Záchranné lano

Napsala: Snow Duchess, Přeložil: Swallowdale

21

Ashley odešla za rozbřesku s lukem v ruce. Spencer opět nikam nešla, tentokrát vyndala jeden z háčků na ryby. Bylo další chladné ráno, a dokonce i když paprsky slunce začaly prozařovat mezi stromy, vlezlý chlad zůstával.

Lovkyně byla pryč celé dopoledne i část odpoledne. Spencer zůstávala horlivě na břehu, měníce místa po hodinách bez úspěchu.

„Nemáš štěstí?“

Blondýna pohlédla přes rameno na přicházející brunetu, která už odložila svoji výzbroj v jeskyni. „Ale ne, jenom tu tak pro prdel sedím v mrazivý kose.“

Ashley přidřepla a políbila jí na tvář. „Já taky nic nemám. Vystřelila jsem, ale minula.“

„Alespoň jsi vystřelila. Já už zkusila dvě další místa a začínám si myslet, že ryby nějak zmoudřely.“ Spencer vytáhla vlasec. „Jdu to zkusit ještě dál.“

„To je ostružina?“ ptala se za pochodu Ashley, zmiňuje návnadu na háčku.

„Červi se neukázali od tý doby, co se ochladilo, a jelikož jsme minule zapomněly schovat nějakej zbytek z bažanta, bylo tohle jediný, co se dalo najít.“

„Chytrý.“

„Zjevně si to ryby nemyslí,“ reptala Spencer a mávala rukou na jezero, poté co odhodila vlasec.

„Jo, protože si nejspíš myslí: ‚Kde je kurva moje housenka, děvko?‘“

„Výmluvný.“

„No, jsou to ryby.“

„Možná...je musíme nějak přivábit.“

Bruneta nezaregistrovala úšklebek na milenčině tváři a zamračila se. „Já myslela, že k tomu je návnada.“

„Já myslím něco trochu víc...účinnýho.“

Ashley si stále nevšimla Spenceřina prohnaného zubení. „Jako třeba?“

„Možná kdyby sis sundala všechno oblečení a stoupla si do jezera...“

„Hele!“

„Co?“

„Hodláš mnou nakrmit ryby?“

„Ne, hodlám tě využít jako návnadu.“

„...to je nějakej rozdíl?“

„Jsi moc velká, aby tě snědly, ale přivábíš je svými...klady. Potom je můžeš prostě...popadnout.“

„Hm, fuj.“

„Možná, že když budeš jenom kroutit prsty,“ předváděla Spencer, „tak se nalepí. Jako v Xeně.“

Ashley se nasupeně dívala. „Myslíš si, jak jsi vtipná, co?“

Spencer se zářivě usmála. „Jop.“

„Vážně?“ Ashley se sehnula ke břehu a ponořila ruku do vody. Bez varování rukou vystřelila nahoru, a pocákala vodou Spencer. „Co teď?“

„HEJ!“

„Copak?“ ptala se nevinně bruneta.

Spencer našpulila rty a začala vytahovat vlasec. „To nebylo moc hezký.“

„To nejsi ani ty, když mě chceš využít jako rybí návnadu.“

Blondýna vyzvedla rybí háček a rychle šplíchla vodou po Ashley, která vyjekla.

„Ale už.“

„Copak?“ vysmívala se Spencer.

„Ty...“ vrčela Ashley. „Fajn. Chceš jít? Tak půjdem.“

„Půjdem kam?“ Blondýna spatřila výraz Ashleyiných očí a začala couvat. „Ne. Ach Bože, ne. Ash–“

Než mohla dívka utéci, popadla bruneta křičící Spencer a smýkla s ní směrem k jezeru, do kterého ji strčila. Blondýna přistála s velkolepým cáknutím, které postříkalo i Ashley, ale ona se jenom smála.

„Kdo bude kroutit prsty pro rybičky teď?“ Rychle se však kousla do rtu, když si všimla Spenceřina pohledu. Blondýna seděla na dně, a ledová voda jí sahala až k hrudi. Ashley se zarazila. „Promiň. To bylo hnusný.“

„Trochu.“

Bruneta se znovu omluvila a nabídla Spencer ruku. Blondýna uchopila Ashleyino předloktí, ale namísto toho, aby se vytáhla nahoru, prudce rukou utrhla a poslala druhou dívku s výkřikem tváří napřed do jezera. Spencer se zvedla a začala si razit cestu na souš, ale Ashley ji chytila za pás a vlekla dále do mělčin. Obě byly po hruď ve vodě, cákaly na sebe vodu, a nadávaly a smály se zároveň.

Když už byly obě úplně promočené, Ashley zavěsila svoje ruce kolem Spenceřina krku, zatímco blondýna ji uchopila za pás. Křenily se na sebe a jejich jazyky se utkaly a zuby kousaly. Ashley zalapala po dechu, když Spenceřina ruka vklouzla do jejích džínů a dva prsty se do ní vnořily.

„Ježíši,“ hekala Ashley. „Spence, je tohle...“ Víc hekání. „...vážně to, co bychom–Kurva.“

Brunetiny oči se samy od sebe zavřely, jak v ní Spencer kroutila prsty. Její hlava spadla na blondýnino rameno a její ruce pevněji obejmuly dívčin krk.

„Říkalas něco?“ mumlala jí Spencer do ucha.

„...nemám ponětí.“

Blondýna se smála, ale její chichot se změnil ve sten, když Ashley nasála do pusy kůži na jejím krku. Bruneta se odtáhla a nezbedně se zubila, když její ruka klesla pod vodní hladinu.

„Tuhle hru můžou hrát dvě.“

„Ash, necítím prsty.“

„Sakra, to sem dobrá.“

„Ne, chci říct, že ta voda je ledová.“

„Ach. To taky.“

Když se od sebe oddělily, brouzdaly obě dívky vodou a vylezly na břeh. Teď byly obě promočené, prochladlé, stále hladové a s žádnou rybou. Půl hodiny blbnutí v mrazivém jezeře tomu nepomohlo.

Ashley si stáhla vlasy a ždímala z nich vodu. „Fajn, jsem si vcelku jistá, že jsme právě všechno vyplašily.“

Spencer dělala se svými vlasy to samé. „Beztak se nic nechytalo, a nejsi teď uspokojená?“

„Uspokojená? Ale ne. Víš, bylo to jenom ponoření. Nebyla v tom žádná kůže. Žádná kůže znamená žádný uspokojení.“ Blondýna zvedla obočí. „No, dobře, bylo tady...“ Ashley si odkašlala, „uspokojení, ale...ach ser na to, bylo to žhavý.“

„Tak nějak bylo.“

„Tak nějak? Sakra, Spence, já předpokládala, že já jsem ta, co hladoví po sexu.“

„Ech, to jsi. Máš prostě taky špatný vliv.“ Sebrala háček, který upustila během vodní bitvy a podala ho Ashley. „Jdu se podívat, jestli trsy orobince pořád...stojí.“

„Dobře. Najdu ti nějaký suchý oblečení.“

„Díky.“

Vyměnily si polibek a Spencer odešla ještě dále po břehu. Ashley se vrátila do tábora a rozdělala oheň. Zbavila se mokrého oblečení, převlékla se do suchého a vytáhla sadu pro svoji milenku. Spencer se vrátila s dvěma zelenými trsy, které umyla pod vodopádem.

Rychle se převlékla a sedla si mezi Ashleyina kolena, zatímco žvýkaly křupavé stonky v teplu ohně.

Ashley hleděla na zelený stvol pohledem podobným znechucení. „Dobrá, zítra se nevrátím, dokud nebudu v ruce držet něco mrtvýho.“

Spencer zaklonila krk, aby viděla na svoji milenku. „To zní...zlověstně.“

„Myslím to vážně. Potřebujeme trochu víc materiálu než je tohle,“ říkala a své tvrzení přerušila dalším hlučným ukousnutím stonku.

„Já vím.“

Slunce se začalo potápět za obzor a strašidelné vytí se ozývalo z dálky. Brzy se k němu přidaly další s měnící se intenzitou a jejich neladící píseň se prořezávala přicházející tmou. Ashley objala Spencer, když poslouchaly tajemný sbor.

„Myslíš, že vědí něco, co my ne?“ uvažovala potichu Spencer.

„Myslíš, jak chytit něco, co nevyrůstá ze země?“ Ashley se krátce usmála. „Já něco zítra najdu.“

Bruneta políbila druhou dívku na spánek, zatímco vlci pokračovali v soumračné serenádě.

22

Slunce se právě vyhouplo přes obzor, když se Ashley probudila. Vzduch byl chladný a hustá mlha pokrývala jezero. Tiše se oblékla a shromáždila své náčiní. Přiklekla ke Spencer, odhrnula jí z tváře pramínek vlasů a políbila ji na čelo. Spící blondýna se zavrtěla.

„Jdu ven,“ zamumlala jí Ashley do ucha.

Když dostala jako odpověď souhlasné zamručení, bruneta se usmála a políbila milenku na tvář. Vstala a vykročila ven do oparu. Mlha neopadla, když vstoupila do lesa. Místo toho musela navigovat mezi přízračnými obrysy stromů, jako kdyby byla ve snu. Známý terén byl obestřen nejasností a Ashley se musela spolehnout na svůj kompas poprvé po mnoha dnech.

Sluneční svit, který prozařoval mezi stromy, nepomáhal. Zlaté paprsky vlastně jenom zhoršovaly brunetinu viditelnost, jak každá drobná částečka páry odrážela ranní světlo v zamlženou žlutavou záři. Vše co bylo dále než na dosah ruky, se téměř vytrácelo z dohledu, jen matné obrysy prozrazovaly skutečnost věcí.

Jinýmy slovy, nemohla možný cíl spatřit, dokud by na něj nestoupla.

„A já doufala ve výzvu,“ mumlala suše.

Ashley mohla několikrát slyšet náhlý horečný šustot listí a vegetace, když nevědomky prošla příliš blízko králíka či bažanta, a poplašila je k úniku. Než však pozvedla luk, stvoření nebylo nic víc než stínem mizejícím v mlze. Ta se nezačala rozptylovat, dokud slunce nepovylezlo nad stromy o několik hodin později.

Když konečně zachytila pohledem boubelatého ptáka, choulícího se v podrostu, Ashley zvedla luk a udělala několik opatrných kroků kupředu. Nespustila z bažanta oči. Zadržela dech a zaposlouchala se do dokonalého ticha, které ji obklopovalo. Udělala poslední krok směrem ke své kořisti.

Větvička praskla pod její nohou.

Bažant zděšeně vylétl. Ashley reflexivně zareagovala a špičkou šípu, který měla založený v luku, sledovala ptáka. Pustila tětivu a uvolnila šíp. Nicméně bažant byl rychlejší a dřevěný projektil přistál několik čísel za okřídleným stvořením.

Vydechla. „...protože to by bylo moc super...“ S pokleslými rameny šla hledat svůj šíp. Zahákla ho zpátky za tětivu a pokračovala v lovu.

O několik hodin později zírala Ashley na králíka, který seděl pět metrů od ní. Možná doufala, že ho zabije pomalu silou svého ledového pohledu.

Neměla takové štěstí.

Činila miniaturní krůčky, nikoliv dopředu, ale do strany, aby se přesunula za stvoření. Postupně zavírala vzdálenost mezi ním a sebou. Když byla přímo za králíkem, stále dost daleko, dostala mezi sebe a kořist strom. Potichu dokráčela ke stromu a vykoukla zpoza kmene. Králík se k ní pootočil, ale jinak se nepohnul. Téměř objímaje strom, Ashley zvedla luk a zamířila. Dva metry.

Přikrčila se a poklekla jedním kolenem na zem. Nechala uklidnit ruce a čekala. Králík se trochu naježil a obrátil se úplně k ní. Uvolnila šíp a sledovala, jak propíchnul malému tvorovi bránici. Ashley opřela hlavu o strom, zavřela oči a vypustila uklidňující výdech.

Ashley vkročila do tábora o pár hodin později, držíce králíka za zadní tlapy, aby ho Spencer viděla. „Je malej, ale aspoň něco.“

Spencer vstala od planých cibulí, které vykopala a očistila a políbila brunetu na tvář.

„Hej,“ špulila Ashley.

Poklepala prstem na své vlastní rty. Blondýna se zasmála a opravila své gesto políbením na Ashleyiny rty. Brunetin nos se pokrčil s jejím úšklebkem. Uložila svůj luk spolu s batohem, ve kterém nesla šípy, pušku, signální pistoli a další zásoby. Vzala jejich pánev a vyrazila ke skalní zdi, lovecký nůž stále připnutý k opasku.

„Jdu vyčistit toho králíka.“

Ashley zlezla skalní římsy, došla podél potoka na její pracovní místo a poklekla k vodnímu okraji. Odstranila kůži, očistila ji a položila stranou. Maso odřízla, pokrájela a hodila do pánve. Umyla si ruce a nůž a odešla mezi stromy zahrabat vnitřnosti. Obešla velkou borovici a mířila k jejímu ‚pohřebišti‘.

Zamrzla na místě.

Ani ne dva metry od ní byla kolosální hnědá postava, hrabající do země obrovskými tlapami s drápy. Široký čenich se prohraboval zkaženými zbytky rozličných zvířat, které tu během času pohřbila.

Slabý zvuk unikl Ashley ze rtů, a zakulacené ucho se natočilo směrem k ní. Hrabání ustalo a obří hlava se otočila. Tmavě hnědé oči se zaměřily na její malou, třesoucí se postavu a přišpendlily ji na místo. Hluboké zavrčení proniklo skrze velké špičáky. Ashleyiny oči se rozšířily, hrdlo se jí sevřelo, dech se zastavil, srdce rozbušilo a žaludek spadnul do kalhot.

Ashleyiny oči sledovaly postavu, jak se staví do své plné výšky dvou metrů čtyřicet a půl tuny svalů se nad ní vztyčilo. Jak znala ty nebezpečné míry? Byli byste ohromeni, jaká zcela náhodná a bezcenná fakta vám proběhnou myslí, když čelíte dvou a půlmetrovému půltunovému hladovému grizzlymu. Upustila králičí vnitřnosti na zem a udělala krok zpátky, a jako odpověď dostala zlostné zabručení. Ashley se honily myšlenky hlavou a k jejímu zděšení nemohla přijít ani na jednu, co by byla užitečná. Namísto toho?

Babtistický kazatel byl prvním ve Spojených Státech, kdo vydestiloval burbon v roce 1789.

Egg McMuffin vynalezl chlápek jménem Ed Peterson.

Existuje přes dvě stě druhů chilli papriček, a některé z nich ani nejsou z rodu paprika.

Na nové stodolarovce ukazují hodiny na Independence Hall čas 4:10.

Vášnivý polibek spálí přes šest kalorií každou minutu. Cvičení mistrů.

A nakonec?

Co to kurva? Mysli na něco užitečnýho, Davies!

...

Já vážně tak zkurveně umřu.

Až po druhém varovném zavrčení se Ashley probrala z transu a konečně odtrhla pohled od medvědích očí a upřela jej do země. Její nohy ji nesly zpět v malých krůčcích. Potkala se s burácivým řevem. Blesk paniky, který jí prošel, zatemnil její úsudek a urychlil její kroky. Medvěd dopadl na všechny čtyři a vyrazil proti ní. Právě když jí nápad zpomalit její pohyby pro uklidnění medvěda přišel do mysli, narazila její pata na odhalený kořen. S vyjeknutím a mávnutím rukou dopadla na záda.

K čertu s těmihle kořeny.

Další zabručení jí roztřáslo až do morku kostí a grizzly, pouhé dva metry od ní, vyrazil kupředu. Ashley stiskla oči s jedinou jasnou myšlenkou.

Miluju tě, Spencer.

Poznámky překladatele:

Independence Hall – Budova ve Philadelphii, ve které v letech 1775 – 1789 zasedal druhý Kontinentální kongres, který v roce 1776 přijal Deklaraci nezávislosti Spojených Států, a v roce 1787 zde byla přijata Ústava Spojených Států. Budova je vyobrazena na zadní straně stodolarové bankovky.

23

Bylo ticho.

Blondýna seděla s hlavou v rukách.

Prázdné modré oči plavaly ve stále přítomných slzách.

Její myšlenky byly chaoticky neuspořádané, ale kdo ji mohl vinit?

Osoba, kterou milovala více než sebe, byla...

Ale nemohla na to myslet.

Dohnalo by ji to k šílenství.

Smůla, že ‚to‘ bylo všechno, na co mohla myslet.

Kdyby se tam jenom dostala o pár minut dříve...

Všechno by bylo v pořádku.

A osoba, kterou milovala více než svůj vlastní život, by byla v bezpečí.

V bezpečí.

Nebyla by zraněná.

Neumírala by.

Nebyla by mrtvá.

V bezpečí.

Crrrrrr.

Paula se vytrhla ze své zhroucené pozice za kuchyňským stolem a zběsile popadla telefon.

Crrrr–

Sluchátko bylo stěží u jejího ucha, když promluvila, s týdny beznaděje patrnými v jejím hlasu. „Haló!?“ Záblesk naděje v jejích očích rychle vybledl do své předešlé prázdnoty, když naslouchala hlasu na druhé straně. „Ne,“ byla její stručná odpověď, než stiskla tlačítko ‚Off‘ a položila sluchátko.

Ne, nechtěla měnit telefonní služby.

Takto to šlo už tři týdny. Dvacet jeden den. Zhruba pět set hodin. Od té doby, co se soukromý let sjejí dcerou ztratil v kanadské divočině. Někdy chodila do práce (obvykle poté, co ji Arthur vystrčil ze dveří). Jindy seděla doma a čekala na zazvonění telefonu. Vlastně, i když byla v nemocnici, stále čekala na jeho zazvonění.

Rčení ‚Žádné zprávy jsou dobré zprávy‘ přišlo Paule na mysl.

Neměla ráda tu frázi.

Byla úplně chybná. Žádné zprávy znamenaly, že její holčička ještě nebyla nalezena. Když přišel každodenní (někdy i dvakrát či třikrát za den) telefonát od pátracího a záchranného týmu, bylo to, aby jí řekli, že neměly štěstí, nebo aby jí ujistily, že všechny možnosti byly vyzkoušeny, nebo aby se jí zeptali, jak se ‚drží‘.

Tuhle frázi začala taky nesnášet.

Tři týdny ji poslouchala jednou denně (Někdy i dvakrát nebo třikrát). Každý s půlkou mozku by měl vědět, že se ona, matka, bojící se o své dítě, ‚nedrží‘. Hroutila se.

Tři týdny předtím, když si uvědomila, že Spencer odešla, aniž by jí cokoliv řekla, se zeptala Arthura, jestli neví, kde je jejich dcera. Ten chlap není moc dobrý lhář. Dorážela na něj, dokud nevyzradil, že je Spencer na letišti s Ashley. Obě hodlaly nasednout na soukromý let a odletět do Kanady na víkend. Nejdříve byla Paula v šoku. Pomalu jí pochopení začalo docházet, a spolu s ním, druh strachu a paranoii, kterou může cítit jen matka. Hlodala ji na dně žaludku a pocházela z šestého smyslu všech matek.

Její dcera letěla pryč ze země.

S Ashley.

Ashley.

Trn v oku.

Špatný vliv, který odvrátil Spencer od Boha.

Jedna z příčin Spenceřiny bolesti a zlomeného srdce během léta.

Důvod, proč byla Spencer v tom letadle v prvé řadě.

I když by Paula mladé brunetě nikdy nechtěla ublížit, nemohla si pomoci od žáru odporu, který se v ní pálil ode dne, kdy ta dívka vkročila do Spenceřina života. Navzdory Arthurovým protestům mířila Paula rovnou na letiště, ale bylo příliš pozdě. Letadlo již vzlétlo. Pár hodin později obdržel domov Carlinů Ten Telefonát.

Letadlo se zřítilo.

Pilot učinil tísňové volání pouhé minuty předtím, než byl kontakt ztracen. Motor zamrzl a zastavil se a letadlo šlo dolů. Kde? Nebyli si jistí. Sešlo z kurzu a nakonec poloha zmizela. Paula byla znovu v šoku, když Arthur sděloval zprávy jí a Glenovi. Potom zabořila hlavu do manželovy hrudi a brečela, zatímco je jejich syn se zármutkem sledoval. Matka už přišla o syna; jak mohla snést přijít i o dceru?

Glen se stal tišším v dalších dnech. Snažil se po smrti bratra, ale když teď chyběla i jeho sestra, jako kdyby ho všechna energie opustila. Dokonce i Arthur ztratil hodně ze své obvyklé optimistické záře, když se zoufale snažil udržet svojí rozpadající se rodinu pohromadě.

Jak zírala na telefon, sedíce za stolem, nejasně uslyšela vchodové dveře se otevřít a zavřít. Za chvilku ucítila vzdálený dotek manželovy ruky na svém rameni. Její uslzené oči se upřely na krucifix, visící na zdi, a ne poprvé se modlila za dívčin šťastný návrat.

Ne poprvé chtěla vzít zpět každou zraňující věc, kterou kdy řekla, nebo udělala oběma, Spencer i Ashley.

A ne poprvé přísahala Paula, že Spencer dostane takového zaracha, až se vrátí.

V tu samou chvíli, na druhé straně města v tělocvičně, mlátil Aiden, oděný do půl těla, bezúčelně, chci říct odhodlaně, do boxovacího pytle.

(Pozn.autorky: Cha! Jenom vtipkuju. Zajímá někoho, co si ten idiot myslí? Ne, nemyslím si. Zkusme to znovu.)

V tu samou chvíli, v obývacím pokoji Daviesovic sídla, držela ohebná bruneta pozici jógy, téměř si stojíce na hlavě. Snažila se vyčistit si hlavu, ale marně. Děkovala za to Ashley.

Kyla láteřila na sestřinu spontánnost.

Ta holka konečně zdědí hromadu peněz a co udělá? Naskočí na letadlo do Kanady se svojí ex a zůstane trčet uprostřed zatracený divočiny na tři týdny. Jak Kyla ví, že je její sestra naživu? Ech, ona prostě ví. Ashley je moc paličatá, na to, aby umřela. To by jí asi zničilo imydž mladý rockerky, nebo něco.

Dívka změnila pozici.

Její sestra jí vážně zničila její ‚chi‘ s celým tím nedávným dramatem. Posedávat celý den, přemýšlet co Ashley a Spencer dělají (nejspíš sebe navzájem), udržovat hudbu potichu, aby slyšela zvonění telefonu. Víte, v případě, že by její kamarádi, nebo matka zavolali nebo něco. Ne, že by čekala dnem i nocí na slovo, na jediný ždibec naděje, že se její sestra a kamarádka nalezly. Ne, že by se obávala. Ne. Ani trošku.

King High vybudoval přístavek k pomníku střelby na plese pro Spencer a Ashley. Studenti u něj nechávali květiny, svíčky a vzkazy rodině každý den, jako to dělali pro oběti plesu. Dokonce Madison zvládla projevit starost svým vlastním děvkovským způsobem. Kyla si osobně myslela, že ten humbuk je hloupý, když bylo jen otázkou času, než si její poloviční sestra, pozornost vyžadující děvka, přitančí zpátky do L.A. se Spencer po boku, jako kdyby byla Královna Světa. A potom Ashley dostane všechnu tu pozornost, ale ona jí nejspíš odbyde, jako kdyby o nic nešlo. Nebude jí vadit skutečnost, že málem umřela. Nebude si všímat ani skutečnosti, že navzdory tomu, co si starší Daviesova dcera myslela, tady byly lidi, kterým na ní záleželo a kteří se o ní báli. Ne, že by se Kyla obávala.

Vše na co herečka myslela, bylo, že by se ta děvka měla raději vrátit živá, protože až se vrátí, tak jí Kyla tak zabije.

Poznámky překladatele: Čchi – dle tradičních čínských učení základní životní energie, která se skládá ze dvou složek (sil): jin a jang.

24

Ashley stiskla oči s jedinou jasnou myšlenkou.

Miluju tě, Spencer.

Zaznělo ohlušující třesknutí, šířící se s ozvěnou a poté les upadnul do děsivého ticha.

Zotavuje se z úleku, který jí zvuk způsobil, Ashley otevřela jedno oko. Žádná hnědá zeď svalů se nad ní netyčila. V pozadí své mysli uslyšela, že byl za ní na zem upuštěn nějaký předmět. Zvedla hlavu, snažíce se spatřit, co se stalo, musela se však vzepřít o lokty, aby získala lepší výhled. Velká grizzlyho postava ležela zhroucená pouhý metr od ní.

Trvalo jí několik chvil, než zaznamenala ruce na svých ramenech a tělo, které přikleklo za ní. Když přišla k sobě, pohlédla přes rameno do Spenceřiny vybledlé tváře. Hnědé oči klesly na zem, kde vedle Spencer spočívala puška, a pak se zpět zvednuly, aby střetly vystrašené modré zorničky.

„Ash, jsi v pořádku?“ ptal se roztřesený hlas.

„Hm...“

Bruneta na sebe pohlédla, aby zjistila svoji kondici. Nezdálo se, že by někde krvácela. Zadek ji pálil, tam kde na něj spadla. Cítila píchání v zádech v místě, kde musela přistát na rohu nějakého kamene. Hruď jí bolela od nepřetržitého bušení srdce a její vnitřnosti plavaly v adrenalinu. Kromě toho, se zdála být celá.

„...jo,“ odpověděla konečně Ashley. „Myslim...že sem v pohodě.“ Vrátila se pohledem k medvědovi. Zamlžení mysli se vypařovalo a šok pomíjel. „No kurva.“ Pohodila hlavou, aby se znovu podívala na Spencer. „Spencer...jsi ty v pořádku?“

„Hm, snad. Nevím ještě.“

„Jak jsi...?“

„Slyšela jsem...to. Ty...si nechala pušku tam...Nevím, prostě sem jí popadla a...přišla sem.“ Blondýna byla zjevně stále ohromená.

„Dobrý načasování,“ zachraptěla bruneta.

„Jo...jsi v pořádku? Počkat...udělaly jsme tě...“

Ashley omráčeně přikývla. „Udělaly. Mohla bych... tě udělat znovu, jesli chceš.“

Nakonec kouzlo pominulo a Spencer se slabě usmála. „Vážně, Ash? Teď?“

Bruneta se zakřenila. „Promiň, jen sem se chtěla ujistit, že ti mozek funguje normálně.

„No, víme, že tvůj jo.“

Ashleyin úšklebek se jen rozšířil. Náhle zvedla ruku a přitáhla Spenceřiny rty na své, pevně je líbaje. „Díky. Drahý Ježíši, Spence, díky. Jsi můj zachránce.“

Spencer brumlala. „Znamená to, že mě budeš ocucávat celej den?“

Ashleyina čelist poklesla. „Spencer,“ sípala s předstíranou nechutí. „...záleží, jaká jsi příchuť. Třešeň?“

Spencer zavrtěla obočím. „Máslový rum.“

Bruneta znovu rozevřela ústa, tentokrát se zakňouráním touhy. „Tady je Bůh.“

Blondýna se zasmála, pak si odkašlala. „Ano, no...“

„Jo.“ Ashley pohlédla na medvěda. „Já, hm...myslím, že sme vyřešily náš masový deficit.“

„Jo, ale co s tím budeme dělat?“

„Nemám tušení...Každopádně, jsem hladová. Pojďme se pustit do toho králíka.“

Králičí maso se mírně dusilo. Spencer zírala přes jezero. Ashley ohmatávala lovecký nůž, zatímco vzhlížela k vodopádům.

„Takže, v zásadě jenom potřebujeme něco, v čem maso uchováme, a nějak to udržet v chladu.“

„Přesně.“

„Fajn, tak vyprázdníme záchrannou soupravu. Je dost velká, kovová, nejspíš vzduchotěsná...“

„Vzduchotěsná...“ opakovala Spencer, stále zíraje na jezero. „Voděodolná?“

„Možná, proč?“ Ashley následovala blondýnin pohled. „Voda v jezeře...“

„...je studená,“ dokončila Spencer. „A bude jenom studenější. Co myslíš?“

Ashley se křenila. „Myslim, že sme si pořídily ledničku.“

S plánem usazeným v jejich myslích, snědly v klidu svůj oběd. Po jídle vyndaly zbývající zásoby ze záchranné soupravy a vyzkoušely její těsnění položením do mělčiny na břehu. Byly potěšeny, že žádné protékání nebylo patrné.

Spolu s nožem a sekyrkou donesly dívky skříňku nahoru k medvědovi. Pušku nesly též, aby zmírnily svoji nově nalezenou paranoiu. Společnými silami přetočily obrovské zvíře na stranu. Ashley vklouzla nožem do měkké tkáně na břichu a prořízla medvědovu kůži od třísel až k bradě. Nával horka jí udeřil spolu s pachem krve a rozličných vnitřních...materiálů. Množství vnitřností, které mohla vidět plnit medvědovo břicho, přimělo Ashley zakrýt pusu rukou, a její tvář dostala zelenavý nádech.

„Ach Bože, obrací se mi žaludek.“

Spencer nevypadala moc lépe. „Nevadí ti králíci a bažanti.“

„To protože jsou malí a mají omezené...“ukazovala nejistě na svůj žaludek, „vnitřnosti. Víš, do králíka nemusíš zabořit celou ruku, abys vytáhla střeva ven.“

„Jo...“ Spencer poplácala Ashley po rameni. „Užij si to.“

Bruneta ji chytila za zápěstí, než mohla odejít. „Hele, pomůžeš mi s tím.“

„Fuj.“

„Pokud nechceš jíst stromovou kůru.“

„Momentálně to zní lákavěji.“

„Jo, to zní.“ Ashley pokrčila rameny. „Koukni Spence, mohla bys mi udělat laskavost a jít někam vykopat díru, kam vysypu tyhle sračky.“

„Jasně.“

Spencer sebrala sekeru, aby mohla rozbít tvrdou půdu a zmizela mezi stromy. Ashley nabrala několik hlubokých nádechů, než se otočila zpět ke krvavé záležitosti. Jako dodatečnou myšlenku učinila rychlý výlet do tábora, aby si vzala pár gumových rukavic ze záchranné soupravy. Vrátila se zpět, právě když jí Spencer přišla říct, že díra je vykopaná. Bruneta si nasadila rukavice a zadržujíce dech vytáhla hromadu vnitřností z medvědovy břišní dutiny. Poté následovala Spencer k díře, aby pohřbila medvědovy útroby hluboko do země, opláchla si rukavice a vrátila se k jejich úlovku.

Na rozdíl od králíka, nešla medvědí kůže snadno oddělit od svalů. Ashley musela použít nůž a odřezávat ji horlivě kousek po kousku. Trvalo více než hodinu, než byla jedna strana složena.

Spencer seděla opodál s rozbouřeným žaludkem. „Jestli chceme to maso uchovat, musíme ho dát udit hned teď.“

Ashley vzdychla, jak zírala na velké svalnaté zvíře. „Bude dlouhá noc.“

„Velmi.“ Blondýna vstala. „Jdu tu udělat oheň.“

Ohniště bylo vyhrabáno, dřevo přineseno a rošt umístěn nad nízkým plamenem. Ashley odkrajovala maso z medvěda na jednotlivé řízky a podávala je Spencer, která je pokládala na rošt. Začala na plecích, posunula se dolů k zádům a nakonec ke kýtě. Rošt se rychle naplnil a zbylé maso bylo nacpáno na alobalové obaly, dokud se první várka nevyudí.

Slunce už dávno zapadlo, když byl medvěd z jedné strany stáhnut, a Ashley musela dále pracovat u ohně. Se Spencer otočily zvíře na druhou stranu a bruneta začala s celým procesem od začátku. Blondýna se dále starala o provizorní udírnu a čas od času otáčela řízky. Po třech hodinách nad malým plamenem, Spencer nařízla maso a zjistila, že je provařené. Hotové řízky byly vloženy do kovové skříňky, a další várka umístěna na rošt.

Kůže byla úplně stažena ze zdechliny a Ashley jí odtáhla k potoku, aby z ní smyla zaschlou krev a špínu. Potom jí roztáhla před ohništěm, aby se vysušila teplem, které mohla vstřebat. Teplota poklesla do lezavého chladu, ale oheň nemohly rozpálit, aby nespálily maso. Ashley bylo dost teplo, když pracovala, ale Spencer zůstávala přikrčená u plamenů, nastavuje ruce jejich chudému teplu.

Po další hodině byl zbytek masa oddělen od kostí. Jak čekaly, až se jejich spousta masa vyudí, vzaly si hotový řízek, aby utišily své kručící žaludky. Bylo požitkem mít možnost jíst velké plátky tmavého masa, namísto ubohých kousků, které nabízel králík.

Ashley otáčela rameny, když si sedla vedle Spencer, hledíce na hromadu masa, která stále čekala na vyuzení. Její oči putovaly přes malý rošt nad ohněm zpět k masu. „Ježíš, todle nám bude trvat do rána.“

Blondýna se naklonila na stranu a nechala svou hlavu spadnout na Ashleyino rameno, mumlaje jakousi formu souhlasu. Bruneta objala Spencer kolem pasu a políbila jí na temeno hlavy.

„Spencer...?“

„Hm?“

„...děkuju ti. Za ten dřívějšek. Ty...tys mě vážně...zachránila...“ dokončila Ashley v šepotu.

Blondýna zvedla hlavu a odhrnula tmavou loknu z dívčiny tváře. Umístila polibek na Ashleyin spánek a třela jí paži. „Potom jsme vyrovnány za to, že si mě vytáhla z letadla.“

„No, nemohla jsem tě nechat vyletět do povětří.“

„No, nemohla jsem tě nechat sežrat.“

Ashley se šklebila. „Víš–“

„Můžeš některý z nich vynechat,“ přerušila Spencer svoji přítelkyni, než mohla začít s narážkami.

„Kde je v tom zábava?“ Blondýna se něžně usmívala, poskytnuvše Ashley líbnutí na rty, než se zase usadila na jejím rameni. „Koketo.“

„Závislačko na sexu,“ vrátila Spencer hravě.

„Pouze s tebou.“

S dlouhou nocí před nimi, přitáhla Ashley schnoucí medvědí kůži blíže a začala jí hníst k jemnosti. Spencer pohyb napodobovala a obě sledovaly obláčky kouře stoupající z ohně. Když bylo konečně poslední maso vyuzeno a zabaleno, stáhly skříňku dolů ze skály a na půl ji ponořily na mělčině jezera.

Vyčerpány se Ashley a Spencer dotáhnuly do jeskyně a zhroutily se na lůžka, zrovna když první ranní paprsky barvily oblohu. Obě usnuly v okamžiku, kdy se uvelebily v náručí.

25

Něco bylo jinak. Pomalu se probouzeje z hlubokého spánku, nevěděla co, ale něco bylo rozhodně jinak. Nebyla ještě připravená otevřít oči, a tak se Ashley přitulila blíže k velmi hřejivé a velmi nahé Spencer. Podle očekávání zkrášlil brunetinu tvář úsměv, zejména když se jí vzpomínky na pozoruhodné výkony minulé noci znovu přehrávaly za zavřenýma očima.

Od medvědího útoku uplynuly tři dny. V těchto dnech doháněly spánek po dlouhé noci strávené uzením masa a odnesly zdechlinu hluboko do lesa, kde ji zanechaly vlkům. Spencer sklidila záhonek divoké cibule a velký trs ptačince, aby je uložila do úspěšné chladničky, a Ashley doplnila jejich zásoby dřeva. Noci byly tráveny důvěrně. Ashleyino málem osudné setkání s grizzlym zanechalo obě dívky roztřesené a potřebující blízkost.

Bruneta se přitiskla ke Spenceřiným zádům a políbila dívčin zátylek. Ždímala několik dalších chvilek pohodlí, než se s nechutí vytáhla z postele. Stále napůl spící si na sebe vzala oblečení. Venku bylo neobyčejně jasno a Ashley musela mhouřit oči. Téměř oslepená vykročila ven a uslyšela lehké křupání, doprovázející její kroky. Přinutila oči k otevření a pohlédla dolů. Poté odtáhla pohled směrem k jezeru, obočí ze zmatení stažené u sebe.

„Co. To. Kurva.“

Všechno bylo bílé.

Ne jako námraza, kdy je svět postříbřen.

Ne, tohle bylo bílé. Čistě, hustě, zářivě bílé. Zem byla pokrývka, prošívaná stopami neznámých stvoření. Jezero bylo tmavě modré, obklopené prstencem stříbřitého ledu podél mělčin. Stromy byly pokryté práškem, a každá větev, každá jehlička přesně obaleny.

Když jí podívaná na čerstvě napadaný sníh začala docházet, uvědomila si, co se jí jevilo jiné. Bylo ticho. Téměř děsivě. Když občas zašvitořil pták, znělo jeho volání mnohem zřetelněji, než si kdy Ashley pamatovala. Samotný vzduch se změnil. Byl úplně čistý. Linka každého stromu, skály i keře byla ostrá a výrazná. Příliš dokonalé, aby to byla skutečnost. Příliš přesné, aby to byl sen.

Otočila se zpět do jeskyně. „Spencer?“ Žádná odpověď. „Spencer.“ Zabručení. „Spence, vzbuď se. Tohle musíš vidět.“ Poklekla vedle blondýny a políbila jí na čelist. Mladší dívka zakňourala, čímž přiměla Ashley políbit ji znovu, přesně pod její ucho. „Koukni ven.“

Spencer neochotně otevřela oči a vykroutila krk, aby viděla ven z jeskyně. S široce rozevřenýma očima se napřímila se jako svíčka. „Co to...kdy to...co je...?“

„Tři...znamenité otázky,“ souhlasila Ashley, kroutíce hlavou v údivu. „Myslím, že muselo v noci sněžit. Možná. Můžu se mýlit.“

Bruneta pobaveně sledovala, jak se Spencer chvatně oblékla a vyběhla ven. Mladší dívka vířila okolo, její oči rychle přeskakovaly po náhlém zimním okolí. Téměř dětinsky prohrábla prsty kousíčky sněhu na zemi.

„Dělej, Ash!“

„Dávám přednost teplému a suchému zjevu.“

„Ále, no tak!“

Ashley se musela smát výrazu Spenceřiny tváře. Byla to zvláštní směs špulení a praštěného úsměvu. Nebyla moc překvapená. Blondýna jí vyprávěla mnohokrát, že se jí stýská po zimách v Ohiu. Proč, to Ashley nevěděla. Sníh byl studený a mokrý, a moc dobře se nesnášel s kabriolety od Porsche. Nebo se značkovými botami.

Spencer přeskočila do neporušeného sněhu a spadla na záda, potichu se pro sebe hihňaje. S úšklebkem, který mohl být popsán jako milující, přešla Ashley k blondýně, stoupla si za její hlavu a hleděla dolů na její nádhernou, rozesmátou tvář.

„Bavíš se dobře?“

„Je to švanda, Ash. Zkus to.“

„Chceš po mně, abych si záměrně lehla do studenýho a mokrýho bláta?“

„Je to prašan, Ash, ne bláto, tak si kecni na zadek a udělej andělíčka.“

„Proč?“

„Je to zvyk.“ Spencer se v odpověď dostalo lehce zvednutého obočí. „Je to první sníh. Musíš udělat andělíčka.“

„To je zvyk v Ohiu?“ Nemohla si pomoci. Ashley milovala být protivná.

„Ne, není to zvyk venkovskejch balíků,“ odpovídala blondýna na oko podrážděně. „Je to zvyk, který chce tvoje přítelkyně sdílet se svojí přítelkyní.“

To obočí se opět provokativně zvedlo. „Což znamená...“

„Posloužilo by tvému nejlepšímu zájmu mi vyhovět.“

Objevil se typický úšklebek. „Nebo jinak...“

„Víckrát tě nebudu obtěžovat.“

„Cha! Jasně. Uvidíme, jak dlouho tohle vydrží.“

„Zadek do sněhu, Davies!“

Úšklebek neopustil Ashleyinu tvář. „Ano, slečno Carlin.“

Bruneta si kecla vedle Spencer, tváří k tváři, nohama do opačných směrů a obě roztáhly nohy od sebe. Jejich paže do sebe narážely a ruce spojily dohromady. Obloha byla bezoblačná a slunce poskytovalo svými paprsky trochu tepla.

„Spence?“

„Jo?“

„Studí mě zadek.“

„A?“

„Ráda bych uvedla, že je to tvoje chyba.“

„Nemůžu za to, že jsi pod pantoflem.“

„Já nejsem pod pantoflem!“ popírala nevěřícně Ashley.

Spencer se smála a přetočila hlavu na stranu, aby viděla na brunetu. „Jsi taková podpantoflačka, Ash.“

„...nejsem...“

Blondýna úkosem hleděla na svojí přítelkyni a nos se jí od smíchu krčil. „Jo, jsi.“

Potažení nosem. „...Nesnáším tě...“

Rozzářený úsměv. „Taky tě miluju.“

„Polib mi, Carlin.“

„Možná později.“ Blondýna se zvedla na nohy. „Chci se projít ve sněhu.“

Bruneta se vzepřela o lokty. „Jsi zvláštní dívka, Spence.“

„Nejsem. Jen mám ráda první sníh. Pojď se mnou.“

Ashley hleděla do modrých očí a teatrálně si povzdechla. „Dobře, fajn. Ale jen protože chci mít jistotu, že tě nic nesežere nebo tak něco.“

Poté co se naobdivovaly svým propojeným andělíčkům, popadla Ashley pušku a signální pistoli a obě se vydaly na cestu napříč sněhem pokrytou zemí. Kráčely se spletenými prsty bok po boku. Jejich šlépěje se křížily se stopami divoké zvířeny. Králičí stopy byly všude. Mohly vidět cestičky, po kterých přebíhaly veverky ze stromu na strom. Shluky keřů byly obklopeny členitými hroty od bažantích nohou. Psím tlapkám podobné otisky se táhly podél druhé strany potoka a mizely v lese, kde bylo pohřebiště. Vlci, kteří přišli na zdechliny, byli očividně blíže, než si dívky myslely.

Zaujala je řada jeleních stop. Dívky zvědavě kráčely podél otisků kopýtek, protože to byl první náznak přítomnosti vysoké po téměř třech týdnech jejich izolace. Stezka vedla Ashley a Spencer přímo k jezeru, dál po břehu od jejich tábora. Stopy se zde stáčely a mizely opět v lese.

Ačkoli byl vzduch chladný a deset čísel sněhu jim postupně promáčelo jejich boty, stopovaly jelena přes hodinu. Konečně spatřily stvoření mezi stromy, svou hnědou postavou vyčnívající ve světě bílé. Ashley zachytila Spenceřin pohled a letmo pohlédla na pušku ve svých rukách v tiché otázce. Blondýna pokrčila rameny a přikývla. Nikdy nemrhej příležitostí, když vězíš v divočině.

Bruneta se ujistila, že je puška nabitá a začala se přesouvat za stvoření. Zůstala od něj dost daleko, spoléhaje na sílu pušky. Zvedla střelnou zbraň k rameni a zamířila nad místo, kde předpokládala jelení srdce. Zastavila dech a zatáhla za spoušť. Zvíře klopýtlo, jeho přední nohy se složily pod svou vahou, ale nezhroutilo se úplně. Potácelo se na kolenou a snažilo se zvednout, ač mu ubývaly síly.

Spencer si zakryla rukou pusu. „Och Bože...minula jsi srdce...“

Kulka skutečně minula svůj cíl o několik čísel a pronikla do plic. Krev se řinula z nosu a tlamy zvířete, které se konečně svalilo na stranu. Vykašlávaje a frkaje pokračoval jelen v zápasu, zvedaje hlavu a zoufale hrabaje končetinami v zemi ve snaze se postavit.

Ashley s hrůzou sledovala jelenovo mlácení. Všechny zvířata, která zabila, zemřela rychle a tak nad tím nijak nepřemýšlela. Tohle bylo něco jiného. Něco zahanbujícího. Rozčilujícího. Srdcervoucího. Neradostná skutečnost je udeřila do tváře. Tohle byla cena za jejich přežití, a puška v Ashleyiných rukách najednou nebyla požehnáním. Byla těžká. Tak těžká. Nemusela se dívat, aby věděla, že Spencer pláče. Nemusela, protože cítila štípání slz ve vlastních očích.

S třesoucíma se rukama, vložila Ashley do nábojnice novou patronu. Třesknutím jí zavřela a těžkopádně mířila k jelenovi. Vystrašené stvoření sebou s příchodem člověka začalo mlátit ještě více, ale slabost ho nakonec přemohla. Položilo hlavu na zem a sledovalo Ashley s široce rozevřenýma zděšenýma očima. Končetiny se mu škubaly. Ústy kolotavě a těžce oddechovalo. Krví potřísněný jazyk spočíval na zemi. Vyčerpanými pažemi Ashley zvedla pušku a namířila hlaveň na jelení hlavu. Spodní ret se jí třásl, stisknula oči a podruhé zatáhla za spoušť, ucuknuvše při očekávané ráně.

Třesení zvířete ustalo, jeho utrpení skončilo.

Ozvěna výstřelu umlkla a Ashley odvrátila hlavu, než otevřela oči. Uslyšela za sebou tlumené popotažení a věděla, že Spencer se také dívá jinam. S hlubokým nadechnutím položila starší dívka pušku na zem, a spolu s ní i svůj zármutek. Vytáhla zpoza pasu lovecký nůž a pustila se do práce, zatímco Spencer stála beze slov opodál. Byla to jediná věc, kterou mohly udělat. Byl to jediný způsob, jak mohly přežít.

Celá kůže byla odstraněna a rozprostřena na sněhu, srstnatou stranou dolů. Plátky masa byly pokládány na ní. Když byl úkol o dvě hodiny později dokončen, sebraly pušku a každá uchopila roh kůže, aby jí odtáhly i s masem do tábora. Nízký oheň vzplanul a dlouhý proces uzení znovu započal. Medvědí kůži rozložily na sněhu, aby na ní mohly sedět.

Poté, co ochutnaly jelení maso k brzké večeři, pohlédla Spencer na Ashley, která se štípala do kořene nosu. „Jsi v pořádku?“

„Jen mě bolí hlava.“

Blondýna se k ní naklonila a položila prsty na Ashleyiny spánky, které začala v jemných kruzích třít. Mohla cítit, jak se její milovaná po několika chvílích uvolnila. „Pomáhá to?“

„Velmi,“ mumlala Ashley. „Děkuju ti.“ Bruneta se opřela o větší dívku a zavřela oči.

„Víš, jestli jsi unavená, měla by sis jít lehnout,“ řekla Spencer po chvíli.

„Nechci to tu prostě nechat, aby ses o to musela starat.“

„Není tu toho moc co dělat, Ash. Vážně, je to v pohodě.“

Ashley váhala. „Určitě?“

„Jo. Jen jdi.“

Než mohla Ashley něco říct, Spencer jí popostrčila, aby se postavila. Ashley se podvolila, dala své milence polibek, popřála dobrou noc, a zmizela v jeskyni.

„Dobrou, Ash,“ zašeptala Spencer.

26

S ospalým úsměvem se přitulila k teplému tělu, které objímala. Její ruka vklouzla pod lem dívčina trička a líně kroužila po hladkém trupu. Její tvář se zachumlala do hebkých vlasů, které plnily její nos tolik známou, tolik uklidňující, tolik opojnou vůní její milenky. Líně otvírala oči, okamžitě je však zavřela se zavrčením po ataku jasného ranního světla, plnícího jeskyni. Pomalu oči znovu otevřela, podrážděně mrkaje.

Opatrně se uvolnila z objetí druhé dívky, posadila se a protáhla se. Tehdy si něčeho všimla: slunce už dávno vyšlo, ale Ashley stále spala. To se nestávalo často.

Chm. To je divný. Nikdy nejsem vzhůru dřív než ona... Spencer pokrčila rameny a opustila teplo Ashleyina těla i spacáku. Po rozdělání ohně se rychle osprchovala pod vodopádem. Celá se třásla, když se sušila a oblékala, a když se plahočila sněhem na břeh jezera. Otevřela chladničku a vytáhla dva kousky jeleního masa.

Když se maso připravovalo nad ohněm, vrátila se Spencer do jeskyně, aby popadla svůj hřeben a zkontrolovala Ashley. Bruneta ležela na zádech a rukou si zakrývala oči. Blondýna poklekla vedle ní a mírně jí pohladila ruku.

„Miláčku, jsi v pořádku?“

„...hlava bolí...“ přišlo tiché zamumlání.

„Pořád? Vařím něco z jelena. Myslíš, že by pomohlo něco sníst?“

„Nemám hlad.“

Spencer opatrně chytila Ashleyino zápěstí a zvedla brunetinu ruku od její tváře. Obyčejně bronzová kůže měla mnohem bledší nádech. „Co trochu vody?“

Hnědé zorničky na ní šilhaly zpoza úzkých škvír. Nepatrné přikývnutí Spencer odpovědělo. Ashley se zvedla na lokty a s trochou snahy se postavila na nohy.

„Ash, jestli se necítíš dobře, měla bys odpočívat.“

Starší dívka zavrtěla hlavou. „Jenom se potřebuju zvednout a hejbat. Budu v pohodě.“

Ashley se oblékla a odtáhla medvědí kůži ven, aby si na ní sedla před ohněm, zatímco Spencer naplnila lahev vodou z vodopádu. Blondýna podala své milence plastovou nádobu.

Ashley sykla poté, co se napila a přitiskla ruku na čelo. „Moc studený.“

Spencer se zarazila a vzala od druhé dívky lahev. Nalila vodu do pánve a umístila jí na rošt nad ohněm. Zároveň převrátila maso. Sedla si vedle Ashley a něžně jí třela záda. Po několika minutách se voda ohřála.

„Lepší?“ ptala se Spencer, když Ashley opatrně usrkávala.

Bruneta pouze přikývla. Po dalším delším doušku vyměnila Ashley lahev za Spenceřin hřeben. Zvedla se na kolena a začala něžně pročesávat stále mokré kadeře své milenky.

Blondýna k ní vyslala postranní pohled. „Co to děláš?“

„Předehru.“ Žert postrádal obvyklou Ashleyinu smyslnou výbušnost a zněl více než unaveně.

Nicméně, Spencer se smála. „Nejžhavější. Předehra. Vůbec.“

„Kdo potřebuje sex, když jsou zde vzrušující vlasy, které je třeba vykartáčovat?“ odvětila bruneta malátně.

Spenceřin úsměv se ještě chvíli udržel, než povadl. „Zníš unaveně. Jsi určitě v pořádku?“

„Asi se jen cítím trochu mimo.“

„Nechceš něco sníst?“ navrhla opět Spencer. „Možná to pomůže.“

Hřeben v Ashleyině ruce se zastavil uprostřed pohybu, jak váhala. Povolila pokrčením ramen a dál pokračovala v péči o milenčiny vlasy. Když byla zvěřina hotová, Ashley si jen uždibla a Spencer se zamračila.

„Ashley–“

„Jsem v pohodě, Spencer,“ trvala na svém bruneta. „Vážně.“

Ač nebyla přesvědčená, nechala to blondýna neochotně být. Po zbytek rána pracovaly dívky na všedních činnostech jako umývání jejich nádobí a praní oblečení, později ručního sušení mokrého oblečení nad ohněm. V reakci na napadaný sníh předešlého dne vyrobily hrubou lavičku na sezení před ohněm vedle haldy dřeva. Ashleyiny pohyby byly přinejmenším pomalé. Když starší dívka konečně přiznala, že se jí točí hlava a dělá špatně od žaludku, začala Spencer v pánvi vařit vodu, a přidala do ní malé kousky masa a ptačince v pokusu o polévku. Ashley zaraženě snědla, co jí blondýna dala a vypadala spokojeně, když srkala vroucí vývar.

„Spence?“

Mladší dívka vzhlédla od ohně. „Hm?“

„Je špatný, když se mi točí hlava, i když sedím na zemi?“

Obavy okamžitě naplnily blondýnu. „Ash, vážně myslím, že bys měla jít odpočívat.“

„Ne. Ležení je nudný.“

Zdrževše se rozčileného zavrčení, přidržela Spencer dlaň na Ashleyině čele. „Jsi horká.“

„Protože jsem žhavá,“ odpověděla Ashley se ztrácejícím se úsměvem. „Spencer, já se ne...cítím moc dobře...“

„Já vím, zlatíčko. Pojďme tě...“

Spencer ztratila hlas, když si všimla, že Ashley několikrát za sebou naprázdno polkla. Krůpěje potu začaly pokrývat dívčino tmavé obočí a z jejích už bledých tváří zmizela barva do skoro úplně bělosti. Bruneta s otevřenou pusou lapala těžce po dechu a zavírala rty jen pro občasné polykání. Spencer jednala rychle, vytáhla Ashley na nohy a dovedla jí ke stromům. Sekundu poté, co stáhla dozadu dívčiny hnědé kadeře, se Ashleyino tělo dvakrát zachvělo a pak sebou trhlo dopředu, aby vypudilo obsah svého žaludku. Spencer třela své přítelkyni záda, a šeptala jí uklidňující slova, dokud se o minutu později proces neopakoval. Ashley zanaříkala a zhroutila se na Spencer.

„Lepší?“ ptala se blondýna, když pomohla brunetě znovu nabýt rovnováhy.

„...v puse mám hnusnou chuť...“

„Tím sem si jistá.“ Spencer pomohla dívce na nohy a dotkla se znovu zardělých tváří. „Teď půjdeš odpočívat?“

Po chvilce přemlouvání blondýna zvládla přimět Ashley si lehnout. Bruneta byla tvrdohlavá dokonce i tehdy, mumlala nadávky o tom, jak nikdy neonemocní, trvala na tom, že je to jen náhoda a prohlašovala, že bude za několik hodin úplně v pořádku. Spencer pouze protočila oči a zabalila Ashley do spacáku, ač tajně doufala, že má její milenka pravdu.

Nechala vařit zbylou polévku a sedla si před oheň, úplně a naprosto znuděná. Po hodině došla k poznání, jak zábavné to pro její tmavovlasou přítelkyni musí být.

Její pohled přešel na jelení kůži, ležící naproti ohni, jak zde zůstala minulou noc, aby se usušila. Byla to kožešina dobré velikosti s jemnou srstí a minimálním poškozením. Ona a Ashley by jí určitě mohly dobře využít. Nejzjevnější nápad, který mohl přijít, byl toulec na šípy: bezpečnější způsob, jak je přenášet než podivně tvarovaný batoh.

Jen aby zabila čas, promýšlela Spencer další využití kůže. Polštář. Rukavice. Pár bot. Kožené bikiny pro Ashley a pouta pro ní... Počkat, kde se tohle vzalo? Spencer se divila. Sakra, ta holka mě ovlivňuje. Než mohla vyřešit sled svých myšlenek, uslyšela blondýna, že se její milenka vynořila z přístřešku.

Bruneta se potácela směrem ke stromům, ale nedošla tak daleko. Její tělo se opět vzbouřilo a vyvrhlo více z denního jídla na kameny. Spencer byla v mžiku u ní, a držela starší dívku vzpřímeně. Ashley učinila slabý pokus blondýnu odstrčit, ale Spencer ji držela pevně.

„To je v pořádku. Nech mě se o tebe postarat.“

„...nechci, abys taky onemocněla,“ chraptěla bruneta.

„Já myslela, že ty nikdy neonemocníš,“ dobírala si ji Spencer. V odpověď se jí dostalo utrápeného zamručení. „Jestli jsem nedostala tvoje breberky do teď, tak mi myslím nic nehrozí.“

Tentokrát byla blondýna odměněna drobným zábleskem úsměvu. Když bylo jasné, že se Ashleyin žaludek alespoň na chvíli uklidnil, dovedla jí Spencer zpět k ohništi a podala jí láhev vody na vypláchnutí pusy. Po přiložení více dřeva na oheň si Spencer sedla a sledovala pozorně, jak Ashley upíjí vodu.

Měla špatný pocit, že tahle viróza nebyla zdaleka překonána.

27

Ashleyin stav se během noci zhoršoval, a tak Spencer držela stálý dohled.

Bruneta procházela neochabujícími epizodami utrpení. Závratě přicházely a odcházely, ale bolest hlavy zůstávala stále. Jednu chvíli hořela, náhle však upadala do nelítostného chladu. Třásla se a drkotala zuby, a dokonce ani výheň praskajícího ohně, nebo pití teplého vývaru ji nemohlo zahřát. Stejně tak náhle potom poplašeně utíkala od plamenů, když jí opět přemohlo horko.

Ashley si nakonec odešla do jeskyně lehnout. Spencer hádala, že mohlo být kolem půlnoci, když nová fáze nemoci začala. Když se starší dívka probrala z neklidného spánku, její žaludek se opět vzbouřil. S pomocí své milenky sotva došla ke stromům, než vyzvracela vývar, který předtím snědla. Jenomže tím to neskončilo. Každých šedesát až devadesát sekund se dávení opakovalo téměř deset minut, než vlna zvracení pominula.

Se Spencer, která nad ní bděla, se Ashley nořila do třicetiminutových intervalů blaženého nevědomí. Potom se vždy mírně zavrtěla, zvedla se, aby se napila, otočila se na stranu, hluboce dýchala a zvracení se s prudkou silou vracelo, když vyvrhovala více a více vody a žluči, než by člověk myslel, že je v lidských silách. Spencer pokaždé Ashley donutila vypít několik doušků tekutiny, aby zamezila hrozící dehydrataci. Při čtvrtém cyklu se Ashley stala tak slabou, že se ani nedokázala sama posadit.

Spencer celou dobu nespala. Udržovala oheň a stálou zásobu čisté vody, vařící se v hrnci. Vlhkým tričkem jemně stírala pot z tváře své milenky, když odpočívala, a otírala i její ruce a hruď.

S prvními paprsky ranního slunce, vykukujícími nad obzor, začala Ashley blouznit. Vymýšlela nesouvislé věty o brownies, kabrioletech Porsche a syslech. V jednu chvíli se zdálo, že se bruneta hádá s imaginární Madison.

Nejhorší přišlo, když se Spencer pohnula, aby znovu očistila dívčinu tvář. Ve chvíli, kdy se vlhká látka dotkla Ashleyiny tváře, její ruka vystřelila nahoru a chytila blondýnino zápěstí. Druhá ji následovala a odstrčila Spencer pryč. Pokus mladší dívky o uklidnění její horečnaté milenky jenom zvýšil její paniku. Poslepu kolem sebe mlátila, strkala a škrábala Spencer, brečela a křičela, když ji Spencer pevně objala, aby ji zkrotila.

Slzy proudily po její tváři, když bruneta konečně ustala svůj zápas, a zhroutila se na svoji milenku. Uklidňujícím šepotem a nepovolujícím objetím pomáhala Spencer utišit Ashleyin strach.

Bruneta zuboženě zanaříkala. „pencer...“

„Pšt. Jsem přímo tady.“

Spencer vtiskla polibek na Ashleyino čelo, potichu kleje jak horká dívčina kůže je. Horečka zuřila velmi silně. Nebezpečně vysoko, uvědomila si blondýna se strachem. Hlavou se jí divoce honily myšlenky. Věděla, že musí horečce klást odpor a to rychle. S žádným druhem léku, jediným způsobem co mohla udělat, bylo ručně zchladit Ashleyino tělo. Bez ztrácení dalších sekund, svlékla Spencer dívku z jejího oblečení a svlékla i sebe. Vytáhla brunetu na nohy a začala ji navádět ven z přístřešku.

Nemocná dívka zaúpěla, jakmile její bosé nohy vkročily do sněhu. „...co to děláš?“

„Nu, nebyla jsi to ty, která trvala na nahým potápění?“

I přes svůj stav mohla Ashley slyšet špatně schovanou obavu ve Spenceřině vtipu. „...tohle se tak nepočítá...“

Jakmile se studená voda jezera přelila přes její nohy, Ashley se stáhla a snažila se vykroutit ze Spenceřina sevření.

„Ash, prosím–“

„Ne,“ kňučela starší dívka. „Je to ledový!“

Zesláblá dívka neměla sílu protestovat, když byla prakticky vtáhnuta do jezera. Držela se Spenceřina krku, když ledová voda dosáhla jejích ramen, a chladnost vody zesilovala její horečkou nasáklá kůže. Blondýna ponořila jejich hlavy pod hladinu na krátkou chvíli, a potom počkala, než se jejich těla začala nekontrolovatelně třást, než pomohla Ashley z jezera.

Neobtěžovala se s utíráním Ashley nebo sebe a usadila brunetu na jelení kůži před oheň, přičemž přetáhla obří medvědí kůži přes jejich studená, mokrá těla. Třesoucí se dívka se choulila mezi jejími koleny a blondýna třela její nahou hruď a ruce ve snaze zmírnit chlad.

Pomalu, v kombinaci ohně, kožešiny a jejich spojených těl, teplo uklidnilo její třesení. Když se dívka v jejím objetí přestala chvět, Spencer prohrábla rukou Ashleyiny mokré vlasy. Naštěstí, vlny zvracení se zdály, že odezněly, stejně jako blouznění.

„...pence?“

„Jo?“

„...vyprávěj mi něco?“

„Mám ti něco vyprávět?“ Bruneta přikývla na Spenceřině hrudi. „Hm, dobře.“

Blondýna začala splétat poutavý příběh nedovoleného poměru mezi jejich dvěma plyšáky. Jedním byla medvídka, kterou jí dala Ashley, a která dostala jméno Amanda. Bruneta vlastní medvídku pojmenovala Gabrielle, když byla mladší. Očividně, Amanda a Gabrielle byly nejlepšími kamarádkami, ale také do sebe byly bláznivě zamilovány. Bohužel své pocity tajily před zbytkem plyšáků, neboť se bály, že jejich láska nebude přijata. Podloudně se líbaly, když byly o samotě a držely se za tlapky, když se nikdo nedíval. Ve společnosti ostatních se odvážily pouze na zdrženlivé doteky a dlouhé pohledy. Když podezření o jejich tajném medvídkovém poměru vyplynulo na povrch, světlejší medvídka začala být vystrašená a distancovala se od své nejlepší kamarádky, vysvětlujíce jí, že by nemohla snést posměch. Medvídka Amanda měla zlomené srdce a zašla tak daleko, že začala randit s Paviánem Matthewem (dalším Ashleyiným plyšákem), aby ukončila všechny dohady.

(Bruneta se vysmála této části příběhu. Spencer řekla, že ani ona tomu nerozumí.)

Medvídka Gabrielle byla přinejmenším rozčilená. Dokonce začala chodit s jedním plastovým vojáčkem (Glenovým pochopitelně), ale rozešla se s ním, protože byla příliš hluboce zamilovaná do Amandy. Vzteklá žárlivostí na vztah mladší medvídky s paviánem, konfrontovala Medvídka Gabrielle svoji bývalou lásku, a dožadovala se důvodu, proč s ním chodí.

‚Je blbej jak poleno, a ani zdaleka tak roztomilej,‘ trvala na svém starší medvídka.

‚No, chodila bych s tebou, ale ty nechceš,‘ odsekla tmavší medvídka.

Měsíce obě potlačovaly své pocity o druhé. Medvídka Amanda soustředila svoji pozornost na paviána Matthewa ku prospěchu ostatních zvířátek, zatímco druhá medvídka nasadila masku spokojenosti. Nicméně obě plakaly každou noc.

(Ashley nelibě zabručela nad směrem, jakým se příběh ubíral, ale Spencer ji ujistila, že se to zlepší.)

Noříce se hlouběji a hlouběji do depresí ze svého prázdného vztahu s paviánem, Medvídka Amanda vyhledala útěchu u své nejlepší kamarádky. Ať už to bylo spontánní nebo jednoduše nevyhnutelné, obě medvídky naplnily svoji lásku a na Matthewa a jeho kamarády zapomněly.

(Tmavovlasá dívka pohlédla vyzývavě a trochu vyděšeně na Spencer, když jí blondýna překvapivě podrobně popisovala sex mezi dvěma plyšáky.)

Po jejich vášnivé noci nebyly dále schopné předstírat, a tak se Medvídka Amanda rozešla se svým paviáním přítelem. Povídá se, že Matthew plakal. Ačkoliv si Gabrielle stále nebyla jistá s vynesením jejich vztahu na veřejnost, Amanda jí slíbila, že jí nikdy neopustí. Dokud měly každá druhou, na ničem jiném nezáleželo.

Když Spencer dokončovala svoje vyprávění, Ashley jí usnula na hrudi s nepatrným úšklebkem na rtech. Blondýna se smála reflexivně a dále hladila tmavé kadeře své milenky. Ranní slunce prosvítalo mezi stromy a oheň popraskával.

28

K velké Spenceřině úlevě, byla Ashleyina horečka během několikahodinového spánku překonána. Po probuzení se vyčerpaná bruneta a stejně tak vyčerpaná blondýna podělily o další hrnec polévky. Bolest hlavy starší dívky se ztrácela, a brzy opět usnula.

Spencer nechtěla snížit ostražitost pro případ, že by Ashleyina nemoc znovu vypukla, a tak hledala činnost, kterou by se udržela vzhůru. Jelikož byla její milenka pohodlně schoulená v medvědí kůži, dopřála spacáku tolik potřebné vyprání pod vodopádem, aby z něj očistila pot a špínu Ashleyiny nemoci. Vyždímala z něj vlhkost, jak nejlépe mohla, a přehodila ho přes jednu ze skalních říms.

Na jelení kůži už dále neseděly, a tak se Spencer rozhodla zrealizovat svůj nápad na toulec.

Potřebovala jen půlku kůže, a tak ji rozřízla loveckým nožem, a druhou část položila stranou. Potřebnou část stočila do válce kůží ven, uvědomuje si, že to poskytne jitý stupeň voděodolnosti. Špičkou nože prořízla díry podél spojovacích hran. Odrolovala kus gázy ze soupravy první pomoci, provlékla ji skrze díry a svázala je. Na spodku válce udělala dva menší zářezy naproti sobě. Složila protější chlopně, aby uzavřela konec, přičemž prořízla ještě několik děr, které sešila.

Po pár minutách rozmýšlení Spencer zapadla do jeskyně, kde oddělila popruh na rameno od obalu na spacák. Vytvořila dvě další díry a připevnila popruh na oba konce koženého pouzdra. Spokojená s vlastnoruční prací, sesbírala jejich opeřené šípy a vložila je do toulce.

„Paráda.“

Když se Ashley vzbudila, její síla se trochu vrátila, a byla schopná sníst něco více než vývar. Dva jelení řízky se brzy vařily. Ležela na boku a zůstávala v příjemném teple medvědí kůže, přitom však stále se zotavující bruneta sledovala Spencer se zvláštním úsměvem.

Blondýna zachytila její pohled. „Co je?“

„Přemýšlela jsem...měla bys psát knížky pro děti.“

„A to vycházíš z čeho? Mého explicitního vyprávění zakázaného poměru mezi dvěma plyšáky?“

Ashley vypadala, že nad něčím přemýšlí, než přikývnula. „...jo.“

Spencer se zašklebila a strčila dívce do rukou jelení řízek. „Sklapni a sněz to.“

Bruneta zrcadlila úšklebek. Hlad ukojila, a tak (stále spokojeně nahá) Ashley stáhla zdráhající se Spencer do záhybů medvědí kůže. Zbavila blondýnu jejího oblečení, které se na ní nějak objevilo, jak si nesouhlasně všimla, a přitulila se k jejím zádům.

„Musíš si odpočinout,“ mumlala Ashley a líbala Spenceřino obnažené rameno.

Jakákoli myšlenka na protest se v mysli mladší dívky rozplynula stejně, jako se jí zdálo, že se rozpouští v teple tlusté kožešiny a Ashleyina těla, přitisknutého na její. Oční víčka jí ztěžkla, a něžné hlazení brunetiných prstů na jejím břiše je brzy obě ukonejšilo ke spánku.

Zbytek dne i noci uplynul v říši snů, ze které se dívky budily jen kvůli jídlu a dalším nezbytnostem. Když nastal večer, vrátily se zpět do jeskyně, i s medvědí kůží, kterou použily místo stále vlhkého spacáku.

Trvalo další dva dny, než byla Ashley znovu stoprocentně zdravá. Její dehydratace, ochablost svalů a pálení žáhy ustoupilo s pravidelným jezením, stálým příjmem tekutin a přísným odpočinkem v posteli. Spencer byla přinucena (čti: ochotně vtažena) se na něm podílet brunetiným neodbytným špulením. Když se ptala proč, Ashley pro ni měla drzý úsměv a jednoduchou odpověď.

„Hele, když už musím trčet v posteli, chci trčet v posteli se svojí sexy přítelkyní.“

Blondýnina odpověď byla stejně drzá. „Pořád myslíš jen na to jedno, co? Dobrý vědět, že ti horečka nepoškodila mozek.“

Dívky strávily tyto dva dny v posteli v pohodlí objetí, a většinu času byly obě nahé (vážně, kdo potřebuje oblečení?). Vedly prázdné řeči o všedních věcech, vážné diskuse o světě i hluboké konverzace o svých životech. Vymýšlely slovní hry, a ponořily se do pokračujících dobrodružství Amandy a Gabrielle. Po celou dobu si vyměňovaly milující laskání i něžné polibky a nikdy je neomrzela společnost té druhé.

Když už se ani jedna nevydržela dále poflakovat, obě se oblékly (Ashley přitom reptala stížnosti na nezbytnost oblečení), a vykročily ven do ranního vzduchu...

...ihned však skočily zpět do jeskyně s Ashleyiným výkřikem. „Ježíši, to je kosa!“

Teplota klesala celý týden, ale v noci evidentně spadla ještě více.

„Jak může bejt taková zima? Není pořád říjen?“

Spencer pokrčila rameny. „Brzká zima?“

„...zkurvená Kanada...“

Prstenec ledu podél břehu jezera byl ještě více zřetelný a vodopád vypadal, že ztratil hodně ze svého průtoku. Jejich nejlepší odhad? Teplota klesla hodně pod nulu. Studený vítr fučel přímo do jeskyně a svými ledovými prsty je pleskal do tváří, což je přimělo uvědomit si další problém.

Obě dívky si vyměnily výmluvné pohledy.

Tohle bylo špatné.

Jejich tenké mikiny nebyly schopné to dále zvládat.

Jeskyně je sice zatím chránila, ale pokud nic nezastaví ostrý chlad, aby pronikal dovnitř, nebude to na dlouho.

Ashley nasála vzduch (málem se jím zadusila, jak jí ledový vzduch vniknul do plic), a pak vydechla s kletím. „No do prdele. Vidíš, co se stane, když mě necháš dva dny v posteli? Svět se mstí. Nelíbilo se mu, že byl připraven o mojí naprostou žhavost.“

Spencer zakroutila očima. „Nepamatuju si, že by sis moc stěžovala v posledních čtyřiceti osmi hodinách.“

„Byla jsi nahá,“ bránila se Ashley. „To bylo duševně zneschopňující, tudíž bylo nemožné si stěžovat.“

„A čí je to chyba?“

„Není moje chyba, že máš hezký tělo. Ani není moje chyba, že moje neuvěřitelně sexy tělo tak dobře pasuje k tvému.“

S mírným úsměvem Spencer stiskla Ashleyinu ruku. Odlehčená nálada zmizela s poryvem větru. „Co budeme dělat?“

„Nemám tucha.“ Ashley si rukou prohrábla vlasy. „No dobře. Nejprv jednoduchý věci. Dochází nám dřevo na oheň.“

„Spacáky by potřebovaly, hm, rozmrazit.“

„Je kurevská zima.“

Spencer si odfrkla. „Budeš potřebovat mou mikinu, když pudeš ven.“

„A ty potřebuješ bejt blízko ohně, když zůstaneš tady.“

„Tak...uděláme druhý ohniště přímo u vchodu.“

Společně dovlekly kameny ze břehu, a vytvořily kruh na kamenité zemi u jedné stěny vstupu do jeskyně. Hrst suchého listí a trávy z jejich zásoby byla podpálena pod několika dřívky a oheň se postupně rozhořel. Umístění ohniště se zdálo ideální vzhledem k odchodu kouře ven a pronikání tepla dovnitř. Spacáky, napůl zmrzlé po svém sušení na skále, byly přineseny zpět dovnitř. Spencer si svlékla mikinu a Ashley si ji navlékla přes svou vlastní.

Když zvedala sekeru, objala bruneta jednou rukou svojí milenku. „Jsi si jistá, že nemůžeme zůstat nahý?“ mumlala blondýně do ucha.

Byla odměněna Spenceřiným charakteristickým nakloněním hlavy a přivřením oči. „Upřednostnila bych to před zimou, ale...“

„Ale,“ zopakovala Ashley s povzdechem. Vzala sekeru na ramena a vyrazila splnit povinnost nasekání dřeva. Bohužel, zdálo se, že Matka Příroda byla proti ní.

Jen co Ashley vykročila z přístřešku, první z mnoha sněhových vloček jí udeřila do nosu.

„Kuuuurva.“

29

Obyčejně teplota vzduchu stoupá, jak den pokračuje směrem do odpoledne.

Nikoliv v tomto případě.

Pro Spencer a Ashley a jejich nešťastné uvěznění v kanadské divočině, již tak mrazivá teplota stále klesala, ač den přecházel z rána do poledne. Slunce nebylo na obloze vidět ani náznakem, a občasné závany arktického větru také nepomáhaly.

K dovršení všeho sněžilo.

Nebyl to sice žádný blizard, ale lehounké popadávání také ne.

Dvě mikiny na sobě a s kapucí staženou se Ashley rozmáchla sekerou proti kmeni mladé borovice na břehu pod vodopádem. Nikdy předtím strom neporazila, a tak nevěděla přesně co dělat, kromě sekání ostřím sekery do stejného místa znovu a znovu.

Po dobrých dvaceti minutách se rýha v kmeni stala hlubokou natolik, že se stalo obtížným do ní sekerou pronikat. Ashley posunula svoje zaměření a pustila se do rohu díry, kterou vytvořila a znovu se postupně prosekávala dřevem. Po hodině vytesala hluboký žlábek kolem více než poloviny patnácticentimetrového kmene, a strom stále stál.

Se znechuceným zavrčením se Ashley opřela do kmene. Dřevo zaskřípalo a zavrzalo. Když zatlačila znovu, vršek stromu se začal kymácet. Vrhla se celou vahou proti kmeni, a dřevo se ohnulo, prasklo a rozštěpilo. S poryvem větru gravitace konečně vyhrála a poslala stromek s nárazem k zemi.

Ashley si spokojeně odfrknula.

Uprostřed obdivování své ruční práce byla vyrušena vůní vařené zvěřiny, nesenou sem z tábora. Její žaludek jí okamžitě upozornil na její hlad. Šťastná, že si může udělat pauzu, se vrátila do jeskyně na tolik potřebné jídlo.

Zatímco jedla, všímala si Ashley, že Spencer byla stejně tak zaneprázdněná. Velký kus medvědí kůže byl přetvořen do jednoduchého kabátu. Zbývající jelení kůže byla rozřezána na tenké proužky, které byly nakonec přišity k rukávům, aby mohly stáhnout jejich konec.

„Jsi tak úžasná,“ chválila bruneta, když si prohlížela nedokončený projekt.

„Já vím.“

„Jsi jako Martha Stewart v módě přežití, až na to, že mnohem mladší, mnohem žhavější a beze všech těch podvodů.“

Spencer zakroutila očima. „Ash, ty lichotníku.“

„Nicméně musím říct, že mi bude chybět muchlování s tebou v tý kůži. Byla tak zatraceně příjemná.“

„No, vždycky můžeš jít se potulovat do lesa, jestli se tam náhodou neobjeví další medvěd...“

„Sem snad obětní beránek?“

„Ne, jsi návnada. To už jsme probíraly, pamatuješ?“

„Jo, ale to se týkalo ryb, ne dvoumetrovýho grizzlyho, kterej mi může utrhnout hlavu od těla.“

Spencer pokrčila ležérně rameny. „Inu. Posluž si.“

Když jejich škádlením vyplněný oběd skončil, donutila se Ashley znovu vyrazit do zimy, a doplahočila se sněhem zpět ke spadlému stromu. Borové větve odsekla a odhodila stranou. Trýznivé hodiny strávila rozdělováním kmene na snesitelné kousky. Pak je stavěla na výšku a nepříliš zručně tyto špalky rozsekala na poloviny. Prsty jí začaly pálit a prsty na noze už ani zimou necítila, ale pracovala dál navzdory bolesti.

Když byla s kmenem hotova, začala odnášet dřevo do tábora. V jeskyni si všimla, že Spencer si s bolestivou grimasou tře rameno.

„Co se děje?“

„Rameno mě bolí. Nemyslím, že se mu líbí ta zima.“

Když složila plnou náruč dřeva do zádi přístřešku, poklekla bruneta před druhou dívkou. Dvěma prsty odtáhla límeček Spenceřina trička a vtiskla rty na zanícenou jizvu, stále hyzdící rameno blondýny. Když viděla šťastný úsměv, který rozzářil Spenceřinu tvář, dala jí Ashley delší pusu na ústa.

„Chm, máš rozpraskaný rty,“ škádlila blondýna a přejížděla palcem vysušenou kůži.

„Je tak zatracená kosa,“ kňučela bruneta. „A já debil si zapomněla zabalit balzám na rty.“

Ashley vstala, aby se vrátila ke svému úkolu, ale Spencer ji chytila za ruku. „Kabát je hotovej.“

Vděčná, že může sundat sněhem promočené a promrzlé mikiny, vklouzla bruneta do nového kousku oblečení. Ihned ucítila uspokojení z tlusté kožešiny.

Spencer se zašklebila. „Víš, si docela sexy, zabalená v mrtvym medvědovi.“

Ashley uchopila blondýnu za bradu a přiblížila jejich tváře blízko k sobě. „Jenom počkej, až se dostanem domů. Ukážu ti mojí pravou koženou kolekci.“

„Mm, bože,“ sténala Spencer do Ashleyiných rtů, když ji bruneta hluboce políbila.

S roztouženým úsměvem zamířila starší dívka zpět do sněhu. I když medvědí kůže byla darem z nebes, její boty byly stále promočené, a ruce zůstávaly vystavené mrazivému vzduchu. Pracovala nejrychleji, jak mohla, aby dopravila dřevo do přístřešku, ale velké množství ji přimělo udělat několik výprav tam a zpět.

Při posledním kole byly brunetiny prsty, uši a tvář napůl ztuhlé, napůl bolestivě pálily. Otřepala si mokré vlasy, sundala kabát, boty a ponožky a s nářkem se zhroutila do spacáku vedle Spencer.

„Au. Moje prsty mě ubíjej.“

Blondýna vzala Ashleyiny ruce do svých a pozorně je prohlédla. Zamračila se nad bělavým zabarvením konečků prstů. „To nejspíš proto, že sis je spálila mrazem.“

„Co to kurva je spálení mrazem?“

„Menší brácha omrzliny?“

„Malej špuntík, jo?“ prohodila Ashley s kamennou tváří.

Navzdory svým obavám, se Spencer nemohla nezasmát. „Myslíš, jak jsi vtipná, co?“

„Jop.“

Spencer se křenila hořkosladce a vzala Ashleyinu ruku, kterou políbila na jeden z prstů. „Miláčku?“

„Jo?“

Políbila brunetinu ruku podruhé. „Když prsty omrznou těžce, můžou ti upadnout.“

Ashley rozevřela oči. „Ale...ale já je potřebuju.“ Mladší dívka blahosklonně přikývla. „Všechen můj talent spočívá v těchdle prstech. Bez nich jsem nic.“

„Tak už dnes nechoď zpátky na mráz, jasný? Prostě zůstaň před ohněm.“

„Dobře, Spence? Rozhodně mě napadá lepší místo, kde ohřát moje prsty.“

„Ty jsi takovej nadrženec.“

Bruneta nasadila štěněčí výraz, čímž Spencer rozesmála. „Jo, ale ty mě za to miluješ.“

„Miluju tě i přes to,“ opravila ji blondýna s úšklebkem. „Zítra zkusím vyrobit něco jako boty ze zbytku kůže.“

„Fajn,“ mumlala Ashley a choulila se Spencer do klína. Mladší dívka něžně zavřela zmrzlé prsty své milé ve svých rukách a párkrát na ně foukla, aby je zahřála. Ledový průvan vtrhnul do jeskyně, rozechvěl plameny a obě dívky zasténaly.

„Zatraceně...to tu nemají dveře?“

„Nejspíš ne.“

„No, to se prostě bude muset změnit.“

Ashley stáhla druhou dívku dolů, zahákla kolem své milenky nohu a pevně přivinula Spenceřino tělo ke svému. Tvář zabořila do blondýnina krku. Spencer na ní vrhla tázavý pohled, ale dívka už jí nesledovala.

„A tohle je tvůj způsob řešení dveřního problému?“

„Neřekla jsem právě teď,“ huhňala bruneta do jejího teplého krku. „Teď je čas tulení.“

„Ty vždycky myslíš, že je čas tulení.“

„Je něco špatnýho na tom, chtít se tulit se žhavou kočkou.“

„Jenom skutečnost, žes mě právě nazvala kočkou.“

Ashley se vzepřela na lokty a dívala se na Spencer se zadumaným výrazem. „Máš pravdu. Nepasuje k tobě profil ‚kočka‘. Nejsi...“

„Dost oplzlá?“

„Chtěla jsem říct střelená, ale jo. Jsi víc jako...koketa.“

„Jsem koketa?“ ptala se nevěřícně blondýna.

„Preferovala bys radši výstřední sexy koťátko?“

„Hm, myslim, že sis nás spletla. Věřím, že ty jsi tady ta výstřední.“

„Jsem?“

„Zdá se, že ti musím připomenout tvoje zmínky o kožené kolekci.“

„A já abych ti připomněla sexy zasténání místo odpovědi,“ oplácela hravě Ashley.

„Je sakra těžký nesténat, když mě takhle líbáš.“

„No, je sakra těžký netulit se...když vypadáš takhle.“

„Takže hádám, že sme si kvit.“

„Asi jo.“

„Skvělý.“

„Perfektní.“ Ashley se usadila zpátky, s tváří na Spenceřině krku. „Moje sexy koťátečko.“

Blondýna zamručela, když se její milenka rozhihňala. „Jak myslíš, cukroušku.“

Ashley stiskla dívčin bok. „Cha. Vyhrávám.“ Pomlka. „...počkej, cukroušku?“

Tentokrát byla řada na Spencer, aby se hihňala.

30

Následujícího dne přestal padat sníh, ale zima nebyla menší. Jak slíbila, zpracovala Spencer zbývající medvědí kůži na pokrývky jejich bot. Složila kousek kůže kolem vlastní nohy, aby stvořila přibližnou formu. Když jí došly proužky jelení kůže na sešívání, rozhodla se rozřezat tričko, zničené při zřícení letadla, když jí větev stromu prošla skrze rameno.

Ashley mezitím přitáhla hodně borových větví ze skáceného stromu. Větve měly být na oheň, ale když bruneta viděla, jak jsou některé vzájemně propletené, dostala nápad. Sedíce u původního ohniště, proplétala pružné větve jednu k druhé. Když dokončila řadu zhruba polovičního rozpětí svých paží, která se zdála, že drží pohromadě pevně, pokračovala další řadou. Ruce udržovala v teple díky plamenům a dřela se až do odpoledne, přidávaje další větve do borové tapisérie.

Když byl výtvor delší než ona sama, rozhodla se Ashley, že potřebuje zesílit. Odešla z tábora, aby sesbírala několik větších a statnějších větví. Když se vrátila, včlenila nové větve mezi předešlé, aby směřovaly silnějšími konci do čtyř směrů.

Uspokojená vstrčila hlavu do jeskyně. „Hej, Spence, máš chvilku?“

„Jo, vydrž. Jsem skoro hotová.“

Ashley si klekla a trpělivě čekala, až blondýna dokončí poslední stehy na svém díle. O pár minut později držela Spencer hrdě nepravidelně tvarovaný pár pokrývek bot.

Ashley potlačila zasmání. „Vypadají legračně.“

Blondýna se trochu načepýřila. „Nejsem zrovna švec, Ash.“

„Mm, ševcovský mls.“

„Ne, ten nemám na mysli, blbečku.“

„Hele!“ Bruneta vyšpulila rty. „Představila sem si tě jako vaničku ševcovskýho mlsu...a vylízala bych tě celou...“

Spencer ji praštila do ruky. „Tak oplzlý.“

„Ale ne bez jistého kouzla.“

Blondýna to chvíli zvažovala a pak přikývla. „Přesně tak. Nejsi bez jistého nesnesitelného kouzla.“

„Ale přesto kouzla.“

„Mohlo by tvoje ego být ještě větší?“

„Nevím...proč na něj nezapůsobíš trochu víc, uvidíme co se stane.“

„Je tohle kód pro něco, Slečno Davies?“

„Je, jestli chceš, aby byl.“

Spencer přitáhla svoji milenku blíže a nechala jejich nosy, aby se o sebe otíraly. Potom, zrovna když se bruneta naklonila pro polibek, zamumlala otázku. „S čím jsi chtěla pomoct?“

S frustrovaným zamručením Ashley vstala. „S postavením.“ Na dívčin zkoumavý pohled rozvedla informaci s hlasem přetékajícím předstíranou podrážděností. „Dveří, Spencer. Bože.“

Blondýna obrátila oči v sloup a slovo ‚dveře‘ uvedla prsty do pomyslných uvozovek. Ashley do ní nohou dloubla, což Spencer přimělo, aby se zvedla na nohy. Když byly venku, obě dívky přenesly zástěnu z borových větví před vchod do jeskyně, a naklopily jí tak, aby stála před skalou vzpřímeně. Nouzové dveře zcela zakrývaly vchod a měly ještě velkou rezervu.

„Skvělý,“ pronesla Ashley samolibě.

Spencer naklonila hlavu, jak si prohlížela výtvor. „Je to křivý.“

Brunetě poklesla brada. „Sklapni. Sama jsi křivá.“

S rozhořčeným zaskuhráním ji uražená dívka praštila do břicha. „Já nejsem křivá.“

„Jau. Ježíš, jsi dneska agresivní.“

„Dělala sis srandu z mejch bot a řeklas, že sem křivá.“

„Jo, ale taky sem tě chtěla vylízat a nechala tě působit na mý ego.“

„No páni, ty vážně víš, jak se dvořit dívce,“ odfrkla blondýna. Přidřepla si přitom do sněhu. „Vskutku, jsem poctěna.“

„Nesnesitelně okouzlující, pamatuješ?“

„Pch, pamatuju.“

S tím Spencer vstala a upustila sněhovou kouli, kterou nenápadně vytvořila, Ashley na hlavu. Bruneta rozevřela překvapením pusu, když se jí studené kousky stlačeného prašanu koulely po kadeřích a na její ramena.

„No to sakra ne.“ Ashley zareptala a mrzutě ze sebe setřásala sníh. „Jseš tak mrtvá, Carlin!“

Když se sehnula, aby umačkala vlastní sněhovou kouli, Spencer vykřikla a rozeběhla se opačným směrem. Nicméně bruneta byla rychlá natolik, že ji stihla trefit do zad, což vedlo k několika dalším vystřeleným koulím na obou stranách. Nakonec vyrazila starší dívka prudce dopředu, rovnou na stále ječící Spencer, kterou srazila k zemi. Uprostřed pádu je stihla Ashley obrátit, aby dopadla sama na záda a ušetřila blondýnčino rameno od nárazu. Spencer přistála brunetě na hrudi a ta ji ihned starostlivě obejmula.

Smějící se blondýna pohlédla dolů na široce zubící se Ashley. Jednou rukou uchopila brunetinu tvář a pomalu sklonila hlavu, aby spojila rty svojí milenky se svými. Když se odtáhla, úsměv na tváři dívky pod ní se stal něžnějším. Ashley zvedla bradu, aby znovu dosáhla Spenceřiných rtů, a rukou proplétala blondýně vlasy, aby je udržela stisknuté k sobě.

Netřeba zdůrazňovat, že toho mnoho neudělaly po zbytek večera.

Dalšího rána vykročila Ashley z přístřešku s protáhnutím (a viditelným uspokojením). Velice rychle si však uvědomila jednu jasnou skutečnost: vodopád sice ještě úplně nezamrzl, ale jeho voda bude příliš studená na sprchování v této mrazivé teplotě. Znechuceně naplnila jejich pánev po okraj vodou a položila ji nad oheň. Mumlala nadávky o nedostatku hygienických zařízení v Kanadě, zatímco čekala schoulená v medvědím kabátu a botách, až se voda začne vařit.

Když voda začala vřít, snažila se co nejlépe umýt, což zakončila vylitím zbytku horké vody na svoji hlavu. Bylo to vlastně docela příjemné, byť nepraktické, neboť to bylo nejblíže horké sprše, kterou neměla týdny. Kartáčovala si vlasy, a sušila se sedíce tak blízko plamenům, jak se odvážila.

Spencer byla vzhůru, to věděla, ale ještě se nevynořila z jeskyně. Rozhodla se, že ji zkontroluje a zašla dovnitř. Její přítelkyně ležela na zádech, oči měla zavřené a ruce složené na břiše, jak se snažila oddálit nutnost vstát.

Ashley se sehnula a letmo políbila Spencer na tvář. Když blondýna neodpovídala, políbila ji znovu a déle. Stále nepřišla žádná reakce a tak políbila Spencer ještě jednou, tentokráte zapojila i jazyk.

Mladší dívka konečně rozevřela jedno oko. „No?“

Ashley se praštěně usmála. „Šťastný ztrosko-ročí.“

Spencer se posadila a bruneta ji následovala. „Ztrosko-ročí? Vážně?“ ptala se skepticky.

„No, zní to líp než ‚šťastný měsíční výročí ode dne, kdy naše letadlo ztroskotalo a náš život se proměnil v peklo.‘“

„Lepší, co?“

„Jo. A my musíme oslavit náš měsíc úspěšného přežití.“

„A jak bychom to podle tebe měly udělat?“

„Skrze tělesný akt lásky.“

„Proč mě to nepřekvapuje?“ mumlala Spencer. „Co je to s tebou a těma narážkama na Přátele?“

Ač ji lehce odrazoval milenčin neveselý tón, pokusila se Ashley ho ignorovat. „Neni zrovna žádná vhodná narážka na Buffy.“

„Aha.“

„Takže, co ty na to?“

„Nerada ti kazim radost, ale ještě to neni měsíc.“

„Je to dvacet osm dní.“

„S výjimkou února dvacet osm dní nevytváří měsíc. Nejenom, že zrovna není únor, únor je stejně debilní měsíc.“

„Anebo je únor vážně chytrej, a všechny ostatní měsíce jsou debilní, protože jeden měsíc má čtyři týdny a týden má sedm dní,“ hádala se Ashley. „To podle mě dává dohromady dvacet osm dní.“

„V ideálním světě.“

Starší dívka ustoupila, zmatená a trochu uražená Spenceřinou otupělostí. „Co je s tebou?“

Blondýna zachytila její pohled. „Co?“

„Že seš tak puntičkářská.“

„Tak já jsem puntičkářka?“

„Hm, jo,“ potvrdila bruneta.

„Nemůžu za to, že běžnej měsíc mívá třicet dnů!“

„Jo, až na to, že většina měsíců v roce má třicet jedna dní. Nemluvě o přestupnym roce.“

„To je fuk.“ Spencer zkřížila ruce. „Nebudeme slavit, protože to neni měsíc.“

„Co máš za problém? To na tom fakt tak záleží?“

„Jo, protože poznám, když mám pravdu a ty ne, což je mimochodem většinou.“

Z výrazu Ashleyiny tváře zmizely emoce a její hlas byl jako bez života. „...Doufám, že tě to přejde, Spence. Vážně doufám.“

Tato poznámka si vysloužila ublížený pohled, ale bruneta už stála na nohou. Sebrala luk a toulec s šípy, který si zavěsila přes rameno. Také si připnula lovecký nůž k opasku.

„Jdu ven.“

Spencer zněla trochu příjemněji. „Ash, nebuď taková.“

„Ne, víš ty co? Zjevně potřebuješ svůj prostor, a já teď tak nějak taky, takže...“ S tím Ashley odešla. Přišlo jí, že prochází lesem poprvé po dlouhé době. Nic nehledala. Jednoduše potřebovala procházku a relativní lesní ticho bylo uklidňující. Občas se ozval nějaký pták. Potok lehce bublal. Větve stromů šelestily. Slyšela tlumený zvuk, který vydávaly kupky sněhu, padající z větví. Veverku štěbetající na blízké bříze. Králíka oždibujícího trsy křovisek.

Když ji chození unavilo, posadila se Ashley do sněhu zády ke stromu. Slunce bylo stále zalezlé. Naopak mraky se zdály být ještě hustější. Přesto bylo tepleji než předešlé dny. Ne moc, ale přesto bylo trochu snesitelněji. Jak těkala očima po bílém okolí, její mysl porovnávala ranní hádku s předešlou nocí. Náhlý rozdíl byl pro ni trochu šokem.

Nicméně ve skutečnosti nebyla až tolik překvapena. Jsou spolu uvízlé už měsíc (nebo dvacet osm dní, to je jedno) v kuse, takže blbý den by přišel dříve nebo později. Co neočekávala, že to bude Spencer, která vyletí jako první, a zvláště ne po takové noci, kterou spolu prožily. Obvykle to byla Ashley, která se odtáhla jako první.

Možná je pro blondýnu těžké přijmout, že jsou v pasti už (skoro) měsíc. Možná trpí náhlou změnou nálady. Anebo je možná jednoduše unavená. Ashley tomu mohla rozumět.

To ovšem neznamenalo, že ji to neranilo.

Když už zadek necítila od chladu, donutila se vstát. Sebrala luk i toulec a zamířila zpátky. Když byla v dohledu tábora, uviděla, že Spencer sedí venku u ohně. Blondýna na ni vzhlédla, když přicházela, ale Ashley prošla kolem ní do jeskyně. Když uložila věci, uslyšela Spencer, že za ní přišla.

„No?“ pobídla ji bruneta, s tváří stále odvrácenou.

Když blondýna neodpovídala, zadržela povzdech a otočila se, aby se střetnula s přítelčiným pohledem. Spencer jí rozpačitě podala složený papírek z jejího notesu.

„Šťastný ztrosko-ročí.“

„Ještě to neni měsíc,“ odsekla Ashley trpce.

„Omlouvám se. Vzbudila jsem se trochu rozmrzelá,“ culila se roztomile blondýna. „A ty jsi to schytala.“

Ashley protočila oči, a odpověděla obligátní „to mám štěstí.“ Rozložila papírek. Uvnitř byla kresba květinky a pod ní bylo načmáráno ‚S srdíčko A‘. Bruneta se konečně usmála a zavrtěla hlavou. „Jsi taková trapka, Spence.“

Blondýna uchopila její ruku a kývala s ní ze strany na stranu. „Ale jsem tvoje trapka.“

Ashley upustila papírek na zem a volnou rukou něžně chytila Spenceřinu bradu. „Nechtěla bych, aby to bylo jinak.“ Lehce Spencer líbla na rty. „Jenom mi slib, že mi příště řekneš, když budeš potřebovat prostor, jasný? Vím, že nejsem zrovna mistryně komunikace, nebo tak, ale bylo by to vážně fajn. Nerada se s tebou hádám.“

„Vyhrála bych.“

„Polib mi.“ Na tuto narážku Spencer zvedla jejich spojené ruce a políbila brunetiny konečky prstů, čímž ji přiměla se zakřenit. „Máš štěstí, že tě mám ráda.“

„Není těžký mě mít rád.“

Ashley se ohnula, aby znovu vzala papírek a podívala se na kresbu, přičemž se neúspěšně snažila zakrýt úšklebek. „Víš, že kdybych měla ledničku, tak jde todle rozhodně na ní. Moje maličká Spencey Wencey.“

Blondýna ji šťouchla do ruky. „Přimělo tě to mi odpustit, takže.“ Když bruneta zavrtěla hlavou, Spencer zdvihla obočí. „Ne?“

„Nemuselo. Není co odpouštět.“

„Óó, Ashy...“

Ashley zvedla varovně prst. „Nedělej.“

Blondýna se krásně našpulila. „Fajn...cukroušku.“

„Spence, slíbíš mi, že mě takhle nikdy nenazveš před lidmi?“

„Jenom když mi slíbíš, že mě nenazveš ‚šukézní‘ před lidmi.“

„To bylo jednou!“

„Před mými rodiči!“

„Úplně náhoda.“

Spencer protočila oči. „To je fuk, cukroušku.“

„Vážně, jenom ty si můžeš dovolit mi takhle říkat.“

„To musí být proč mě miluješ,“ hádala Spencer s pokrčením.

Ashley se souhlasně usmála. „Musí.“

Poznámka překladatele: V angličtině Ashley říká: „I was picturing you as a peach cobbler...and i was going to eat you...“ Tato slovní hříčka spočívá v tom, že slovo cobbler znamená jednak švec, a jednak je to název pro druh amerického koláče. Pro převedení hříčky do češtiny jsem využil druh salátu zvaného ševcovský mls. :)