala a podívala se na mě zmateně. Přerušila jsem ji, ale měla jsem důvod.

„Nejsi kráva,“ řekla jsem jemně a krátce jsem vzala její ruku do svých dlaní. Nechtěla jsem vyvolat scénu. „Není tak těžké být ti na blízku v tomhle smyslu, Ash,“ sevřela jsem spodní ret do úst a svým pohledem jsem spočinula na její krásné tmavé ruce a moje srdce začalo tlouci rychle. „Když jsem blízko tebe… tak,“ zaváhala jsem, „když jsem blízko tebe, tak tě chci. Myslím tím, že tě opravdu chci.“

A je to.

Řekla jsem to

A ona se na mě dívala, jako bych měla pět hlav. Moje srdce několikrát poskočilo, když jsem zachytila její úsměv. Její neuvěřitelný úsměv. Právě, když se chystala něco říct, se vrátili Aidenovi rodiče a nesli nám popcorn.

Společně jsme se na sebe podívaly a tiše se usmály, když jsme se podělily o popcorn. Chtěla jsem vědět, na co myslí. Byla jsem si jistá, kdy zase budeme o samotě, ale v duchu jsem si udělala poznámku, abych se jí zeptala, na co myslela.

ViewBellští Mustangové vyhráli šestý zápas v řadě a Aiden se chystal slavit. Jeho rodiče náš odvezli k nim domů, kde jsem měla svoje auto. Byl to středeční rituál, sejít se v minivanu Dennisonových a jet na zápas. Tahle noc byla jiná.

Ashley se posadila na prostřední sedačku, zatímco Aiden a já jsme si sedli dozadu. Nemohla jsem zastavit zírání na temeno její hlavy. Její krk vypadal tak k zulíbání a tak jemně. Dalo mi velkou práci ignorovat tu bolestnou touhu se prsty dotknout její obnažené kůže.

Potřebovala jsem vědět, co si myslí. Nebylo to tak, že by se mi vyhýbala po zbytek zápasu. Vrhala po mně malé úsměvy, ale nemluvila se mnou.

Z toho jsem šílela.

„Tak co říkáš kotě, chceš si dneska večer s klukama vyrazit?“ Aidenův hlas mě vytrhnul z myšlenek. „Nate přivede svou přítelkyni, takže tam nebudeš jediná přítelkyně,“ šťouchnul do mě a políbil mě na tvář.

Všimla jsem si, jak Ashley pomalu naklonila hlavu v očekávání odpovědi.

„Vlastně,“ kousla jsem se do rtu a podívala se na Aidena, „myslím, že bych měla jet domů, dokud je brzy. Mám referát a měla bych ho dokončit.“ Omluvně jsem se usmála.

„Referát pro paní Pulsonovou?“ otočila se Ashley a pozvedla obočí.

Přikývla jsem. Nelhala jsem. Opravdu jsem měla referát. Dobře, už jsem ho dokončila brzy odpoledne, ale to oni nevěděli. „Jo, rozdíl mezi filmovým a knižním zpracováním Romea a Julie.”

„Ježíš,“ Ashley vyvalila oči, „nevěděla jsem, že ten referát byl na zítřek.“ Plácla čelem do sedačky a podívala se na mě svýma sytě hnědýma očima. „Nesnáším Shakespeara,“ ušklíbla se.

Zasmála jsem se a naklonila se dopředu. Opřela jsem si bradu o stejné sedadlo, jako se opřela i ona. „Není to tak těžké…“ ušklíbla jsem se, „jestli jsi dávala ve třídě dostatečně pozor.“

„Hej!“ Ashley mě decentně plácla přes ruku a zamračila se. „Snažila jsem se dostat do tvé hlavy,“ zasyčela.

Sedla jsem si zpátky. Ignorovala jsem ji a ona se celou dubu snažila zjistit, co mi je. Teď, když jsem jí to řekla, věděla, oč jde. „Dobře, tak co kdybych ti to vynahradila?“

„Jako fakt?“ usmála se na mě. „A jak mi to chceš vynahradit?“ Tón jejího hlasu byl cokoliv, jen ne nevinný.

Zachytila jsem Aidenův úšklebek, když okolo mě ovinul ruku. „Možná bys měla zůstat doma a pomoc Ashley s domácím úkolem,“ navrhnul. „Vím, že kdybych byl ve tvé třídě, nebylo by lehké se nerozptylovat. Asi bych propadnul.“ Mrknul na svou sestřenku.

„Já, ehm,“ odkašlala jsem si, „nemyslím, že zrovna tohle měla na mysli, Aide,“ kousla jsem se do rtu a vyhnula se pohledu obou.

„Tak či onak, Carlinová, Aiden má pravdu,“ Ashley se široce usmála a zatleskala rukama, „ty mi pomůžeš s tím referátem a já tě nepustím z dohledu, dokud nebude hotový.“

„Máš hlad, Spencer?“ zaslechla jsem pana Dennisona, jak se ptá. Jak bych mohla mít hlad? Vždyť mě právě na zápase nacpali nachos a popcornem.

„Jsem v pohodě, pane Dennisone, přesto děkuji,“ usmála jsem se na něho přes zpětné zrcátko.

„Tak je ujednáno,“ Aiden se usmál a objal mě těsněji, „pomůžeš Ash s jejím referátem a pak můžeš strávit nějaký čas se mnou, než půjdeš domů.“

Zavrtěla jsem hlavou. Usmála jsem se. Svůj život už jsem neměla ve svých rukou. „Ještě musím dokončit ten svůj,“ řekla jsem s vážností.

„To je jedno, Carlinová, viděla jsem tě, jak se snažíš, takže jsi měla svůj referát hotový ještě předtím, než skončila hodina.“ Ashley na mě vyplázla jazyk. „Dneska večer budeš trčet se mnou a psát ten můj.“ Zasmála se a otočila.

Neměla jsem jinou možnost, než strávit další dlouhou noc u Dennisonů. Alespoň to tentokrát bylo s Ashley.

Možná konečně dostanu nějakou reakci na mé předešlé vyznání.

Doufala jsem.

* * *

„Dobře, myslím, že jsme všechno zahrnuly,“ zavřela jsem knihu a hodila ji na Ashleyin stůl hned vedle notebooku.

„Ale ještě jsem neviděla ten film,“ Ashley našpulila pusu a podívala se na mě, její oči mě škádlily, „možná bychom se měly na ten film podívat, jen pro případ, že ses v něčem mýlila,“ nevinně se usmála.

Ano. Udělal jsem jí její domácí úkol. Nechtěla jsem vidět, jak ve třídě neobstojí. Bylo tak snadné neobstát.

„Hej, Daviesová, znám Shakespeara, jsem si jistá, že moje poznámky jsou dostačující, abys za ně dostala dobrou známku.“ Usmála jsem se a hodila po ní polštář. „Chceš podceňovat moje odborné znalosti?“ škádlila jsem ji.

„Neé,“ Ashley si olízla rty a protáhla se, „jen jsem chtěla výmluvu, abych ti byla nablízku. Uvědomila jsem si, že sledování filmu by bylo skvělou příležitostí.“

Z jejích slov jsem se cítila trochu slabá. Dobře, už jsem se předtím zmínila, že se mi Ashley líbila. Ale nemyslím si, že si někdy zvyknu na její svůdný tón a slova. Nemluvě o skutečnosti, že ví, že ji chci. „Takže, když je tvůj referát hotový, měla bych jít?“ změnila jsem téma. Sledovala jsem, jakým způsobem se jí na hrudi napíná tričko, když se v židli u svého stolu protahovala. Její lokty spočívaly za ní na stole, když zaklonila hlavu a dívala se na mě.

„Jestli chceš jít, tak můžeš, Carlinová,“ její tón byl lhostejný. Bolestně lhostejný. Kývla směrem k otevřeným dveřím, otočila se v židli a zaměřila svou pozornost zpět ke svému notebooku. „Díky, že jsi mi pomohla,“ řekla tiše a stále se dívala na svůj stůl, na fotku skalnatých hor. Zmínila se, že je to svah, který každou zimu sjíždí na snowboardu.

Podívala jsem se zpátky na otevřené dveře a kousla jsem se do rtu. Jestli odejdu, budu muset trávit čas s Aidenem. Jestli tady zůstanu, budu muset udržet svoje hormony na uzdě a zeptat se jí, jestli jí neurazilo to, co jsem předtím řekla. Nikdy mi nezavdala záminku, že ano, nenápadně flirtovala, ale nebylo to tak vážné, jak to dělala většinou. Potřebovala jsem pár odpovědí a její pozornost. Nenáviděla jsem se, že jsem se jí vyhýbala, ale ty pocity byly horší, když se vyhýbala ona mně. Ještě jsem neopustila pokoj a ona se chovala, jako bych už byla pryč.

Odkašlala jsem si a rozhodla se. Musela jsem sama sobě říct, že nebudu litovat toho, co jsem se chystala udělat. Myslím, že jsem se snažila přesvědčit sebe sama, že to byl nějaký druh závěru. Byla jsem nebo nebyla přitahována k Ashley Daviesové? Byla pro mě jenom sexy žena? Někde uvnitř mě jsem věděla, že je víc než to, ale byl jen jediný způsob, jak to zjistit.

Tiše jsem zavřela dveře a zamkla. Otočila jsem se obličejem k Ashley, která se natahovala pro svůj iTunes. Musela si myslet, že jsem opustila pokoj. Pomalu jsem šla k ní, cítila jsem, když jsem šla přes pokoj, jak mi tuhnou nohy.

Ashley pomalu otočila hlavu s pocitem, že za ní někdo je. Otočila se na židli tak, že byla celým tělem proti mému. Zvedla obočí, když jsem se nahnula a přitiskla prst na její rty. Nenechala jsem jí zničit ten statečný pohyb, ve kterém jsem nechtěla přestat. Moje srdce mi v hrudi divoce bušilo.

Vzala jí za ruce a vytáhla ji na nohy.

„Carlinová?“ tázavě zašeptala a její oči se zabořily do mých.

„Pšš,“ zašeptala jsem a odkopla jsem pomalu židli stranou, když jsem ji přitlačila ke stolu. Lehce se posadila na stůl, přitiskla jsem své čelo na její, když mé prsty si vyhledaly cestu k její šíji. Moje dýchání se zvýšilo s vůní jejího parfému. Vždycky voněla tak dobře. Moje oči kmitaly z jejích očí na její rty s tichou žádostí o svolení.

Cítila jsem její ruce na svých bocích, jemně je tiskla předtím, než je přesunula do mých vlasů, naše rty se setkaly v hořícím, dlouho očekávaném polibku. Tiše jsem zasténala, když se její hebké třesoucí se rty dotkly mých. Řekla bych, že moje se třásly stejně tak jako ty její. Byly to jemné polibky. Nic hlubokého. Rty se otíraly.

Nakonec se odtáhla a její oči hledaly v mých nějaké pochyby. Nic nenašla.

„Co ti tak dlouho trvalo?“ To byla jediná věc, kterou mi pošeptala předtím, než se zase zmocnila mých rtů. Tentokrát to nebyl jen jemný polibek.


9 - Kus cesty

Z pohledu Ashley

„Co ti trvalo tak dlouho?“ Vydechla jsem a nečekala jsem na odpověď. Moje ruce se pevně zmocnily jejích vlasů, když jsem ucítila její jazyk nesměle přejet proti mému spodnímu rtu. Jediné, na co jsem se zmohla, bylo dlouhé zasténání, když jsem jí poskytla přístup. Chutnala po vanilce. Sladce. Krátce jsem sála její jazyk předtím, než jsem jí dovolila prozkoumat ten můj. Škrábala mi přes tričko záda nahoru a dolů a chytila mě za zadek.

Zalapala jsem po dechu proti jejím ústům a ucítila jsem v jejím polibku úsměv, když jsem instinktivně omotala nohy kolem jejího pasu.

Spencer nepřerušila kontakt našich rtů, když mě uchopila za zadek, zvedla mě ze stolu a odnesla mě tu krátkou vzdálenost na postel. Kurva, byla silná.

Cítila jsem, jak se mi záda zabořily do měkké matrace a její tělo se ihned přitisklo k mému. Její rty nyní putovaly dolů po mé čelisti, levou rukou držela mou kyčel. „Jsem na tobě tak závislá,“ vdechla mi horce do ucha a to mě uvnitř rozehřálo. Kousla jsem se do rtu, zavrněla jsem, když uchopila do svých rtů můj ušní lalůček a jemně ho sála.

Moje ruce sjely pod její tričko, její záda byla tak jemná. Cítila jsem, jak se nepatrně chvěje, když jsem jí prsty škrábala přes boky. Přitiskla své rty k mým a její jazyk naléhal o vstup.

Ježiš, Spencer uměla líbat. Myslím opravdu líbat. Věděla, kdy mi má sát spodní ret, věděla, kdy vpustit můj jazyk, věděla, kdy přestat a nadechnout se, předtím, než zase pokračovala. Jasně, sexuálně byla jen s jedinou osobou, ale vsadím se, že líbala mnohem víc lidí.

Přetočila jsem ji na záda, vklínila jsem svou nohu mezi její a přitlačila jsem. Byla jsem trošku sobecká, protože jsem hluboko uvnitř mně cítila bolestnou potřebu, která potřebovala uvolnit. Její dlouhé blond vlasy se rozprostřely na mé přikrývce a vypadala tak nádherně. Chvíli jsem na ni zírala, mé hnědé oči se zahleděly do jejích tmavě modrých. „Jsi nádherná,“ zašeptala jsem a zastrčila jí pramínek vlasů za ucho.

Spencer se na mě podívala a zčervenala. Prsty mi pomalu na zádech kreslila kruhy, než jsem ucítila tlak, kterým si mě přetočila pod sebe. Pro jednou jsem se zase ocitla na zádech a tentokrát to byla ona, co mi zatlačila nohou mezi mé a pomalu se pohupovala.

„Ach, Bože,“ zasténala jsem, protočila jsem oči, když se naklonila k mému krku.

Cítila jsem, jak mě na kůži začala jemně okusovat a sát. Našla jedno z mých slabých míst a já si nemohla pomoc, vzala jsem ji za zadek a popotáhla si ji dopředu, čímž jsem dosáhla dokonalého tření, když se moje boky třely o její.

Zasténala mi proti kůži a sála tvrději.

„Sp-„ chtěla jsem říct její jméno, když jsem ucítila, že tělesný kontakt je pryč. Moje oči se otevřely, když náhle vstala, dala si ruku před ústa, jako kdyby byla v šoku. Její kůže byla zarudlá, její tričko bylo trochu pomačkané a velice ztěžka dýchala. „Co se děje?“ zeptala jsem se a sedla si. Uvědomila jsem si, že šňůrky od mé halenky byly rozvázané a trochu jsem se zahihňala. Někdo byl nedočkavý. Podívala jsem se zpátky na Spencer, která tam pořád mlčky stála. „Carlinová, co se děje?“ Starostlivě jsem se zamračila, odendala jsem jí ruku pryč od pusy a vtiskla jsem ji do své.

Spencer zavrtěla hlavou, ale zůstala zticha. Vedla mě k zrcadlu a ukázala na můj krk.

„Do prdele,“ oči se mi mírně vykulily, když jsem si všimla tmavé skvrny, která se začala zbarvovat. „Udělala jsi mi cucflek!“ Zalapala jsem po dechu. Na mně to vypadalo dobře.

„Sakra,“ zamumlala a chodila po pokoji. „Ash, omlouvám se.“

„Proč?“ Otočila jsem se a prsty jsem si stále hladila fialovou stopu. Vypadala zlomeně. Smutně. Omluvně.

„Bylo to ode mě neopatrné!“ odsekla a otočila se. Odemkla dveře a otevřela je.

„Prr!“ popadla jsem ji za zápěstí a otočila ji. „Takhle nemůžeš odejít!“ Zamračila jsem se a znovu jsem zavřela dveře od svého pokoje. „Udělala jsi mi cucflek, no a?“

„Jak ho chceš sakra schovat?“ Spencer pozvedla obočí a zkřížila si ruce na prsou.

„No, venku je zima, můžu nosit rolák, dokud se to neztratí,“ odůvodnila jsem. Pohladila jsem ji po ruce a upřeně jsem se na ni zahleděla. „Lituješ toho?“ Kousla jsem se do rtu. Bála jsem se odpovědi.

Jemně zavrtěla hlavou a na tvářích se jí udělal malý ruměnec. „Ne,“ zašeptala.

„Dobře,“ usmála jsem se a přitáhla jsem si ji blíž k sobě a hřbetem prstů jsem jí přejížděla po tváři.

„Tohle nemůžeme dělat,“ Spencer se ode mě odtáhla a těžce si povzdechla. „Vím, že tě moc chci, Ash, vím, že toužím po všem, co se tě týká, ale já prostě,“ podívala se mi do očí a olízla si rty, „jsem s Aidenem.“

Vnesla zdrcující skutečnost.

„Já vím,“ zašeptala jsem a zamířila jsem si to k šatníku. Musela jsem najít tričko, které by zakrylo značku, kterou na mě Spencer zanechala.

„Ale opravdu, opravdu tě mám ráda,“ tiše se přiznala. Otočila jsem se a ona byla přímo za mnou. „Nevím, co to znamená,“ její hlas se zlomil.

„Máš mě ráda?“ pozvedla jsem obočí.

Přikývla. „I když bych neměla,“ zamračila se a zase ustoupila, ale zůstala v dostatečné vzdálenosti.

„Proč? Protože jsem holka?“ Nechtěla jsem, aby můj hlas zněl útočně, ale prostě to tak přišlo. Zamračila se a energicky zavrtěla hlavou.

„Protože jsem s Aidenem!“ Vypadala trochu ublíženě, když jsem takovou věc předpokládala. Nemohla jsem si pomoc. „Podívej,“ promnula si čelo a zhluboka vzdychla, „opravdu tě mám moc ráda a fakt nevím, co to znamená, ale ať je to cokoliv, teď se s tím nemůžu vypořádat. Mám přítele.“

„To říkáš pořád,“ pověděla jsem spíš naštvaně. „Ale co já? Jsem nějaký holčičí líbací experiment?“ střelila jsem po ní pohledem.

„Jak se mě na tohle můžeš ptát?“ zakřičela a mávla rukama do vzduchu. Naštvaná Spencer vypadá sexy. „Chtěla jsem tě políbit. Chtěla jsem to od té doby, co jsem tě spatřila!“

„Tak proč mě líbáš, když víš, že to znovu nemůžeš udělat, když víš, že máš přítele?!“ Zakřičela jsem, sundala jsem si přes hlavu tričko a natáhla se pro černý svetr, který by zakryl práci, kterou blondýna vlastnoručně odvedla. Přetáhla jsem ho a odstranila si z obličeje vlasy.

„Jsem jenom člověk,“ zašeptala.

„Jo?“ Zvedla jsem obočí a chytila jsem jí za obě ramena, přitlačila jsem ji ke zdi a zmocnila se znovu jejích rtů. Byl to tvrdý, hluboký polibek. Cítila jsem, jak se mi hroutí v rukou, když mě krátce kousla do rtu předtím, než ho začala jemně sát. Zasténala jsem a odtáhla se, když nás protočila, jen zachytila zeď a upadla vzad na kupu pytlů s oblečením v mém šatníku. Obě jsme přistály s žuchnutím s ní na mně.

„Co s tím chceš teď udělat?“ můj zastřený hlas se jí zeptal, když její oči zajiskřily. Měla jsem jí omotanou.

Zavrtěla hlavou předtím, než se snížila k mým rtům. Tenhle polibek byl něžný. Jemný. Opět poznávající jedna druhou. Ruce se toulaly, ale ne moc daleko. Ležely jsme tam, v mém šatníku a líbaly se. Muchlovaly se.

„Ash? Spence?“ Zaklepání na dveře způsobilo, že jsme se na sebe podívaly. Spencer ze mě vyskočila, když jsem se vyškrábala na nohy a okamžitě zasáhla vypínač světla šatníku.

„Takže, jo, klidně si půjč něco z tohohle oblečení,“ zamumlala jsem, když Aiden vešel do pokoje. Nevšimnul si, co se tady právě před chvílí stalo. Spencer si upravila vlasy a přikývla, hrála se mnou.

„Hm, díky. Jak může mít jedna holka tolik oblečení,“ dobírala si mě a odkašlala si.

„Už jste, holky, skončily?“ zeptal se Aiden a pomalu si to mířil do šatníku. Chlapecky si mnul ruce a usmál se. „Chci strávit trochu času s přítelkyní, než bude muset Spence domů.“

Spencer se na mě podívala s omluvou v očích.

„Ehm, jo,“ přikývnla jsem a ukázala na svůj stůl, „je skvělá učitelka,“ usmála jsem se.

„Je nejlepší!“ Aiden ji objal kolem pasu zezadu a políbil ji na rameno. „Takže chceš se poflakovat v mém pokoji?“ slyšela jsem, jak se jí tiše zeptal.

Spencer polkla a přikývla. „Jasně, ale jen na chvíli. Opravdu bych se měla dostat domů brzy a dospat se.“

Zhluboka jsem si povzdechla, když jsem se dívala, jak pár opouští můj pokoj. Spencer se po mě naposled ohlédla předtím, než za sebou Aiden zavřel dveře.

Šílela jsem z  vědomí, že Spencer je tak nažhavená a chystá se být sama se svým přítelem.

Nechá ho se jí dotýkat potom, co se dotýkala mě?

Pokrčila jsem pro sebe rameny a došla zpátky ke svému notebooku, pustila jsem svůj playlist na iTunes a pak jsem si zkontrolovala e-mail.

Bude to dlouhá noc plná přemýšlení.


10 – Pan Světlá stránka

Z pohledu Spencer

„Mám radost, že s Ashley vycházíte,“ usmál se Aiden, když si sednul na kraj postele.

„No, ona je zlatíčko,“ jemně jsem odpověděla s úsměvem. Opřela jsem se o čelo postele s nohami nataženými před sebou. Tělo se stále chvělo z polibků a doteků od dívky z vedlejšího pokoje.

Aiden se zazubil, vstal a zavřel dveře. Zvedla jsem obočí. „Co to děláš? Tvoji rodiče nás zabijou, jestli tvoje dveře najdou zavřený!“ zasyčela jsem a naklonila se trochu.

Dostalo se mi jeho ďábelského úsměvu. „Jsou příliš zažraní do 'Kdo přežije'.“ Zamířil ke mně. Se svým větším tělem se nadnášel nad mými nohami, když mě políbil na čelo. „Jen jsem chtěl strávit pár minut připomínáním si, jak moje přítelkyně chutná,“ zašeptal.

Podívala jsem se mu do očí a povzdechla si. Neměla jsem náladu se s ním hádat, ale věděla jsem, že s ním nic nemůžu mít. „Aidene,“ tiše jsem si povzdechla.

„Spencer, nežádám tě, abys se mnou měla sex,“ posadil se a zamračil, „nesnažím se na tebe tlačit, ale zatraceně, nějakou chvíli jsem od tebe nedostal pusu. Ano, políbili jsme se, ale ne tak, jak bychom měli.“

Povzdechla jsem si. Měl pravdu. Musela jsem být opatrná. Nechtěla jsem zapomenout na Ashley, ale do té doby, než zjistím, co to znamená, jsem potřebovala udržet Aidena mimo podezření. „Pojď sem,“ přistihla jsem se, jak šeptám. Uchopila jsem něžně jeho obličej a přitáhla si jeho rty ke svým.

Porovnávala jsem je s jejími. Nebyly tak jemné a Aiden měl strniště. Jeho jazyk si udělal cestu do mé pusy, když shora přitisknul tělo na mé.

Nemohla jsem říct, jak dlouho jsme takhle leželi. Jeho rty byly všude. Na tváři, na čele, na rtech a pak mi sjížděly po krku. Zavřela jsem oči. Vůbec jsem si to neužívala, ale mohla jsem říct, že jeho polibky se stávaly hrubšími.

Rukama jsem ho jemně škrábla po zádech. Skousla jsem si ret, když mi rukama pod tričkem pohladil břicho. Jeho ruce byly hrubé, mozolovité. Jeho rty si na chvíli hrály s mým krkem, a když jsem ucítila, že jde níž, zatahala jsem ho za hlavu a opět jsem zachytila jeho rty. Nechtěla jsem, aby se mě dotýkal jinde, především ústy. Tiše zasténal, zatímco já bojovala s nutkáním na zvracení.

Nechci vám lhát, přistihla jsem se, jak se v jeho polibcích ztrácím. Myslela jsem celou tu dobu na Ashley. Její úsměv, její smích, způsob, jakým mě držela, zatímco jsme se předtím líbaly. I když na mě byla naštvaná, tak byla sexy. Když jsme šly ven, držela mě za ruku. Přiměla mě usmívat se a smát, když jsem měla špatnou náladu. Věděla, co říct, přesně v tu pravou chvíli. Zkrátka jsme byly nejlepšími kamarádkami, ale obě jsme chtěly víc.

Představovala jsem si její jazyk, jak mi klouže mezi rty. Její prsty zapletené v mých vlasech. Její koleno tisknout se mezi mé nohy nutící mě sténat a vyvinout zpětný tlak.

To bylo do té doby, než jsem ucítila prsty pod lemem svých kalhotek, když jsem se z toho probrala. Aiden na to byl připraven a já ztuhla. Kdy mi skara rozepnul džíny?

Zalapala jsem po dechu a odstrčila ho. Tázavě se na mě podíval a poškrábal se na hlavě. „Užívala sis to, proč jsi mě zastavila?“

„Nemůžu,“ vydechla jsem.

Aiden se přiblížil a vzal mě za ruku. „Spencer, ty mě podvádíš?“

Prudce jsem otočila hlavu a vyjela po něm. „Cože?“ zvedla jsem obočí.

„No, bylo nám dobře a v poslední době je to, jako bys mě odstrkávala!“ Aiden vstal a trochu zvýšil hlas. „Nenapadá mě jiný důvod, než že se scházíš s nějakým klukem ze školy!“

Zamračila jsem se. Nějaký jiný kluk ze školy? Zkus nějakou jinou holku, která je tvojí sestřenkou.

Nesmysl.

„Nepodvádím tě s nějakým jiným klukem, Aidene!“ Narovnala jsem si vlasy. „Musím jít.“ Otevřela jsem dveře, zatím co jsem si zapínala džíny.

Zrovna když jsem si džíny dopínala, šla Ashley šla po schodech nahoru. V šoku jsem na ni zírala. Nevypadalo to tak, jak to bylo. Výraz, který jí zaplavil tvář, byl bolestný. Nemohla jsem se vypořádat ani s jedním z nich. Potřebovala jsem najít vnitřní klid, než vybuchnu.

„Spencer, počkej!“ volal na mě Aiden, když jsem prošla okolo Ashley a běžela dolů ze schodů. Pan a paní Dennisonovi zavolali dobrou noc, když jsem zavřela vstupní dveře.

Jak jsem sakra mohla být tak blbá?

Muchlovat se s Ashley a chvíli na to s Aidenem?

Co bylo smutné, opravdu smutné, bylo, že jediný důvod, proč to s Aidenem zašlo tak daleko, byl, že jsem myslela na Ashley.

Dobrá práce, Carlinová.

POKRAČOVÁNÍ



autor stránek
petrSF

Zpět na hlavní stranu