Záchranné lano

Napsala: Snow Duchess, Přeložil: Swallowdale

11

„Ash, nemůžeš zastřelit králíčka s toudle věcí.“

„Proč ne?“

„Protože to toho nebožáka zničí. S takhle velikym nábojem, by nezbylo nic než flek na zemi a šplouchance na stromech.“

„Moc pěknej obrázek, Spence.“ Ashley sklopila pušku z ramene. „Co potom navrhuješ udělat? Hodit na něj kámen?“

„Pšt!“

„Vlákat ho do pánve rybíma kouskama?“

„Nepomáháš. Nehledě na to, že králíci maso nejedí.“

„Sotva bych nazvala rybí vnitřnosti masem.“

„O tom to není. Víš vůbec, jak tu věc používat?“

„Vložíš náboje, odjistíš pojistku, zatáhneš spoušť–“

Její vyjádření bylo přerušeno prásknutím výstřelu z pušky. Ashleyino zamumlané ‚oops‘ bylo přehlušeno Spenceřiným výkřikem.

„JEŽIŠI KRISTE!“

„Spencer Carlin!“ Ashley zněla nevěřícně.

Blondýna bojovala s kontrolou nad svým dechem. „Co?“

„Jazyk, prosím.“

„Zhebni, Davies,“ vrčela Spencer, ač se úšklebek pomalu dral na svět. „Co to sakra bylo?“

Bruneta se hihňala, přesně tak, hihňala, výbuchu své kamarádky. Z nějakého důvodu jí to přišlo legrační od obvykle slušně mluvící blondýny. Když znovu nabyla klidu, čemuž vydatně napomohl Spenceřin pohled, pokrčila nevinně rameny.

„Nešika?“

Spencer zasténala a kroutila prstem v uchu. „Myslim, že sem právě ohluchla.“

„Promiň. Netušila sem, že bude ta spoušť tak citlivá.“ Zacvakla pojistku zpátky. „Zatraceně.“

„Co je?“

„Vypadá to, že králíček odskákal.“

„Nevyčítám mu to.“

Ashley si ztěžka povzdechla. „Todle nefunguje. Potřebuju něco většího na zaměření.“

„Nebo něco menšího na střílení.“

Bruneta zvedla prst. „Počkej...já mám možná nápad.“

„Jenom jeden?“

„Sklapni.“

Spencer pochybovačně zdvihla obočí. „Zahrnuje to některou z nás nahou.?“

Ashley váhala. „No...teď už jo,“ zakňučela, a blondýna se zahihňala. „Bože. Ne vážně, dostala sem nápad. Musim to promyslet...“

„Jdeš zpátky do tábora?“

„Jo.“

„Nevadí ti, když zůstanu venku trochu dýl. Chci sesbírat něco víc z toho, co sem včera našla, když mám sebou batoh.“

Ashley mávla neurčitě rukou. „Jo, klidně. Jdi pro to.“

Když si všimla, jak byla její kamarádka rozptýlená, nemohla Spencer odolat ji nepoškádlit. „Takže...uvidíme se později, teda...?“

„Hm hm“

„A pomůžeš mi s večeří?“

„Jop.“

„A možná bysme mohly vlýzt nahý do jezera?“

„Jo, jasně.“ Pauza. „Počkej, cože? To myslíš vážně?“

Blondýna se zasmála. „Ne. Jenom sem se ujišťovala, jesli dáváš pozor.“

„Si zlá.“

„Učim se od tebe.“

„Paula by byla tak hrdá.“ Spencer si odfrkla a obě dívky vyprskly smíchy. Ashley se otočila, aby zamířila do tábora. „No dobře. Tak buď opatrná, a uvidíme ohledně toho nahýho koupání.“

„V tvojich snech, Davies.“

„Každou noc, Carlin,“ zavolala Ashley přes rameno.

Ashley se vrátila do tábora a uložila pušku, kterou vyměnila za sekyrku. Kráčela podél stromů, lemujících jezero, dokud nedošla k borovici s větvemi tak nízko, že na ně mohla snadno dosáhnout. Rychlými a přesnými seky oddělila silnější větev, odřízla přebytečné větvičky a zkrátila ji asi na metr. Přinesla ji zpět do tábora, sedla si k ohni a začala ostřím sekery sloupávat kůru ze dřeva. Proužky kůry házela do ohně, který začal syčet a prskat od mízy.

„Prsk, prásk, bum,“ mumlala Ashley při práci.

Když bylo dřevo holé, vzala oba jeho konce do rukou a ohnula větev s narůstajícím tlakem. Zhruba centimetr tlusté dřevo se ohnulo jenom, dokud neprasklo, a Ashley zklamaně hodila jeho kousky na zem. Se sekerou v ruce šla pro další vzorky. Tentokrát odsekla podobně dlouhé větve z břízy a osiky. Když se vrátila k ohni, zopakovala sloupávací proces na obou větvích. V pozadí mysli si všimla, že se zdvihá silný vítr.

Vzala březovou větev a použila na ní stejný tlak. Dřevo se ohnulo ještě méně než borové a čistě se rozlomilo na dva kusy. Ještě více rozladěná, zkusila Ashley třetí větev. K jejímu příjemnému překvapení se osika ohnula, aniž se zlomila, a když byl jeden konec větve uvolněn, ihned se odpružila a napřímila. Ashley větev ještě několikrát ohnula, tlačila na ní více, než bylo nutné, aby se přesvědčila o její trvanlivosti.

Uspokojená, vyřezala vroubky na obou koncích, a pak vstala, aby se prohrabala záchrannou soupravou. Vytáhla špulku vlasce a uřízla si kousek asi dvakrát delší než osiková větev. Přeložila ho a jeden konec omotala kolem vroubku na větvi a pevně jej uvázala. Páskem věrné izolepy ho ještě zabezpečila. Další část byla obtížnější, jak Ashley brzy zjistila.

Musela ohnout dřevo do oblouku, který hádala, že bude vhodný, a zároveň natáhnout vlasec a uvázat ho ke druhému konci. Při prvním pokusu byl vlasec příliš volný a větev se napřímila zpátky. Druhý pokus skončil, když omylem pustila větev a ta ji praštila do tváře. Doprovodila ho dlouhým řetězem nadávek a třením poškozeného místa. Třetí pokus selhal, když se uzel, který udělala, rozvázal a ona musela zatnout pěsti, aby nezačala házet věcmi.

Několikrát se zhluboka nadechla, napočítala do deseti a zkusila to znovu. Zapíchnula už uvázaný konec do země, ohnula jednou rukou dřevo a druhou rukou omotala vlasec kolem zářezu. Váhavě dřevo pustila a oběma rukama uvázala pevný uzel na vlasci a překryla ho izolepou (jako kdyby opravdu byla rozhodujícím faktorem úspěchu nebo selhání). Nicméně, drželo to.

Ashley zvedla svůj výtvor, chytnula dřevo uprostřed jednou rukou a zaháknula prst druhé ruky za vlasec. Jemně prstem škubla, a vlasec lehce zabrnkal. Téměř uctivě, zatáhla za vlasec trochu více a uvolnila ho. Vlasec se napřímil zpátky na místo, chvěje se vibracemi. Více sebevědomě zatáhla Ashley za vlasec tak, že se její pěst téměř dotýkala tváře. Když ho pustila, zabrnkal vlasec rychle a silně.

Až doposud byl luk úspěch.

Hlasité zaburácení jí přimělo, aby vzhlédla, instinktivně očima hledaje letadlo. Ashley si všimla, že obloha značně potemněla. Přišlo jí to zvláštní, vzhledem k tomu, že bylo stále dost brzo na západ slunce. Potom uviděla, jak se černé mraky kupí na sebe, oslnivé blesky rozzářily oblohu a burácení hromu brzy následovalo. Vítr počal vanout prudčeji, nutíce stromy se ohýbat a kymácet pod jeho silou.

Ashley rychle uklidila svůj výtvor do přístřešku spolu s dalšími jejich věcmi, které zůstaly venku. Odtáhla dovnitř i záchrannou soupravu. Když vkročila zpět do zesilujícího se větru, uvědomila si se zděšením, že Spencer se ještě nevrátila. Než zamířila do lesa, popadla rychle baterku a zakřičela z plných plic.

„SPENCER!“

První kapka jí přistála na nose. Druhá ji trefila do ramene. Potom náhle, jako kdyby svatý Petr osobně otevřel stavidla, začal déšť padat v hustých provazech. Blesky křižovaly oblohu. Hromy otřásaly zemí. Vlasy se jí přilepily k tváři a oblečení k tělu, vše promočené lijákem.

„SPENCER!“

Uklouzla po mokrém listí, ale nespadla. Odsunula mokré vlasy z očí a zavolala znovu.

„Ash?“

„Spencer!“

Blondýna se objevila v dohledu a Ashley pocítila vlnu úlevy. Mladší dívka byla promočená (zjevně), batoh držela v ruce a třásla se zimou. Ashley ji chytla za ruku a obě pospíchaly do svého přístřešku. Když se prásknutí hromu ozvalo přímo nad nimi, obě dívky sebou trhly, a Spencer pevněji stiskla brunetinu ruku. Doběhly zpátky do tábora a Ashley zavedla svoji kamarádku do jeskyně. Oheň byl zcela zaplaven, a tak užily baterku, aby osvětlily temný prostor.

„Jsi v pohodě, Spence?“

„Zima.“ Skutečně, zuby jí drkotaly a pažemi se objímala v marné snaze udržet teplo. „A rameno mě pálí.“

„Jsem si jistá, že mokrý, přilepený oblečení tomu moc neprospívá. Musíme z tebe to oblečení sundat, než zmrzneš.“

Spencer jí poslala postranní pohled. „Užiješ jakoukoli výmluvu, abys nás obě dostala do naha, co?“

„Rozhodopádně,“ odvětila Ashley s kamennou tváří. Vtipkovala jen na půl. „No tak, dělej. Svlíkej se.“

Ashley ze sebe sama stáhla oblečení bez dalšího otálení a pomohla Spencer s jejím. Obě zalezly do spacáku a bruneta vypnula baterku. Časté záblesky osvětlovaly jeskyni. Vítr skučel a ozvěna hromu procházela skrze skalní stěny.

Ashley vklouzla rukou kolem stále se chvějící Spencer a přitiskla se k zádům větší dívky. Předstírala, že si nevšímá, jak se blondýně zadrhává dech, nebo tlučení svého vlastního srdce, které si byla jistá, že Spencer musela cítit. Spojovalo se s tlukotem deště venku. Obě ležely tiše a naslouchaly zvukům bouře. Ashley nevědomky rukou kreslila kruhy na Spenceřině břiše.

Když se blondýna přestávala třást, přitulila se Ashley k jejímu uchu. „Už je ti tepleji?“

Ucítila přikývnutí a uvolnila se v objetí, aniž by se odtáhla. Skrze temnotu a fakt, že ležela otočená zády, nemohla Ashley vidět šťastný úsměv na Spenceřině tváři.

12

„Ash?“

Odfrknutí.

„Ashley?“

Zamručení.

„Ash, vzbuď se.“

„Mmm, nahá Spencer...“

„Ashley!“

„CO?“

Bruneta byla náhle vzhůru, rychle mrkajíce ve snaze zaměřit zrak. Pod sebou uviděla modré oči, které na ní vzhlížely. Když se podívala pořádně, uvědomila si Ashley, že leží téměř úplně na Spencer. Zvláště její stehno spočívalo mezi blondýnčinými a tlačilo na velmi zajímavou oblast.

Netřeba zmiňovat, že byly stále téměř nahé.

Ashley se rozpačitě ušklíbla. „Promiň.“ Samolibý úsměv ochranná známka Davies se vyklubal. „Počkej, chceš říct, že to není splnění tvýho snu.“

„Ne,“ prohlásila Spencer, s pobavením zřetelně zabarvujícím její tón. „Slez.“

„To je pozvání, nebo–“

„Hned, Ashley.“

Stále s úsměvem se bruneta vyprostila od blondýny, přičemž se snažila aby na Spencer netlačila na špatných (čti správných) místech. Protáhla se jako kočka, vstala a našla suchou sadu oblečení. Již oblečená, popadla svůj včerejší výtvor a plácla sebou zpátky vedle Spencer.

„Můj projekt než udeřila bouře.“ Škubla tětivou.

„Hej, to je skvělý!“

„Dneska zkusim vyrobit šípy.“

„Páni, Ash, z tebe se stává úplná lovkyně.“

„Vzrušující, co?“

„Trošku.“

Spencer vylezla ze spacáku a Ashley jí podala suché oblečení. Když byla blondýna oblečená, nakoukla bruneta dovnitř stále provlhlého Spenceřina batohu, který sebou měla včera.

„Našlas včera to cos hledala?“

„Jo, jsou tam trsy orobince na cestě od jezera. Našla jsem taky nějaký ptačinec a planou cibuli.“

„Mňam,“ zněla Ashley unyle a sarkasticky.

Spencer ji praštila do ruky. „Zmlkni. Je to jediný o čem vím, že není jedovatý. Můžeme sníst skoro jakoukoli část orobince, z ptačince se udělá salát chudáků a z cibule si můžem udělat polívku.“

„A z tebe je úplná sběrač...telka. To tě táta naučil všechny tyhle věci?“

„Je kuchař,“ pokrčila Spencer rameny. „Na našich rybářských výletech nás rád učil zkoušet věci, který v obchodě nekoupíme. Něco jako ‚pravý přírodní zážitek.‘“ Zasmála se. „Glen se vždycky ptal, proč prostě nemůžeme jít do Burger Kingu místo toho.“

Ashley sledovala, jak její kamarádka podléhá šťastné nostalgii. Zašklebila se. „No, potom mi prostě budeš muset ukázat, co můžeš udělat.“

Úsměv byl vrácen s poloviční srdečností. „Nevypadá to, že bych měla příliš na výběr.“

Slunce právě začalo vystupovat po obloze, když vykročily ven. Okamžitě se obě roztřásly a Spencer zalezla zpátky dovnitř pro jejich mikiny.

„Ježíši, to je kosa,“ syčela Ashley s malým obláčkem dechu stoupajícím jí od úst. Otočila se k hromadě dřeva, nacpané přímo před vchodem přístřešku a její ramena poklesla. „Hm...do prdele!“

„Co je?“ ptala se Spencer, která se vrátila a podávala kamarádce její mikinu s kapucí.

„Asi bysme měly začít schovávat dřevo uvnitř jeskyně.“

„...Ach.“

Bruneta se prohrabovala zásobami dřeva. „Tohle je příliš mokrý.“

„Což znamená, že všechno ostatní je taky.“

„Jo.“

„To je na hovno.“

„Přesně tak.“ Ashley si prohrábla rukou vlasy. „Podívám se, jesli nenajdu něco suchýho, ale...“

Spencer zůstala v přístřešku, aby byla v teple, zatímco Ashley strávila hodinu a půl plahočením se po promáčeném lesním podrostu. Prohledala křoviny, kopala do mechů a do listí, a vzhlížela na stromy, ze kterých stále kapala voda. Prochladlá, mokrá a hladová se vzdala a vrátila se do tábora s prázdnýma rukama.

Spencer vyšla z jeskyně, držíce v rukou podpalovač a zapalovač. „Nic?“

„Všechno je promoklý.“ Ashley ukázala na umělý špalík, který blondýna držela. „Zapal ho.“

Oheň byl malý, a dlouho by nevydržel, ale stačilo to na ohřátí polévky z konzervy ke snídani. Den předtím snědly poslední müsli tyčinky, a jejich příděly zbývaly na pár dní. Teď navíc přišly o čtyři podpalovače. Ashley byla přinejmenším znepokojená.

Dřevo na oheň rozložily na pláži a mokré oblečení rozvěsily po skalách, aby na slunci uschlo. Poté co rychle zkontrolovala Spenceřino rameno, které se zdálo být v procesu uzdravování, počala Ashley pracovat na úkolu vyrobit šípy pro svůj luk. Jelikož bříza se ukázala jako strom s nejtvrdším dostupným dřevem, rozhodla se pracovat s ním.

Spencer sledovala ze země, jak se bruneta snaží vylézt na nejnižší větve velké břízy na břehu jezera. Když vybalancovala svoji celou váhu na silné větvi, odhákla sekeru od opasku a odsekla několik více rozložitých větví, které nechala spadnout k úpatí stromu. Když opatrně slezla ze svého bidýlka, odtáhly se Spencer větve do tábora k jejich rychle skomírajícímu ohýnku. V poslední snaze na něj Spencer přihodila stále mokré dřevo z hromady. Oheň začal kouřit, prskat a nakonec to vzdal, vlhkosti z bouře bylo prostě příliš. Studená večeře by mohla být.

Ashley vybrala nejrovnější větve se zhruba stejným průměrem, jako měl luk. Když měla slušnou hromadu téměř dvou tuctů, osekala je na délku asi tři čtvrtě metru. Pak nastala nudná a unavující práce, sloupnout je z kůry. Jelikož jich bylo hodně, vzala Spencer lovecký nůž a nabídla svou pomoc. Ashley ji přijala pod podmínkou, že přestane pracovat, jakmile bude cítit své rameno.

Dívky se vzdaly oběda z několika důvodů, které si nechtěly otevřeně přiznat. Bez ohně nemělo cenu pouštět se do ryby, a na studenou polévku, nebo astronautí hovězí, které bylo totálně vysušené, neměla ani jedna chuť. Spencer splnila své slovo, a vzdala se svého úkolu, jakmile ji začalo bolet rameno. Nechala Ashley naostřit všech dvacet šípů do špičky, a vyřezat na nich zářezy, aby zapadaly do tětivy. Spencer jí alespoň pomohla důkladně omýt nasekané orobincové výhonky.

„Chutná to jak kříženec celeru s okurkou.“

„Jsou horší věci, jako co by to mohlo chutnat, Ash.“

„Víš co, bylo by to jedinečný, kdybychom měly nějaký farmářský dressing...“

„No, nevím, jesli to bude farmářský, ale sem si vcelku jistá, že mám krém na ruce sebou v batohu...“ nabízela šklebící se Spencer.

Ashley pokrčila nosem. „Ne dík. To bude dobrý.“ Jak žvýkala večeři, hodnou horlivého veganského, stromy objímajícího poustevníka (jelikož nikdo se zdravým rozumem by nechtěl být spojován s těmi šílenými vegany – Ashleyina slova), zírala bruneta na svojí hromádku zašpičatělých klacíků. „Na co jsem zapomněla?“

„Co?“

„Zdá se mi, že tomu něco chybí.“

Spencer se na chvíli zamyslela. „...Křídla.“

Ashley luskla prsty. „Jo. Přesně.“

„Co bys dělala beze mě?“

„Žila jako rocková hvězda život plnej pařeb, chlastu a žen na ženách.“ Vykroutila obočí. „Doslova.“

Spencer to nezaskočilo. „Skutečně. Takže, stály by si na ramenou, nebo by byly naskládaný na plocho jak palačinky?“

Ashley zavřela oči a zaklonila tvář k obloze se zasněným výrazem. „Mmm, ženské palačinky...namaštěné máslem...a sirupem.“

„To je...pestrá představa.“

„Mmmm.“

„Uvědomuješ si, že by se to nikdy nestalo, že jo?“

„Jsem Ashley Davies. Mám dvanáct milionů dolarů. Mohla bych to nechat se stát.“

„Dvanáct a půl, a nemohla.“

„Vážně? A pročpak?“

„Protože už taková nejsi.“

Líný úsměv. „O důvod víc, vysát to do poslední kapičky.“

Protočené oči. „To zní příliš jako Aiden.“

Hnědé oči zděšeně rozevřené. „Ach bože, myslim, že moje IQ právě kleslo o deset bodů.“

Obočí zvednuté nahoru. „Jenom o deset?“

„Máš pravdu, to mu dává moc kreditu. Někdy bych přísahala, že jeho hlava je plná pilin.“ Spencer se smála a přikyvovala, ale nabíralo to tísnivý nádech. Zatraceně, žádný další zmínky o Aidenovi. Příliš brzy. Stále příliš brzy. Špatně Ashley. Špatně. Změň téma. „Vždycky sem dumala nad tím, čeho je plná Madisonina hlava...“

„Myslim, že můžeme ručit za to, že to není lithium.“

„Jo, kéž by bylo. Vsadím se, že by jí to dělalo mnohem více snesitelnou.“

Obě si vyměnily úsměv a pak obě řekly, „Nebo ne,“ než obě propukly v smích.

Sakra, todle mi chybělo. Takhle to bývalo, a takhle by to mělo být navždy. Ne, neříkej to, Davies. Ne teď. Spencer však musela číst Ashleyiny myšlenky.

„Nikdy to nebude stejný, že ne? Myslím, skoro, ale ne opravdu.“ Bruneta nevěřila svému hlasu, a tak neodpovídala. „Hej, pamatuješ se na ty knížky ‚Vyber si svoje vlastní dobrodružství‘“? Ashley se usmála, jak si vzpomněla. „Víš, když se ti nelíbilo, jak se příběh vyvíjí, mohla si se prostě vrátit a vybrat si jiný.“

Slova byly venku, než je Ashley mohla zastavit. „Tak pojďme zpátky a vyberme jiný příběh.“

„Jenže ono to tak opravdu nefunguje, že ne? Nemůže. Věci se nikdy nevrací zpátky. Pohybují se dopředu od voleb, které činíme.“

„Potom pojďme dopředu a vyberme jiný příběh.“

Spencer naklonila hlavu s podivným pohledem. „Už jdeme.“

Od ní to znělo tak jednoduše. Tak prostě. Tak opravdově. Pro Ashley to nebyla ani jedna z těchto věcí. Ale co když to není příběh, který chci?

Spencer vstala a otočila se směrem k jezeru. „Víš, co jsem si právě uvědomila? Jsme tu skoro týden a ještě jsem se vlastně nezastavila, abych se podívala na západ slunce.“

Ashley následovala její pohled. Obloha zřetelně ztratila svůj blankytný odstín. Den rychle uběhl, aniž si toho stěží všimla. „Hej, jo. Asi sme byli zaneprázdnění zůstáváním naživu.“

Blondýna zachytila pohled kamarádčiných očí a zvedla varovný prst. „Nedělej.“

Ashley zatnula čelisti, ale jen na okamžik, než vyskočila na nohy a její nakřáplý hlas začal šířit nevyhnutelnou píseň od Bee Gees přes jezero.

„Whether you’re a brother, or whether you’re a mother,
You’re stayin‘ alive, stayin’alive.
Feel the city breakin‘ and everybody shakin‘,
And we’re stayin‘ alive, stayin‘ alive.“

„Ash...“

„Ah, ah, ah, ah, stayin‘ alive, stayin‘ alive.
Ah, ah, ah, ah, stayin‘ aliiiii–“

Spencer přitiskla ruku přes zpěvaččina ústa a vrtěla hlavou ve výsměšném nesouhlasu. „Ash, zmlkni a pozoruj západ slunce.“

Když blondýna odsunula svoji ruku, vyměnily si obě úsměv. „Ano, slečno Carlin.“

Obloha byla rozsvícená září temně oranžové rozpouštějící se do rudé, rudé krvácející do fialové, a fialové vrhající stíny přes smaragdovou linii stromů. Ohnivé spektrum se třpytilo na hladině jezera, a postupně bledlo, jak temnota noci pohlcovala zemi a deka hvězd pokrývala oblohu.

Spencer se zatřásla. Ashley se bez přemýšlení postavila za ní, obejmula ji a spočinula svojí bradou na rameni vyšší dívky. Nebylo zde žádné cuknutí, žádné náhlé napnutí, žádný zadržovaný dech, který by ji říkal, aby odešla, a ona si slíbila, že ten den nastane, když na to nebude tlačit.

13

Cítila chlad. To bylo nezvyklé. Bez ohledu na teplotu vně přístřešku, spala vždy s pocitem tepla a pohodlí. A bezpečí. Ne však toto ráno. Toto ráno, navzdory své napůl spící mysli, ucítila prázdný prostor vedle sebe, chybějící tělo a teplo, které vydávalo.

Vědomí pomalu nahrazovalo nevědomí, a začala pomrkávat otevřenýma očima. Její podezření ze spánku bylo správné: spacák vedle ní byl neobydlen. Zvedla hlavu a snažila se přimět zrak k zaostření.

„Spencer?“

Ticho.

Vylezla ven z příliš studeného objetí nouzové postele a vykročila ven do stejně chladného rozbřesku. Pohledem rychle přeletěla okolí a její oči přistály na tom, co hledaly, přičemž jí vyrazily nedobrovolně dech. Spencer stála po pás v perlící vodě, jak vodopády lehce přepadávaly přes její nahé tělo.

Ashley si tiše odkašlala. Každý, kdo by se podíval zblízka, by uviděl nádech rudé na jejích tvářích. Rovněž by každý, kdo by tento fakt zmínil, rychle skončil s kolenem v žaludku. Ashley Davies se nečervená. Ani nemůže být uchvácena ženskou postavou. A rozhodně neoceňuje naprosto dech beroucí krásu nahé Spencer Carlin pod průzračným vodopádem, s krůpějemi vody valícími se v přívalech přes zlatavé kadeře a ladné křivky, než konečně vystoupila na suchý břeh, s mléčně bílou kůží, lesknoucí se lákavě v záři vystupujícího slunce.

Nee, nezapůsobilo to vůbec.

Když Spencer vzhlédla od ždímání vody ze svých vlasů, uviděla, že je jí nabízen její ručník. Jak Ashley dokáže působit dojmem lhostejnosti je jedna z velkých záhad lidstva.

„Jsi vzhůru brzy,“ poznamenala bruneta, když si od ní Spencer brala ručník.

„Nemohla sem dospat.“

„Co rameno?“

„Po tom co do něj bušila ledová voda? Pálí.“ Ashley Spencer podala její oblečení, když se osušila. „Snídaně?“

„Jo. Nicméně nejdřív si dám rychlou sprchu.“ Studenou, prosím.

„Jasně. Já něco připravím.“

Zatímco Ashley popadla svůj vlastní ručník, shromáždila Spencer uschlé dřevo z pláže a donesla ho plnou náruč k ohništi. Podruhé donesla hrst roští. Pak udělala chybu, že se podívala k vodopádu.

Spencer si tiše odkašlala. Každý, kdo by stál dvacet metrů okolo blondýny, by uviděl, jak se rudá prudce rozšířila na jejích tvářích. Rovněž každý, kdo by to zmínil, by rychle čelil nepříliš zastrašujícímu pohledu. Neboť, přiznejme si to: Spencer Carlin nedokáže vrhnout úctu vzbuzující pohled, když byla rozptýlena svlečenou Ashley Davies. Ani si nemůže nevšímat nezdolatelné erupce vilnosti, pobízené pohledem na tuto atraktivní ženskou postavu. A rozhodně oceňuje naprosto dech beroucí krásu Ashley Davies v celé své božské velkoleposti pod průzračným vodopádem, s krůpějemi vody, valícími se v přívalech přes tmavé kudrny a dokonalé křivky, než celá příliš brzy vstoupila na suchý břeh, s bronzovou kůží, lesknoucí se vábivě v záři vystupujícího slunce.

Někdo studenou sprchu? Počkat, tady jsme byly, tohle jsme dělaly.

Ashley se osušila a vklouzla zpátky do svého oblečení. V ten moment si Spencer uvědomila, že musí vlastně zapálit oheň, než přijde. Rudla novým odstínem, a rychle škrtla zapalovačem a podpálila roští.

Ashley si přikráčela s ručníkem stále sušícím její vlasy. „Užila sis představení?“

„A ty?“ kontrovala Spencer lehce.

„Vážně chceš, abych na to odpovídala? Nebo bych ti to měla ukázat?“

„Měla bych to vůbec poctít svojí odpovědí?“

„Řádné protočení očí by to mohlo zvládnout.“

Spencer zašilhala na svojí kamarádku. „Nestojí za snahu.“

Ashley se zasmála. „Zjevně se zotavuješ rychle.“

„To protože nemyslím rozkrokem, jako některá stvoření.“

„Naznačuješ, že sem jedno z těch stvoření?“

„Vážně chceš, abych na to odpovídala?“ vysmívala se Spencer.

Ashley se zazubila. „Zásah.“

Vskutku, Spencer se vzpamatovala ze své nervozity rychle, a jako vždy byla Ashley příjemně ohromena Spenceřinou schopností odpovídat jako kulomet ve slovní při. Bruneta mohla spočítat počet lidí, kteří s ní drželi krok v jejím škádlení, a mimochodem, všechny byly ženy. Tato vybraná hrstka si vysloužila jistý druh respektu od Daviesovic holky, i když by to nikomu nepřiznala.

„Takže, nech mě se ujistit, že chápu náš problém.“

„Oukej.“

„Šípy potřebují křídla, aby je vyvažovaly, když letí. Bez nich by bylo nemožný zasáhnout cokoli, co by bylo dál než půl metru. A obvyklým materiálem jsou peříčka. Říkám to správně doposud?“

„Ano.“

„Správně, takže abychom sklidily zmíněná peříčka, potřebujeme sestřelit ptáka, ale abychom sestřelily zmíněného ptáka, potřebujeme šípy, který lítaj.“

„Jop.“

„Takže, v podstatě nás život nenávidí a jsme v háji.“

„V podstatě.“ Ashley se zamračila, což Spencer rozesmálo. „Nejsme v háji, Ash.“

„Právě si řekla, že sme!“

„Jo, protože jsi tak roztomilá, když jsi otrávená.“

„Já nejsem roztomilá. Ashley Davies nedělá roztomilou. Je žhavá a sexy a naprosto hubatá, zdvořilá, vášnivá a nemravná, ale nedělá roztomilou,“ trvala na svém, přičemž pro zdůraznění vypočítávala přídavná jména na prstech.

„Jsi rozkošná.“

„Nech toho.“

„Jako chlupaté štěňátko.“

„Sklap–vážně? Znamená to, že si můžu sednout k tobě na klín a ty mi budeš hladit bříško?“

Spencer protočila oči. „Takže, potřebujeme něco, co může peříčka pro začátek nahradit.“

Ashley pokrčila rameny. „Papír z notesu.“

„Rozhodně.“

V poměrně krátkém čase, byly tři z jejich šípů vybaveny papírovými křídly, zdvojených kvůli stabilitě, uříznutých do dlouhých trianglů a připevněných izolepou k šípům. Nedočkavá je vyzkoušet, popadla Ashley luk, zachytila šíp zářezem za prostředek tětivy, zamířila dolů na pláž, napnula a uvolnila. Šíp vystřelil v dokonalém oblouku a plachtil dobrých deset metrů, než se zarazil do písku.

„Páni!“

Spencer nadšeně objala Ashley zezadu a pevně jí políbila na tvář. „Ash, jsi génius!“

„Ani sem nezatáhla pořádně, jak bych mohla, a ten hajzlík letěl.“

Další šíp byl vložen do luku a Ashley zatáhla za tětivu do jejího největšího napětí. Téměř rychleji, než mohly pozorovat očima, opsal projektil vzdálenost skoro dvakrát delší než předchozí. Obě dívky se křenily.

„Teď jenom potřebuješ, být schopná se do něčeho trefit.“ Plesk. „Hej! Ne do mě.“

„Ach, promiň.“

„Hm.“

„Povídám, že jdeme vyzkoušet todle děťátko.“

Po hodině chůze do hloubi lesa spatřily dívky svůj první cíl nějakých osm metrů daleko. Králík seděl mezi stromy a s radostí žvýkal trs trávy.

„Ó...“ zakňučela blondýna.

„Hele, chceš maso nebo ne?“

Spencer vzdychla. „Jo...já vím...“ Obrnila se. „Jenom pamatuj na zákony fyziky.“

„Byla jsem vzhůru na fyzice?“

„Nejspíš ne.“

„Fajn. Jenom se ujišťuju.“

„Co třeba jako hodit fotbalákem?“

„Připadám ti jako sportovní typ?“

„No dobře, fajn. Tak si představ, co bys udělala, aby se ženě propnula záda jistým způsobem.“

„Spencer Carlin, ty couro!“

„Hej, cokoliv ti může pomoct dostat nápad.“

„Máš oplzlý myšlenky.“

„Jako ty, takže to vychází.“

„Pravda.“

„Počkej...neprošla si fyzikou nějak snadno?“

„...možná...“

„Ty děvko.“

„Víš, začínám si myslet, že na tebe mám špatný vliv.“

„Prostě zastřel toho zatracenýho králíka, Ash.“

Spencer podala Ashley šíp a bruneta ho připnula k tětivě. Se samolibým úšklebkem se Ashley plížila k nepodezíravému stvoření, přičemž se snažila vyhnout vkročení na příslovečnou větvičku. Jeden krok navíc, a králík se náhle pohnul, zíraje jejím směrem. Zmrazila svůj pohyb. Králík kousek odhopkal a znovu se pustil do okusování zeleně. Ashley zvedla luk, zatáhla za tětivu a zamířila. Zhluboka se nadechla, přidržela to a uvolnila. Šíp plachtil přímou drahou. A tou přímou máme na mysli přímo do země dva metry před terčem. Stvoření polekaně odpelášilo pryč. Ashley vydechla v prudkém návalu zklamání a klela nejen pro sebe.

Spencer stála za ní. „No, to bylo zbytečný.“ Bruneta nic neříkala. „Myslím, že jsi zapomněla na oblouk.“

„...debilní fyzika.“

„Musíš mířit nad terč.“

„Já vím.“ Ashley si povzdechla. „Je to tvoje vina. Byla sem rozptýlená představou sexu, kterou si mi vnukla do hlavy.“

„Ach aha. Ale hele, tvůj záměr byl přímo v lajně.“

„Hádám, že to je něco.“

Šíp vytáhly a další půl hodinu strávily hledáním nového terče. Druhý králík byl objeven (nebo to byl ten samý?) a pohyby byly opakovány. Tentokrát šíp přeletěl pár metrů nad králíkem a odrazil se od stromu za ním. Králíček opět utekl.

„To mě...jak to, že Legolas to dělá tak zatraceně snadno?“

Spencer pokrčila rameny. „Je elf. Magickej. A tak nějak sexy.“

„Neříkej, že Orlando Bloom je sexy.“ Blondýna se kousla do rtu. „Pane Bože!“ Ashley rozhodila rukama a skoro až rozzuřeně popadla šíp. „Jsi něco jako, nejhorší lesba historie.“

Spencer po ní hodila kritickým pohledem a bruneta tohle téma rychle opustila.

Pokračovaly dál, přičemž se stáčely zpět do tábora. Ashley si prorážela cestu skrz listnaté houští a obě dívky překvapeně vyjekly, když před nimi velká nahnědle šedivá skvrna vzlétla a odtřepotala se pryč.

„Pro Krista, co to ksakru bylo?“

Spencer třela Ashleyinu ruku, aby ji uklidnila, zhluboka dýchaje, jak se snažila uklidnit své vlastní rozbušené srdce. „Myslím...že to mohla být křepelka, nebo něco takovýho.“

„Co je do prdele křepelka?“ Bruneta téměř ječela, adrenalin stále pumpující v jejích žilách.

„Bažant?“

„Ach jasně. Velký kuře, malej krocan. Promiň, mozek mi po tomdle vážně nepracuje.“

„Jo, vyděsilo mě to k smrti.“

„Beze srandy. Si v pohodě?“

„Jo. Ty?“

„Nemám ráda přírodu. Myslim, že se nás snaží zabít.“ Obdržela chřadnoucí pohled. „Špatnej fór. Promiň.“

Po třetí příležitosti (a třetím selhání), dosáhly kempu v pozdním odpoledni. Zbytek dne strávily na břehu jezera, ale aby byl den ještě horší, ryby se nechytaly. Jelikož se jejich příděly tenčily, Spencer naplnila hrnec vodou z vodopádu a vařila ji nad ohněm spolu s planou cibulí a stonky orobince.

Slunce zapadlo, zanechavše Spencer s Ashley sedící u mihotající záře plamenů. Pánev ležela mezi nimi, když tiše jedly svoji polévku. Když dojedly, Ashley promluvila.

„No, díky Bohu, že si zvládla uvařit něco jedlýho, protože jinak sem si vcelku jistá, že bysme ohryzávaly kůru ze stromů.“ Spencer vyloudila poloviční úsměv. Jenom poloviční. Ashley se natáhla a pohladila kamarádku po zádech, zatímco obě zíraly do plamenů. „Budem v pohodě, Spence.“

„Doufám, že máš pravdu.“

14

Spánek měly neklidný. Ashley se vrtěla a obracela polovinu noci, dokud jí pas neobjala ruka. Teprve potom její převalování ustalo a její mysl se uklidnila natolik, aby usnula. Navzdory uklidňujícímu dopadu Spenceřina objetí se bruneta vzbudila před východem slunce a nemohla už déle ležet. Odšourala se z lůžka, oblékla se a vykročila ven. Blondýna ji brzy následovala.

Ráno bylo tiché, ani jedna z dívek mnoho nemluvila. Spencer odešla na rychlou pochůzku, a Ashley nechala na břehu jezera sedět s prutem v ruce. Bylo chladno, a tak si držela mikinu těsně podél těla, s tváří zabořenou do zazipovaného límečku.

Půl hodiny uplynulo. Polekala se, když se před ní zjevila jedna z jejich plastových lahví, s párou stoupající z nazelenalé tekutiny uvnitř. Beze slov vzala láhev a usrkla horkou substanci, ušklíbnuvše se trochu nezvyklé chuti. Vyslala tázavý pohled k blondýně vedle ní.

„Čaj z lístků ostružiníku,“ přišla jednoduchá odpověď.

Ashley přikývla na poděkování. Obě si podávaly láhev a teplý nápoj je udržoval v teple. Uždibovaly z pár hrstí ostružin, které Spencer nasbírala, když byla pryč. Nakonec blondýna opustila Ashley a vrátila se k ohni.

Uběhla další hodina. Ani jeden záběr. Dokonce ani zachvění.

Ashley si rukou třela tvář. Vytáhla vlasec, vstala a odešla zpět do tábora, kde už Spencer pokládala dva balíčky, obalené fólií na rošt. Poslední dvě astronautí jídla, zůstala jim jediná konzerva s polévkou. Jedly mlčky. Dokonce i po dokončení snídaně, seděly nehnutě, zíraje do tepla ohně.

Konečně, s novou nadějí ve vzduchu, pohlédla Ashley na Spencer. Když blondýna střetla její pohled, vyloudila Ashley úsměv, podobný tomu z letadla před havárií. A podobně jako v letadle, se Spencer usmála nazpět, krátce a bolestně. Ale, ne jako předtím se Ashley naklonila, aby něžně políbila svojí kamarádku na tvář a zašeptala jí do ucha.

„No tak. Pojďme.“

Spenceřin bolestný úsměv se mírně rozjasnil. Ashley vstala a uhasila oheň pískem. Připnula si nůž k opasku, luk přehodila přes rameno a posbírala šípy. Pušku dala na rameno také, lepší je být připraven. Poté nabídla volnou ruku Spencer. Blondýna vzhlédla do hnědých očí na několik chvil, než se nechala vytáhnout na nohy.

Pustily se do lesa.

„Víš, co mi chybí?“ řekla Ashley náhle.

Spencer se na ní podívala. „Co?“

„Tacos.“

Blondýna se rozesmála, prudce a opravdově. Popadla dech a přikývla. „Kuřecí stripsy.“

„Cheetos.“

„Čokoláda.“

„Tvrdej alkohol.“

„Fuj.“

„Mmm, Morgan, Jim, Jack, Johnnie a Jose, to jsou moji kluci.“

Spencer se zasmála a další ticho se nad nimi rozložilo. Toto bylo nicméně více příjemné. Více obyčejné. Ryby možná nebraly, ale králíků byl hojný počet. Zdálo se, že všude, kam se dalo dohlédnout, byl jeden z těch šedých, chlupatých tvorečků. Přesto, po pěti netrefených střelách během hodiny, byla Ashley otrávená, když zírala na svůj šestý cíl. Zatnula zuby a sevřela pevně luk.

„Co když prostě zavřu oči a vystřelím?“

„Ash, nemyslím–“ Šíp byl vypuštěn a Spencer se zarazila, když následovalo žuchnutí. Vytřeštila oči. „Ou...“

„Cože?“ Ashley otevřela oči. „To snad kurva ne!“

Králík ležel bez hnutí, šíp hluboko zaražený v hrudi.

Spencer se otočila na kamarádku s nedůvěrou. „Co to sakra bylo?“

Ashley pokrčila rameny. „Šílené schopnosti?“ Na blondýnin zúžený pohled se opravila. „Zatraceně šťastná rána.“

„Myslim, že je oficiální, že si potvrzeně bláznivá.“

„Spíš potvrzeně úžasná.“

Spencer protočila oči, zatímco Ashley donesla svůj úlovek. Během zpáteční cesty se blondýna nápadně snažila odvracet zrak od bezvládného králíka v rukách své kamarádky. Pár dalších střel byl zkušen, ale obě minuly.

Když dorazily do tábora, vylezly obě na skalku vedle potoka. Skalnaté břehy byly vyhrazeny pro čištění jejich úlovků, aby byly krev a vnitřnosti drženy dál od jejich životního prostoru. Ashley položila na skálu králíka a vytáhla z pouzdra lovecký nůž. Aniž by zaváhala, zasunula špičku ostří nože do břišní dutiny a rozřízla kůži i svalstvo nahoru až po bradu. Střeva se vyvalila na skálu a krev prýštila ven.

Spencer zaúpěla.

Ashley vzhlédla na svoji blednoucí kamarádku. „Co je?“

„Chm, kdo byl tak přecitlivělej, když šlo o ryby?“

„Děsí mě!“

„Ash, kucháš toho ubohýho králíčka jak vycpanou hračku!“

Bruneta skutečně vydlabala vnitřní dutinu králíka tupou stranou nože, vyhazuje smyčky střev, ledviny, játra, žaludek a všechno ostatní, co by se do tak malého stvoření ani nemělo vejít.

Pokrčila rameny. „To protože králičci nejsou celý šupinatý a slizovitý a hnusný. Maj normální vnitřnosti. Však víš, takovej druh, co vidíš v televizi každou chvíli. Ryby sou prostě...odlišný“

Spencer se odvrátila. „Ach bože...“

„Krom toho, nevypadalo to, žes měla problém dělat todle těm malejm vodním nestvůrám.“

„Ryby nejsou roztomilý a chlupatý.“

„To ani dušený králičí. Je to večeře. Což je mimochodem tvůj obor.“

Blondýna povzdechla. „Ano, drahá.“

S tímto Spencer slezla dolů do jejich tábora a začala s přípravami na večeři. Vodu z vodopádu zachytila do jejich kastrolku, nakrájela několik divokých cibulí a vhodila je dovnitř. Přebudovala ohniště, a umístila hrnec na rošt, aby se začala vařit voda.

Ashley dále pracovala na králíkovi, kterého opatrně stáhla z kůže, pomáhaje si špičkou nože, kde bylo potřeba. Když odstranila kožich, opatrně odkrájela tenkou vrstvu masa od kostí. Nebylo toho mnoho, ale bylo to lepší než nic. Když omyla krev z rukou, masa i nože, odnesla kusy masa k ohni. Nakrájela ho na malé kousky a vhodila do kastrolu.

Zatímco se maso vařilo, vrátila se Ashley uklidit nepořádek a zahrabat vnitřnosti do lesa. Očistila králičí kůži nejlépe, jak mohla, a odnesla ji s sebou usušit k ohni.

Spencer vzhlédla od dusícího se masa. „Co myslíš, že zrovna dělají ve škole?“

„Fuj, škola. To je něco, co mi rozhodně nechybí.“

„No dobře, možná ne úkoly a nudný hodiny, ale co lidi?“

Ashley zvedla nedůvěřivě obočí. „Myslíš lidi, co mě buď nenávidí, protože jsem bohatá a sexy, nebo se mě snaží využít, protože jsem bohatá a sexy?“

„Hm...jasně. To je jedno.“

„Co ty?“

Spencer se na chvíli zamyslela. „...Jo, chybí mi to. Vím, že to zní divně, ale jo. Chci říct, škola je...normální. Víš? Život.“

„Nezní to divně, když to bereš takhle.“

Blondýna se usmála. „Takže, spadám taky do kategorie lidí, co tě využívají, protože jsi bohatá a sexy?“

Ashley se krátce zasmála. „Ne. Ty máš vlastní kategorii.“

„Což je?“

„Kategorie nejlepší kamarádka.“

„Ó.“

„Sexy, nahá, nejlepší kama–“ Prásk. „Au. To bolelo,“ kňučela Ashley a třela si paži.

„Je vůbec možný, abys vydržela den, aniž by ti nějaký druh nahoty nepřišel na mysl?“

„To sotva. Hele, víš, že pořád čekám na to nahý koupání.“

„Jen do toho. Nebráním ti.“

„Ale stojí to za to, jen když se ponoříš taky.“

Spencer se ušklíbla, naklonila se blíž a hlas jí klesal. „Ponořím?“

Ashley si byla vcelku jistá, že v ten okamžik se jí mozek rozpustil na kaši. Několik zašmodrchaných slov jí vyšlo z úst a Spencer se srdečně zasmála.

„Ty jsi tak snadná, Ash.“

Ashley vyšpulila rty. „A ty jsi...zlá.“

Blondýna naklonila hlavu. „Zranila jsem slečně Davies city?“

„Jo. Jsi velká zlobivka.“

„Ó, omlouvám se,“ naklonila se Spencer ještě blíž a už podruhé začala s klesajícím hlasem. „Chceš políbit, aby se to zlepšilo?“

Brunetě se chvěl dech, když zírala na blondýnčiny rty. Věděla, co její kamarádka dělá, a nebylo to fér. Ashley byla to, co doháněla holky k slzám, ne naopak.

Dala dohromady svůj svůdný hlas. „Chceš ukázat, jak snadná jsem?“

Spencer pokrčila nos a trochu přimhouřila oči. „To nebyla tvoje nejlepší replika.“

Brunetě poklesly ramena. „...Já vim, selhávám v životě a je to celý tvoje vina.“

Blondýna se zachichotala, usmála se a lehce políbila špičku kamarádčina nosu. „Myslím, že maso je hotový.“

Když Spencer kontrolovala obsah hrnce, uslyšela otrávené zamumlání.

„...Díky bohu...“

Poznámky překladatele:

Cheetos – značka amerických kukuřičných křupek.

15

Chlad před úsvitem nebyl překvapením. Ashley však zůstala stát v šoku, když spatřila vrstvu jinovatku pokrývající zemi, jen co toho rána vykročila z přístřešku. Hustý obláček kouře se jí vznášel od úst, když vydechla. Slunce ještě nevylezlo, a Spencer se ještě nevzbudila, ale ona už byla netrpělivá. Posbírala své lovecké náčiní a pustila se do lesa.

Malé bílé krystalky pokrývaly všechno: listy, větve, trávu, mech, kapradí, kameny, dokonce i korunní lístky květin, které se tvrdošíjně držely vadnoucího léta. Šla lehce, naslouchaje tichému křupání svých kroků na zmrzlé zemi. Vykročila příliš blízko ke shluku keřů a bažant z nich spěšně vylétl.

Ashley nevydala ani zvuk. Místo toho sledovala, jak stvoření odlétá pryč, a jeho kropenatá nahnědlá šeď mizí v bílém lese. Něco ji napadlo. Podzimní chlad nechal svoji známku v lese, ale horkokrevný pták byl nedotčen.

Ashley popošla hlouběji do lesa.

Zastavila se v nezřetelném místě, nijak odlišném od míst, kterými už prošla. Kroky se jí zastavily, dech se ztišil, uši naslouchaly a oči hledaly. Lehký vánek ševelil listí. Neznámý pták se ozval. Veverka štěbetala. Vše se třpytilo v záři stoupajícího slunce, ranní paprsky se odrážely od bílé námrazy. Vše oslnivě bílé.

Až na tamhle.

Houština po její levici, pokrytá stejnou námrazou, se na první pohled jevila jako ostatní. Ale Ashley se dívala pozorněji. Zblízka. Malý kruhový útvar vyčníval z místa, tmavší než jeho okolí, s klidnější strukturou než dřevo, které ho obklopovalo. Žádné zmrzlé krystalky držící se jeho hnědého a šedého zabarvení. Žádná záře odrážející se od jeho formy. Stála klidně a tvar se pohnul, načepýřil, pak se však znovu uklidnil.

Pomalu a tiše vložila Ashley šíp do svého luku. Obezřetně odměřovala kroky směrem k houští a zastavila se pouhé dva metry od něj. Zvedla luk a zatáhla za tětivu.

A čekala.

Nechala zvuky lesa, aby ji obklopily, zahrnuly a vstoupily do ní. Nechala se stát součástí hudby Přírody, cítila její rytmus, nechala ji navádět své smysly. Když byla s lesem v souladu a les byl v souladu s ní, pustila tětivu.

Svist.

Ostrý výkřik. Zašustění peří, dřeva a listí. Lehké žuchnutí, když tvor zaškobrtnul a spadnul na zem. Výdech úlevy. Úsměv zadostiučinění.

Tento úsměv se změnil v škleb, když čelil kamennému výrazu po jejím návratu.

„Radši bys měla mít sakra dobrou výmluvu, proč si odešla, aniž bys mi něco řekla.“ Bruneta držela bažanta za nohy. „Och.“

„Promiň Spence, ale byla sem hladová, a tys ještě nebyla vzhůru.“

„Jak brzo si odešla?“

„Před východem Slunce.“

„Ježiš, Ash!“

Dívka pokrčila rameny. „Nemohla sem spát.“

„No, předpokládám, že ti můžu odpustit, ale už to víc nedělej. Nelíbí se mi, když se vzbudim, a ty nikde nejsi.“

Ashley se zašklebila. „Ó, bála ses o mě?“

Spencer byla blízko špulení. „Ty víš, že bála.“

„Omlouvám se Spence, příště tě vzbudím, než půjdu. Fajn?“

„Platí.“ Blondýna se podívala na ptáka, pak se usmála na Ashley. „Další šťastná rána?“

„Doufám, že ne, zvláště berem-li v úvahu, že sem na tý věci málem stála.“

Spencer spontánně objala Ashley. Tlumené Díky bylo zamumláno menší dívce do ramene.

„Ó, za co?“ šeptala Ashley. „Za zavraždění roztomilého nevinného mini krocana?“

Spencer se hihňala. „Za...zlepšení tvojí mušky.“

Ashley si odfrkla. Nebylo to to, co se blondýna chystala říct, ale ani nemusela. Odtáhla se. „No tak! Pojďme ugrilovat todle děťátko.“

Ashley si vzala na starost čistící proces, který se ukázal mnohem pracnější než u králíka, hlavně kvůli spoustě peří. Jakmile byl pták oškubán, byl zbaven hlavy i s krkem, stejně jako nohou, a jeho vnitřní dutina byla úplně vyprázdněna. Provizorní gril byl postaven nad ohništěm z březových větví a pták se pravidelně otáčel na tyči, na které byl pověšen.

Nechaly ptáka důkladně se opéct nad nízkým plamenem až do odpoledne. Mezitím pracovaly Ashley se Spencer na opeření svých šípů. Jedna strana péra byla oříznuta a brk byl připevněn k šípu izolepou. Každý šíp dostal trojici per.

Když skončily, rozhodly se, že je čas pustit se do ptáka. Pro každou odkrojily velký plátek z prsíčka. Kůžička byla suchá a křupavá, ale maso bylo rozměklé pro jejich omezené kuchařské možnosti.

„Chutná jako kuře,“ uznale přikyvovala Ashley tlumeným hlasem, jak šťastně žvýkala.

Spencer se usmála. „Představuj si to.“

Poté, co obě ohryzaly křídlo, nechaly zbytek ptáka na později. Se stálým chladem, který se prohluboval, jak se odpoledne prodlužovalo, přiložily na oheň, aby více hořel. Rozložily ručníky na zemi v kruhu tepla, a lehly si na záda, zatímco vzhlížely na stále slunečnou oblohu, s plnými žaludky a myslemi poklidně uspokojenými.

„Ash? Zazpívej mi písničku.“

Ashley přetočila hlavu, aby uviděla na kamarádku. „Zazpívat ti písničku...?“

„Jo.“

„Hm, fajn. Jako jakou?“

Spencer zlehka pokrčila rameny. „Jakoukoli chceš.“

Ashley se na chvíli zamyslela. Pak se jí rozzářily oči, když jí na mysl přišla vhodná píseň. „Sakra, víš, vážně bych si přála mít tu svoji kytaru.“

„To je v pohodě. Improvizuj.“

Ashley vstala a sebrala svůj nejlepší hlas otravné kalifornské holky. „Fajn, rozhodně věnuju tuhle píseň dni, kdy jsem potkala tu nejhezčí holku, jakou jsem kdy viděla a mojí nejlepčejší kamarádku v celém širém světě: Spencer Carlin.“

Spencer pobaveně třásla hlavou, ústa vykroužené v úsměvu. Ashley odrážela úšklebek, a s pokrčeným nosem její oči ani na chvíli neuhnuly od Spenceřiných.

„Tamhle ji vidíš,
sedí tamhle přes cestu.
Nemá toho moc co říct,
ale je tu něco na ní.
A ty nevíš proč,
ale umíráš touhou to zkusit.
Chceš tu holku políbit.“

Spencer přidala roztomilé naklonění hlavy ke svému úsměvu a představy prvního dne kdy se potkaly, plnily oběma jejich mysli. Ashley si sedla vedle blondýny na lavičku v tělocvičně. Ježdění ulicemi L.A. po škole. Ashleyina ruka přikryla Spenceřinu a ten chlad ucítily obě, když se bruneta nakonec odtáhla.

„Jo, chceš ji.
Díváš se na ní, víš co dělat.
Je možný, že tě chce taky.
Je jen jeden způsob, jak se jí zeptat.
Nepotřebuješ slovo, ani jediný slovo.
Jdi a polib tu holku.
Polib tu holku.“

Ashley začala bušit oběma rukama do nohou v úderném rytmu a hlavou kývala do taktu.

„Šalalalalala
moje ou moje,
zdá se, že je holka moc stydlivá.
Neměla bys políbit tu holku.
Šalalalalala
Není to smutný?
Je to taková škoda,
Je to špatný, ta holka ti uteče.
Tak jdi a polib tu holku.
Polib tu holku.“

Zpěvačka gestikulovala k jezeru, když začínala další sloku, a její tvář nabrala ještě více intenzivní výraz, ale stín úšklebku stále prosvítal. Spencer se smála a slabá červeň jí barvila tváře při Ashleyiných nepatrných narážkách.

„Teď je tvoje chvíle,
plave v modré laguně.
Holka, měla bys to udělat brzy,
žádná chvíle nebude lepší.
Nic neříká,
a neřekne nic,
dokud tu holku nepolíbíš.
Nepolíbíš.

Šalalalalala
moje ou moje,
Šalalalalala
Není to smutný?
Je to taková škoda,
Je to špatný, ta holka ti uteče.

Šalalalalala
Neboj se.
Radši se připrav.
Jdi a polib tu holku.
Šalalalalala
Nepřestávej.
Nepokoušej se to schovat.
Chceš tu holku políbit.
Tak jdi a polib tu holku.

Ááááách, ááááách, ááááách
Polib tu holku.
La la la la, la la la la
Jdi a polib tu holku!
La la la la, la la la la
Jdi a–
...polib tu holku.

Šalalalalala
moje ou mojééééé!
Neměla bys políbit tu holku.
Šalalalalala
Není to smutný?
Je to taková škoda,
Je to špatný, ta holka ti uteče.

La la la la, la la la la
Jdi a polib tu holku!
La la la la, la la la la
Jdi a polib tu holku!
Jdi a polib tu holku!
Polib tu holku.
Jdi a polib tu holku!“

Spencer vyskočila na nohy a tleskala, povzbuzovala a křičela ve svém nejlepším napodobení fanynky, když Ashley zvedla ruce do vzduchu, jako kdyby stála před davem.

„Díky Kanado! Miluju tě!“ Potom se poklonila.

„Ash, jsi úžasná,“ chválila Spencer a zvedla ruku, aby láskyplně pohladila Ashley po ruce.

Ashley její ruku přikryla svou vlastní. „Dobrá změna od hloupé Ashley, co?“

„Jo.“

Bruneta se široce usmála, když Spencer hladila prsty její růžové melíry v tmavých kadeřích. Hnědé oči zářily překvapením a nadějí, zatímco modré zornice svítily neskrývanou láskou a zbožňováním. Ashley si zkousla spodní ret a něžně vzala do ruky blondýninu tvář a naklonila jí. Když byly jejich rty milimetry od sebe, Spencer sebou ucukla a odvrátila hlavu. Ashley se zamračila, ale nic neřekla.

„Měla bych...hm, udělat něco s tím bažantem,“ řekla Spencer rozpačitě, gestikuluje směrem k ptáku.

Ashley dívku sledovala odcházet s bolestí a zmatkem. Sakra, myslela sem, že to bude dokonalý... Cesta jak to znovu podělat, Davies. ‚Zdá se, že je holka moc stydlivá. Neměla bys políbit tu holku.‘

16

Dívky dojedly bažanta další ráno. Bylo mezi nimi zřejmé napětí, ale na rozdíl od předchozích dnů, nemělo co do činění s přežitím. Spencer byla skoro němá, uzavřená ve svém vlastním světě, a Ashley si nevšímala.

S klesajícími teplotami přišla větší potřeba dřeva na otop. Po snídani bruneta využila příležitosti opustit tábor, popadla sekyru a odešla hledat dřevo. Předchozí výpravy vyčerpaly hodně ze spadaného dříví v širokém okruhu jejich tábora, ale během včerejšího lovu Ashley narazila na spadlou břízu, sraženou bouří, co byla v týdnu.

Zbytek rána strávila sekáním úzkého kmene na díly zvládnutelné pro odnos zpět do tábora. Potom jí značnou část odpoledne zabralo řezání větví, zkracování částí kmene a rozdělávání jich na poloviny. Myslela dopředu, a obalila ruce v gáze, než začala, aby předešla puchýřům.

Dřevo bylo nacpáno do přístřešku, spolu s malou hromadou hned vedle a Ashley bolely svaly, byla propocená, a stěží hýbala prsty.

„Unavená?“ hádala Spencer, vracející se od břehu. V ruce držela dvě ryby.

„Trochu.“

„Máš hlad?“

„Umírám hlady.“

Zatímco Spencer připravovala svůj úlovek pro tolik nezbytnou večeři, Ashley svlékla své propocené oblečení a nechala přes sebe přepadávat studené vodopády. Cítila své pálící svaly chladící se pod ledovou vodou, a část z jejího napětí byla splachována pryč, když si všimla, že ji Spencer pozoruje. Pro vzácnou chvíli ve svém životě necítila touhu předvádět své tělo, usušila se a rychle se oblékla do čistého oblečení.

Ryba se právě začala smažit a obě seděly v poněkud trapném tichu, Spencer dloubala do filetů nožem, co měla v ruce a Ashley si kartáčovala vlasy. Seděly na téměř opačných stranách přes oheň, místo toho, aby seděly vedle sebe jako obvykle. Po krátké věčnosti se konečně mohly zaměstnat jezením. Bylo mnohem lehčí nestarat se o mluvení, když mohly zaměstnat svou pusu žvýkáním.

Čas po večeři se vlekl a ztuhlost Ashleyiných svalů se zvětšovala. Točila rameny a krkem, aby v nich uvolnila ztuhlost, ale nepomáhalo to. „Fuj, moje ramena mě zabíjej.“

Spencer váhala, než poklepala na zem před sebou. „Pojď sem. Pomůžu ti.“

Váhání se ukázalo nakažlivým, když bruneta znejistěla. Přesto se bruneta přesunula a se zavrčením sebou kecla zády ke své kamarádce. Blondýna se zvedla na kolena a začala masírovat Ashleyina bolavá ramena, krk a záda.

Bruneta nebyla schopná zadržet sténání. „Bože, zapomněla sem, jak to umíš s rukama...“

Všimla si malé pauzy Spenceřiných rukou, když se zdálo, že se blondýna otřese. Rozhodla se, že bude asi nejlepší takové poznámky nedělat.

Představte si její překvapení, když jí teplý dech zašimral na uchu. „Vypadám, že si pamatuju tebe, jak si to taky uměla s rukama.“

Celková dvojsmyslnost poznámky by víc než dost stačila, aby Ashley měla pochybnosti o celistvosti Spenceřina jednání, kdyby nebyla ochromena nesporně prostopášným tónem, jakým byla vyslovena. Její oči se zavřely samy od sebe a dech přeskakoval, když se měkké rty přitiskly na kůži právě pod tím uchem. Jiskra touhy jí vzplanula na dně žaludku, a známý nával vzrušení, chtíče a potřeby jí rozbušil srdce.

Ashleyiny rty se rozevřely a lehké vzdechy jimi prošly ven, zatímco Spenceřiny rty klouzaly po bronzové kůži, aby umístily druhý lehoučký polibek na její tvář. Třetí brzy následoval. Ashley pomalu otáčela hlavou, odměněnou čtvrtým polibkem, směrem k blondýně. Její srdce hrozilo, že vyskočí z hrudníku. Spenceřiny rty byly nyní blíže k jejím. Tak blízko. Mučivý pátý polibek byl vtisknut do koutku Ashleyiných úst. Neschopná dále odolávat, natáhla krk zpátky, ruku natáhla, aby vzala do dlaní Spenceřinu tvář, aby přitáhla její vábivé rty ke svým. Celá sekunda uplynula, než sebou Spencer trhla zpátky, jako kdyby se spálila.

Ashley vypustila trhaný povzdech. „Kruci, Spencer, co to sakra?“

Obě dívky vstaly na nohy. Blondýna se zjevně snažila získat nějakou míru rovnováhy a ztěžka dýchala.

„Co je?“

„Mohla by sis už urovnat svou zatracenou mysl? Myslim tim, chceš mě, nechceš mě...“

Spencer se afektovaně culila, ale byla v tom bezcitnost, jakou Ashley nikdy předtím neviděla. „Otravný, co? Když osoba, kterou miluješ, vypadá, že neví, co chce.“

„Takže to chceš svýst na Aidena?“

„Proč ne? Proto jsme tady, ne? Chtěla jsi, abychom jely spolu pryč vyřešit naše problémy. Tak mluvme.“

Ashley na Spencer dlouho zírala, zatímco se její mysl horečně snažila dát dohromady myšlenky. „Spencer...omlouvám se, dobře?“

„Ne, není to dobře, Ash. Slyšela jsem od tebe tudle omluvu tolikrát, že začínám uvažovat, jestli vůbec víš, co znamená.“

Brunetě poklesla hlava. „Tak mi to řekni.“

„Řekni co?“

„Co cítíš? Ples s Aidenem, Clay, léto poté...Jak se po tom všem cítíš?“

„Zrazená.“ Ashley sebou cukla, a Spencer pokračovala. „Zbytečná, opuštěná, ztracená a samotná...S Aidenem jsem už cítila, že tě kvůli němu ztrácím. A když jsem se tě zeptala, prosila tě o odpověď, pro důvěru a víru, ty jsi váhala. Musela si přemýšlet o tom, co chceš, Ash. A když potom bylo léto pryč a věci se rozpadly dokonce ještě víc, ty jsi to prostě vzdala. Mě. Nás. A utekla jsi k němu.“

„Přišel ke mně,“ snažila se Ashley o důvod. „Spencer, byla jsem zraněná–“

„Nedělej, že je to kvůli tomu v pořádku. Myslela jsem, že tě znám. Myslela jsem, že jsi lepší než tvoje pověst, ale hádám, že Madison měla pravdu: nakonec jsem se spálila.“

„Spence–“

„Dovedeš vůbec pochopit, jak moc bolelo, vidět tě to ráno s Aidenem? Vědět, že všechno co jsme spolu měly, nebylo dost na to, aby ti to zabránilo skočit s ním do postele chvilku po tom, co jsme byly od sebe? Přesně jsi věděla, co chce, věděla jsi, že by mě to ranilo, a nezastavila jsi ho. Jak tohle vysvětlíš?“

Ashley byla více než zneklidněná ostrou kritikou. „On...on přišel ke mně. Byla jsem z-zranitelná a ne, nezastavila jsem ho. Byla jsem b-blbá a lhostejná, a nejspíš přesně taková, jakou všichni očekávají. Nazvi mě kurvou, jestli chceš–“

„A to tomu pomůže,“ čertila se blondýna.

„Jasně, že ne, ale–“

„Jsi do něj zamilovaná?“

„Ne.“

Odpověď byla tak okamžitá a jistá, že si Spencer téměř myslela, že by jí mohla věřit. Téměř. „Potom proč? Když to nebyla láska, co ti sakra mohl dát, co jsem ti už nedávala?“

„Aiden je...on je...“ Ashley si rukou prohrábla vlasy a začala znovu. „Když se věci rozpadly, potřebovala jsem něco, někoho, abych zapomněla na bolest, i kdyby jen na malou chvilku. Aiden byl...vhodný. Je bezpečný a známý a příjemný a já ho využila. Vím, že to bylo špatný v mnoha různých ohledech, a lituju toho, ale využila jsem ho. Mám ho ráda, jako rodinu, ale nejsem do něj zamilovaná. Nejsem si jistá, jestli jsem vůbec někdy byla. Ne...ne jako s tebou.“

„Ale nestačilo to, co?“

Ashley otevřela pusu, aby to zpochybnila, ale podobně jako tu noc na plese, nebyla schopná mluvit.

Spencer pokračovala. „I když moc chci věřit opaku, nebyla jsem prostě dost uspokojivá pro bujnou a nevázanou Ashley Davies.“ Bruneta byla stále stižena mlčením. „Ty jsi prostě...odešla, Ash.“ Blondýnin hněv byl nahrazen zármutkem a její hlas přeskakoval pohnutím. Její oči zvlhly, ale žádná slza nespadla. „Clay...můj bratr byl postřelen, a když zemřel, zemřela taky část mně, a ty jsi tam nebyla. Jediná osoba, která mě mohla udržet pohromadě nebo mi pomoct sesbírat kousky, a ty jsi odešla. Potřebovala jsem tě, Ashley. Potřebovala jsem tě víc než kohokoli, víc než kdykoli předtím, a ty jsi tam nebyla. Chci vědět proč. Proč bys to dělala?“

V ten okamžik byla Ashley poslána šest měsíců nazpět k jejich první noci. Protože tě chci, a nechci ti ublížit. Pohledem uznání na Spenceřině tváři bruneta pochopila, že musela vyslovit slova nahlas. Najednou jí bylo všechno tak jasné. To jednoduché přiznání, zopakované po tak dlouhé době, bylo pověstnou špičkou ledovce.

„Prostě nevím, jak ti neublížit,“ pokračovala, slova teď nacházeje snadno. „Vím, že jsem tě donutila, abys o mě pochybovala. Přiměla tě myslet, že miluju někoho jinýho. A potom, když jsem se snažila to spravit, řekla jsem všechno špatně.“ Zastavila se, aby setřela slzy, které si nepamatovala, že uronila. „Chtěla jsi, abych si vybrala mezi tebou a Aidenem, a já řekla, že si vybírám tebe. Ale to bylo celý špatně.“

Na Spenceřin šokovaný výraz, jí Ashley vzala za ruku. „Tady nikdy nebyla volba. Jsi tu jenom ty. Od prvního dne, kdy jsi mi vešla do života, jsi tu vždycky byla jenom ty. A to mě děsí. Že někoho můžu milovat tak úplně. Že někoho potřebuju tak...zoufale. Děsí mě to tolik, že stará Ashley, osoba, kterou jsem byla, než jsem tě poznala, se stále prosazuje. Chci tě vpustit dovnitř, chci tě tak blízko, a bojím se, že budu raněná, ale ještě víc se bojím, že budu potřebovaná. Nevycházím s bolestí dobře, a když jsi byla raněná, nevěděla jsem, jak ti pomoct, a bála jsem se, že tě raním ještě víc, a tak jsem utekla. Zapudila tě. Byla to jediná věc, kterou jsem věděla, jak udělat a myslela jsem, že tě to ochrání. Ode mě. Jednou jsem ti řekla, že kdybych si musela vybrat mezi tím být správnou, nebo tě chránit, byla bych pokaždý špatnou. No, nechci už muset být znovu špatnou. Ne takhle. Miluju tě, Spencer. Pomůžeš mi být správnou? Správnou pro nás?“

Spencer neříkala nic. Její výraz byl nečitelný. Beze slov se vytratila do přístřešku, zatímco Ashley stála zakořeněná na místě. Neměla žádný nápad, co by měla udělat a několik minut uplynulo, kdy tam prostě jen stála. Vidění měla rozmazané. Ret se jí chvěl. Konečně, jediný vzlyk unikl a první z obnovených slz se začala koulet. Stavidla byly otevřeny, a ona padla na kolena a rukama objala své třesoucí se tělo. Vzlyky otřásaly jejím tělem a vodní toky jí nemilosrdně putovaly dolů po tváři.

„Co mám dělat? Jenom mi řekni, co mám udělat...“

Náhle vstala a tvrdohlavě stírala vlhko ze svých tváří. Zatnula zuby a otočila se směrem k lesu, aby chodila sama se svým trápením. Po ani ne deseti krocích se zastavila.

Nikdy se nepřestanu snažit.

Ty jsi to prostě vzdala. Mě. Nás.

Nechci už muset být znovu špatnou. Ne takhle.

Než si vůbec uvědomila, že se otočila, našla se Ashley uvnitř jeskyně, stát pár kroků od Spencer. Čokoládové zornice potkaly safírové tůňky. Pohled, který sdílely, řekl víc, než by slova kdy mohla. Tiché šepoty chtění a potřeby, lítosti a lásky. Oči upřené na Spencer, zavřela Ashley vzdálenost mezi nimi a nelítostně obsadila ty čekající rty svými vlastními.

Těla se srazila. Silné ruce jí uchopily za pás, zatímco její držely štíhlý krk. Její sametový jazyk žádal o vstup do žhavých úst, a byl okamžitě připuštěn, aby klouzal po jeho dychtivém společníkovi. Prsty se zapletly do blonďatých kadeří a táhly jejich těla ještě blíže k sobě, narážeje do sebe rty, nosy a zuby.

Horečné prsty se chopily límce Spenceřiny mikiny a stáhly jí dolů z jejich ramen. Její ústa hbitě sklouzla po hebké bradě a zapadly na odkrytou kůži na dívčině krku. Z toho vyplynuvší sten poslal otřesy Ashleyinou páteří. Její kůže hořela pod Spenceřinými doteky, když toulavé ruce vklouzly pod její triko, škrábaje prsty její záda a boky. Bruneta ze sebe servala svou vlastní mikinu a pustila jí na zem, aby se přidala k té druhé. Spenceřino triko nezůstalo pozadu.

Blondýna zalapala po dechu, když Ashley sundala její triko a bruneta se na chvilku zarazila, hledaje ve Spenceřiných očích jakýkoliv pokyn k zastavení. Žádný v nich nebyl. Pomalu a něžně umístila polibek na stále se hojící ránu na dívčině rameni. Tyto laskavé rty putovaly po její klíční kosti, kousaly a sály tady i tam, nechávaly po sobě známky. Její jazyk se ponořil a zavířil v dolíku na Spenceřině krku, než se vydal nahoru po jejím hrdle, pod její bradou k jejímu uchu. Ashley cítila, jak se blondýna třese, když vzala citlivý lalůček do úst a rychle po něm přejela jazykem. Zachytila kůži mezi zuby, lehce jimi škubla a byla odměněna hlubokým stenem ze Spenceřina hrdla.

Se spokojeným úsměvem nechala být blondýnin lalůček a umístila polibek na místo přímo pod ním. Teplé rty zapadly do jejího krku a Ashley zavrněla, když zuby odíraly její tepny. Prohnula se do oblouku se zalapáním, když tyto rty jí kousaly, vlastnily, značkovaly. Horká ústa opustila její hrdlo a spojila se s jejími vlastními, jazyky se nemilosrdně prozkoumávaly. Prsty se vplížily pod lem jejího trika, šplhaly nahoru po rozžhavené kůži a otíraly se o saténovou látku brunetiny podprsenky. Ashley zakňourala, když bříško všetečného palce vklouzlo pod košíček a otřelo se o ztvrdlý pupen, který tam našlo.

Kmitnutí zápěstí a podprsenka byla rozepnuta. Ashley se odtrhla od Spenceřiných rtů, aby zvedla své tričko a nechala podprsenku sklouznout ze svých rukou. Silné ruce uchopily zezadu její ramena, snažíce se jí přimět prohnout se dozadu, a Spencer naklonila hlavu, aby políbila Ashleyin odkrytý hrudník. Teplá ústa putovala po dokonalém prsu, aby obklíčila jádro, které palec již předtím navštívil, a bruneta syčela rozkoší, jak jí zuby odíraly její citlivou kůži. Spenceřina podprsenka byla rozepnuta a vážné rty pronásledovaly její ramínka ze Spenceřiných ramen.

Ashley se odtáhla, aby donutila Spencer přestat se věnovat jejím ústům. Bruneta objala svoji milenku a zanořila své ruce do blonďatých vlasů, zatímco si užívala pocitu, jak se jejich holé hrudi tiskly k sobě. Spencer ji rovněž držela pevně a obě dýchaly v sobě.

Ashley umístila polibek na Spenceřin krk, tvář, spánek a konečně na její rty, než se jí podívala do očí. Potom před ní poklekla. Opatrně zvedla každou nohu, sundala Spenceřiny boty a ponožky, blondýna se držela ramen své milenky, aby udržela rovnováhu. Hnědé oči neopouštěly modré, když bruneta uvolňovala druhé dívce pásek, odepla knoflíky a rozepla zip jejích džínů, aby je stáhla z dlouhých nohou. Poslední překážka brzy spadla a Spencer z obou vystoupila.

Polibek byl umístěn na pěkně tvarované lýtko, a rty se šinuly vzhůru, ochutnávaje sladkou kůži občasným kmitnutím jazyka. Teplé dlaně klouzaly po té samé noze, držíce ji důvěrně, zatímco polibky lehoučké jak peříčko byly umisťovány na saténovou kůži vnitřní strany stehen. Zuby škádlivě kousaly a Spencer jí zarývala prsty do ramen.

Těžké dýchání bylo přerušeno tlumeným šepotem brunetina jména. S něžným trhnutím Ashley stáhla Spencer dolů na kolena na její úroveň. Prohrábla prsty hedvábnými blonďatými vlasy a nechala své ruce na Spenceřiných tvářích. Zírala do hlubin modrých oceánů, ve kterých by se s potěšením ztratila navždy.

„...jsi tak nádherná...“ mumlala.

Ashley obtahovala mírně se usmívající spodní ret svým palcem, než pohyb zopakovala špičkou jazyka. Potkala se se Spenceřiným jazykem a obě se jemně potýkaly mezi lehkými polibky a něžným laskáním. Ruce kolem jejího krku začaly Ashley stahovat dolů, ale ona zachytila štíhlé zápěstí svýma rukama a podržela je tam.

„Spencer...“

Starostlivé safírové oči vyhledaly její vlastní. „Copak?“

„Miluju tě.“

Starost nahradilo zalíbení. „Ash...já nikdy nepřestala.“

Vyměnily si úsměv a sdílely sladký polibek. Ashley se pak nechala navádět dopředu, když si Spencer lehla na záda, a jejich rty se spojily, když se bruneta usadila plnou vahou na vrchu své milenky. Blondýna přemístila své ruce, aby mohla menší dívce odepnout pásek a uvolnit džíny, a Ashley odkopla svojí obuv. Když Spencer zahákla své palce za pásky džín i šortek, bruneta vyrazila celým tělem dopředu a pryč z posledních překážek, které je oddělovaly.

Konečně byly kůže na kůži, srdce na srdci, duše na duši. Žádné přetvářky. Žádné potíže. Žádné výmluvy. Cítily jako jedna, dýchaly jako jedna, žily jako jedna.

Ashley se držela na Spencer, oči zavřené a dýchání ztěžklé. Její stehno vklouzlo mezi blondýniny a modré oči se vzrušeně zavřely s třesoucím se dechem. Sklonila hlavu a nechala svůj nos otřít o Spenceřin, přes její tvář a dolů po jejím hrdle, putovala zpět, aby se spojila s jejími rty. Ruce blondýny jí hladily záda a nehty lehce kreslily po její bronzové kůži.

Ashleyina pravá ruka vzala krátce do dlaní Spenceřinu tvář, cestovala celou délku po trupu své milenky dolů, aby masírovala stehna, kam až dosáhla. Brunetin dotek se brzy ubíral pod její vlastní stehno. Spenceřiny oči se vyvalily z důlku, když do ní vstoupily dva prsty, a okamžitě se spojily s hnědými zornicemi, které na ně hleděly. Malinký záhyb Ashleyiných rtů odrážel její úžas, vážnost a klid, že se konečně zase ztratila uvnitř své milenky. Tak ztratila, že si ani nevšimla Spenceřiny ruky, která vklouzla mezi ně, dokud štíhlé prsty nezrcadlily ty její a nevstoupily do ní.

Její zalapání z překvapení a potěšení bylo utnuto, když jí pohltily blondýniny rty. Z dvou prstů se staly tři a palce tlačily na jádro nervů. Se slábnoucí silou, pustila Ashley hlavu dolů, aby spočinula v ohybu Spenceřina krku. Těla lesklá potem se mlela spolu, tancovala v tom známém rytmu, nesla je obě stále vzhůru na vrchol lásky, vášně a extáze.

Prsty zkoumaly hlouběji, palce hladily silněji a boky se vzpíraly výše. Když jimi zatřásly první křeče přicházejícího uvolnění, zvedla se Ashley natolik, aby dostala své rty ke Spenceřiným. Svaly se stáhly kolem silných prstů. Udělaly se společně, tiché výkřiky tlumily rty a jazyky. Držely se, jako kdyby do nich udeřily vlny, zoufale se tiskly k sobě, jako kdyby se chtěly vyhnout smetení pryč.

Obě dívky ztěžka oddechovaly a Ashley nechala hlavu dopadnout na své předchozí místo. Krůpěje potu putovaly po jejím obličeji. Trhla však sebou, když ucítila kapku, kutálející se jí po tváři, která nebyla její vlastní. Zvedla své použité tělo, pohlédla na Spencer a uviděla oči těsně zavřené a slzy, unikající zpod zavřených víček.

„Spencer?“

Spencer se náhle zvedla a její milenka jí rychle následovala. Blondýna objala své nahý hrudník a slzy tekly volně. Ashley si v tu chvíli uvědomila, že vlastně nikdy neviděla Spencer plakat od nehody, a že to neustále narůstající břímě napětí a rozrušení konečně našlo ventil, kudy uniknout. Bruneta vzala dívčinu tvář do dlaní a bříškem palce stírala slané kapky pryč.

Spencer zavrtěla hlavou. „Promiň, já ne–“

„To je dobrý,“ šeptala Ashley. Vklouzla rukama kolem Spencer a ta udělala to samé, zůstávaje tváří na krku své milenky. „Ublížila jsem ti?“ Ucítila, jak blondýna zavrtěla hlavou. „Tak co se děje?“

„Nic se neděje...Všechno je...prostě skvělý.“

Ashley pochytila smysl a usmála se Spencer do vlasů. Objala dívku ještě těsněji, a položila tvář na její rameno. Zlehka se pohupovaly v objetí. Po krátké věčnosti, ucítila Ashley, že se Spenceřino objetí uvolnilo, a došlo jí, že blondýna usnula. Tak hladce jak mohla, uložila svojí milenku do spacáku a tiše vklouzla za ní. Přitulila se k mladší dívce, přehodila ruku přes její tělo, zapletla nohy mezi její a zabořila tvář do ohybu jejího krku.

„...luju tě...“ přišel ospalý šepot.

Ashley se usmála a přitiskla se ještě blíže. „Taky tě miluju, Spencer.“

Měsíce nepřišel spánek tak příjemně.

17

Ashley se zavrtěla, když ucítila koneček prstu, lehoučký jako peříčko, putující po její tváři. Pramínky vlasů byly odtaženy z jejího čela a ruka procházela její hnědé kadeře. Otevřela oči a uviděla Spencer, jak ji sleduje.

Usmála se. „Hej, ty.“

Spencer se usmívala také. „Hej.“

Ashley se opřela o loket, chytla blondýninu ruku a zkoumala jí, lehce sleduje konečkem prstů čáry na její dlani.

„Co děláš?“

„Kontroluju tvojí čáru života. Chtěla bych vědět, že budeš poblíž nějaký čas.“

Spencer se rozesmála těm tak známým milým slůvkům. Ashley něžně políbila každý koneček prstu, který držela. Ochutnávala tu dlaň kmitnutím svádivého jazyka, než přitiskla rty na navlhčené místo. Přidržela si tu dlaň na své vlastní tváři a potkala zářící modré oči.

„Jsi v pořádku?“

...se vším, co se stalo minulo noc? Věděla, že se slova ozývají ve Spenceřině mysli, přesně tak jako v její. Nikdy nevěřila, že by mohla zažít nové poprvé, dokud nepotkala Spencer. Potom nevěřila do minulé noci, že je možné zažít nové poprvé s tou samou osobou. Teď věřila, že se Spencer je možné všechno. Ožužlávala palec své milenky, která se usmívala.

„Jsem víc než v pořádku.“ Pak se Spenceřin úsměv rozplynul, a zdálo se, že nad něčím váhá. „Ale...“ Ashley přikývla, naprosto věděla, co přichází. „Ash...tohle není...chci říct, že tu pořád...“

„Já vím,“ ujistila ji Ashley. „Že to všechno nespraví.“ Pohlédla Spencer do očí. „Ale je to začátek?“ zeptala se s nadějí.

Blondýna se znovu trochu usmála a přikývla. Ashley třela její ruku, kterou držela, bříškem palce a milostný pohled se navrátil. Další polibek byl vtisknut na teplou dlaň, než snížila své rty, aby líbezně přijaly Spenceřiny. Znovu se přitulila ke své milence.

Spencer obemkla své paže kolem menší dívky. „Můžeme takhle zůstat napořád?“

„To bych ráda.“

Neuběhla ani minuta.

„Ash?“

„Jo?“

„Musím čůrat.“

Ashley vzdychla a otočila se na záda. „No, to teda bylo krátký.“

Spencer se zaraženě smála, když se zvedala. „Promiň.“

„Myslím, že ty a já máme rozdílný pohled na to, co napořád znamená.“

Ashley se znovu opřela o loket, hlavu opřela o pěst a s lehkým úšklebkem sledovala, jak se blondýna obléká. Když se Spencer obouvala, Ashley vstala a připlížila se k ní zezadu, aby ji objala a bradu zahákla za její zdravé rameno. Spencer se o ní opřela a bezděčně otočila hlavu, jak jí teplé rty štípaly do hrdla.

„Ash...“ zasténala. „...Vážně musím jít.“

Předstíraje zklamaný povzdech a protočení očí, uvolnila Ashley své sevření. „Dobře. Jdi čůrat.“

Spencer natáhla krk, aby obsadila usmívající se rty svými vlastními. Potom téměř vyběhla z přístřešku, čímž brunetu rozesmála. Ta našla své oblečení a natáhla se do něj. Při pohybu si konečně uvědomila, jak ztuhlé a bolavé jsou její svaly ze včerejších činností. Sekání dřeva samozřejmě.

„Ó, žádná další nahá Ashley?“

Bruneta pohlédla na blondýnu. „Hele, žádná další nahá Spencer znamená žádnou další nahou Ashley.“

Blondýna se zašklebila. „Kdo něco říkal o žádné další nahé Spencer?“

S lehkým zavrčením Ashley zahákla prsty za Spenceřin opasek a přitáhla se blíže, aby nechala srazit jejich rty. Její druhá ruka chytila dívčin krk a sklouzla do blonďatých vlasů. Zatoulané prsty vklouzly pod lem Ashleyina trička.

Zasyčela a trhla sebou zpátky. „Ježiš, Spence, tvoje ruce sou ledový.“

Blondýna znovu obsadila její rty. „To se stane, když–“ polibek, „si–“ polibek, „je umeješ–“ polibek, „ve studený vodě.“

„Tady někdo skotačí,“ škádlila ji Ashley.

„Zmlkni a líbej mě.“

„Jó, mám ráda panovačnou Spen–“

Byla přerušena blondýniným jazykem, který si nárokoval vnitřek jejich úst za své soukromé hřiště. Ashley uchopila límec její mikiny a táhla jí dolů, až skončila sama na zádech a Spencer ležela na ní. Jakmile na ní blondýna plnou vahou přistála, škubla sebou a hekla bolestí.

„Och bože Spencer, moc se omlouvám. Nemyslela sem, že...“

Spencer jen zavrtěla hlavou, oči stále pevně zavřené. Snížila se celá, aby ulehčila zátěži svého zraněného ramene, a spočinula tváří na Ashleyině hrudi. Starší dívka jí propletla kadeře svými prsty a druhou rukou kreslila vzory na jejích zádech. Spencer spokojeně naslouchala bušení milenčina srdce a cítila, jak jí stoupá a klesá hruď s každým nádechem.

„Jsi v pořádku?“ Zamumlala Ashley po chvilce.

„Jo.“

„Je ti příjemně?“

„Hm hm“

„Ou.“

„Co?“ Druhá dívka neodpovídala. „Musíš čůrat, že jo?“

„...jo.“

S teatrálním povzdechem se Spencer opatrně skulila z brunety. Ashley se neochotně zvedla a odešla vyřídit svoji záležitost. Když se vrátila, našla blondýnu zavinutou ve spacáku, jak pokojně podřimuje. S mírným úsměvem odkopla své boty a vklouzla za ní, přivinula se k jejímu teplému tělu a zabořila se do jejích hedvábných vlasů. Netrvalo dlouho a obě opět spaly.

18

Ashley nespala dlouho. Ač jí bylo příjemné, tulit se ke Spencer, bylo tu něco, co chtěla udělat, než se blondýna vzbudí. Tak hladce jak mohla, se vymanila od druhé dívky a posbírala pár věcí, které by mohla potřebovat. Tiše otevřela záchrannou soupravu a vyndala dva prázdné hliníkové obaly, které umyly a schovaly pro pozdější použití. Vytáhla také jednu z prázdných lahví na vodu. Nakonec popadla svůj notes a vyšla ven. Ráno pokročilo a bylo trochu tepleji.

Věci položila na zem, rozdělala oheň a na rošt umístila hrnec s vodou. Pustila se do lesa a zamířila ke druhému ostružiníku, který Spencer našla během jedné z jejich loveckých výprav. Navzdory chladnému počasí se keř stále černal bobulemi. Posbírala pár hrstí, stejně jako pár lístků a vhodila je do hliníkového obalu, který sebou přinesla. Ashley potom šla ještě dále do lesa, doufaje, že i další věc, kterou sháněla, přežila mráz. Po celých deseti minutách vypustila vítězné zabručení. Shromáždila předměty, co sháněla, vrátila se k ohni a vhodila lístky ostružiníku do vroucí vody.

Druhý hliníkový obal ležel naplocho na notesu a půlka ostružin na něj byla vysypána. Další věc, kterou našla, byla položena vedle bobulí. Druhý obal se zbývajícími ostružinami zavřela a položila stranou. Čaj se vařil a tak ho nalila do lahve. Potěšená sama sebou, vzala Ashley lahev s čajem i provizorní tác a zapadla zpátky do jeskyně. Obě položky uložila za Spencer a lehla si před spící dívku, kterou objala za pás. Něžný polibek byl vtisknut blondýně na čelo a způsobil, že se začala vrtět.

Když se modré oči rozevřely, Ashley se usmála a přitiskla nos na hebkou tvář. „Ránko, krásko,“ zamumlala.

„To je pořád ráno?“ ptala se Spencer ospale, s úsměvem krášlícím její rty.

„Ještě malou chvilku.“

Blondýna si mnula oči. „Jak dlouho jsem spala?“

„Pár hodin.“ Ashley zastrčila pramínek vlasů milence za ucho. „Donesla jsem ti snídani.“

Na brunetin posunek se Spencer otočila a uviděla ostružiny a čaj. Její oči přistály na další položce souboru. Sedíce s Ashleyinou paží stále obemknutou kolem ní, vzala Spencer stonky právě utrhnutých květin a lehce se usmála. Tři bílé kvítky byly ozdobou zelených stonků, jejich mléčné korunní plátky doplněné skvrnou bledě žluté v jejich středech. Spencer líně otáčela s květinami ve svých prstech, zhlížeje na ně stále tím samým mírným úsměvem. Ucítila něžné rty přímo pod svým uchem, ze kterých vycházel šepot.

„Miluju tě.“

Spencer pohlédla přes rameno do Ashleyiných tmavých očí. „Taky tě miluju, Ash. Jsi sladká.“

„Takže...můžu být zase tvojí přítelkyní?“

Blondýna se tiše zasmála. „Ano.“

Jejich rty se střetly laskavě, láskyplně, vášnivě. Když se odtáhly, opřela Ashley své čelo o Spenceřin spánek, toužíce zachovat tuto chvíli navždy.

„Spencer. Nedělej. Pohyb.“

„Co je to?“

„Šš!“

„Co–Ach Bože...“

„Pomalu couvej.“

„Ó bože, proč to míří na nás?“

„Pšt. Nepoplaš to.“

„Nemělo by se to bát nás?“

„Celej svět se týdle věci bojí, ne naopak.“

„Hm, Ash? Jde to blíž.“

„Myslíš, že sem si nevšimla? Hele, ty mě využíváš jako štít?“

„...ne...“

„Jo, využíváš, ty děvko.“

„Hele!“

„Pšt!“

„Promiň. Au.“

„Co?“

„Větev.“

„Elegantně.“

„Sklapni.“

„Pomalu, teď. Prostě to vezmi–zastav. Nedívej se tomu do očí.“

„To tak nějak nejde.“

„Dívej se do země.“

„Dívám! Do země, na který to stojí.“

„Tak se dívej na můj zadek.“

„Dobře...Ash, pořád nás to sleduje.“

„Myslim, že je to zvědavý.“

„Jo, no, já vážně ne. Zastřel to.“

„Cože? Nebudu zkoušet takovou věc zastřelit! Zbláznila ses?“

„A ty?“

„Koukni, dokud se to neotočí, sme v pohodě.“

„Uvědomuješ si, že ta věc dostříkne na pět metrů, že jo?“

„...“

„A že sme blíž než pět metrů?“

„...“

„Ash?“

„Utíkej, když ti řeknu.“

„Cože?“

„Nemůže se to otočit tak rychle...“

„Hodláš si na to vsadit?“

„...“

„Ash...“

„Prostě–čekej. Otáčí se to.“

„Ach bože.“

„Myslim...myslim, že to odchází. Prostě se nehejbej. Budem v pohodě.“

Obě dívky stály nehnutě jako sochy, zadržujíce dech, zatímco se od nich stvoření odvracelo, mrskaje hbitě ocasem. Se sotva slyšitelným frkáním se odkolébalo pryč. Čekaly, dokud černá kožešina s bílými pruhy nezmizí v křoví, než uvolnily společný povzdech.

„Ježiši Kriste...“

„Myslim, že sem málem dostala infarkt.“

„Jo...“ Když nabrala dech, praštila Ashley Spencer do zdravé ruky.

„Au! To bylo za co?“

„Za to, žes říkala, ať to zastřelím.“

„Chm, najednou máš problém střílet chlupatá zvířátka.“

„Mám, když je chlupatý zvířatko tohle. Vážně nechci vědět, jak skunk chutná.“

„Nemyslela sem, že bysme to jedly. Nechutný.“

„Jasně, dobře. Ale co by se stalo, kdybych minula?“

„...“

„Královsky bysme to nasraly. To by se stalo.“

„No jo, dobře. Máš pravdu.“

„Sakra že mám. A proto mám zbraně a ty ne.“

„Jistě, protože ty máš vždycky tak chladnou hlavu. Mám vzpomenout jistou nehodu s puškou?“

„Polib mi. Aspoň nepanikařím, jako někdo.“

„Panikaření?“

„Jo. Však víš, ječení z plna plic jak malá holka.“

„Myslíš, jako když se tě dotkla ta ryba?“

„...sklapni...“ Blondýna se jenom šklebila. „Grr.“

„Grr?“

„Jo, grr.“

„Ó, zlobíš se na mě?“

Ashley dodala dramatickou pauzu. „...jo...“

„Hele, žádný špulení.“

Brunetin spodní ret se vysunul mechanicky. „Proč ne?“

„Protože tě znovu budu muset nazvat roztomilou a rozkošnou.“ Ten odstávající ret se trošku zachvěl. „Víš, vlastně si tak nějak sexy, když špulíš.“

Nevyhnutelný štěněčí výraz Spencer rozesmál. Ashley na ní pohlédla s jasně jiskřícíma očima. „Já sem vždycky sexy.“

Blondýna se naoko hluboce zamyslela a pak lhostejně pokrčila rameny. „...chm.“

„Chm?“ Opakovala Ashley pobouřeně. „To je všechno, co dostanu? Chm?“

„Co bys radši?“

Ashley se ušklíbla a rychle se naklonila, aby vzala do úst blondýnin lalůček. Ani nezačala sát, a lehký sten unikl druhé dívce ze rtů.

Bruneta se odtáhla, vítězně se křeníce. „Tohle.“

„Zlá,“ sípala Spencer.

„Odplata je mrcha.“

„Je teď?“

„Ou jé.“ Ashley si blondýnu přitáhla blíže za kapsu jejích džínů. „A myslim, že dostaneš životní festival mrchovství právě...“ Ashleyin hlas se vytrácel, jak se její pozornost přesouvala na něco za Spenceřiným ramenem. „...později, protože, ó můj Bože, ta věc je zpátky.“

Blondýnina tvář se svraštila zmatením. „Cože?“

Ashley ukázala za dívku, gestikuluje neurčitými zběsilými pohyby. „To...to...prostě–“ Vzdala to a popadla Spencer za ruku. „Utíkej.“

Obě dívky běžely skoro celou cestu až do tábora – skoro, protože Spenceřino rameno stále bolelo, a tak se snažila ho nedráždit. Pochopitelně se rozhodly zkusit štěstí u rybaření namísto lovu, neboť si ani jedna nepřála vracet se do lesa, kde se potuluje maličká černobílá potvůrka. Štěstěna byla na jejich straně, a tak si k večeři osmažily dvě ryby.

Po jídle se rozvalily u ohně, Spencer ležela s hlavou v Ashleyině klíně, zatímco si bruneta hrála s jejími vlasy. Přesunula ruce dolů na blondýninu tvář a krk, líně putovala prsty po kůži přesně pod límcem jejího trička.

„Hele,“ mumlala Ashley tiše. „Myslim, že bych se měla juknout na tvoje rameno.“

Spencer se ušklíbla a otočila hlavou, aby pohlédla na dívku nad ní. „Chceš říct, že si se nevynadívala minulou noc dostatečně?“

Bruneta zrcadlila škleb, zíraje dolů na ní. „Domnívám se, že moje oči byly zaměřeny nějakých patnáct čísel níže.“

„Ach.“ Blondýna zavrtěla hlavou, předstíraje nesouhlas. „Cokoliv, abys dostala moje triko dolů...“

Ashley snížila rty ke Spenceřiným pro sladký polibek. „Ukážu ti moje, když mi ukážeš svoje,“ chraptěla.

Blondýna teatrálně povzdechla. „Dobře.“

Nicméně Ashley namísto toho, aby triko úplně sundala, sotva odsunula límec stranou a zlehka zkoušela prstem zastehované místo. „Víš...Myslím, že se to zavřelo...“

„Už to jsou dva týdny...“ uvažovala Spencer.

„Bože, jenom?“

„Jo, zdá se to dýl, co?“

„Fuj. Takže...neměla bych ty stehy vyndat?“

„Jestli vypadají zavřeně, tak jo. Prosím,“ dodala blondýna. „Svědí.“

Ashley zamířila do jeskyně, kde popadla malé lékařské nůžky. Pár šmiknutí a tenoučká linka stehu byla vytažena z kůže mladší dívky.

„Tak. Mnohem lepší.“

„Mnohem lepší, ale pořád to do prdele bolí jako...hodně...nepříjemná......věc.“

Ashley si odfrkla a políbila jí na spánek. „Mrzí mě to, Spence.“ Klesla do chraplavého šepotu, napodobuje dívku z jiného dne. „Chceš na to pusinku, aby ses cítila lépe?“

„...Chm.“

Ashley vypustila klamné dotčené zavrčení a zírala na dívku, jejíž hlava byla stále v jejím klíně. Se sladce nevinným úsměvem Spencer vzhlížela na svoji milenku.

„Ty, Spencer Carlin, jsi Satanův potěr.“

„He. No, potom to tak nějak dělá z týhle naší věci incest nebo něco...“

„Fuj. Děvko.“

„Kurvo.“

„Běhno.“

„Couro.“

„Štětko.“

„Čubko.“

„Šlapko.“

Spencer se musela odmlčet. „...Megero.“

Zjevně jim docházely nadávky. „Hm...poběhlice.“

Nebo ne. „Kedro.“

„...Ženuško v domácnosti.“

„Rozvracečko domácností!“

„...P-Flundro.“

„Cuchto.“

„Cuchto? Hezký.“

„Díky.“

„Buzno.“

„Hele!“

„No dobře.“

„Lesbo.“

Ashley se zakřenila na svoji milenku. „Miluju tě, Spence.“

Spencer se křenila nazpět. „Taky tě miluju, Ash.“

19

„Nemáš nic lepšího na práci?“

Ashley se šklebila. „Nee.“

„Určitě?“

„Spencer, dokud nespadne z nebe Eliza Dushku a nezeptá se mě, jestli bych jí nenamazala, tak se nehnu z tohodle místa.“

Blondýna zavrtěla hlavou a hodila svoje džíny po brunetě, která se jenom smála. „Mohla by ses připojit, víš...“

„Lákavé, ale já už se sprchovala, a jelikož mi zrovna začalo bejt teplo, vážně nemám pomyšlení vlízt znova do tý ledový vody.“

„Vidíš, o co přijdeš, když vstaneš v tak nekřesťanskou hodinu?“

„Vidíš, o co ty přijdeš, když zaspíš?“

Spencer obrátila oči v sloup, odložila zbytek oblečení a vkročila pod vodopád, mumlaje si potichu. „...Eliza Dushku...“

„Hele, neurážej Faith,“ varovala ji Ashley ze své vyhlídky. „Víš, že je větší kus než Buffy. Sakra, je největší kus v celym seriálu.“

„Aha, ty myslíš tmavý vlnitý vlasy, tmavý pronikavý oči, dobře udělaný tělo, pověst zlý holky a sexuální zdatnost...?“ vypočítávala Spencer se zvednutým obočím Ashley.

„Zní to drobet povědomě...“

„Jo...“ Pauza. „Já měla vždycky radši Willow.“

„Cože? To je rouhání.“

„Možná je to tou stydlivostí a nevinností.“

„A co...co jak se stane hrozně zlá a mstivá?“

Spencer pokrčila rameny, zatímco opouštěla vodní proud. „Bonus.“

Bruneta podala dívce její ručník. „Dobře, fajn, Willow se stane sexy od třetí série, obzvláště když na scénu přijde Tara, a celá fáze Zlý Willow je naprostý vzrůšo, ale ty vážně upřednostňuješ Willow před Faith?“ ptala se nevěřícně, zvedaje dlaně, aby vyznačila obě možnosti.

Spencer se šklebila, zatímco se sušila. „Slož ruce dohromady.“

Ashley spadla čelist. „Spencer Carlin, myslim, že se mnou trávíš příliš mnoho času.“

Blondýna jí líbla na nos. „Nikdy.“ Začala na sebe soukat oblečení. „Já měla vždy za to, že tydle dvě by byly dobrej pár. Víš, jednou spolu obě vyřešily jejich problémy.“

„Jo, to bych si dovedla představit. A Faith je mnohem víc v pohodě než Kennedy.“

„To ani neni soutěž.“

Ashley se hihňala a pak zvedla svůj luk. „Takže, můžeme?“

O hodinu později byly obě v lese. Spencer šla několik kroků pozadu, zatímco Ashley s šípem přichystaným v tětivě, opatrně našlapovala směrem k porostu vysoké trávy. Oči upírala na hnědý tvar choulící se a maskující se v listí. Tak blízko, jak se odvážila, pozvedla luk a zatáhla za tětivu. Přesně jako přede dvěma dny si počkala, až se chvíle usadí a obklopí jí. Zadržela dech.

Svist.

„A takhle se to má dělat,“ oznamovala hrdě.

Spencer došla za ní a přikývla. „Pěkně. Poneseš si to.“

„Chcípáčku.“ Ashley došla pro bažanta. „Radši ponesu tohle než slizkou, svíjející se rybu.“

„Počkat, kdo je chcípáček teď?“ vyzývala Spencer zvednutým obočím.

„Ty, drahá.“

„Hele. Už nesu šípy a pušku.“

„Jenom protože si na tom trvala.“

„...stejně.“

Ashley se křenila a pak se jí rozevřely oči do široka. „Ó můj bože, Spencer, KOUKNI NA TOHO SYSLA ZA TEBOU!“

Spencer si jen povzdechla. „Rozkošný.“

Brunetin nos se pokrčil. „Já vím. No, co bys řekla, kdybychom...“ Ztratila hlas a její obočí se spojilo dohromady. „...co je todle?“

„Další sysel?“ hádala blondýna znuděně.

„Ne, ten zvuk.“

Když si uvědomila, že to Ashley myslí vážně, nastražila Spencer uši. Slabé bzučení v dálce se pozvolna stávalo hlasitějším, nabíraje na intenzitě. Obě dívky si vyměnily pohled a pak zdvihly zraky k obloze. Bruneta zoufale upustila bažanta i luk a prohledávala kapsy svojí mikiny.

„Spence, já to nemám.“

„Co?“

„Signální pistoli. Nemáš jí?“

Blondýna se zdála, že je v transu, než se po chvilce vzpamatovala. Položila pušku a šípy a prohrábla své kapsy. Našla krabičku nábojů do pušky, a to bylo vše. Ashley klela a vzhlížela skrze klenbu stromů, zatímco burácení jim nyní procházelo nad hlavou.

A běžela.

Následovala zvuk motoru letadla, jehož bělost zahlédla mezi stromy, kličkovala mezi stromy a přeskakovala klády, ve spěchu zakopávala přes šlahouny v podrostu. Dosáhla malé paseky a doběhla do jejího středu, mávaje pažemi a marně křičíce ve snaze upoutat pilotovu pozornost, ale bylo příliš pozdě. Letadlo už bylo daleko za loukou a řítilo se od ní pryč neochvějným kurzem.

Ashley pomalu nechala spadnout ruce podél těla, jak sledovala vzdalující se obrys letadla. Její oči následovaly a zahleděly se do země. Dvě ruce ji objaly, ale ona je odbyla.

„Ashley, to je dobrý–“

„Ne, není. Ty nejsi idiot, co zapomněl signální pistoli.“

„Nejsi idiot.“ Bruneta jenom odfrkla. „Ash, neviděly jsme letadlo dva týdny. Jaká byla šance, že zrovna když jednou nemáme sebou pistoli, tak jedno uvidíme?“

„Taková šance, kterou jenom ‚úžasná‘ Ashley Davies dokáže.“

Spencer mávla rukou s lehkým úšklebkem. „Moc si fandíš. Nejsi tak úžasná...“

S potěšením sledovala drobné zakřenění, které se klubalo skrze Ashleyin zachmuřený výraz. Dovršila ho tím, že šťouchla do brunety, a sledovala, jak zatíná čelisti, aby se nezačala smát. Spencer do ní potom strčila podruhé, a potom potřetí, dokud jí Ashley konečně nestrčila zpátky pohledem více šťastně otráveným než rozzlobeným. Blondýna položila ruku na milenčino rameno a lehce ji přitiskla čelem k sobě.

„Budeme v pohodě. Není to to, co si mi celou tu dobu říkala?“

„Jo...já vím, ale...“

„Já vím...“ šeptala Spencer. „Já vím...“

Blondýna se lísala k Ashleyině tváři a cítila, že se starší dívka začíná uvolňovat. Políbila Ashley jednou, dvakrát a pak otřela svoje rty o brunetino ucho, a přinutila jí se otřást.

„Mám za to, že jeden bažant čeká, až bude oškubán a vyvrhnut.“ Druhá dívka zklamaně zavrčela, když se Spencer odtáhla. „Ne to, v cos doufala?“ sváděla.

„Ne, tak nějak sem doufala, že strčim ruku do něčeho jinýho, než do mrtvýho ptáka.“ Ashley dostala lehké plácnutí. „Co je? Tys začla...“

Blondýna jen vrtěla hlavou, když sebrala bažanta od svých nohou, aby ho podala s lukem Ashley. Sama vzala do ruky pušku a šípy, a obě se vydaly na zpáteční cestu. „Úžasný,“ mumlala. „Díky za tuhle představu. Odteď budou vzpomínky na tvoje ruce navždy pošpiněny ptačíma vnitřnostma.“

„No, je to jenom fér. Tvoje sou navždy pošpiněný rybíma vnitřnostma,“ připomněla jí Ashley, kráčející vedle.

„Králíčku.“

„Rybí návnado.“

„Aidene.“

Ashley zoufale hledala něco horšího. „Sakra...Hele, to jsi i ty!“

„Pch, ale já s nim nikdy nespala.“

„Fuj...šťastná děvko...“

„Cha, vyhrávám,“ oznamovala Spencer s troufalým úsměvem.

„Vždycky v tomdle vyhráváš,“ špulila Ashley.

„To máš z toho, že si s nim spala.“

„Mám ti připomenout, že si se s nim dvakrát vyspala málem.“

„Málem se nepočítá. Zvláště, když uvážíme, že sem v obou případech myslela na tebe.“

„Hrom do tebe...Počkat, obou případech.“

„Jo.“

„I poprvé, když si byla úplně opilá a nevěděla o sobě?“

„Hm, jo.“

„No, hele, já sem na tebe taky celou dobu myslela.“

„Jo, ale mě myšlenky na tebe přiměly přestat.“

Ashley se na ni nedůvěřivě podívala. „Ty si nepřestala. Ty si odpadla. To je rozdíl.“

„Ne...ne při......podruhý...“ Blondýnin hlas klesl do sotva slyšitelného mumlání.

„Takže tě zastavil Aiden?“

„...hm...“

„Cha! Mám tě.“

„No–“

„Ne.“

„Ale–“

„Ne-e.“

„He–“

„Vyhrávám.“

„Ale–“

„Kdo je tvůj taťka?“ Plesk. Ashley se jenom smála, když si třela týl hlavy. „Jsi docela sexy, když se zlobíš.“

Spencer vrtěla hlavou a šla dál se zkříženými pažemi. „Stejně dneska nebudeš ‚skórovat‘“

Ashley se potměšile smála. „Uvidíme.“

Pták byl opečen. Byl menší než první, kterého Ashley přinesla, a tak po něm zbyly jen kosti, když ke snídani měly jen ostružiny. Jak den pokročil, Ashley zvolna upadla zpět do sebe zavržení kvůli signální pistoli, a nakonec zmizela se špatnou náladou v jeskyni. Na čas ji Spencer nechala být. Na čas.

„Ash.“

Bruneta, ležící na břiše s hlavou zabořenou do svých paží, nezvedla hlavu. „Co je?“

Spencer do ní rýpla. „Pojď ven.“

Ashley se lehce posunula. „Proč?“

„Prostě...pojď.“ Spencer ji vzala za ruku a vytáhla na nohy.

„Spencer–“

„Pojď!“ Trvala na svém druhá dívka a táhla ji ven.

„Spence, je tam kosa, proč musím–“

Spencer chytla Ashley za bradu a zvedla ji, takže bruneta vzhlédla vzhůru. Nechala ji, když Ashley rozevřela pusu. Na potemnělé bezmračné obloze tancovaly v širokých vírech zelená a modrá světla. Nadpozemské odstíny se odrážely na zvlněné hladině jezera a celá scenérie se koupala v lehké záři.

„Polární záře,“ mumlala Spencer Ashley do ucha. „Pořád si myslíš, že je Kanada nudná,“ provokovala ji.

Ashley neodpověděla, stále uchvácená spirálovitými pásy světel, proudícími nad jezerem. Pohlédla zpět přes rameno a uviděla, že modř ve Spenceřiných očích nabírá odstín zelené. „Děkuju ti. Žes mi tohle ukázala.“

Spencer se jen usmála, objala zezadu Ashley a políbila ji na tvář. Stály a sledovaly světelné představení několik minut, než se vrátily do relativního tepla jeskyně. Otočily spacáky, aby viděly na vchod, zalezly pod pokrývku a opřely se o lokty, aby pokračovaly v zírání na tajemnou oblohu.

Spencer stiskla její ruku. „Všechno co se stalo...všechno čím procházíme...všechno to za to stojí svým způsobem.“

Ashley opřela hlavu o milenčino rameno. „Ty stojíš za cokoliv.“

20

Ashley byla vytržena ze spánku nepříjemným zvukem deště, pleskajícího do skály před jeskyní. Změnila pozici a ucítila mokrý cákanec, který ji udeřil do tváře. Se zamručením otevřela oči a pohlédla ven. Pouhých několik čísel od její hlavy bušilo do země něco, co vypadalo jako částečně zmrzlý déšť.

„...úžasný...“

Přetočila se a zatřásla Spenceřiným ramenem. „Spence, vstávej.“

Blondýna zabručela a neochotně otevřela jedno oko. „Co je?“

„Musíme posunout spacáky, než promoknou.“

Spencer zamrkala očima, aby zaostřila, pohlédla ven a všimla si plískanice. Všimla si také, že jí vystupuje pára od úst, když vydechuje. Obě vstaly a posunuly svá lůžka zpět na původní místa a Spencer hned zalezla zpátky. Ashley se zasmála, poklekla vedle ní a prohrábla jí prsty blonďaté vlasy.

„Unavená?“

„Je ještě brzo,“ mumlala mladší dívka.

„Jo, myslim, že slunce ještě nevylezlo. Těžko říct.“

„Pojď zpátky do postele,“ přišel ospalý požadavek.

„Já už jsem vzhůru. Myslela jsem, že bych nám zkusila najít snídani.“

Spencer byla rázem vzhůru. „Ash, nemůžeš jít v tomdle na lov. Zmrzneš. Nic nebude venku, stejně.“

Ashley pohlédla ven na mrznoucí déšť. Potom koukla dolů na blondýnu a na ruku, která nyní držela její vlastní. Hádejte, kdo vyhrál. „Jo, asi máš pravdu.“

Spencer zavřela oči a bruneta se usadila zpátky vedle ní. „Já mám vždycky pravdu.“ Byla odměněna odfrknutím a paží kolem jejího pasu. „Je to tak.“

„Nojo, máš.“

„...to ti trvalo dlouho...“

Ashley poslouchala, jak se Spenceřin dech vyrovnal během několika minut. Nechápala, jak může druhá dívka usnout při hluku plískanice zvenku, ale bylo jí to jedno. Využila příležitosti zkoumat spící blondýnu, ukládaje do paměti její rysy, jako to už dělala nesčetněkrát předtím. Byla to kratochvíle, která Ashley nikdy nepřestala bavit. Její pohled putoval po hebké bradě a přes plné rty. Maličké svraštění udělalo vrásku na bledém čele.

Blondýna zamručela a změnila pozici, čímž spadlo několik pramínků vlasů přes její zavřené oči. Ashley je něžně odsunula stranou a nechala svoje prsty putovat po Spenceřině krku. Mírný úsměv se objevil na rtech spící dívky a Ashley ho bezděčně napodobila.

Zůstala tak několik hodin, naslouchaje dešti venku a sleduje spící Spencer vedle ní. Když se blondýna začala probouzet, Ashley políbila její nos a přitulila se k ní, aby ji provedla zpět do vzbuzeného světa.

Spencer zazívala, aniž by otevřela oči. „Pořád prší?“

„Vypadá to tak.“

Blondýniny oči zůstávaly stále zavřené, když se zamračila. „Ale já mám hlad.“

„Já vím. Já taky.“

Konečně Spencer pozvedla svůj pohled na Ashley, líně se usmívaje, než se zvedla. Vykoukla ven na vytrvale padající kapalnou oponu a povzdechla. „Myslíš, že má tohle místo pokojovou službu?“ vtipkovala.

Ashley se otočila na záda a protáhla se. „No, mohla bych zavolat, ale pochybuju, že králíci a bažanti se sami doručej.“

„Hmm, to je na prd.“

Bruneta se ušklíbla a zahákla prst za pásek Spenceřiných džínů, stahuje hihňající se blondýnu dolů na sebe. Nápad polechtat druhou dívku sotva vstoupil do její mysli, když zjistila, že má obě ruce přitisknuté nad hlavou.

„Ani na to nemysli, Davies.“

„Jak to děláš?“

„Jsem talentovaná.“

„Zjevně.“ Ashley zvedla hlavu, aby políbila Spencer, ale ta se držela přesně mimo dosah. „Heeej.“

„Co?“

„To není fér.“

Blondýna sklonila hlavu na stranu. „A co bys považovala za fér?“

„No, ty si řekla, že si hladová...“

Spencer nasadila znuděný pohled. „Další možnosti?“

„Nahý roztažení nohou?“

Úsměv hrozil, že si prorazí cestu. „Nebo?“

„Nahý zápasení?“

Úsměv rostl. „Nebo?“

„Nahej Twister?“

Obočí se svraštilo. „Nemáme plátno na Twister.“

„Och. Jasně. Nahá honěná?“

„V tý slotě?“

„Ne, radši ne. Nahý–“

„Ash, jak dlouho v tom hodláš pokračovat?“

„Dokud alespoň jedna z nás nebude bez oblečení. Nejlépe ty.

„Chápu.“

Ashley se kroutila pod Spencer, neúspěšně se snažíce osvobodit svoje ruce. „Co třeba nahý...ach, kašli na to. Prostě mě líbej.“

„Proč? Je to taková zábava sledovat, jak se svíjíš.“

„Jsou jiné a více příjemné způsoby, jak mě přimět se svíjet, Spence. Zmítat. Sténat. Dokonce prosit, když si odhodlaná.“

Škodolibý třpyt zableskl v modrých očích. „Vážně?“

Hnědé oči potemněly. „Rozhodopádně.“

Jedna Spenceřina ruka opustila Ashleyino zápěstí a pomalu klouzala dolů po brunetině paži, tváři, krku a hrudi. Blondýna se šklebila, když se její ruka otírala o žebra menší dívky. Ashleyiny oči se široce rozevřely v náhlém děsu uvědomění pouhou sekundu před tím, než Spenceřiny prsty začaly nemilosrdně píchat, dloubat a mačkat její boky. Bruneta propukla v nekontrolovaný smích, zatímco zápasila se silným Spenceřiným sevřením.

„Zatr...Spence...tak nefér!“ zvládla mezi záchvěvy smíchu. „Bože, Spencer, přestaň!“ kvičela Ashley. „Fajn, vzdávám se! Vzdávám se!“

Blondýna ustala svůj útok, usadivše se rozkročmo nad Ashleyinými boky. Zápěstí druhé dívky nepustila. „Chm, podívejme. Můžu tě přimět se svíjet a prosit.“

Bruneta stále lapala po dechu. „Zapomněla si na sténání.“

„A sakra.“ Blondýna zněla méně než upřímně.

„Za tohle zaplatíš, Carlin.“

„Už se třesu.“

„Budeš.“

„To je výhružka?“

„To je záruka Ashley Davies.“

Spencer konečně uvolnila ruce své milenky. „A já nejsem spokojená s tvými službami, jaký druh záruky nabízíš?“ Obdržela plácnutí přes zadek za tu malou poznámku.

Ashleyiny ruce spočinuly na blondýniných bocích. „Víš, všímám si, že uskutečňuješ to rozkročení, ale ani jedna z nás není nahá.“

Spencer jen obrátila oči v sloup a slezla z brunety. Ashley se usmála a posadila se, aby objala blondýnu, zatímco obě koukaly ven. Ač vtipkovala, byla naprosto spokojená z pouhého držení Spencer.

Plískanice pokračovala až do odpoledne. Když konečně ustala, Ashley zabalila pušku, patrony a šípy do Spenceřina prázdného batohu, zatímco blondýna rozdělávala oheň s jejich zásobou suchého dřeva. Bruneta houkla přes rameno, než vyrazila.

„Za chvíli sem zpátky.“

„Šťastný lov.“

Na zemi ležela tenká vrstva břečky. Ashley se zarazila při čvachtavém zvuku, který dělaly její boty při průchodu promáčeným podrostem. Z větví, pod kterými procházela, na ní kapala voda a každá ledová kapka, která ji zasáhla, ji přiměla se otřást. Občasný poryv větru ji jenom ještě více studil. Přitáhla si mikinu ještě více k tělu.

Skoro hodina hledání, a ani jedna živá bytost se neukázala v dohledu. Dokonce vrabci se zdáli být schováni. Kopala do vysokých porostů trávy a houštin, jen aby se přesvědčila, že jí oči neklamou, ale žádné peří se neukázalo. Došla na louku, na kterou vběhla minulý den. Přerostlá tráva byla obtěžkána ranní hutnou vlhkostí. Když přešla přes paseku a nic nenašla, otočila se Ashley zpět.

Vtom napravo od sebe uslyšela šramot, vzala šíp do luku a zastavila své kroky. Kolem půl minuty uběhlo, zatímco se snažila Ashley zaměřit zdroj zvuku. Potom uviděla malé hnědé stvoření, jehož černé a bílé pruhy vyčnívaly proti listí.

„Sakra.“

Na jediné vyřknuté slovo, čipmank zamrzl na místě na několik okamžiků, než odpelášil do křoví. Ashley si prohrábla své zvlhlé vlasy a pokračovala zpátky k jezeru. Už byla skoro tma, když se vrátila a našla Spencer sedět na suchém kusu dřeva před ohněm. Ashley beze slov prošla kolem své milenky a vešla do jeskyně. Když se znovu objevila, držela v ruce jejich poslední polévku.

„Viděla jsem čipmanka,“ odpověděla na Spenceřinu nevyřčenou otázku. „Takže pokud ještě nemáme ty rostlinný sračky...“

„Nešla jsem pro další.“

„Neměly bysme zkusit rybařit?“

„Nemáme žádnou návnadu a je moc velká tma na cokoliv.“

„Pak to bude polívka.“ Ashley položila otevřenou plechovku na rošt a sedla si vedle Spencer. Spodních patnáct čísel jejích džínů bylo promáčených, a tak byla vděčná za teplo ohně, když si třela ruce. „Musíme nějak vyřešit skladování jídla.“

Spencer přikývla. „Zlenivěly jsme.“

Ashley se slabě ušklíbla. „No, měly jsme menší rozptýlení...“

„Měly,“ souhlasila zubící se blondýna. Zvážněla. „Nicméně nevím, jak budeme skladovat cokoliv dýl jak den. Rostliny shnijou a maso se zkazí...“

Ashley zavrtěla hlavou a opřela se o Spencer. „Jsem moc unavená a hladová nad tim přemejšlet.“

Blondýna objala paží milenčino rameno a obě čekaly, až se jim uvaří polévka. Jedna z jejich záchranných sítí právě odpadla.