Dnes jsem potkala holku, kterou si hodlám vzít

Napsala: betterleftblank, Překlad: Kofola

51

Tak ty klíče se nakonec i sebraly.

Neřeknu vám sice, jak přesně se to stalo, nebo kdy, ale vím, že ano.

Vím to, protože jsme právě teď s Ashley na mojí posteli.

Na posteli!

Zasvěcuju ji do krásného umění zvaného pletení.

Sranduju!

Po pravdě je to šifra pro líbání.

Spousty a spousty líbání.

Smyslného, lahodného líbání.

Zatraceně žhavýho!

Ještě před bytem jsme se do toho pěkně opřely, ale po chvíli jsem v sobě nějak našla sílu odtrhnout rty od Ashleyiných.

Bylo to strašně těžký!

Dost možná nejtěžší věc, co jsem kdy udělala.

Ale ta malinká přestávka za to fakt stála, protože díky ní jsem konečně odemkla a i s Ashley vešla dovnitř.

Ach, ano, a to za nepřetržitého líbání.

V jednu chvíli jsem nemohla dýchat, ale bylo mi to totálně šumák.

Pokud mám umřít při Ashleyiných polibcích, tak klidně.

Jsou nejlepší.

Na celým světě!

Doklopýtaly jsme do ložnice, což nebylo jednoduché, protože rty se odmítaly oddělit.

A naše ruce.

Ach bože, ty ruce!

Putovaly, šmátraly a vzájemně prozkoumávaly obě těla. Přidávaly na intenzitě a touze, kterou ve mně Ashley zažehla ve chvíli, kdy se naše rty spojily.

Vzdechy a lehké sténání byly to jediné, co bylo v mém jinak docela tichém bytě slyšet.

Ale až když jsem postrčila Ashley zády na mou postel, to se teprve začaly dít věci.

Přejela jsem jí rty od čelisti k bradě a dál na krk, přičemž ona si mě nohama přitáhla k sobě ještě víc, než jsem myslela, než je vůbec možné.

Splynuly jsme v jednom rytmu a zasténání, které z Ashley vyšlo, když jsem jemně kousla do její měkké pokožky, zaplnila každičký kousek ve mně žárem.

Do poslední buňky!

K čerty s důsledky, teď v žádným případě nepřestanu.

Jednoduše v sobě nemám sílu nebo vůli k tomu, abych se od Ashley odtrhla, když konečně mám její převelice svolné tělo přitisknuté k mému.

Nemyslím na nic jiného, než jak je tohle naprosto úžasný pocit.

Tohle se zkrátka ani nedá slovy popsat.

A co mi už hlava málem ani nepobírá, je to, že vrchol všeho teprve přijde.

Můj vrchol!

Jupí!

Nepochybuju, že to přijde, už teď jsem na hraně a to jsme pořád oblečené.

Ale to nebude trvat dlouho!

Ou!

Yeah!

Ashley navede moje ústa zpátky ke svým a naše rty se okamžitě rozevřou.

Je to jako bychom obě přesně věděly, na co ta druhá myslí a co potřebuje.

Její jazyk zkoumavě přejede patro mých úst takovým způsobem, že se z toho třesu.

V tom nejlepším smyslu slova!

Maličko jsem se bála, abych na naší krátké cestě od dveří do ložnice nespadla nebo nezakopla, ale musím poděkovat tomu, kdo to řídí, za to, že se nic z toho nestalo.

Poslední dobou se toho tolik podělávalo, že si snad zasloužím voraz.

Jsem si ovšem jistá, že Ashley by mě chytila a nedovolila žádnému pádu ani nehodě zkazit atmosféru, ale je hezké, že má sebedůvěra nebyla vystavena žádnému takovému testu.

Ach bože!

Ashleyiny prsty mě právě hladí na bocích pod košilí.

Pod!

A protože ona vždycky nosí krátké topy, naše holá kůže se dotýká.

Kůže na kůži je príma!

Obzvlášť, když na břiše cítím chladný kov jejího piercingu. Třebaže jsem už dřív tenhle pocit zažila, tak to nebylo nic proti tomu mít Ashley pod sebou.

Vyhrnuje mou košili stále výš, dokud jednou rukou nekrouží těsně kolem mého prsa.

Ach bože!

Doufám, že neumřu na infarkt nebo tak něco dřív, než tohle dokončíme!

Ashley se pode mnou začne vrtět a posouvat dolů, nechápu, co to dělá.

Ach ježíšku!

Už vím proč.

Zjevně usoudila, že je řada na ní, aby se zmocnila mého krku, a nějak se jí podařilo zcela převzít kontrolu, ačkoli jsem to pořád já, kdo je nahoře.

Ale nemám nejmenší sílu ani chuť na to, abych si nějak stěžovala.

Já určitě ne.

Na to vemte jed.

Nevím, jak to dělá, ale Ashley svými rty nachází přesně to místo na mém krku, které je zárukou toho, že mě má naprosto ve své moci.

Doslova.

Přirazím k Ashley, přičemž se jednou rukou podpírám, abych na ní neležela celou vahou.

Zasténám.

Ona saje víc.

Ach bože!

Zasténám znovu.

Ona mezi prsty zakroutí mou bradavkou, která je stále ještě schovaná pod tenkou látkou podprsenky.

Ach bože!

Já snad exploduju ještě dřív, než vůbec budu nahá.

Tak blízko jsem.

A ačkoli bych na jednu stranu už strašně chtěla být bez šatů, tak si říkám, že na tuhle chvíli čekám už celou věčnost a teď nechci nic uspěchat.

Ale je to těžký.

Neskutečně těžký, zvlášť když už jsem bez svršku.

Košile je pryč!

Ashleyiny prsty dál čarují s mou pokožkou.

Dotýkají se.

Hladí.

Laskají.

Škádlí.

Je naprosto všude a já jí ukazuju, jak moc se mi líbí, co dělá.

A jak!

"Ashley," vydechnu, když ucítím, že zapínání mé podprsenky povolilo. Pomůžu jí dostat ji ze mě co nejrychleji, a když se poté naše pohledy střetnou, vidím v jejích očích šílenou touhu.

Chtěla jsem, aby mě chtěla.

A ona chce.

Potřebovala jsem, aby mě potřebovala.

A ona potřebuje.

A přece, mám takový dojem, že to budu na rozdíl od té písničky já, kdo bude žadonit o víc, protože momentálně nade mnou má bezvýhradnou kontrolu.

Ach ano, a taky mě miluje.

Na to nesmím zapomenout.

Pohybem, který definitivně potvrdí její homosexualitu, nás v mžiku přetočí a její ústa sají a kousají mou bradavku dřív, než bych řekla "Ashley je lesba."

Ta je taková lesba!

Svíjím se pod ní.

Levou rukou mě chytne za moji pravačku, zatímco její rty se přesunou k druhému prsu.

Ach bože!

Volnou rukou ji hladím po zádech, a když mimoděk zvednu boky, Ashley vydá takový zvuk, že to musím udělat znovu.

A znovu.

Ashley se to musí líbit, protože ona přirazí dolů pokaždé, když já se nadzvednu.

Zakrouží ještě jazykem mezi mými ňadry a v mžiku jsou naše rty opět v sobě.

Vjedu jí prsty do vlasů.

Ona zas ještě víc stiskne tu ruku, kterou stále drží.

Nevím, kolik předehry ještě zvládnu a vlastně je mi to jedno.

Ze všech věcí, co Ashley dosud udělala, se žádná nevyrovná tomu pocitu, když si prolíbá cestu k mému uchu a zašeptá do něj "Moc tě miluju".

Srdce se dme radostí.

Tolik, že to skoro až bolí.

"Taky tě miluju," zareaguju hlasem tak zastřeným touhou, že ho málem ani nepoznávám.

To, že Ashley má na sobě pořád ještě tričko, je zločin.

S tím musím něco udělat.

Zlehka se Ashley přidržuju a tím ji polechtám na zádech, když vynaložím veškerou svou sílu na to, abych nás dostala do sedu. Ashley mi teď sedí v klíně, a jakmile jsme narovnané, zahodím její tričko někam pryč od nás.

Popadnu ji v pase, a když nás přitisknu k sobě a naše nahé hrudníky se dotknou, obě zasténáme.

Sténáme, a pěkně nahlas.

Položím dlaně Ashley na zadek obepnutý v džínách, abychom k sobě mohly zase přirazit.

Ach bože!

Její nehty se mi zarývají do kůže na zádech.

Obě ztěžka dýcháme.

A přirážíme.

Ashley se mě pokusí zatlačit zase dolů, ale já ji nenechám.

Z jejích rozpálených očí vyčtu otázku, tak jí odpovím hladovým polibkem a prsty vyhledám háček na její podprsence.

Maličko s tím sice zápasím, ale po chvilce je hotovo.

Není to moje chyba, může za to Ashley, která naklonila hlavu, aby náš polibek ještě víc prohloubila.

Není to polibek nijak neklidný, ale mokrý je rozhodně.

Asi tak mokrý jako jsem já.

Přeruším ho a zachytím Ashleyin pohled.

Dívám se na ni, zatímco pomalu beru mezi prsty jedno ramínko její podprsenky a stáhnu je z ramene.

A potom to samé udělám s druhým.

Tohle už ani není o předehře.

I přes její džíny cítím, že Ashley ji nepotřebuje, a bůh ví, že já určitě ne.

Políbím holé rameno a Ashley slastně zakloní hlavu.

Každé zasténání.

Každý vzdech.

Každý zvuk vycházející z Ashleyiných úst je díky mně.

Díky tomu, co dělám.

Tohle je o tom, přivlastnit si každičký kousek Ashleyina těla.

Všechno.

Jako to ona udělala se mnou.

Ok, tak ne úplně všechno.

Zatím.

Ale dostaneme se tam.

Jakmile je Ashley zbavená podprsenky, vezmu obě její prsa do dlaní, a protože mě Ashley celou dobu pozoruje, je tenhle okamžik o to vzrušivější.

Polštářky palců hladím její už dávno naběhlé bradavky.

Ashley se ke mně tiskne spodní polovinou těla a prsty mi svírá ramena, jak hledá nějakou oporu.

Komunikujeme očima.

Připadá mi to, jako bych se dívala do hlubin její duše.

Mám její srdce.

Mám její tělo.

A teď z ní mám úplně všechno.

Přesně jak jsem chtěla.

"Ó, ano," vydechne Ashley, když mé ruce mírně zesílí tlak.

Hnětu její měkká, dokonalá prsa, a upřímně mám pocit, že bych v tom mohla pokračovat klidně celou noc.

Snad k tomu bude příležitost.

"Bože můj, Spencer," vyjekne Ashley, když na levé ňadro přitisknu rty.

Její hlas překypuje touhou.

A třebaže si zkoumání Ashley hodně užívám, nestěžuju si, když její tělo opět získá převahu a plně se přitiskne k mému.

Dopadnu na matraci ve stejné chvíli, kdy Ashleyina ústa dopadnou na má.

Rty už mám oteklé.

Její jsou na tom stejně.

Ale to ji nemůže zastavit.

I přes tu hmatatelnou vášeň, za vším, co děláme, cítím především naši lásku.

Naši vzájemnou lásku.

Ať už mám sexuální zkušenosti jakékoliv, nic se nevyrovná tomu, co mi provádí tahle brunetka, která mě tak nádherně ničí.

Je to, jako by mé tělo bylo stvořeno právě pro ni.

Aby je mohla líbat a prozkoumávat podle libosti.

Jedině pro Ashley.

Všechny dosavadní zkušenosti s jinými holkami se pomalu vytrácejí z mé paměti.

Jako by mě před ní nikdy nikdo neměl.

Připadá mi to jako mé druhé poprvé a jen doufám, že to tak vnímá i Ashley.

Nikdy jsem tolik nemilovala.

Nikdy jsem nazažila, abych někoho tak strašně chtěla a zároveň k tomu člověku cítila něco tak silného.

Měla jsem sex, ale tohle je o tolik víc.

To silné souznění, co jsem k Ashley cítila od první chvíle, kdy jsem ji uviděla, je teď ještě stokrát silnější.

Je moje.

A já jsem její.

Ashley si prolíbává cestičku po mém těle od ramen k bokům, až se na posteli prohýbám. Podívám se dolů, co dělá, a žár jejích očí jen vystupňuje mé vzrušení.

Dívá se mi přímo do očí, a přitom mi z nohou pomalu stahuje kalhoty. Dotek jejích rtů na mé kůži ve mně vyvolává jeden vzdech za druhým.

Pak se začne vracet zase nahoru a k jejím rtům se na té cestě připojí i prsty, které je přesně kopírují.

Všude, kde se dotknou, zanechají hotové peklo.

Nějak jí zvládnu říct, že chci její džíny taky pryč.

Ani se nenaděju, a jsme obě bez kousku oblečení.

Není na nás jediná nitka!

Ashley skloní své nahé tělo na mé a obě při tom kontaktu zasténáme.

Nejsem ani nervózní.

Celé mi to připadá tak dokonalé.

Navzdory jejím lžím právě teď Ashley bezvýhradně věřím.

Což se sice může změnit, ale nechci myslet na to, co by kdyby.

Ach bože!

Naše horké klíny se právě dotkly.

Očividně jsme obě připravené víc než dost.

Jen odpálit!

Ashley se podpírá na předloktích a přirazí ke mně.

Křičím blažeností.

Křičím její jméno.

Už ani nevnímám, jestli pořád sténám.

Ale potřebuju víc.

Ashley to musela poznat, protože přesune váhu a potom ucítím její ruku sjíždět po mém těle dolů.

Tam, kde ji potřebuju.

"Podívej se na mě," přikáže Ashley, když se mi samovolně zavřou oči.

Ach bože!

Její prst mi jen zlehoučka přejede přes klitoris, ale i při tak drobném kontaktu mi boky vystřelí vzhůru.

"Spence, podívej se na mě," zopakuje Ashley svůj příkaz, a i když to vážně není nic jednoduchého, vyhovím jí. "Miluju tě," řekne mi, když se naše pohledy opět střetnou.

Ach bože!

Tahle chvíle je tak intenzivní.

Tak živoucí.

Tak skutečná.

Moc ráda bych, abychom tohle mohly prožít společně, ale když do mě Ashley vnikne, jediné, na co se zmůžu, je držet se jí.

Chci, aby zrychlila.

Já to chci, ale ona dál jede svým tempem.

Pohyby jejích prstů jsou hluboké a rozvážné.

Palcem tu a tam zatlačí na klitoris.

"Prosím, Ash," škemrám bezvýsledně. "Bože můj," vyhrknu a následně mi ze rtů unikne další série vzdychů.

Zvýší rychlost, přesně jak to potřebuju.

Přesně v ten správný okamžik.

Její čelo se opírá o moje.

Zápasím s tím, abych udržela oči otevřené, ale vím, že tenhle okamžik bude ještě mnohem lepší, když vydržím.

Naše ústa jsou sotva milimetry od sebe.

Ale nelíbáme se.

Nic kromě téhle místnosti momentálně neexistuje.

Nic.

Obejmu Ashley nohama.

Ona do mě ostře zajíždí.

Tvrdě.

A rychle.

Opakuju její jméno pořád a pořád dokola.

Cítím, že se to blíží.

Ashley ani na vteřinu nepolevuje.

"Miluju tě," vydechnu, když se začnou probouzet ty známé signály v podbřišku.

Ashley pokračuje dál, její oči mě nepustí ani na chviličku. "Já miluju tebe."

A to je poslední kapka.

Nejsilnější orgasmus, co jsem kdy zažila.

V explozi světla, barev a zvuku.

Jako bych se rozpadala na milion kousků a zase se složila, docela jsem ztratila vládu nad vlastním tělem.

Zmítám se na posteli a křičím svou lásku k Ashley.

Oční víčka se sama od sebe pevně zavřou.

Skoro mi připadá, jako by tahle slast neměla nikdy skončit.

Ashley se zhroutí na mě a její prsty mi dál přinášejí tu nádheru.

Z očí mi unikne pár slz.

Ale jsou to slzy čirého štěstí a to doufám Ashley ví.

Myslím, že ví, protože zasypává mou tvář něžnými polibky.

Je to tak úžasně… čistý okamžik.

Plný lásky.

Tohle nebylo o sexu, tedy jenom o sexu, tohle bylo o tom, že jsem se naprosto odevzdala Ashley.

Přeochotně odevzdala.

Teď jsem její.

A až se trochu vzpamatuju, vím, že nepochybně i já učiním Ashley svou.

O několik hodin později ležíme obě na boku čelem k sobě.

Naše nohy a ruce jsou zlehka propletené, zatímco hlavy pohodlně spočívají na mých parádních polštářích.

Skrz žaluzie do pokoje proniká měsíční svit a zahaluje naše zpola odkrytá těla svou září.

Jsem dokonale ukojená a myslím, že Ashley taky.

Teď už nepochybuju o tom, že Ashley mě miluje.

Vůbec.

Jenže má mysl, která na chvíli dokázala zapomenout na Ashleyiny lži, toho už zase schopná není.

Ale srdce, které ty lži ranily, to jí chce všechno odpustit.

Zdá se, že tu zase jednou máme starý dobrý boj o nadvládu.

Jsem moc unavená, jak fyzicky tak psychicky, abych nechala vyhrát rozum, momentálně převažuje srdce a má láska k Ashley.

Začínají mi těžknout víčka.

Tělo si žádá svůj odpočinek.

Jenže já se nedokážu na Ashley přestat dívat.

Její krása je podmanivá.

"Na co myslíš?" zašeptá Ashley, zatímco mi prsty přejíždí po holé paži nahoru a dolů.

Proč jsi mi lhala.

Nemám žaludek na to, abych svou obavu vyslovila nahlas, náš přeskočený rozhovor bude muset vydržet ještě do zítřka.

Přesto nemůžu před Ashley skrýt úplně všechno, co mi nedává klidu.

Na jedno potřebuju odpověď znát hned, jinak se nevyspím.

"Budeš tu, až se probudím, viď?" zeptám se opatrně.

Pokud Ashley ta otázka ranila, nedává to na sobě znát.

"Jo, budu tu," odpoví tiše. "Budu tady, dokud mě u sebe necháš."

Napořád.

Tak dlouho ji tu chci.

"Dobře," řeknu a následně zívnu. "Miluju tě, Ash."

Ashley mě přitáhne k sobě a já si položím hlavu do ohybu jejího krku. "Já tě taky miluju, Spence, z celého srdce."

Usměju se se rty na její kůži, a i když si nejsem vůbec jistá, co přinese zítřek, Ashleyin jemný dotek mě ukolébá do hlubokého a klidného spánku.

52A

Píseň: You Shook Me All Night Long - AC/DC

Byla jak rychlá mašina
Udržovala svůj motor pěkně nablejskanej
Byla to sakra nejlepší ženská, jakou jsem kdy viděl

Kurňa, to teda jo!

Ashley je sakra nejlepší ženská, jakou jsem kdy viděla!

Nahou!

Viděla jsem nahou Ashley!

Já jedu!

Viděla přímo do mě
Nic mi nenalhávala
Dostávala mě svejma americkejma stehnama

Ó, člověče, Ashley a její stehna.

Její vypracovaná, pevná stehna, hebká jak hedvábí.

Jednoduše umělecká práce.

Mistrovský dílo!

Bravo!

Brala si víc, než bylo zdrávo

Tak to rozhodně není náš případ.

Vůbec!

Až jsem lapal po dechu.

Víckrát, než dokážu spočítat.

Ok, ok, si piště, že jsem to počítala.

Řekla „Pojď a dej si“, ale já už tam dávno byl

A né jednou!

Skórujem!

Na to klidně vsaďte Ashleyinu sladkou prdelku, že já skórovala jak o život!

Z ní se i stěny začnou třást

V jednu chvíli jsem si vážně myslela, že máme zemětřesení.

Země se zachvěla

No, vždyť to říkám.

Hlava mě bolela

Nemluvě o tom, jak mě bolelo tělo!

A ji bolelo taky.

Ashleyino nahý tělo!

Dělali jsme to a tys -

Dělaly jsme děti, aby bylo jasno.

No, ne doslova, ale chápete.

Řádili jsme celou noc

A dneska ráno taky!

Ashley tady byla, když jsem se vzbudila.

Teda, řeknu vám, ta mi udělala takovýho budíčka, že na něj jen tak nezapomenu!

Její rty mě líbaly všude po celém těle.

Včerejší noc byla o lásce.

Dnešní ráno bylo čistý chtíč.

Jednou, dvakrát, třikrát!

Jůůhůů!

Je ti jasný, že se nic nevyřešilo, vůbec nic.

Hej!

Kdo to sakra byl?

No, každopádně, jak jsem říkala, dnešní ráno jsme s Ashley trávily…

A na rozdíl od tý písničky, co posloucháš, Ashley lhala.

Budu ten hlas ignorovat, jinak vám snad nikdy nedopovím, jaké jsem měla ráno, kdy se děly fantastické věci.

Opakovaně.

Víš, co se taky dělo opakovaně?

Já si tě nevšímám!

To, že Ashley lhala!

Jo.

Takže. Ten otravnej hlas by měl krucinál sklapnout, jinak bude má skvostná nálada, kterou má na svědomí Ashley a její milování, úplně fuč.

Ashley je mimochodem právě teď ve sprše, zatímco nám připravuju snídani. Dlouho jsem přemýšlela, že se k ní připojím, ale obě se potřebujeme najíst, což se nestane, pokud tam vlezu.

Páni.

Počkat.

Ashley je nahá v mý sprše a já stojím v kuchyni.

To je úplně špatně.

Ať se na to podíváte, z jaké strany chcete.

Myslím, že tam nakouknu.

Jop.

Přesně to hned teď udělám.

Kruci!

Zrovna jsem slyšela, že zastavila voda.

Néé!

No co, můžeme si dát snídani, pak sebe navzájem a pak si dáme sprchu.

Můj novej plán je kurevsky vymakanej!

Yeah, baby!

Já nikam nepůjdu. Ignoruj si mě, jak chceš, ale já ti nepřestanu mluvit díru do hlavy, dokud si s Ashley nepromluvíte.

Gah!

Ten hlas je tedy pěknej vopruz.

Vopruz, co má pravdu.

Zavři zobák!

Fajn!

Nech mě na pokoji a já s Ashley promluvím.

Děkuju!

Po snídani.

Ha!

Vsadím se, že blbeček hlas tuhle malou klauzuli nečekal.

Pokračuju dál v přípravě snídaně, předstírajíc, že jsem se právě nehádala sama se sebou, zatímco mi v pozadí hraje Ashleyina oblíbená stanice.

Nejsem já ta úplně nejlepší přítelkyně na světě?

Tedy alespoň myslím, že jsem Ashleyina přítelkyně. Vždyť jsme si vzájemně vyznaly lásku a sladce, přesladce jsme se milovaly, tak to snad znamená, že jsme spolu.

Což?

"Snídaně je hotová," zavolám radši směrem ke koupelně, než si ještě začnu pokládat otázky, na které neznám odpovědi.

"Za chvilku jsem venku," ozve se Ashley.

Jéé.

Ta zní roztomile.

Já se osprchovala ještě před ní, abyste náhodou neřekli, že jsem čuně.

Rádio ani moc nevnímám, zatímco prostírám stůl a ujišťuju se, aby všechno vypadalo dokonale.

Naše dokonalá první společná snídaně.

Jak úžasné!

Ale jste vlastně s Ashley spolu?

To je ta hlavní otázka.

Argh!

Už se chystám třísknout hlavou o stůl, abych ten hlas umlčela, když v tom upustím talíř, který právě držím v ruce.

…a žhavou novinkou je, že tenhle týden vám představíme nejnovější rockovou senzaci. Ashley Davies…

Ježišmarjá!

Slyšeli jste to?

Ježišmarjá!

…má být podle všeho budoucí velká hvězda, a jestli můžeme soudit z její první nahrávky, pak je jasné, že tahle holka nám rozhodně má co ukázat…

"Ashley!" zařvu jako na lesy. "Rychle sem naklusej!"

Panebože!

Oni mluví o Ashley!

Panebože!

Naštěstí se ten talíř, co jsem ho upustila, nerozbil, ale i kdyby, bylo by mi to jedno. Tohle je mnohem, mnohem důležitější, než blbý nádobí.

Dveře do ložnice se rozlítnou a z nich se vyřítí vyděšená, leč naprosto rozkošná Ashley v černých elasťákách a tílku, co jsem jí půjčila.

Moje oblečení na Ashley vypadá fantasticky.

A jsem si jistá, že ještě líp by na ní vypadalo moje neoblečení.

Jsem já to ale vtipálek!

Až na to, že to vůbec vtip nebyl.

Musím si zapamatovat, že pro ni mám nakoupit nějaké crop topy, aby už nikdy nebyly ty její božské břišáky takhle schované.

"Co se děje?" ptá se Ashley bez dechu, jakmile je u mě. "Jsi zraněná? Stalo se něco?"

Jéé!

Ona má o mě starost!

Netušila jsem, že je možné být tak strašně zamilovaná.

Prudce zavrtím hlavou a přitom poskakuju na místě. "Poslouchej, poslouchej, co říkají."

Ashley mě pozoruje, jako bych ztratila rozum. "Co kdo říká? Spence, co to…"

Zakryju jí dlaní pusu a nakloním hlavu směrem ke stereu.

…z toho, co jsem slyšela, Ashleyin první singl 'Chci být tvá' má našlápnuto být hitem číslo jedna…

"Panebože!" vykřikne Ashley s obrovským úsměvem na tváři.

Já vím!

Přesně moje reakce.

"Panebože!" vykřikne znovu. "Nemůžu tomu uvěřit. Vážně mluví o mně?"

Zasměju se tomu, jak je šokovaná a obejmu ji. "Mám za tebe takovou radost." Ashley se ke mně připojí v poskakování po kuchyni. "A jsem zatraceně pyšná."

Zbožňuju mít ji v náručí.

"Nevěřím, že se to vážně děje," vypískne Ashley a stiskne mě ve svém objetí. "Miluju tě."

Chystám se zareagovat důrazným „já tě taky miluju“, když zachytím další útržek z toho, co žena v rádiu říká.

…ale nedělejte si moc velké naděje, vy všichni svobodní pánové tam venku. Vypadá to, že Ashley už je zadaná…

Zarazím se uprostřed pohybu a stejně tak i Ashley.

…z fotek, co jsou od včerejška v oběhu, je docela jasné, že Ashley je velmi spokojená se svým přítelem, se kterým je už od střední školy. A to mi věřte, že je to kus. Zdá se, že slečna Davies je šťastně zamilovaná…

Její slova na mě dopadnou jako tuna cihel.

Rovnou na hlavu!

Ruce mi klesnou podél těla, a když o krok odstoupím, nemůžu se jí ani podívat do očí.

…no, asi si budeme muset počkat ještě pár dní, než to všechno uslyšíme od Ashley osobně. Kdybych já sama neměla přítele, asi bych na Ashley a jejího chlapa pěkně žárlila, ti dva tvoří dokonalý pár…

Dokonalý pár!

Dokonalý pár!

Dokonalý pár!

Vždyť nejsou ani pár, ty jedna pitomá náno z rádia!

Ashley je moje!

Ashley vypne stereo, jenže škoda už byla napáchána.

Když konečně zvednu hlavu, spatřím na Ashleyině tváři rozpačitý výraz a to je na mě moc.

"Tys mi lhala," vyprsknu. "Lhalas mi pořád a pořád dokola, jak jsi mohla?"

Štěkám na ni svá obvinění a přitom ztrácím veškerou sebekontrolu, co jsem si myslela, že mám.

Vypadá to, že si tedy konečně pěkně promluvíme.

Ale něco mi říká, že to nebude probíhat tak klidně, jak jsem si představovala.

Ashley tam jen stojí a mlčí.

Typický!

Oněměla.

"Věřila jsem ti, Ashley." Cítím každou špetičku zrady, o které jsem si myslela, že je pryč po tom, co Ashley řekla, že mě miluje. "Svěřila jsem ti něco, co o mně nikdo jiný neví, zato tys o sobě všechno držela pěkně pod pokličkou."

Zakolísá mi hlas, ale brečet nebudu.

Na to jsem příliš rozzuřená.

"Proč jsi lhala?" ptám se, ale Ashley dál zůstává netečná a zticha. "Tak sakra odpověz!"

Asi bych si měla v duchu napočítat do deseti, nebo mi přeskočí úplně.

Ashley se tváří, jako by nejradši byla kdekoli jinde, jen ne tady se mnou. "Je mi to líto."

Ah!

Ona mluví!

"Já nechci omluvy," odseknu. "Já chci vysvětlení."

Ok, ok, omluvu chci taky, ale nejdřív chci hlavně vědět, co si sakra myslela.

"Když jsi řekla, že mě miluješ, vyděsilo mě to…" začne Ashley.

"Tady nejde o to, co bylo v pátek," řeknu rychle. "Tys mi lhala od chvíle, co jsme se poznaly."

Ashley je očividně nepříjemné, jakým směrem se mé otázky ubírají. "Já…uh…nevěděla jsem…"

Hrozně nerada ji vidím takhle rozrušenou, ale nemůžu jí pomoct.

Musí se otevřít, pokud pro nás má být nějaká šance.

"Nevím, co na to říct," hlesne Ashley přiškrceným hlasem a přeruší oční kontakt.

"Můžeš začít s tím, že mi vysvětlíš, proč využíváš Aidena, aby ti dělal zástěrku." Ashleyina hlava vystřelí překvapením nad mým prohlášením.

Ou, no jo.

Ona vlastně o mém rozhovoru s Aidenem neví.

Její falešnej přítel!

Dokonalý pár!

"Měla jsem to štěstí načapat Aidena s mým bratrem in flagranti," vysvětlím a přeběhne mi mráz po zádech.

Fuj!

Fuj!

Fuj!

"Chtěla jsem mu nakopat zadek za to, že tě podvádí, ale samozřejmě je jasný, že nemůžeš někoho podvádět, když ve skutečnosti nejsi její přítel, že jo." Musím uznat, že ačkoli nejsem zrovna fanoušek do takových tirád, je docela fajn pocit dostat to všechno ze sebe. "Aiden neměl jinou možnost, než mi to všechno vysypat, protože jinak by dostal co proto."

Počkat.

To se vážně zastávám Aidena?

Tak to bych tedy nikdy nečekala.

"Takže se tě zeptám ještě jednou, proč jsi mi lhala?" Teď nemá jinou možnost, než prostě odpovědět.

Doufám.

52B

"Musela jsem lhát," odpoví Ashley tiše a vypadá zahanbeně.

Jo.

Aby taky ne!

Měla by se za sebe stydět.

Obrátím oči v sloup, protože tohle není vysvětlení. "Proč?"

"Je to složitý," řekne Ashley záhadně jako obvykle.

"Jestli nehodláš být upřímná, nevidím důvod v téhle konverzaci pokračovat," upozorním ji rázně. Nenechám se vtáhnout do hlubin jejích hnědých očí, které na mě vzhlížejí plné lítosti a smutku. "Nebo v nás, když na to přijde."

Je vůbec nějaké my?

Nevypadá to dobře.

To rozhodně ne.

Moje hrozba má kýžený účinek, protože upoutalo Ashleyinu pozornost. Radši bych ale byla, aby to takhle nemuselo být.

"Ne, počkej," zvolá Ashley, když se otočím zády. "Má nahrávací společnost chce, abych nebyla teplá."

Pomalu se otočím čelem k Ashley a jsem překvapená, když ji uvidím plakat. "Co tím přesně myslíš?" zeptám se, aniž bych se ji snažila utěšit.

Nemůžu.

Kdybych to udělala, riskovala bych, že se nikdy nedostanu k jádru celého příběhu.

"Odmítli se mnou podepsat smlouvu, pokud jim nedokážu, že jsem hetero," pokračuje Ashley a drží se pevně rukama kolem pasu. "Tak jsem požádala Aidena, aby mi pomohl je přesvědčit."

Ok.

Začíná se nám to celé vyjasňovat.

"Proč jsi mi to neřekla?" zeptám se jemně.

Teď by byla velká chyba odcházet, když se mi konečně začíná otevírat.

"Nemohla jsem," řekne Ashley, když si utírá mokré oči. "Nemohla jsem to říct vůbec nikomu, abych neriskovala, že se to provalí. Chtěla jsem ti to říct, vážně, ale nevěděla jsem jak."

"Takže lhát mi byla lepší varianta," odtuším s dalším návalem hněvu v hlase.

"Technicky vzato jsem ti nelhala až do včerejška," zašeptá Ashley. "Nikdy jsem ti neřekla, že je můj přítel."

Och.

Tak to teda ne!

Tohle ať na mě vůbec nezkouší.

"Zešílelas?" Už mi ani nevadí, že brečí. "Věděla jsi, co si myslím, muselas to vědět, a teď tu stojíš a budeš mi tvrdit…"

"Máš pravdu," skočí do toho. "Věděla jsem to, ale byly jsme jen kamarádky, tak jsem si říkala, že nezáleží na tom, jestli je Aiden můj přítel, nebo ne."

Možná bych měla Ashley poradit, že by si měla oprášit zásady pravdomluvnosti, protože právě teď jí to fakt nejde.

"Tohle celý zní úplně jinak, než by mělo," zamumlá si Ashley spíš pro sebe.

"Jo, to teda," souhlasím. "Dost blbě to zní."

Cítím, že se začínám podvolovat vzteku.

"No dobře, tak když mi nehodláš dát jedinou normální odpověď, řekni mi aspoň tohle," začnu a založím si ruce na prsou. "Po včerejší noci a dnešním ránu už nebudeš dál předstírat, že Aiden je tvůj kluk, že ne?"

To by měla být pro Ashley snadná odpověď.

Jestli řekne, že ne, můžeme se odpíchnout od toho.

Malé krůčky.

To by mi vyhovovalo.

"Já musím, Spence," odpoví Ashley, načež musím zatnout zuby. "Neznamená to nic, protože jím není, ale musím v tom pokračovat."

Takže.

Jo.

Slyším v hlavě bzučák.

Špatná odpověď!

"Nemusíš vůbec nic," vpálím jí do tváře. "A nemůžu ani uvěřit, že bys vůbec chtěla, po tom všem, čím jsem si kvůli tobě prošla."

"Ale vždyť to není skutečné," namítne Ashley. "Proč by na tom mělo záležet?"

To jako vážně?

Možná je opravdu blázen.

Jakože zralá do Bohnic.

"Protože je to lhaní, Ashley, nebo už snad ani nepoznáš rozdíl?" odvětím sarkasticky. "Myslelas vůbec na to, co to všechno bude znamenat pro mě?"

Haló!

Nejradši bych jí dala pohlavek.

"Vždyť o nic nejde," řekne na to Ashley, ale je vidět, že ani ona sama tomu nevěří.

"Ale jde," stojím si za svým. "Jde o hodně, protože ty tady necháváš nějakou nahrávací společnost, aby rozhodovala o tom, koho budeš milovat."

Ashley kroutí hlavou, zatímco padají další slzy. "Já se rozhodnu, koho budu milovat."

"No tak se rozhodni!" zakřičím jak šílená.

Tohle nikam nevede, jenom se motáme v kruzích.

Seberu všechnu příčetnost, co mi zbyla, a rozhodnu se zkusit jiný přístup.

Něco bez křiku a obviňování.

Přejdu k Ashley a vezmu ji za ruce. "Podívej, nechtěla jsem tak vylítnout, ale jsem z toho frustrovaná a rozčilená." Stisknu její dlaně a čekám, až Ashley vzhlédne. "Je na čase s tím lhaním přestat."

"Ty to nechápeš," hlesne Ashley.

"Tak mi to vysvětli, Ash," zašeptám. "Můžeš mi věřit, jenom mě k sobě pusť, prosím." Stáhnu jednu ruku a pohladím ji po tváři. "Prosím."

Netušíš, kolikrát jsem ti to chtěla říct," začne Ashley třesoucím se hlasem. "Když jsem tu první noc zjistila, že jsi na holky, tak jsem zpanikařila, protože jsem si byla jistá, že poznáš, že já jsem taky."

Ah.

Můj nový přístup funguje.

"Okamžitě mě to k tobě táhlo a já se snažila své city ignorovat," pokračuje a já poslouchám. "Přesvědčovala jsem se, že mezi námi může být jenom přátelství, i když jsem chtěla víc."

Mluv dál, hlavně mluv dál.

Musím ji tiše povzbudit, jinak by mohla zmlknout.

"Bylo mi s tebou tak hezky a to mě děsilo." Ashleyin hlas je sotva slyšitelný. "Chtěla jsem být silná, držet si od tebe odstup, ale nešlo to. Potom jsem dokonce nabyla přesvědčení, že někdo tak úžasný jako ty, by se na mě ani dvakrát nepodíval."

Huh?

Musela spadnout na hlavu.

Jak si tohle může myslet?

"Po tom, co jsi mi vyprávěla o Melisse, jsem nechtěla nic jiného, než tě ochránit a jí vymlátit duši z těla." Usměju se nad jejím milým zápalem, ale pusu nechávám zavřenou. "Dala jsem ti maturitní ples, protože si zasloužíš mít tuhle vzpomínku, a když jsme tehdy spolu tancovaly, věděla jsem, že nejsem jediná, kdo cítí něco víc než přátelství."

Zajímavé.

Přesně to napadlo i mě v tu samou chvíli.

"Jenže pak ses začala stahovat zpátky, stejně jako já, a já nevěděla proč." Ashley i já začínáme mít zase oči plné slz. "Myslela jsem, že možná proto, že vidíš pod tu mou přetvářku a vidíš, jaký jsem vadný zboží."

Ach ne!

Netušila jsem, že si něco takovýho myslí!

"Nejsi vadná," pronesu. "Ty jsi ten nejhodnější člověk, co znám."

Ashley mi odmítá věřit. "Ne, to nejsem," pře se. "Vždycky všechno pokazím, a tohle není jiné."

Ohhh!

Jak si tohle může jenom myslet?

Ok, ok, tak lhala, to jo, ale určitě na tom není tak zle.

Prostě udělala pár špatných rozhodnutí.

Stejně jako já.

Měla jsem být ohledně svých citů upřímná trochu dřív.

"Tolikrát jsem se pokoušela to v sobě udusit, protože jsem věděla, že s tebou nemůžu být." Ashley zase mluví, měla bych dávat pozor. "Snažila jsem se, moc jsem se snažila, jenže jsem nikdy předtím nebyla zamilovaná, a prostě to nešlo."

Jeee!

Mohla by být ještě milejší?

Počkat.

Cože?

"Co tím myslíš, že se mnou nemůžeš být?" zeptám se co nejklidnějším tónem.

"Nemůžu s tebou být otevřeně," upřesní Ashley, jenže její vysvětlení se mi zrovna dvakrát nelíbí.

"Takže tys mi vyznala lásku s vědomím, že nám ani nedáš šanci?" Pustím Ashley, krev se ve mně vaří. "To jsi neměla dělat."

"Už jsem to v sobě nedokázala držet," odpoví Ashley, asi si myslí, že tohle nějak pomůže.

To tedy fakt nepomáhá!

Chudinka jedna!

Až na to, že není!

"Zasloužila sis znát pravdu," Ashley se mě pokusí vzít za ruce, ale nenechám ji. "A já už ti nechtěla dál lhát."

"Ale náš vztah chceš držet v tajnosti, co?" zeptám se hořce.

Ashley asi pořád nechápe, o co mi jde. "Tak to není, ale zkrátka musím předstírat, že jsem s Aidenem."

"Ty jsi neuvěřitelná," vykřiknu a rozhodím ruce do vzduchu. "No vážně. Já nebudu lhát, Ashley, je mi líto, ale nebudu. Na lžích jsme tohle celý začaly a v tom už nehodlám pokračovat."

Není na tom nic špatného.

A já se nezavřu zpátky do skříně.

Kvůli Ashley.

Nebo komukoli jinému.

To není žádný život.

"Copak tě neunavuje neustále skrývat, kdo jsi?" začnu nervózně přecházet po místnosti, protože její zřejmá nechápavost závažnosti téhle situace mě vážně udivuje.

"Když to neudělám, tak hodně ztratím," řekne Ashley, jako by mi to mělo pomoct pochopit její pohnutky.

"Takže radši budeš mít slávu a bohatství, než abys byla sama k sobě upřímná." střelím po ní, zatímco dál pochoduju.

"Ale prosím tě, o tohle vůbec nejde," utrhne se na mě Ashley. Jak se opovažuje myslet si, že má právo být naštvaná. "Hudba je to jediné spojení s mým tátou, kdybych přišla o smlouvu, jako bych znovu ztratila jeho."

Ááh, tak teď se to bude snažit uhrát na mrtvýho tatínka.

Hezkej pokus, ale to neprojde.

"Myslíš, že on by chtěl, abys svou kariéru postavila na lži?" ptám se jí, protože znám odpověď. Slyšela jsem o Raifu Daviesovi dost na to, abych věděla, že by rád nebyl.

"Sklapni, Spence," Ashley očividně odpověď taky zná.

Myslím, že nastal čas, abychom přestali jednat v rukavičkách.

"Nesklapnu," zastavím se na místě. "Lidi, co jsou falešní, se mu hnusili, řeklas mi to. To byl taky jeden z důvodů, proč tě odrazoval od toho, pouštět se do branže, i když bylo jasný, že si to nenecháš rozmluvit. A ty se teď klidně staneš jedním z těchhle lidí jenom proto, aby nepřišla o svou drahocennou smlouvu."

"Drž hubu!" křičí Ashley a mně je jedno, že jí ubližuju.

Potřebuje dávku reality.

A pořádnou.

"A co Aiden?" ptám se. "Myslela jsi na to, co po něm vlastně žádáš? Do jaký pozice ho stavíš?"

Ashley teď vzlyká.

Ale já jedu dál.

"Je kvůli tobě ochotný skrývat svůj vztah s mým bráchou, protože tak moc je k tobě loajální," pokračuju, překvapená, že jsem taky nezačala znovu brečet. "Udělal by pro tebe cokoliv, Ashley, kromě toho, aby ti řekl, jak moc tvé lži ovlivňují jeho vlastní život."

Ashley do mého proudu slov pořád vrtí hlavou.

"Hodláš celou svou kariéru vybudovat na lži." Stojím přímo před Ashley a pohybem ruky ji donutím, aby se na mě podívala. "Co to pak bude za kariéru? Všichni tví fanoušci, úplně všem budeš lhát, protože jsi moc zbabělá na to, aby ses postavila své nahrávací společnosti."

"Nevíš, o čem mluvíš," odpoví Ashley přes sílící pláč.

"Och, já bych řekla, že vím." A pak mi něco docvakne. "Pohádala ses s ním, když se vrátil z New Yorku, že jo?" Ashley neodpoví, ale já vím, že mám pravdu. "Řekl ti o Glenovi a tebe to vystrašilo, co?"

Někdy dovedu být hrozná blondýna.

Teď ne.

Všechno vidím úplně jasně.

"Nikdo tě nemůže nutit k něčemu, co sama nechceš," řeknu ledově. "Možná jsi ani neměla v úmyslu mít se mnou nějakej vztah."

"To není pravda!" vykřikne Ashley. "Já tě miluju, Spence, vážně."

"Problém je, že já už vůbec nevím, jestli ti to věřím," odvětím vážně. "O všem ostatním jsi lhala, proč bych ti měla věřit tohle?"

"Protože je to pravda," řekne Ashley a nahne se k polibku.

"Ne, nemůžeš mě políbit a čekat, že na všechno zapomenu," řeknu a ustoupím od ní.

Ashley poklesnou ramena a hlasitě si vzdychne. "Pokud se vyautuju, je ve smlouvě doložka, kvůli který bude okamžitě neplatná."

"Tak prostě půjdeš a podepíšeš s někým jiným." Nějak nechápu, že na to nepřišla sama.

"A jaká společnost by asi chtěla mít smlouvu se začínajícím gay umělcem," ušklíbne Ashley. "O ty se zrovna nikdo nepopere. Pro tohle jsem dřela celý život; nemůžu se toho jen tak vzdát."

"Ale zrovna tak jsi ochotná vzdát se mě," kontruju s lusknutím prstů.

Oh.

Tohle nečekala.

To je dobře!

"Nechci se tě vzdát," řekne Ashley upřímně. "Proč prostě nemůžeme být chvíli… nenápadné?"

"A jak dlouho by to asi tak bylo?" zeptám se, i když je to otázka čistě řečnická. "Nechci se s tebou někde potají plížit, nechci na veřejnosti předstírat, že jsem tvá kamarádka, nechci nutit vlastní rodinu ke lžím jen proto, že ty se bojíš."

"Takhle by to ale nevypadalo," odsekne Ashley a já vám přísahám, že si připadám, jako bych mluvila do zdi.

"Ano, právě tak by to vypadalo," pronesu věcně. "Pokaždé, když půjdeš na nějakou promo akci, bude po tvém boku Aiden, ne já. Pokaždé, když získáš nějakou cenu, bude to on, kdo s tebou bude ten moment sdílet, ne já. Pokaždé, když někde budeme spolu my dvě, nebudu tě moct ani vzít za ruku, natož pak ti dát blbou pusu, protože chraň bůh, kdyby byl poblíž někdo s foťákem."

Ashley si prohrábne vlasy. "Ale ve skutečnosti bych nebyla s ním, nic by to neznamenalo."

"Koho to zajímá!" skoro ječím. "Vidělas mě tancovat s jinou ženou a vylítla jsi, protože jsi žárlila. Taky to neznamenalo nic, ale pro tebe jo. Tohle zase znamená něco pro mě.

Mé odhodlání nebrečet bere za své, když si představím svůj život s Ashley, když bychom se musely skrývat.

Miluju ji, ale nemohla bych takhle žít.

"Jsem na tebe pyšná a nechci se před světem schovávat." Přiblížím se k Ashley na důkaz svých slov. "Co na tom, že máme jinou sexuální orientaci, Ashley? Přála bych ti, abys měla ve svém životě víc lidí, kteří by ti ukázali, že na tom není nic špatného. Za lásku, kterou k tobě cítím, se není třeba stydět, a já nehodlám podporovat tu teorii, která tvrdí opak."

"Spence, prosím, nemůžeš se na to podívat z mé strany?" šeptá Ashley a obejme mě. "Oni mi jasně řekli, že když tu smlouvu poruším, postarají se, abych si na hudební scéně ani neškrtla, nikdo se mnou nebude ztrácet čas. Přišla bych o všechno."

Přitisknu čelo k Ashleyinu a podívám se jí hluboko do očí. "Pořád bys měla mě."

"A co když nám to nevydrží?" pošeptá Ashley. "Pak bych neměla vůbec nic."

"Takže to s námi radši vzdáš dřív, než jsme vůbec začaly." Zavrtím hlavou a přes slzy vidím rozmazaně. "To je dobrý vědět."

"Nic nevzdávám, jenom jsem realistická," řekne Ashley a já mám chuť ječet. "Pojďme to prostě zkusit a uvidíme, jak se to vyvrbí."

Kroutím hlavou ze strany na stranu. "Ne, už teď to strašně bolí, že jsi ochotná mě skrývat."

"Přestaň to pořád říkat," utrhne se Ashley. "Tyhle věci nejsou jen černé nebo bílé, nejsou."

"Ale ano, jsou." Vymaním se z Ashleyina obětí a zároveň s tím všechny mé sny o naší společné budoucnosti letí oknem někam pryč. "Buďto mě miluješ dost na to, abys se mnou byla, nebo nemiluješ."

Možná se teď chovám nefér.

Jenže Ashley se zas nechová fér ke mně.

Všechno má své meze.

Řekla bych, že jsem Ashley ukázala dost velké pochopení, když jsem zjistila to o Aidenovi.

Jenže čeho je moc, toho je příliš.

Byla jsem připravená jí všechny ty lži odpustit, ale ona po mně chce, abych v tom nekonečném cyklu nečestnosti pokračovala.

Já ale nejsem taková.

A nezměním se ani kvůli ní.

Nehledě na to, jak moc ji miluju.

"Tys nevyrůstala tak, jako já," poukáže Ashley. "Já nikdy nezažila tu podporu, co jsi měla ty, takže jediné, o co tě žádám, je, abys pochopila, proč to pro mě není jednoduché."

Nevím, co je horší. To, že jsem dostala včerejší noc a dnešní ráno s Ashley, nebo kdybych ji neměla vůbec?

Protože vám upřímně řeknu, že je ve mně momentálně velká část, která by byla radši, kdybych ji neměla vůbec.

To, co se blíží, by totiž bylo mnohem snazší, kdybych nikdy nepocítila tu nádheru, kterou jsem zažila s Ashley.

"Ale ono by to nemělo být těžký," zašeptám a celá se roztřesu. "A není to omluva, za kterou se můžeš schovat, když nechceš udělat, co je správný. Ty víš, že to správný je."

Ashley chce zareagovat, ale já ještě neskončila.

Musím to ze sebe dostat dřív, než ze mě bude ubrečená hromádka.

"Teď, právě teď máš šanci udělat správnou věc." Utřu si tváře hřbetem ruky. "Pomůžu ti najít jinou nahrávací společnost, Ash, i můj táta ti pomůže, my všichni, ale ty musíš udělat ten první krok a přestat lhát, to jediný po tobě žádám. Někdy musíš riskovat, hodně riskovat, i když máš strach."

Ashley vrtí hlavou a to je má odpověď. "Promiň, ale nemůžu."

Srdce se mi tříští, protože je to tady. "No, já taky ne."

I když jsme v mém bytě, potřebuju vypadnout.

Otočím se, popadnu klíče a vyjdu ze dveří, než si to rozmyslím.

Ashley za mnou neběží a mně to láme srdce nanovo.

Nevím, kam jdu, ale vím, že Ashley nejde se mnou.

Na to si asi budu muset začít zvykat.

Bez ohledu na to, jak moc to bolí.

53

Poté, co jsem opustila svůj byt, jsem se jen bezcílně projížděla.

Poté, co jsem opustila Ashley.

Nechala jsem Ashley za sebou a už teď mi šíleně chybí.

Jak jen tohle, pro všechno na světě, zvládnu?

Nezvládnu.

Neumím si představit, že se ještě někdy budu cítit jinak, než zlomeně.

Mám pocit, jako by mi někdo vyrval srdce z těla a nahradil je nicotou.

Mám v hrudi prázdnou díru a jen jeden člověk ji může zaplnit.

Škoda že právě ten člověk se mnou nechce být.

Ok, ok, Ashley se mnou chce být, akorát že pouze pod jejími podmínkami, a i když bych hrozně moc chtěla, aby to nebyla pravda, musím to přijmout.

Nakonec jsem zastavila před domem rodičů.

Mohla jsem sice zavolat Jessie, a něco mi říká, že Glen buďto už teď ví, nebo se brzy dozví, co se seběhlo, ale nějak mi návštěva našich vyšla jako nejlepší volba.

Sedím nehnutě v autě před jejich domem už půl hodiny.

Doslova se nemůžu pohnout.

Jsem jak ochrnutá.

Bolestí a žalem.

Nohy a ruce mám jak z olova.

Co jsem sem přijela, tak jen sedím a zírám do prázdna.

V jednu chvíli si myslím, že mám holku svých snů v kapse, jen abych vzápětí zjistila, že je pryč, a to tak rychle, že se mi z toho protočily panenky.

A srdce roztříštilo.

Na milion podělaných kousků.

Koukám do blba a v hlavě si pořád dokola přehrávám všechny fantastické chvíle, co jsem s Ashley prožila.

Každičká chvilka mi v mysli vytane jako bych se dívala na film.

Jak se smějeme.

Jak se usmíváme.

Jak zpíváme.

Jak spolu tancujeme.

Jak se líbáme.

Jak se milujeme.

Všechny tyhle chvíle se prolínají jako nějaká písnička o lásce, kterou si nemůžu přesně vybavit.

Ale ať se snažím, jak chci, abych na konci viděla šťastný konec, tak můj sestřih pokaždé končí tou samou scénou.

Jsem to já, jak odcházím od Ashley.

Stála tam a na tváři měla ten nejsmutnější, nejžalostnější výraz, co jsem kdy viděla.

Málem mě to donutilo se otočit.

Ale nemohla jsem.

Nemohla, když jsem věděla, že kdybych se rozhodla žít tak, jak to po mně Ashley chtěla, nakonec bychom se ocitly v té samé situaci.

Dříve nebo později, stejně by to dopadlo tak, že bych od ní odešla.

Protože já bych zkrátka nedokázala žít jinak, ne když bych nemohla být sama sebou.

Zkoušela jsem chodit s klukama.

Zkoušela jsem být Sexy Spencer.

Zkoušela jsem nebýt takové nemehlo.

Zkoušela jsem to a nešlo to.

Pokaždé.

Já můžu být pořád jedině já.

Spencer Carlinová.

A navzdory tomu, jak jsem právě teď ztrápená, doufám, že jednoho dne bude i Ashley svůj život žít tak, aby byla sama sebou.

I když já u toho třeba nebudu, abych to viděla.

Dala bych cokoli, aby ten den přišel a já byla po jejím boku.

Někdo mi zlehka zaklepe na okno a následně uslyším mámin hlas. "Spence?"

Otočím hlavu a zaksichtím se, protože mi přímo do očí svítí ostré kalifornské slunce.

Bylo by fajn, kdyby nebylo tak jasno, když já mám uvnitř takovou temnotu.

"Čau, mami," pozdravím ji bezbarvým hlasem.

"Jsi v pořádku?" ptá se se znepokojenými vráskami na čele. "Jsi tady venku už docela dobu."

Kývnu hlavou, protože mluvení by vyžadovalo příliš námahy.

Máma mi nevěří.

A má proč.

Nikdy jsem nebyla moc dobrá lhářka, což je taky jeden z důvodů, proč jsem nemohla souhlasit s Ashleyiným návrhem.

Je víc než možné, že bych se někdy v budoucnu prokecla, a už jenom ta myšlenka, že bych to byla já, kdo by třeba zničil Ashley kariéru, je naprosto strašná.

Cítila bych neskutečnou vinu.

Je spousta důvodů, proč vím, že jsem se rozhodla správně.

Ale taky je tu jeden obrovský důvod, kvůli kterému se sama sebe ptám, jestli jsem neudělala chybu.

Ashley.

Možnost být s ní by možná mohla stačit k tomu, abych to všechno přehodnotila.

Možnost to je, ale nic to nemění.

Tohle je na houby!

Na hovno!

Následuju mámu dovnitř a nechám se usadit na pohovku v pracovně.

"Co se stalo?" zeptá se opatrně.

Všechno.

Zhroutil se mi celej svět.

Neodpovídám.

Jenom na mámu koukám.

Vezme mou tvář do dlaně.

Vidím na ní, jak ji trápí mě takhle vidět, protože o mě má starost.

Otevřu pusu, abych jí řekla, že jsem v pohodě, ale zase ji rychle zavřu, protože to není pravda.

Rty se mi roztřesou s návalem všech emocí, které jsem v sobě dusila od chvíle, co jsem před celými hodinami odešla od Ashley.

Vrhnu se mámě kolem krku a úplně se sesypu.

Pevně mě u sebe drží, moje vzlykající a třesoucí se tělo, a já brečím ještě víc.

Zabořím jí hlavu do ramene a všechno to nechám vyplout.

Máma nic neříká, jen mě hladí po zádech, stejně jako když jsem si jako dítě zlomila nohu.

Nebo když jsem nedostala hlavní roli ve školním představení.

Nebo když mě Melissa podvedla.

Každým bolestným okamžikem v mém životě mi pomohla projít moje máma, která mě vždy dokázala utěšit, a právě proto jsem i dnes tady.

Protože potřebuju, aby mi pomohla se přes to dostat.

Potřebuju její sílu, aby mě postavila zpátky na nohy, protože sama jsem tak hrozně slabá.

A tady si uvědomím, že Ashley nikdy neměla takovou matku, za kterou by mohla jít.

Takovou, na kterou se může spolehnout, nehledě na cokoli.

Teď o tomhle nemůžu přemýšlet, nemám v sobě sílu na to, abych si představila sebe na jejím místě.

Ráda bych řekla, že jsem takový charakter, abych se dokázala zastavit a podívat se na všechno z větší perspektivy, nekoukat jen na sebe, ale právě teď jsem naprosto sžíraná vlastní bolestí, abych tohle dokázala.

Když se mé vzlyky změní v občasnou škytavku, mamka se odtáhne. V očích má slzy, ale je přesně tím silným pilířem, který potřebuju. "Chceš mi říct, co se děje?"

Zavrtím hlavou, protože na to nemám energii.

"Dobře," řekne na to, ale vím, že by se nejradši vyptávala dál. "Co kdybych ti teď připravila velkou misku zmrzliny, a až s ní budeš hotová, tak pak mi to třeba řekneš?" Utře mi z tváří zbytek slz, ale s tím se nemusela obtěžovat, protože cítím, že s pláčem ještě zdaleka nekončím.

Opřu se zády o pohovku a obejmu si kolena přitisknutá k hrudi. "Můžu ji mít s čokoládovou polevou?" popotáhnu.

Mamka si stoupne a usměje se na mě. "Můžeš mít, cokoli jen budeš chtít." Dá mi pusu na čelo a zmizí do kuchyně.

Ne, to nemůžu.

Jediné, co chci, je Ashley.

A tu jsem ztratila.

Nadobro.

Máma se o chvíli později vrací s dvěma miskami, a když mi jednu z nich podá, zamumlám poděkování.

Jíme v tichosti.

Po všem tom mluvení dneska ticho potřebuju, protože hlava mi jenom bzučí.

Srdce mi říká, že jsem měla Ashley ustoupit.

Hlava zas říká, že když to udělám, skončím se zlomeným srdcem taky.

Bezvýchodná situace.

Když mám zmrzlinu skoro snězenou, rozmíchám zbytek na kaši, jako to dělávám vždycky.

Ale tentokrát mě to ani neuklidní, ani neudělá radost.

Pokud mám říct, jak se cítím, tak ještě hůř.

Realita je taková, že takhle se budu cítit ještě hodně dlouho, než se začnu zotavovat, a ani všechny zmrzliny světa tenhle proces nemůžou urychlit.

Mamka mi vezme prázdnou misku z rukou a zamíří zpátky do kuchyně.

Zachvěju se a není to tou zmrzlinou.

Schází mi Ashleyino teplo.

Schází mi její oči.

Schází mi její pokrčený nos.

Její vůně.

Její dotek.

Její hlas.

Její rty.

Její paže.

Chybí mi naprosto celá.

Když se ke mně máma zase připojí na gauči, zapne televizi a já jsem jí za to hrozně moc vděčná, že na mě netlačí, abych s ní mluvila.

Ležím s hlavou položenou v jejím klíně, jako když jsem byla malá, a prázdným pohledem zírám na obrazovku přede mnou.

Cítím máminy prsty, jak mi zlehka projíždějí vlasy.

Cítím, když mi stiskne rameno na znamení, že je tady pro mě.

Cítím, jak je ona sama napjatá, protože se jí stále neotevírám.

Asi po hodině a půl, co ji máma pustila, vezmu do ruky ovladač a televizi vypnu.

Posadím se a zasvětím mamku do všeho, co se od našeho společného oběda odehrálo.

Brečím u toho – zase – což není překvapení.

Mamka soucitně přikyvuje, párkrát se na něco zeptá, ale jinak veškeré mluvení nechává na mně.

"Je mi to moc líto, Spence," řekne, když skončím. Sevře v objetí mé plačící tělo, aby mi alespoň takhle pomohla, ale mně není pomoci.

"Já vím," zašeptám a zavřu oči.

"Třeba Ashley jen potřebuje čas," uvažuje nahlas. "Nejspíš nečekala…"

Odtáhnu se, abych se na mámu mohla pořádně podívat. "Nedělej to," řeknu docela tvrdě. "Nesnaž se mi ukázat její úhel pohledu, prosím, to teď nezvládnu poslouchat. Já potřebuju, abys byla na mý straně, prosím, prostě stůj při mně."

Jsem si jistá, že Ashley má na všechno svůj vlastní náhled.

Jsem si jistá, že jí její důvody dávají naprostý smysl.

Ale já se na to právě teď takhle podívat nedokážu.

Možná někdy, ale teď ne.

"Vždycky budu stát při tobě, holčičko," odvětí mamka soucitně. "A cokoli ode mě potřebuješ, to udělám."

"Potřebuju, abys zahnala tu bolest," vzlyknu a brečím zas.

Netušila jsem, že se dá tolik plakat.

Mít pocit, jako by ty slzy nikdy neměly přestat.

Myslím, že ani kvůli Melisse jsem tolik neplakala.

Tehdy mi to tak možná připadalo, ale při zpětném pohledu to musím ve srovnání s touhle devastující zkušeností přehodnotit.

"Kéž bych tak mohla," šeptá máma a pevně mě obejme. "Nic bych si nepřála víc."

Brzy poté usnu, a když se probudím, ležím na pohovce zabalená v dece.

Mám pocit, jako bych měla na očích nějaké závaží.

Je podvečer a mamku nikde nevidím.

Pokusím se protáhnout tělo, abych se trochu probrala, ale bezvýsledně.

Bolí mě všechno.

Každý milimetr mého těla.

Postavím se a promnu si oči od spánku.

Ale hlavu mám pořád jako v mlze.

Málem se přizabiju, když po cestě z pokoje zakopnu o svou tašku.

Moje srdce, které je až překvapivě v klidu, začne bít rychleji, protože mě napadne, jestli náhodou nevolala Ashley, zatímco jsem spala.

Mohla by.

Aby mi řekla, že se omlouvá, že mě miluje a že to všechno můžeme vyřešit.

Polknu knedlík v krku, ale vzápětí se objeví zas. Se zrychleným dechem sáhnu do tašky a zalovím po svém Blackberry.

Pomalu ho vytahuju z pouzdra a nedočkavostí se mi to málem ani nepodaří.

Zklamaně vydechnu, když uvidím, že nemám žádné zmeškané hovory.

Ashley nevolala.

Neříkám, že měla, ale to neznamená, že nemůžu doufat.

Hodím telefon zase zpátky a zároveň se snažím necítit se zrazená tím, že nezavolala.

Což není právě snadný úkol, když uvážím, že už se zrazená cítím dávno.

V kuchyni najdu mámu, jak vaří večeři.

Zaujmu své obvyklé místo na prostřední stoličce u kuchyňského ostrůvku a položím si hlavu na ruce. "Čus."

Mamka ke mně zvedne oči. "Zrovna jsem tě chtěla jít budit." Utře si ruce do kalhot a přijde ke mně. "Jak se cítíš?"

"Stejně," zamumlám.

Zničeně.

Máma mi dá pusu na čelo. "To je pochopitelné." Jemně mi stiskne rameno a vrátí se ke sporáku. "Udělala jsem tvé oblíbené."

Přesně jako Ashley.

Na maturitním plese.

Ugh.

"Nemám moc hlad," přiznám, a není to kvůli vzpomínce na Ashley a to, že pro mě uvařila. Prostě nemám chuť k jídlu. "Promiň."

"Neomlouvej se," uklidňuje mě. "Prostě ti to zabalím domů a můžeš si to sníst, kdykoli budeš chtít."

Domů.

Tam, kde jsem nechala Ashley.

Mohla by tam pořád být a čekat, až se vrátím.

Jo, to určitě!

"Díky," řeknu monotónním hlasem.

"Klidně tu zůstaň přes noc, já budu jedině ráda," nabízí mi mamka. "Tvůj otec je mimo město a jsem si jistá, že ty zrovna teď nechceš být sama."

Sama.

To přesně vystihuje můj stav.

Docela sama.

Achjo.

Její nabídka je lákavá.

Zavrtím hlavou. "Myslím, že nejlepší bude, když si dneska zalezu do vlastní postele."

Moje postel.

Postel, kterou jsem sdílela s Ashley.

Postel, kde jsem si myslela, že jsem ji získala.

Dvojitý ugh.

Popravdě chci být vážně sama.

A to je jediný důvod, proč u našich nezůstanu.

Ok, ok, je tu ještě jiný důvod, ale já to nechci přiznat.

Máma mě nepřesvědčuje, místo toho dokončí večeři, a když je hotovo, zabalí mi mou porci.

Každou chvilku ji přistihnu, jak mě pozoruje láskyplným pohledem plným starosti.

Když se nedívá ona, pozoruju zase já ji, a něco uvnitř mě donutí vstát a přistoupit k ní.

Sevřu ji v obrovském objetí. "Děkuju," zašeptám a pevně ji stisknu.

"Za co?" ptá se mamka, zatímco mi objetí vrací.

"Za to, že jsi ta nejlepší máma, jakou si holka může přát," vysvětlím. "Za to, že tu jsi, kdykoli tě potřebuju, a za to, že mě miluješ bez ohledu na cokoliv."

Je naprosto úžasná a nevím, jestli si uvědomuje, jak jsem vděčná, že je to moje máma.

"Za to nemusíš děkovat," řekne na to skromně.

Ale ano, musím.

Protože mám štěstí.

Vím to.

Mám matku, jakou spousta lidí nepoznala.

Třeba Ashley.

Díky Ashley jsem si uvědomila, že jsem svou mámu brala jako samozřejmost.

"Ba jo, musím," opravím ji a přeruším naše objetí. "Jestli někdy budu mít děti, doufám, že budu aspoň z poloviny taková máma, jako jsi ty."

"Ach, Spence," zvolá mamka tiše a oči se jí lesknou. "Moc tě miluju."

"Já tebe taky, mami," řeknu, než ji znovu obejmu.

"Chci jen, abys byla šťastná," řekne mi upřímně. "To jediné chce pro své dítě každý rodič."

To bych taky chtěla.

Vážně moc.

Ale mamka se mýlí.

Ne všichni rodiče to tak cítí, nebo i kdyby ano, ne všichni to dávají najevo.

Mně se v tomhle poštěstilo, a kdyby tu byl táta, děkovala bych teď i jemu.

O něco později odcházím i se svým balíčkem, samozřejmě až potom, co mámě slíbím, že jí zavolám, kdybych cokoli potřebovala, ve dne, v noci.

Cítím se provinile, protože vím, že se jí dnes nebude spát dobře, když ví, jak na tom teď jsem, ale nemůžu předstírat veselou kopu, když je zjevné, že ke štěstí mám daleko.

Ráno jí zavolám, abych jí dala vědět, jak mi je.

Vyrážím domů a připadá mi, jako by to byla celá věčnost, co jsem odtud odjela.

Jakmile vstoupím v garážích do výtahu, zmocní se mě nervozita.

Důvod, proč jsem nezůstala u našich přes noc, je ten, že v koutku duše jsem přesvědčená, že Ashley z mého bytu neodešla.

Je to hloupý, já vím.

Dokonce absurdní.

Neměla bych si dělat naděje.

Neměla bych, ale přesto doufám.

Když výtah zastaví na mém patře, ani nedýchám.

Když se dveře začnou rozevírat, pevně zavřu oči.

Ach bože!

Mám sevřený žaludek.

Je mi špatně.

A když konečně oči otevřu a nikoho před svým bytem nespatřím, málem se na místě zhroutím.

Dokud si nevzpomenu, že jsem nechala Ashley uvnitř bytu.

Ach bože!

Každý krok vyžaduje obrovské úsilí.

Každá vteřina, která uběhne, se zdá nekonečná.

Strčím klíč do zámku a pomalu otáčím koulí.

Ashley nerozráží dveře.

Ashley mě nebere do náručí.

Ashley mi neříká, že mě miluje a všechno bude dobré.

Ashley nedělá žádnou z těch věcí, protože v mém bytě není.

Ach bože!

Není tu.

Sotva dveře zavřu a už se zase topím v slzách.

A jistě ne naposled.

Ach bože!

Z toho se nikdy nevzpamatuju.

Ne bez Ashley v mém životě.

Nikdy.

54A

Nikdo nezažil takové trable, co já.

Nikdo neví, jaký je to pocit.

Aaaach!

Jooo!

Jsem smutná!

Zdá se to jako věky, co jsem naposledy viděla Ashley, nebo s ní mluvila.

Vážně, celý věky.

Jestlipak změnila barvu vlasů?

Zajímalo by mě, jestli vypadá jinak.

Co je?

Stát by se to mohlo.

Koho zajímá, že je to teprve 52 hodin a 44 minut, co se naše cesty rozdělily.

Ne že bych to snad počítala nebo tak.

Ashley už nejspíš šla dál.

Na mou maličkost docela zapomněla.

Jop.

Vsadím se, že už potkala nějakou holku, které schovávání nebude vadit, a taky se vsadím, že zrovna teď mají sex.

Bože můj!

Ashley si užívá s nějakou dračicí, zatímco já dřepím doma na gauči a cpu se v naději, že mi to pomůže na ni zapomenout.

Ou, no jo, asi bych měla zmínit, že jsem se z "non-stop pláče" přesunula do fáze "můj život nestojí za nic a já umřu sama".

Nevím jistě, která fáze je horší.

Když jsem v neděli večer přišla domů, tak tu nakonec vážně někdo byl.

Jessie.

Našla mě na podlaze, jak tu hystericky brečím, a zůstala se mnou až do rána.

Ashley odsud nechtěla odejít a nechat odemčeno, tak Jessie zavolala, protože ona má klíč.

Já vím!

Chci být, a taky jsem, na Ashley naštvaná, ale ona je vážně tak ohleduplná.

Strávily jsme celou noc na gauči, protože jsem odmítla jít si lehnout do postele.

Je tam až příliš hezkých vzpomínek na to, abych se s nimi ve svém podroušeném stavu dokázala vyrovnat.

A od té chvíle vegetím na gauči.

Achjo.

Takže Jessie mě vyslechla, a jako správná nejlepší kamarádka mi ochotně poskytla své rameno na vyplakání.

Nebyla jsem ani schopná slova, jak moc jsem vzlykala, ale ona mě nějak dokázala uklidnit. Ptala jsem se Jessie, jestli si nemyslí, že jsem udělala chybu, když jsem Ashley opustila.

Odmítla na to odpovědět.

Jessie řekla, že to bylo jen moje rozhodnutí, a že ona by mě podpořila v každém případě.

Přesto bych ráda znala její názor na to všechno.

Vážně, vážně bych to chtěla vědět.

Protože jediné, co od včerejšího rána a Jessina odchodu dělám, je že se dohaduju sama se sebou.

Chvíli si říkám, že bych udělala to, pak zas tamto, probírám si to pořád dokola.

A došla jsem k následujícím závěrům:

Jsem bláznivě a hluboce zamilovaná do Ashley.

Chci s ní být.

Chci, aby ta trýznivá bolest zmizela.

Chci být v Ashleyině náruči.

Chci mít s Ashley vztah, jaký mají naši.

Chci tohle všechno.

Pokud za ní půjdu teď, když na to není připravená, nikdy to nevyřešíme.

Ale já s ní chci být.

Takže jsem na tom tak, že mi není o nic líp a svého rozhodnutí lituju.

Bylo to správné rozhodnutí.

Bylo to rozumné rozhodnutí.

Bylo to nejhorší rozhodnutí, co jsem za celý život udělala.

Jak jsem ji mohla nechat takhle jít?

Jak?

Vysvětlete mi to někdo!

Protože sis myslela, že děláš správnou věc.

Hej!

Tobě jsem snad jasně řekla, aby ses nevracel!

To kvůli tobě jsem tu teď úplně sama, ve svým pyžamu s Prasátkem, a utápím se v sebelítosti.

Chvilku čekám, ale hlas nic neříká.

A děláš sakra dobře, že mlčíš!

Snad milionkrát jsem zvedla telefon, že zavolám Ashley, ale nikdy jsem to tlačítko nestiskla.

A přibližně stejně často kontroluju displej, jestli jsem třeba nějakým způsobem nepřeslechla, když ona volala mně. Taková kravina, protože telefon mám celou dobu přímo před sebou, a stejně se na ten displej každou chvilku podívám.

Jednou…

Ani vám to nechci říkat, jak je to ubohý.

No prostě, jednou jsem dokonce zavolala sama sobě z pevné linky, jestli náhodou není můj Blackberry porouchaný.

Zoufalost!

Jsem trapná, jsem trapná…

Úplně jsem se odřízla od okolního světa.

No, ne úplně.

Posílám e-maily mámě a Jessie.

Ale to je vážně všechno.

S nikým jiným nemluvím.

Táta zjistil, co se přihodilo, a po mamce mi vzkázal, že si můžu vzít týden volno.

Bohudík!

Nejsem zrovna v pozici, kdy bych mohla někomu pomáhat s kariérou, když jenom sotva funguju.

Navíc je tu ještě jeden důvod.

Důvod, o kterém by bylo záhodno raději docela pomlčet.

Jsem utábořená na gauči od rána do večera.

Skoro nespím.

Ale o mámin balíček zásob jsem se už postarala. A nezůstalo jen u něj.

Cítila jsem se úplně nechutně.

Vždyť já se ani neosprchovala, teprve až před chvílí.

Sice jsem původně nechtěla, ale už jsem se začínala sama cítit a myslela jsem si, že možná, jen možná by mi sprcha mohla trošku pomoct cítit se zase aspoň trochu jako člověk.

Nepomohla.

Zkoukla jsem každičkej kýčovitě dojemnej romanťák, co mám.

Alespoň mi to tak připadá.

A do jednoho u všech jsem na konci brečela, protože ať už to byl jakýkoliv film, tak ve všech se zamilovaný pár dočkal šťastného konce.

Na rozdíl ode mě.

Já dostala konec ve stylu kopanec-do-rozkroku-zakroucení-bradavkama-a-flusanec-mezi-voči.

Bůůů!

Hůů!

Kdyby můj život byl film, tak by skončil rovnou někde ve výprodeji na pokladně v Tescu, protože nikdo by nešel do kina na něco, co měla být epická love story, ale vylezl z toho takovej provar.

Taky jsem se koukla na Annie. Šestkrát.

Říkala jsem, že jsem toho moc nenaspala.

Dokonce jsem u toho i zpívala, protože jsem bláhově doufala, že se vedle mě zázrakem zjeví Ashley a bude zpívat svou část, jako při naší první filmové noci.

Daly bychom si pusu, udobřily se a už nikdy víc nerozdělily.

Pak by s naším dalším polibkem začaly běžet závěrečné titulky a obecenstvo by vstalo a zatleskalo nám.

Myslím, že jsem asi trošičku v deliriu.

Bez přestání se kaboním.

Bez přestání jsem nevrlá.

A bez přestání věřím, že svůj šťastný konec stejně budu mít.

Šílený, co?

Jeden by řekl, že už bych to mohla vzdát.

A věřte, že jsem byla hodně blízko, ale pořád je ve mně maličká naděje, že máme stále šanci to nějak vyřešit.

Jenom potřebuju, aby mi Ashley ukázala, že je ochotná trošku ustoupit.

Já vím, já vím, nejspíš si říkáte, že bych taky mohla slevit, ale vždyť já po ní snad nechtěla, aby celou svou kariéru úplně zahodila.

To jsem neřekla.

Dávala jsem si velký pozor, abych to neřekla.

Já jen chci, aby si uvědomila, že kariéra, za kterou se v současnosti žene, ji neudělá šťastnou.

A to teď říkám naprosto objektivně.

Jestliže bude žít pod tlakem takové lži, tak ji to zkrátka zničí.

Už jsem to viděla.

Na vlastní oči.

Víš, právě takhle jsi jí to měla vysvětlit, aby pochopila, proč jsi byla v celé té záležitosti tak neoblomná.

Bože, já ten hlas nesnáším.

I když má pravdu.

Jenže já byla naštvaná.

A rozzlobená.

A raněná.

A nepřipravená.

Je těžký jednat rozumně, když máte pocit, že se vám bortí všechny vaše sny.

Proto chci Ashley zavolat, abych jí to vysvětlila, jenže se k tomu nemůžu dokopat.

Potřebuju vědět, že je ochotná poslouchat.

Já si stála pevně za svým a ona taky.

Argh!

Ráda bych tu udělala správnou věc, ale nevím, která to je!

Druhým důvodem, proč jsem nechtěla jít do práce, je ten, že dneska je den tiskové konference.

Kde celý svět konečně pozná Ashley.

S Aidenem.

Ashley a jejího "přítele."

Bleh.

Z pouhé myšlenky na to, že bych se měla koukat na ty dva, jak se vesele culí na kamery, je mi špatně.

Doslova špatně.

V mém vysněném světě bych to byla já, kdo ji při její velké tiskovce bude povzbuzovat a ukazovat jí svou bezmeznou podporu.

Bylo by pěkný, kdybych našla způsob, jak tuhle vysněnou fantazii změnit v realitu. Pro jistotu se vyhýbám všem televizním kanálům, které se těmhle zprávám ze světa šoubyznysu věnují, protože by třeba mohli pouštět záznam.

Není to ale moc pravděpodobné, protože Ashley zas tak slavná není.

Zatím.

Jenže ta šance tu pořád je a já vážně nevím, jak bych reagovala, kdybych je spolu viděla.

Budu se s tím muset stejně časem poprat, protože co nevidět bude z Ashley velká hvězda, a jejich obličeje budou úplně všude.

Možná se stanu poustevníkem, nebo tak něco.

Než se zdepkuju ještě víc, rozhodnu se pro další film.

Asi tentokrát vyberu něco o násilí, něco, kde všichni umřou.

Jo, po tom mi bude líp.

Už se zvedám z gauče, když mi nějakej pablb začne bušit na dveře jako blázen.

"Spencer, otevři," křikne Jessie a zabuší ještě víc.

Říkala jsem jí, že nechci nikoho vidět!

Gah!

Ta je tak vlezlá.

"Neotevřu, nech mě na pokoji," zaječím do nepřestávajícího rámusu.

"Přísahám bohu, že jestli ty dveře neotevřeš, tak je vyrazím," varuje Jessie.

Ježiš, co má za problém?

Třeba potřebuje na záchod.

Hele, když musíš, tak musíš.

"Spencer!" zařve Jessie. "Než napočítám do pěti, ať jsou otevřený, jinak uvidíš."

Uvažuju, že se jí zeptám, co uvidím?

Jenže na hašteření s Jessie nemám energii.

Dupu celou cestu ke dveřím jak malá, a otevřu s řádně nakvašeným výrazem. "Co ti sakra hráblo…"

"Přestaň žvanit," odsekne Jessie, když se protlačí kolem mě dovnitř.

Trochu drzá, ne?

Popadne mě za ruku, právě když dveře zavírám.

Možná je na mě naštvaná, protože jsem ignorovala posledních deset e-mailů, co mi napsala.

A její telefonáty.

To je fuk.

Je o moje depka a já si budu trucovat, jak budu chtít.

Táhne mě za sebou až ke gauči a pak mě na něj vysloveně hodí.

Au!

Co to vyvádí, mrcha jedna?

"To ti sakra někdo načural ráno do cornflaků, nebo co?" sarkasticky se ptám kamarádky.

Jessie se nade mnou skloní a zapíchne mi prst do čela. "Řekla jsem, abys mlčela. A jestli neposlechneš, budu ti tu tvou pusu muset zacpat."

Páni.

Nikdy jsem Jessie neviděla tak rozjetou.

Kdybych nebyla zamilovaná do Ashley, asi by mě tohle pěkně nažhavilo.

Zapnu imaginární zip na rtech a čekám, až mi Jessie vysvětlí to psycho, co tu předvádí.

Ale Jessie nevysvětluje nic.

Místo toho jde k přehrávači, zasune DVD a sedne si vedle mě.

Vezme mi z ruky ovládání a pak mě probodne očima. "Tak a teď se hezky podíváš na to, co ti chci ukázat, a nebudeš se na nic ptát, dokud to neskončí. Rozuměno?"

Rychle pokývám hlavou na znamení souhlasu, protože upřímně, mám právě teď z Jessie trošku hrůzu.

Skoro jako by byla posedlá nebo co.

To ti přikazuje Kristova moc!

To ti přikazuje Kristova moc!

To ti přikazuje Kristova moc!

Ok, myslím, že už bych neměla tolik koukat na filmy.

Až po tomhle, samozřejmě.

54B

Jessie zmáčkne play, načež se objeví jen modrá obrazovka a já mám chuť k tomu podotknout něco chytrého, ovšem radši si to rozmyslím.

Alespoň otráveně protočím oči, když jsem si jistá, že se Jessie nedívá.

Ale čím dřív tohle vyřešíme, tím dřív budu ji moct vykopnout pryč a můžu se vrátit ke svým záležitostem a dál si lízat rány.

Hele!

Pro jednou jsem tím nemyslela žádnou sexuální narážku.

Tohle se prostě říká, když…

"Spencer," okřikne mě Jessie a drcne do mě loktem. "Dávej pozor."

Ty bláho, ta teda chodí po tenkým ledě.

Dramaticky vzdychnu a udělám si na gauči pohodlí.

Když se ale objeví první záběry videa, okamžitě vykulím oči a žaludek se mi sevře.

Je to Ashley na té tiskové konferenci.

A Aiden sedí vedle ní.

Bůůů!

Hůůů!

Ta Jessie je ale blbá!

Hned zítra si podám inzerát, že hledám novou nejlepší kámošku.

"Takhle ty si představuješ vtip, nebo co?" syknu.

Jessie stopne video a zadrží mě v sedě. "Když budu muset, tak tě tady přivážu."

Perverzačka!

"Do prdele, no tak fajn, kouknu se na to pitomý video," odvětím nabručeně.

Zrovna teď nemám Jessie moc v lásce.

Jessie se vítězoslavně usměje a zase stiskne přehrávání.

Ashley je tak krásná.

Říkám to sice pořád, ale ono je to tak.

Ale vypadá smutně.

Jako já.

A mě to rve srdce, vidět ji smutnou.

Ashley si párkrát odkašle, zatímco kolem ní blýskají světla fotoaparátů.

Měla jsem tam být.

Měla jsem být ta, která zažene všechen strach.

Měla jsem jí být oporou v čase, kdy má očividně pocit, že žádnou nemá.

Vždyť jsem jí to slíbila.

Já husa!

"Děkuji všem, že sem dnes přišli," začne Ashley třesoucím se hlasem.

Ach bože!

Jsem idiot.

"Vím, že asi všichni čekáte, že budu mluvit o svém novém albu, ale to se nestane," pokračuje s trošku větší jistotou.

Počkat.

Cože?

Jsem nějak zmatená.

"Koukej dál," řekne Jessie, než se jí můžu na něco zeptat.

Davem přítomných reportérů prošumí vlna nespokojenosti.

Ashley čeká, až hluk utichne a všimnu si, jak jí Aiden stiskl ruku. "Asi před půl hodinou jsem ukončila závazky se svou nahrávací společností a mé album vydáno nebude."

Co?

Cože?

Co to?

Ježišmarjá!

Ježišmarjá!

Ježišmarjá!

Nervama zatínám prsty do dlaní.

Zapomínám i na to, že je tu nějaká Jessie, jak moc se soustředím na Ashley.

Ani se neodvažuju spekulovat o tom, co tohle všechno znamená.

Foťáky blýskají ještě častěji a Ashley se na chvíli odmlčí, aby se napila vody.

"Když jsem podepisovala svou nahrávací smlouvu, myslela jsem si, že tím se mi plní všechny mé sny, ale mýlila jsem se." Ashley se opět odmlčí, aby se uklidnila. "Abych dostala, o čem jsem si tolik myslela, že je přesně to, po čem toužím, měla jsem lhát o tom, kdo jsem, a až donedávna jsem si vůbec neuvědomila, jakou tím dělám chybu."

Panebože!

Panebože!

Panebože!

Hluk v davu zesílí a já je málem okřiknu, aby drželi klapačky, jak moc jsem napnutá.

"Chtěla jsem to tolik, že jsem byla ochotná udělat až příliš velké kompromisy na úkor toho, v co věřím." Ashleyin hlas se zachvěje, což mi jen naznačuje, jak moc je asi plná emocí. "Vůbec jsem si neuvědomovala dopady mého rozhodnutí, tedy doteď ne." Na vteřinu sklopí zrak, a když hlavu zase napřímí, je to, jako kdyby se skrz kameru dívala přímo do mých očí. "Dokud jsem neztratila to nejlepší, co mi kdy vstoupilo do života."

Panebože!

Chci vstát a zařvat radostí, protože jsem si docela dost jistá, že mluví o mně, ale copak se můžu radovat, když ona je takhle smutná?

"Ublížila jsem někomu, komu jsem nikdy ublížit nechtěla, a po ostatních lidech chtěla, aby lhali, protože jsem se sama bála udělat správnou věc." Ashley se rozpláče a myslím, že já taky. "Omlouvám se, že jsem všem tak lhala, ale to právě teď přestane."

Ach můj bože!

Už ani nemrkám – tak moc se soustředím.

Ashley krátce koukne na Aidena a pak zpátky do kamery. "Aiden není můj přítel." Tlupa reportérů na to prohlášení silně zareaguje a já si uložím do paměti, že mám zjistit, kdo tam dělá největší kravál, abych mu zakázala vstup na každou další konferenci, co bude pod mou režií. "Vlastně jsem nikdy ani žádného přítele neměla, protože jsem lesba."

Ty vole!

Panebože!

Ty vole!

Brada mi spadla na kolena a srdce se dme štěstím.

Ona to udělala!

Ty vole!

"Nechci už dál lhát o své sexualitě, a upřímně, v první řadě bych vůbec ani neměla takové dilema řešit." Hezky! Správně, Ashley, ukaž jim svou hrdost! "Není se mnou přece nic v nepořádku a na tom, koho se rozhodnu milovat, by nemělo vůbec záležet."

Ashley je tak statečná!

První věc na řadě bude najít jí novou nahrávací společnost.

Zaslouží si ji, a jak!

"Je mi jasné, že někteří z vás si říkají, jestli tohle celé nedělám pro publicitu, ale ujišťuji vás, že ne," říká Ashley sklesle. "Už nemám zájem pokračovat v hudebním byznysu."

Šokovaně zalapám po dechu, stejně jako osazenstvo visící na Ashleyině každém slovu.

Cože?

Ne!

Nechtěla jsem, aby celou svou kariéru zahodila!

Ne!

Je to celý moje vina.

"Ztratila jsem někoho, kdo pro mě znamená všechno na světě, a tohle za to nestojí." Ashley zavrtí hlavou na něco, co jí Aiden šeptá do ucha. "Děkuji vám za pozornost."

Pak se zvedne a odchází, naprosto přitom ignoruje výkřiky dotazů, co se všude ozývají.

Jessie vypne DVD a to už jsem na nohou.

Musím Ashley najít a donutit ji, aby své rozhodnutí přehodnotila.

Nechtěla jsem, aby se kvůli mně vzdala všeho, pro co tak dřela.

Já jen chtěla, aby přestala lhát.

A ona přestala.

Horečně pobíhám po bytě a hledám klíče.

Kde sakra jsou?

Doufám, že nejdu příliš pozdě.

Nevím sice jak, ale já to napravím.

I kdybych měla osobně rozrazit dveře každého hudebního producenta v Los Angeles.

Nenechám Ashley na holičkách.

Už nikdy.

Do prdele!

Nemůžu je najít.

Jessie na mě něco pokřikuje, ale já jsem do hledání tak pohroužená, že ji ani nevnímám.

Ano!

Popadnu klíče z háčku u dveří, kde je mám vždycky.

Tam jsem se asi měla podívat nejdřív.

"Spencer, zadrž!" volá na mě Jessie, právě když už jsem na odchodu.

"Ne, potřebuju najít Ashley," podívám se na ni. "Já musím!"

Otevřu dveře a vyřítím se směr výtah.

Je tu jen jeden problém.

Nevšimla jsem si, že přímo před mým bytem někdo stojí a já ho poslala na zem.

Spolu se mnou.

Budu se ale muset omluvit až někdy jindy, teď nemůžu zastavit, ať se děje, co se děje.

Už mám zase našlápnuto, když koutkem oka zahlédnu osobu, kterou jsem převálcovala.

Panebože!

Ashley!

Ashley je tady!

Panebože!

Málem jsem zabila Ashley!

Jsem tak překvapená, že jí ani nepomůžu na nohy.

Nemám tucha, co dělat.

Dýchej!

Dýchej!

Dýchej!

Ashley se zvedne a stejně tak i vlasy na mém zátylku.

Několik sekund na sebe jenom koukáme.

Naše oči se setkají.

Srdce se mi rozbuší jako blázen.

Jako by právě teď zase ožilo.

Musím Ashley povědět, jak moc mě to mrzí.

Mám jí toho tolik co říct.

Otevřu pusu, abych promluvila, ale Ashley mě předběhne.

"Ne, Spencer, přišla jsem, abych ti něco řekla, a potřebuju, abys poslouchala," řekne, jako by to měla v hlavě už připravené. "Cokoli chceš říct, řekneš to až po tom, co skončím."

Uh.

Ok.

A tybrďo!, jak je nezvykle agresivní.

Zajímalo by mě, jestli je to náhoda, že jak Jessie, tak Ashley po mně chtějí, abych poslouchala a nemluvila.

Zvláštní.

"Ok," zašeptám, zatímco si hraju s rukama.

Zcela upřímně si nechci dělat přehnané naděje, jenže to je skoro nemožné.

Ashley se zhluboka nadechne, než moje neklidné ruce od sebe odtrhne a vezme je do svých dlaní. "Omlouvám se, že jsem lhala." Její oči jsou tak hluboké, že bych se v nich mohla utopit. "Na důvodu teď nezáleží, měla jsem k tobě být upřímná, a za to se upřímně omlouvám."

Upínám na ni veškerou svou pozornost.

Tohle je vážně moc důležitý, než abych se v duchu kamkoli zatoulala.

"Ztráta té nahrávací smlouvy mě hrozně děsila, ale myšlenka na to, že bych ztratila tebe, mě děsí mnohem víc." Málem Ashleyiny ruce pustím, abych se štípla, jestli se mi to nezdá. "Jsem muzikantka bez práce, co nikdy nedokončila střední školu a nemám nejmenší zdání, co si pro mě budoucnost chystá."

Já ji tak miluju!

Nejradši bych jí to okamžitě řekla, ale držím jazyk za zuby, nechci ji přerušovat.

"Nemám nic, co bych ti nabídla, kromě sebe." Přistoupí o krůček blíž a ve mně se zadrhne dech. "Nic víc, nic míň, než to, co vidíš, a navzdory nejistotě z mé vlastní budoucnosti, vidím jednu věc, díky které to všechno zvládnu." Zmáčknu jí ruku a ona na oplátku stiskne mou. "Tebe."

Ach můj bože!

Já ne-…

Ona…

Ashley mě zase jednou zbavila schopnosti mluvit.

"Vím, že jsem ti ublížila a vím, že omluvy to nespraví," šeptá Ashley upřímně. "Nezasloužím si druhou šanci, ale přesto o ni žádám."

Ona se tak mýlí.

Hrozně se mýlí!

"Udělám všechno, co budeš chtít. Ať to trvá, jak chce dlouho, je mi to jedno, protože já chci získat zpátky tvou důvěru a chci, abys mi zase věřila, abys věřila v nás." Opravdu nevím, jak dlouho ještě vydržím držet jazyk za zuby. "Prosím tě, Spence, řekni prosím, že nejdu příliš pozdě, řekni mi, že jsem tě neztratila."

Vytryskly mi slzy.

Je to velká dávka emocí, co musím pobrat.

Ashley se nad mými slzami zamračí, ale nenechá se jimi odradit. "Miluju tě, a pokud mi dáš druhou šanci, ne-…"

Zavrtím hlavou, protože už ji dál nemůžu poslouchat. "Přestaň." Ashleyin odhodlaný postoj se rázem změní a já přes ty slzy štěstí nedokážu hned vyjádřit, co přesně tím myslím. "Zopakuj to."

Ashley nakloní hlavu, "Omlouvám se…"

Podruhé zavrtím hlavou. "Tohle ne."

"Dej mi druhou šanci…" zkusí Ashley, ale zjevně docela nechápe, co chci slyšet.

Dám jí ruce kolem krku a přitisknu si ji k sobě. "Zopakuj to," řeknu ještě jednou s obrovským úsměvem, a když ucítím, jak mi Ashley položí ruce kolem pasu, poskočím radostí.

Výjimečně ne doslova.

Přitiskne čelo k mému a i jí se oči zalijí slzami, ovšem slzami štěstí, tak jako mně. "Miluju tě, Spencer Carlinová."

Ano!

Miluje mě!

A teď o tom není pochyb.

Ashley mi to dokázala takovým způsobem, že lepší bych si těžko mohla představit.

"Já tě taky miluju, Ashley Daviesová," odpovím tiše a Ashley udělá tu svou věc s nosem.

Zbožňuju její pokrčenej nosík!

Zrovna tak, jako zbožňuju ženu, co ho umí tak dokonale udělat.

Vtáhnu Ashley do láskyplného a vášnivého polibku, zatímco zbytek světa zmizí.

Pořád nám zbývá pár nedořešených věcí.

Musím Ashley ukázat, co pro mě znamená, tak jako to ona předvedla dnes mně.

Zbývá toho hodně, co si musíme říct.

Ale na ničem z toho teď nezáleží, když se dál líbáme na chodbě před mým bytem.

Na všechno ostatní máme čas.

Máme času, kolik chceme.

Protože jedinými lidmi v tomhle vztahu jsme teď jen já a Ashley.

Konečně mám to, po čem jsem toužila od našeho prvního setkání a co jsem několik dlouhých týdnů tušila, že můžeme mít.

Nás.

Společně.

Dokonalé.

A není nic lepšího než to.

55

Zase spolu a je to fajn pocit.

Skvělý!

A jsme zase spolu, protože jsme našly porozumění.

Správně, já a Ashley jsme konečně na stejné straně.

Víte, kde ještě jsme?

Jedna na druhé!

Na chodbě!

Vím, že bychom měly přestat, jenže já se od ní vážně nemůžu odtrhnout.

A mám pro to dobrý důvod.

Myslela jsem, že jsem Ashley ztratila. Třebaže jsem pořád doufala, neznamená to, že jsem se taky nebála, že tenhle den nikdy nemusí přijít. Že nikdy nebudu moct líbat její rty, nebo že jí nikdy nebudu moct říct, jak ji miluju, nebo to slyšet od ní.

Ashley jemně vklouzne svým jazykem do mých úst a zároveň mě přitlačí na stěnu vedle dveří do mého bytu.

Stýskalo se mi po tom jazyku.

Hrozně moc!

Líbá mě hluboce a mé ruce si pod tričkem nachází cestu na její záda.

Obě máme rány, co potřebují zahojit.

Léčbu sexem!

Si pište!

Nezajímají mě sousedi, ani cokoliv jiného, když to tak vezmu, protože to, jak se ke mně Ashleyino tělo tiskne, mi vymazává z hlavy všechno kromě ní.

"Ale, ale, ale, tak se mi zdá, že má práce je tady hotová," říká Jessie, která přišla na chodbu. Pobavený tón jejího hlasu se dá jen těžko přeslechnout, i když mám Ashleyin jazyk v puse.

V mý puse!

A jsem si jistá, že už za malou chviličku bude i na jiných místech.

Ashley se ode mě odtáhne, a kdyby nás vyrušil kdokoliv jiný, než Jessie, musela bych mu natrhnout zadek. Ale že je to Jessie, tak té to pro tentokrát projde, ale opravdu jen pro tentokrát.

Všimnu si, jak Ashley z toho přistižení zčervenala, a nejradši bych z ní okamžitě strhala oblečení. Nějak v sobě ale najdu dost sebeovládání a neudělám to, pouze dám Ashley cudnou pusu, než se otočím ke své kamarádce.

Když se mé oči střetnou s Jessienými a uvidím v nich, jak upřímně je za mě šťastná, úplně mě z toho přepadne dojetí. Co pro mě ta holka udělala, čím si musela s Ashley projít, a když si představím, jak jí asi musela pomáhat, to snad přesahuje všechny meze přátelství.

Vážně.

Rozhodím paže a sevřu Jessie v pevném objetí. "Strašně moc ti děkuju," zvládnu říct přes slzy radosti.

"Ráda jsem pomohla," odvětí Jessie a objetí mi vrací se stejnou vervou.

Tahle ženská, tahle neuvěřitelná ženská si zaslouží každé slovo chvály, na které jsem ale právě teď bohužel až moc rozněžnělá. Vím docela jistě, že bez ní bych těch posledních pár úmorných dnů nezvládla. Je až k nevíře, jak je nesobecká, a jsem si jistá, že ať už skončí s kýmkoliv, nikdo nebude její lásky hoden.

Svírám tak Jessie pěkných pár minut, jen abych jí alespoň tak ukázala, jak moc pro mě znamená.

Když se oddělíme, Jessie má v očích slzy. "No, podívej, cos vyvedla, Carlinová, kvůli tobě je ze mě pěkná cíťa," zavtipkuje, ale já znám pravdu.

Pod tou slupkou drzé a sebevědomé Jessie se ukrývá citlivá holka, kterou pozná jen hrstka lidí.

Jsem vděčná, že můžu být jedním z nich.

"Sorry," řeknu s úsměvem.

Zaregistruju, že přišla Ashley a stoupla si vedle mě. Mrknu po ní a pocítím úlevu, když na ní nevidím ani stopu žárlivosti nebo něčeho podobného. Miluju Jessie, ale jsem zamilovaná do Ashley, a byla bych ráda, aby se tyhle věci nikdy nikomu nepopletly.

Ashley proplete své prsty s mými a já úplně cítím, jak se můj úsměv změnil v přitroublé křenění.

Každičký sen, co jsem kdy měla, se stává skutečností, a i když je to díky Ashley, Jessie v tom sehrála velkou roli.

"Díky za všechno," řekne Ashley Jessie.

Jessie přikročí k Ashley a zašermuje jí ukazováčkem před obličejem. "Nemáš za co, ale nemysli si ani na minutu, že ti nevypráskám kožich, jestli Spencer ublížíš."

Ashley ztěžka polkne, čemuž s pobavením přihlížím. "Neublížím, slibuju," odpoví a oči má samým strachem vykulené.

Nemusí mít strach.

Moc.

"A ty," začne Jessie, když přesune pozornost na mě. "Možná nejsem expert, co se týče vztahů, ale nabídnu ti radu, kterou by sis podle mě měla vyslechnout."

Souhlasně kývnu a teď je zas řada na mně, abych se bála mé agresivní kamarádky.

Jessie se přiblíží na milimetr od mého obličeje, než promluví. "Nepodělej to."

Madam, provedu, madam!

"Nepodělám," slíbím a Jessie, ála drsňák, rázem zmizí.

"Dobře, protože ačkoli byla sranda, hrát si na Amora, je to taky pěkná dřina," popíchne nás Jessie.

Všechny tři se potom hromadně obejmeme a Jessie oznámí, že už musí jít.

Nechápejte mě špatně, miluju Jessie, ale v duchu nad tím zajásám.

Je totiž čas na nějaké utužení pout, která spojují Spencer a Ashley.

Hele!

Neřekla jsem nic o policejních želízkách s růžovým kožíškem.

Vy hned myslíte na sprosťárny.

"Dobře se bavte, děcka," mrkne Jessie, než se vydá k výtahu.

Och, to se bát nemusí.

Vůbec!

S Ashley jí na rozloučenou zamáváme, a jakmile jsme samy, otočím se k ní. Najednou se před Ashley cítím jaksi stydlivě, a z toho plachého a zároveň rozkošného výrazu ve tváří mojí holky, mám dojem, že ona cítí totéž.

Moje holka!

Nepotřebuju slyšet žádné ujištění, abych věděla, že to tak opravdu je.

"Ahoj," špitnu, zatímco dávám ruce Ashley kolem krku.

Ashley mě k sobě přitáhne a přitom mě pohledem sjede od hlavy k patě. "Pěkný pyžamo."

"Zmlkni," zamumlám, než se naše rty opět najdou. Koho zajímá, co mám na sobě, už brzy nebudu mít nic víc, než úsměv.

Ano!

Je čas!

Čas pro nahatou Spencer s nahatou Ashley!

Vtlačím Ashley do mého bytu, čemuž se vůbec nebrání.

No bodejť taky!

Poslepu zamknu dveře a ujistím se, že otočím i druhým zámkem, aby bylo jisté, že nenastane absolutně žádné vyrušování.

Asi bych umřela, kdyby ano.

No, ne doslova, jenom dramaticky přeháním.

Taky byste byli dramatičtí, kdybyste byli nuceni se obejít bez Ashley tak dlouho, jako já.

Naše polibky nabírají na intenzitě, jak navádím Ashley blíž a blíž k ložnici.

K mojí ložnici!

"Počkej, počkej," vyhrknu udýchaně, když polibek náhle přeruším.

Ashley obavami svraští čelo. "Co se děje?"

Ta je tak roztomilá!

A sexy.

Počkat.

Co jsem to chtěla?

Jo, jasně.

"Máš u sebe mobil?" zeptám se, když si vzpomenu, co jsem chtěla udělat, než mě jistá osoba rozptýlila.

Ashley kývne hlavou. "Jo."

"Dej mi ho," řeknu bez nějakého vysvětlení.

Ashley se na mě dost zmateně podívá, nicméně udělá, co po ní žádám.

Dobré vědět, že mě poslouchá, i když nedávám zrovna moc smysl.

Vypnu Ashleyin mobil a poté vyjmu i baterku.

Co kdyby se nějakým zázrakem sám od sebe zase zapnul a začala hrát nějaká otravná melodie.

Když mluvíme o hrátkách…

Ne!

Nenech svý libido, aby odvedlo tvé myšlenky od důležitých věcí, Spencer!

Odhodím dva kusy Ashleyina telefonu na pohovku, následně udělám podobný proces s mým Blackberry a na závěr ještě vyvěsím pevnou linku.

Dnes nebudou žádné telefonáty.

Žádné.

Protože Ashley a já máme před sebou jeden pěkně vážný rozhovor.

Ha!

Na chvilku jsem vás dostala.

Mluvit budeme.

Nakonec.

Ale teď je tu chvíle, na kterou čekám, co se Ashley objevila u mých dveří.

Sakra, na tohle čekám už od té naší obrovské hádky.

Ježíšku na křížku!

Ashley má na tváři široký úsměv, když se vrátím do její vřelé a láskyplné náruče.

Nedám jí šanci říct jediné slovo a vrhnu se na její rty tak tvrdě, až obě zasténáme.

Naše vzájemné polibky jsou teď lepší než kdy dřív, protože všechny ty blbosti, co nám dřív stály v cestě, jsou pryč.

Rozplývám se na jejích rtech i v pažích, zatímco se přesouváme k posteli.

Nechť udobřovací sex započne!

Miluju Ashley Daviesovou.

A skutečnost, že i ona miluje mě, je ten nejkrásnější pocit na světě.

Ona je jednoduše úžasná.

Nemůžu se jí nabažit, myslím, že ani nikdy nenabažím.

Ležíme na mé posteli tváří v tvář.

Tolik ji miluju.

Je to až neskutečné, opravdu.

Je tu jen jeden problém.

A docela velký.

Nevím, co s tím dělat.

Jaký problém, ptáte se?

Obě jsme pořád plně oblečené.

Já vím!

Taky tomu nemůžu věřit!

Opravdu, opravdu nemůžu.

Pamatujete, jak jsem si pořád přála dostat se do Ashleyiny hlavy a zjistit, co přesně si myslí?

Jo, no, tak teď bych zas chtěla být v Ashley!

Poslední hodinu strávila tím, že mluvila, mluvila a pořád jen mluvila.

Celou hodinu!

Ale abyste mě nechápali špatně. S radostí si vyslechnu, co se dělo po tom, co jsem předevčírem odešla.

Ale vážně chci, aby byla nahá.

A nevadilo by mi, kdybych byla nahá i já.

Pokaždé, když už si myslím, že skončila, tak se rozjede znovu, a mě to trochu začíná lézt na mozek.

Já vím, já vím, měla bych jásat, že se se mnou chce podělit o každičkou svou myšlenku. Když já jsem prostě nadržená a jsem si jistá, že to by byl každý, kdo by měl Ashley Daviesovou v posteli.

Snažím se soustředit na to, co říká, ale to je každou další vteřinou těžší a těžší. Pořád si ji představuju, jak se pode mnou nahá a celá zalitá potem svíjí a křičí mé jméno.

Právě teď bych si přála, aby se svou pusou dělala něco jiného.

Konkrétně mě!

Kurňa!

Jsem děsná!

Z toho, co jsem dokázala vnímat, jsem se dozvěděla, že Ashley se se vším svěřila Aidenovi, který jí takříkajíc propleskl k rozumu.

D.B., ty seš prostě frajer.

Řekl jí, aby se přestala chovat jako blbec a omluvila se.

Jenže Ashley se bála, že s ní nebudu chtít mluvit, tak se rozhodla, že udělá něco velkého.

Zavolala tedy Jessie, a když si vyslechla druhou várku i od ní, dohodly se na Ashleyině plánu. Není to tak, že by snad Ashley úmyslně protahovala mou agónii, ale spíš chtěla, abych viděla, že to myslí naprosto vážně, než si se mnou přijde promluvit.

Všichni se snažili Ashley přesvědčit, aby se nevzdávala své kariéry úplně, ale ona už se rozhodla a u toho zůstala.

Tohle by mohla být celkem dobrá chvíle, abych jí řekla, že jsem nikdy nechtěla, aby se vzdávala čehokoliv, že jsem chtěla pouze to, aby byla upřímná.

Jenže mé myšlenky opět odvede někam úplně jinam Ashley, když si olízne rty.

Její měkké, hebké, vábivé rty, které vyvolávají bouři vzrušení v mých kalhotkách.

Nemůžu ani vypovědět, jak moc chci mít Ashley v kalhotkách.

Bože!

Ashley je jak ten podělanej králík Energizer!

A to není kompliment.

Pořád mluví a nějaký konec se zdá být v nedohlednu.

Ashley mě pohladí po tváři a jediné, na co dokážu myslet, je, že bych chtěla, aby hladila něco úplně jinýho.

Právě teď mám fakt štěstí, že nemůže číst mé myšlenky.

Zlehka ji políbím v naději, že jí to docvakne a zmlkne, ale bohužel se to nestane, jak se záhy přesvědčím, když se zase odtáhnu.

Kdo by to byl řekl, že je Ashley taková mluvka?

Gah!

Já vím hlavně to, že umí parádně křičet.

Možná bych měla trochu přitlačit na pilu, abych dostala, co chci.

Jasně, to bude ono!

Nakloním se a začnu líbat Ashley od čelisti ke krku.

"A když začaly všude cvakat ty foťáky, málem jsem z toho ztratila nervy," pokračuje Ashley dál navzdory mému něžnému útoku na její pulzující žílu.

Hmm, kam teď?

Přitisknu rty na její horkou pokožku o něco důrazněji, zatímco prsty si hravě špacírují pod Ashleyiným tričkem. Její pevné svaly se pod mými dotyky stahují, ale kecka Ashley brebentí dál.

Dobrá tedy.

Já se nevzdám.

Jde se na plán B.

Zvednu se na kolena a udržuju s Ashley nepřetržitý oční kontakt.

Jsem z ní tak nažhavená.

"Ale věděla jsem, že musím říct, co opravdu cítím, protože jsem nemohla snést pomyšlení, že tě ztratím." Ashley je ale odhodlaná osůbka, když je pořád schopná bez přerušení mluvit, zatímco si přímo před ní rozepínám vršek pyžama.

Dokonce jdu extra pomalu, aby z toho měla pěkný požitek.

Jsem velice pozorná.

Dostanu se až k poslednímu knoflíku a jsem si jistá, že Ashley může krásně vidět, že nemám podprsenku, ačkoliv jsem jí svoje holky neukázala.

Jak to, že se po mně ještě nevrhla?

Je možný, že bych snad ztratila svoje mojo?

Néé, Ashley se nejspíš jen dočasně pomátla nebo něco takového.

To je jediný možný vysvětlení.

Zkusila jsem na to jít zlehka, nevyšlo to.

Schválně, jestli odolá i tomu, na co se chystám teď.

Maličko mě znepokojuje, že v duchu slyším hrát pornu hudbu, ale jsem příliš nadšená, abych tomu věnovala větší pozornost.

Chytnu cípy košile a rty roztáhnu do sexy úsměvu. "Bacha, ať ti nevypadnou kukadla," vykřiknu málem, když trhnutím košili rozevřu.

Jak se Ashley tváří ovšem nevidím. Jak jsem se tak snažila, aby si mě všimla, nějak jsem to s tím trhnutím přehnala. Zřejmě jsem neodhadla svou sílu, takže jsem ztratila rovnováhu a spadla z postele.

Au!

Přistála jsem docela tvrdě rovnou na podlahu, ale jsem už tak naštvaná a tak děsně nažhavená, že mi nestíhá být trapně.

Vyskočím na nohy dřív, než se Ashley může vůbec zeptat, jestli se mi něco nestalo.

"Kurva, Ashley," vykřiknu a pochoduju před postelí sem a tam. "Já tě jako fakt miluju a tak, ale ježkovy voči, mohla bys už přestat…" Nedořeknu tu větu, protože si konečně všimnu, jak se Ashley tváří.

Její oči doslova sálají žárem a celkově vypadá připravená po mně skočit.

Jupí!

Funguje to!

"Děje se snad něco?" zeptám se upejpavě s rukama položenýma v bok. Košile mi skouzla z ramen, já tu jen tak stojím a ona si mě může okukovat podle libosti.

Ashley přeleze k nohám postele. "Tvoje prsa pěkně poskakujou, když se zlobíš," říká, právě když házím košili napříč místností.

Její hlas je tak plný vzrušení, že se z toho málem na místě udělám.

Párkrát na místě zaskákám a Ashleyiny oči už nadále nelpí na mé tváři. "Líbí?" použiju svůj nejlepší nevinný hlásek a pak poskočím ještě jednou.

Ashley zavrčí a strhne mě k sobě na postel.

Paráda!

Čeká mě sladká odměna!

V mžiku se ocitám na zádech a Ashley mě zahrne hladovými polibky, zatímco teplota v mé ložnici se vyšplhá snad k tisíci stupňům.

Můj bože!

"Nemáš ponětí, jak bylo těžké být vedle tebe a nedotknout se tě," říká mi Ashley zastřeným hlasem do ucha a zároveň vklíní koleno mezi mé nohy.

Můj bože!

"Řekla bych, že mám docela dobrou představu," odvětím a následně z mých rtů vyjde série vzdechů.

Jsem už skoro tak ztracená, že mi začíná být docela jedno, že jsem původně chtěla, aby byla první Ashley, kdo bude křičet mé jméno.

Zaslouží si to po tom, co pro mě udělala.

Dřív, než budu mít ruce totálně nepoužitelné, sevřu Ashleyina zápěstí a připravuju se na změnu pozice. Nohu jí zaháknu za kotník a chystám se, že nás překulím. Když jsou Ashleyiny rty zase na mých, rozhodnu se, že to je ta správná chvíle.

Přehodím Ashley na stranu, ale při mém štěstí ji pošlu dál, než bych chtěla a přes okraj postele.

Ne!

Tohle se nevyvíjí moc dobře.

Vážně musím přestat s posilováním, jinak jednu z nás zabiju.

Nebo přestanu jíst špenát.

Očividně má vážně zázračnou moc.

Ashley se sebere ze země, a než byste řekli švec, mě znovu líbá.

Můj bože!

Ani mi nedovolí, abych se omluvila, a já ji za to miluju.

Je tu ale jiný problém.

Já jsem nahoře bez a Ashley není.

Vmanévruju se na Ashleyino pevné tělo a naštěstí se mi podaří dostat z ní tričko i podprsenku, aniž bych ji uškrtila.

Okamžitě po tom, co se naše hrudníky dotknou, vrhnu se na Ashleyina ústa a naše jazyky začnou svou hru v jednom polibku za druhým. Zbožňuju pocit její holé pokožky na mé.

Strašně moc!

Ashley mi vplete prsty do vlasů a já se k ní přitisknu ještě víc.

Ach bože!

Chytnu ji za zápěstí a podaří se mi přišpendlit Ashley ruce nad hlavou, zatímco ji bez přestání líbám na rty.

Já taky umím být agresivní!

Po chvíli ji kousnu do krku a hrdelní zasténání, co po tomhle z Ashley vyjde, vyšle do mého nitra příjemné chvění.

Myslím, že můžu bezpečně říct, že od téhle chvíle už od Ashley normální větu neuslyším.

Ach bože!

Líbám si cestičku zpátky k jejímu uchu a jemně ji tam oždibuju způsobem, o kterém už jsem zjistila, že má Ashley ráda. "Jsi moje," zašeptám, než se přesunu k druhému uchu. I tam zopakuju celý proces a pošeptám jí znovu "jsi moje", aby bylo úplně jasno.

Ashley nelibě zavrčí, když se pak odtáhnu, ale důvěřuje mi, že to dělám pro dobro věci.

Rychle ze sebe stáhnu spodní díl pyžama i s kalhotkami. Ashley se posadí, ale já ji zase jemným tlakem donutím, aby si lehla.

Na mě přijde řada později.

Sednu si obkročmo na její stehna a okamžitě musím odrážet další Ashleyin útok.

Nikdy bych do sebe neřekla, že budu mít takhle silnou vůli.

Rozepínám Ashley zip na džínách a naše oči se střetnou.

Ó, ano, ano!

Chce mě, a to hodně!

Žádný strach, Ash, jsem celá tvoje, jen co s tebou skončím, pak si dělej, co chceš.

Svlékám ji mučivě pomalu, ale jakmile dostanu její nohavice až ke kotníkům, už to nevydržím a škubnutím se džínů zbavím úplně.

Bože můj!

Ashley tu leží na mé posteli v celé své kráse.

Oprava.

Téměř v celé své kráse.

Pořád ještě má na sobě černé nohavičkové kalhotky.

Což nebude trvat dlouho!

Vyjíždím dlaněmi po jejích nohou nahoru, až z toho škádlivého doteku Ashley nešťastně zafňuká. Popadnu elastický pásek do zubů a Ashley v odpověď vystřelí boky.

Věděla jsem, že nakonec se Sexy Spencer zase objeví.

Jenže byla zlobivá. Moc, moc zlobivá holčička.

A Ashley ji bude muset později potrestat.

Ach, ano, pěkně naplácat!

Kruci!

Zase jsem se nechala unést.

Stáhnu Ashley kalhotky z nohou na jeden pokus, aniž bych je pustila.

Dobře já!

Jakmile je z ní ten poslední kousek oblečení pryč, láká mě prostě se do ní ponořit a udělat Ashley mou, ale už je to moc dlouho, co jsem ji políbila.

Ani ne o dvě vteřiny později jsou mé rty na jejích.

Snažím se udržet pomalé tempo, ale Ashleyina ústa jsou na to příliš žádostivá.

Lačně hltáme jedna druhou a naše těla se zatím znovu seznamují.

Ach bože!

Má ruce naprosto všude.

Já mám ruce naprosto všude.

Chci prohlásit každičký kousek z Ashley za svůj.

Začnu sát její jazyk a Ashley zareaguje nehty zarytými v mých zádech.

Ach bože!

Musím získat zpátky nějakou tu kontrolu dřív, než bude příliš pozdě.

Ashley zamručí, když se začnu posouvat po jejím těle níž.

Mým cílem je místo, kde ji chci políbit ze všeho nejvíc, ale po cestě hodlám udělat pár zastávek.

Políbím ji na klíční kost.

To je teď moje klíční kost.

Líbám ji na pravé ňadro a stisknu mezi zuby bradavku.

To je teď moje ňadro.

"Ach bože," naříká Ashley a zároveň mou hlavu tiskne k sobě.

Políbím její levé ňadro, ale tentokrát do bradavky nekousnu. Místo toho ji jemně vezmu mezi rty a saju, druhou rukou zatím hladím prso, které jsem před chviličkou opustila.

"Spence," vykřikne Ashley polohlasně, prsty vplétá do mých vlasů.

Bože můj!

Já už skoro budu!

Opustím ta dokonalá prsa a vrhnu se na její pas. Jazykem kroužím všude po jejím bříšku a po chvíli zvednu oči k ženě, která mi změnila život.

Pozoruje každý můj pohyb, což mě ještě víc rozvášní.

Vezmu do pusy kroužek v jejím pupíku a párkrát zatahám.

To je teď můj kroužek.

Musím Ashley držet dole, protože sebou začíná vážně házet.

Moje ústa pokračují dál svou cestou po Ashley, ale než dosáhnu zamýšleného cíle, Ashley mě tahá nahoru.

"Udělala jsem něco špatně?" ptám se jí za svého místa nad ní.

Ashley zavrtí hlavou a nohama obejme mé zpocené tělo. "Chci tě mít tady nahoře, prosím."

Kdo by tomuhle odolal?

"Jak si přeješ," odpovím.

Znovu se líbáme.

Ale jak, panečku!

Přirazím k ní.

Přeruší polibek, aby hlasitě vyjádřila svůj souhlas.

Přirazím k ní znovu a je docela zjevné, jak moc je vzrušená.

"Jsi moje," řeknu jí a dál udržuju pohyb svých boků.

Tvrdě.

Zabořím tvář do ohbí Ashleyina krku a přitom vnořím dva prsty do jejího kluzkého nitra.

Bože!

Je tak vlhká.

Pro mě!

"Spencer!" vyjekne Ashley, když prsty zase vytáhnu téměř úplně ven. "Nepřestávej, prosím, já tě potřebuju."

Usměju se na jejím krku, ale nedopřeju jí to, hned ne.

Zatlačím na její klitoris a i ta bolest z toho, jak mě Ashley málem drtí ve svých pažích, za to rozhodně stojí. "Jsi moje."

"Ach bože, jsem tvá, jsem tvá," křičí Ashley a mně už nic nedrží.

Vrazím do ní prsty a tentokrát nehodlám zastavovat.

Použiju celé své tělo jako páku, abych se dostala tak hluboko, jak to jen jde. Už ani nerozeznávám, co to Ashley všechno vykřikuje, přičemž sama svým tělem nachází tempo, jež dokonale pasuje s mým přirážením. Víc a víc zrychluju, zatímco mé rty se činí na Ashleyině krku.

Vím, že je blízko, když ucítím, jak se kolem mých prstů začíná stahovat.

Ach bože!

Zbožňuju ten pocit!

Netrvá dlouho a ucítím, jak Ashley projede vyvrcholení a v tu chvíli se k ní přitisknu celým svým tělem a snažím se protáhnout tu rozkoš, co nejdéle to jde.

Ashley se pode mnou chvěje a já jí do ucha pošeptám "Miluju tě".

Opakuju to pořád dokola a připadá mi, že to nikdy to nebude dost.

Když se Ashley začne uvolňovat, chci se z ní zvednout, abych si mohla tu krásu vychutnat.

Ashley mi to ale nedovolí.

Zalapám po dechu, když do mě Ashley vnikne a zasténám, když do mého ucha vydechne, "Chci, aby ses udělala na mých prstech".

Omluvte mě na chviličku.

Ashley dočasně proměnila můj mozek v kaši.

Ehm.

Ok.

Jdeme na to!

Zahraju si na kovboje a projedu se na Ashley.

Ou!

Jéé!

O několik hodin později ležíme s Ashley přitulené k sobě a na mě zvolna přichází spánek.

Po našem udobřovacím sexu jsem Ashley nakrmila a shodly jsme se, že veškerou těžkou konverzaci necháme na zítřek.

Tentokrát se tomu nevyhýbáme, opravdu ne. Vzájemně jsme si s Ashley slíbily, že ať se stane cokoliv, ať se řekne cokoliv, budeme tomu čelit společně. Ale po všem tom drama, které jsme si obě navařily, byla tahle noc čistě o znovushledání, a to takovým stylem, že se mi z toho ještě teď třesou nohy.

Dneska se nepotřebuju Ashley ptát, jestli tu bude i ráno.

Tuhle odpověď znám.

Už nebudeme od našich problémů utíkat.

Já to slíbila Ashley a ona to zase slíbila mně.

"Spence," ozve se Ashley právě ve chvíli, kdy se chystám pohroužit do říše snů.

"Mmmm," odpovím a víc se k ní přitulím.

"Mám strach," přizná Ashley a rázem jsem dokonale vzhůru.

Zvednu hlavu z pohodlí jejího krku a snažím se zůstat klidná. "Z čeho?" ptám se s pohledem upřeným do jejích ustaraných očí. V pokoji sice není moc světla, ale je ho dost na to, abych viděla, jak vystrašeně vypadá.

"Nikdy jsem vlastně žádný opravdový vztah nezažila." Ashley se chvěje hlas. "Nechci to pokazit a nechci ti zase ublížit."

"Ash," zašeptám, než ji něžně políbím. "Já měla poslední vážný vztah na střední škole a obě víme, jak to dopadlo." Ashley proplete naše prsty, zatímco mluvím. "A je jasné, že nastanou i časy, kdy si nějak ublížíme, ale dokud k sobě budeme upřímné, jak jsme si slíbily, a doopravdy spolu budeme mluvit o všem, i o tom zlém, když to přijde, tak budeme v pohodě."

"Ok," odvětí Ashley, ale nejsem si jistá, jestli se cítí líp.

"Mě se nezbavíš," znovu ji políbím, "takže si zvykni, že mě budeš mít na krku, protože já se tě nepustím."

"To se mi zamlouvá," řekne na to Ashley a mně poskočí srdce radostí. "A aby bylo jasno, já se tě taky hodlám držet jako klíště."

Líbáme se pak lehce, dokud nejsem přesvědčená, že Ashleyina úzkost je pryč.

"Když už jsme u té upřímnosti, musím se k něčemu přiznat," začne Ashley, ale usmívá se, takže jsem úplně v klidu. "Nechala jsem se trošku unést, jak jsem tě tu prve žádala o odpuštění. Nelhala jsem, když jsem říkala, že jsem nedodělala střední, ale tak trochu jsem opomněla zmínit, že táta mi zanechal celkem tučný svěřenecký fond, takže to není tak, že bych byla úplně bez peněz."

"To myslíš vážně?" předstírám zděšení. "A já už se tak těšila, že si tě budu pěkně vydržovat."

Ashley se zasměje a já se k ní přidám. "Hele, to se přeci nevylučuje, ne?"

"Ne, ne, už je pozdě," utnu ji škádlivě, zavřu oči a položím si hlavu zase zpátky na Ashley. "Svou šanci jsi promarnila."

"Sakra, to naštve," postěžuje si Ashley naoko, když kolem mě dává ruce. "Hej, Spence, je tu ještě jedna věc, co bych ti měla říct."

"Jo?" vybídnu ji, než si vytáhnu přikrývku na ramena. "Copak?"

"Hrozně chrápeš," zachichotá se Ashley, naopak já jsem v šoku. "Že bys mohla kácet lesy."

"Ashley," vyjeknu a štípnu ji do boku. "To odvoláš!" Posadím se a uraženě si založím ruce na prsou.

Jak neslušné!

Ta je ale zlá!

To vážně nebylo moc hezký!

"Ale vždyť jsi říkala, že musíme být upřímné," odpoví na to Ashley, než se začne vyloženě řehtat.

Plácnu ji do ramene, a pro jednou nemám v hlavě jenom myšlenky na sex. "Já nechrápu!"

Nechrápu!

Myslím.

"Měla by ses naučit přijmout vtip," dá mi Ashley pusu na špičku nosu a já ji odstrčím. "Když se budeš takhle mračit, budeš mít vrásky, ani se naděješ."

Oh, tohle jí tedy neprojde.

"Ashley!" vykřiknu a vrhnu se na ni. "Odvolej to."

"Donuť mě," provokuje Ashley a zároveň se snaží vymanit z mého sevření.

Ha!

Teď pozná, jak chutná bolest.

Nebo lechtání.

Zápasíme na posteli a těžko říct, kdo vyhrává.

Výkřiky smíchu se brzy změní v slastné vzdechy, když mi Ashley začne vynahrazovat tu sprostou lež o chrápání.

Pochybuju, že někdy dokážu být na Ashley naštvaná, pokud je tohle způsob její omluvy.

Je to mnohem lepší, než nějaký dárkový poukaz a kytky.

Ashley sama je dáreček jenom čekající na rozbalení.

Zas a znovu.

A je taky dárkem, který nehodlám vracet.

Tuhle si rozhodně nechám.

To každopádně.

56

Dobré ráno.

Dobré ráno.

Jak je príma zůstat dlouho vzhůru.

Dobré ráno.

Dobré ráno.

Tobě!

Mám bezvadnou náladu!

Chce někdo hádat důvod?

Uchichtnu se sama pro sebe, zatímco sleduju spící Ashley.

Je tak rozkošná, to snad ani není možný.

Nejradši bych ji celou snědla.

Ou, počkat, to už jsem vlastně udělala.

Musím si dát ruku před pusu, jinak svým nezkrotným chichotem Ashley ještě probudím. S jistotou můžeme říct, že jsem v sedmém nebi, a taky to, že Ashley je příčinou mé znovu objevené obliby v ranním vstávání.

Pochybuju, že ještě někdy zažiju svůj typický mrzoutský začátek dne, jestliže první věc, co po otevření očí uvidím, bude ona.

Má kolem sebe omotanou peřinu a s lehce pootevřenými rty sní o mně.

Ne, ve skutečnosti nevím, jestli jsem v jejích snech, ale snažím se být optimista. Ona v mých byla celou noc.

Nahá.

Nakouknu pod peřinu, abych se na Ashley podívala, protože prostě můžu.

Sakriš!

Nějak jsem ji v těch mých snech podcenila.

Zajímalo by mě, jestli je normální, aby byl člověk někým takhle posedlý?

Koho to zajímá!

Mám v posteli Ashley a za nic na světě se odtud nehnu.

Zdá se, že močák má ale jiný názor, když si vybere právě tuhle chvíli, aby o sobě dal velmi naléhavě vědět.

Navzdory urgentnosti se mi povede dostat z postele, aniž bych vyrušila svou spící krásku.

Když je problém vyřešen, rozhodnu se vyčistit si zuby, abych mohla Ashley obdařit svěžím mátovým polibkem, až se rozhodne potěšit mě svou přítomností.

Ach, a jen tak mimochodem jsem taky nahá.

Vážně jsem neviděla žádný důvod, proč se oblíkat, když mám v plánu si s Ashley užít tohle ráno stejným způsobem, jakým jsem si užívala v noci. Ne že by si ona neužila na oplátku se mnou, protože si rozhodně taky užila.

Jojo, a jak!

Myslím, že by ode mě bylo vážně hezké, kdybych ji probudila tak, jako to ona udělala onehdy ráno.

Při čištění zubů se na sebe koukám do zrcadla a v duchu si zapíšu poznámku, že mám Ashley říct, jak mi prsa poskakují i v jiných situacích, než když jsem naštvaná. Mám silný dojem, že to uslyší ráda.

"Spencer, jsi tam?" ptá se Ashley, když zaťuká na dveře koupelny.

Kruci!

Zkazila můj plán!

Ale na druhou stranu je vzhůru!

Jééj!

"Momentík," odpovím, než si začnu vyplachovat pusu.

"Pospěš si," řekne na to Ashley a její hlas zní nějak legračně.

Jéé!

Nemůže se dočkat, až mě uvidí, a nechce čekat ani o vteřinu déle, aby se mnou přivítala dnešní báječný den.

No není ona sladká?

Utřu si obličej, abych odstranila veškeré stopy po zubní pastě, a pak otevřu dveře. "Dobré ranko, -"

Nemám šanci to dopovědět nebo dát Ashley hezkou pusu na dobré ráno, protože mě popadne za ruku, vyhodí mě z koupelny a pak za sebou zavře dveře.

No tohle!

"Promiň, příroda volá," křikne Ashley omluvně. "Sejdeme se v posteli."

Och, dobře, tentokrát jí to odpustím.

"Jasná páka," řeknu a s potěšením vyplním její rozkaz. "Vedle umyvadla jsem ti nechala kartáček, co jsi měla posledně."

Vidíte? Umím být velice pozorná přítelkyně.

"Díky," odpoví Ashley.

"Nemáš vůbec zač," zanotuju se stále lepší náladou.

Vím, co se stane, až vyjde ven.

Woo!

"Mi casa es su casa," křiknu, když si zalézám pod přikrývku.

Hej!

Španělsky mluvím právě tak dobře jako francouzsky!

Měla bych si to přidat do životopisu.

Ne snad, že bych přemýšlela o změně zaměstnání nebo tak. Práci pro tátu zbožňuju, navíc je mojí klientkou číslo jedna jistá sexy brunetka.

Mého srdce šampiónka.

Jéé!

Já se musím rozplývat nad vlastními myšlenkami, jak jsou rozkošný.

Vnitřní úvahy mě ale přivedly na jednou důležitou věc.

Ranní sex s Ashley bude muset počkat.

Já vím!

Taky jsem smutná!

Ale tohle je fakticky důležité a už takhle jsem to zbytečně oddálila, když jsem zase jednou nechala naše včerejší aktivity řídit místo svého mozku jiné orgány, které prahnou po Ashley, takže teď už musím být zodpovědná.

Mohla by sis s ní promluvit, až ji usexuješ do zblbnutí.

No tak!

Nemůžu uvěřit, co to ten hlas v mé hlavě právě navrhl.

Jsem v šoku.

Hele!

Snad si můžu taky užít!

Ale obvykle jsi takovej přizdisráč.

To bylo před tím, než jsi to s Ashley vyřešila. Teď, když je všechno v pořádku, mám zrovna takový zájem vidět ji nahou, jako ty.

Hele, hele, hlase, hoď tam zpátečku, Ashley je moje!

Naštěstí Ashley vyjde z koupelny dřív, než se o ni budu muset sama se sebou porvat.

Jo, zní to pěkně divně, povídejte mi o tom.

Popojedem.

Otevřu oči zrovna ve chvíli, kdy se ke mně připojí v posteli.

Aaach!

Neee!

Prošvihla jsem příležitost sledovat ji, jak ke mně jde v rouše Evině.

"Dobré ráno," mrkne Ashley a vklouzne ke mně pod peřinu.

Zazubím se a dostanu od ní jeden pomalý, smyslný a dlooouhý polibek.

Vskutku dobré ráno máme!

Ashley si dopřeje čas s prozkoumáváním mých úst, než se od mých rtů odtáhne. Okamžitě mi chybí. Dá mi pár pramínků vlasů za ucho a obšťastní mě dalšími polibky.

Nijak hlubokými, ovšem stejně tak příjemnými.

"Vyspala ses hezky?" zeptá se Ashley, když si mě přitáhne k sobě, abych si položila hlavu na její hruď.

Miluju zvuk jejího pravidelného srdečního tepu.

Je tak uklidňující.

Tak příjemný.

A bije rychle pro mě.

Aaaach.

Je mi tak hezky.

"Přímo skvěle," odpovím, jakmile jsme uvelebené ve vzájemném objetí. "Co ty?"

"Nejlepší spánek za hodně dlouhou dobu," řekne Ashley a je jí na hlase poznat, jak je uvolněná.

Pár minut se tak mazlíme, a ačkoliv si tuhle tichou chvilku s Ashley neskutečně užívám, nechci se nechat zase rozptýlit, jak se mi to často stává.

Já to vidím tak, že čím dřív se s tou záležitostí vypořádáme, tím dřív se můžeme vrátit k příjemnějším činnostem.

Zavrtím se, abych ležela tak, že na Ashley líp uvidím, a než začnu, dám jí pusu. "Musíme si promluvit."

"To není zrovna super začátek rozhovoru," reaguje Ashley nervózně.

"Žádný strach, není to nic špatného," ujistím ji nejprve slovně, pak polibkem. "Přísahám."

Ashley se usměje, ale je vidět, že má stále obavy. "Dobře."

"To, co jsi předvedla včera na té tiskovce, bylo neskutečně statečný," začnu a propletu naše prsty. "A nemůžu ti ani vypovědět, jak moc jsem na tebe hrdá."

Na to se Ashley roztomile začervená. "Proč mám pocit, že přijde nějaké 'ale'?"

"Protože opravdu přijde," odvětím, což Ashleyin úsměv rázem zažene. "Ale já jsem tam měla být s tebou."

Ashley zavrtí hlavou. "Chápu, proč jsi nebyla."

"Ne, Ashley, nehledej pro mě žádné omluvy, já tam být měla a basta." Tohle je pro mě opravdu důležité a chci si být jistá, že mě chápe. "Slíbila jsem ti, že už nikdy nebudeš sama a ten slib jsem porušila."

"A měla jsi k tomu dost dobrý důvod," skočí mi Ashley do řeči. "Lhala jsem ti a…"

"Na tom nezáleží," namítnu, než může pokračovat. "Odehnala jsem tě při první známce potíží. Ano, byla jsem raněná a nešťastná, ale to neznamená, že jsem se k tobě měla otočit zády."

Dostala jsem důležitou lekci.

Na kterou nikdy nezapomenu, to přísahám.

"Teď jsme tým, ty a já, společně," stisknu Ashley ruku, abych dodala svým slovům důraz. "A to znamená, že i když někdy něco zvořeš, tak já tu pro tebe budu, a doufám, že to bude vzájemné."

Ashley otevře pusu, aby něco řekla, ale já pokračuju dál.

"Tím ti nedávám povolenku dělat si, co tě zamane, aby bylo jasno, protože bolest, jakou jsem zažívala poslední pár dní, není něco, co bych si chtěla někdy zopakovat." Vidím v Ashleyiných očích stud, ale tohle je důležité a říct se to musí. "Obě jsme chybovaly, Ash, my obě, ale důležité je, abychom se z těch chyb poučily a šly dál."

"Co tím myslíš?" zeptá se Ashley.

"Tím myslím, že jsem ochotná hodit všechno, co se stalo, za hlavu, pokud to chceš i ty," vysvětluju, zatímco ji pevně držím u sebe. "Tohle je náš nový začátek a nemyslím si, že by komukoli z nás prospělo, aby se cítil provinile za to, co se stalo."

Pozoruju Ashley, jak zpracovává, co jsem řekla, a opravdu doufám, že to dokáže nechat plavat.

Pokud si totiž o sobě bude myslet, že všechno zkazí, pak se to zase stane.

Pokud já zase dovolím strachu diktovat mé činy, pak jednoho dne znovu uteču nebo ji odeženu.

Nebude to snadné a je mi jasné, že pár chyb uděláme, protože jsme jenom lidi.

Ale dokud se budeme snažit a budeme spolu o všem mluvit, tak si jsem jistá, že naše společná budoucnost bude zářivá.

Faktem je, že když jste ve vztahu, tak už vás nemůžou vždycky řídit jen vaše city. Najednou je tu další člověk, kterého musíte brát v potaz, a právě v tomhle jsem udělala s Ashley zásadní chybu.

Nemýlila jsem se, když jsem jí řekla, že nemůžu jen tak jít dál a předstírat, že Aiden je její přítel.

Lhaní není nikdy dobrá cesta.

Kde jsem udělala chybu, byla chvíle, kdy jsem Ashley opustila. Byla zcela zjevně zmatená a pochybovala sama o sobě, a já ji nechala, aby si sama přišla na to, co je správné.

Měla jsem štěstí, že to i tak zvládla.

Měla jsem štěstí, že tu pro ni byl Aiden, aby jí poradil.

Měla jsem štěstí, že tu byla Jessie, aby jí poskytla podporu, když já to neudělala.

A od nynějška se na žádné štěstí spoléhat nebudu, protože budu v Ashleyině rohu.

Vždycky.

Možná s ní nebudu vždycky ve všem souhlasit, možná si někdy budu myslet, že dělá obrovskou chybu, možná se s ní budu hádat a přesvědčovat ji, aby viděla věci z jiného pohledu.

Ale neopustím ji.

Nenechám ji samotnou.

To je to, čemu chci, aby celým svým srdcem věřila.

Zamilovat se je snadné.

Budovat vztah, to je dřina.

To mi vždycky říkávala mamka a já to nikdy pořádně nechápala, až doteď. Pohádky vždycky skončí dřív, než začne skutečný příběh.

A řekla bych, že jsem se zkrátka ztratila v přesvědčení, že když milujete, tak všechno půjde. Že budu vědět na všechno správnou odpověď, nebo že to bude vědět člověk, kterého miluju.

Tenhle závoj je teď z mých očí dole a jsem přesvědčená, že z Ashleyiných taky.

"Jsem pro nový začátek," pošeptá Ashley, ale pořád se zdá velmi nejistá.

Pohnu se, až jsem kousíček od její tváře a pevně zachytím její pohled. "Už nejsi sama, Ashley, máš mě." Vidím, jak se jí v očích začínají tvořit slzy. "Ať se stane cokoli, tak na konci dne, a kdykoli bude třeba, tu pro tebe budu."

Ashley se třese, ale já nepolevím, protože konečně jsem přesvědčená, že se k ní dostávám.

"Vždycky," dodám pro případ, než znovu spojím naše rty.

Snažím se, aby v tomhle polibku cítila příslib, který jsem jí dala.

Tenhle už neporuším.

A jen doufám, že tenhle slib smaže veškerou osamělost, ve které Ashley tak dlouho byla.

Slzy z jejích očí dopadají na mé tváře, jak se dál líbáme.

Ashley neměla v době dospívání takové zázemí, jako jsem zažila já.

Ale teď už má.

Počínaje mnou.

A Aidena už měla i dřív.

A nebude to trvat dlouho a bude mít po svém boku i celý klan Carlinů s Jessie.

"Miluju tě," pošeptám jí, když se odtrhneme. "Nikdy na to nezapomeň."

Ashley pohřbí hlavu do mého ramene a já s ní konejšivě pohupuju ve svém náručí. "Já miluju tebe," šeptá odpověď a tehdy vím, že jsem ji přesvědčila, aby mým slovům uvěřila, aby věřila ve mě.

Po chvíli se odtáhnu, abych se zadívala do těch milých a láskyplných, čokoládově hnědých očí. "Ještě jedna věc."

Ashley kývne hlavou, protože její emoce jsou stále příliš čerstvé, aby promluvila.

"Ať se propadnu, jestli kvůli mně ukončíš svou kariéru," zažertuju napůl. Myslím to vážně, ale říkám to lehkým tónem. "Jsi příliš talentovaná a neskutečně pro hudbu zapálená na to, abys skončila. Já vím, jak moc to miluješ a nehodlám být zodpovědná za to, že ses rozhodla skončit."

Musím být tvrdá jako skála, protože i když toho třeba teď nelituje, jednoho dne zcela určitě bude.

A až se to stane, začne mi to mít za zlé.

Něco takového by nás mohlo docela dobře rozdělit a to já nedopustím.

Ne pod mým dohledem.

"Já jsem se nevzdala své kariéry kvůli tobě," odporuje Ashley, což, musím říct, mě překvapilo. Nezasypu ji však přívalem otázek a nechám ji to dovysvětlit. "Když jsem od té smlouvy odstoupila, tak jo, sehrála jsi v tom jistou roli i ty, ale v tu chvíli už jsem se tou dohodou cítila nějakou dobu svázaná a myslela jsem si, že nemám jinou možnost. Došlo mi, že tohle je moje jediná šance a já ji musela využít."

Přikývnu, že rozumím, a dál držím jazyk za zuby.

"Vyautovala jsem se, protože jak jsi sama říkala, byla to správná věc, a dobře, uznávám, že kousek ve mně doufal, že to na tebe zapůsobí," pokračuje Ashley.

"Zapůsobilo," vstoupím do toho s úsměvem a na oplátku se mi dostane taky jednoho.

"Své kariéry jsem se vzdala kvůli sobě," Ashley vzdychne a můžu říct, že k tomu má víc co říct. "Nelíbilo se mi, co se ze mě stalo, zatímco jsem se hnala za svým snem, a už takovým člověkem být nechci."

"Ale ty to miluješ, Ash, to nemůžeš popřít." Vím, že mám pravdu, protože jsem viděla, jak se jí pokaždé rozzáří obličej, když zpívá.

"Nechci kvůli úspěchu pošlapat všechno to, čemu věřím, a nějaká sláva mě už vůbec nezajímá," odporuje Ashley. "Jediné, co jsem kdy chtěla, bylo prostě se dělit o svoji hudbu s lidmi, a pokud to znamená, že budu do smrti zpívat někde na rohu, tak budiž."

Nejen že je sexy, milá, vtipná, okouzlující a spousty jiného, ale ona je i ušlechtilá.

Je se mnou amen.

Tím nejlepším možným způsobem.

"Ten první večer jsem ti řekla, že tenhle byznys dovede být pěkná džungle, a ty sama už ses o tom přesvědčila na vlastní kůži." Přiložím dlaň na Ashleyinu tvář. "Ale když ses pak rozhodovala, že skončíš, docela jsi zapomněla na svoji tajnou zbraň."

Ashley zvedne obočí. "Jakou tajnou zbraň?"

"Mě," ušklíbnu se uličnicky. "V tobě je prostě příliš talentu, abys ho celýmu světu odpírala, a když máš k tomu mě, tak to si piš, že já zařídím, aby tvou hudbu uslyšely miliony lidí."

Na to vsaďte zadek, že to zařídím!

Ashley není přesvědčená. "Spence…"

"O tomhle se už dál diskutovat nebude," utnu ji s vážným výrazem ve tváři. "Tvé sny se stanou skutečností a hotovo."

Oooh, líbí se mi být na Ashley přísná.

Je to sranda!

"Mně už se ale všechny sny vyplnily," namítne Ashley tiše, když mě pomalu tlačí na postel. "Mám tebe."

Jéé!

Dočista se mi z ní teď roztálo srdce.

Já jsem ta nejšťastnější holka pod sluncem.

Skutečně a opravdově šťastná, že jsem se zbláznila do téhle úžasné ženy, která mě právě teď tak něžně líbá.

Já jí tu smlouvu zařídím.

To není slib, tak to prostě bude.

A až si bude přebírat svou první cenu Grammy, budu jako šílená skákat radostí po jejím boku.

Přesně tam, kam patřím.

57

"Já to nechci říct," dělá Ashley prosebný obličej, ale na mě ten její vyšpulený rtík tentokrát neplatí, jsem odhodlaná z ní vypáčit odpověď stůj co stůj.

"Nebudu tě soudit," ujišťuju ji.

Musí být schopná mi věřit.

Protočím oči a jemně ji dloubnu do žeber. "Tak strašný to být nemůže."

Ležíme v posteli.

Ano.

Pořád.

Vy byste snad z postele vylezli, kdybyste ji sdíleli s Ashley?

Jasně, to jsem si myslela.

Po několika kolech sexu "na nový začátek" jsme se rozhodly zůstat v posteli celý den.

Je to velice pohodlné.

A obě jsme nahé.

Daly jsme si snídani v posteli, daly jsme si oběd v posteli a daly jsme si jedna druhou.

Ach, panečku, to se nikdy neomrzí.

I když bych mohla s Ashley sexovat třeba non-stop, máme pauzu, abychom se líp poznaly.

Jasně, já už toho o Ashley vím dost a ona toho ví dost o mně, ale nastal čas zjistit další věci. Takové ty drobnosti, co náš vztah pozvednou na úplně jinou úroveň intimity.

Po úvodním kole jsme se jaly probrat tu záležitost s Madison.

Ačkoli jsme o to už dříve zavadily, nikdy jsme se o tom nebavily s klidnou hlavou.

Nebyla to právě snadná debata.

Vůbec.

Ashley se znovu omluvila, že se ke mně chovala jako mega mrcha, a já jí zas vysvětlila, že Madison mě zastihla ve chvíli, kdy jsem byla zranitelná. Lituju toho, že jsem se s Madison vyspala, ale nemůžu to změnit. Taky se ale nebudu bezhlavě omlouvat, protože tehdy jsme spolu nebyly.

Jenže jsem Ashley dlužila aspoň vysvětlení.

A navíc jsem chtěla, aby věděla, že nejsem žádná sukničkářka.

Někdo by možná řekl, proč bych měla své činy ospravedlňovat, ale mně to prostě přišlo nezbytné, abychom se mohly pohnout dopředu.

Taky jsem chtěla, aby Ashley neměla absolutně žádné pochybnosti o tom, že k Madison vůbec nic necítím.

Fuj!

Tedy, je pravda, že se asi změnila, ale pořád je to Madison.

Asi to může vypadat, jako bych v podstatě řekla, že jsem na to Ashleyino dřívější chování zapomněla, že to prostě hážu za hlavu, ale tak to není. Už se omluvila tolikrát, že jsem to přestala počítat, vyautovala se v celostátním přenosu, jen aby mi dokázala, že to myslí vážně a od včerejška se mnou otevřeně mluvila o všem, na co jsem se jí zeptala.

Až do teď.

Ale k tomu se ještě vrátím za chviličku.

Ashley jsem jasně řekla, že lhaní nebudu tolerovat a můžu vám říct, že to moc dobře pochopila.

Jistě, mohla jsem se v tom nimrat třeba ještě celý týden a Ashley by se pak za své chování cítila ještě hůř. Ale co by z toho vzešlo dobrého? Odpověď je: absolutně nic.

Pointa je, že chci být s Ashley víc, než cokoli jiného, a jsem pro to ochotná riskovat i to, že jednou skončím znovu se zlomeným srdcem.

Jestli se bojím?

Bojím.

Stojí Ashley za to riziko?

Absolutně ano.

Krom toho, ani já nejsem nevinná.

Mohla jsem být k Ashley ohledně svých citů upřímná mnohem dřív. Mohla jsem za ní hned jít a narovinu se jí zeptat na Aidena. Mohla jsem ji konfrontovat ohledně našeho prvního polibku.

Obě jsme mohly udělat spoustu věcí úplně jinak, ale i přesto, že jsme to neudělaly, skončily jsme spolu.

Na tom jediném opravdu záleží.

Já jsem šťastná, ona je šťastná a minulost je minulostí.

Po druhém kole jsme přešly k lehčím tématům.

Klasické základy.

Naše oblíbená barva.

Její je modrá, moje růžová.

Zjevně.

Oblíbená kniha.

Její je Jako zabít ptáčka, moje je série o Becky Bloomwoodové, závislačce na nakupování.

Dělám si srandu.

Víceméně.

Moje oblíbená knížka je Jih proti Severu.

Hele!

Jen proto, že jsem blondýna, neznamená, že jsem idiotka.

První pusa.

Její byl Aiden.

Fuj!

Dobrá, dobrá, Aiden je docela ucházející kluk, ale pořád je to kluk. Ashley si dělala srandu, že líbání s Aidenem ji najisto utvrdilo v tom, že je na holky.

Tomu jsme se obě dobře nasmály.

Moje první pusa byla od holky jménem Stacey.

Bylo mi osm.

Co na to říct? Byla jsem neodolatelná už v takhle raném věku.

A teď jsme u první celebrity, do které jsme se zabouchly.

Náhodou je to taky důležitá otázka, abyste věděli.

Moje byla Alyssa Milano.

Už v době před mým coming-outem, se mi děsně líbila v seriálu Kdo je tu pán. V té době byla ještě taková malá uličnická divoška a dovedla by vám nakopat zadek. A potom samozřejmě vyrostla… a týjo.

Jo, líbí se mi sexy brunety, co nadělám.

Ehm, neříkejte to Ashley, nechci, aby snad žárlila nebo něco, ale dodnes si myslím, že Alyssa je neskutečná baba.

A z nějakého záhadného důvodu mi teď Ashley nechce prozradit její celebritu.

Jak zlé to může být?

Nadzvednu se na rukou a polechtám ji na břiše. "No tak, nebudu se smát, slibuju."

"Fajn," zabrblá Ashley, přičemž si hodí přikrývku přes hlavu. "Ale pamatuj, slíbila jsi, že se mi nebudeš smát."

Usměju se nad jejím chováním. "Pamatuju." Snažím se jí z prstů vypáčit peřinu, ale Ashley ji drží fakt pevně. "Tak jo, Daviesko, ven s tím."

Čekám na to záhadné jméno a přitom poslouchám, jak Ashley nejdřív neochotně zanaříká. Pak něco zahuhňá, ale nedokážu to rozluštit.

"Cože to?" tážu se. "Vůbec ti nerozumím, jak jsi tam zachumlaná."

Ashley mě překvapí, když přikrývku stáhne, ovšem moc šťastně nevypadá. "Florence Hendersonová," vyhrkne. "Tak, řekla jsem to."

Ehm.

Ok.

"Jakože paní Bradyová?" ptám se nevěřícně a usilovně se koušu do spodního rtu, abych neporušila, co jsem jí právě slíbila.

Panenko skákavá!

Tak strašně se chci smát.

Tohle je ta nejbláznivější odpověď, jakou jsem kdy slyšela.

A to nemluvím o tom, jak je to divný.

Ashley je červená jak rajče až po ty ušní lalůčky, které tak ráda koušu. "Jo, tak už jsi spokojená?"

Je moc špatné, když mi přijde roztomilá, i když se takhle kaboní?

Já vím, měla bych ukázat víc pochopení.

Jenže, no tak!

Paní Bradyová!

Vždyť to je skoro až nechutný.

"Tak asi to mohlo být i horší," řeknu konečně, protože už vážně cítím, jak mi v krku začíná bublat smích. "Mohla ses zakoukat rovnou do Alice." Už to dál nevydržím. "Nebo jsi možná potají snila i o švédský trojce s oběma."

Heh, já jsem ale vtipka.

"To není k smíchu," kvílí Ashley. "Já věděla, že ti to nemám říkat."

"Jééé, nebuď labuť," odpovím se smíchem, už smířená s tím, že svou bitvu jsem prohrála. "Pověz mi, vzrušuje tě třeba tohle?" Trošku si odkašlu. "Zde přichází příběh o milé dámě…"

Víc toho nezazpívám, protože Ashley mě začne mlátit polštářem přes hlavu.

"Sklapni," vypískne a znovu mě přetáhne.

Polštářová bitka!

A navíc jsme nahatý.

Och, tak to beru!

Popadnu svůj vlastní polštář a dostanu se do docela pěkné palebné pozice na Ashleyinu hlavu. "Jež tři krásné dcerky má," zpívám mezi údery.

Bitva se rychle vyhrotí a já bohužel nakonec i prohraju.

Jenže to nebyla moje chyba.

Hrozně mě rozptylovalo, jak je Ashley děsně sexy a navíc jsem se nemohla přestat smát.

"Chystáš se mi omluvit?" ptá se Ashley, zatímco mi pevně drží zápěstí nad hlavou.

A proč bych to asi tak dělala, když si svoji momentální situaci tak užívám?

Zavrtím hlavou a vypláznu na ni jazyk. "Ani nápad."

"Spencer Carlinová, okamžitě se omluv, nebo máš pro zbytek dne se sexem utrum," vyhrožuje Ashley.

Uhm.

Stoprocentně blafuje.

"Jako kdybys mi dokázala odolat," mrknu.

Nedokáže svou touhu po mně kontrolovat právě tak, jako já zas nedokážu kontrolovat svůj chtíč.

Jsme beznadějné.

A ani jedna z nás si ani trochu nestěžuje.

"K čertu," zamumlá si Ashley pro sebe. Pustí mi ruce a potom se vrátí ke svému osvědčenému kabonění. "Jsi hrozná."

"Hrozná jakože hrozně neodolatelná, doufám," žertuju a zašvihám na ni obočím.

Nedostanu od ní ale žádnou reakci.

Hmm, snad není vážně naštvaná?

Chvíli sedíme v tichosti, dokud to už nesnesu. "Fajn, fajn, omlouvám se, že jsem si dělala srandu z tebe a tvý podivný náklonnosti k Florence Hendersonový."

Jsem tak měkká.

Mračení se rázem změní v úsměv a Ashley se rozzáří. "Děkuju."

Děsně měkká.

"Já vím, není to právě typická odpověď, ale zřejmě mám slabost pro starší blondýny," říká s mrknutím.

"Vždyť jsem jenom o čtrnáct měsíců starší než ty," já na to, když si zalézáme zpátky pod peřinu.

Ashley mě líbne na nos. "A kdo říká, že jsem myslela tebe?"

Huh?

Pokud nemyslela mě, tak koho…

Šmarjá!

Fuj!

Fuj!

Fujtajbl!

Hodím na Ashley pohled výhružně přivřených očí, zatímco ona se směje vlastnímu vtipu. No, to bych jí radila, aby to myslela jenom jako vtip! "Přísahám, jestli jenom cekneš něco o mojí máti, tak dneska spíš na gauči."

No, řekněte sami, vždyť to je tak děsně, děsně špatný, že ani nevím, kde začít.

"Tohle už taková sranda není, viď?" usmívá se Ashley vítězoslavně. "Nemusíš mít strach, já mám oči jenom pro jednu Carlinovou."

"A kterápak to asi bude?" ptám se s potutelným úsměvem.

Ashley si na mě vyleze a přitom mě celou zase odkryje pro své oči. "Myslím, že to víš moc dobře."

To si piš, že vím!

Konec pauzy!

Ano!

Ashley svými prsty brázdí mé rozžhavené tělo nahoru, dolů a já si nemůžu pomoct a ještě naposledy si do ní musím rýpnout. "Až jednoho dne tahle dáma milého pána poznala…"

To mi vyslouží zamračený pohled od Ashley, ale než může udělat něco horšího, podaří se mi nás přetočit. Začnu ji líbat jako o život, a když zaznamenám odezvu jejích rtů, vím, že je vše odpuštěno.

A teď mám perfektní nápad, co dát Ashley k narozeninám.

Nemůžu se dočkat, až uvidím její reakci, když rozbalí svůj dárek a bude tam první série Bradyových, co jí koupím.

Já jsem tak zlá.

Chichi.

Měla bych zkontrolovat, jestli mi ještě funguje kamera, abych si její reakci mohla nahrát.

Mé plány týkající se Ashleyiných narozenin jsou však záhy odsunuty na vedlejší kolej, protože se kvapem blíží rychlík směr Žhavej Sex.

Hezky!

Skóruju!

To se právě teď chystám udělat.

Kolo číslo tři je před námi.

Škoda že tu nemáme gong.

Budu se muset spokojit s imaginárním v mé hlavě.

Myslím, že až tohle kolo skončí, bude na řadě sprcha.

Tentokrát společná.

Už vždycky jedině společná.

Samozřejmě mi jde jen a pouze o dobro životního prostředí.

No jistě, vodou je třeba šetřit.

Ashley nás přetočí, okamžitě si začne prolíbávat cestičku po mém těle dolů a já mám najednou sílu akorát tak na to, abych v extázi zvrátila hlavu dozadu. Je s jazykem fakt šikovná.

Tak šikovná!

Ashley má námahou zkřivený obličej a jazyk povystrčený u koutku úst. Jedna na druhou upíráme nehybný pohled, pot mi stéká po skráni.

Heknu.

Ashley zasténá.

Doprčic, to je tak sexy.

Nacházíme se v mé kuchyni.

A obě sotva popadáme dech.

Nechci, abyste dělali ukvapené závěry.

Já na sobě mám tílko a šortky, Ashley to samé.

Jo, já vím, taky jsem si myslela, že budeme za naháče až do večera.

Povím vám, co se přihodilo.

Řekla jsem Ashley, ať si v mé skříni najde něco na sebe, abychom si mohly společně připravit večeři.

Když se do toho však pustila, našla něco v zadní části šatníku.

Ne, nebyl to Tom Cruise.

Úplně jsem zapomněla, že to tam pořád mám, a když to Ashley objevila, trvala na tom, že si to musím vzít na sebe.

Na to jsem rezolutně zavrtěla hlavou a od té chvíle tvrdohlavě odrážela její útoky.

Zdá se ovšem, že Ashley je zrovna takový paličák, jako já.

Neodmítala jsem to pro nic za nic, abyste věděli, ale spíš se bojím, že už mi nebude sedět.

Už je to tak dávno, co jsem to na sobě měla naposled.

Dokonce ve mně zkusila vyvolat pocit viny kvůli tomu, jak jsem se posmívala té její zaláskovanosti do jisté celebrity. Na to jsem jí připomněla, že nejen že slintala nad totálně nejnezáživnější osobou na celý planetě, ale navíc, že ta osoba je asi tak o čtyřicet let starší. Za to mi na hlavě přistál další polštář.

Tohle se mi nikdy neomrzí.

Nikdy!

Potom Ashley navrhla něco, co nešlo odmítnout.

Dáme si páku a ten kdo prohraje, oblíkne si to, co Ashley našla. Takové podmínky mi naprosto vyhovovaly.

Paráda!

Nemůžu se dočkat, až uvidím, jak v ní bude Ashley vypadat.

Mňamka!

Dám jí to pěkně sežrat!

A nemyslím jen mě!

"Vzdáváš to?" ptám se, když se mi podaří dostat její ruku o další kousek blíž ke kuchyňskému stolu.

Já zvítězím!

Hej!

Ďábelský smích je tu, chyběl jsi mi, kámo.

Ashley můj dotaz ignoruje a vší silou se snaží získat nějakou kontrolu.

Už to bude!

Yes!

Sevřu hranu stolu, abych získala ještě větší výhodu, a zbytkem těla se snažím tlačit Ashleyinu ruku dolů.

Cítím, že karty se obrací v můj prospěch.

Už to skoro bude.

Nepotrvá to dlouho a uvidím…

"Hej, Spence," ozve se Ashley, což podle mě znamená jediné – chce se vzdát.

Hřbet její ruky je asi tak cenťák nad stolem.

"Jo?" odpovím, už úplně cítím chuť vítezství.

Tohle bude taková paráda.

Ashley se nakloní a její hlas nabere ten svůdný tón, který jsem se už naučila zbožňovat. "Jsem tak vlhká."

Uvolním sevření Ashleyiny ruky a brada mi přistane na zemi. "Cože to?"

Ehm.

Páni.

Lepší informaci si neumím představit.

Než se naděju, Ashley praští mou rukou o stůl. "Ale nic," kření se. "Vyhrála jsem!"

Počkat.

Co se stalo?

Ashley hopsá po kuchyni a předvádi vítězné tanečky, zatímco můj chlípný mozek si teprve začíná uvědomovat, že mě dostala.

"Hele!" vykřiknu. "Podvádělas."

Ashley se na druhé straně stolu dál směje. "Nelhala jsem a ty jsi jenom naštvaná, že tě to nenapadlo jako první."

Myslí si, jak není chytrá!

"To není fér," kňučím. "Málem jsem tě měla."

"Klíčové slovo je málem." Ashley přejde ke mně a pak si mě přitáhne k objetí. "Můžeš si reptat, jak chceš, ale to ti nepomůže. Po večeři si ji pěkně vezmeš na sebe a pak začne ta pravá sranda."

Už-už jí chci říct, že je blázen, jestli si myslí, že nevznesu protest proti jejímu pochybnému vítezství, když ucítím, jak mě Ashley začne líbat na krku.

Vydám ze sebe pouhý vzdech následovaný dalším, když se její ruce ztratí pod mým tričkem.

Jsem fakt hrozná!

Ashley mě vysadí na kuchyňskou linku, a ve chvíli, kdy mi z nohou sundává kraťasy, jakákoli šance, že bych na ni zůstala naštvaná, letí oknem ven.

Nikdy bych neřekla, že čekání na večeři může být taková zábava.

Dívám se na sebe do zrcadla v koupelně, Ashley na mě zatím čeká v ložnici.

Udělám pár drobných úprav, a navzdory mým předchozím obavám musím uznat, že mi pořád padne dost dobře.

"Co ti tak trvá?" houkne netrpělivě Ashley na druhé straně dveří.

"Dočkej času, jako husa klasu," křiknu zpátky a dělám finální úpravy.

Naposledy utáhnu culík a popadnu třásně, o kterých bych přísahala, že jsem je vyhodila už před lety.

Na střední v prváku jsem totiž chvíli dělala roztleskávačku.

Jenže pak se přivalila do týmu Madison a mě celý sen o výhře na šampionátu roztleskávaček nenávratně opustil.

Ok, ok, tohle mým snem nikdy nebylo, ale pravdou je, že se mi líbilo sledovat mé kolegyně roztleskávačky, když si nacvičovaly pohyby.

Nemůžu uvěřit, že mi ta uniforma pořád sedí.

No, na většině míst.

Přes prsa mi je hodně moc těsná, ale něco mi říká, že Ashley to vadit nebude. Ta právě teď čeká, až odtud vylezu a předvedu jí, co jsem se tenkrát naučila.

Má veliké štěstí, že ji tak miluju a že mi před chvílí udělala dobře na kuchyňské lince, protože jinak bych požadovala nový pokus v páce.

Co já bych neudělala, abych viděla Ashley v téhle uniformě.

Počkat.

Zrovna si to v duchu představuju.

Mmmmm…

To je ale pěkná představa.

Sice si už z mých roztleskávačských dnů nepamatuju ani jedinou sestavu, ale naštěstí jsem viděla Bravo, girls! tolikrát, že mě to až tolik netrápí. A jestli se Ashley nebude moje vystoupení líbit, tak si může prdku políbit.

Nebo mně.

Ať tak či onak, líbání i zadečky dneska ještě budou.

Otevírám dveře do koupelny a přísahám, že slyším Ashley tleskat.

Vystrčím zpoza dveří jenom hlavu, aniž bych Ashley dovolila zahlédnout, jak vypadá zbytek. Sedí uprostřed postele a bohužel není nahá.

I když, asi je to tak lepší, protože kdyby byla, nebyla bych schopná se soustředit a ať si nikdo nemyslí, že bych si tuhle uniformu na sebe ještě někdy vzala.

Ani za zlatý prase!

Má na sobě pořád ten samý top a šortky, a i když je oblečená, pořád je tak kurevsky sexy.

Nemůžu uvěřit, jak ji pořád chci tak strašně moc.

A tím myslím bez přestání.

Je tohle normální?

Co je vůbec normální?

Díky, hlásku, hned se cítím líp.

To má být sarkasmus?

Ne, vůbec ne.

Ok, dobře.

Hele na nás, ani jsme se nepohádali.

Vážně s tímhle musím přestat nebo brzy skončím v blázinci.

"Připravena?" ptám se Ashley, ačkoli moc dobře znám odpověď.

Ashley se uchechtne. "No jéje, dej se do toho a pěkně mi zatancuj."

Protočím oči. "Nemůžeš mi takhle rozkazovat."

"Přestaň to oddalovat, Spence," odvětí Ashley s vědoucím úsměvem.

K čertu!

Jak je možné, že už mě zná tak dobře?

Neochotně tedy vejdu do ložnice, ale když Ashley začne hulákat a pokřikovat, mám sto chutí se zase otočit.

Tohle je tak trapný.

"Seš úplně k sežrání," zvolá Ashley a všimnu si, jak jí oči potemněly.

Možná to nakonec nebude až takovej provar, jak jsem si myslela.

Zastavím se u nohou postele a párkrát zamávám pom pomy.

"Ale no tak, určitě umíš víc než tohle," šklebí se Ashley. Jednoho dne jí to pěkně oplatím, nějak.

No, faktem je, že jsem prohrála, tak ať to máme radši rychle za sebou.

"Oh, Ashley, ty seš kočka, seš kočka taková, že jsem z tebe hotová," zpívám a přitom vykopnu do vzduchu jednu nohu. "Hej, Ashley."

"Tak se mi to líbí," zaječí Ashley a následně svoji spokojenost doprovodí hvizdem.

"Hej, Ashley," opakuju, cítím, že už se do toho dostávám. "Motáš se tu celou noc; no, mně to přijde už trochu moc."

Mám Ashleyinu plnou pozornost, protože teď zrovna poskakuju nahoru a dolů.

Bez podprsenky.

"Myslíš si, že to máš vymyšlený." Udělám otočku a ohnu se. "A já bych řekla pěkný kulový." Nadzvednu sukni, jen na zlomek vteřiny, a ukážu Ashley nahý zadeček.

Když se zase otočím, Ashley se už nesměje, a z očí jí žhnou.

Ó, ano!

Pořád to umím.

"Proč už prostě neřekneš všem dobrou noc," pokračuju, zatímco odhazuju třásně na postel. "A nevezmeš k sobě domů tuhle pěknou kost, Ashley."

Zavrtím boky a mám sotva šanci podráždit Ashley předstíraným nadzvednutím trička, když zničeho nic učiní mému vystoupení náhlý konec.

Ještě neměl být konec!

Tyjo!

Počkat!

Kdy Ashley ztratila oblečení?

Ashley mě okamžitě po tom, co ze mě strhá vršek, zahrne palčivě horkými polibky, a vypadá to, že náš první den coby páru, bude zakončen bombastickým vyvrcholením.

Doslova.

Jedeme!

Týme!

Spencer zpívá píseň Mickey od Toni Basilové, akorát používá jméno Ashley.

58

Myslím, že už asi nikdy nevytáhnu paty z bytu.

Tady mám úplně všechno, co potřebuju.

No, ne všechno, ale kdybyste měli v posteli nahou Ashley vy, šli byste někam?

Vidíte, mám všechny důvody zůstat tam, kde jsem.

Když jsem se ráno vzbudila, Ashley už byla vzhůru. První věc, kterou jsem uviděla, když jsem otevřela oči, byla její usmívající se tvář, a já se tak už podruhé v řadě dostala hned po ránu do fantastické nálady.

Ta se ještě víc zlepšila, když mi došlo, že Ashley mi připravila snídani. Ok, ok, přesněji řečeno spíš přinesla misku cereálií, ale cení se myšlenka. Krom toho, jak sama řekla, ona mi i chtěla uvařit pěknou vydatnou snídani, jenže já mám doma jen ty cereálie.

Bez ohledu na to bylo ale hezké opět posnídat s Ashley.

V posteli.

Nahatý.

Musím přiznat, že jsem dneska docela bolavá.

Nějakou tu bolest ale tu a tam s radostí přežiju, protože vzpomínky na včerejší noc ve mně zůstanou ještě hodně dlouho.

Co je ale překvapivé; dneska jsme ještě s Ashley nesexovaly.

Zatím.

Nevadí mi to.

Ne, vážně.

Přece nejsem s Ashley jenom kvůli sexu.

Je pravda, že sex to byl vždycky neuvěřitelný, což je báječné, ovšem já miluju s ní být v jakémkoli smyslu.

Ať už je to ve víru vášně.

Společný smích.

Hluboká konverzace.

Nebo jen tak ležet v objetí.

Což děláme právě teď.

Cokoli z těchhle věcí mi přináší radost.

Po snídani jsme si dopřály super žhavou muchlovačku plnou horkých, intenzivních polibků. Ruce se občas někam zatoulaly, stejně jako rty, ale povětšinou jsme se pouze líbaly. Na chvíli jsme se vždycky oddělily, když už bylo zapotřebí kyslíku, a během té krátké doby jsme na sebe jen upřeně hleděly, dokud jsme se na sebe nevrhly znovu.

Může se zdát divné, že to nezašlo dál, než k líbání, ale já si to užívala stejně jako sex. Tak nějak to mezi námi vytvořilo úplně nové napětí a já se v tu chvíli cítila s Ashley tak propojená, že jsem nakonec byla více než spokojená. Vnímat Ashley každým svým pórem a tisknout se k ní tak, jak jsem se tiskla, mě uvedlo do takové euforie, že jsem nepotřebovala ani orgasmus.

Vzájemně jsme se tak utahaly, až jsme z toho obě usnuly. Ashley leží za mnou a má kolem mě omotané paže. To je další pocit, kterého se nemůžu nabažit.

S ní v téhle pozici mám pocit, že na mě nemůže nic špatného dosáhnout.

Jen doufám, že i ona se cítí takhle v bezpečí, když držím já ji.

Před chvilkou jsme se probudily a zatím jsme se téměř nepohnuly. Snad nikdy jsem se necítila tak šťastná nicneděláním.

Je mi tak hezky.

Mé oči jsou zavřené, Ashleyino nahé tělo se ke mně zezadu tiskne a svým obličejem se tulí k mému krku.

Neprobíhá skoro žádná konverzace.

A je to fajn.

Od chvíle, co se Ashley objevila u mých dveří, jsme toho namluvily až až a je hezké po všech těch vzestupech a pádech, kterými jsme si za poslední dobu prošly, prostě si užívat poklid dnešního rána.

Bytem se rozezní ostrý zvuk a naruší tak ticho naší svatyně.

Já věděla, že se nemám nechat od Ashley přemluvit, abych zase zprovoznila telefon.

Říkala, že by nás někdo mohl shánět, a že by to mohlo být třeba i důležité. Tahle její logika se mi vůbec nelíbila, protože jsem pak chtě nechtě musela ustoupit. Osobně jsem byla dost spokojená v naší malé ulitě, odříznutá od zbytku světa.

Holt ale život takhle nefunguje.

Škoda!

"Hodláš to zvednout?" zamumlá Ashley a dál mě pevně drží v náruči.

Poslepu zašmátrám po telefonu, protože abych kvůli tomu ještě otevřela oči, to za to nestojí. "Prosim," zahuhlám, aniž bych zkontrolovala, kdo volá.

"No sláva!" vykřikne Jessie příšerným ječákem. Skoro bych řekla, že mi protrhla ušní bubínek, tak nahlas to bylo. "Máš vůbec ponětí, jak dlouho se tě snažím sehnat?"

"Sorráč," odpovím, ač mě to nemrzí ani trochu. "Měla jsem nějaký vyřizování."

To teda!

Woo!

"No, to se vsadím," podotkne Jessie, úplně vidím, jak se na druhém konci asi culí. "Ale detailů mě prosím ušetři."

"Žádný strach," zasměju se. "Já nejsem z těch, co se chlubí každým zářezem."

Nebo každým nejlepším sexem života, přesněji řečeno.

Schovám si celou story na jindy, až u toho nebude Ashley.

"Takže s Ashley jste v pohodě?" ptá se Jessie.

"Máme se přímo skvěle," odpoví jí místo mě Ashley.

Říkala jsem, že Jessie mluví fakt nahlas.

Ashley mě začne zlehka líbat za uchem, zatímco Jessie na mě zařve několik vulgarizmů, a proč prý jsem ji neinformovala o možnosti, že by Ashley mohla zaslechnout, co říká.

Já za to nemůžu.

Nechám ji však láteřit, protože si přeci jenom trochu té schovívavosti z mé strany zaslouží.

Když ale ječí pořád dál, už to málem nevydržím, a chci zavěsit, ale hecnu se. "Už jsi skončila?"

"Nebuď na mě drzá, mladá dámo," odsekne Jessie stylem rádoby výchovným. "Překvapuje mě, že ses neozvala sama, vzhledem k tomu, co se teď kolem Ashley a jejího cédéčka děje."

Huh?

O čem to mluví?

"O čem to mluvíš?" zajímám se s upřímným zájmem.

"Přestaň mě tahat za nos, Spence," odpoví Jessie, než mi řekne, ať počkám, prý volá někdo další.

Musím tátovi říct, že hudba, co pouštíme lidem čekajícím na hovor, je příšerná.

"To by mě zajímalo, co tím Jessie myslela," přemítá Ashley mezi dalšími polibky mé šíje.

"Nemám zdání," odpovím, zatímco se soustředím, abych udržela telefon u ucha. "Je prdlá."

"Já to slyšela, ty pindo," sykne Jessie.

Ups.

Někdo se vrátil dřív, než jsem čekala.

"Co jsi slyšela?" Prostě budu dělat blbou a budu doufat, že to zabere. "A vážně vůbec nechápu, o čem mluvíš."

Jessie vzdychne. "Počítač máš, viď? A televizi taky."

"Samozřejmě, že ano." Pamatuj, tohle je holka, co pomáhala Ashley s jejím plánem. Buď milá!

"Takže jsi musela vidět, co se děje," poznamená Jessie.

Na tohle chození v kruzích jsem až moc líná.

"Nezapínaly jsme ani televizi, ani počítač," řeknu Jessie v naději, že už konečně vyklopí cokoli, co jsem údajně měla zaslechnout.

"Panebože!" vypískne Jessie. "To si ze mě děláš srandu."

Ach jaj.

Bylo by hodně nezdvořilé, kdybych prostě zavěsila?

Klídek, to bych neudělala.

"Nedělám," ujistím ji, už začínám být maličko živější.

Něco mi říká, že Jessie konečně začne dávat i smysl.

"Ani nevím, kde začít," Jessie ztěžka oddechuje, skoro se bojím, aby nezačala hyperventilovat.

"Co kdybys to vzala od začátku?" To je dost vhodné místo.

"Panenko skákavá, jo, to je dobrý nápad." Jessie dneska musela vypít moc kafe; nikdy jsem ji takhle mimo neslyšela. "Ashleyino malé prohlášení běží na všech hlavních zpravodajských stanicích non stop."

Co to?

"Je z toho totální mega trhák," vysvětluje Jessie. "Někdo dokonce dal video z tiskovky na YouTube a už teď to má přes 5 milionů zhlédnutí."

Nekecej!

To je šílený.

Šíleně boží, přesněji řečeno.

"V kanclu nám bez přestání vyzvánějí telefony, všichni chtějí vědět o Ashley víc a podpořit ji v její situaci s nahrávací společností," pokračuje Jessie, já sama ze sebe ani nedokážu dostat nějakou otázku, protože jsem z těch novinek úplně u vytržení. "Máme tu pro ni tuny žádostí o rozhovor a tucty nabídek z jiných společností, hotovej blázinec."

Páni!

Páni!

Páni!

Tak hádám, že na záchranu nepřiletí žádná Super Spencer.

Ne že by mě to až tak trápilo, hlavně když Ashley dostane vše, co si zaslouží.

"To myslíš vážně?" ptám se, ačkoli vím, že myslí.

"No jasně že jo," piští Jessie. "Volala i Oprah, Spence, Oprah, tady jdou všechny žerty stranou."

Ty krávo!

To už je pěkná věc.

Máme v práci takovou teorii: nemůžete říct, že jste v zábavním průmyslu úspěšní, dokud vám nezavolá sama Oprah.

To už je znamení velkého úspěchu.

Nebo začátek úspěchu v Ashleyině případě.

"Jakej je plán?" zajímám se už v sedě a v plném pracovním módu. "Musíme se všichni sejít a začít s průzkumem…"

"Pomalu, tygře," přeruší mě Jessie. "Tvůj táta dal všechno kolem organizace na starost mně a Glenovi, a tobě mám vyřídit, že s vámi všechno probere v sobotu, až se vrátí domů z obchodní cesty."

To se mi tedy moc nezdá. "Ale…"

"Jeho instrukce jsou pevné," skočí mi zas do toho. "Chce, abyste si s Ashley užily chvilku spolu. Navíc říkal, že troška tajemství okolo Ashley jedině přiživí zájem novinářů o ni."

A právě proto je tátova firma tak úspěšná.

On celou tuhle hru dokonale ovládá.

Je v tom lepší, než většina lidí, co znám.

"Jak vlastně vůbec ví o mně a Ashley?" zeptám se, když si uvědomím, že kromě Jessie by neměl nikdo vědět o tom, že jsme pár.

"Když celý ten kolotoč začal, vaši se ti snažili dovolat, a když se jim to nedařilo, zavolali mně," objasňuje Jessie.

Panebože!

Moje máma!

Ta mě zabije, že jsem jí nedala vědět, jak mi je.

Ashley mě tak zaměstnávala, že jsem na mamku úplně zapomněla.

Kruci!

"Neboj, všechno jsem s nimi pořešila za tebe," řekne Jessie a já s velkou úlevou vydechnu. "Jenom další v seznamu, za co mi dlužíš."

Uchechtnu se. "Ten už musí být pořádně dlouhej."

"No to teda je," popichuje Jessie. "A už i vím, jak mi to můžeš začít oplácet. Ty a Ashley jdete se mnou zítra večer ven."

Podívám se na Ashley a myslím, že souhlasně přikývla.

Nejsem si úplně jistá, protože je pořád trochu zkoprnělá vším, co Jessie vyprávěla.

"Dobře, ale pak si budeme kvit," dělám si srandu.

Znám svou kamarádku.

Tohle ji rozhodně neuspokojí.

"Hezkej pokus, Spence, ale tohle je jenom začátek," odvětí Jessie, přesně jak jsem předpokládala.

Lusknu prsty před Ashleyiným obličejem, ale ani nemrkne.

To je divný.

"Neříkal táta, v kolik se máme v sobotu sejít?" zeptám se, přitom si ale pořád znepokojivě prohlížím Ashley.

Chová se docela zvláštně na někoho, kdo právě zjistil, že se nemusí vzdát své vysněné kariéry.

"Vaši chtějí, abyste přišly na večeři, a pak si s tebou sedne," vysvětlí Jessie.

Fíha.

Počkat.

Beru svou přítelkyni na večeři ke svým rodičům.

Jupí!

Líbí se mi, jak to zní.

Ashley se pokusí vstát, ale já ji stáhnu zpátky a zavrtím na ni hlavou. "Musím jít, Jessie, ještě se ohledně zítřka domluvíme."

"Žádnej problém. A nepřehánějte to s tou aktivitou." Jessieino popichování mi tentokrát unikne, protože mi dělá hlavu, co se děje s Ashley.

Rozloučím se s Jessie, a jakmile telefon položím, všimnu si, jak je Ashley rozrušená.

"Nechtěla jsem odejít," řekne Ashley dřív, než mám šanci zeptat se jí, proč se chová tak podivně. "Já jen že…"

"Copak?" pobídnu ji, když větu nedořekne.

Ashley na mě zírá, já trpělivě dál čekám na odpověď.

Nechci na ni tlačit.

To by v téhle situaci nepomohlo, vůbec.

Ashley si začne kolem sebe upravovat deku. Až úzkostlivě se do ní pevně zabalí a pak se svěšenou hlavou promluví. "Čekám, kdy se to pokazí."

Nechytám se.

Sáhnu pro Ashleyinu ruku, a když ji mám u sebe, palcem hladím její pokožku. "Co tím myslíš?"

Po mnoha bolestných vteřinách Ashley vzhlédne a já se zhrozím nad slzami, které jí začnou stékat po tvářích.

Proč pláče?

Myslela jsem, že s pláčem jsme skončily a pokročily k časům šťastným.

Ničí mě, že ji nemůžu bombardovat otázkami, jenže Ashleyiny city a to, čím prochází, jsou pro mě důležitější, než ukojit mou věčnou touhu vidět jí do hlavy.

Ashley otevře pusu, ale nic nevyjde.

"Nespěchej, Ash," pošeptám, i nadále si udržuju trochu odstup. "Nikam nepůjdu."

Ashley se zhluboka nadechne jednou, pak podruhé a potom už je připravená mě zasvětit. "Tu noc v klubu, jak jsi pro mě zpívala…"

Uhm.

Tak ona věděla, co dělám?

Ok.

To není důležité.

"Nemáš tušení, jak strašně se mi líbilo, cos udělala," Ashley se na mě usměje a já jí úsměv oplatím, přestože jsem z ní jak na trní. "Nikdo pro mě nikdy nezpíval před takovým davem, jako ty."

To je dobrý.

Že jo?

"Pro všechny jsem ta rockerka a nikoho, kdo o mě někdy jevil zájem, asi prostě nenapadlo, že by se mi vlastně mohlo takové gesto líbit." Ashley mluví potichu, ale hlavně že mluví. "Ale pak přijdeš ty a uděláš právě něco tak úžasného, a navíc ti to šlo."

Alespoň se jí to líbilo.

"Když jsem tu noc přišla domů, byla jsem šťastná, ale nedokázala jsem pochopit, proč bys ze všech lidí zrovna ty podstoupila takovou věc kvůli mně." Poklesnou jí ramena a mě zabolí u srdce.

Nerozumím tomu, proč by si to Ashley myslela.

"Vysvětluju to nějak blbě," řekne Ashley, když jí ze rtů unikne další povzdech.

Povzbudivě se na ni usměju. "Jde ti to moc dobře."

Ashley zavrtí hlavou, ale pokračuje. "Jak už víš, když jsem vyrůstala, tak naši se kolem mě moc nezdržovali, a já si vždycky tak nějak myslela, že jsou doma tak málo kvůli mně. Že je se mnou něco špatně, a že proto mi nikdy nedali pořádný domov."

Kristepane!

To je tak smutný!

"Tolik jsem se snažila být perfektní a dělat všechno správně, protože jsem si myslela, že pak si mě všimnou alespoň jednou za čas, ale nebylo to nic platné. Takže když jsem byla starší, přestala jsem dbát na to být dokonalá, a začala dělat pravý opak," pokračuje Ashley dál, zatímco já držím pusu zavřenou.

Přísahám, jestli někdy potkám Ashleyinu máti, tak ji zbiju.

Jak by někdo mohl dopustit, aby o sobě Ashley smýšlela tak špatně?

To je hrozný.

"Kdykoli někdo zjistil, že jsem dcera toho slavnýho rockera, téměř vždycky automaticky předpokládali, jak se nemám báječně. Že už jen proto, že mám prachy, tak musím být zákonitě šťastná. Všichni předpokládali špatně. Pak zase, když se ze mě stala rádoby rebelská hvězdička, lidi si mysleli, že jediné, o co se starám, jsou pařby nebo hraní nebo chodit od jedný holky na druhou, protože tohle přece dělají všechny rockové hvězdy, ne?" Ashley mi stiskne ruku a asi není třeba být raketovej inženýr, aby člověk poznal, co se asi snaží vyjádřit.

Oplatím jí stisknutí, přesně jak potřebuje.

Ráda bych Ashley objala a řekla jí, že se postarám, aby bylo všechno zase dobrý.

Ale vím, že to by nepomohlo, a že ona ode mě teď potřebuje pouze to, abych naslouchala.

To zvládnu.

"Nikdo se nezajímal, jestli nechci něco víc, nebo po čem opravdu toužím. Holky se na mě vrhaly pro moje jméno nebo mou údajnou reputaci, a žádná z nich nikdy nespatřila mé pravé já. To, které jsem schovávala, protože jsem se bála, že když uvidí tuhle holku, začnou mě odmítat stejně, jako to dělali mí rodiče." Tiché slzy začnou padat z Ashleyiných nádherných čokoládových očí a já nechci nic jiného, než zachytit každou z nich.

Udržím se ale a jenom doufám, že až skončí, budu ji moct zbavit veškeré bolesti.

"A pak ses objevila ty, a to jsi ani nevěděla, kdo byl můj táta." A já pořád myslela, že to je naopak špatně. "Nevěděla jsi nic o mé minulosti a nikdy sis o mně nedělala nějaké nepodložené závěry."

Jednou nebo dvakrát jsem to udělala.

Ale nic takového, jako se to Ashley stávalo dřív.

"Až tobě jsem dovolila vidět víc z mého opravdového já, tedy kromě Aidena." Ashley se odmlčí, ale po chvilce naváže přesně tam, kde skončila. "Bylo hezké nic nepředstírat, ale zároveň to bylo i dost těžké, protože už jsem si natolik zvykla mít kolem sebe tu obrannou zeď, že už jsem ji skoro neuměla odstranit."

Čím dál víc si říkám, že jsem Ashley měla říct dřív o tom, co k ní cítím.

S tím už nic nenadělám.

Ale možná to bylo nějakým zvláštním způsobem takhle lepší. Že jsme se vzájemně poznávaly coby kamarádky, takže jsme nemusely procházet tím trapným předstíráním, co lidi někdy dělají, když spolu začínají chodit.

Jenom říkám.

"A potom jsi mě hned druhý den překvapila u mě doma, za což jsem se do tebe zamilovala ještě víc." Jéé, to je od ní ale hezký, že to říká. "Jenže po tom, co jsem ti řekla o mojí minulosti, jsem se začala bát nanovo."

Vážně?

Předpokládala jsem, že se bude cítit naopak líp, když to ze sebe dostala.

"Bála jsem se, že když ti odkryju ze svého života příliš, vezmeš nohy na ramena," vysvětluje Ashley nejistým hlasem.

Ach bože!

Takže ona si pokaždé, když jsem utekla, myslela, že utíkám před ní, když přitom jsem tím důvodem byla jen já sama.

Hele, tohle teď není o tobě, pamatuješ?

"Když jsem tenkrát chovala Emily, namohla jsem absolutně pochopit, jak se někdo dokáže podívat do té dětské tvářičky a prostě se nezamilovat. To mě ještě víc utvrdilo v tom, že si nějak zkrátka nezasloužím jakoukoliv lásku, když i moji vlastní rodiče, místo aby se o mě starali, svěřili tu práci raději tuctům chův, co jsem za ty roky vystřídala." Nikdo by neměl zažít takové pocity, nikdo.

Ani nevím, jestli bych na světě našla někoho, kdo je lásky hoden víc, než je právě ona.

Sakra, vždyť já ji snad milovala od první chvíle, co jsem ji jenom uviděla.

"Pak jsme se vrátily z Disneylandu, a já se ti neozývala, to nebylo nic proti tobě, důvod byl ve mně. Všechno to sbližování a odtahování, kterým jsem tě tak týrala, to zkrátka vyplouvaly na povrch jen ty mé nejistoty, ale ne ve smyslu, že bych nevěděla, co k tobě cítím," říká Ashley a naše oči se od sebe neodtrhnou.

Máme toho s Ashley mnoho společného.

A člověku vážně otevře oči, když konečně chápe, proč se chovala tak, jak se chovala.

Ať už správně nebo špatně, bez ohledu na bolest, jakou mi svými činy působila, a i přestože Ashley je zodpovědná za svá vlastní rozhodnutí, všechny ty roky, kdy se cítila nechtěná, docela jistě sehrály obrovskou roli v jejím přístupu.

"Děsilo mě, že když se ti otevřu ještě víc, uvidíš to, co mí rodiče, a zjistíš, že jsem jak to vadný zboží." Ashley bez přestání padají z očí slzy. "Já prostě nerozumím tomu, jak je možné, že se mi teď dějí všechny ty dobré věci, a v podstatě jen čekám, až si někdo konečně uvědomí svou chybu, a zase mi to vezme."

"To se nestane," ujišťuju Ashley, přičemž pořád zůstávám na svém místě. "Zasloužíš si každičkou fantastickou věc na světě, protože ty sama jsi fantastickej člověk."

Ashley potřese hlavou. "Ne, nejsem. Právě naopak."

Já vím, dohodly jsme se, že minulost necháme minulostí.

Ale taky vím, že co se lehko řekne, hůř se udělá.

"Ale ano, jsi," řeknu s větší důrazností v hlase. "Nikdy bych se do tebe nemohla zamilovat, kdybys nebyla."

Ashley mi nechce věřit.

Prostě ji budu muset přesvědčit.

Rozhodnu se následovat instinkt a posunu se k Ashley. Položím si její hlavu na rameno a dám jí pusu na čelo. "Poslouchej mě, Ashley, a poslouchej dobře. Ať už tví rodiče měli důvod jakýkoliv, že ti neposkytli dobrý domov, tak to nemá absolutně nic co dělat s tebou, ale jen a pouze s nimi."

Cítím, že s každým slovem mám rameno mokřejší.

"Na vině nejsi ty, ale oni." Zvednu ji za bradu, abych jí opět koukala do očí. "Možná mi to neuvěříš hned teď, ale já tě o tom jednou přesvědčím, protože je to pravda."

"Jedním z důvodů, proč jsem se svými city k tobě zápasila, bylo proto, že jsem nevěřila, že by někdo tak dokonalý, jako jsi ty, mohl mou lásku opětovat," přizná Ashley.

Ehm.

Cože?

Ashley mě zná, že jo?

Já mám k dokonalosti tak daleko, že to ani vtipný není.

"Miluju tě, Ashley, protože jsi zpívala společně s Annie, i když jsi nejspíš vůbec nechtěla přiznat, že znáš všechna slova, tak jako já." Dostanu z Ashley droboučký úsměv a jsem za to šťastná. "Miluju tě, protože před tebou jsem se nikdy nemusela cítit blbě, když jsem vyvedla něco trapnýho."

To je důvod jako Brno, to vám povídám.

"Miluju tě, protože když jsem ti ukázala svou zranitelnou stránku, dodala jsi mi pocit, že není třeba, abych tuhle stránku schovávala." Takhle bych mohla pokračovat donekonečna. "Miluju tě, protože jsi mi chtěla dopřát ten významný večer, a udělalas to, jako by to nebylo nic extra, ale přitom to znamená tak strašně moc. Ten ples byla zdaleka ta nejkrásnější věc, co pro mě kdy kdo udělal. A nejen proto to byl tak významný večer, ale taky kvůli tomu, že jsem ho mohla sdílet s tebou."

Ashley pořád pláče, ale i tak mám dojem, že se k ní dostávám.

"Miluju tě, protože tak roztomile krčíš nos, jako nikdo na světě." Za tohle se mi dostane právě toho nosánku, což vykouzlí úsměv i u mě. "Miluju tě, protože jsi zapálená, starostlivá, pozorná, milá, okouzlující a upřímně je tuna dalšího, co bych mohla jmenovat, ale to bychom tu byly celou noc."

"No jo. Jsem prostě skvělá," řekne Ashley, skoro jako by tomu i věřila, ale nejsem si stoprocentně jistá, že je to opravdu tak.

"To vážně jsi," odpovím, sama začínám cítit, že na mě taky doléhají emoce. Není správné, že se někdy cítila, jako by si nezasloužila být milována. "Jsi přesně člověk, jakého jsem vždycky potřebovala a chtěla, a o tom nikdy nepochybuj."

"Já tě tak miluju, Spence," zašeptá Ashley, když vstřebá, co jsem jí řekla.

"A já tebe," odvětím upřímně. "Nejsem dokonalá, Ash, a ani ty nejsi, ale věřím tomu, že pro sebe dokonalé jsme. "

Ashley pokývá hlavou a potom udělá něco nečekaného, vyprskne smíchy. "Tohle jsi celý ukradla z Dobrý Will Hunting."

Jejda.

Přistižena!

"Vidíš, nejsem dokonalá," rozpačitě přiznám. "Místo abych ti dala něco přímo od srdce, tak si to vypůjčím z filmu." Sakriš, a tak mi to přišlo hluboký. "Bez ohledu na zdroj, myšlenka je stejná. Nechci, aby ses někdy snažila být perfektní, buď sama sebou, buď Ashley, ženou, do které jsem bláznivě zamilovaná."

Ashley mi věnuje ještě větší úsměv s pokrčeným nosíkem a vzápětí už se pevně objímáme.

Vím, že to není naposledy, co tohle téma přišlo na přetřes, ale myslím a doufám, že odteď se bude objevovat méně často.

Chápu, že se Ashley nemůže dostat přes své problémy se sebedůvěrou jen tak přes noc, bude to chtít roky, aby v sobě změnila léta trvající přesvědčení. Ale já jí hodlám pomoct, stejně jako ona pomohla mně.

Ač tohle nebyl zrovna nejsnazší rozhovor, jaký jsem s Ashley kdy vedla, jsem ráda, že k němu došlo.

Ne proto, že bych ji snad ráda viděla smutnou, ale proto, že jsme to společně vyřešily.

Ona se neuzavřela a já jí poskytla podporu, kterou potřebovala.

Tohle je růst.

To je pokrok.

Skutečný pokrok, který mi dává naději, že jsme se opravdu poučily z našich minulých chyb.

Jsem si jistá, že od této chvíle náš vztah bude jen sílit.

A taky jsem přesvědčená, že sen o šťastné společné budoucnosti se stane skutečností.

59

"Udělala jsi ze mě pěknýho uplakánka," podotkne Ashley z čista jasna.

Pořád ležíme v posteli.

Nepohnuly jsme se od chvíle, co se mi Ashley opravdu otevřela.

Vím, že pro ni není snadné se takhle odhalit.

A nemyslím tím její nahotu.

Já emoce umím vyjadřovat o něco snáz, ale z vlastní zkušenosti vím, že když v sobě máte něco, s čím nejste úplně smířeni, tak ukázat někomu tuhle stránku může být děsivé.

Je to vlastně jako coming-out. Neustále přede všemi skrýváte své opravdové já, a až teprve když máte pocit, že nadešel ten správný čas, nebo když už v sobě nedokážete ty pocity dál dusit, tak dovolíte lidem vidět, kdo jste.

Nikdy to není jednoduché a můžete se s tím dost prát, ale nakonec máte pocit, že už nemusíte lhát.

Právě takhle chci, aby se Ashley cítila.

Mám položenou hlavu na její hrudi a Ashley si hraje s mými vlasy. "Co tím myslíš?" zeptám se, když změním svou polohu, abych na ni viděla.

"Nikdy jsem moc na brečení nebyla," objasní Ashley tiše. "Kromě tebe mě v životě viděl brečet akorát Aiden."

"Nemyslím si proto o tobě nic špatnýho," ujišťuju ji. Zdá se právě teď hodně zranitelná a já bych nerada udělala něco, co by to ještě umocnilo.

"Není to pro mě jednoduché, víš?" Ashley se zhluboka nadechne. "Mluvit s tebou tak otevřeně, nejsem na to zvyklá." Ze rtů jí vyjde lehký povzdech a já ji zase jednou nechávám, aby udávala směr, jakým se tenhle hovor bude řídit. "Nechci, aby sis myslela, že jsem slabá nebo tak něco."

Dívám se, jak Ashley zavře oči, a cítím, jak se celé její tělo našponuje. "Hej," lehnu si k ní ještě blíž. Natáhnu ruku a přejedu Ashley ukazováčkem po tváři, což ji přiměje oči zase otevřít. "To bych si nikdy nemyslela." Její hnědé oči vyzařují nejistotu. "Právě naopak, to, žes tyhle emoce neuzavřela, to právě ukazuje tvou sílu," zašeptám, než zlehka přitisknu rty na její. Odtáhnu se a položím kolem ní ruku. "Dovolit někomu vidět tvou nejistotu a strach chce opravdovou kuráž." Dám Ashley další pusu. "A to jsem ze žádnýho filmu neukradla, tohle je původní myšlenka Spencer Carlinový."

Dostanu od Ashley pobavené frknutí a opravdový úsměv. "To je dobré vědět, protože jinak bych začala pochybovat, jestli má smysl poslouchat tvé moudré rady."

Uvědomuju si, jak to musí být pro Ashley nepříjemné, ale přesto o těchhle záležitostech dál mluví, protože sama ví, jak je pro ni důležité, aby se neuzavírala. Její nejistota a pochyby po jednom rozhovoru nezmizí a je to tak v pořádku. Budu tu pro ni jakýmkoli potřebným způsobem, hlavně aby jednou došla k tomu, že se sama uvidí tak, jak ji vnímám já. Než ale tahle momentální nálada vyprchá, mám jednu otázku, na kterou se chci zeptat. "Proč jsi za mnou tenkrát přišla, když jsem ti vyznala lásku?" Udržuju lehký tón, aby se Ashley nepřepnula do defenzívy. "Ten den potom, co jsi mi řekla, že miluješ Aidena."

Tahle otázka mi nedá pokoj už nějakou dobu.

"Když jsi mi řekla, že mě miluješ, zpanikařila jsem, jako obvykle," začne Ashley, jsem moc ráda, že se té otázce nesnaží vyhýbat. "Tak moc jsem ti chtěla říct, že to cítím stejně, ale nemohla jsem se k tomu přimět. Věděla jsem, že když spolu budeme ještě pracovat, bude pro mě o to těžší držet své city na uzdě, takže jsem doufala, že když budeš věřit, že jsem s Aidenem, půjdeš dál."

"Chápu," odpovím a teď docela rozumím tomu, proč se události mezi mnou a Ashley odvíjely právě takhle.

"Opravdu mě to moc mrzí, Spence," řekne Ashley, když se zase vrátí do současnosti. "Vím, že jsme si řekly, minulost necháme minulostí, ale já vážně chci, abys věděla, jak moc lituju, že jsem ti ublížila."

"Já vím, že jo." Podle mě není nikdy moudré otvírat staré rány, ale zároveň chápu, proč to Ashley potřebuje říct ještě jednou.

Ashley se na mě upřeně zadívá a místnost se opět plní napětím. "Není to se mnou snadné."

"Já slyšela něco jinýho," žertuju, ačkoli vidím, že Ashley mluví vážně.

Je to prostě reflex.

"Myslela jsem to tak, že není snadné se mnou vyjít," objasní to Ashley, ale slabě se usmívá.

Mýlí se.

Být s Ashley je o moc snazší, než jsem si představovala.

Těžké bylo dostat se do bodu, kde se právě teď nacházíme.

"Já vím," odtuším s přikývnutím, "ale už jsme toho spolu tolik zažily a všechno to vyřešily, co to prostě brát den po dni?" Než se může Ashley začít posmívat mým klišovitým hláškám, mluvím dál. "Proč si myslíš, že to s tebou není snadné?"

"Dovedu být pořádně náladová," poví mi.

To není tak strašný.

Však i já jsem známá tím, že občas zrovna nemám svůj den.

Co je?

"To bys mě měla vidět, když hned po ránu nemám svoje kafe," kontruju.

Nakonec i já zase spadnu z toho Ashley-obláčku, na kterém se momentálně vznáším, a ona pozná, jaká příšera dokážu být, když ráno vstanu špatnou nohou.

Nemá smysl jí to tajit, když to beztak dříve či později sama pozná.

No, spíš později než dříve, protože si docela dobře umím představit, že probouzet se s Ashley po boku, to mi udrží veselou náladu minimálně tak půl roku, řekla bych.

Plus mínus pár desetiletí.

"Někdy od sebe odháním lidi, i když se mi snaží pomoct," řekne Ashley a už můžu říct, že je uvolněnější.

Usměju se, jak hra dál pokračuje. "Já dovedu být pěkně vlezlá, i když mě někdo odhání."

Do Ashleyiných očí se zase vrací jiskřičky. "Kradu si celou peřinu pro sebe."

To není pravda, ale zase je fakt, že dosud jsem vždycky spala jedině v jejím náručí. "Já chrápu." Protočím oči a potom dodám, "zřejmě."

"Ráda si přivlastňuju ovladač k televizi," šaškuje už Ashley s ještě větším úsměvem, včetně pokrčeného nosu.

Začíná být těžší a těžší nepropuknout v smích. "Nerada se dělím."

"Nikdy se nemýlím," mrkne Ashley.

"Vždycky si myslím, že mám pravdu," ušklíbnu se zrovna tak. "Vždycky."

"Tak o tom nepochybuju," škádlí mě Ashley drzým tónem.

"Hele!" vykřiknu a praštím ji do ramene, jen naoko samozřejmě. "To snad nebylo nutný." Přetočím se na druhý bok, a ač mě Ashley nemůže vidět, udělám smutný obličej.

"Spencer," řekne Ashley a pokusí se mě bezúspěšně donutit, abych se na ni podívala. "Nechtěj, abych tě zlechtala."

"Fajn," vzdychnu dramaticky, než svůj zrak vrátím zpět ke krásce v mojí posteli. "Ale stejně si myslím, že seš zlá."

Ashley mě převalí na záda a pak se mi přisaje na rty. Líbáme se, aniž bychom se nechaly unést, a to není nic snadného, když uvážím, jak skvěle Ashley líbá.

"Miluju tě," pošeptá Ashley nade mnou.

"Já tě miluju víc," zašeptám v odpověď a mám dojem, že nikdy jsem se jí necítila blíž, jak fyzicky tak psychicky, než právě v tenhle moment.

"To je nemožný," odvětí sladce u mých rtů, než se líbáme zas.

Třebaže bylo pro Ashley určitě těžké se dnes otevřít, nakonec ji to posílí.

A nás zrovna tak.

Protože teď si jsem jistá, že svůj slib nikam neutéct neporuší.

Stýská se mi po Ashley!

Strašně se mi stýská!

Je pryč.

Pryč.

Pryč.

Pryč.

Ach!

Achich!

Než začnete panikařit a vyšilovat, že mi Ashley dala košem, tak vás uklidním; vím, kde je, ale to neznamená, že mi chybí míň.

Je s Aidenem.

Já vím!

Jeden by si myslel, že si vybere radši sexy hrátky se mnou a ne Aidena!

Ok, ok, teď nejsem moc spravedlivá, jelikož pravdou je, že to byl můj nápad, aby šla.

No, respektive náš společný nápad.

Dnes večer máme spicha s Jessie, a protože Ashley je od úterka se mnou ve dne v noci, nemá na dnešek nic na sebe.

Třebaže by bylo totálně boží, kdyby vyrazila do baru pouze v celé své nahé kráse, tak nejsem úplně nadšená z myšlenky, že by Ashleyino žhavé, nahé tělo měl vidět někdo další kromě mě.

A že to je sakra sexy tělo!

Teďka mi chybí ještě víc, než před chvílí.

Já jí nepříliš horlivě sice nabídla, že ji domů odvezu, ale Ashley měla výborný nápad, že by ji mohl vyzvednout Aiden.

Chytrý holky jsou tak rajcovní!

Začínám být velmi nesoustředěná, ale to není moje vina. Uplynuly přesně 2 hodiny a 33 minut, co Ashley odešla.

Zatraceně, já jsem úplně marná!

Kdybych nebyla taková lenora líná, mohla jsem teď být s ní!

Možná, jen možná trošku přeháním.

Možná.

Když já jsem si tak zvykla, že ji mám u sebe.

Že s ní mluvím.

Dotýkám se jí.

Líbám ji.

Užívám si s ní romantickou koupel při svíčkách.

Že s ní mám sex jako nikdy v životě.

Šmarjá!

Musím si najít něco, čím zabiju čas, nebo se z toho zblázním.

Už jsme si vyměnily kupu textovek a je docela fajn vědět, že se jí stýská stejně trapně jako mně.

Nakonec jí Aiden mobil vzal a poslal mi zprávu, že je asi tak dvě vteřiny od toho, aby mi ji už nepřivezl, jestli s tím nepřestaneme.

Bůů!

Hůů!

Blbeček je zpátky!

Aspoň že jsem jenom nedřepěla a nekoukala do zdi.

Ne, vážně, nedřepěla.

Abyste věděli, byla jsem dost pilná.

Uklidila jsem si, vyměnila povlečení, naložila jsem plnou pračku a osprchovala se.

Sama.

Bůů!

Hůů!

Teď jsem tedy celá čisťounká a voňavá a Ashley domů přijde nejdřív tak za hodinu.

Ach jo.

Myslím, že není normální, cítit se takhle.

No co, však jsem taky nikdy netvrdila, že jsem normální.

Brnkla jsem Jessie, abych potvrdila dnešní plány, ale ta si nemohla povídat moc dlouho, takže se pořád pokouším vymyslet něco, čím zabiju nějaké drahocenné minuty, než se má láska navrátí.

Pořád přemýšlím.

A nepřicházím na nic.

Sedím na kraji postele jenom v bílých kalhotkách, nic víc.

Vsadím se, že vím, co by chtěla dělat Ashley, kdyby tu byla se mnou.

Ne!

Do toho se pouštět nebudu, nesmím.

Přejdu ke skříni, abych si našla něco na sebe.

Prohrabuju se haldou oblečení, dokud mi zrak nepadne na jistý artikl a na místě se zarazím.

U Jóviše!

Myslím, že jsem na to přišla!

Dám dohromady celý outfit a potom zamířím do obýváku.

Jde se trsat!

Woo!

Ještě že Ashley nikdy neuvidí, co se chystám dělat, protože kdyby to nedej bože viděla, jsem si poměrně jistá, že by mě měla za totální trubku.

V jejích očích jsem jen poloviční moula, takže tohle bude naše malé tajemství.

Nastavím správnou písničku a zase z pokoje odejdu, abych se připravila na své vystoupení.

Na ovladači ke stereu zmáčknu play a odhodím ho stranou.

Jakmile zazní první tóny, tak se svezu po dřevěné podlaze ve svých bílých ponožkách, které jsem si pro tu příležitost natáhla na nohy.

S kartáčem na vlasy pevně uchopeným v ruce udělám rychlou otočku.

Just take those old records off the shelf

Zpívám společně s hudbou a jsem docela překvapená, když si uvědomím, že si pamatuju slova.

I sit and listen to them by myself

Stojím ve dveřích a vrtím se mezi futry.

Today's music ain't got the same soul

Při následném pohybu vpřed už musím přiznat, že na Ashley už ani tolik nemyslím.

I like that old time a-rock 'n' roll

Když se dostanu k protější stěně, pořádně tam zavrtím zadkem.

Don't try to take me to a disco
You never even get me out on the floor

Jak se do tance dostávám víc a víc, s jistotou udělám parádní otočku a odhodím kartáč přec celou místnost.

In ten minutes I'll be late for the door
I like that old time a-rock 'n' roll

Skočím na konferenční stolek a pak si postavím límeček mé čistě bílé košile. Mám ji zapnutou asi na tři knoflíky uprostřed, takže jsem z větší části zakrytá, kromě břicha.

Still like that old time a rock 'n' roll
That kind of music just soothes my soul

Seskočím zase zpátky na podlahu, přistanu na kolenou a předvádím totální nářez na svou imaginární kytaru.

I reminisce about the days of old

Zvedám boky pěkně do rytmu.

Musím říct, že fakt válím!

Old school!

With that old time a…

"No, nejsi ty ten nejlepší lék na unavené oči."

Ach můj bože!

Ach můj bože!

Ach můj bože!

Ne!

Jak se Ashley dostala domů tak rychle a jak se pro všechno na světě dostala do bytu?

Ach můj bože!

Do prdele!

Já věděla, že jí nemám ty klíče dávat.

Přistihla mě v nejlepším, a nemyslím to vůbec v dobrém slova smyslu.

Vůbec!

Jsem bez dechu, ale není to tancem.

Jsem zděšená.

Vyšiluju!

Ashley mě právě viděla dělat něco, co jsem snad ze všeho nejvíc nechtěla, aby někdy viděla.

Nikdy!

Ach můj bože!

Cítím, jak se mi krev ze všech částí těla hrne do tváří, a ani se nedokážu Ashley podívat do očí.

To je takovej trapas.

Jak ponižující!

Pokořující dokonce!

"Spencer," Ashley na mě zavolá, ale já ji sotva vnímám. "Co se děje?"

Co se děje?

Co se děje?

Já jí povím, co se děje!

Vlastně ne, nepovím.

Místo vysvětlení tváří v tvář Ashley, o čemž teď nemůže být řeč, vstanu a uteču do ložnice, než má Ashley šanci mě zastavit.

Bože!

Zamknu dveře a přitom si spílám, jak jsem jen mohla dopustit, aby mě Ashley takhle viděla.

Na co jsem myslela?

Měla jsem vědět, že mě nějak prostě načapá.

Ona má nadání objevit se ve chvíli, které bych byla mnohem radši, kdyby svědkem nebyla.

Mám dost rozumu, abych věděla, že se chovám jako malá, ale je mi příliš trapně na to, abych se chovala dospěle.

"Spencer, otevři," dožaduje se Ashley při lomcování klikou.

"Neotevřu, jdi pryč," houknu přes dveře a zamířím do postele, kde se schovám pod peřinu.

Když budu potichu, třeba to Ashley dojde a nechá mě na pokoji.

"Spencer," křikne Ashley. "Nemusíš se cítit v rozpacích."

Ha!

Jí se to lehko řekne!

"Prosím tě, otevři ty dveře," zkouší Ashley kliku dál. "Prosím."

Dám si radši ruku přes pusu pro případ, že by můj mozek nechtěl spolupracovat a nutil mě mluvit.

Neslyším nic, než zběsilý tlukot mého vlastního srdce.

Ano!

Ashley pochopila!

"Vzpomínáš si na ten první den, co jsme se poznaly?" zeptá se najednou Ashley z druhé strany dveří.

Do pytle!

Ona mě normálně neposlechla, dělá si, co chce.

A abych odpověděla na otázku, jistěže si na ten den vzpomínám!

Haló!

Tu vzpomínku mám vypálenou do mozku.

Zůstávám zticha, ale poslouchám ji.

"Vlastně jsem tě zahlídla ještě chvíli předtím, když jste si povídali s Jessie a Glenem," pokračuje Ashley.

Fakt?

Tyjo!

Neměla jsem tušení.

Slyším Ashley vzdychnout. "Pomyslela jsem si, že jsi opravdu atraktivní, ale abych byla upřímná, říkala jsem si, to bude zase jedna z těch pěkných tvářiček v obleku, co nejspíš bude jen samý byznys."

No teda!

Cože?

To znamená, že u ní to nebyla láska na první pohled!

Teď je mi ještě hůř.

"Chceš vědět, kdy jsem si uvědomila, jak výjimečná ve skutečnosti jsi?" ptá se Ashley a je poznat, jak zoufale chce, abych se cítila líp.

Ano.

Popravdě bych to věděla moc ráda.

"Jak jsi upadla, když jsme si měly podat ruce, byla jsem si jistá, že si najdeš nějakou záminku, abys z té schůzky mohla zmizet." Věř mi, že ta myšlenka mě napadla. "Ale tos neudělala, ty ses zvedla, hodila celou věc za hlavu jako nic, a navíc jsi mě ještě ukecala, abych s tebou šla ten večer ven."

To je pravda.

Domnívám se, že to o mě leccos vypovídá.

Odhodím ze sebe peřinu a vážně zvažuju, že ty dveře odemknu.

"To chtělo kuráž, Spence, a když jsme pak s Aidenem odcházeli, vzpomínám si, jak jsem mu říkala, že jsi na mě vážně udělala dojem." Fakticky? "A taky jsem mu řekla, jak úžasně sexy jsi byla, a to si myslím pořád."

Vážně?

Vím, že ji přitahuju a že mě miluje, ale stejně.

Vždyť jsem jí svou sexy stránku sotva ukázala.

"Přivádíš mě k šílenství, Spence," říká Ashley, zatímco pomalu vstávám z postele. "A nikdy jsem nikoho nechtěla tolik, jako chci tebe."

Uhm.

Páni!

Zní dost upřímně, to jí musím uznat.

"Prosím, otevři ty dveře a nech mě, ať ti ukážu, jak moc jsem od chvíle, co mě Aiden vyzvedl, myslela jen na to, abych byla zase zpátky u tebe." Ashleyin chraplavý hlas je ještě zastřenější a já se přistihnu, že kráčím rychleji.

Krev, která ještě před chviličkou tak spěchala, aby mi polévala tváře, se zase vrací.

A míří dolů.

Jestli chápete, co myslím.

Najednou je mi celkem jedno, že Ashley viděla, jak praštěně tancuju.

Vlastně je mi to totálně volný.

Otočím zámkem, a než se vůbec dotknu kliky, Ashley doslova rozrazí dveře. Přitáhne mě k sobě a políbí mě tak kurevsky tvrdě.

Ach bože!

Její jazyk je okamžitě v mých ústech a zároveň mě Ashley prudce přitlačí na stěnu. Hlad a touha, co z našich polibků cítím, je dost na to, aby se mi podlomila kolena.

Doslova.

Ashleyino tělo mě drží, abych se bezmocně nesvezla k zemi, a když její stehno přijde do kontaktu s mým prahnoucím klínem, vyjde mi ze rtů hlasitý sten, ztlumený jejími vlastními ústy.

Její pravá ruka mi vyjíždí po břiše nahoru a já se zoufale hledám něco, abych se udržela.

Ach bože!

Jsem tak rozpálená, ta holka to se mnou neskutečně umí.

Jsem mokrá.

Z ní.

A pro ni.

Chci Ashley, ale jsem tak ztracená ve všech těch pocitech, co ve mně vyvolává, že s tím nic nedokážu udělat.

Ashley odtrhne rty od mých brnících a z výrazu v její tváři, který mi ukazuje čistou touhu, se zachvěju. Nic neříká, jenom se na mě dívá, ale je to – ach – tak spalující pohled.

Už se jí chci zeptat, proč přestala, když popadne mou košili a rozerve ji ve dví.

Hele!

Asi jsem právě ztratila pár knoflíků!

To byla úplně nová košile!

Zapomínám však vzápětí na nějakou zničenou košili, protože Ashley mě okamžitě vtáhne do dalšího polibku, který se zdá být nekonečný. Bere do dlaní má prsa, zatímco stehno ke mně tiskne ještě víc.

Ach bože!

Je to, jako by Ashley byla najednou úplně všude.

Její ruce.

Její rty.

Její jazyk.

Její tělo.

Úplně všude.

Jsem úplně šílená, jak moc ji chci a jak moc ji potřebuju.

V rychlém sledu mi z úst vychází řada vzdechů a úpění.

Myslím, že jsem i křičela její jméno, ale jsem příliš ztracená, abych si byla jistá.

A pak, docela najednou, necítím Ashley vůbec nikde.

Ztráta tepla z nedostatku kontaktu s jejím tělem ve mně vyvolá zachvění.

Dokud ovšem neshlédnu dolů, to jsem rázem zase rozpálená.

Bože můj.

Ashley je na kolenou a já vím, na co se chystá.

Její hnědé oči pevně drží pohled mých modrých a přitom se po stranách chopí mých kalhotek. Vážně netuším, jek je možné, že se vůbec držím na nohou.

Aniž by přerušila oční kontakt, což ještě víc přiživí mou až bolestnou touhu po ní, mi pomalu sundá spodní prádlo.

Potřebuju ji.

Potřebuju ji mít v sobě.

Potřebuju, aby mě vysvobodila od té úžasné bolesti, pod kterou se celé moje tělo svíjí.

Jakmile jsou kalhotky pryč, Ashley mě popadne za boky, a každičký kousek pokožky, kterého se dotkne, žhne pod jejími prsty.

Ach bože!

Ashley poupraví svou pozici, než si dá moji levou nohu přes pravé rameno.

Cítím její horký dech na kůži i na dalších místech.

Její jazyk obklopí klitoris a Ashley mi zároveň zaboří nehty do boků.

Uh…

Uh…

Uh…

Kriste pane!

Hádám, že nemá náladu na nějaké škádlení, což je dobře, protože já zas nemám náladu být škádlena.

Já mám náladu na to, aby si mě vzala.

Ashley.

Tady.

A teď.

Nemám, čeho bych se chytila, tak vpletu prsty do Ashleyiných hnědých vlasů. Zaslechnu její zamručení, nebo jsem to možná byla já, jak jsem praštila hlavou o zeď.

Buďte si jisti, že rozhodně necítím žádnou bolest.

Tlačím ji k sobě ještě víc, ale nemůžu hýbat boky, protože Ashley mi pevným sevřením brání v pohybu.

Ach bože!

Připadá mi, jako bych měla celé tělo v plamenech.

Chci otevřít oči a podívat se na Ashley, ale nejde to.

Jediné, na co se zmůžu, je prostě cítit.

Cítit její jazyk.

Cítit její vášeň.

Cítit její lásku.

Žádám ji, aby zrychlila.

A ona to udělá.

Prosím ji, aby nepřestávala.

A ona nepřestane.

Svíjím se v naprosté blaženosti, zatímco Ashley mě pomalu přivádí k šílenství.

Bez varování hluboko do mě vnoří dva prsty.

Ashley je žena s posláním, a tím posláním je moje vyvrcholení.

Řekla bych jí, že se nemusí bát, protože rozhodně uspěje, jenže nemůžu mluvit.

Dokážu leda tak neustále opakovat její jméno.

Její prsty se stočí, najdou to pravé místečko a já jsem v cíli.

Ashley nepolevuje.

Jede dál.

Zrovna když si myslím, že zastaví, tak ještě zrychlí.

Vykřikuju do světa své uspokojení, dokud ve mně nic nezbyde.

Zhroutím se Ashley do náruče, mé tělo se dál otřásá a chvěje.

Drží mě a já lítám tak vysoko, že se snad nikdy na zem už nevrátím.

Nakonec se ale přeci jen zklidním, a teprve tehdy, když se mi dech vrátí jakž takž do normálu, si uvědomím, co mi Ashley šeptá do ucha.

"Tak sexy," opakuje, zatímco já bezvládně ležím v jejím náručí.

A já jí věřím.

Píseň: Old Time Rock and Roll - Bob Seger (jak je použita ve známém filmu Riskantní podnik s Tomem Cruisem v hlavní roli)

60

S pocitem absolutní euforie padne mé zpocené a vyčerpané tělo do postele na chladné prostěradlo. Netřeba dodávat, že jsem zcela přesvědčená o tom, jak mě Ashley shledává sexy.

Hodně moc!

Ta rozhodně ví, jak člověku něco dokázat. Já se s Ashley podělím o své pocity, abych zmírnila její pochybnosti, zatímco ona spíš razí přístup ve stylu 'činy jsou víc než slova'.

Což je nadmíru uspokojivý přístup, jestli vás to zajímá!

Myslím, že se právě teď nebudu moct ani pohnout; jsem úplně odrovnaná, ale převelice šťastná.

Ashley si taky vleze do postele, přitulí se ke mně z boku a hlavou padne na polštář vedle mého. "To byla zábava," poznamená s ďábelsky žhavým úsměvem.

"Mmmm," odpovím pouze, když zavírám oči. Šlofík je rozhodně potřeba, zvlášť když za pár hodin máme vyrazit do víru města.

Vychutnáváme si odpolední lenošení a moc nemluvíme.

"Bavila ses s Aidenem hezky?" zeptám se, když se trošku vzpamatuju z extáze, kterou mi Ashley tak pozorně dopřála.

"Ne tolik, jako my zrovna teď," prohodí žertovně, na což se zvládnu pouze pousmát, tak málo mám energie.

Z posledních sil ještě přes to vyčerpání zase otevřu oči. "To teda doufám," zamračím se naoko. Ashley zašmátrá po mé ruce, a když ji má u svých rtů, vtiskne mi do dlaně lehký polibek. "Mmmm."

"Měla by ses prospat," zašeptá Ashley a shrne mi z tváře pár rozcuchaných pramenů. "Vzbudím tě, až bude čas se začít chystat."

"Ty nejsi unavená?" ptám se, při vrtání hlouběji do peřin.

Podle mě by měla být, když uvážím, že vlastně udělala většinu práce.

Ashley mě pěkně zabalí do deky, a i když bych se mnohem raději přitulila k ní, i takhle je mi náramně. "Ani ne. Přinesla jsem si s sebou kytaru, takže jsem si říkala, že tě nechám spát, a já zatím v obýváku na něčem zapracuju."

"Klidně zůstaň tady," navrhnu unaveným polohlasem. Jsem ráda, když tu Ashley mám, navíc jsem poměrně tvrdý spáč, vždyť já kolikrát neslyším ráno ani budík.

Není to tak, že bych se na ni chtěla lepit, přísahám, jenom si myslím, že by mohlo být docela hezké, usínat za doprovodu Ashleyina hlasu.

"Ale to tě budu rušit," řekne Ashley, než vyleze z postele. Natáhne si kraťasy a tílko; jsem příliš unavená, abych protestovala, i kdyby jen v duchu.

"Nebudeš," ujistím ji a změním polohu na záda. "Prosím."

Ashley zavrtí hlavou a potom mě políbí na čelo. "Tomuhle kukuči nemůžu říct ne," zamumlá. "Hned jsem zpátky."

Vítězoslavně se zakřením, když odchází pryč.

Miluju vítězství.

Po chvilce se vrací a v ruce drží kytaru a trhací blok.

Sakra, Ashley vypadá dobře.

Není to jen tím, co má na sobě, nebo možná spíš nemá, je to výraz klidu v její tváři. Ten výraz říká: jsem spokojená, nikam neutíkám a právě jsem si dopřála neuvěřitelný sex s holkou, kterou miluju.

Tenhle pohled se mi nikdy neomrzí.

Ashley se posadí vedle mě, kytaru dá do klína a zápisník otevře na prázdné stránce. Konec pera žužlá v puse a upřímně, kdybych nebyla tak děsně utahaná, asi bych ji udusila polibky. Tak moc je rozkošná a to se ani nesnaží.

"To toho moc neudělám a ty toho taky moc nenaspíš, jestli na mě budeš celou dobu takhle čučet," škádlí mě Ashley, aniž by se mým směrem podívala.

"Já za to nemůžu, že jsi tak k sežrání," odvětím ve vší vážnosti.

Ashley ke mně natočí hlavu a mrkne. "To je pravda, je těžký být takhle sexy." Normálně bych se pokusila o rychlý odpal, ale jak se můžu přít s logikou, jako je tahle? Právě chci opět zavřít oči, když Ashley přestane s okusováním, pero zastrčí za ucho a kytaru položí. "Když jsem byla s Aidenem, něco se přihodilo."

O-ou.

Nelíbí se mi, jak to zní, okamžitě jsem ve střehu.

"Co?" zeptám se a už sedím.

Nemyslím, že bych zvládla další drama; za poslední dobu jsem toho zažila dost do konce života.

Vezmu peřinu a přitisknu si ji k hrudi, zatímco navenek se snažím zůstat klidná.

"Není to nic hrozného," poznamená Ashley, když si všimne, jak jsem vykulená. "No, ale taky to není úplně dobrá zpráva, když to tak vezmu." Vážně bych byla ráda, kdyby přešla k věci, abych mohla zase dýchat. "Aiden mi řekl, že na konci měsíce se musíme vystěhovat."

Oh.

Ok.

Tohle zvládnu.

"Řekla bych, že má bývalá nahrávací společnost nemá chuť mi dál všechno platit," pokračuje Ashley dál a já nějak nechápu, proč je z toho taková špatná. "Což dává smysl, když uvážíme, že na mně už nemůžou vydělávat."

Pořád si myslím, že jsou to volové.

Veliký.

"Znamená to, že budeš muset sáhnout do svých úspor, místo abys mi kupovala hezký blejskavý dárečky?" Za tu otázku dostanu od Ashley úsměv.

"Žádný strach, na to budu mít i tak peněz dost," odvětí a podle očekávání obrátí oči v sloup. "Spíš to znamená, že si s Aidenem budeme muset najít jiné bydlení."

Ne.

Co?

Ty víš co.

Nemám tušení, co máš na mysli.

Nehraj si na blbou, chceš říct Ashley, ať se nastěhuje k tobě.

To teda nechci!

Na to je ještě moc brzy, vždyť jste se zrovna daly dohromady a je milion dalších důvodů, proč bys měla držet pusu a jenom přikyvovala.

Teda hlase, pěkný věci si o mně myslíš, jen co je pravda.

Ani se nesnaž popírat, k čemu ses chystala.

Ok, ok, ta myšlenka mi hlavou prolítla, ale budu k tobě upřímná, tentokrát s tebou fakt souhlasím.

Dobře.

"Jestli hned nic vhodnýho nenajdeš, tak u mě jsi srdečně vítaná na tak dlouho, jak budeš potřebovat," nabídnu.

Hele!

Co jsem ti zrovna řekla?

Jenom jsem jí nabídla dočasný ubytování, a jestli ti to nevadí, ráda bych se teď vrátila ke konverzaci s Ashley místo dohadování s tebou.

"To myslíš vážně?" zeptá se Ashley opatrně. "Nechci tě tím obtěžovat a už vůbec bych nerada vypadala, že se k tobě chci vnutit nebo tak."

Aw!

Mohla by snad být ještě rozkošnější?

"Budu po tobě chtít půlku nájemného, jestli se pak budeš cítit líp," vtipkuju. To bych po ní nikdy nechtěla. "Ale vážně, co by tak mohlo být zlýho na tom, kdybych se mohla každý den probouzet vedle tebe a každý večer s tebou šla do postele?"

"No, když to řekneš takhle," uculí se Ashley.

"Dobrá, pak jsme tedy domluvené," rozhodnu autoritativně. "Ale je tu pár pravidel, která budeš muset dodržovat."

Ashley se zakření. "A jakápak?"

Nakloním se pro rychlou pusu, než začnu vyjmenovávat, co mě zrovna napadlo. "Pravidlo číslo jedna, pokud budeme doma jenom my dvě, nesmíš nosit žádné oblečení."

Docela parádní pravidlo, co?

"To beru," odpoví na to Ashley a obě se zubíme jak idiotky. "Ale jen v případě, že se to vztahuje i na tebe."

Energicky pokývám hlavou. "Rozhodně, jinak bych to ani nechtěla. Pravidlo číslo dvě, pokud něco rozbiješ, budeš mi to muset vynahradit sexem." Ashley zařve smíchy, ačkoli to nebyl žádný vtip. "Spoustou sexu."

"Ještě nějaká další pravidla?" zeptá se, když se přestane řehtat.

Přemýšlivě si poklepu ukazováčkem na bradu. "Nope, to prozatím bude všechno." Mozek mi jede na poloviční obrátky, jinak bych toho docela určitě vymyslela víc. "Pravidla se mohou měnit kdykoliv." Dodám ještě, takže mám pojištěno, že později můžu podle libosti využít situace i Ashley. "Co Aiden, jak ten to udělá?"

Nehodlám své pozvání rozšířit i na jeho osobu.

Jistě, je to fajn chlapík, ale podle mých měřítek, tři už jsou dav.

"Glen mu prý nabídl, že u něj může kdykoliv přespat," odpoví Ashley. "Vy Carlinové jste prostě velkorysí."

Znovu si lehnu, když dostanu další Ashley-pusu. "Jsme bezva lidi ve všech ohledech."

Jsem moc ráda, že mi Ashley o svém problému řekla sama, aniž bych ji k tomu musela vyzvat, nebo abych to zjistila až od bráchy. To je další znamení toho, že nám jde ta komunikace mnohem líp.

Ačkoli, abych byla spravedlivá, byly jsme v tom předtím tak špatné, že jsme se mohly jedině zlepšit.

A než na mě začnete vyšilovat, já popravdě se svým vnitřním hlasem souhlasím. S Ashley nejsme na takový krok zatím připravené, ale taky ji nehodlám nechat spát někde pod mostem.

A to, že mám díky těmhle okolnostem možnost získat ještě víc času stráveného s Ashley, je jen další bonus. Tomuhle darovanému koni rozhodně na zuby koukat nehodlám.

"Teď když tedy máme všechno pořešeno, jdu zase zavřít oči," prozradím Ashley. "Nezapomeň mě pak vzbudit."

"Nezapomenu," slibuje. "Sladké sny." Slyším, jak si pohrává se strunami na kytaře, a potom začne něco hrát. "Halí-belí, koně v zelí, a hří-bátka…"

Otevřu jedno oko a to stačí, aby Ashley přestala. "Lepší písničku bys tam neměla?"

Ashley pouze mým směrem pošle vzdušný polibek, než se vrátí ke své hudbě.

Neusnu hned a není to kvůli tomu, že mi nezpívá. Baví mě sledovat ji při něčem, co tak miluje. Mám radost, že má něco, do čeho je tolik zapálená.

Kromě mě, samozřejmě.

Nakonec se nechávám ukolébat do tolik potřebného spánku při poslechu prvních akordů neznámé písničky, a už teď se nemůžu dočkat, až ji někdy uslyším celou.

Mám před sebou dilema.

Veliké.

Stojím ve své šatně, na sobě mám krátkou sukni, kterou Ashley bude totálně zbožňovat, a podprdu, jenže nemůžu najít žádný svršek.

Chci, aby Ashley lezly oči z důlků, až mě uvidí.

Nemám ponětí, co si bere ona, ale to jen kvůli tomu, že jsem tak ponořená do tohodle svého problému s rozhodováním, že jsem se ani neotáčela, abych na ni hodila očko.

"Vyber něco, v čem budeš mít odhalená záda," pošeptá mi Ashley zezadu do ucha.

Tak takový požadavek splnit můžu.

Otočím se připravená ulovit si od Ashley jeden nebo dvacet polibků, ale mé plány jsou zapomenuty, když spatřím, co má na sobě.

Její tričko je přiléhavé, odvážné a má nádherný černobíle pruhovaný vzor.

Ovšem to ale není to hlavní, co můj pohled zachytil.

Její kalhoty.

Její kožené kalhoty.

Její černé, kožené kalhoty.

Její těsné, černé, kožené kalhoty.

Dobrotivý bože, ta je ale umí nosit.

Copak má asi pod nimi…

Ah!

Jestli tuhle myšlenku dokončím, tak odsud jen tak neodejdeme.

Za těch pár dní jsem si vypěstovala oblibu v pohledu na úplně nahou Ashley, ale když teď koukám na její dnešní outfit, tak objevuju docela nové přednosti oblečení. Někdy to, že není vidět úplně všechno, může být stejně tak sexy, ne-li víc sexy, než když všechno vidět je.

Páni!

Už úplně vidím, jak mi budou každá holka z našeho týmu i každý hetero muž závidět, až si to nakráčím do klubu ruku v ruce s Ashley.

Ashley dá ruce v bok a očividně si mou reakci hodně užívá. "Spolkneš nějakou mouchu, jestli necháš tu pusu dokořán ještě chvíli."

Nic na to neřeknu.

Nezvládám.

Moje holka je fajná!

Ashley se rozesměje, když na ni dál nepokrytě zírám. Vybere mi tričko a potom mě odtáhne do koupelny, abychom dokončily poslední úpravy make-upu.

A já z ní nedokážu spustit oči.

Ne že bych se nějak moc snažila.

Dneska večer to bude prostě skvělý!

Taxi, co jsem nám objednala, zastaví u obrubníku, a jakmile jsme bezpečně uvnitř, řeknu řidiči, kam míříme. Je to poměrně nový klub s názvem Ego, a ačkoliv jsem si naprosto užívala, když jsem měla Ashley jen pro sebe, těším se, až zase uvidím Jessie a že si to dneska pořádně užijeme.

Ashley položí ruku na moji a já si položím hlavu k ní na rameno. "Jak moc dneska plánuješ pít?" zeptá se mě ve chvíli, kdy chytnu řidičův pohled ve zpětném zrcátku.

Propletu naše prsty. "Co ti je do toho?"

"Jenom chci vědět, jestli se o tebe budu muset pozdějc postarat," škádlí mě Ashley.

"Ach, to si piš, že postaráš." Sexuální nádech mé poznámky neunikne nikomu v autě. "Posledně jsi se mnou odvedla skvělou práci, takže vím, že jsem v dobrých rukou." Páni, dokonce i já jsem překvapená, jak nestydatě to zní. "Krom toho, věnovala jsem ti přece taneček na klíně za všechny ty potíže, takže když se to vezme kolem a kolem, řekla bych, že to byla povedená noc pro nás obě."

Ashley bleskurychle otočí hlavu mým směrem a moje vlastní tím trhnutím sklouzne z jejího ramene. "Já myslela, že si nepamatuješ, co se tehdy dělo?"

Jejda.

Přistižena!

Totálně jsem zapomněla, že to vlastně bylo tajemství.

"Miluju tě," řeknu a nakloním u toho hlavu.

Oh, ty moje vychytávko, už to je nějaká doba, co jsem tě použila.

Ashley chce něco odpovědět, když v tom mi zazvoní mobil.

Fíha!

Zachráněna zvonkem.

"Příjem," ozvu se a dál se usmívám na Ashley; tak mnou bude prostě příliš okouzlená, než aby se zlobila.

"Nazdárek, Spence," pozdraví mě Jessie, zatímco od spolujezdkyně se mi dostává spíše nevraživého pohledu. "Jenom kontroluju, jestli jste s Ashley vůbec dokázaly vytáhnout paty z bytu."

"Děsně vtipný," usadím ji. "Abys věděla, tak jsme zrovna v taxíku, a za nějakých patnáct minut bychom měly být na místě." Neslyšně naznačím Ashley pusou "Miluju tě," a pozoruju, jak se hrozně snaží neusmát, ale nedaří se jí to.

Odpoví mi stejným způsobem, "Já tebe taky," a zrovna když už si myslím, že jsem za vodou, tak ještě dodá, "Máš průšvih."

Kruci.

No co, jsem si jistá, že už přijdu na nějaký způsob, aby mi Ashley odpustila.

Jo, myslíte si správně.

Ha!

"Vlastně bych potřebovala, abyste vystoupily pár bloků od klubu," řekne mi Jessie bez dalšího vysvětlování.

"Máš pro to nějaký konkrétní důvod?" zajímám se a je to tu zas, ten řidič na nás opět čumí přes zpětné zrcátko.

Co to sakra je, chlape!

Je mi známo, že jsme s Ashley pekelně sexy, ale existuje snad něco jako takt.

Šmarjá!

"Všechno vysvětlím, až se uvidíme," odpoví Jessie.

Zavrčím, ale jakmile hovor ukončíme, dám strašidelnýmu taxikáři novou adresu.

"Jdeme do jiného klubu?" ptá se Ashley, když se k sobě na zadním sedadle zase přitulíme.

"Vůbec nemám páru, o co jde." Zastavíme na červené, a když na nás pan Vypatlanec zašilhá po nevím-kolikátý-už, definitivně ztratím sebekontrolu. "O co ti dopytle jde, debile?" Už jsem říkala, že občas dřív mluvím, než přemýšlím? Jo, to už jste si asi všimli, ale mně je to fuk, ten chlap mě vážně nakrknul. "Jo, jsme teplý, a jestli se budete dál chovat jako blbec, tak vás nahlásím."

"Spencer!" zvolá Ashley v šoku. "Co to vyvádíš?" zašeptá mi do ucha, zatímco já se dál dívám dopředu.

"Promiňte," řekne ten muž rychle.

No to teda nevim!

Blbec!

Otočí se k nám, ale na mě se ani nepodívá. "Nejste Ashley Davies?"

Huh?

Ashley mi zmáčkne ruku a já bych moc ráda, kdybych jí mohla říct, že všechno bude v pořádku, ale vážně nevím, jestli je to pravda. "Jo," odpoví mu, načež nás málem chci vytáhnout z vozu, jenže naneštěstí se zase rozjedeme.

Ale ne!

Byly jsme uneseny!

"Myslel jsem si to," řekne on. "Poznal jsem vás z té tiskovky."

Ok.

Jsem husa.

Opravdu bych se měla přestat rozčilovat pro nic.

"Co jste tam udělala, to bylo skvělé," pokračuje, zatímco my si s Ashley vyměníme překvapené pohledy.

Jéé!

To je ale milý pán.

A já si dám záležet, abych mu dala pěkné dýško.

"Moje šestnáctiletá neteř je lesbička a ta nemluví o ničem jiném, než jaká jste pro ni hrdinka." Jéé podruhé! Není to paráda? "Ta se snad zcvokne, až jí povím, že jste seděla v mým taxíku."

Ashley se zdá být naprosto zaskočená tím, co slyší.

Což je pochopitelné.

Pro ni bylo to, co udělala, zkrátka něco, co prostě považovala za správnou věc, neměl to být nějaký vzkaz budoucím generacím nebo tak něco.

Ale ono to něco bylo.

Obrovské něco.

Taky si myslím, že už jen to, že ji někdo poznal, Ashley vyrazilo dech.

Vylovím z kabelky pero a kus papíru. "Když Ashley řeknete její jméno, jsem si jistá, že by jí nevadilo podepsat pro vaši neteř autogram." Oboje strčím Ashley do ruky, což ji konečně vytrhne z toho omámení.

"Vůbec by mi to nevadilo," řekne Ashley týpkovi a konečně se začíná i usmívat.

"Jmenuje se Samantha," prozradí nám s velikým nadšením. "Teď budu její oblíbený strýček."

Ashley se podepíše a podá papír řidiči.

"Gratuluju k prvnímu autogramu, slečno Daviesová," pošeptám Ashley do ucha. Setkám se se stydlivým a zároveň užaslým úsměvem, což mi udělá radost.

"Mockrát vám děkuju," brebentí řidič nadšeně. "Chce se stát muzikantkou a tuhle mi řekla, že díky vám se teď nebude bát být sama sebou."

"Páni," vydechne Ashley tiše a já zářím pýchou.

Ať už si to Ashley uvědomuje, nebo ne, to jak se těm pitomcům postavila, to je něco, co prostě začínající umělci nedělají.

Zvláště gay umělci.

Zapomeňte na Glena, Ashley je pravá gay superhrdinka.

Ok, ok, možná trochu předbíhám, ale opravdu si myslím, že to tak je.

Něco mi říká, že od nynějška to budou mít homosexuální umělci o trošku jednodušší.

Až v pondělí přijdu do práce, tak nesmím zapomenout na registraci domény, než to udělá někdo jiný.

"Tak jsme tady," oznámí nám řidič a zastaví. "Hodně štěstí a ještě jednou díky."

"Nemáte vůbec za co," odvětí Ashley, než vystoupí.

Já mu zaplatím, a když se ocitnu z auta venku, Ashley mě okamžitě přitáhne do pevného objetí.

Dnešní noc se už teď rýsuje mnohem lepší, než jak jsem čekala.

Právě se chystám políbit mou brzy již slavnou přítelkyni rockerku, když přímo vedle nás zastaví limuzína. Okýnko sjede dolů a ven vykoukne Jessiena hlava. "Čau, dámy, čekáte na odvoz?"

Ashley se podívá na mě, ale já jsem právě tak bezradná jako ona.

"Nastupte si a všechno vám vysvětlím," řekne Jessie, tak poslechneme.

Věřím jí.

Většinou.

Ne, ne, dělám si srandu, Jessie fakticky věřím.

"Než mi začnete nadávat, tak jenom poslouchejte," začne, jakmile s Ashley sedíme proti ní.

Ehm.

Ok.

Projevím trošku té trpělivosti.

"Řekla jsem tvýmu tátovi, co máme dneska v plánu." Otočí se Jessie na mě, já jsem i nadále ztracená. "Myslí, že by to mohla být dobrá příležitost, aby se Ashley poprvé od té tiskovky ukázala na veřejnosti."

"A tím přesně myslíš co?" ptám se najednou plná úzkosti.

Nechci, aby se Ashley cítila nějak využitá.

"Možná jsem zaplatila pár paparazzi, aby se ukázali, ale to je vážně všechno. Nemělo by to být nic velkého." Jessie obrátí pozornost na Ashley. "Pokud ti to nevyhovuje, tak mi řekni, ale opravdu si myslím, že by to pro tebe mohlo být vážně dobré."

"Co myslíš, Spence?" zeptá se mě Ashley a já mám nesmírnou radost, že se mě ptá na názor.

To znamená, že mi důvěřuje.

A já ji nezklamu.

"Myslím, že bys měla udělat, co vyhovuje tobě," usoudím. "Ale můj táta má na tohle skvělý instinkt, takže bych řekla, že se vůbec nemáš čeho obávat."

Ashley se zdá být nervózní, což naprosto chápu.

Je to zvláštní, stát se z naprosto neznámé holky někým, jehož jméno i tvář zná úplně každý.

Tolikrát jsem byla svědkem toho, že to lidi prostě nezvládnou, protože se v tom humbuku ztratí.

Já ale nedopustím, aby se to stalo i Ashley, hodlám jí pomoct, aby zůstala nohama na zemi.

"Ok," řekne Ashley Jessie. "Jdu do toho."

"Paráda," zvolá Jessie. "Dneska si to fakt užijeme, protože se mi navíc podařilo sehnat nám vstup do VIP sekce."

Hezky.

Nic se nevyrovná pařbě ve velkém stylu.

Jessie otevře svou kabelku a ještě naposled kontroluje make-up. "Stačilo jenom zmínit Ashleyino jméno a mohli se přetrhnout, aby ji měli na seznamu hostů."

"Moje jméno," zopakuje Ashley nevěřícně.

"Je to tady, Ash," řeknu jí, když ji vezmu za tvář a přitáhnu ke své. "Tohle je teprve začátek."

"Jsem nervózní," přizná a kousne se do rtu.

"Nebuď," ujistím ji. "Budu hned vedle tebe, takže se absolutně nemáš čeho bát."

Zdá se, že to zabralo, a než se naděju, limuzína zpomaluje.

"Jsme tady, abychom se bavily," řeknu Ashley, když se pohledem vpíjím do jejích hřejivých a láskyplných čokoládových očí. "Pokud toho na tebe začne být moc, tak řekni, a můžeme okamžitě odejít."

Mou prioritou číslo jedna není Ashleyina kariéra ale Ashley, a nedopustím, aby se dostala do pozice, kdy by si tak cítila.

Ona je to jediné, na čem mi záleží, ne lesk a sláva, co přichází se statusem celebrita.

Jessie vystoupí jako první a já ještě Ashley naposledy lehce políbím, než ji následujeme.

Ve chvíli, kdy s Ashley z limuzíny vystoupíme, spustí se horda fotoaparátů, které mě skoro oslepí, protože je tu strašně moc lidí.

"Myslela jsem, žes říkala něco o pár paparazzi," zasyčím Jessie do ucha, zatímco Ashley mě popadne za ruku.

"Takový přivítání jsem fakt nečekala," poví na to Jessie do hulákání fotografů, co pokřikují na Ashley, aby získali její pozornost.

"Doprčic," zamumlá Ashley polohlasně.

Vypadá nejistá sama sebou.

Ashley se na mě otočí a v očích se jí jasně zračí strach. "Spence," vydechne jen a já zůstávám klidná za nás obě.

Potřebuje, abych byla silná.

Potřebuje, abych ji vedla, protože tohle všechno je pro ni zcela nová zkušenost.

Možná jsem sice nečekala takové uvítání, ale v téhle situaci jsem už byla nesčetněkrát.

"Nepůjdeme zadem?" ptá se mě Jessie.

Vidím na ní, že toho začíná kvůli Ashley litovat, ale neměla by.

Spencer-co-drží-opratě ví naprosto přesně, jak tuhle situaci zmáknout.

Chytnu obě Ashleyiny ruce do svých a stejně tak zachytím i její pohled a držím, dokud nezapomene na všechno kolem, kromě mě. "Jdi a buď rocková hvězda," řeknu a přitom jí povzbudivě mnu ruce. "Ty to zvládneš."

Ashley se rozzáří obličej a její rty se zvlní do úsměvu, který je určený jen pro mě. "Ok," pošeptá.

Oplatím ten úsměv a potom jí ruce pustím.

Sleduju ji, jak se otočí a zamíří k fotografům, kteří nepřestávají volat její jméno.

Sleduju ji, jak je zvládá levou zadní.

Sleduju ji, jak všem pózuje s jistotou profíka.

Jessie mě drcne do ramene. "Normálka přirozenej talent."

"To je," přitakám a překypuju pýchou nad tím, jak to Ashley s lehkostí zvládá.

Hodně lidí se pod takovým tlakem složí, ale zatím to vypadá, že Ashley to nehrozí.

Dokonce zodpoví i pár otázek, já ovšem dávám bedlivý pozor, aby se třeba někdo nezeptal na cokoli nevhodného.

Naštěstí se nikdo blbě neptá.

Hrozně nerada bych dělala scény hned při jejím prvním představení se veřejnosti.

Ani trošku mi nedělá problém, že Ashley na sebe strhává veškerou pozornost.

Ona si to zaslouží a navíc se jí to bude hodit, až budeme dojednávat nějakou vymazlenou nahrávací smlouvu.

Když jsem Ashley řekla, že bych nemohla žít ve lži a vrátit se do „skříně“, nebylo to proto, že bych tak moc chtěla být po jejím boku, až ji budou fotit, aby nás každý viděl spolu.

Stála jsem si za svým, protože jsem se jednoduše chtěla těšit z chvil jako je tahle, aniž bych se bála, že si někdo dá dvě a dvě dohromady, a dojde mu, že jsme pár. Chtěla jsem, abych mohla v klidu stát v pozadí a vědět, že jakmile dav zmizí, Ashley a já budeme mít čas pro sebe.

Nic jiného v tom nikdy nebylo.

Líbí se mi, že můžu stát vedle Jessie, a otevřeně hltat pohledem lásku mého života, aniž bych se musela krotit.

Všechna bolest, kterou to rozhodnutí tenkrát stálo, za tohle rozhodně stála.

Sleduju z první ruky začátek Ashleyiny kariéry, ne coby její nejlepší kamarádka, ale jako její holka a partnerka v tomhle malém blázinci zvaném život.

Je mi dopřáno vyhřívat se nikoli v záři pozornosti, které se jí dostává, ale ve světle štěstí při pohledu na to, jak prožívá svůj veliký a zasloužený průlom.

Všechny bolestné okamžiky od toho rána až do chvíle, kdy se v mém bytě objevila Jessie, už nejsou důležité.

Protože nadšení z toho, co se mi právě odehrává před očima, víc než vynahrazuje všechno, čím jsem prošla, a jsem si jistá, že Ashley to cítí právě tak.

Po uplynutí dostatečného času dojdu k Ashley a vezmu ji za ruku. "Čas vypršel," oznámím všem paparazzi s vědomím, že nebudou dělat povyk, protože všichni ulovili pěkných pár záběrů.

Ashley vydechne, ale je na ní vidět, že ji to bavilo.

"Ashley, kdo je tvůj doprovod?" křikne jeden paparazzi, když se otáčíme k odchodu.

"To není můj doprovod," odvětí Ashley, když se zastavíme, a mně na malou chviličku zastaví i srdce. "Tohle je Spencer, dívka mých snů a dívka, kterou miluju."

No já padam.

Ach můj bože!

Mé srdce stoupá do takových výšin, ve kterých v životě nebylo.

Okamžitě se opět spustí cvakot spouští, když mě Ashley obejme kolem pasu, ale já je nevnímám.

Otázka za otázkou k nám dolétá, ale já neslyším ani jedinou.

Protože jediné, co vidím, je Ashleyina tvář.

Jediné, co slyším, je její hlas říkající, že mě miluje.

A jediné, co cítím, jsou její rty, které se něžně tisknou k mým.

Líbáme se bez ohledu na reakci okolí a myslím, že jsem ji snad nikdy nemilovala víc, než právě v tuhle chvíli.

Jessie přistoupí, aby nás odtrhla dřív, než se necháme příliš unést.

Ashley i já zčervenáme, když nám dojde, co jsme to předvedly za představení, ale ani jedné z nás to doopravdy až tolik nevadí.

Vkročíme do klubu ruku v ruce, natěšené na cokoliv dalšího, co nám tahle noc přichystá.