a pak by Aiden zůstal sám s Ashley. Škoda, že jsem byla na scéně i já.
„Já nevím Ash. Pokud chceš jít, tak jdi. Cítím se trochu unavená a nevím, jestli bych vydržela moc dlouho.“
„Zůstanu s tebou. Možná začínáš být nemocná nebo tak něco. Nikam nejdu.“
„Ashley, Spencer je velká holka. Dokáže se o sebe postarat. Pojď s námi. Opravdu si to užijeme.“
„Zaprvé mi Aidene neříkej, jak se mám chovat ke svým přátelům. Zadruhé jsem řekla ne. Pokud by Spencer souhlasila, tak ano, možná bychom přišly. Jelikož řekla ne, tak je to ne. Užijte si to s mou sestrou. Spence, já musím jít. Uvidíme se ve čtvrt na devět, ano? Napíšu ti.“ Políbila mě na tvář, nasadila si své sluneční brýle a zanechala Aidena s otevřenou pusou. Moje holka umí být fakt mrcha, když chce.
„Řekla právě ne?“
„Myslím, že ano Aidene.“
„Proč? Proč? Co je na mě špatného, že se jí nelíbím?“ Byla jsem blízko tomu, abych mu řekla, že jeho jediná chyba je, že je chlap. Ale neudělala jsem to. Jsem hodné děvče.
„Aidene, myslím, že by bylo lepší, kdyby ses přes Ashley přenesl. Ona si tě nevšímá, ale jsem si jistá, že jsou tu jiné holky, které ano.“
„Kylo, mě se líbí Ashley. Jasné? Příště to zkusím sám.“
Aiden opravdu chtěl Ashley. A z toho, co jsem slyšela a viděla, myslím, že Kyle se líbí Aiden. Pozorovala jsem ji, když s ním mluvila po Ashleyině odchodu. Předpokládám, že ty jiné holky jsou jedna konkrétní a její jméno je Kyla.
Takže Aiden chce Ashley, Ashley je se mnou a Kyla chce Aidena. Pěkné. Moc moc pěkné. Jsem jen zvědavá, kam tohle všechno povede. Pro teď ale budu jen dělat svou práci a čekat na Ashley. Svou dívku.
Z Ashleyina pohledu
Nemohu věřit tomu, co se děje. Nemohu věřit tomu, že je Spencer moje. Nemohu uvěřit, že tohle andělské stvoření chce být se mnou. Bála jsem se její reakce. Bála. Nevěděla jsem, co by mohla říct nebo udělat. Podstoupila jsem to riziko a řekla jí, co cítím a jsem ráda, že jsem to udělala, protože teď jsme spolu. Jsem se Spencer, dívkou, která ukradla mé srdce.
Když mě políbila, byla jsem překvapená. Nečekala jsem to. Obzvláště po té facce, kterou mi uštědřila. Myslela jsem, že je po všem. Věděla jsem, že mě nemá ráda, ale líbat mě? To bylo nečekané. Jsem ráda, že to udělala. Koukněte, kde teď jsme. Jsem s ní. Ona je se mnou. A my jsme spolu.
Nedokáži popsat, co k ní cítím. Slyšela jsem lidi vyprávět, že vás někdo dokáže změnit. Smála jsem se tomu, protože to není možné. Ale je to pravda, protože ona mě změnila. Od chvíle, kdy jsem pohlédla do jejích pronikavých modrých očí, jsem byla ztracena. Spatřila jsem, kdo jsem a kdo bych chtěla být. A to jsem ji ani neznala. Bylo to jako zjevení. A pak to soustavné narážení na ni? Osud chtěl, abych s ní byla a já to chtěla risknout. Jsem ráda, že jsem do toho šla.
Chci být tou, jež ji bude činit šťastnou každý den. Chci ji překvapovat. Přinášet jí sem Řecko, protože vím, že se jí stýská po rodině, kamarádech a čemkoliv, co jí připomíná Řecko a domov.
Nikdy jsem necítila, jako by mi někdo chyběl. Postrádala jsem svého otce. To je pravda. Ačkoliv se stále cítím zrazená jeho činy, i tak mi chybí. Nepřestávám se divit, jak je možné, že chce být Spencer se mnou. Po tom, jak jsem se k ní chovala a po tom, co jsem udělala té noci přímo před ní. Slíbila jsem si, že už takové věci dělat nebudu. Budu člověkem, kterého si vedle sebe zaslouží.
Dnešek byl skvělý. Vzala jsem ji k oceánu. Věděla jsem, že ho miluje. Věděla jsem, že jí chybí. Nebyl to ten samý, ale stejně jsem doufala, že se jí bude líbit. A líbil. Seděly jsme tam několik hodin, než bylo na čase, aby šla do práce. Hrozně ráda ji tam vozím a čekám, až skončí. Co ráda nemám, je, když Aiden začne slintat na podlahu. Co má ten kluk za problém? Není snad jasné, že se mi nelíbí? Měla bych si snad napsat na čelo ‚TEPLÁ‘? Někteří lidé mají dlouhé vedení.
Jakmile jsme tam byly, nechtěla jsem ji nechat jít. Na pláži měla hrozně rozjitřené city. Začala plakat a já ji nechtěla vidět plakat znovu. Chtěla jsem s ní ještě chvíli být, abych se ujistila, že je v pořádku. Následovala jsem ji dovnitř a Kyla právě končila svou směnu. Kyla byla hodná holka a hodná sestra s kupou trpělivosti. Mám ji ráda, ale občas mě vytáčí. Jakmile nás spatřila, šla nás obejmout. Obvykle sem kvůli Aidenovi nechodím. Radši čekám na Spencer venku. Ale občas potřebuji kafe a dnes jsem ho chtěla a také strávit ještě trochu času se Spencer.
Jakmile zaslechl Kylu zvolat naše jména, byl Aiden okamžitě venku ze své kanceláře. Neberte mě špatně. Je to velice dobře vypadající kluk. Ale není to můj typ. Můj typ je blond, s modrýma očima a prsama. No, i když jsem neměla svůj typ až do Spencer. Nicméně snažím se vysvětlit, že Aiden není můj typ.
Jakmile mě uviděl, věděla jsem, co bude následovat. Začal se tvářit, slintat a dělat něco svýma očima, snažíc se něco naznačit Kyle nebo měl tik. Kyla se mě pak zeptala, jestli bych se s nimi nešla napít.
„Ne.“
Očividně nebrali ne jako odpověď a chtěli, abych i tak šla. Já nechtěla jít, obzvláště, kdyby na mě Aiden celou noc zíral, ale pokud by se mnou šla Spencer, neměla bych problém. Jelikož odmítla, odpověď byla ne. Políbila jsem svou dívku a zanechala je tam, abych pokračovala ve svém dni.
Měla jsem přednášky do osmi večer každý den. Někdy budu muset dostudovat. Už ani nevím kolikrát, jsem změnila názor. Nejprve jsem chtěla studovat filmografii, pak fotografování, pak historii a nakonec jsem se rozhodla studovat hudbu. Můj otec byl muzikant, mám dobrý hlas, tak proč ksakru ne. Mám ráda naše přednášky, ale občas jsou nudné.
Jak jsem šla do své třídy, ucítila jsem ruku na rameni. Byla jsem připravená seřvat osobu, která mě obtěžuje, ale když jsem se zastavila, čelila jsem tváři s modrýma očima a hnědými vlasy. Nechtěla jsem vidět tuhle tvář. Už dlouho jsem se jí vyhýbala. Ale univerzita není tak velká jak vypadá.
„Ashley? Ráda tě zase vidím. Nezavoláš. Nenapíšeš. Kde jsi byla?“
„Byla jsem tady.“
„A jaktože jsem tě nikde neviděla?“ hladila mě po paži a to jsem nechtěla. Nechtěla jsem, aby se mě dotýkal kdokoliv jiný než Spencer.
„Těžko říct Sarah.“
„Chyběla jsi mi.“ Přistoupila blíž, aby mne políbila, ale já se odtáhla. Moje mysl se vracela do minulosti.
Nechte mě vám vyprávět o Sarah. Sarah je zvenčí příjemná holka, dobře vypadající a všechno. Je to šéfka K??. Já nesnáším sesterstva. Každopádně když jsem ji potkala, byla tu nová. Byly jsme v jednom místním studentském baru. Bylo mi tehdy 20. Ona tam byla se svými kamarádkami ze sesterstva. Uviděla jsem ji a chtěla jsem ji. Byla zatraceně sexy. To připouštím. Dívala jsem se na ni celou noc a ona se dívala na mne. Byla jsem dobře známá tím, že jsem dokázala přimět heteračky, aby se do mě zakoukaly. A bylo mi to jedno. Pro mě to byla jen další noční aktivita. Já vím. Neříkejte nic. Vím, kým jsem byla a nelíbí se mi to. Přišla jsem k ní blíž a zašeptala jí do ucha ‚přijď za mnou za pět minut‘. Její kamarádky si ničeho nevšimly, protože byly zaujaté nějakýma klukama. Za pět minut tam byla. Tvrdě jsem ji ojela na záchodech. Rajtovala na mých prstech s takovou vášní. Dobře se s ní šukalo. To ano, protože jsme si to čas od času zopakovaly. Kdykoliv jsem potřebovala uvolnit přetlak, zavolala jsem jí, aby přišla do mého pokoje.
Sarah se ale začala chovat lehce bláznivě. Myslela si, že jsme spolu. Chodila za mnou, kamkoliv jsem šla a kdykoliv mě viděla mluvit s někým jiným, začala na mě ječet. Opravdu nevím, co měla za problém. Ohleduplně jsem jí řekla, že nejsme spolu. Pokusila se zabít a tehdy ji vzaly na místo, kde by si nemohla ublížit.
Zjistila jsem, že je zpátky asi před rokem. Nikde jsem ji ale neviděla. Ani jsem se nesnažila ji hledat. Po tom, co se stalo, jsem si myslela, že by pro ni bylo nejlepší, aby mě neviděla. Musím říct, že když jsem zjistila, že se pokusila si podřezat žíly, cítila jsem k ní lítost a doufala jsem, že to nebyla moje vina.
Takže dnes je to poprvé, co jsem ji viděla po mnoha letech. Vypadala v pořádku. Jako dřív, ale stejně jsem se v její blízkosti necítila dobře.
„No Sarah. Ráda jsem tě viděla, ale musím jít na přednášku. Už takhle jdu pozdě. Zase se někdy uvidíme.“
„Budu čekat Ashley,“ řekla s prohnaným úsměvem, který vypadal trochu děsivě. Bez ohlédnutí jsem ji tam nechala a šla do třídy.
Odpočítávala jsem hodiny, než zase uvidím Spencer. Psala jsem jí smsky pořád dokola po celou dobu mých přednášek. Nemohla jsem se dočkat, až ji zase sevřu a políbím. Stávala se pro mě tak důležitou…Byla pro mě důležitá.
Když jsem viděla, kolik je hodin, ucítila jsem motýlky v žaludku. Pocit, který jsem nikdy dřív neměla. Pocit, který jsem měla jen s ní. Nastoupila jsem do auta, připravená vyrazit a vyzvednout svou přítelkyni. Moje přítelkyně. To se mi líbilo. A líbilo se mi, že je Spencer mou přítelkyní.
V půl deváté bylo moje zlato venku. Tak moc mi chyběla. Jak je to vůbec možné? Viděla jsem ji jen před pár hodinami a stejně se mi po ní stýskalo každou minutu. Usmála jsem se na ni a ona mi úsměv vrátila. Jakmile za sebou zavřela, objala jsem ji a nasála její vůni.
„Ahoj kotě.“
„Čau krásko, chyběla jsem ti?“
„Ty víš, že jo Ash. Chyběla jsi mi takhle moc,“ řekla, zatímco mi rukama ukazovala, jak moc jsem jí chyběla.
„Hmm…tak to jsem ti moc nechyběla. Ty jsi mi chyběla až na Měsíc.“
„A ty jsi mi chyběla až na Slunce.“
„Můžu tě teď políbit?“ Ohlédla se, jestli se někdo nedívá a pak mě políbila.
„Mmm…chyběly my tvé rty na mých.“
„Jeďme domů, protože z tebe vlhnu.“
„Už?“
„Ano, už.“ Políbila jsem jí do dlaně a vyrazily jsme zpět k nám. Nevěděla jsem, jestli jí mám říct o Sarah nebo ne. Měla jsem ohledně Sarah špatný pocit. Já nevím…
Dívat se na Ashley jednající s Aidenem, musím říct, že to byla sranda. Nejsem špatný člověk, ale někdy se zdá, že lidé nechápou, komu se líbí a komu ne. A Ashley se Aiden jednoduše nelíbí, ale ten kluk to bude pořád zkoušet.
Aiden měl po tom, co se stalo s Ashley takový ten obličej. Jako by mu někdo zabil psa. Bylo mi líto Kyly, protože se jí líbil a on to nevěděl. Když někoho milujete a on to neopětuje, je to špatné.
Během celé mé směny byl Aiden ve své kanceláři. Ani jednou nevyšel. Vymýšlel nový plán jak svést mou Ashley. Pokud zajde dál, budu muset něco udělat. Pro teď je zábavné pozorovat, jak ho Ashley odpálkovává.
Ve čtvrt na devět byla Ashley jako vždycky venku a čekala na mne. Už jsem vám říkala, jak moc se mi líbí, že na mě čeká? Miluji to. Přivítala jsem ji něžným polibkem a vyrazily jsme na naši kolej. Celý den mi chyběla. A to i přesto, jak dlouho jsme byly spolu. Chybělo mi být s ní. Chybělo mi líbání se s ní. Chybělo mi držení jí.
Celou cestu zpátky mě držela za ruku a dívala se na mě. Ashley je úžasný člověk a cítím se teď špatně, že jsem o ní říkala, že je bláznivá, protože není. Je to moje Ashley, moje přítelkyně. Divné, ale pravdivé.
Když zaparkovala auto na kolejním parkovišti, vystoupily jsme a propletly naše ruce. Zapadaly do sebe tak dokonale. Naklonila se, aby mě políbila, ale než dosáhla mých rtů, uslyšela jsem někoho volat její jméno. V tuhle dobu nikdo venku nebývá, protože všechny koleje se zavírají před desátou. Naše v devět. Snažila jsem se zjistit, kdo to byl, ale nebylo na to dost světla. Uslyšela jsem její jméno znovu a byl to dívčí hlas. Ashley se okamžitě zastavila a vypadala divně, pokud bych měla říct. Neznámá dívka přišla blíž a pak jsem ji poznala. Sarah. Neviděla jsem Sarah už dlouho. A ona zná Ashley? Vzpomínám si, že jsem jí o Ashley povídala. Říkala mi, že Ashley je problematická a budu muset být trpělivá. A teď je tady a volá na moji přítelkyni?
„Sarah?“
„Spencer?“
„Vy se znáte?“ zeptala se zmateně Ashley, protože bylo zřejmé, že se známe. Jsem ale zvědavá, jak Sarah zná Ashley a proč o ní říkala ty věci.
„Jo, popravdě mi Sarah pomohla najít kolej, když jsem tu byla první den.“
„Zdála se tenkrát trochu ztracená. Jako jsme všechny, že Ashley?“
„Jo, je to tak.“ Zdálo se, že Ashley není celý ten rozhovor příjemný. Než jsme spatřily Sarah, držela mě za ruku, ale potom, co ji poznala, mě pustila a tvářila se, jako by byla moje kamarádka nebo tak. Co se mezi nimi doopravdy stalo?
„Takže Spence, jaké je to být Ashleyina spolubydlící? Jsem si jistá, že to není nic jednoduchého,“ řekla, zatímco přišla blíž, aby se mohla dotknout Ashleyiny ruky. Ta ale ustoupila. Vážně, o co tu jde?
„Někdy je to jednoduché, někdy není.“
„Chápu. Tady Ashley není někdo, s kým je snadné vyjít.“
„Přestaň Sarah.“
„Přestaň s čím Ashley? Spencer by měla vědět, co za člověka jsi.“
„Prosím Sarah, ne teď a ne tady.“ Přelétala jsem pohledem z jedné na druhou. Něco se mezi nimi stalo, tím jsem si jistá. Ale proč byla Sarah taková?
„Ne teď? Ne tady? A kdy se ti to bude hodit víc? Skoro jsem kvůli tobě umřela. Kvůli tobě a tvé zasrané povaze. Nemilovala jsi mě. Nikdy. Jen jsi mě využívala znovu a znovu kvůli svým potřebám. Myslela jsem, že je mezi námi něco výjimečného.“ Cože? To myslí vážně? Je to pravda? Musím si promluvit s Ashley a zjistit, o čem to kurva mluví.
„Sarah…“
„Ne. Nepokoušej se říct ani jedno posrané slovo Ashley. Je mi líto toho, kdo se do tebe někdy zamiluje. Skončila jsem s tebou. Hodně štěstí s ní Spencer. Budeš ho potřebovat. Jenom tě ojede, jako to udělala s tolika jinými holkami.“ S těmi slovy nás opustila. Zanechala mě tam s tolika otázkami. Ashley byla taková, jak Sarah říkala?
„Spencer? Prosím nech mě to vysvětlit.“
„Nemám v plánu to nechat plavat Ash. Mám několik otázek a budu asi potřebovat nějaké odpovědi. Ale prosím, pověz mi celou pravdu. Ano?“
„Ano, slibuji. Jen doufám, že mě potom budeš mít ještě pořád ráda.“
Věděla jsem, jaká Ashley byla. Nebyla svatá. To jsem ani nečekala. Ale co Sarah řekla, se mi neustále přehrávalo v hlavě. ‚Jenom tě ojede, jako to udělala s tolika jinými holkami.‘ Znamenám pro ni jen tohle? Nejprve ji nechám mluvit, chci si to poslechnout i z jejího pohledu. Každý příběh má dvě strany mince. Slyšela jsem tu od Sarah a teď chci vyslechnout tu Ashleyinu.
Jakmile jsme byly zpátky v pokoji, Ashley se posadila na svou postel a dívala se na mne, zatímco jsem zůstala stát u dveří. Vypadala nervózně. Takovou jsem ji ještě neviděla.
„Půjdeš sem ke mně Spencer?“
„Raději bych se posadila tady, pokud ti to nevadí.“
„Dobře. Co chceš vědět?“
„Začni od začátku prosím.“
Seděla jsem tam, pozorovala ji a poslouchala, jak se zná se Sarah. Kdy a jak se s ní seznámila a co dělaly. To se mi nelíbilo. Uložilo se to někde v temnotě ve mně.
Ano Ashley byla drsná, ale musím říct, že k ní byla upřímná. Několikrát jí řekla, jak na tom jsou, ale Sarah tomu asi nedokázala nebo nechtěla rozumnět. Někde kvůli Ashley ztratila rozum a naneštěstí udělala něco, co bylo špatné. Nevěřím, že to byla Ashleyina vina. A ne proto, že je to moje přítelkyně. I jako nezúčastněný posluchač bych řekla to samé. Jsem jen ráda, že moje setkání se Sarah nezašlo dál.
Ashley byla stále na své posteli s tváří skloněnou, hrajíc si s rukama, očividně nervózní z mé reakce. Věděla jsem, jaká Ashley byla. Věděla jsem to, protože mi Kyla několikrát říkala, co její sestra dělá, když není doma. Já jsem milovala Ashley, jakou byla teď a na tom jediném záleželo. Byla tu se mnou, starostlivá a milující. Ashley z minulosti byla někdo jiný. Já byla zamilovaná do téhle Ashley. Neříkám, že zapomenu na to, co dělala a s kým. Na čem ale záleží, je, že je teď se mnou. Minulost je minulost. Každý nějakou má. Nejdůležitější je žít současností a doufat v budoucnost.
Vykročila jsem k ní. Ashley se stále dívala dolů. Naklonila jsem se, dotkla jsem se jejího kolena a přiměla ji podívat se na mne. Myslím, že jsem zahlédla slzu. Neviděla jsem Ashley plakat. Bylo to pro mě úplně nové. Nechtěla jsem ji vidět plakat.
„Zlato, podívej se na mne,“ řekla jsem, zatímco jsem jí rukou pozvedla tvář. Odhrnula jsem její kadeře, které jí padaly do očí. Naklonila svou tvář do mé dlaně a zavřela oči. Byla tak překrásná. „Ash, prosím podívej se na mne.“ Otevřela své čokoládové oči a já se v nich znovu ztratila.
„Je to v pořádku. My jsme v pohodě.“
„Jsme? I přesto jaká jsem byla?“
„Ale to je ono, byla jsi taková. Už nejsi.“ Usmála se a já zbožňuji, když se takhle usmívá. Miluji její úsměv.
„Ne, nejsem. Změnila jsi mne Spence. Děkuji ti za to.“
„Já nic neudělala zlato. Jen jsem tu byla. Ty jsi se chtěla změnit a já tu jen byla, abych byla svědkem tvé změny. A jsem ráda, protože bych jinak nikdy nepoznala tu tvou nádhernou stránku.“
„Vždycky tohle děláš.“
„Co přesně?“
„Uklidňuješ mě. Můžu být hrozně naštvaná nebo smutná, ale ty na mě promluvíš a ve vteřině je všechno minulostí. Jak to děláš?“
„Předpokládám, že je to součástí mého kouzla.“
„Nejspíš.“
Naklonila se, aby mě políbila. Byl to jemný něžný polibek. Zpečeťující to, co k sobě cítíme. Byla jsem zamilovaná do Ashley Daviesové a už několik dní jsem jí chtěla říct, že ji miluji. Kdybych to udělala, jak by reagovala? Řekla by mi to taky? Možná, že ne. Kdo ví?
„Děkuji ti Spence. Děkuji, že jsi se mnou. Že mě necháš, abych tě milovala.“ Milovala mě? Řekla právě, že mě miluje? Nechat jí, aby mě milovala?
„Ash?“
„Já vím. Je to moc brzy, ale já si nemůžu pomoct. Tak to cítím a chci, abys to věděla. Miluji tě. Nemusíš mi to taky říkat, pokud to tak necítíš. Je to jen…“
„Přestala bys blábolit? Taky tě miluji.“
„To je v pohodě. Já vím, že…Cože?“
„Řekla jsem, že tě taky miluji.“
„Ty mě miluješ? Ty mě taky miluješ?“
„Ano. Už celkem dlouho.“
„Miluješ mě.“
„Myslím, že jsem to zrovna řekla.“
„Omlouvám se Spencer, ale snila jsem o tom, že mi to říkáš. A teď nemůžu věřit, že říkáš, že mě miluješ.“
„Není to sen zlato. Je to skutečnost. Miluji tě.“
„A já miluji tebe.“
Říkala jsem vám, jak skvělý pocit je, když vám někdo vrací lásku? Je to nejlepší pocit na světě. Když řeknete ‚miluji tě‘ a váš přítel nebo přítelkyně, vám to řekne také, prostě dokonalé. A s Ashley jsme dokonalé. Dokonalé pro sebe navzájem.
Z Ashleyina pohledu
Po tom, co se stalo se Sarah, jsem se obávala Spenceřiny reakce. Obávala jsem se toho, jak se po tom na mě bude dívat. Vím, že jsem se k Sarah nechovala hezky a nejen k ní. Vím, kým jsem byla. Ale to, jak se na to všechno bude dívat Spencer, mě činilo extrémně nervózní.
Miluji, jaké city ve mně vyvolává, protože je to pro mě tak nové. Všechno tohle je pro mě úplně nové, ale nemohu si pomoci, občas cítím obavy. A ta událost se Sarah tomu vůbec nepomohla.
Po tom, co jsem jí pověděla, co se stalo mezi Sarah a mnou, jsem se jí nemohla podívat do očí. Bála jsem se toho, co bych v nich mohla spatřit. Co by ke mně mohla cítit. Ale někdo tam nahoře vyslyšel mé modlitby, přestože nejsem věřící a Spencer mě přijala takovou, jaká jsem byla. Jakou jsem. Protože bych se takhle ke Spencer nikdy chovat nedokázala. To, co cítím k ní, je úplně jiné.
Ležely jsme v naší posteli, držíc se navzájem a to bylo to, co jsem hledala. Držet ji. Vdechovat její opojnou vůni. Je tou nejbáječnější osobou, kterou znám. A nedokáži si představit, že bych byla bez ní. Dva měsíce s ní a připadá mi, jako by to bylo včera, co mě požádala, abych byla její.
Jsem si jistá, že má spoustu otázek. Nevím, co přesně ví o mé minulosti, která nebyla zrovna andělská. Ale zdá se, že něco ví. Možná jí Kyla něco řekla, když se zdálo, že se se Spencer nesnášíme. No, že mě ona nesnáší. Já ji ne. To je ten rozdíl. Musím se Kyly zeptat, co Spencer ví.
„Dobré ráno.“
„Dobré ráno broučku. Vyspala ses dobře?“
„Mmmm…to ano. Zdálo se mi o tobě,“ zasténala, když se protahovala. Byla tak zatraceně sexy.
„Ano? A co jsme v tom snu dělaly?“
„Milovaly jsme se na pláži.“
„Hmm…Zajímavé. Byla jsem dobrá?
„Byla jsi skvělá. Pořád cítím tvé tělo na mém.“ Jak jí můžu odolávat? Je tím, co jsem celý život hledala a myslela jsem, že to nikdy nenajdu. A našla jsem ji. Moji řeckou přítelkyni. Teď chápu, proč se říká, že jsou Řekové úžasní. Je v nich něco, co vás k nim přitahuje.
„Naučíš mě mluvit řecky?“ Pohlédla na mě a usmála se. Myslím, že jsem ji svou otázkou překvapila. Vždycky jsem byla fascinována řeckou kulturou. Sapfó velká antická básnířka, která se narodila na Lesbu, nám dala termín lesba. Psala básně pro obě pohlaví. Myslíte si, že nečtu? Čtu. Možná jsem rebel, ale ráda čtu a jak jsem řekla, řecká kultura mě vždycky fascinovala. Tohle je báseň od Sapfó, kterou mám ráda.
‚Jasnozřivá nesmrtelná Afrodito‘
Prchá-li ti, brzy tě stíhat bude,
nechce-li tvých darů, však dávat bude,
a když nemiluje, však rychle vzplane,
třebas i nechtíc!
Přijď i nyní ke mně a vysvoboď mě
z těžkých dum a vše, co si přeje míti
splněno mé srdce, mi splň: ty sama
stůj při mně! *
„Ty po mě chceš, abych tě naučila řecky?“
„Jasně, zvládla bys to?“
„Jsi si jistá Ash? Není to jednoduché. Řečtina není Angličtina zlato.“
„Ale měla bych za učitelku tebe. To by mi to ulehčilo.“
„A kdo ti řekl, že bych na tebe byla měkká? Pokud se chceš učit, byla bych přísná. Takže se znovu ptám. Jsi si tím jistá?“
„Naprosto.“
„Dobrá. Ale neříkej, že jsem tě nevarovala.“
Myslím, že přehání. Jak těžké to může být? Není to tak, že bych nebyla chytrá nebo tak. Svým jazykem mluvím plynně. I když jiné řeči neumím. Ale no tak. Jak těžké to může být?
„Spence?“
„Mmm?“ už vstala a byla připravená jít si dát sprchu. Zbožňuji její zadek.
„Chci o nás říct Kyle. Nevadilo by ti to?“
„Už jsem přemýšlela o tom, že bychom měly. Už ví, co cítíš ke mně. Teď už jen potřebuje vědět, co cítím já k tobě.“
„Takže jí to řekneme?“
„Kdykoliv budeš chtít.“
„Skvělé.“
Spencer měla dopolední přednášky a já jako obvykle ty odpolední. Měla bych jít a promluvit si s Kylou. Zeptat se jí, co pověděla Spencer o mé minulosti. Pak bychom jí mohly říct, že jsme spolu. Ale nejdřív to chci vědět.
„Připojíš se ve sprše ke mně Ash?“
„Nemusíš se ptát.“
Jistě si dokážete představit, co jsme ve sprše dělaly. Chcete detaily? Ty vám neposkytnu. Řekněme jen, že mě udělala třikrát. Jo, kdo by si představil, že by mi tohle mohla způsobit holka, která nikdy s nikým nic neměla.
„Fajn, jsem připravená. Teď mě polib, abych mohla začít svůj den.“
„Jak si přejete má paní.“
Měla na sobě těsné džíny, ve kterých její zadek vypadal ještě lépe, tričko s velkým výstřihem a kecky. Vlasy měla spuštěné dolů. Vypadala úchvatně a tahle úžasná osoba byla jen a jen moje. Políbila jsem ji tak, že jsme pak obě potřebovaly popadnout dech. Neuvidím ji až do čtvrt na devět večer a bude mi pekelně chybět.
„Budeš mi chybět zlato.“
„Tha mou lepseis taky zlato.“
„Co to bylo kotě?“
„Řečtina broučku.“
„A co jsi říkala?“
„Na to přijdeš, až tě začnu učit.“
„Ach Spence, no tak.“
„Ne. Měj se zlato. Miluji tě,“ řekla a letmo mě políbila na rty. Ani jsem si nedokázala vzpomenout na to, co říkala. Připomeňte mi, abych se příště zdržela velkohubých prohlášení. Řečtina nezní jednoduše, ale zatraceně sexy. Obzvlášť v jejím podání.
Po té, co jsem se oblékla, jsem vyrazila do Starbucks za Kylou. Věděla jsem, že tam bude i Aiden. Doufala jsem, že ho neuvidím. Pokud nechápe, co znamená ne, budu mu muset říct, že nemám ráda ptáky, ale kozy.
Celou cestu do Starbucks jsem se usmívala. Od té doby, co jsme se Spencer spolu, se usmívám každý den. Tohle se mnou dělá. A já to miluji.
„Čau ségra. Jak se máš toto krásné ráno?“
„Jsi v pořádku Ash? Protože mě děsíš. Usmíváš se.“
„Ano usmívám. Je na tom něco divného?“
„U ostatních lidí ne. Ale u tebe ano. Tak co se děje?“
„To už brzy zjistíš.“
„Ash, stalo se něco mezi tebou a Spencer?“ Páni. Je dobrá a ne hloupá. Přímo k jádru věci. Rozhodně je to moje sestra.
„Co jsi Spencer řekla o mé minulosti?“
„Cože?“ Moje otázka ji překvapila. Byla nervózní a začala rudnout.
„Slyšela jsi mě. Co ví Spencer o mé minulosti?“
„Ehm, Ash. Nevím, co říct? Proč? Něco ti říkala?“
„Vyhýbáš se otázce Kylo. Co Spencer ví?“
„Jednou jsem na tebe byla naštvaná. Už si nepamatuji proč, ale všechno jsem to Spencer vyklopila. Věděla jsem, že tě nemá ráda, takže to pro mě bylo snazší. Pověděla jsem jí, že ojedeš každého, kdo projde okolo a má prsa a že jsi během toho zlomila tolik srdcí.“
„Já tomu nemůžu uvěřit. Jak jsi jen mohla? Tohle je můj život. MŮJ život Kylo.“ Teď už jsem ječela a lidé, kteří byli uvnitř, se na mě dívali, jako bych byla blázen. Dokonce i Aiden vyšel ven připravený říct své obvyklé ‚Ahoj Ashley‘.
„Aidene, vůbec na mě nemluv. Ani to na mě nezkoušej. Zdá se, že nechápeš, že jsem teplá. Mám ráda ženy. Ne chlapy. TEPLÁ. Takže promiň, ale už jsem zamilovaná do někoho jiného a ten někdo je holka. Holka Aidene. A pro tebe Kylo, nenalézám ani slova jak popsat, jak se teď cítím.“ Aiden nic neřekl. Jen se díval na mě a Kylu.
„Ash, prosím, nech mě to vysvětlit.“
„Myslím, že jsi toho řekla už dost. I kdybych na tebe byla naštvaná, stejně bych nic takového neřekla někomu, koho miluješ.“
„Miluješ? Chceš říct, že miluješ…“
„Zrovna teď ti nechci říct nic. Promluvíme si někdy jindy. O samotě.“ To jsem prohlásila směrem k Aidenovi, který na mě hleděl, jako by viděl ducha nebo tak něco. Byla jsem na něj drsná. Neudělal nic špatného. Jen jsem se mu líbila, ale on mě ne. Jo, mrcha Ashley je tady a je velice nakrknutá.
Vrátila jsem se do auta velice vytočená. Spencer to věděla. A pak jsem jí řekla o Sarah. Kurvadrát. Ale co mě překvapuje, proč Spencer nic neřekla? Věděla o mně a mé minulosti a nic neřekla. Proč?
‚Čau zlato. Myslím na tebe, S
Když jsem si přečetla zprávu, usmála jsem se. Jak to pokaždé dělá? Kdykoliv na ni myslím, tak mi zavolá nebo napíše. Okamžitě jsem zapomněla na Kylu, Aidena a co všechno Spencer ví. Zaměřila jsem se na svou nádhernou přítelkyni.
‚Chybíš mi broučku. Nemohu se dočkat, až tě večer uvidím, A‘
‚Taky se nemůžu dočkat zlato, Spence.‘
Nemohu si pomoct. Jsem do ní zamilovaná. Jsem do ní zamilovaná až po uši a nedokáži to vysvětlit. Je to prostě to, co k ní cítím. Doufám, že má minulost se mezi nás nepostaví. Vím, že ona ví. A jsem stále zvědavá, proč mi nic neřekla. To je to, čeho se bojím. Obávám se, že jednoho dne to použije proti mně a mě to zničí. Minulost je minulost. Pořád tu bude. Já chci žít svou přítomnost s ní. Chci s ní být v každém směru.
* Překlad až na poslední větu Ferdinand Stiebitz
Konečně jsou tu Vánoce. Vždycky jsem chtěla zažít Vánoce v Americe. Je to jiné, když žijete v Kalifornii. Kalifornie mi počasím připomíná Atény. Pořád jasno a je tu to, co miluji nejvíc, oceán. Ale Vánoce nejsou Vánoce bez sněhu. Naneštěstí v Aténách nikdy nesněží. Možná na předměstích, protože ty jsou blízko hor.
Tyto Vánoce budou první, kdy nebudu se svou rodinou. Jsou to moje nejoblíbenější svátky vůbec. Moje mamka dodržuje Americké zvyky, ale slavíme jako Řekové. Glen i já jsme se narodili v Řecku a naši rodiče tam prožili skoro půl života. Takže ačkoliv jsou Američané, považují sami sebe za Řeky. Moc se mi po nich stýská.
S Ashley jsme sílily den za dnem. Kyla už o nás ví. Řekly jsme jí to hned po tom incidentu se Sarah. Byla to správná věc. Řekněme, že nebyla překvapená. Myslím, že to věděla ode dne, kdy jsme s Ashley společně vešly do kavárny. Aiden to ví také. Ashley mi řekla, že se před ním vyoutovala, protože se nezdálo, že by chápal. Dal jsi dvě a dvě dohromady a přišel na to, že jsme s Ashley spolu. Myslím, že ho Ashley zastrašila, protože se už nepokusil cokoliv říct ani mě ani jí. Ashley umí být mrcha. Teď mi to přijde sexy. Na začátku, ne tak sexy.
Sarah jsme už znovu neviděly a jsem za to ráda. Když jsem ji poprvé potkala, zdála se v pohodě, ale po té, co jsem ji viděla tu noc, se zdála jiná. Doufám, že nám nebude dělat problémy, protože vůbec nemám ráda scény. Chci jen oslavit tyhle Vánoce se svou přítelkyní a Kylou. Ashley chtěla slavit jen se mnou, ale nemůžeme Kylu vynechat. Trucovala, ale já jí to nezbaštila. Slíbila jsem jí, že si později uděláme soukromou oslavu. Viděla jsem ten její prohnaný úsměv a bylo mi jasné, na co myslí. Na to samé co já.
Divíte se, proč nebudu se svými prarodiči? No, ani svému nejhoršímu nepříteli bych nepřála slavit Vánoce s mojí babičkou. Ne díky. Řekla jsem jim, že pojedu s kamarády do Mexika. Jako bych znovu zůstala v jejich domě, kde by mě babička nacpávala jako bych byla prase. Ne. Ne. Ne. Díky, ale ne. Řekla jsem svým rodičům, co říct, pokud by se jich ptali. Díkybohu, že vědí, jací moji prarodiče jsou a že to chápou.
Přednášky se chýlily k závěru a já byla nadšená. Nebudu dělat nic jiného než spát a milovat se s Ashley celé tři týdny. Jupí. Nejlepší Vánoce ze všech. Budu ji mít celý den. A dnes byla naše poslední přednáška. Zítra budu zase volná, i když ne z práce. Ale to není špatné, potřebuji peníze.
Poslední den přednášek jsem celý snila o mě a Ashley. Byla jsem při tom vzhůru, aby bylo jasno.
„Carlinová? Carlinová? Spencer?“
„Ano?“
„Vítejte zpátky mezi námi.“
„Omlouvám se pane profesore.“
„Já vím, že jsou Vánoce, ale pokuste se soustředit. Ano?“
„Ano, promiňte.“
Díkybohu, že mě má rád. Je to hodný člověk a považuji se za šťastnou, že ho mám za profesora.
Odpočítávala jsem minuty, dokud hodiny neukazovaly dvě odpoledne. Ano. Prázdniny. Zimní prázdniny a Ashley po celý den.
„O čem jsi se zasnila Spence?“
„Ach, o ničem konkrétním Sammy. Jen se nemohu dočkat, až tenhle den skončí a já budu moci zase spát,“ a že zase uvidím Ashley. Chybí mi.
„Co budeš dělat o svátcích?“
„No, ještě nevím. Budu s Ashley a Kylou. Kyla uvaří a asi vyrazíme někam ven napít se nebo tak něco. Co budeš dělat ty?“
„S rodiči jezdíme každý rok lyžovat do Denveru. Mám tam zbytek příbuzných, takže tam pojedeme na návštěvu.“
„Hezké. Jsem si jistá, že si to užiješ. A co Greg?“
„Co se mnou?“ Tihle dva. Jsou úžasní. Jsou vždycky poblíž toho druhého. Měli by si navzájem přiznat své city a být konečně spolu.
„Co budeš dělat o Vánocích Gregu?“
„No, pro jednou nebudu poblíž ní,“ pronesl a šťouchl do Samanthy.
„Jasně, jako bys beze mě dokázal žít. Miluješ mě.“
„To by se ti líbilo.“
„Takže Gregu…Co budeš dělat?“
„Hodlám prospat celý den, jíst, znovu spát, jíst, být pryč od ní a hrát World of Warcraft celý den.“
„Pěkné. Jsem si jistá, že i ty se budeš bavit.“
„Ach věř mi, že budu. Co bys řekla, kdybychom někam večer vyrazili a pobavili se? Můžeš říct Ashley, ať jde taky.“
„Fajn, pak jí zavolám a zeptám se jí. Promluvíme si později lidi. Mějte se.“
„Měj se Spence,“ pronesli unisono. Opravdu jim budu muset ukázat, že jsou pro sebe jako stvořeni.
Když jsem se chystala zavolat Ashley, už mi volala sama. Je na mě neustále napojená a já to miluji.
„Ahoj, kotě. Zrovna jsem na tebe myslela.“
„Ahoj, krásko. Mmm…myslela jsi na mě? A o čem jsi přemýšlela?“
„O různých způsobech, jak se s tebou milovat.“
„Spencer.“
„Ashley?“
„Tohle mi teď nedělej. Musím na přednášku zlato.“
„Tak fajn. Slibuji.“
„Vždycky mi to můžeš večer předvést. Budeme nahé, budeš se mě dotýkat, já tebe. Pocit tvého těla blízko mého…“
„Ehm, Ash. Máš přednášku zlato. Ještě zvlhneš.“
„V pohodě. Nemám na sobě kalhotky.“
„ASHLEY.“
„Dělám si srandu. Neměj strach kotě. Mám kalhotky. Chci, abys mi je stáhla, až se zase uvidíme.“
„Nemůžu se dočkat. Uvidíme se v osm jako vždycky?“
„Jako vždycky zlato. Teď jdi pracovat. Miluji tě.“
„Taky tě miluji.“
Pořád si myslím, že se mi jen zdá. Že není žádné my. Že každá noc, kterou s ní spím, je lež. Ale není. Je se mnou. Každou noc se mě dotýká. Miluje se se mnou. Líbá mě. Je naprosto reálná. Tak skutečná, že občas cítím, že se mi z ní zastavuje srdce.
Dnes jsem šla do kavárny dříve než obvykle. Byla jsem tak šťastná, že už nemáme další přednášky a že promiluji s Ashley celou noc. Dýchej Spence. Nádech, výdech. Nádech, výdech. To je mnohem lepší.
Na Vánoce budeme mít otevřeno. Ne 25. a na Nový rok, ale jinak celé Vánoce budeme pracovat. Předpokládám, že lidé nedokáží žít bez své kávy. Alespoň, že dostaneme příplatky. To je dobře.
„Ahoj Spence. Jsi tu brzy.“
„Jo, myslela jsem, že bych si mohla dát kafe, než začnu. Jaké to dneska bylo?“
„No to záleží na tom kdy. Ráno tu bylo narváno. Teď už je to víc uvolněnější. Jaká byla tvoje poslední přednáška?“
„Snila jsem.“
„O mé sestře?“ Zbožňovala jsem, že si s někým mohu promluvit o mě a Ashley.“
„Ano, přiznávám. Ale přemýšlela jsem všeobecně o Vánocích.“
„Stýská se ti po rodičích?“
„Jo, popravdě stýská. Moc mi chybí.“
„A co tví prarodiče?“
„Zbláznila ses? Ne.“
„Ááá. Chápu. Takže přivedeš ji večer ke mně?“ Přivedu ji, ale na vrchol a alespoň pětkrát. Tak a přestat myslet chlípně.
„No, myslely jsme, že bychom pár dní zůstaly na koleji, pokud ti to nevadí a pak bychom přišly.“
„Nechci znát podrobnosti.“
„Jasné. Takže kde je Aiden?“
„Ve své kanceláři jako vždycky.“
„No tak už ses ho zeptala?“
„Ne Spence. Stále je zamilovaný do mé sestry. A já nemůžu říct, že by mi to nevadilo. Přála bych si, aby dokázal vidět mě.“
„Nakonec se to stane. Ví, že je Ashley se mnou a že je teplá. Co si myslí? Že ji obrátí svou mužností?“
„Nevím, co si myslí. Vím jen, že stále myslí na Ashley.“
„On se přes to dostane.“
„To doufám. Takže, co ti mám přinést?“
„Jako obvykle.“
„Jedno velké čokoládové frapuccino se už nese.“
Bylo mi smutno z toho, co se děje s Kylou a Aidenem. Aiden byl zjevně zamilován do Ashley a Kyla byla jasně zamilovaná do Aidena. Přála bych si, aby si jí jednou všiml, protože je to moc milá holka.
Aiden nevylezl ze své kanceláře po celou dobu, co jsem tam byla. Předpokládám, že si myslí, že jsem mu ukradla jeho holku. V zásadě je to pravda, ale není to moje chyba, že já jsem holka a on kluk. Popravdě mi to bylo jedno. Byl to jeho problém, ne můj.
Když jsem vyšla ven, Ashley se nakláněla nad své auto. Měla na sobě džínovou minisukni, černé boty s vysokým podpadkem a černou vestu. Byla tak zatraceně sexy. Uvažovala jsem, jestli bych si ji měla vzít už v autě nebo počkat až budeme v našem pokoji.
„Ahoj krásko.“
„Čau zlato. Chyběla jsi mi.“
„Ty mě taky. Jsi připravená?“
„Na tebe? Vždycky.“
Jakmile jsme byly uvnitř, nepřestávala jsem sledovat její stehna. Nechala jsem svou ruku přejíždět po nich. Zasténala pod mým dotykem a já to zbožňovala.
„Spence kotě?“
„Mmm…“
„Prosím přestaň se mě takhle dotýkat.“
Samozřejmě jsem ji neposlechla. Dotýkala jsem se jí ještě víc. Zajela jsem jí rukou pod sukni a z toho, co jsem tam našla, jsem okamžitě zvlhla.
„Ash?“
„Mmm?“
„Zlaaato…ty nemáš kalhotky.“
„Já vím. Sundala jsem si je, než jsem tě vyrazila vyzvednout.“
Z toho se mi nalil klitoris. Byla tak kurevsky vlhká a já z toho přicházela o rozum. Snažila jsem se odolat nutkání ojet jí při řízení. Ale svou ruku jsem z jejího rozkroku neodtáhla. Zbožňovala jsem to tam. A představovala jsem si, jak jsem v ní. A ona ve mně.
Ve chvíli, kdy jsem ji uviděla čekat na mě, moje srdce začalo bít rychleji. Pokaždé, kdy ji spatřím, ve mně vyvolává tyhle pocity. Moje tělo se rozechvělo. Moje srdce se sevřelo. Chtěla jsem ji.
Jakmile jsem se natáhla a dotkla se jí, jediné, po čem jsem toužila, bylo políbit ji. Znovu ucítit její rty na mých. Bylo to přesně dvanáct hodin, co jsem ji líbala a už mi chyběla. Co jsem k Ashley cítila, bylo tak nové, ale zároveň tak správné. K nikomu jsem nic takového necítila. S ní jsem cítila všecičko.
Ochutnala jsem její lahodné rty a teď mé rty chutnaly stejně jako ty Ashleyiny. Po jejím třešňovém lesku na rty. Moje mysl odcestovala zpátky do našeho pokoje. Chtěla jsem ji. Tak moc jsem po ní toužila.
Zatímco řídila, nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Není lehké odtrhnout oči od Ashley. Má v sobě něco, co vás prostě přitahuje k ní. Zrovna jako magnet. A mě přitahovala blíž. Pokračovala jsem ve vrhání pohledů na ni a ona mi je s úsměvem vracela. Měla na sobě tu minisukni, co se mi líbí a její stehna…Ach Bože, její stehna. Kousala jsem se do rtu. Nemohla jsem si pomoct. Chtěla jsem se jí dotknout. A tak jsem to udělala.
Přejížděla jsem svými prsty po jejím stehnu a mohla jsem vidět, že si to užívá. Nemohla jsem za to, že byla tak zatraceně sexy a já nadržená. Pohlédla na mě a prosebným tónem řekla ‚Prosím Spence přestaň se mě takhle dotýkat‘.
Samozřejmě jsem ji neposlechla. Nechala jsem svou ruku zajít dále a prozkoumat hlubiny její sukně. Když jsem zjistila, že pod sukní na sobě nemá nic, moje mysl zdivočela. Cítila jsem, jak se mi nalil klitoris a jakmile jsem ucítila, jak vlhká je, přestala jsem myslet. Neměla kalhotky. Pod sukní byla nahá. Neměla na sobě nic a mé prsty se dotýkaly její vlhké jeskyňky. Umřela jsem a dostala se do nebe.
„Ash?“
„Mmm?“
„Zlaaato…ty nemáš kalhotky.“
„Já vím. Sundala jsem si je, než jsem tě vyrazila vyzvednout.“
Sundala si je. Ach Bože. Chtěla jsem si ji vzít hned. Nemohla jsem čekat, až budeme zpátky v našem pokoji. Moje prsty stále pod její sukní. Jsem vlhká. Jsem kurevsky vlhká a chci se jí dotýkat.
„Zastav!“
„Proč?“
„Prostě někde zastav Ash!“
Spatřila výraz mé tváře. Byl stejný, jako měla sama. Obě jsme toužily po té druhé. Obě jsme potřebovaly tu druhou. Zastavila na parkovišti dost daleko od našich kolejí. Nikdo tam nebyl.
Jakmile zastavila, začala jsem ji líbat. Zanechávajíc vlhké stopy napříč její klíční kostí a krkem. Sála jsem její krk, značkujíc si ji, aby každý věděl, že Ashley je jen a jen moje.
Pomalu jsem rozepínala její vestu a nevím, jak jsem zvládla odolat a nestrhla ji z ní. Měla na sobě červenou podprsenku. Ráda své podprsenky nosila viditelně a vystavovala svá prsa. Pokusila se něco říct, ale umlčela jsem ji dalším hlubokým polibkem. Naše jazyky tančily v ústech té druhé. Líbilo se mi jak chutná. Prahla jsem po ní.
„Ach Bože Spence. To je tak super zlato.“
Bude to ještě lepší, až budu za chvíli v ní. Zbožňovala jsem, když jsem ji mohla přivést na vrchol. Nažhavovalo mě to.
Hladila jsem její pravé ňadro, i když měla podprsenku stále na sobě. Nesundala jsem ji. Jen jsem ji poodhrnula, abych se mohla dostat ústy k její bradavce a mohla ji sát a olizovat. Nikdy před tím jsem se s ní nemilovala, když byla oblečená. Milovala jsem, když ležela nahá na naší posteli. Ale tohle, co jsme tu dnes dělaly, to byla vášeň. Tak moc jsem po ní toužila. A musím říct, že milovat se s ní, zatímco byla oblečená, mě nažhavovalo ještě víc. Posunula jsem znovu její podprsenku, abych se mohla dotýkat a sát obě prsa, i když ji měla stále na sobě. Sténala a sténala, z čehož jsem ještě víc vlhla.
„Prosím kotě, chci tě cítit v sobě.“
A já chtěla být v ní. Chtěla jsem, aby mě cítila tak hluboko v sobě, že bych se mohla dotknout jejího bodu G. Vyhrnula jsem jí sukni a sklonila se k jejím stehnům. Do chřípí jsem nasála její vzrušení. Nemohla jsem odolávat. Nahnula jsem se a olízla její vlhkou jeskyňku. Zasténala a zakroužila boky. Líbilo se jí to. Mohla jsem to cítit. Její klitoris byl tak tvrdý. Dráždila jsem ji svým jazykem. Jezdila jsem od jejího klitorisu dolů k její dírce a pak zpátky. Přiváděla jsem ji k šílenství, protože pohybovala boky ještě víc. A byly jsme v jejím autě. Nešlo to snadno, ale bylo to hrozně žhavé.
„Booože, Sppppeeence… Koootě, prosím…Přestaň mě škádlit. Chci tě cítit.“
„Kde mne chceš zlato?“ Řekla jsem, zatímco jsem se jí dotýkala prsty. Ještě jsem v ní ale nebyla. Jen jsem cítila její vlhkost. Hrála jsem si s ní.
„Sppeeence, prosím. Šukej mě zlato. Chci, abys mě ošukala.“
Nic jsem neřekla. Udělala jsem, co po mě chtěla a co jsem chtěla sama od chvíle, co na ni spočinul můj zrak. Od chvíle, co jsem ji spatřila čekat na mě.
Měla jsem v ní dva prsty a střídavě jimi pohybovala dovnitř a ven. Ach Bože byla tak těsná a já to milovala. Líbala jsem jí prsa, zatímco jsem jí šukala, jak mě o to požádala. Chtěla jsem ji cítit ještě víc. Zasunula jsem do ní další prst a teď jsem do ní pronikala třemi prsty. Nic neřekla. Sténala a klela a musím podotknout, že sexuálně frustrovaná Ashley je neskutečně sexy Ashley.
„Doprdele, ach Bože, kurva Spence. Rychleji zlato.“
Chtěla jsem, aby se silně udělala. Chtěla jsem, aby sevřela moje prsty a držela je v sobě. Cítila jsem, jak se jí chvějí stěny, jak už to na ni šlo. Chtěla jsem ji slyšet sténat.
Vrážela jsem do ní své prsty rychleji a ty se dostaly tak hluboko, jak jsem nikdy nebyla. Nikdy dřív jsem v ní neměla tři prsty. Bylo to pro mě další poprvé a jsem ráda, že to bylo s ní.
„Udělej se zlato, chci, aby ses mi udělal do ruky,“ řekla jsem a zase jednou políbila její rty. Potila se ze všeho toho počínání v autě. Byla sexy.
„Speeence… Ááách Booože… Zlaaaato… Mmmm…“ Viděla jsem, že si kouše ret. Nemohla jsem uvěřit tomu, co děláme. Na parkovišti. Ale adrenalinu bylo tolik, že jsem nedokázala myslet na nic jiného než potěšení pro svou přítelkyni.
„Udělej se pro mě zlato, chci tě slyšet.“
„Do hajzlu, kurva…Booože zlaato.“
Dokázala mě přivést na vrchol pokaždé, když jsem ji slyšela. Jenom tím a nemusela se mě ani dotýkat. Tak dobrá byla. Tak moc jsem ji milovala.
„Spence, kotě. To bylo neskutečné.“ Dívala jsem se na ni a olizovala si prsty, které jsem jen před chvilkou měla v ní. Chutnala tak dobře.
„To ty jsi neskutečná zlato.“ Pokračovala jsem v líbání jejího krku, ňader, rtů. Chtěla jsem zlíbat každý centimetr jejího těla. „Teď když jsi mi dopřála tolik potěšení, chci potěšit taky svého broučka.“
Jak moc jsem chtěla, aby mě potěšila, ale já už byla potěšená jen tím, že jsem byla v ní. A Greg se Samanthou se s námi chtěli večer sejít. Zapomněla jsem jí to říct. Měla jsem v hlavě jiné myšlenky. Jako milovat se s ní.
„Zlato, teď jsem v pohodě. Ale můžeš mě potěšit později, až se vrátíme. Greg a Sammy mě pozvali na skleničku a požádali mě, abych tě přivedla sebou.“
„Spence, radši bych zůstala s tebou a milovala se s tebou celou noc a celé ráno a celé odpoledne.“
„Já vím kotě. Můžeme tam zajít na pár hodin a pak odejít. Jsou zimní prázdniny. No tak. Jen na skleničku. Kvůli mně.“
„Pokud takhle špulíš rty, tak nemohu říct ne. Fajn. Kdy se s nimi máme sejít?“
„Řekla jsem Samanthě, že jí zavolám později, abych jí řekla, jestli přijdeme. Zavolám jí hned.“
Bylo čtvrt na deset, když jsme se dostaly do našeho pokoje. Strávila jsem v autě s Ashley hodinu. Zavolala jsem Sammy a dohodly jsme se, že se sejdeme v půl jedenácté v Egu. Jakmile jsme byly na koleji, dopřály jsme si s Ashley oddělené sprchování, protože pokud bychom se sprchovaly spolu, už bychom se s ostatními nesešly. Čekala jsem, až skončí a převlékne se, abychom mohly jít.
Jen Kyla a Aiden věděli o mně a Ashley a našem vztahu. Pro ostatní jsme byly jen dvě dobré kamarádky a spolubydlící. Chtěla jsem to říct Sammy a Gregovi, protože to byli moji přátelé, ale neřekla jsem nic své nejlepší kamarádce. Jak bych mohla říct, jak šťastná jsem s Ashley Sammy před tím, než bych to řekla Georgii.
Přemýšlela jsem o tom už dost dní. Chtěla jsem o tom povědět někomu blízkému. Kyla je kamarádka, ale je to i Ashleyina sestra. Chtěla jsem to říct své kamarádce. Skoro sestře, která mi tak moc chyběla. Ale dnešní večer je čas bavit se a my vyrazíme ven a užijeme si to.
„Jsi připravená Spence?“
„Vždycky.“
Podala mi ruku a propojila naše prsty dohromady. Nastoupily jsme do jejího auta, v němž jsme se před hodinou milovaly. Možná se mi to jen zdálo, ale stále jsem uvnitř cítila její vzrušení a vlhla jsem z toho.
Ashleyina ruka byla na té mé. Milovala jsem, když to dělala. Milovala jsem všechno, co mělo do činění s ní a mnou. Od prostých doteků, přes promilované noci a čtení mi na dobrou noc, až po prohlášení, že mě miluje. Milovala jsem ji.
Ve třičtvrtě na jedenáct jsme byly před Egem. Samantha mi řekla, že nechala naše jména u vstupu a setkáme se uvnitř. Učinily jsme tak a pokusily se vmísit mezi ostatní lidi. Ego byl velice hezký klub. Dalo by se říct, že je to v tuhle chvíli jednička v LA. Držela jsem Ashleyinu ruku. Nechtěla jsem jí ztratit. Nepřestávala mě sledovat, aby si byla jistá, že jdu za ní. Byla tak roztomilá, když se o mě starala. Našly jsme Samantu a Grega a naše noc začala.
Bavili jsme se. Samozřejmě jsme nemohli pít. Tahle záležitost s věkovou hranicí je tady tak trapná. Takže jsem měla svoji panenskou margaritu. Ne že bych byla násoska nebo tak, ale co kdybych chtěla vodku? Hádám, že panenská margarita není tak špatná. Ashley se to samozřejmě netýkalo, protože jí bylo 25. I když jsem se snažila napít se z její sklenice, nenechala mě.
Seděli jsme tam spolu, když přišel nějaký kluk a sedl si hned vedle mě. Jakmile ho Ashley uviděla, stiskla mou ruku ještě pevněji. Začal mluvit, ale nemohla jsem ho přes všechen ten hluk slyšet.
„Jak se jmenuješ?“
„Cože?“
„Tvoje jméno. Jaké je tvé jméno?“ Pokaždé, když se na něco ptal, naklonil se ke mně blíž a já mohla vidět, že Ashley soptí. Snažila jsem se být zdvořilá a nezpůsobovat problémy.
„Spencer.“
„Jacob.“
„Cože?“
„Jacob.“
„Ach, fajn.“
„Chceš si zatančit?“ Tentokrát jsem ho slyšela moc dobře a stejně tak Ashley. Viděla jsem ji a opravdu z toho všeho soptila. Myslím, že žárlila. Před tím jsem ji takhle neviděla.
„Netančím.“
„Každý tančí. Pojď, ukážu ti to.“
„Ne, to je dobrý. Radši tu zůstanu sedět. Díky.“
„No tak Spencer. Jeden tanec. O nic víc neprosím.“ Pak se do toho vložila Ashley.
„Hele, řekla, že nechce tančit. Takže můžeš odprejsknout.“
„A ty jsi kdo? Její máma? No tak Spence. Jeden tanec. Slibuji.“ Nic jsem neřekla, protože opět mě Ashley předběhla. Stoupla si a začala na Jacoba ječet.
„Jmenuje se Spencer. Ne Spence. Řekla ne. Čemu na tom ta tvoje vymaštěná hlava nerozumí? Mám ti to vyhláskovat? N-E. Tak prosté.“
„Co máš za problém?“
„Můj problém jsi ty a tobě podobní, kteří nechápou, že ne znamená ne.“ Za všeho toho křiku ustala hudba a myslím, že prakticky všichni se dívali k našemu stolu. I kdybych se snažila říct Ashley, ať toho nechá, neudělala by to. Samantha s Gregem na mě hleděli.
„Co jsi zač? Její kluk?“
„Ne, jsem její holka, kreténe. Takže vypadni. Debile.“ Nemůžu uvěřit tomu, co právě řekla. A přede všemi. Před Samanthou a Gregem. Teď jsem byla naštvaná na Ashley. Neměla to dělat. Vstala jsem a opustila klub, aniž bych se ohlédla na Ashley volající mé jméno.
„Spencer, Spencer, prosím počkej. Spencer.“
Neohlédla jsem se. Právě teď jsem nemohla. Jakmile jsem vyšla ven, měla jsem štěstí, protože jsem rovnou našla taxi. Ashley stále volala mé jméno. Nechala jsem ji tam. Nemohla jsem uvěřit tomu, co právě udělala. Jak jen mohla? Proč si s tím klukem nedala pokoj? O nic nešlo. Prostě si se mnou jen chtěl zatančit. Já s ním nešla. Tak proč? Taxikář se mě zeptal, kam pojedeme. Nevěděla jsem. Jediné, co jsem měla na mysli, bylo, že chci být u moře. Na místě, které mě nejvíc uklidňuje.
Nedokázala jsem vypnout mozek. Nedokázala jsem dostat Ashley z hlavy. Nepřestávala jsem ji vidět, jak utíká a snaží se mě chytit. Pořád jsem ji slyšela volat mé jméno. Potřebovala jsem jít. Potřebovala jsem být sama. Možná jsem reagovala přehnaně, ale znám se. Vím, jaká jsem. A když jsem na tom takhle, potřebuji být sama se svými myšlenkami. Pokud bych zůstala, mohla bych říct něco nepatřičného. A zrovna teď dělám správnou věc.
„Kam to bude slečno?“ Nesnáším taxíky. Tady i všude jinde. Prostě nevěřím taxikářům. Skousla jsem si ret a doufala, že mě nenajdou znásilněnou v nějaké uličce.
„Na pláž.“
„Na kterou přesně?“ Na kterou přesně? Nemám do hajzlu ani tušení. Pokaždé, když jsem byla na pláži, byla jsem tam s Ashley. Ani si nepamatuji, jak se to tam jmenovalo. Doprdele.
„Je nějaká pláž poblíž?“
„Ano, je tu pláž. Budeme tam za deset minut.“
Dívala jsem se z okna a přemýšlela o tom, co se stalo před pár minutami. Nebyla jsem naštvaná na Ashley, protože řekla tomu Jacobovi, aby zmizel. Popravdě se mi to líbilo, protože to bylo poprvé, co jsem ji viděla žárlit. Ve skutečnosti to bylo podruhé. Přiznala se, že žárlila na Mika. Zlobila jsem se, protože zničehonic vyoutovala mě, nás, před Sammy a Gregem. Neřekla jsem, že bych jim to nikdy neprozradila, ale tohle nebyla ta správná chvíle. Chtěla jsem jim to říct, zatímco bychom seděli u kafe nebo se dívali na film. Nějak tak. Ale ona byla tak naštvaná na toho kluka, že se nedokázala ovládnout.
Občas to přeháním. Všechno moc rozebírám a nedokáži vypnout hlavu. To je tak špatné. Právě teď si myslím, že mi hlava vybuchne a k tomu všemu musím dávat pozor na taxikáře pro případ, že by na mě chtěl něco zkoušet. Hrála jsem si se svými klíči. Není špatné být připravena.
„Jste místní?“
„Cože?“
„Jste místní? Protože nemáte americký přízvuk. Předpokládám, že nejste odsud.“
„Ne.“
„Odkud jste?“ Ještě jednou jsem se na něj podívala. Nepřipadal mi jako maniak nebo psychopat, ale kdo ano před tím, než se přiznají ke spáchání zločinu? Viděla jsem Myšlenky zločince, Mentalistu, Kriminálky a všechny tyhle seriály.
„Už tam budeme?“
„Je hrozný provoz. Myslím, že by bylo lepší, pokud bychom uhnuli z hlavní silnice a jeli jinudy. Bylo by tam méně aut.“ Napadají mě né moc hezké myšlenky. Cítím, jak mi srdce začalo rychleji bušit. Musím zůstat v klidu a nedat mu najevo, že se bojím.
„To je v pohodě. Můžeme zůstat na hlavní. Nepospíchám.“
„Jak si přejete slečno.“
Už jsem vám to říkala a zopakuji to. Viděla jsem tolik hororů, že pokaždé, když musím někam jet, modlím se. Můžete se mi smát, jak je libo, ale tak to prostě cítím.
„Jsme tady. 20 dolarů.“ 20 dolarů za desetiminutovou cestu? No, bylo to víc kvůli tomu provozu, ale stejně. 20 dolarů? Zloději.
„Tady.“
„Příjemnou noc přeji.“
„Jo.“
Děkovala jsem Bohu, že mě ochránil před znásilněním v nějaké uličce. Ale nepřestávala jsem dělat ty samé chyby. Jsem na pláži, sama, o půlnoci. Hezky Spencer. Někdy dělám chybná rozhodnutí a opustit Ego sama bylo jedním z nich.
Pokusila jsem se najít svůj mobil a zavolat Ashley, abych se jí omluvila, že jsem jí tam takhle nechala, ale nemohla jsem ho najít. Začala jsem znovu panikařit. Tohle fakt není dobrý den. A dala jsem svých posledních 20 dolarů taxikáři. Doprdele, doprdele, doprdele. Ne nadarmo se říká ‚mladá a blbá‘, protože poprvé v životě si připadám tak strašně blbá. Blbá, za svou reakci, blbá, že jsem utekla od Ashley a při tom bych se s ní cítila tak bezpečně, blbá, že jsem si sebou nevzala víc peněz. Prostě blbá. A kde jsem kurva nechala svůj telefon? Chci domů. Chci svoji mámu, svou rodinu. Chci prostě domů.
Sedím sama na té pláži a brečím. Uklidňuje mě, že tu jsem, ale zrovna teď chci Ashley. Taky mě dokáže utišit a chci jí povědět, jak moc mě to mrzí.
„Jsem tak blbá. Tak blbá.“
„Ne nejsi.“
Ashley! Jak? Ona mě našla? To se mi musí zdát, protože jak by mě mohla najít?
„Ash?“
„Věděla jsem, že tu budeš.“
„Jak?“
„Miluješ moře. Je to jediné místo, které tě uklidňuje. Doufala jsem, že tu budeš a díkybohu jsem se nemýlila.“ Tak dobře mě zná.
„Omlouvám se. Moc se omlouvám Ash za to předtím. Jsem blbá. Fakt jsem.“
„Omlouvám se Spence. Neměla jsem to udělat ale…s tebou cítím věci, které jsem nikdy dřív necítila a někdy si prostě nedokáži pomoct. Viděla jsem toho kluka a vytočil mě.“
„Odmítla jsem ho Ash. Slyšela jsi mě. Několikrát.“
„Zlato, jsi pořád mladá. Byla jsi k tomu klukovi zdvořilá. Kluci nechápou, co znamená ‚ne‘. A mimoto si pamatuji, jak tě naposled…skoro…“ Vím, na co narážela, pořád si pamatuji ten den, nebo noc, abych byla přesná.
„Já vím zlato.“
„Ne nevíš. Spence, když jsi mi řekla, co se té noci stalo, chtěla jsem najít toho chlapa, co ti to málem udělal a nakopat mu prdel. Když jsem spatřila toho kluka v Egu na tebe sahat, vybuchla jsem. Vzpomněla jsem si na tu noc, a že jsem tam nebyla, abych tě ochránila. Byla to moje chyba a to já tě svým jednáním přiměla, abys odešla z našeho pokoje. Já…“
„Přestaň, ano? Ta noc je už za námi. Nic se nestalo a ty mě Ash nemůžeš chránit přede všemi.“
„Můžu a slibuji ti to.“
„Můj rytíř v zářivém brnění.“
„K tvým službám.“
„Zavolala bych ti Ash, ale někde jsem nechala svůj mobil. Musela jsem ho ztratit.“
„Já ho mám. Volala jsem ti několikrát, hned jak jsi nasedla do taxíku, ale nebralas mi to. Myslela jsem, že se mnou nechceš mluvit. Vrátila jsem se dovnitř a řekla ostatním, co se stalo. Pověděli mi, že sis zapomněla telefon na stole. Bála jsem se o tebe. Víš to? Už to znovu nedělej. I když na mě budeš naštvaná, už mě takhle neopouštěj. Zůstaň, křič na mě, klidně mě uhoď, ale neopouštěj mě.“ Mohla jsem vidět, že jsem svým jednáním Ashley ublížila. I mě bolelo, že ji takhle vidím.
„Spence, všechno tohle, co k tobě cítím, je pro mě tak nové. Nikdy jsem nic takového k nikomu necítila. Nevěděla jsem, co je to žárlivost, dokud jsem tě nepotkala. A to jsi tenkrát ani nebyla mou. Chci tě chránit, milovat a starat se o tebe. Nechci tě děsit, ale jsem do tebe tak moc zamilovaná. Nedokážeš si ani představit jak moc.“
„Ash, nejsi v tomhle všem sama. I pro mě je to nové. Jsi moje v první v tolika ohledech. Jsi první, do koho jsem se zamilovala, milovala se s ním a byla s ním ve vztahu. A nezapomínej, že jsi holka a ne kluk. Takže je to všechno i pro mě úplně nové, ale jsme tu spolu, to je nejdůležitější. Ano?“
„Ano, takže mi odpouštíš, že jsem to o nás prozradila?“
„Pokud mi odpustíš moji přehnanou reakci?“
„Platí.“
„Co říkali Sammy s Gregem?“
„Ve skutečnosti jsem nezůstala, abych to zjistila. Hned jsem vyrazila najít tě. Takže hádám, že se s nimi znovu uvidíme?“
„Asi jo. Budou mít určitě otázky. Budeš mě držet za ruku?“
„Vždycky zlato.“
Chvilku jsme tam zůstaly. Objímala mě a já se okamžitě cítila v jejím náručí v bezpečí. Pak jsme vyrazily, protože mi začala být zima. Bylo půl druhé, když jsme se dostaly do Ashleyina auta. Když jsem si zkontrolovala mobil, našla jsem tři zprávy od Sammy.
‚Zavolej mi, až si tohle přečteš.‘
‚Spence, doufám, že jsi v pořádku a Ashley tě našla.‘
‚Spencer, máme starosti. Zavolej mi.‘
Rovnou jsem to udělala. Nechtěla jsem, přidělávat starosti dalším lidem. A byli to dobří kamarádi. Měla jsem štěstí, že jsem je potkala.
„Čau Sammy.“
„Spence, ach můj Bože. Ashley tě našla?“ Pohlédla jsem na Ashley a usmála se. Ashley mě našla. Vždycky to dokáže.
„Ano, našla.“
„Už to nikdy nedělej ty bláznivá Řekyně. Ano? Tohle není Řecko. Copak jsi neviděla naše filmy? Venku pobíhá spousta magorů.“
„Já vím, omlouvám se lidi. Řekni Gregovi, že mě to mrzí.“
„Vyřídím. Řekni Ashley, že jí děkuji.“
„Řeknu, ale za co?“
„Že se stará o mou kamarádku, a že ji miluje.“ To jsem nečekala. Sammy mě vyvedla z míry. Vůbec jí nevadilo, že ví o mně a Ashley? Mně a Ashley? Jako o vztahu dvou holek?
„Vyřídím jí to,“ řekla jsem a usmívala se na Ashley. Tentokrát mi úsměv vrátila a propletla naše prsty.
„Uvidíme se zítra?“
„Ano. Můžete se s Gregem stavit ve Starbucks, pokud budete chtít.“
„Fajn, dohodnuto. Uvidíme se zítra.“
„Ahoj Sammy.“
„Ahoj Spence.“
Zaklapla jsem telefon a hleděla na něj. Sammy to vzala v pohodě. A já se bála, že ne. Jsem ráda, že jsem se pletla. A teď jsem se cítila víc v klidu. Víc uvolněnější. Měla jsem Sammy moc ráda. Ne tímhle způsobem. Mojí jedinou láskou je Ashley. Nikdo jiný.
Jakmile jsme byly zpět na kolejích, nemohla jsem se dočkat, až na sobě ucítím Ashleyiny ruce. Ne v tom sexuálním smyslu. Jen jsem ji chtěla cítit. Jak mě drží a líbá.
„Kotě, cítíš se dobře? Nemám ti něco donést?“
„Ano, sebe.“
„Zlato, mě už máš. Celičkou.“
„Ash, mohla bys jít sem?“
Seděla jsem na kraji postele. Ashley se postavila přede mne a já ji prostě objala kolem boků a poslouchala její srdce. Tlouklo rychle.
„Zlato? Srdce ti rychle tluče.“
„To je kvůli tobě. To ty přiměješ moje srdce rychle bít Spence. Pokaždé, když se na mě podíváš, dotkneš se mě, držíš mě a miluješ se se mnou. Moje srdce bije jen pro tebe.“
„A moje bije jen pro tebe. Ash, ještě jednou se omlouvám za dnešek.“
„Spence, obě jsme udělaly chybu. A opět uděláme. Na čem ale záleží nejvíc, je, abychom byly schopné si k sobě vždycky najít cestu.“
„Ty jsi mě dnes našla.“
„Vždycky to udělám.“
„Jak je možné, že jsi tak moudrá?“
„Jsem starší kotě a ty jsi mladá.“
„Jo jasně. Jak myslíš babčo.“
„Jak jsi mě to nazvala?“
„Babčo.“
„Zopakuj to a budeš toho litovat.“
„Babčo, babčo, babčo.“
„Řekla sis o to.“
To ano. Moje chyba. Myslíte si, že jsme měly sex? To se lidi pletete. Sladce jsme se milovaly. To je to, co vždy dělám s mou Ashley.
Je to pravda. Pokud jste ve vztahu s někým, koho opravdu milujete a on vám to oplácí, měsíce se zdají jako dny. Takový pocit mám s Ashley. Už je květen a jsme spolu od října. Osm nádherných měsíců.
Být s Ashley změnilo celý můj pohled. Nečekala jsem, že bych se mohla tak hluboce zamilovat do dívky. Nečekala jsem, že bych mohla mít ráda holku v tomhle směru. Ale dospěla jsem k přesvědčení, že se zamilováváte do osoby, ne pohlaví.
Vím, že existují dívky, které ani neuvažovaly o tom, políbit jinou holku. Ale hluboko uvnitř vím, že se jen bojí, že by se jim to mohlo líbit. Láska vám zaklepe na dveře ve chvíli, kdy to nečekáte. Nevíte, pro koho zahoříte. Pohledný kluk, nádherná a úžasná dívka.
Jsem teplá? Co z vás opravdu dělá teplou? Být ve vztahu a milovat se s holkou? No, nemyslím si, že jsem teplá. Nemám ráda nálepky. Nesnažte se nějak označit, protože, když se nad tím zamyslíte, je to všechno lež. Heteráci mohou být teplí, teplí mohou být hetero. Takže nikdy nevíte, z koho se vám rozbuší srdce. Pro mě je to Ashley. Vždy mi srdce uhání jak splašené, když mě políbí. Když se na mě podívá. Když mě drží v náručí. Nečekala jsem, že bych se do ní zamilovala, ale stalo se. A díky ní jsem každý den šťastná.
Samozřejmě teď můžu mluvit o svém vztahu s Ashley se Sammy a Gregem. Vědí o nás. Popravdě mi Sammy řekla, že už to nějak poznala. Nedokázala mi to vysvětlit, když jsem se jí ptala, ale řekla mi, že měla takový pocit. Povídala, že kdykoliv jsem mluvila o Ashley, měla jsem v očích jiskru, kterou nikdy dřív neviděla. Hádám, že je to pravda. Kdykoliv o ní mluvím, mám také ten pocit. Ale nejdůležitější osoba mého života to stále neví. Ještě jsem to neřekla své nejlepší kamarádce. Moje rodina to neví. Nestydím se. Jen se bojím. Vím, co si asi myslíte. Pokud vás vaše rodina bezpodmínečně miluje, nebudou mít problém. Věc se má tak, že já vím, že mě moje rodina miluje. A to hodně. Ale nevím, co si budou myslet, až jim to povím. Měla jsem osm měsíců, abych si to důkladně promyslela a pořádně to s Ashley probrala, ale stejně na to musím myslet. Ashley byla zlatíčko. Ani jednou na mě v tomhle netlačila. Nechtěla, abych cítila to co ona, když na to její máma přišla. Řekla mi, že tu pro mě bude, až jim to budu připravená říct.
Věc se má tak, že prvního června se vracím zpátky do Řecka. Neviděla jsem své rodiče rok a tak moc se mi po nich stýská. Zůstanu tam tři měsíce a vrátím se na začátku školního roku. Ashley o tom ví a nemá radost z toho, že odjedu na tak dlouho. Dokonce mi řekla, že pojede se mnou. Na začátku jsem o tom uvažovala, ale nejsem si jistá, že by to byl nejlepší nápad. Ale také od ní nechci být. Nepřestáváme o tom mluvit. Jako teď…
„Spence, jsem s tebou každý den. Co si bez tebe počnu tři měsíce? Nemůžu bez tebe spát.“
„Zlato, prosím. Už jsme o tom mluvily tolikrát. Nejsem proti, abys jela do Řecka, ale chápej, že to pro mě bude těžké.“
„Alespoň bych věděla, že se s tebou můžu vidět. Možná ne každý den, ale byla bych s tebou ve stejné zemi. A za pár týdnů máš narozeniny. Chci být u toho, až ti bude devatenáct Spence.“
„Ash.“
„Prosím.
„Zlato, prosím nedělej mi to ještě těžší, než už to je.“
„Ale Spence.“
„Ash prosím. Můžeme o tom teď přestat mluvit? Neodjíždím zítra. Zbývají ještě dva týdny.“
Není to tak, že nechci, aby se mnou jela. Jenom se znám. Bylo by dost obtížné, vysvětlit to mým rodičům. A jsem pořád mladá. Nenechali by mě zůstat přes noc venku. A Georgia stále neví o mě a Ashley. Plánuji jí to říct, hned jak tam budu. Nemůžete jí to říct po telefonu. ‚Čau G, víš co? Zamilovala jsem se. A do holky mimochodem.‘
Takže pro teď nevím, co se bude dít. Všechno je nejasné. Nemějte mi za zlé, že nenechám Ashley jet se mnou. Nebylo by to k ní fér.
„Spence, já tě vážně občas nechápu. Nedokážu v tobě číst a to mě děsí. Pokud bych se tě na něco nezeptala, tak mi to sama neřekneš. Já nedokáži pochopit, proč by mělo být problém, kdybych jela s tebou. Byla bych jenom tvoje kamarádka. Myslíš si snad, že půjdu k tvojí mámě a řeknu ‚Ráda Vás poznávám. Jsem přítelkyně Vaší dcery.‘? Ale nemůžu tě nutit do něčeho, co nechceš.“ Nelíbilo se mi, co se dělo. Nechtěla jsem ji rozesmutnit. To jsem neměla v úmyslu. Jen jsem…Kurva. Z téhle situace se zblázním a dusím se.
„Ash, za 15 minut se vrátím.“
„Tohle děláš pokaždé. Kdykoliv na tebe přitlačím, tak odejdeš. Nemůžeš pokaždé odejít Spence. Prostě nemůžeš. Někdy musíš zůstat a čelit pravdě. I když se ti nebude líbit, pořád to bude pravda.“
Ashley měla pravdu. Když na mě začne tlačit, odcházím. Ale nemůžu zůstat. Musím odejít. Abych přemýšlela.
Přistoupila jsem k ní, vzala její tvář do dlaní a něžně ji políbila na ústa.
„Slibuji, že se vrátím.“
„Miluji tě Spence. Tak moc tě miluji, ale někdy mám pocit, že nejsi ochotná se snažit tolik jako já.“
„Ash, prosím tohle ne. Ty víš, co k tobě cítím. Oddala jsem se ti. Cokoliv jsem, jsem tvoje. Ale prosím tohle nedělej.“
„Zůstaň. Neodcházej. Zůstaň tady, abychom to mohly urovnat. Spence, s tebou jsem se naučila vyjadřovat své pocity. Nikdy jsem to s nikým nedělala. Víš o všem, co cítím, protože ti to řeknu, ale kdykoliv něco cítíš ty, prostě to v sobě uzavřeš.“
„Ash, já se snažím. Prosím netlač na mě ještě víc. Víš, jaká jsem.“
„Fajn, tak jdi. Když to tak chceš, tak jdi.“ Postavila se, pohlédla mi do očí a mně se nelíbilo, co jsem viděla. Mohla jsem v její tváři spatřit zklamání. Něco, co jsem tam před tím neviděla a něco, co se mi nelíbilo. Ale udělala jsem to, co mi řekla. Odešla jsem.
Vím, že jsem měla zůstat. Vím, že jsem jí měla říct, ať jede se mnou. Všechno by bylo jednodušší. Ale nic není tak snadné, jak myslíte.
Ashley a já jsme byly v milostném vztahu osm měsíců. Měly jsme i slabší chvilky. Obvykle se nehádáme. Ale přeme se. A pokaždé kvůli tomu samému. Jaká jsem. Proč nevyjadřuji své pocity. Prostě taková jsem. To neznamená, že bych ji milovala méně. Miluji ji. Hrozně moc. Ale každý člověk je jiný. Jak říká moje mamka ‚nemáš všechny prsty stejně dlouhé.‘ A já se snažím. Možná to nedokáže vidět, možná je to moje chyba, že to nedávám víc najevo, ale snažím se.
Já jsem velice společenská. Jsem ráda mezi lidmi, povídám si a dělám si nové přátele. Pokud něco víte o horoskopech, víte, že Blíženci takoví jsou. Ale Blíženci umí být velice uzavření, co se týče jejich emocí. Nepoznáte, co právě cítí a oni vám to řeknou až po pár dnech, možná i týdnech. Nemůžu změnit, jaká jsem. Byla jsem taková devatenáct let. Ale snažím se, protože miluji Ashley. A věřte mi. Nechcete, aby vám Blíženec řekl, co si myslí právě v danou chvíli. Takže všechno, co dělám je, že si to uzavřu v sobě a dostanu to ze sebe až o pár dní později. Ale s Ashley tohle dělám okamžitě. Tohle ale není schopná pochopit a možná je to moje chyba. Nemůžu za to vinit ji. Pokud bych byla na jejím místě, cítila bych to stejně.
Asi se divíte, proč vám to všechno proboha vyprávím. Snažím se, abyste se do mě pokusili vcítit. Pochopit, kdo jsem. Odkud pocházím. Kdo je Spencer Carlinová.
Zůstala jsem venku víc jak 15 minut. Hádám, že čas běží rychleji, když přemýšlíte. Procházela jsem se před kolejemi, když jsem spatřila známou tvář, tu, kterou jsem neviděla už měsíce. Mike. Nevím, kde se toulal celou tu dobu, ale musím říct, že jsem byla zaměstnána svou přítelkyní.
„Miku, čau. Kde ses toulal?“
„Ach Spencer. Čau.“ Podle jeho výrazu jsem viděla, že jsem ho překvapila.
„Takže, kde jsi byl? Neviděla jsem tě v kampusu.“
„Však víš. Tady a tam.“
„Chápu. Jak se máš? Řekni mi nějaké novinky.“
„Spencer, omlouvám se, ale musím jít. Promluvíme si někdy jindy?“
„Dobrá?“
Vůbec se nezdál ve své kůži. Byl jako děcko, kterého jeho matka přistihla při něčem špatném. A co tu v tuhle dobu dělal? Nebylo moc brzy, ale ani pozdě. Nezůstala jsem, abych to zjistila. Chtěla jsem se vrátit k Ashley. Doufala jsem, že se už na mě nezlobí.
Když jsem došla k našemu pokoji, uviděla jsem, že jsou dveře lehce pootevřené. Nejdříve jsem si myslela, že Ashley šla do koupelny nebo tak něco, ale ne. Slyšela jsem její hlas zevnitř. Byla tam s někým dalším, a když jsem otevřela dveře, spatřila jsem s kým, ale byla bych radši, kdyby ne. Viděla jsem, jak Ashley líbá Sarah.
Neodešla jsem jako obvykle. Neutekla jsem, jak vždycky říká Ashley. Pro jednou jsem měla utéct, ale zůstala jsem a dívala se na ně.
„Spencer, není to tak, jak myslíš.“
„Vážně Ashley? Protože já si myslím, žes mě líbala.“
„Drž hubu Sarah. Spencer, není to tak, jak myslíš. Věř mi. Přišla si promluvit, pokusila se mě políbit a já jsem ji zrovna chtěla odstrčit, když jsi vešla.“
„Jo jasně. Nepřestávej si to říkat Ashley.“
„DRŽ HUBU SARAH. Spence?“
Nedokázala jsem nic říct. Stála jsem tam jako socha a dívala se na mou přítelkyni a její ex, jak ji mám nazvat? Bonus? Víc než jen jednorázovka? Vážně, nevím, jak mám Sarah nazvat. Možná šílená děvka?
Ashley odstrčila Sarah a přišla blíž ke mně. Vzala mou tvář do dlaní a já zavřela oči. Snažila jsem se nevěřit tomu, co jsem právě viděla. Snažila jsem se nenechat skanout své slzy. A Ashleyiny ruce na mé tváři byly tak hřejivé a příjemné.
„Zlato, prosím podívej se na mě. Nikdy bych ti tohle neudělala. Miluji tě víc než sebe. Prosím zlato. Spence, prosím podívej se na mě.“
Otevřela jsem oči a viděla, jak na mě hledí. Moje srdce vědělo, že mi říká pravdu, ale mysl mi tvrdila něco jiného. Moje mysl věřila, že Ashley líbala holku, která jsem nebyla já.
„No ráda jsem tě viděla Ashley. Zavolej mi, až budeš potřebovat někoho, kdo by tě potěšil. Vím, co máš ráda. Nezapomínej na to.“ Ashley ode mne odvrátila oči a otočila se k Sarah.
„Poslouchej mě ty krávo. Nikdy nebylo žádné my. Nikdy. Pokud se ke mně znovu přiblížíš, nechám tě strčit pod zámek. Rozumíš? Drž se kurva ode mě!“
Vyhodila ji z pokoje, a jakmile byla Sarah pryč, opřela se čelem o dveře a pak se pomalu otočila ke mně.
„Spence?“
„To je dobrý.“
„Spence zlato, prosím věř mi. Nelíbala jsem ji. Nikdy bych tě nepodvedla. Nikdy bych ti to neudělala.“
„Ash, neříkej nikdy. Obě víme, že se to jednoho dne může stát. Takže neříkej, že bys to nikdy neudělala.“
„Tohle NIKDY neudělám. To vím. Spence?“
„Ano?“
„Prosím řekni, že mi věříš.“
„Jak by ses cítila, pokud bys mě líbala moje ex? Věřila bys mi pak?“
„Samozřejmě, že bych ti věřila.“
„Jsi si tím jistá Ash? Jsi si stoprocentně jistá?“ Neřekla na to nic, protože věděla, že by jí proběhlo hlavou to, co se honí hlavou mně právě teď.
„Myslím, že jsem dostala svou odpověď.“
„Ale Spence, já ji nelíbala. Ona líbala mne. Nevím, co má doprdele za problém. Nepamatuješ si to posledně?“
„Pamatuji. A půlka mne ti věří. Vím, že bys mi to neudělala, ale právě teď nevím, čemu mám věřit Ash.“
„Že tě miluji. Že miluji jen a jen tebe.“
„A já ti věřím.“
„Tak proč se o tom pořád bavíme?“
„Myslím, že bych se měla přestěhovat k babičce s dědou, než odletím.“
„COŽE?“
„Už jsem je dlouho neviděla. Myslím, že bych s nimi měla zůstat na ty poslední dva týdny.
„Nemůžeš svou babičku vystát a chceš u nich zůstat? Koho se to snažíš obelhat? Chceš se ode mě držet dál, protože mi nevěříš. Zase utíkáš. Nemáš ani odvahu mi říct, proč odcházíš. Jen mi řekni, co cítíš.“
„Cítím, že na mě hrozně moc tlačíš Ash. Tak moc na mě tlačíš a dusíš mě. Nedokážeš ani pochopit, jak se cítím. Ani se nesnažíš.“
„Cože? Já se nesnažím o nic jiného, než tě pochopit. Vím, čím si se vším tím procházíš a…“
„Přestaň! Pokud bys to věděla, netlačila bys na mě. A po tom všem se vrátím a vidím tě, jak líbáš někoho jiného.“
„Nelíbala jsem ji. Kolikrát ti to mám ještě říkat? Myslím, že toho jenom využíváš, abys měla záminku, abys odešla.“
„Věř si, čemu chceš.“
„Takže takhle to je? Odcházíš?“
„Ano.“
„A co z toho pro nás vyplývá?“
„Nerozcházím se s tebou, pokud se ptáš na to. Tedy, pokud se nechceš ty rozejít se mnou.“
„Já se s tebou nerozcházím, ani to nemám v úmyslu. Jen se to snažím pochopit.“
„Myslím, že bychom si měly dát pauzu.“ Nemůžu uvěřit tomu, co právě říkám. Nemůžu uvěřit tomu, co jsem právě řekla. Ale už to nemohu vzít zpátky. Věřím, že tyhle tři měsíce, které budu pryč, nás donutí přemýšlet. Potřebujeme to. Já to potřebuji.
„Pauzu?“
„Nerozcházíme se.“
„Promiň, že ti asi nedokáži rozumět. Pauza je v podstatě rozchod. Pokud tě někdo požádá o pauzu, tak je to jen oddálení rozchodu.“
„Fajn, tak ne pauzu. Ale nebudu tu, takže to bude tak trochu pauza, nemyslíš?“
„Pokud to tak chceš.“
„Ash, miluji tě. Vůbec o tom nepochybuj. Ano? Miluji tě, ale právě teď si myslím, že je tohle všechno…Já nevím.“
„Můžu ti alespoň volat nebo psát?“
„Ano, můžeš. Neodřezávám tě ze svého života Ash. Chci tě tu Ash. Jen si teď myslím, že to bude pro nás nejlepší. Je tu teď příliš moc emocí.“
„Já to nechápu.“
„To nemusíš. Sbalím si a zítra odejdu.“
„Tak rychle?“
„Ano.“
„Spence?“
„Mmm?“
„Miluji tě. Nikdy na to nezapomeň.“
„Nezapomenu, dokud si budeš pamatovat, že tě také miluji.“
Naposled jsme si usnuly v náručí. Na tři měsíce a dva týdny nebudu s Ashley. Neuvidím ji. Špatné rozhodnutí? Možná. Ale právě teď to tak cítím a pro jednou jsem jí řekla, co cítím právě v tu chvíli.
Z Ashleyina pohledu
Měli jste už někdy tenhle pocit? Pocit, který máte potom, co se vám něco špatného zdálo, ale cítíte se lépe, protože víte, že to byl jen sen. Já ten pocit mám, ale nesním. Žiji si svůj zlý sen a je to moje skutečnost. Protože vážně, pokud byste se mě ptali, nedokáži pochopit, co se to děje. Co mi Spencer řekla.
Poté, co jsem ji slyšela říkat, že si potřebujeme dát pauzu, se mi roztříštil svět. Myslela jsem, že jsem se přeslechla, ale zopakovala to a já poznala, že jsem slyšela dobře již na poprvé. Co se to dělo v její hlavě? Nevěděla jsem. Pořád to nevím. Protože ona se nedokáže otevřít. Protože…Já fakt nevím.
Nečekala jsem, že někdy ucítím takovou bolest. Byla jsem tou, jak obvykle říká Kyla, která způsobuje bolest, ale nikdy ji nezažije. Hádám, že všechno je jednou poprvé. Spencer mne přiměla cítit tuhle bolest. A teď vím, jaké je to cítit se zlomeně. Nepřestávám přemítat, jestli potřebuje čas ode mě, jestli potřebuje být sama, jestli je tohle všechno na ni moc, jestli moje láska nestačí. Protože, když jsem hleděla na její tvář, když říkala ‚myslím, že potřebujeme pauzu‘, vypadala dost vážně. Jako by věděla, co chce. Jako by to už zvažovala. A já ke všemu byla nevšímavá.
Se všemi těmi sračkami, které se mezi námi děly, se zničehonic objevila Sarah. Začínám věřit, že má nějaký vážný problém a je mnou nějak posedlá. Žije si ve světě, kde jsme spolu. Když jsem ji viděla na svém prahu, chtěla jsem být zdvořilá, protože jsem věděla, že má problém. Zdála se v pohodě, jenom jsme si povídaly, když najednou začala říkat různé věci a zničehonic mě políbila. A s mým štěstím to Spencer viděla.
Ptala se mě, jestli bych vyšilovala, kdybych ji viděla líbat se s její ex. Rozhodně. Měla pravdu. Nikdo nechce vidět svého partnera líbat někoho jiného. Žárlila jsem na Mika a to s ním ani k ničemu nedošlo. Kdybych ji viděla líbat se s ním, zbláznila bych se. Ale chtěla jsem, aby mi věřila, protože pro rány boží bych jí to nikdy neudělala. A to myslím vážně.
Nečekala jsem, že pro někoho tak moc zahořím. Nečekala jsem, že se zamiluji na první pohled. Protože jsem se do ní zamilovala ve chvíli, kdy do mě vrazila v tom supermarketu. Takže tohle všechno teď je na mě trochu moc. Nemůžu uvěřit tomu, že je pryč a já jsem sama v tomhle zasraném pokoji bez ní. Nevím, co dělat. Napsat jí? Zavolat jí? Prostě čekat? Já vážně nevím. Vím jen to, že za dva týdny odletí. Bude ode mne pryč měsíce. A co mě bolí víc, je, že mě nechce sebou.
Myslí si, že na ni tlačím. Možná ano, ale chci, aby byla otevřenější. Nikdy bych na ni netlačila, aby to řekla svým rodičům. To bych jí neudělala. Pokud bych ji měla, bylo by mi jedno, pokud by o tom nikdo jiný nevěděl. Jen ona a já by stačilo.
Spencer je mou první v tolika ohledech. Pokud si myslíte, že jsem dřív byla otevřený člověk, tak zkuste hádat znovu. Nebyla jsem a pořád nejsem. I když k ní být chci. Chci jí říct, co k ní cítím, jak moc ji chci. Chci s ní sdílet svět, ale ona se přede mnou uzavírá. Vím, že se snaží. A vím, že jsem na ni tentokrát tlačila moc. Podívejte se, kde teď jsme.
Je to už dva dny a já nereaguji na svůj telefon, ani nechci opustit svůj pokoj. Ještě přede dvěma dny náš pokoj. Nenapsala mi, nezavolala. Už na mne začala zapomínat. Můj telefon začal opět zvonit a byla to stejná osoba jako předtím. Kyla. Nehodlala jsem to zvednout. Nehodlala jsem s nikým mluvit.
„Hned zvedni ten svůj zatracený telefon a otevři ty zasraný dveře.“
Byla venku před pokojem a poprvé jsem ji slyšela klít. Kyla to nikdy nedělala. Přemýšlela jsem o tom, že neotevřu a nechám ji tam, ale začala by ječet a já nechtěla způsobovat scény. Takže jsem udělala to, o co mě ne moc zdvořile požádala.
„I tobě ahoj.“
„Zbláznila ses? To nemůžeš zvedat telefon? Co je s tebou?“
„Co chceš Kylo?“ Řekla jsem a bylo mi jedno, jestli zůstane nebo ne. Bylo mi jedno úplně všechno.
„Jsi v pořádku?“ Neodpověděla jsem. Byla jsem? Ne, nebyla. Chtěla jsem zpátky svou přítelkyni.
„Jsi tu z nějakého důvodu?“
„Chtěla jsem tě zkontrolovat. Spencer…“ když jsem uslyšela její jméno, obrátila jsem tvář a pohlédla na svou sestru. Spencer. Už mi chyběla. „Spencer mi zavolala a řekla mi, co se stalo.“ Požádala mě, abych tě zkontrolovala, ale tys mi nezvedala ten zkurvený telefon. Myslela jsem, žes udělala nějakou blbost.
„Ona ti řekla, co se stalo? Vážně? Ona skutečně někomu něco řekla? To je hezké.“ Samozřejmě jsem byla sarkastická. Neočekávala jsem, že by Spencer řekla Kyle, co se přihodilo. Věděla jsem, že jsou kamarádky, ale Spencer nerada cokoliv sdílí. Obzvláště, když se to týká nás.
„Ashley, řekla mi, že odešla a že zůstane u svých prarodičů a pak, že odlétá do Řecka. Co se stalo?“
„Ach, ona ti to neřekla?“
„Ne. Ptala jsem se jí, ale nic mi neprozradila. Jen mi řekla, ať na tebe dám pozor.“ Byla jsem mrcha. Vím to. Zrovna se mi všechno přehrávalo v mysli a já dokázala myslet jen na to, jak je to všechno posraný.
„Jak je to od ní milé. No, já nepotřebuji pomoct Kylo. Jsem v pohodě.“
„Jo, to vidím. Tak co se přihodilo?“
„Kylo, běž prosím.“
„Ne, nikam nejdu. Pověz mi, co se stalo.“ Začala jsem cítit něco, co bych neměla.
„Kylo, řekla jsem, abys šla. Odejdi. Nechce se mi mluvit.“ Přišla blíž tam, kde jsem seděla a dotkla se mého ramene.
„Ashley, to jsem já. Prosím, řekni mi to.“ Otočila jsem hlavou a už jsem měla slzy v očích. Už jsem je nedokázala zadržet. Jedinkrát, kdy jsem brečela, bylo, když jsem se dozvěděla, že táta zemřel. Od té doby jsem neplakala. A Kyla mě nikdy brečet neviděla. Nedokázala jsem přestat. Prostě jsem nemohla. A byla jsem ráda, že tam Kyla pořád byla, protože i když bych to nepřiznala, chtěla jsem mít někoho u sebe.
„Ash, jsem tady, ano? Proč se nesebereš a nezůstaneš v našem bytě? Co? Bude to sranda.“ Osušila jsem si slzy a jen přikývla. Nemohla jsem tu zůstat. V pokoji, kde jsme sdílely tolik úžasných chvil. „Chceš, abych ti pomohla s balením?“
„Ne, to je dobrý. Vezmu si jen malý baťůžek a později se vrátím. Díky Ky.“
„Za nic. Jsi moje sestra.“
„To ano, ale jen nevlastní. Na to nezapomeň.“
„Ha ha. Ale jsem tvoje oblíbená nevlastní sestra.“
„Jo, jo.“
Sbalila jsem si pár věcí a následovala Kylu. Než jsem zavřela dveře, ještě jsem naposledy pohlédla do pokoje. Vrátila se ke chvílím se Spencer. Prvně, když jsem ji tu uviděla, naše první milování, naši první rozepři a prvně, kdy jsem ji přiznala svoje city k ní. Poprvé, kdy mě políbila a já jí to vrátila. Tolik hezkých chvil… Zavřela jsem dveře s těmito hezkými chvílemi na mysli a zašeptala ‚Miluji tě.‘ Protože jsem ji stále milovala. Tohle se nikdy nezmění. Hrozně moc jsem Spencer milovala.
Dny a týdny ubíhaly tak rychle. Z vědomí, že den, kdy Spencer odletí, je blízko, se mi svíralo srdce. Kyla věděla, co se stalo, protože jsem jí to řekla. Nečekala, že by se to mohlo stát. No, nebyla jediná. Spencer pracovala až do poslední chvíle, jak mi řekla Kyla. Občas jsem se tam mihla před koncem její směny, jen abych ji viděla. Schovávala jsem se, protože jsem nechtěla, aby mě viděla a myslela, že ji pronásleduji. Obávala jsem se, jak se bude dostávat domů a kdo ji bude vyzvedávat z práce. Díkybohu to byl její děda, kdo přijel a vyzvedl ji.
Kyla mě seřvala, že jsem tam jela. Myslela si, že jsem se zbláznila. Nezbláznila. Byla jsem bláznivě zamilovaná do Spencer a právě teď jsem jí dopřávala to, co potřebovala a to jediné, co jsem jí mohla poskytnout. Prostor.
Během dvou týdnů mi ani jednou nenapsala. Nezavolala mi. Ptala jsem se Kyly, jestli se na mne ptala. Řekla mi, že ano. Ptala se mé sestry, jak se mám. Alespoň se starala.
Zítra se vrací do Řecka. Zpátky ke své rodině a svým kamarádům. Celý ten čas, co jsem byla od ní, byl těžký, ale aspoň jsem byla ve stejné zemi jako ona. Teď bude kilometry a kilometry daleko.
Přemýšlela jsem, že jí napíšu a popřeji hezký let, ale pokaždé, když jsem začala psát, začala jsem se se sebou přít, jestli stisknout odeslat nebo zrušit. Pokaždé jsem stiskla zrušit. Pokud se bude chtít rozloučit, znala moje číslo. A ona byla tou, kdo potřeboval pauzu. Byla jsem sobecká vzhledem k tomu, jak moc jsem chtěla, aby všechno bylo jako dřív, ale pravdou bylo, že to ona tohle všechno potřebovala, ne já.
„Proč jí nenapíšeš Ash? Jsem si jistá, že na to čeká. Alespoň, že se s ní rozloučíš.“
„Ky, tak to není. Víš, že jsem se snažila, ale to ona chtěla tohle všechno a mě to zranilo. Věř mi, že uvnitř trpím. Nedokáži ani myslet na to, že zítra odlétá, ale Kylo… Já nevím.“
Říká se, že když na něco upřeně myslíte tak bum…Stane se to. Můj telefon zapípal a byla to zpráva od Spencer.
‚Ahoj. Jen jsem ti chtěla popřát hezké léto. Zítra ráno odlétám. No…Nevím, co říct. Omlouvám se Ash. Za všechno. Pokud neodpovíš, pochopím to. Jenom věz, že tě miluji. Měj se.‘
Přečetla jsem si to třikrát a pak jsem to ještě jednou přečetla Kyle. Dívala se na mě, jako by čekala, že něco udělám. Nevěděla jsem co dělat. Chtěla jsem jí zavolat, slyšet její překrásný hlas. Chtěla jsem jí napsat. Ale na druhou stranu jsem zvažovala, že jí neodepíšu. Aby si myslela, že na ni nečekám. Ale to by byla lež. Protože každý den doufám, že se ke mně vrátí. Poví mi, jak hloupá byla a políbí mě, jako by se nic nestalo.
„Napíšeš jí Ash?“
„Ano.“
Zvedla jsem se z gauče a odepsala jí. Chtěla jsem jí říct, aby se přestala chovat hloupě, ale neudělala jsem to.
‚Ahoj. Doufám, že si užiješ návrat do Řecka. Dej na sebe pozor. Taky tě miluji.‘
To byla celá naše konverzace. Už mi neodepsala a já také ne.
„Jak se cítíš Ash?“
„Na hovno.“
„Proč nepojedeš zítra na letiště?“
„Cože? Zbláznila ses?“
„Ne. To ty jsi blázen. Víš, v kolik odlétá?“
„Ne, neřekla mi to.“
„Hmm… To není dobré. Řekla ti alespoň něco?“
„Řekla, že odlétá zítra ráno.“
„Skvělé. Pojď se mnou.“
„Co hodláš udělat?“
„Uvidíš.“
Kyla byla blázen do počítačů. I když já ne. Já je nepoužívala. Neměla jsem je ráda.
„Tady to je. Delta Airlines, let 854, v 9:00.“
„Jak víš, že je to tenhle?“
„Nejsi moje sestra. Nemůžu uvěřit, že nemáš ráda počítače.“
„Sklapni. Jak víš, že je to tenhle?“
„Nic jiného zítra do Řecka neletí zlato. Takže, když teď víš, v kolik odlétá, co budeš dělat?“
„Nevím.“
„Ash, ty víš, co chceš. Víš, že Spencer odlétá zítra v devět. Takže je v tvých rukách, aby ses s ní rozloučila osobně.“
„Ale co když mě tam nechce?“
„Řekla ti, že odlétá zítra ráno. Předpokládám, že tě tam chce.“
„Jo, ale neřekla mi v kolik. Takže…“
„Vzdávám to, klidně se na to vyprdni. Dělej si, co chceš.“
Co chci. Chci jet zítra na letiště a rozloučit se s ní. Obejmout ji a říct jí, že tu na ni budu čekat. Pokud potřebuje čas, dám jí ho. Chci svou kamarádku a svou přítelkyni. Protože zrovna teď přicházím o obě. Doufám, že alespoň kamarádku můžu získat zpět. Být schopná s ní mluvit a psát, zatímco bude pryč. Hádám, že zítra to zjistím.
Dva týdny bez ní. Dva týdny, co jsem od ní a připadá mi to jako měsíc. I když to byla moje volba. Nemůžu vinit nikoho jiného než sebe a to, jak pracuje moje mysl. Já nevím. Vím jen to, že jsem chtěla nějaký čas na přemýšlení, ale nakonec jsem udělala chybu. Požádala jsem ji o pauzu. Pauzu od nás. Ale já popravdě žádnou pauzu nechtěla. Říká se, drž jazyk za zuby a já se tím neřídila. Nemyslela jsem tenkrát. Zpět, myslela jsem. A proto jsem řekla, co jsem řekla. Ale jelikož jsem tvrdohlavá, nemohla jsem to vzít zpátky. Ano, jsem blbá. Jsem. Neříkám, že ne.
První dny jsem jí chtěla napsat nebo zavolat. Abych jí řekla, jak pitomá jsem byla. Ale nemohla jsem. Požádala jsem jí o prostor a čas. A jak bych to mohla vzít zpět? Pokaždé jsem byla připravená stisknout odeslat a zůstala tak hodiny. Ale vždycky jsem stiskla zrušit. Ano, jsem blbá a zbabělá.
Když uplynul první týden, aniž bych s ní mluvila, věděla jsem, že jsem udělala největší chybu svého života. Chtěla jsem se vrátit, ale jak? Po týdnu? Jak můžete jít a říct něco opačného než jste řekli před tím? Takže jsem nechala týden uplynout, aniž bych cokoliv udělala.
Moji prarodiče se na nic neptali. Tedy děda. Babička byla ta stará protivná babička. Snažila jsem se být z domu, jak jen to šlo. Abych řekla pravdu, každou noc jsem doufala, že uvidím Ashley před prací. Ale nikdy tam nebyla. A proč by taky měla? Ale chybělo mi, že tam není a nečeká na mě. Neříkejte to znovu. Já vím, že jsem velká blbá kráva. Vím to.
Nadešel čas mého odletu. Abych si sbalila své věci a vrátila se zpátky do Řecka. Domů, k rodičům, ke své rodině. Přela jsem se sama se sebou, jestli bych jí měla napsat a říct jí, že odlétám, ale bála jsem se, že by mi neodpověděla. Ale chtěla jsem se s ní rozloučit. Za dva měsíce se vrátím a pokusím se spravit všechno, co se mezi námi pokazilo. Co jsem já pokazila. Bylo pozdě v noci, když jsem se jí rozhodla napsat. Po dlouhém přemýšlení jsem jí napsala a byla jsem tak nervózní a dychtivá. Neočekávala jsem, že mi odepíše, ale udělala to.
‚Ahoj. Doufám, že si užiješ návrat do Řecka. Dej na sebe pozor. Taky tě miluji.‘
Napsala jsem jí, že ji miluji. A milovala jsem ji. To nebyla lež. A ona mě pořád milovala. A já ji tu zítra ráno nechám. A teď dokáži myslet jen na to, proč jsem jí neřekla, ať letí se mnou. Proč jsem to všechno vyhrotila. Hádám, že teď už je pozdě vzít všechno zpět.
Usnula jsem, když jsem si pořád dokola četla její zprávu. Ukápla mi slza a zavřela jsem oči s myšlenkou na ni.
Druhý den ráno na mě pod schody čekal děda. Samozřejmě babička pojede s námi. Nesnáším loučení na letišti. Nesnáším to.
Během naší cesty na letiště jsem si znovu a znovu četla tu zprávu od Ashley. Doufala jsem, že přijede. Doufala jsem, že bych ji mohla ještě jednou vidět před svým odletem. Vím, že jsem toho chtěla moc. Já vím. Ať řeknete cokoliv, budete mít pravdu. Ale naděje je naděje. A já doufala, že ji tam uvidím.
Byli jsme tam o dvě hodiny dříve. Odbavila jsem se a teď jen čekáme na odlet. Nedokončila jsem odbavení pro případ, že by se Ashley objevila.
„Spencer? Hledáš něco?“
„Eh?“
„Jako bys někoho vyhlížela. Čekáš na nějakou kamarádku?“
„Kamarádka říkala, že tu možná bude, aby se rozloučila.“
„No tak to nemá moc času. Za půlhodiny musíš jít ke své bráně.“
Měl pravdu. Měla jen půlhodiny, aby dorazila. A každá minuta se zdála jako hodina. Nepřestávala jsem sledovat hodinky. Bylo 8:25 a já musela jít. A Ashley nepřišla. Ale nemohu jí to mít za zlé. Chápu to. Nejsem naštvaná nebo tak. Jsem zklamaná. Ne jí, ale sebou. Holt to tak bylo. Rozloučila jsem se s dědou a babičkou, vzala si svoje příruční zavazadlo a vykročila k bráně. Ještě jednou jsem se ohlédla, pro případ, že by šla Ashley pozdě, ale jediné, co jsem mohla spatřit, byli mí prarodiče. Povzdechla jsem si a s hlavou sklopenou došla k bráně.
Byl to dlouhý let. Let, při kterém jsem mohla dělat jedinou věc, přemýšlet. Chtěla jsem věci napravit. Chtěla jsem jí říct, jak mě to mrzí, i když bylo na omluvy pozdě. Až přistanu v Řecku, znovu ji napíši. Jo, to udělám. Doufám, že se mnou ještě bude chtít mluvit.
Po patnácti hodinách letu jsem trpěla časovým posunem, ale nemohla jsem se dočkat, až uvidím své rodiče a bratra na letišti. Bylo to poprvé, co jsem od nich byla tak dlouho. Nemohla jsem se dočkat, až je budu mít opět v náručí.
Když jsme konečně přistáli a šli jsme si vyzvednout zavazadla, opět jsem měla ten stejný strach. Co když se moje zavazadlo ztratilo? Ale dřív než jsem mohla v myšlenkách zajít ještě dál, oranžové zavazadlo zase jednou dorazilo na místo určení.
Moje srdce tlouklo tak rychle, když jsem se blížila k bráně, kde budu moci opět vidět svou rodinu. A jakmile se brána otevřela, okamžitě jsem spatřila ty tři známé tváře. Moje rodina tu byla a já měla na tváři obrovský úsměv.
„Spencer“ řekli oba rodiče a běželi mě obejmout. Můj bratr se trochu styděl, když mě viděl, ale já ho stejně pořádně objala. Tak moc mi chyběl. Byl to můj jediný sourozenec a byl to můj malý bráška.
„Tak moc jste mi všichni chyběli. Ani si nedokážete představit, jak moc se mi stýskalo.“
„Ach, jak moc jsi mi chyběla holčičko.“
„Ty mě taky mami.“
„Pojď ke mně princezno.“
„Tati.“
„Glene? Jak to jde ve World of Warcraft?“
„Ach, sklapni.“
Hrozně ráda jsem ho škádlila. Chybělo mi to.
„Máš všechno princezno?“
„Ano, jsem připravená. Pojeďme domů.“
„Ne beze mne.“ Znala jsem ten hlas. Znala jsem ho tak dobře. Moje nejlepší kamarádka.
„NEMŮŽU TOMU DOPRDELE UVĚŘIT.“
„To bys radši měla.“
„Co tu děláš bláznivko?“
„Co bys tak řekla bloncko?“
Chyběla mi. Všichni mi moc chyběli. Byla jsem tak ráda, že jsem tu teď znovu s nimi, ale vzadu v hlavě jsem hrozně moc postrádala jinou osobu. Chyběla mi Ashley.
„Musíš mi říct všechno. A tím myslím všechno. Potkala jsi nějakého milého amerického kluka? Ne, nic mi neříkej. Večer si vyrazíme a ty mi všechno řekneš.“
„G, cestovala jsem 15 hodin. Trpím časovým posunem. Jak moc bych s tebou chtěla vyrazit ven, dneska to nepůjde.“
„Jasně, promiň. Jsem jen tak šťastná, že tu zase jsi. Prosím, už znovu neodjížděj.“
„Zrovna jsem přistála blázínku.“
„Já vím, ale zase poletíš zpátky.“
„Děvčata, jdete?“
„Jasně tati.“
Zatímco jsme byli v našem džípu, nepřestávala jsem myslet na Ashley. Bude tam 8 ráno a pravděpodobně bude začínat svůj den.
„Kdepak se toulají tvoje myšlenky Spence?“
„Nikde G. Jen mi chyběl domov, víš?“
„A nám jsi chyběla ty. Takže myslíš na někoho konkrétního ve Státech? Protože já ti to můžu vidět ve tváři.“
G neměla problém mluvit před mými rodiči. Popravdě jsme byly jako sestry. Moje mamka vždycky říkala, že má tři děti namísto dvou. Ale měla pravdu. Myslela jsem na někoho, ale nemohla jsem jim to říct.
„Ano princezno. Potkala jsi tam někoho výjimečného?“
„Lidi, přestaňte mě vyslýchat, ježiši.“
„Teď víme, že jsi někoho potkala. Červenáš se. Mami, červená se.“
„Zmlkni Glene.“
„Ne. Někoho jsi potkala.“
„Glene, přestaň si dobírat svou sestru.“
„Díky mami.“
„Za nic zlato.“
Po hodině a půl jsme byli doma. Doma. Ach, jak mi chybělo pozorování moře. Sezení na naší verandě a popíjení ledového čaje. To mě vždycky uklidňovalo. Vždycky.
„Georgio zůstaneš tu dneska?“
„No paní Carlinová ráda bych, ale myslím si, že tenhle den by měl být váš. Zítra vám ji ukradnu.“
„Dobře, řekni mámě, že jí zítra zavolám.“
„Vyřídím. Měj se Spencie. Je tak super, mít tě tu zpátky. Zavolej mi, až se vzbudíš, ano?“
„Ok G. Dobrou noc.“
„Dobrou noc vám všem.“
Georgiina mamka a ta moje byly dobré přítelkyně. Stejně jako byla G jako druhá dcera pro mou mámu, já byla to stejné pro její. Tenhle den byl nádherný. Viděla jsem znovu svou rodinu a svou nejlepší kamarádku, ale moje mysl zůstávala stále u Ashley a toho, co asi dělá.
Uvažovala jsem, že jí napíši zprávu. Možná bych jí měla napsat email a povědět jí, co jsem chtěla. Ne, to by bylo takové neosobní a já už udělala dost blbostí. Poslat jí email, ve kterém bych se za všechno omluvila, by byla další chyba.
Hleděla jsem na svůj telefon jako idiot a přemýšlela, jestli bych jí měla napsat nebo ne, když mě vyrušil můj bratr.
„Čau Spence. Co děláš?
„Nic. Jen přemýšlím.“
„O svém příteli ve Státech? Spencer má kluka.“
„Sklapni Glene. A ne, nepřemýšlela jsem o svém příteli. Žádného nemám.“
„Takže jsi přemýšlela o své přítelkyni?“
Když jsem ho slyšela to říct, srdce se mi sevřelo. Věděla jsem, že si dělá srandu, ale ten pocit, že to možná ví, mě přiměl zapřít Ashley a náš vztah.
„Zbláznil ses Glene? Co to kurva říkáš? Říkáš, že jsem teplá? Že mám přítelkyni?“
„Hele uklidni se holka. Jen jsem si z tebe utahoval. Ježiši Spence. Nerozumíš srandě?“
„Nemám ráda takovéhle vtipy Glene.“
„Jak myslíš.“
Jakmile jsem to řekla, opustil můj pokoj a já se stále necítila dobře. Lhala jsem. Ale co jsem mohla říct? Každý se mě ptal, jestli jsem našla někoho ve Státech. Našla. Byla to úžasná žena, sexy, starostlivá, milující a já to s ní všechno posrala, protože jsem nevěděla, co dělat. Potřebovala jsem si promluvit se svou nejlepší kamarádkou. Alespoň jsem chtěla, aby to jedna moje blízká osoba věděla. I když to všechno s Ashley zrovna nebylo v pohodě. Pro teď jdu spát s myšlenkou na Ashley. A než to udělám, hodlám jí napsat, že jsem tady. I když nevím, jestli dostanu odpověď.
‚Ahoj Ash, jsem na místě. Let byl v pohodě. Myslela jsem, že bys možná chtěla vědět, že jsem v pořádku. No…hezký den, a někdy pokecáme. Spencer.‘
Po patnácti minutách jsem nedostala odpověď. Čekala jsem u svého mobilu, ale hádám, že tohle bylo všechno. Když jsem zhasla, zaslechla jsem svůj telefon zavibrovat. Byla to zpráva. Moje srdce uhánělo tak rychle. Otevřela jsem ji, ale nebyla to zpráva, na kterou jsem čekala.
‚Čau nej kámoško. Pořád nemůžu uvěřit, že jsi tady. Nemůžu usnout. Nemůžu se dočkat, až si budeme užívat celý den. Chyběla jsi mi Spence.‘
‚Jsem ráda zpátky G. Taky jsi mi chyběla. Zítra ti zavolám. Dobrou noc.‘
Doufala jsem, že mi Ashley napíše, ale než jsem šla spát, žádnou zprávu jsem od ní nedostala. Trestala mě a já si to zasloužila. Potřebovala jsem prostor a ona mi ho dala. A teď mi chybí. Jsem tak zkurvená osoba. Alespoň vím, že taková jsem.
Prospala jsem skoro celý den. Když jsem se vzbudila, bylo osm večer. Nikdo mě nebudil a já jim za to děkovala. Natáhla jsem se po svém telefonu a zjistila, že mi přišla zpráva. Myslela jsem, že je to opět Georgia, ale tentokrát ne. Byla to zpráva, na kterou jsem čekala. Byla to Ashley.
‚Ahoj. Jsem ráda, že jsi v pořádku. Bav se tam. A Spence…věz, že na tebe myslím. Ashley.‘
A to mě přimělo usmívat se a zahájit svůj den. No, popravdě noc. Ashley na mě myslela.
Z Ashleyina pohledu
Nakonec nadešel ten den. Den, kdy Spence na dva měsíce odletí. Celou noc jsem nespala. Zvažovala jsem, co dělat. Nevěděla jsem, jaká by měla být odpověď. Chtěla jsem ji vidět, ale rozloučit se s ní by pro mě bylo obtížné. A stále jsem nedokázala zapomenout na to, o co mě požádala. Chtěla prostor a chtěla pauzu od nás. A to mě pořád bolelo stejně tolik, jako jsem ji milovala.
Věděla jsem, že její let je v 9:00. V sedm jsem byla stále ve spodním prádle, chodila po bytě a přemýšlela, co bych měla dělat. Pokaždé jsem si řekla, že mám ještě čas. Letiště nebylo daleko od mého bytu, takže mi stačilo 20 minut, abych se tam dostala.
V 7:45 jsem věděla, co chci udělat. Byla jsem oblečená a připravená jet a setkat se se svou přítelkyní. Ať se mezi námi stalo cokoliv, stále to byla moje přítelkyně.
Když jsem došla k autu a pokusila se ho nastartovat, tak to nešlo. Zkoušela jsem všechno. Zkontrolovala jsem vodu, baterii, všechno, ale marně. Bylo 8:10. Neměla jsem moc času. Pokusila jsem se chytit taxi. Popravdě jsem běžela, abych našla taxi, které by mě tam vzalo a díkybohu jsem jedno našla. Nebyli jsme moc daleko od letiště, ale byl hrozný provoz. Někdo doopravdy nechtěl, abych se dostala na letiště. Zaplatila jsem taxikáři a řekla mu, ať mě vysadí, kde jsme. Bylo 8:35. Neměla jsem moc času. Byla jsem tak blízko a přitom tak daleko. Běžela jsem, ale když jsem byla před letištěm, bylo již 8:45. Nestihla jsem Spencer. Teď už prochází branou. Nestihla jsem ji. Zatraceně.
Ztěžka jsem oddechovala. I když jsem dost ve formě, tak musím říct, že jsem nemohla dýchat ze všeho toho stresu a běhání. Když jsem se snažila dát do kupy, spatřila jsem Spenceřiny prarodiče. Neznali mě, ale já poznala jejího dědečka. Viděla jsem ho každý den, když ji vyzvedával před Starbucks. Nemohla jsem jí napsat, abych jí popřála hezký let. Její telefon by měl být vypnutý a zůstat tak po 15 hodin. Tak moc jsem ji chtěla vidět, než odletí, ale hádám, že mě moje mysl držela zpátky. Kdybych tolik nepřemýšlela, byla bych tu a rozloučila se se Spencer. Ale asi to byl osud? Kdo ví?
Chytila jsem další taxi a odjela do Starbucks za Kylou. Kdybych jí řekla, co se stalo, seřvala by mě. Jakmile jsem tam byla a ona mě uviděla, měla široký úsměv na tváři a ani mě nenechala promluvit.
„Tak? Vyprávěj. Políbila jsi ji? Je už všechno v pořádku?“
„Kylo, prosím přestaň.“
„Ashley, no tak. Řekni mi to. Víš, že se nemůžu dočkat. Ach, já jsem tak ráda, že jste spolu.“
„Kylo, ne. Nepolíbila jsem ji. Nic není v pořádku. Ani jsem neměla šanci se s ní rozloučit.“
„COŽE?“
„Prosím nekřič. Jsou tu zákazníci.“
„Ashley, řekni mi, cos to doprdele udělala.“
Vyložila jsem jí celý příběh. A tím myslím všechno. Nezdála se šťastná. A jelikož je to moje sestra, tak mě seřvala.
„Já nevím, co říct Ash. Fakt nevím.“
„Já taky ne.“
Zatímco jsme mluvily, spatřila jsem po dlouhé době Aidena. Naposled, co si pamatuji, jsem na něj křičela a vyoutovala se před ním. A podle toho, co mi pověděla Kyla, věděl o mě a Spencer. Jakmile mě spatřil, zastavil se, díval se na mě a neudělal nic dalšího. Byla jsem na něj tenkrát zlá.
„Ahoj Aidene.“
„Ashley, ahoj.“
Kyla přelétala pohledem mezi mnou a Aidenem. Věděla jsem, že se jí ten kluk líbí a bolelo mě vědomí, že má sestra nemůže mít toho, po kom toužila.
Aiden byl hodný kluk. Byl. A pokud bych byla hetero a nezamilovaná do Spencer, možná bych zkusila být s ním. On byl skutečně tím, co chtějí ženy od muže.
„Tak jak se vůbec máš Ashley?“
„Celkem dobře.“
„Co ty a Spencer? Jste teď v pohodě?“
Zaprvé páni. Nečekala bych, že se mě Aiden zeptá na Spencer. A zadruhé, ptal se mě na mě a Spencer? Jestli jsme v pohodě? Věnovala jsem velice ošklivý pohled Kyle, která se na mě ani nepodívala. Pokud bych si myslela že používá můj vztah se Spencer, aby mě Aiden přestal milovat, rázně bych jí nakopala zadek.
„No Aidene, ne, se Spencer nejsme v pohodě. Ale jsem si jistá, že ti to moje sestra řekla.“
„Ani ne. Popravdě jsem jednou zaslechl Spencer mluvit s Kylou a říkala, že nejste v pohodě. O pár dní později jsem se ptal Kyly a říkala, že se teď moc nestýkáte.“ Pohlédla jsem na Kylu, která se ale ztratila. Já jí tedy pořádně nakopu zadek.
„Ne Aidene. Se Spencer máme zrovna tak trochu pauzu. Vždyť víš, že se vrátila do Řecka. Takže uvidíme.“
„Chápu. No pokud by sis chtěla promluvit s někým jiným než se svou sestrou, budu tady.“
„Jo, díky.“
Chápala jsem, proč se Kyle líbí. Měl něco vřelého v očích. A musím přiznat, že až doteď jsem Aidenovi nepřipisovala žádná pozitiva. Hádám, že bych si s ním někdy mohla sednout a promluvit si. Na tom není nic špatného.
„Ash…“
„Vůbec na mě teď nemluv Kylo. Mám fakt špatný den. Jdu domů. Promluvíme si později.“
Ve skutečnosti jsem nechtěla nic dělat. Chtěla jsem jet domů, lehnout si do postele a myslet na Spencer. Počkám, až přistane a až si budu myslet, že je vhodný čas, pošlu jí zprávu.
Aniž bych věděla kdy nebo jak, tak jsem usnula a když jsem si zkontrolovala mobil, byly už 4 ráno. Spencer by už měla být doma. Chtěla jsem počkat s psaním jí. Bude pravděpodobně s rodiči a kamarády, o kterých vím, že jí chyběli. Tak jsem znovu usnula. První věc, kterou udělám, až se vzbudím, bude, že jí napíši, abych zjistila, že doletěla v pořádku.
Bylo osm, když jsem se vzbudila. Na mě dost brzy. Nikdy nevstávám bezdůvodně v osm. Vstala jsem, obula jsem si své běžecké boty, oblékla své kraťasy a tričko na běhání a šla si zaběhat. Když jsem běhala, dokázala jsem přemýšlet jasněji. A po tom, co se stalo se Spencer, jsem chodila běhat každý den na pláž. Cítila jsem se jí tak blíž.
Než jsem skončila s běháním, bylo 12. Vrátila jsem se do bytu, osprchovala se a byla připravená napsat Spencer, když jsem si všimla, že mám zprávu. Otevřela jsem ji a byla od ní. Usmála jsem se…
‚Ahoj Ash, jsem na místě. Let byl v pohodě. Myslela jsem, že bys možná chtěla vědět, že jsem v pořádku. No…hezký den, a někdy pokecáme. Spencer.‘
Rovnou jsem jí odepsala. A co mě nutilo si číst tu zprávu víc, byla část, kde říkala ‚a někdy pokecáme‘. A já s ní tak moc chtěla znovu mluvit. Ale musela jsem být opatrná s tím, co jí odepíši. Spencer mě někdy opravdu mátla. Ale pořád je to osoba, která ve mě vyvolává pocity, o kterých jsem nevěděla, že existují.
‚Ahoj. Jsem ráda, že jsi v pořádku. Bav se tam. A Spence…věz, že na tebe myslím. Ashley.‘
Byla to pravda. Tak moc jsem na ni myslela. Možná víc, než bych měla. Do háje, i ty dva týdny, co jsme byly od sebe, jsem každou noc čekala před Starbucks, jen abych ji viděla. Takže jo, myslela jsem na ni trochu moc.
‚Také na tebe myslím. Takže si někdy promluvíme?‘
‚Ano, někdy si promluvíme. Dobrou noc Spence‘
‚Dobré ráno Ash‘
Když jsem zjistila, že Spencer odletí do Řecka, prohledala jsem internet kvůli kalkulačce časových pásem. Takže jsem věděla, že je u ní 11 večer a u mě 1 odpoledne. Když její den končí, můj začíná. Teď jsem věděla, že se mnou chce mluvit. Pokusím se na to jít pomalu a uvidíme, kam to povede. Vím jen to, že už mi tak moc chybí.
Řecko. Stýskalo se mi po mém domově. Postrádala jsem všechno. Léto není opravdové léto, pokud nejste v Řecku. Alespoň pro mě. Nosit své oblíbené džínové kraťasy, vršek z bikin a svoje žabky, pít svůj oblíbený ledový čaj ve své oblíbené kavárně vedle moře společně se svou nejlepší kamarádkou. Perfektní.
Byla jsem tu již týden a připadalo mi to jako včera. Čas opravdu ubíhá tak rychle, aniž si toho všimnete. Doteď jsem se vyhýbala hovoření s Georgií o tom někom výjimečném, koho mám ve Státech. Ne že bych o tom nechtěla mluvit. Chtěla. Jen nevím, co jí mám říct.
Po těch textovkách, které jsme si vyměnily s Ashley v den mého příjezdu, jsme byly ve spojení častěji. Ne každý den, ale každý druhý den mi napíše dotaz, jak je v Řecku a já se ptám, jak je v Kalifornii. Tak moc jsem si s ní chtěla promluvit a to je to, co jsem měla v plánu dnes večer.
Popravdě jsem byla hrozně nervózní. Nevím proč. Ne. Vím proč. Protože s ní budu mluvit. A tentokrát nebudu zbabělá. Chtěla jsem s ní mluvit a říct jí, že jsem byla blbá a že mi hrozně moc chybí. Chybí mi její hlas.
Během těch textovek jsem jí napsala, že mi chybí a ona mi napsala , že i ona mě postrádá. Napsala jsem jí, že jí chci nějaký den zavolat. Že si s ní chci promluvit. Na to mi odepsala jen ‚Nemohu se dočkat‘.
Takže je to tady. Večer jí hodlám napsat, jestli se můžeme setkat online a promluvit si. Přes Skype samozřejmě. Co je? Je to jako telefon a já jsem blázen do počítačů. To nejdůležitější je, že si s ní promluvím a ne jak k tomu dojde.
„Kdepak se zase toulají tvoje myšlenky?“
„Nikde.“
„Spence. To jsem já. Nemyslíš, že tě už znám? Tak povídej. O čem přemýšlíš?“
Tak dobře mě znala. Stejně dobře jako já ji. Chtěla jsem jí říct o Ashley. Chtěla jsem ji říct, že ten někdo výjimečný, na kterého také narážela, je ona a ne on. Ale ještě ne. Nejdřív si chci promluvit s Ashley a říct jí, co cítím. Pak budu schopná říct své nejlepší kamarádce všechno s jedinou nadějí, že nebude vyšilovat.
„G, je tak dobré, že jsem zpátky. Moc se mi po tobě stýskalo.“
„Mám to stejně bloncko. Všem jsi nám fakt chyběla, ale mě nejvíc.“
„Chybělo mi moře.“
„Zlato, žiješ v Kalifornii. Máš tam oceán a chybí ti moře?“
„Není to to stejné G. Vůbec ne. Tady to sdílím všechno s tebou.“
„A ty mi chceš říct, že tam jsi neměla nikoho, s kým bys to všechno sdílela?“
„No…jak už jsem říkala, není to to stejné.“ A to myslím vážně. Jo, měla jsem Ashley. Ale sdílení oceánu s Ashley je tak moc odlišné od sdílení moře s Georgií. Nejlepší kamarádka a přítelkyně. Tak jiné a přitom stejné. Protože jsem je obě měla moc ráda.
„SPENCER… Říkáš mi, že jsi tam měla někoho, s kým jsi sdílela oceán? Ach, ty couro. Koukej mi to hned vyklopit.“
„G, ty vždycky děláš unáhlené závěry.“
„Ne nedělám a ty to víš. Povídej, povídej, hned povídej.“
„Ne, ne, ne. Nic ti teď neřeknu. Ale slibuji, že později ano.“
„Jsi taková mrcha. Necháš mě tu v nedočkavosti. Jsi tak zlá.“
„A i přesto mě máš ráda.“
„Teď zrovna moc ne.“
„ÁÁÁÁ no tak Gigi. Slibuji, že ti všechno řeknu. A pak uvidíme, jak budeš reagovat.“ Pronesla jsem, zatímco jsem hleděla na moře přes své sluneční brýle.
„A tím chceš říct co?“
„To poznáme.“
Bála jsem se jí to říct. Ano, byla jsem kurevsky vyděšená. Ale chtěla jsem, aby to věděla. Chtěla jsem, aby věděla, že jsem našla někoho, kdo mě činí šťastnou. Kdo mi vyvolává každý den úsměv na tváři.
Seděly jsme tam několik hodin. Tandra café byl můj oblíbený podnik a byl hned vedle mého dalšího oblíbence Cabany. Když slunce zapadlo, byly jsme připravené vrátit se domů. Já měla večer rande. Tedy snad, protože nevím, jestli se mnou Ashley bude moct mluvit. Po tom, co jsme se rozloučily a popřály si dobrou noc, jsem poslala Ashley zprávu a čekala na odpověď. Bylo pro ni 11 dopoledne, takže by měla být schopná hned odpovědět. Po pěti minutách jsem obdržela zprávu a začala se usmívat. Napsala mi, že během 4 hodin se připojí a že už teď se musí usmívat. Já už úsměv na své tváři měla.
„Ahoj. Spence. Jak se má Georgia?“
„Má se dobře mami. Chyběla mi.“
„Ona tě také postrádala.“
„Kde je táta?“
„Vzal Glena za jeho kamarádem.“
„Dobrá, takže jsme tu jen ty a já.“
„Já a ty zlato. Pojď ke mně.“
I když mi bylo 19, no, abych byla přesná, tak mi bude za týden, vždycky jsem si sedala na mámin klín a objímala ji. A stýskalo se mi po její vůni; tak hrozně se mi stýskalo po mé mámě. Naklonila jsem se a políbila ji, zatímco jsem ji objímala a bylo tak příjemné cítit, jak její paže objímají zase mne. Nedokázala jsem zadržet slzy.
„Spencie, proč pláčeš drahoušku?“
„Stýskalo se mi mami. Hrozně moc.“
„ÁÁÁ holčičko, i mě se po tobě hrozně moc stýskalo.“
„Nevím, jak zvládnu znovu odjet.“
„Já vím zlato. Já vím. Ale je to něco, co sis vybrala. Já tu vždycky budu, to víš. Ale jde o tvou budoucnost. I když bych tě tu ráda měla, nemůžu tě tu držet. Dala jsem ti život a ty bys měla rozevřít svá křídla a vzlétnout. A pokud tě bude chtít Glen následovat, povím mu to samé. Moc vás oba miluji.“
„Já vím. A my milujeme tebe.“
Byla jsem stále na mámině klíně, když jsem uslyšela dveře a vstoupil táta. Usmál se nad svými dvěma oblíbenými ženami, jak vždycky říkal a políbil mamku i mě.
„Copak dělají moje oblíbená děvčata.“
„Máme holčičí pokec Arthure.“
„Ach chápu. Takže bych měl jít?“
„Ne tati. Pojď sem. Chci vás obejmout oba.“ A tak jsem i učinila. Objala jsem oba své rodiče.
Seděli jsme nějakou chvíli v obýváku a dívali se na televizi a já se pak omluvila a šla do svého pokoje. Zapnula jsem si počítač a připojila se. Byla již skoro půlnoc a moje srdce uhánělo jako splašené. Když jsem se přihlásila, Ashley už byla online.
Ashstar: Ahoj
Bloncka: Ahoj
Ashstar: Jak ses dneska měla?
Bloncka: Dobře. A ty?
Ashstar: Stejně jako vždycky. Nemohla jsem se dočkat rande, které jsem měla domluvené.
Bloncka: Hmm…A vydařilo se?
Ashstar: To uvidíme.
Bloncka: Takže…
Ashstar: Takže…
Bloncka: Zavoláš ty mě nebo já tobě?
Moje srdce bilo tak hrozně rychle. Když se objevilo ‚Ashstar vám volá‘, roztřásla se mi ruka. Stiskla jsem přijmout, ale nic se neozývalo…
„Haló?“
„I tobě haló.“
„Ehm…ahoj Ash.“
„Ahoj Spence.“
„Proč to působí tak divně?“
„Nevím. Možná, protože to takové je?“
„Ale nemělo by. Jsme to my.“
„Já vím, ale je to dlouhá doba, co jsme spolu mluvily.“ Měla naprostou pravdu. Byla to dlouhá doba a byla to moje vina.
„Já vím Ash.“
„Ano?“
„Ash… Já… Já…“
„Ano Spence?“
„Chyběla jsi mi. Opravdu. A omlouvám se.“ Nic se neozývalo. Vypadlo spojení nebo nechtěla pokračovat v hovoru.
„Ash? Jsi tam ještě?“
„Jsem tu.“
„Myslela jsem, že ses mi ztratila.“
„Jsem tady Spence. Vždycky tu jsem.“
„Takže…nemáš mi co říct?“
„Víš, jak dlouho jsem čekala až mi tohle řekneš? Velice dlouho Spence. Proč? Proč jsme si opravdu musely tímhle vším projít? Stálo to za to?“ Nevěděla jsem, co na to říct.
„Ne.“
„Tak proč Spence?“
„Já nevím Ash. Vážně nevím. Bylo to něco okamžitého a tys na mě tlačila a já jednala tak, jak jsem jednala.“
„To je důvod, proč spolu musíme mluvit Spence. Nemůžeš utéct po každé hádce, kterou budeme mít. Musíš zůstat a mluvit se mnou. Povědět mi, co tě trápí, abychom mohly zjistit, v čem obě chybujeme.“
„Já vím Ash. Já vím. Slibuji, že budu otevřenější. Omlouvám se. Byla jsem fakt blbá.“
„Zlato, pokud bych tě tolik nemilovala, nečekala bych. Ale já tě tak hrozně moc miluji. Myslíš, že je pro mě snadné být s tebou taková, jaká jsem? Není. Ale snažím se, protože chci, abychom byly spolu. Chci, abys byla po mém boku. A změnila jsi mne Spence.
„Řekla jsi mi zlato. Řekla jsi mi zlato i po těch sračkách, které jsem ti způsobila?“
„Vždycky budeš moje zlato Spence. A moc tě miluji. Na to nezapomínej.“
„A já miluji tebe.“
Než jsem mohla pokračovat ve svém klábosení s Ashley, uslyšela jsem zaklepání na dveře. Byla to máma a já se chovala, jako by mě přistihla na posteli při sexu. Byla jsem vystrašená, že slyšela jak Ashley říkám, že ji miluji.
„Spence? Jsi ještě vzhůru?“
„Ano mami. Bavím se s někým ve Státech.“
„Hmm…S tím někým výjimečným?“
„Mami…Dobrou noc.“
„Dobrou noc zlatíčko. Hezky se vyspi.“
„Pokusím se mami.“
Nasadila jsem si znovu sluchátka s mikrofonem, ale nic jsem neslyšela.
„Ash?“
„Jsem pořád tady.“
„Promiň, to byla máma.“
„Slyšela jsem. Je všechno v pořádku?“
„Jo, chtěla mi popřát dobrou noc.“
„A ona ví o někom výjimečném Spence. Jsem ohromena.“
„Myslí si, že jsem ve Státech někoho potkala.“
„A ne snad?“
„Potkala. A ty víš, že jsi to ty, ale oni si myslí, že je to kluk.“
„A ty je necháš věřit, že je to on a ne ona.“
„Ash prosím. Nedělej mi to těžší než to už je.“
„Nikdy bych na tebe netlačila, abys jim to řekla. To víš.“
„Já vím.“
„Můžu být jen tvoje kamarádka.“
„Hodlám o nás říct své nejlepší kamarádce.“
„Vážně?“
„Jo. Chci, aby o nás věděla.“
„No pokud jsi si jistá, budu tu pro tebe. A pokud bys měla problém, řekni své kamarádce, ať si se mnou promluví.“
„Dobře…Takže…Můžu tě zase nazývat svou přítelkyní?“
„Nikdy jsem nepřestala být tvou přítelkyní kotě.“ Nemohla jsem si pomoct a musela jsem se usmívat, když jsem to slyšela. Ashley Daviesová byla, ne, je mou přítelkyní. „a teď je čas jít spát. Už je na tebe pozdě. Dobrou noc zlato.“
„Aaaassshhh…můžu si zítra přispat. Chci si s tebou ještě chvilku povídat.“
„Spence, jsou dvě ráno a můžu slyšet, jak zíváš. Takže je čas jít spát. Promluvíme si zítra.“
„Slibuješ?“
„Slibuji. Napiš mi až budeš moct. Ano?“
„Dobře. Zlato…miluji tě.“
„Taky tě miluji.“
„A díky?“
„Za co?“
„Za to, jaká jsi. Za to, jak mě miluješ a že jsi mě vytáhla z mých vlastních sraček.“
„Proto se tomu říká láska kotě. Teď jdi spát. Ano? Bude se mi stýskat.“
„Mně po tobě také.“
„Měj se Spence.“
„Čaaaau Aaasssh.“
Byla jsem šťastná. Ne. Byla jsem naprosto nadšená. Ash a já jsme byly zase pár. Odpustila mi a já slíbila sama sobě i Ashley, že k ní budu otevřenější a budu s ní mluvit. Nechci, aby to ještě někdy bylo mezi námi takovéhle. A to je slib, který hodlám dodržet. Pro teď jdu spát a nechám si zdát o své dívce.
Všechno se zdá tak dobré. Všechno je znovu perfektní. Proč? Protože jsem znovu s Ashley. Jak mě do háje mohlo napadnout odejít od ní? Jak mě mohlo napadnout, že potřebuji prostor? Lidé dělají hlouposti a já jsem šťastná, že moje blbost nezapříčinila, že by mě Ashley nechala.
Každou noc si povídáme. Každou noc je doma a čeká na mě nebo já na ni. Moji rodiče vědí, že každou noc mluvím se svou spolubydlící. Ano. Řekla jsem jim, že je Ashley moje spolubydlící a že pracuji ve stejné kavárně jako její sestra. Nebyla to lež a já chtěla, aby poznali jaká je. Chtěla jsem, aby ji měli rádi. Jednou ji mamka pozdravila, můj bratr mě škádlil dotazem, jestli je sexy nebo ne a táta chtěl vědět, jestli má někoho výjimečného ve svém životě. No měla, ale to nevědí.
Každopádně se věc má tak, že všechno jde skvěle, ale moc se mi po ní stýská. Dokonce jsem ji požádala, aby přiletěla na moje narozeniny, které se blíží. Vzpomínám si, jak jsme vedly tenhle rozhovor a já jí řekla ne. Jak se věci mohou tak rychle změnit.
Řekla mi, že neví, jestli to zvládne na čas a že je už pozdě zajistit si letenku, aby tu byla včas. V myšlenkách jsem si nafackovala, protože kdybych jí dovolila letět se mnou už tenkrát, byla by teď tady a nic z toho by se nestalo.
Pokud jde o mou nejlepší kamarádku, stále jsem si nenašla čas, abych jí to řekla. Každý den si říkám, že to udělám, ale pak se něco stane, zamyslím se víc, než by bylo třeba, nad nějakým tématem nebo ona něco řekne a další den je v čudu. Ale alespoň jsem jí o Ashley řekla. Pověděla jsem jí to, co vědí moji rodiče. Ashley byla dobrá kamarádka, spolubydlící a Kylyina sestra.
„Aaaash…prosím zkus přijet na moje narozeniny.“
„Spence, to už jsme probíraly. Tak moc bych chtěla přijet. Snažím se nalézt nějaké letenky, ale všechno je obsazené. Věř mi. Tak moc tam chci být na tvé devatenácté narozeniny kotě.“
„Já vím. Já vím. Promiň.“
„Prosím nermuť se tím.“
„Ale já budu, protože kdybych tě nechala letět se mnou hned na začátku, tak bys teď byla tady.“
„Řekly jsme, že už znovu nebudeme rozebírat minulost, ano?“
„Ano. Tak jak ses dnes měla?“
„No vstala jsem teprve před dvěma hodinami. Později plánuji najít Kylu a možná, že večer zajdeme na skleničku s Aidenem.“
„S Aidenem? Ty, Kyla a Aiden? Myslela jsem, že Aidena nemáš ráda.“
„No je to hodný kluk, a když se to všechno seběhlo, stál při mně. Mohla jsem s ním o nás mluvit.“
„A proč se to dozvídám až teď?“ Znenadání jsem cítila žárlivost. Až doteď jsem si myslela, že Aiden je někdo, s kým Ashley nechce mít nic společného.
„No, jelikož jsi se mnou nemluvila a měly jsme pauzu, nedomnívám se, že bych ti měla posílat zprávu a líčit ti, že jsem si byla promluvit s Aidenem.“ Mohla jsem vycítit, že se jí nelíbí můj tón, protože se jí změnil hlas. A měla pravdu. Neměla jsem právo jí něco takového říkat.
„Máš pravdu. Jsem ráda, že sis měla s kým promluvit.“
„Spence…Nežárlíš zlato?“
„Ne.“
„Protože víš, že mám oči jen pro tebe. Ano, Aiden je velice pohledný kluk, ale moje srdce bije jen pro tebe kotě.“
„Sladké řečičky.“
„To jen s tebou. A je na čase tě uložit.“
„Ale Aaaash.“
„Žádné kňourání. Čas jít do postele nebo si promluvím s tvou matkou.“
„Ash, nejsem malá, to víš.“
„Jsi. Ale jsi moje malá. Teď řekni dobrou noc zlato.“
„Dobrou noc Ash, miluji tě.“
„Také tě miluji kotě. Promluvíme si později, ano?“
„Napiš mi, až dorazíš domů. Bez ohledu na to, kolik bude. Ano? Užij si to večer.“
„Slibuji. Dobrou noc lásko.“
„Měj se zlato.“
„Ahoj.“
Dneska půjde ven s Aidenem. Aidenem a Kylou. A pořád se mi to nelíbí. Není to tak, že bych jí nevěřila, protože věřím. Ale jde o Aidena. Vím, že k ní něco cítí. Do hajzlu. Ne. Nenechám svou mysl zacházet tímhle směrem, protože to si ona nezaslouží. Jdu spát a nechám si o ní zdát.
Z Ashleyina pohledu
Nemůžu uvěřit tomu, že jsme zase spolu. Jsem ráda, že pro jednou udělala Spencer první krok. Potřebovala jsem to. Ale musela jsem ji nechat najít si vlastní způsob. Jsem ráda, že to zvládla a vrátila se zpátky ke mně. Zpátky k nám.
Ten den, kdy mi zavolala, mi srdce uhánělo tak rychle. Bylo to tak dlouho, co jsem neměla možnost slyšet její hlas a čekala jsem na ni tak dlouhou dobu. Probraly jsme, co se stalo a slíbily si, že už nedovolíme, aby se něco takového opakovalo.
Jak dny plynuly, mluvily jsme každou noc přes telefon, respektive Skype. Spencer mi řekla, abych si stáhla tuhle věc, kterou jsem ani neznala. Samozřejmě jsem řekla Kyle, aby to pro mě udělala a pak mi vysvětlila, jak to funguje. Musím říct, že jsem si to oblíbila.
Každou noc jsme se spolu bavily dvě až tři hodiny, podle toho, kdy se dostala domů. Jednou nás její mamka přistihla, když jsme spolu mluvily a Spencer udělala něco, co jsem nečekala. Velice klidně jí řekla, že se baví se svou spolubydlící ze Států. Její máma mě pozdravila, já jí taky a to bylo všechno. Zatím jsem nemluvila s jejím tátou ani bratrem, ale i to mám v plánu. Chápejte, Spencer neví, že za dva dny hodlám být ve stejné zemi jako ona.
Pověděla mi, jak moc chce, abych tam byla na její narozeniny. Co ale neví, je, že jsem si svou letenku zarezervovala už po tom, co mi řekla, že potřebuje prostor. Ten bych jí poskytla, ale na její narozeniny jsem měla v plánu tam být a oslavit je s ní. Nevím, co jsem si myslela, protože by to mohl být nejlepší den mého života, ale stejně tak ten nejhorší. Spencer by se se mnou mohla oficiálně rozejít nebo mě znovu sevřít do náručí. Jsem ráda, že jsem počkala a neřekla jí o tom, protože teď jsme znovu spolu a ona mě tam chce. A za dva dny tam budu.
„Ale, ale, ale… helemese, kdo je tady. Moje velká ségra. A opět se usmívá. Chyběl mi tvůj úsměv Ash.“
„Mně to také chybělo ségra. Tak jak se ti dneska pracovalo?“
„Žádný stres. Hádám, že všichni mají namířeno na pláž a já jsem zaseklá tady.“
„Já vím. Kde je Aiden?“
„Před pár minutami šel ven. Vrátí se za chvíli.“
„Takže natěšená na dnešní večer?“
„Jo, má tam být RnB večer.“
„Super. Aiden jde také?“
„Ano, ptala jsem se ho ráno. Říkal, že s ním máme počítat.“
„Fajn. Tak já jdu. Musím vyzvednout dárek na Spenceřiny narozeniny, koupit si něco nového na sebe a začít balit.“
„Už dnes Ash? Letíš až za dva dny.“
„Já vím, ale chci být připravená. Tak se měj ségra.“
„Jo, měj se Ash.“
Byla jsem tak šťastná. Chystám se být zase se svou holkou. Našla jsem pro ni dokonalý dárek. Doufám, že se jí bude líbit.
Byl už večer a s Kylou jsme se začaly připravovat na návštěvu Ega. Bylo to už dlouho, co jsem se byla někde napít. Naposled to bylo se Spencer a všichni víme, jak to dopadlo. Nechci si tu noc připomínat.
„Jsi hotová? Bože Ashley. Začala jsem se připravovat až po tobě a jsem hotová. Co sakra děláš?“
„Sklapni. Jsem hotová.“
„Díkybohu. Začaly mi šedivět vlasy.“
„Hérečko.“
„Taky jsem tvoje sestra, ne?“
„Chceš jet se mnou nebo si muset vzít taxi?“
„Jsi nejlepší sestra ze všech.“
„Fajn. Tak pojď, máme zpoždění.“
Po půl hodině jsme dorazily samozřejmě pozdě a Aiden už tam na nás čekal. Přivítal nás dvěma rudými růžemi.
„Vypadáte skvěle,“ řekl hledíc nejprve na mne a pak na Kylu.
„Díky Aidene,“ odpověděly jsme současně.
„Dal jsem nás na VIP seznam. Pojďte holky.“
A byly jsme uvnitř. Dneska bylo narváno. Měli tu mít speciálního vystupujícího a pořád jsme nevěděli, kdo to bude. Byl to RnB večer, takže jsem očekávala někoho známého. Bude to úžasné.
„Co vám mám donést?“
„Dám si suché martini.“
„A já vodku s pomerančovým džusem.“
„Jasné. Suché martini a vodka se už nesou.“
Měli jsme vlastní stůl, tak jsme tam seděly a čekaly, až nám Aiden donese naše pití.
„Takže…hodláš najít svou holku v Řecku, co?“
„Jo,“ přisvědčila jsem a nedokázala skrýt svůj úsměv.
„Jsem ráda, že jste to zvládly. Věřím, že jste dokonalé jedna pro druhou.“
„Hmm…také tomu věřím.“
„Jste spolu už dlouhou dobu.“
„V říjnu to bude rok.“
„Páni…Moje sestra v milostném vztahu po celý rok.“
„Sklapni.“
„Miluješ ji, co?“
„Hrozně moc Ky. Hrozně moc.“
„Tady je tvoje suché martini Ash a tady tvoje vodka Kylo.“
„Díky Aidene.“
Když se vrátil k našemu stolu, posadil se hned vedle mne.
Párkrát jsem s ním někam vyrazila. Většinou jsem s ním mluvila o Spencer. On nic neříkal, jen přikyvoval a říkal, že všechno bude dobré. Ale nevěděl, že už jsme se Spencer opět spolu. Ještě jsem mu to neřekla. To, a že za dva dny odlétám.
„Chceš tančit Ash?“
„Díky Aidene, ale ještě ne. Zatím mám teprve první skleničku.“
„Ale no tak.“
„Vezmi Kylu. Jsem si jistá, že si s tebou více než ráda zatancuje.“ Kyla na mě vrhla pohled, který říkal, zabiju tě a bude to vypadat jako nehoda.
„Kylo, prokážeš mi tu čest?“
„Ano.“
Pozorovala jsem je, jak tančí na parketě. Myslím, že Kyla pořád miluje Aidena. Musím říct, že vypadali moc dobře. Já na druhé straně myslela na Spencer. Vytáhla jsem svůj mobil a dívala se na fotku, kterou jsem udělala jednoho dne, když spala. Byla jako anděl. Můj anděl. A když se naštvala, byla hrozně rajcovní. Zvažovala jsem, že jí napíšu, ale nechtěla jsem ji budit. U ní bylo 8 ráno a ještě bude spát. Vrátila jsem svůj telefon zpátky a pozorovala, jak se ten roztomilý pár vrací k našemu stolu.
„Teď jsi na řadě ty. Pojď Ashley.“
„Ne, to si nemyslím.“
„Jeden tanec. Slibuji.“
„Fajn. Jeden tanec.“
„Slibuji.“
Když jsem se zvedla k tanci, DJ hrál velice rychlou písničku, tak jsem na ni minutu s Aidenem tančila a pak to změnil na ploužák. Já jsem se otočila k odchodu, ale Aiden mě uchopil za ruku.
„Ash, prosím. Zůstaň na tuhle písničku.“
„Aidnene, na ploužáky netančím.“ To byla lež. Protože jsem milovala tancování se Spencer. Obzvláště ploužáků.
Než jsem mohla říct něco dalšího, Aiden si mě přitáhl blíž a dal mi ruce kolem boků. Upřeně na mě hleděl a mně se jeho pohled nelíbil.
„Tak jak to jde se Spencer? Pořád spolu nemluvíte?“
„Popravdě jsme se daly zase dohromady Aidene." Ucítila jsem, jak mě sevřel pevněji.
„Hezké. Takže jste se Spencer opět spolu.“
„Ano, to jsme.“
„Ashley, myslím, že si zasloužíš někoho lepšího než Spencer.“
„Myslíš?“
„Jasně, podívej se, jak s tebou jedná. Chce tě, odstrčí tě, pak tě zase chce a pak tě požádá o pauzu. Nezaslouží si tě.“
„Aidene, nech laskavě na mě, ať to posoudím.“ Snažila jsem se odejít, ale držel mě pevně.
„Zasloužíš si mě Ashley. Můžu být pro tebe ten pravý.“ Před tím než jsem mohla cokoliv říct, políbil mě na rty a držel mě u sebe. Snažila jsem se odtáhnout, ale držel mě pevně. Jeho rty byly stále na mých a já pocítila zhnusení. Slza mi skanula z oka, protože jsem v tu chvíli myslela na Spencer. Našla jsem sílu odstrčit ho a vrazila jsem mu facku. O pár sekund později stála Kyla vedle mne a ptala se, co se stalo.
„Kylo odcházíme. Pojď.“
„Ashley počkej. Omlouvám se. To jsem nechtěl.“
Kyla se nehýbala, ale já ji vzala za ruku a vyvedla nás ven s Aidenem nám v patách.
„Ashley počkej,“ otočila jsem hlavou a věnovala mu pohled, který by mohl na místě zabíjet.
„Kyla už s tebou nebude pracovat ve Starbucks.“
„COŽE?“
„Kylo běž do auta.“
„Ne Ashley. Co se stalo?“
„Povím ti to, jakmile budeme doma.“
„Ne Ashley. Řekni mi, co se tam stalo."
„HNED KYLO. Jdi do auta a počkej tam na mě.“
Nic dalšího neřekla. Udělala, co jsem jí nařídila a přitom klela.
„Myslela jsem, že ti můžu věřit Aidene. Myslela jsem, že jsme přátelé.“
„Ashley, omlouvám se. Nevím, co se to stalo. Něco jsem vypil a…“
„To není omluva. Co sis myslel? Že ze mě uděláš heteračku, která se do tebe zblázní? Že kvůli tobě zapomenu na Spencer? Spencer je láskou mého života. I kdyby se se mnou rozešla, stejně bych ji pořád milovala. Už se nepřibližuj ke mně, Kyle nebo Spencer.“
„Ale Ashley.“
Otočila jsem se zpět a následovala Kylu do mého auta. Všechno, na co jsem myslela, bylo, jak to mám říct Spencer a jestli bych vůbec měla, jelikož to nic neznamenalo. Políbil mě a já mu dala facku. Ale proč jsem se cítila, jako bych ji zradila? Všechno, na co jsem myslela, byla moje dívka.
„Hodláš mi říct, co se doprdele stalo Ashley?“
„Řeknu, jen co budeme doma.“
Jakmile jsme dorazily domů, vysvětlila jsem Kyle, k čemu došlo a ona na mě hleděla, jako by tomu nemohla uvěřit. Řekla jsem jí, že by měla jít a najít si jinou práci, protože se mi nelíbilo, jak Aiden sevřel své ruce kolem mého pasu a jak mě nenechal jít. Nechtěla jsem, aby s ním ještě moje sestra pracovala.
„Ale kde seženu jinou práci Ash?“
„Pomůžu ti. A není to tak, že bys potřebovala pracovat Kylo. Máš dědictví po tátovi stejně jako já.“
„Já vím, ale mám ráda svou práci Ash.“
„Kylo, nechci, abys mu byla nablízku, ano?“
„A co budeš dělat se Spencer? Hodláš jí říct, co se přihodilo?“
„Ještě o tom přemýšlím.“
„Dobrá, přestanu tam pracovat.“
„Díky.“
„Dobrou noc Ash.“
Vrátila jsem se do svého pokoje osprchovaná, když jsem se pokusila ze sebe smýt to pošpinění. Pořád jsem měla ten pocit. Jako bych zradila Spencer, což bylo hloupé, protože jsem to neudělala. Ale když mě políbil, cítila jsem to tak. Moje rty byly vyhrazeny jen pro líbání Spencer, nikoho jiného.
‚Ahoj zlato. Jsem doma. Stýskalo se mi.‘ Je u ní 9 ráno. Hleděla jsem na svůj telefon, jako by to byla nejdrahocennější věc na světě.
‚Mmm…Nepřestávala jsem celou noc kontrolovat svůj telefon zlato. Jsem ráda, že jsi doma. Miluji tě.‘
‚Miluji tě kotě. Promluvíme si později. Líbám tě.‘
Za dva dny budu s ní. Za dva dny uvidím její nádhernou tvář. Prozatím stále nevím, co dělat s tou záležitostí s Aidenem. Přijdu na to, až budu v Řecku.
Z Ashleyina pohledu
Let do Řecka byla tak unavující. Nikdy dříve jsem necestovala tolik hodin. Pokoušela jsem se spát, zkoušela jsem se dívat na film, ale marně. Nepřestávala jsem si představovat Spenceřinu tvář, až zjistí, že tam jsem. Samozřejmě můj mobil bude k ničemu, protože tam jistě nemůžu komunikovat přes svoje americké číslo, ale budu jí posílat emaily.
Už jsem Kyla nařídila, aby dávala pozor a neříkala Spencer nic. Mluvily jsme spolu včera a já jí řekla, že s ní teď nebudu moct dva dny mluvit, protože jsem chtěla strávit nějaký utužovací čas s Kylou. Nelíbil se jí ten nápad, ale jsem si jistá, že bude nadšená, až budu u ní.
Jednou jsem se jí zeptala, kde přesně bydlí, takže jsem si mohla najít hotel poblíž jejich domu. Chtěla jsem k ní být tak blízko, jak jen to šlo. Můj hotel byl 15 minut vzdálen od jejich domu. Mohla jsem ji mít, kdykoliv bude schopna být se mnou. Jak jsem jí říkala, nikdy bych na ni v ničem netlačila. Obzvláště v něčem, co by mělo něco společného s její rodinou. Byla bych víc než ráda její kamarádkou a spolubydlící přes den a přítelkyní a milenkou v noci.
Po tom, co se zdálo jako věčnost a ve skutečnosti bylo 17ti hodinovým letem, jsme přistáli na Athénském mezinárodním letišti. Dlouhý let, velice dlouhý. Vzala jsem si svá zavazadla a pokusila se najít taxi, které by mě odvezlo do hotelu. Venku bylo bezpočet taxíků. Vlezla jsem do jednoho a dala mu adresu k mému hotelu, kterou jsem znala. Přijela jsem připravená.
Spencer žila vedle moře a cesta, kterou jsme se ubírali, vedla po pobřeží. Musím říct, že mi to připomínalo Los Angels. Zatím se mi líbilo, co jsem viděla.
„Mohu se vás na něco zeptat pane?“
„Jistě slečno.“
„Jak se říká té oblasti, kde právě jsme?
„Alimos.“
„Alimos?“ Můj přízvuk samozřejmě nebyl dobrý, protože jsem ho viděla v zrcátku, jak se usmál. Opravil mě, ale neurážel mě.
„Odkud jste?“
„Spojené státy.“
„Pěkné. Jste tu poprvé?“
„Ano.“
„Doufám, že se vám tu bude líbit. Řecko je v létě překrásné. A jsme na místě. Tohle je váš hotel.“
Byl velice milý. Otevřel mi dveře a vzal mi moje zavazadla.
„Příjemný pobyt slečno.“
„Děkuji.“
Best Western Hotel Fénix. Čtyřhvězdičkový hotel blízko domu mé dívky. Skvělé. Nemohla jsem se dočkat, až ji znovu uvidím. Její narozeniny budou zítra. Chtěla jsem ji překvapit. Takže jsem vymyslela, že se jí zeptám, jestli bude něco dělat a pak ji půjdu najít. Jo, takový byl plán. Nejprve jsem se musela ubytovat, dát si sprchu a vyspat se, protože jsem to potřebovala.
Můj pokoj měl překrásný výhled na moře a nyní jsem pochopila, proč Spencer chyběl její domov. Byla jsem tu teprve hodinu a už jsem si to místo zamilovala. Požádala jsem o manželskou postel, protože zbožňuji spaní ve velkých postelích a samozřejmě jsem doufala, že jistá blondýnka bude spát vedle mne.
Zavolala jsem Kyle a řekla jí, že jsem v pořádku. Pověděla mi, že volala Spencer a ptala se, kde jsem. Kyla jí řekla, že jsem na nákupech a že jí zavolám později. Chytrá holka.
Zavolala jsem na recepci, aby mě vzbudily v 8 večer a šla hned do postele. V 8 večer jsem byla drsně probuzena telefonem. Měla jsem příšernou bolest hlavy. Potřebovala jsem dál spát, ale nejdřív zavolám svému zlatíčku. Musela jsem přemýšlet, protože pokud jí zavolám na mobil, uvidí, že nevolám ze svého čísla.
„Haló? Co pro Vás mohu udělat?“
„Volám z pokoje 505, Ashley Daviesová. Chtěla bych vědět, jestli mohu volat, aniž by bylo vidět číslo.“
„Samozřejmě. Stiskněte 9 pro volání ven, pak křížek a číslo, které chcete volat.“
„Velice Vám děkuji.“
„Rádo se stalo slečno.“
Zapnula jsem si telefon, protože byl doteď vypnutý. Proč bych ho také měla mít zapnutý, že? Našla číslo své přítelkyně a zavolala jí. Čekala jsem několik sekund, než jsem uslyšela hlas, po kterém se mi už stýskalo.
„Haló?“
„Ahoj krásko.“
„Ash, ach můj Bože. Zlato, stýskalo se mi.“
„Mně také kotě.“
„Jaký je tvůj víkend s Kylou?“
„Znáš to. Štve mě, já štvu ji. Prostě utužujeme naše pouto.“
„To byste měly zlato. Kyla tě má vážně ráda.“
„A já mám ráda ji.“
„Ash… Proč mi voláš na mobil? Obvykle se bavíme pře Skype.“ Sakra. Na to jsem nepomyslela. Mysli Ashley. Mysli rychle.
„No my tu nemáme internet a chtěla jsem slyšet tvůj hlas, tak ti volám ze svého mobilu.“
„ÁÁÁÁ zlato, taky jsi mi chyběla, ale tos neměla. Je to hrozně drahé.“
„Spence, zapomínáš, že jsem milionářka kotě.“
„Já vím, ale o to nejde.“
„Tak zítra máš svůj velký den?“ Po mé otázce zůstalo na druhém konci jen ticho.
„Spence?“
„Promiň, jen jsem přemýšlela, jak skvělé by bylo, kdybys tu byla.“
„Já vím zlato. Snažila jsem se. Vážně moc jsem se snažila. Tak moc jsem chtěla být s tebou.“
„Zavoláš mi zítra, abys mi popřála k narozeninám?“
„Samozřejmě zlato. Na to se nemusíš ptát.“
„Chybíš mi.“
„Ty mně taky. Tak co plánuješ zítra podniknout?“
„No nejprve budu slavit s rodinou a Georgií. Pamatuješ na mou nejlepší kamarádku?“
„Ano, pamatuji.“
„Takže budeme slavit a pak půjdu s mou nejlepší kamarádkou do naší oblíbené kavárny.“
„Hezké. A žádní jiní kamarádi?“
„No, zítra chci být jen se svou nejlepší kamarádkou. A doufala jsem, že bys tam taky byla."
„Tvoje oblíbená kavárna vedle moře. Pořád zapomínám její název.“
„Kavárna Cabana. Je to blízko našeho domu. Takže předpokládám, že tam budeme kolem deváté večer.“
„Skvělé. Zítra ti zavolám, abych ti popřála vše nejlepší k narozeninám.“
„Díky Ash. Tak se bav s Kylou. Miluji tě.“
„Také tě miluji.“
Měla jsem na tváři široký úsměv z několika důvodů. Jsem si jistá, že mi rozumíte. Vrátila jsem se do postele a spala až do příštího rána. Hádám, že jsem to potřebovala.
Když jsem se probudila, bylo už odpoledne, kolem čtvrté. Přemýšlela jsem o tom, že rovnou zavolám Spencer. Předpokládala, že mám 6 ráno.
„Haló?“
„Všechno nejlepší k narozeninám oslavenkyně.“
„Ash… Díky zlato. Neměla jsi vstávat ta brzy a volat mi kotě.“
„Pro tebe bych udělala cokoliv Spence. Tak jak se cítíš?“
„Stejně jako včera. Jen teď moje občanka říká, že je mi 19. Velká změna.“
„Nějaká mrzutá po ránu, ne?“
„Jo a ne.“
„Jsem si jistá, že se dnes budeš bavit zlato. Užij si své narozeniny se svou rodinou a nejlepší kamarádkou. Budu na tebe myslet.“
„Díky zlato. Taky na tebe budu myslet. Miluji tě Ash.“
„Já tě miluji víc.“
„To není možné.“
„Ano je,“ řekla jsem s širokým úsměvem na tváři. Nemůžu se dočkat, až ji večer uvidím. Doufám, že se jí bude moje překvapení líbit.
Doba do devíti se zdála tak daleko. Šla jsem dolů na kafe, vrátila se znovu do svého pokoje, ale pořád nic. Pořád bylo sedm večer. Rozhodla jsem se, že je na čase začít se chystat.
Po hodině a půl jsem se na sebe podívala do zrcadla. Byla jsem tak sexy. Měla jsem na sobě své oblíbené černé šortky, bílou vestu a černé boty s vysokými podpatky. Vlasy jsem měla zvlněné, půlku vyčesanou nahoru a půlku dolů. Nalíčila jsem se a zvýraznila si oči. Nanesla jsem si lesk na rty, vzala svou kabelku a vydala se na setkání s láskou mého života. Protože to, co jsem řekla Aidenovi byla pravda. Spencer byla láskou mého života.
„Promiňte. Mohu se na něco zeptat?“
„Jistě slečno.“
„Může mě taxi odvézt do kavárny jménem Cabana?“
„Samozřejmě. Nechte mě, ať vám nějaké seženu.“
Čekala jsem, až mi recepční sežene taxi. Musím říct, že lidé jsou tu velice vstřícní.
„Za 10 minut tu bude Vaše taxi slečno. Můžete se posadit v hale a počkat tam, jestli chcete.“
„Děkuji. Mohu se zeptat ještě na něco?“
„Samozřejmě.“
„Znáte tu kavárnu? Je to blízko?“
„To záleží na provozu slečno. Řekla bych, že v sobotu to bude asi 20 až 25 minut.“ Bylo už 20:40. Měla jsem si to lépe promyslet a zařídit si taxi už dřív. Ale to je v pohodě.
„Dobrá, děkuji.“
Přesně po deseti minutách tu bylo moje taxi. Nastoupila jsem a nemohla se dočkat shledání se svou holkou.
„Kam to bude slečno?“
„Kavárna Cabana?“
„Jo, tu znám. Fajn.“
Slečna v recepci měla pravdu. Byla sobota a to znamenalo hustý provoz.
„Jsme daleko od té kavárny?“
„Ani ne. Věřím, že tam budeme do deseti minut.“
„Díky.“
Bylo 21:15. Uvažovala jsem, jestli tam Spencer už je a co budu dělat, pokud tam budu dřív. A jak ji na tom místě najdu? Hádám, že můj plán nebyl zas až tak chytrý.
„Tak jsme tady slečno. Kavárna je na druhé straně ulice.“
„Děkuji.“
Až doteď byli taxikáři příjemní a milí. Nevím, proč je Spencer neměla ráda.
Jakmile jsem vešla, nějaký muž mě uvedl do kavárny. Bylo to tam překrásné. Chápala jsem, proč to byla Spenceřina oblíbená kavárna. Představovala jsem si ji tu, jak pije svůj ledový čaj, o kterém vím, že ho má tak moc ráda. Uvnitř bylo šero a já se snažila najít blondýnku, která způsobuje, že moje srdce tak rychle uhání.
„Dobrý den slečno. Mohu Vám s něčím pomoci?“
„Ne díky. Někoho hledám.“
„Dobrá.“
A v tu chvíli jsem odvrátila oči od té dívky před sebou a ty spočinuly na nejkrásnější dívce na světě. Smála se a vypadala tak nádherně. Nemohla mě vidět tam, kde jsem stála. Když jsem byla pět metrů od ní, pohlédla na mě, zatímco já z ní nespustila oči od chvíle, co jsem ji objevila.
Postavila se, usmívala se a vypadala překvapeně. Jako by nemohla uvěřit, že jsem to opravdu já.
„Ashley?“
„Jsem to já.“ Strašně moc jsem ji chtěla říct, zlato, lásko, má přítelkyně, ale byla tu její kamarádka.
„Jsi opravdu tady zlato?“ řekla, zatímco mi vzala tvář do svých měkkých dlaní. Tak moc se mi stýskalo po jejích dotycích. Stýskalo se mi po ní celé.
„Jsem tu Spence.“ Ještě jednou mě objala a já cítila její dech na svém krku. Zavřela jsem oči a vdechovala její opojnou vůni. Stále jsme se objímaly, když jsem otevřela oči a spatřila, jak nás pozoruje její kamarádka.
„Spence, tvoje kamarádka na nás zírá.“
„Ach ano.“ Vzala mě za ruku a dovedla mě k jejich stolu. „Ashley, tohle je moje nejlepší kamarádka Georgia. G, tohle je Ashley. Ta moje spolubydlící?"
„Ach ano. Ta spolubydlící. Ráda tě poznávám. “ Mohla jsem vidět, jak mě provrtává pohledem. Snažila se na něco přijít. Alespoň tak vypadala.
Sedla jsem si vedle Spencer, která se na mě nepřestávala dívat a dotýkat se mé ruky pod stolem. Její nejlepší kamarádka nás stále pozorovala.
„Tak Ashley. Přijela jsi, abys překvapila mou nejlepší kamarádku?“ Vyslovila ‚mou nejlepší kamarádku‘, jako bych se jí ji snažila ukrást nebo tak. Pokud bych měla něco říct, tak, že zněla žárlivě.
„Ano, nemohla jsem nepřijet a nepopřát jí vše nejlepší k narozeninám.“
„Lhala jsi mi Ash. Kdy jsi přiletěla?“
„Včera v poledne.“
„A odkud jsi mi volala?“
„Z hotelového pokoje.“
„Naplánovala jsi všechno, co?“ řekla, zatímco hladila mou dlaň. I když nedělala nic nemravného, stejně jsem z ní strašně vlhla.
„Bylo to překvapení.“
„To ano. Pořádné.“ Každou minutu jsem čekala, že se její kamarádka zeptá, jestli se mezi námi něco děje, protože mě pozorovala jako ostříž.
„Tak Ashley. Jak blízká jsi si tady s blonckou?“
„Dost blízká. Jsme spolubydlící a je to kamarádka mé sestry.“
„Hmm, chápu. Takže co víš, o tom někom výjimečném v jejím životě, protože ona nic neřekne své nejlepší kamarádce. A jelikož s ní bydlíš, vsadím se, že to víš.“
„G sklapni. Ano? Ježiši. Kdy s tím hodláš přestat?“
„Já nevím, v čem je problém Spence? Jsem si jistá, že to Ashley ví a já ne. Kdo je tvoje nejlepší kamarádka Spencer? Opustila jsi Řecko a našla sis novou nejlepší kamarádku? Znám tě od našich pěti a ji znáš rok.“
„Přestala bys s tím skuhráním. Přestaň.“
„Je to pravda. Je to tvoje nová nejlepší kamarádka, ne?“ Nepřestávala jsem přelétat pohledem mezi těmi dvěma nejlepšími kamarádkami. Snažila jsem se něco říct, ale pokaždé mluvila jedna z nich, takže jsem je jen poslouchala.
„Ne není. Ty jsi moje nejlepší kamarádka.“
„Jo jasně. Jen to přiznej Spence.“
„Není to doprdele moje nejlepší kamarádka, protože je to moje přítelkyně.“
„Já to věděla. Je to tvoje přítelkyně. COŽE?“
„Slyšela jsi mě. Je to moje přítelkyně. A než se zeptáš, tak tím myslím přítelkyně, jako ten někdo výjimečný, cos tak moc chtěla vědět.“
„COŽE?“ Georgia se zdála zaskočená. Jako by jí někdo zabil štěně. Čekala jsem, že se každou chvíli rozpláče.
„Slyšela jsi mě G. Ashley je moje přítelkyně,“ řekla a já ji držela za ruku, jak jsem jí slíbila.
„Musím to vstřebat. Takže ty jsi teď teplá? Ty si odletíš do Států a staneš se teplou?“
„Nechci se vám vměšovat do rozhovoru, protože je to mezi tebou a Spencer, ale…“
„Tak se do toho nepleť. Je to mezi mnou a Spencer. Jsem si jistá, žes ji zkazila. Spencer taková nebyla.“
„Spencer za sebe dokáže mluvit sama. Jsem tady G,“ pronesla Spencer dost naštvaně, musím říct.
„Tak co teď? Jsi teplá?“
„Pokud jsem teplá tím, že jsem s Ashley tak předpokládám, že ano. Jsem teplá. Doufala jsem, že kvůli tomu nebudeš vyšilovat.“
„Nevím, co řeknou tvoji rodiče, až se to dozvědí.“
„Ještě jsem jim to neřekla. Prosím, nikomu to neříkej. Prosím.“
„Neřeknu, ale nevím, co na to říct Spence.“
„Nemusíš říkat nic. Buď jen mou kamarádkou a měj ze mě radost, protože Ashley mě činí šťastnou.“
„Ty jí děláš šťastnou?“
„Snažím se,“ odpověděla jsem, zatímco jsem hleděla do těch modrých očí, které mi tak moc chyběly.
„Pořád se to snažím pochopit, ale nevím. Jsem ráda, že jsi šťastná Spence a vůbec, ale nevím, co říct. Zaskočila jsi mě nepřipravenou.“
„Jak jsem řekla. Jsem pořád ten stejný člověk. Pořád jsem tvoje nejlepší kamarádka, se kterou jsi vyrůstala. Pořád jsem to já. A všechno, co potřebuji, je, aby mě moje nejlepší kamarádka podpořila a ne odsuzovala.“ Viděla jsem slzy kanoucí s Georigiiných očí a nevěděla jsem, jestli je to kvůli tomu, co Spencer řekla nebo proto, že měla jiné sny pro svou nejlepší kamarádku.
„G, prosím nebreč, protože jinak budu taky brečet.“
„To je dobrý. Mám z tebe radost. Pokud jsi šťastná, já jsem taky šťastná.“
„Díky G. Netušíš, jak moc to pro mě znamená.“
„Ty bys radši neměla ublížit mojí nejlepší kámošce, protože jinak si tě podám.“
„Slibuji.“
Seděly jsme tam několik hodin a povídaly si. Spencer vyprávěla své nejlepší kamarádce, jak jsme se potkaly a ta na mě vrhla nehezký pohled. Ale pak jí Spencer samozřejmě vysvětlila, proč jsem taková byla. Jsem si jistá, že mohla vidět, jak jsem se dívala na Spencer, když mluvila. S ničím jiným než láskou.
„Lidi jsem unavená. Už půjdu.“
„My taky odcházíme. Zlato, ještě jsem se tě nezeptala. Kde bydlíš?“
„Best Western Hotel Fénix.“
„Vážně?“
„Jasně, proč?“
„Zlato, ten je jen 15 minut od našeho domu.“
„Já vím. Chtěla jsem ti být nablízku.“ Naklonila jsem se, abych ji políbila, ale byla jsem přerušena její kamarádkou.
„Prosím nedělejte tohle rovnou tady. Tohle nejsou Spojené státy a rozhodně nechci vidět, jak se moje nejlepší kámoška líbá se svou přítelkyní.“ Spencer se červenala. Byla tak rozkošná, když se červenala.
„Omlouváme se G. To jenom že jsme se měsíc neviděly.“
„Chápu.“
„Takže dámy jste připravené?“
„Jo.“
Chytily jsme taxi hned před kavárnou a nejdřív jsme vysadily Georgii.
„Bylo to, jak jen to říct? Zajímavé poznat tě Ashley.“
„I tebe.“
„A Spencer?“
„Ano?“
„Zavolám tvojí mámě a řeknu jí, že přespíš tady. Bylo by nejlepší, kdybys doma byla před osmou ráno, takže se moje máma nikdy nedozví, že jsi u nás nebyla. Dobře se…Však víte. Vyspěte.“
„Díky G. Hrozně moc ti děkuji. Slibuji, že budu doma před osmou.“
„Dobrá. Zítra mi zavolej.“
Musím říct, že jsem to od ní nečekala. Ale je to fakt. Potřebovala jsem být dnes v noci se Spencer. Nevím, jestli dojde na nějaké intimnosti nebo ne. Ne, že bych na to nemyslela. Všechno, co potřebuji, je mít vedle sebe svou přítelkyni. A pokud by byla nahá? S tím bych neměla problém.
Nemůžu uvěřit, že je tady. Takové překvápko. Příjemné samozřejmě. Když jsem ji tam uviděla stát, hledící na mě, zapomněla jsem, že existuje cokoliv jiného. Mohla jsem vidět jen Ashley. Moje srdce mi řeklo, abych si stoupla a popadla ji do náručí. Byla tady. Konečně tu byla.
Nevím, jak dlouho jsme se navzájem objímaly, než mne Ashley upozornila, že na nás Georgia zírá. Pak jsem se vrátila nohama na zem. Uvědomila jsem si, kde jsem a s kým. Vzala jsem ji za ruku a dovedla ji zpátky k našemu stolu. Říct, že by měla Georgia radost, by byla lež.
Chtěla jsem, aby Georgia měla mou přítelkyni ráda, ale pravda je taková, že jsem jí o nás ještě neřekla. A teď tu Ashley byla a moje nejlepší kamarádka se na ni dívala nepřátelsky. Dokázala jsem do ní vidět. Mohla jsem cítit, že se bojí, že Ashley je mou novou nejlepší kamarádkou. To byly její obavy už od začátku. Že ji opustím a najdu si jinou nejlepší kámošku. Ale nevěděla, jaký je můj vztah k Ashley.
Když to ze sebe Georgia dostala a řekla mi, že mám novou nejlepší kamarádku, už jsem si nedokázala pomoct. Pověděla jsem jí pravdu. Ashley nebyla mou nejlepší kamarádkou. Ashley byla mou přítelkyní. Moje srdce uhánělo jako splašené, protože jsem nevěděla, jak zareaguje. A měla jsem pravdu. Hleděla na mě, jako bych byla někdo jiný. Jako bych nebyla její dlouholetá nejlepší kamarádka. Jako by všechny její vzpomínky vymizely. Časy, kdy jsme si jako děti hrávaly, časy, kdy jsem byla u ní doma a říkala jí, že všechno bude dobré, když měla nějaké trable, časy, kdy potkala svého prvního kluka. Jako by všechno, čím jsme si prošly, byla lež. A to se mi nelíbilo. Protože pokud by se něco takového stalo jí, stála bych při ní.
Netvrdím, že nerozumím její reakci. Bylo toho příliš moc, s čím se musela vyrovnat. Možná snila o tom, že budeme mít svatbu ve stejném kostele, nebo že bude mou družičkou, teď se to všechno nikdy nestane, protože jsem byla s holkou. Holkou, která mě činila šťastnou a holkou, do které jsem byla opravdu zamilovaná, poprvé ve svém životě. Ashley byla pro mě vším.
Georgia vyslovila něco, na co jsem myslela už od začátku. Co až to zjistí moji rodiče? Co pak? Co se stane? Nevím. Věděla jsem jen to, že chci, aby to věděla moje nejlepší kamarádka a alespoň ze mě měla radost. Protože Georgia byla opravdu sestrou, kterou jsem nikdy neměla. Stejně tak jsem chtěla, aby se moji rodiče setkali s Ashley. Už o ní věděli, ale ne moc. Chtěla jsem, aby se s ní setkali a aby spatřili to, co vidím já. Chtěla jsem, aby ji měli rádi, takže až nastane čas, budou vědět kým je a proč jsem s ní.
Po spoustě slz ode mne i Georgie, došla k pochopení, že Ashley mě činí šťastnou a já potřebuji jen to, aby měla ze mne radost a nic víc. Nechtěla jsem, aby mě soudila, ale měla mě bezpodmínečně ráda. Nic víc jsem nikdy nechtěla.
Po její výhružce Ashley, že pokud mi ublíží, tak si ji podá, jsme se rozhodly, že je na čase jít. Co řekla, když jsme byly před jejím domem, mě zaskočilo. Poví mé mámě, že u nich přespím, takže budu moct strávit nějaký čas jen s Ashley. Nečekala jsem to a jsem si jistá, že ani Ashley. Moje nejlepší kamarádka se kvůli mně snažila. Po malých krůčcích, ale přesto.
S Ashley jsme se držely za ruce a dívaly si láskyplně do očí. Neuvědomovala jsem si, jak moc mi chyběla, dokud jsem ji nespatřila stát v té kavárně. Tak moc jsem ji chtěla políbit, ale nebylo by to vhodné uvnitř taxi s řidičem, který na nás koukal každou posranou minutu. Kvůli tomu nemám ráda taxikáře.
„Chyběla jsi mi Spence.“
„Ty mně taky.“ Naklonila se blíž k mému uchu a zašeptala ‚Tak moc tě právě teď chci políbit‘. Zachvěla jsem se jen tou myšlenkou. Chtěla jsem ji hrozně moc políbit stejně tak. Musely jsme počkat. Její hotel nebyl moc daleko. A já s ní zůstanu celou noc. Budu její a ona mou.
„Jsem tady dámy. 10 euro.“ Otevřela jsem svou kabelku, abych zaplatila, ale Ashley mě zastavila dřív, než jsem se mohla pokusit o zaplacení.
„Ashley ne. Je to poprvé, co tu jsi.“
„A ty máš narozeniny. Tady to máte pane. Díky.“
I kdybych naléhala, stejně by zaplatila. Taková je Ashley. Vždycky galantní. A já to milovala. Věděla jsem, že má spoustu peněz, ale samozřejmě jsem neočekávala, že bude pokaždé platit. Nebyla jsem tak vychovaná. Přinutila jsem ji slíbit, že mě také nechá zaplatit, když budeme jíst v restauraci nebo za taxi. Špulila rty, ale moje špulení bylo lepší.
Znala jsem její hotel. Byl to jeden z těch velkých a z toho, že našla ubytování blízko našeho domu, jsem byla nadšená. Nemohla jsem uvěřit tomu, jak šťastná jsem byla, že jsem měla někoho jako ona ve svém životě. A slíbila jsem si, že nebudu znovu takový zasraný idiot a nezničím něco tak nádherného. Protože vím, že mě Ashley miluje, ale pokud se budu chovat jako hloupé děcko, mohla bych ji ztratit. A na to nechci ani pomyslet.
„Vítejte u mě má dámo.“
„Ach, děkuji vám slečno.“
„Líbí se ti to tu zlato?“
„Je to tu pěkné Ash. Je to velké a koukám, že tu máš jen jednu postel,“ pronesla jsem, zatímco jsem kráčela k její manželské posteli a sedla si na ni.
„Jo, ale je to manželská postel kotě.“
„To vidím.“
„Tak můžu už políbit svou přítelkyni? Protože posledních, podívejme se, pět hodin nedokáži myslet na nic jiného.“
Zvedla jsem se a ona ke mně popošla. Střetly jsme se na půli cesty. Vzala jsem do dlaní její tvář a ona mi položila ruce na záda. Dala jsem jí dlouhý, vášnivý, ale něžný polibek na rty. Přejížděla mi jazykem po dolním rtu a já otevřela ústa a pustila ji tak dovnitř. Tak moc jsem ji chtěla. Chyběly mi naše polibky. Líbaly jsme se tak, že se nám začalo nedostávat vzduchu. Zasténala pokaždé, když jsem prohloubila náš polibek a nechala své ruce dotknout se její hebké kůže.
"Bože Spence… Chyběla jsi mi. Tak moc jsi mi chyběla. Prosím, už mě znovu neopouštěj,“ říkala, zatímco líbala můj odhalený krk.
„Slibuji zlato. Už tě znovu neopustím ani za nic. Taky jsi mi hrozně moc chyběla.“
Mezi námi právě teď nebylo nic sexuálního, i když neříkám, že jsem nemyslela na to, že bych ji vysvlékla z šatů a nezmocnila se jí. Nechtěla jsem nic jiného než promilovat s ní celou noc. Cítit její nahé tělo tisknout se k mému. Nechtěla jsem nic než být hluboko v ní a cítit ji.
Bez jakýkoliv řečí mě vzala za ruku a dovedla mě k posteli. Posadila mě na ni, vzala mi tvář do dlaní a líbala mě. Její levá noha byla těsně vedle mě a já mohla jen hladit její stehno. Měla na sobě ty zatracené černé kraťasy, co mám ráda a její opálená stehna byla tak lákavá. Sténala jsem pod každým jejím polibkem. Položila jsem své ruce pod její bílou vestu. Chtěla jsem ji. A ona chtěla mě. Tak moc se nám po sobě stýskalo.
„Spence, chci tě. Tak hrozně moc tě chci.“
„A já chci tebe Ash. Chyběla jsi mi. Úplně celá.“
Bez dalších řečí mě položila na postel a sedla si obkročmo na mě. Položila mi ruce na boky a nechala svoje prsty přejíždět po mé kůži pod můj top. Všechno pro nás bylo znovu jako poprvé. Já měla pocit, jako by to bylo naše poprvé. Nadzvedla mé tělo a stáhla ze mě můj top, zanechávajíc mě jen v mé růžové podprsence. Upřeně na mě pár vteřin hleděla a pak mě začala líbat na krku a dotýkat se mých prsou. Bylo to tak smyslné. Mohla jsem cítit její lahodné rty na své kůži. Milovala jsem její rty.
Nadzvedla jsem se, aniž bych ztratila kontakt s jejími rty a začala rozepínat její vestu. Měla na sobě černou saténovou podprsenku, ve které její prsa vypadala ještě nádherněji, než už byla. Svlékla jsem jí vestu, zatímco jsem ji hladila po ramenou a líbala na krku. Měla zavřené oči a já netoužila po ničem jiném, než se opět utopit v jejich čokoládové hnědi.
„Podívej se na mě Ash. Chci, aby ses na mě dívala zlato.“ Pomalu otevřela oči a po tak dlouhé době se zase shledala hnědá s modrou. Ano, pořád jsem se mohla najít, jak se topím v jejích nádherných čokoládových očích.
„Miluji tě Spence. Tak moc tě miluji.“
„Také tě miluji broučku.“
Přetočila jsem nás, takže jsem teď já byla tou nahoře. Laskala jsem její tělo svýma rukama, jako by to bylo poprvé, co jsem se jí dotýkala. Naklonila jsem se blíže a začala líbat její bříško a lízat její pupík. Rozepnula jsem jí kraťasy a sundala je. Ležela tam jen ve své černé saténové podprsence a jejích černých kalhotkách. Co mě přimělo dívat se pozorněji, bylo tetování, které měla na břiše. Lilie s napsaným S na jedné straně a A na druhé. Přejela jsem po něm svými prsty, protože jsem si byla jistá, že tam dřív nebylo.
„Nechala jsem si to udělat, když jsi odletěla. Ten den jsem byla na letišti, ale příliš pozdě.“ Nepřestávala jsem sledovat její tetování svou pravou rukou a pohlédla na ni. Byla tam ten den.
„Tys tam byla?
„Ano, omlouvám se, že jsem přišla příliš pozdě.“
„Na tom nezáleží Ash. Na čem záleží, je, že jsi tady teď. Že jsme tu teď obě.“ Sklonila jsem se a pořádně jsem ji políbila na rty a pak se ohnula a políbila její tetování. Lilie byla naše oblíbená květina a ona umístila naše iniciály vedle naší oblíbené květiny. Nadzvedla jsem její tělo a rozepjala jí podprsenku. Měla jsem ji nahoře bez, hledící na mě. Dotýkala jsem se jejích prsou a olizovala a sála její bradavky. Mohla jsem slyšet, jak jí s každým mým polibkem uniká zasténání z jejích úst.
„Chci tě Ash. Tak kurevsky moc.“
„Jsem tvoje kotě. Vždycky budu.“
Svlékla jsem si svou podprsenku a odhodila ji tam, kam jsem odhodila tu Ashleyinu jen před pár sekundami. Nechtěla jsem nic jiného, než cítit její nahé tělo pod svým. Nechtěla jsem nic, než dotýkat se jí a cítit ji. Protože mezi námi to nebyl jen sex. Bylo to celé o těch citech, které tam ležely. Bylo to o těch lehkých dotecích a slovech lásky. Bylo to o všem mezi námi.
Vsunula jsem svou ruku pod její kalhotky a okamžitě jsem ucítila, jak vlhká je. Byla tak kurevsky vlhká a už to skoro stačilo, abych se udělala. Začala jsem třít její vlhký střed tam a zpět pomalými pohyby, zatímco jsem jí olizovala bradavky. Chtěla jsem být v ní, cítit svírat její stěny mé prsty.
„Ach zlato… Ano… Mmmm Spence.“ Bože, tak moc jsem z ní vlhla. Sténala a byla tak rajcovní. Netoužila jsem po ničem jiném, než ji dovést k vrcholu a to tvrdě.
Svlékla jsem jí kalhotky a teď jsem ji pod sebou měla nahou. Byla tak nádherná a byla moje. Byla to moje Ashley.
Pozvedla jsem ji nohu a začala líbat její stehno, zatímco se moje ruka dotýkala jejího vysportovaného zadku. Olizovala jsem její stehno až ke slabinám a pak jsem to stejné udělala i s druhým stehnem. Pohybovala boky a já se ji snažila udržet v klidu.
„Kotě, přestaň mě škádlit. Chci tě.“
„Kdepak mě chceš Ash?“ Pokračovala jsem v tom, o čem jsem věděla, že se jí líbí, ale co ji činilo hrozně nadrženou. Byla jsem dobrá.
„Ach, Bože… Já… Chci… Ach, dohajzlu zlato,“ nasála jsem její klitoris a předpokládám, že kvůli tomu klela. Její klitoris byl tak nalitý.
„Kdepak mě chceš Ash?“ pronesla jsem znovu, zatímco jsem si dál hrála s jejím klitorisem. Věděla jsem, co chce a byla jsem připravená jí to ochotně dopřát.
„Prostě mě šukej Spence. Chci tě cítit v sobě.“ Pohlédla jsem na ni a vložila do ní svůj prsteníček a začala jím pohybovat. S každým mým zásunem mi vycházela boky vstříc. Vjížděla jsem dovnitř a ven, aniž bych někdy zcela vyjela.
„Kurva Spence. Přidej další prst broučku.“ Byla těsná už při jednom prstu, a když jsem přidala druhý, mohla jsem cítit, jak to vnímá ještě víc než před tím.
„Ash, jsi tak těsná zlato. Nechci, aby tě to bolelo.“ A to jsem opravdu nechtěla.
„To je v pohodě zlato. Bolí to moc hezky.“
Vjížděla jsem do ní dvěma svými prsty velice pomalu, snažíc se, aby ji to moc nebolelo. Byla tak vlhká a mé chřípí nasávalo její vzrušení. Mohla jsem cítit, jak se její stěny stahují kolem mých prstů a věděla jsem, že dříve nebo později přivedu svou přítelkyni k vrcholu.
Byla jsem stále v ní, když jsem začala lízat a sát její klitoris. Věděla jsem, že se jí to líbí, protože hrozně sténala a klela a hýbala svým tělem.
„Kotě… Mmm… Kurva… Už budu…“
„Udělej se pro mě broučku. Chci, aby ses mi udělala na prsty.“
Mohla jsem cítit, jak blízko je. Její břišní svaly se zatínaly, její stěny svíraly mé prsty, její boky se pohybovaly. A pak to na ni tak moc přišlo a já to milovala.
„Kurva zlato… No doprdele…“ Rukama si projížděla vlasy a já neudělala nic jiného, než ji začala zbavovat stop vzrušení. To ji zastihlo nepřipravenou. Nečekala to.
„Spence… Ko-tě… No to mě poser… Mmm.“ Hodlala jsem jí dopřát ve chvilce další orgasmus. Olizovala jsem ji od její jeskyňky ke klitorisu a zase zpět. Chutnala tak dobře.
„Spence, co mi to děláš broučku?“ Neodpověděla jsem jí. Pokračovala jsem dál v přinášení jí rozkoše.
„Už zase budu… Dohajzlu.“ S tím jsem začala ještě víc sát a ona se mi udělala do pusy. Líbala jsem její stehna, břicho, tetování. Olízla jsem její bradavky a přiblížila se k jejím rtům. Hluboce jsem ji políbila a jsem si jistá, že mohla ochutnat samu sebe.
Ležela jsem vedle ní, objímajíc ji, s hlavou položenou na její hrudi.
„Zlato, to bylo úžasné.“
„Ty jsi úžasná Ash.“
„Kotě udělala jsi mě dvakrát.“
„Vážně?“ řekla jsem s mrknutím. Zbožňovala jsem, když jsem ji mohla takhle dovést k vrcholu.
„Ty víš, že jo. A teď mě nech kotě, abych tě přiměla cítit to, cos přiměla cítit ty mě.“ Byla jsem naprosto připravená, že mě nechá cítit se jako v ráji.
Začala tím, že mě líbala po celém mém krku. Kousala mi ušní lalůček, zatímco mi šeptala, co mi bude dělat. Z toho jsem okamžitě zvlhla. To dokáže pokaždé.
„Jsi tak překrásná broučku.“ Milovala jsem ji. Hrozně moc jsem ji milovala.
Masírovala moje levé ňadro, zatímco sála mou pravou bradavku. Nemohla jsem si pomoct a sténala jsem a kousala si spodní ret. Bože, jaké pocity ve mně vyvolávala. Dokázala mi znecitlivět tělo během pár sekund jen svými dotyky.
Políbila mě ještě jednou na rty, než jsme ucítila její ruku v mých kalhotkách. Neudělala nic jiného než, že do nich vsunula ruku, aniž by se mě dotkla a to mě dohánělo k šílenství. Chtěla jsem cítit její ruce v mém rozpáleném nitru.
Jako by věděla, na co myslím a po čem toužím, svlékla mi kalhotky a já tam teď před ní ležela plně odhalená. Viděla jsem, jak si mě prohlíží. Jako by si do paměti ukládala můj obrázek. Aby si ho mohla vzít sebou, až zase odjede.
Pohlédla na mě ještě jednou a pak jsem ucítila její rty v mém rozkroku. Bože, ty rty. Zavřela jsem oči, užívajíc si vjemy, které mi dole dopřávala. Byla neskutečná. Dokázala by mě udělat jen svým jazykem. Tak dobrá byla.
Objížděla mou jeskyňku svým jazykem a zasraně mě škádlila. Věděla, jak moc jsem po ní toužila. Škádlila mě, ale stejně to bylo moc hezké. Roztáhla mi ještě víc nohy a ach Bože… Šukala mě svým jazykem. Ona mě kurva šukala svým jazykem.
„Kurva Ash…Dohajzlu.“ Začala jsem se třást a ona se snažila udržet mé nohy a boky v klidu. Šukala mě svým jazykem a užívala si to. Užívala si to stejně tolik, co já.
Když do mě vstoupila svým prstem, nedokázala jsem rozpoznat, jestli to ve mně je stále ještě jazyk nebo už prst. Nedokázala jsem tam dole rozpoznat nic. Tak dobrá byla. Vsunula do mě jeden ze svých prstů a začala ho vrážet tam a zpět, zatímco současně sála můj klitoris. Myslím, že jsem zapomněla své jméno.
„Zlaaato, aaach zlaaato… jóóóóó… jóóóóó“ Nedokázala jsem najít žádná slova. Myslím, že se moje slovní zásoba smrskla na úroveň malého dítěte.
Co udělala pak, to bylo… Z jiného světa. Než to na mě přišlo, vzala moji nohu a položila svůj klitoris na můj, takže se o sebe mohly třít. Otírala o sebe naše klitorisy a ach můj Bože, jsem si jistá, že jsem zapomněla, jak se jmenuji. Pohybovala svým tělem na mém tak pomalu a já mohla cítit, jak byla vlhká. Naše otírající se klitorisy, to bylo báječné. Nikdy dřív jsme tohle nedělaly a já se ujistím, že odteď to dělat budeme. Chtěla jsem se udělat s ní.
„Broučku, chci, aby nám to přišlo zároveň. Udělej se se mnou Ash.“
„Kurva Spence. Už skoro jsem… Kotě, udělám se na tebe.“
Zrychlila svoje tempo a mohla jsem cítit její nalitý klitoris na mém… Byly jsme zároveň.
„Aaaashhh… zlato… ááááchh… kurva kotě.“
„Kurva jóóóó.“
Když jsem ji takhle slyšela, byla to moje extáze. Moje nirvána. Zbožňovala jsem, když se udělala. Mohla bych ji poslouchat celý den. Ležela na mě a já mohla cítit její srdce uhánět tak rychle. Hladila jsem ji po zádech a líbala na rameni. Byla úžasná. Zvedla hlavu z mé hrudi a pohlédla mi do očí.
„Stýskalo se mi po tvých očích,“ pronesla a políbila mne. Taky se mi po ní stýskalo. Až příliš.
„Stýskalo se mi po tvém hlase, po tvém smíchu, po tvých očích. Stýskalo se mi po všem tvém Ash.“
„To je dobře,“ řekla a já spatřila ten její jedinečný úšklebek.
Když jsem uviděla kolik je hodin, nemohla jsem tomu věřit. Milovaly jsme se tři hodiny a bylo již 5 ráno. Nemohla jsem spát. Mít ji tady, vedle sebe, bylo tak zahlcující.
„Nechci spát.“
„Proč broučku?“
„Protože mám strach, že pokud usnu, ty tu zítra nebudeš. Že tohle všechno byl sen.“
Naklonila se blíž a políbila mě na rty.
„Cítila jsi tohle?“
„Ano.“
„Tak pak jsem skutečná zlato. Jsem zrovna tady. A budu zrovna tady i zítra držet tě ve svém náručí.“
„Miluji tě.“
„A já miluji tebe.“
Zůstaly jsme ve vzájemném objetí po celý zbytek noci, než bylo na čase, abych šla domů. Nechtělo se mi opustit bezpečí, které jsem cítila v jejím náručí. Protože jsem se cítila bezpečně jen na dvou místech. V náručí svých rodičů a v tom Ashleyině.
Říká se, že domov je tam, kde leží vaše srdce. Moje srdce bylo u Ashley.
KONEC
Pokračování po letech v povídce %Rekni mi, že jsi mě milovala
|