Chci ji

Napsala: hgg, Překlad: petrSF

1

2. října 2008

Chci Spencer. Strašně ji chci. Chci ji. Potřebuju ji. Miluju ji.

Chci ji obejmout a pevně ji držet a nikdy nepustit. Chci zabořit tvář do jejího krku a vdechnout ji. Dneska na chemii voněla táááák dobře. Ona samozřejmě voní hezky vždycky, ale dneska voněla obzvlášť neuvěřitelně. Možná má nový parfém. Pokaždé, když se ke mně přiblížila, jsem ji cítila a zašimralo mě z toho v žaludku. Dělaly jsme laborky a - jako vždycky - mi nešel zapálit zpropadený Bunsenův kahan. Začala jsem se rozčilovat a pak jsem uslyšela, jak se zasmála... nebyl to zlý smích. Byl to neuvěřitelně roztomilý smích, a když jsem vzhlédla, usmála se na mě. Nechápu, že jsem tam sebou v té laborce nepraštila o zem a nerozbila si hlavu o podlahu. Usmívala se svým nejširším, nekrásnější úsměvem a svými jemně růžovými rty s dokonale bílými zuby na MĚ! Ten úsměv byl určený MNĚ, Ashley Daviesové, a nikomu jinému. Vím, že jsem totálně mimo mísu a že se usmívá na každého, ale to, jak se na mě její velké modré oči dívaly, z toho bych umřela. UMŘELA.

Nemůžu se rozhodnout, jestli dostat ji za partnerku na laborky byla ta nejlepší věc, co se mi kdy přihodila, nebo ta nejhorší. Klidně by to mohla být ta nejlepší, protože i když všechno ostatní stojí za houby, na ty laborky se těším. Koho by napadlo, že budu vstávat z postele kvůli chemii? Když se vzbudím, je to první, na co myslím. Spencer. Spencer, Spencer, Spencer. Na nic jiného myslet nedokážu. Myslím na to, jak ji objímám a jak ji líbám, a nemůžu se přestat usmívat jako totální idiot. Chci jí projíždět prsty vlasy a říkat jí, že jí miluju. Chci jí říct, jak je nádherná. Chci jí říct, že je nejkrásnější holka na světě, a chci, aby věděla, že to myslím naprosto upřímně. Chci ji držet za ruku a vzít ji na rande. Chci s ní jít do kina a dát kolem ní ruku a chci, aby mi položila hlavu na rameno. Když naše ramena o sebe náhodou zavadí, nebo když se dotkne mé ruky, cítím, jak mnou projede elektrický výboj. Chci jí šeptat do ucha a líbat ji na krk. K čertu s tím, chci ji líbat všude. Chci ji pomalu svlékat a líbat každičký kousek jejího dokonalého těla. Téměř se cítím špatně, že na to myslím, ale nemůžu si pomoct. Chci se jí dotýkat a milovat ji a dopřát jí pocity, které by jí nikdy žádný kluk nedopřál. Tak strašně ji chci.

Samozřejmě nejde jenom o to, že je okouzlující a má totálně sexy tělo... teda jo, jsem Ashley Daviesová, takže ji určitě chci po TÉHLE stránce - tolik, že z toho můžu ZEŠÍLET - ale nejde mi jen o sex. Chci ji celou. Je to ten nejhodnější člověk, jakého jsem kdy potkala... ale ne falešně hodný, víte? Cítím se špatně, že chudák dostala přidělenou mě, protože já jsem na chemii děsná. Nechala bych si chemii vyškrtnout z rozvrhu, ale to bych ji pak nikdy neviděla. Je vždycky strašně trpělivá a milá, když mi vysvětluje nějaký problém. Věřte tomu nebo ne, mám velkou radost, když se hodina protáhne (šílené, že?), protože laborky máme těsně před obědem. Když jdeme na oběd později, vždycky mě požádá, abych obědvala s ní. Můžu tam pak sedět a třicet minut na ni zírat, aniž bych vypadala jako nějaká úchylačka. Vždycky se mě ptá na můj život a zdá se, že opravdu naslouchá tomu, co říkám. A její hlas, uáá. Ani nevím, jak bych ho popsala. Je strašně sladký, ale je trochu zastřený a strašně sexy. Táááák sexy. A její smích je sexy. Všechno na ní je sexy.

To je takový trapas. Proč se mi to děje?! Já taková nejsem. Nezamilovávám se až po uši... zvlášť ne do holek, co jsou na kluky. Ale Spencer není obyčejná holka. Tohle jsem ještě k nikomu necítila. A ano, když jsem s ní a usmívá se na mě, nebo mě krátce obejme po škole, cítím se úžasně, jako by mi mělo srdce vyskočit z hrudi. Ale když ji vidím bavit se všema těma tleskačkama a suspenzorákama, vzpomenu si, že patří do jiného světa, než já. Kamarádí se mnou jenom proto, že jsme partnerky na laborky. Možná nás ani nepovažuje za kamarádky. Teda já bych řekla, že jsme kamarádky. Když si telefonujeme ohledně domácího úkolu, vždycky nakonec začneme mluvit o něčem jiném a jí to podle všeho nevadí. A baví se se mnou i mimo třídu. A říká mi, co se děje v jejím životě a tak. A jak už jsem říkala, občas spolu obědváme. Jsme kamarádky... no ne?

Oficiálně blázním. Myslím na ni neustále, i když s ní nejsem. Tohle nejsem vůbec já. Asi jsem byla prokletá. To je takový trapas. V tuhle chvíli nejspíš taky píše do deníku o trhlé spolužačce. To mě ubíjí. To je důvod, proč by to taky mohla být ta nejhorší věc, co mě kdy potkala. Ze samotné myšlenky na to, že jí nějaký svalnatý stupidní suspenzorák strká jazyk do pusy a šmátrá po jejím měkkém, křehkém drobném těle je mi na zvracení. Zaslouží si mnohem víc. A samozřejmě vím, že si ji vůbec nezasloužím, ale kdybych ji měla, tak bych si jí alespoň vážila. Dala bych cokoli, kdyby ke mně cítila to samé, co já k ní. Nikdy jsem nebyla na závazky a vztahy a podobné kraviny, ale chci, aby Spencer byla má přítelkyně víc, než jsem kdy chtěla cokoli jiného. Přála bych si, abych se toho mohla zbavit, a snažila jsem se o to. Od chvíle, kdy jsem ji poprvé ve škole potkala, jsem nebyla schopná spát s nikým jiným. Už ani nemůžu chodit do Ega. Pokaždé, když se pokusím políbit nějakou holku, a je jedno, jak jsem opilá, nejde to. Myslím jenom na Spencer. Vidím, jak se na mě usmívá, vidím před sebou její dokonalou tvář a jdu domů sama a myslím na ni v posteli celou noc. Chci jenom ji. Potřebuju ji.

Chci Spencer. Strašně ji chci. Chci ji. Potřebuju ji. Miluju ji.

A nemůžu ji mít.

Ashley Daviesová

Ashley zavřela nachový zápisník a hodila ho do své předimenzované kabelky, když vtom zlostně zazvonil školní zvonek a upozornil ji, že dnešní vyučování skončilo. Rychle vstala a s širokým úsměvem na tváři se vydala ke dveřím od třídy. Příští den, v pátek, měla písemku z chemie, takže Spencer ji pozvala domů, aby se po škole učily. Jistě, už dřív se spolu učily v knihovně, ale teď uvidí její dům, místo, kde bydlí! Možná dokonce spatří její pokoj. Doufala v to a zkusila si představit, jak asi může vypadat.

"Hej, Ash!" uslyšela za sebou po cestě k parkovišti zavolání.

Otočila se a okamžitě spatřila rozzářenou tvář své partnerky na laborky, která se na ní usmívala jako sluníčko. Náhle jí zabrnělo celé tělo.

"Ahoj," odvětila a zastavila se před blondýnou.

"To společné učení pořád platí, že?" zeptala se Spencer vesele a tiskla si při tom učebnice u hrudi.

"Jo, jasně. Vždyť víš, že potřebuju každou pomoc, která se mi naskytne," odpověděla Ashley a ostýchavě se usmála.

Spencer se zasmála a zaklesla paži za jednu z Ashleyiných a začala je vést k parkovišti. Ashley cítila, že jí srdce začalo tlouct asi tak desetkrát rychleji, když se jejich pokožky dotkly.

"Ale jdi, nejsi tak hrozná," utěšovala ji Spencer.

Starší dívka jí pouze věnovala pohled ‘jo, to určitě’. Blondýna se znovu uchechtla a jemně ji stiskla ruku.

"Dobře, fajn, tak možná potřebuješ trochu pomoct, ale to nevadí! Ráda se s tebou učím. Díky tobě je to zajímavý," přiznala.

Zatímco se Ashley snažila potlačit přihlouplý úsměv, který se jí dral na rty, vytáhla klíče, protože dvojice už mezitím došla k jejímu autu, a stiskla odemykací tlačítko.

"Páni," hlesla Spencer při pohledu na blyštivé Porsche. "To je tvoje auto?"

"Jo," odvětila Ashley, zatímco se neochotně vymanila ze sevření druhé dívky, aby mohla dojít k sedadlu řidiče.

"Moc hezký," poznamenala blondýna a vklouzla na vedlejší sedadlo.

"Díky."

"Spencer je v mým autě. Spencer je v mým autě!" pomyslela si Ashley pro sebe. "Seber se, Daviesová."

"Hele, musím rychle zavolat svýmu blbýmu bráchovi, abych mu řekla, že mě nemusí po tréninku odvést domů," informovala ji Spencer, čímž ji probrala z mentální konverzace, kterou sama se sebou vedla.

Ashley krátce přikývla a mladší dívka vytáhla telefon a zmáčkla pár tlačítek. Využila příležitosti dlouze pohlédnou na objekt své touhy. Zlaté prameny vlasů jí spadávaly na ramena a rámovaly jí tvář. Džíny měla nízko v pase a mírně zvednuté přiléhavé růžové tričko jí odhalovalo tenký proužek břicha.

"Zatraceně. Chci ji. Strašně ji chci."

"Čau... no, taky ti přeju hezký odpoledne," řekla blondýna sarkasticky. "Jenom jsem ti chtěla dát vědět, že nepotřebuju odvést domů... jo... s Ashley Daviesovou..."

Ashley si mohla pouze představovat, co řekl Glen Carlin tomu, že poveze jeho mladší sestřičku domů.

"No, ne, že by ti do toho něco bylo, ale budeme se doma učit. Zítra máme písemku... jo... protože jsme kamarádky a kamarádky se spolu učí. Proč musíš bejt takovej debil?"

Spencer rychle naznačila směrem k brunetě ‘promiň’, ale Ashley se jen usmála.

"Jsme kamarádky! Právě řekla, že jsme kamarádky. Ano!"

"Měl bys mě bejt vděčnej. Teď můžeš zůstat v šatně a ošahávat klukům zadky, jak dlouho budeš chtít," vyprskla Spencer do telefonu.

Ashley se pokusila nezasmát a blondýna se na ni zakřenila se špičkou jazyka mezi zuby.

"Nápodobně, blbečku," zašklebila se a pak hodila telefon zpátky do kabelky.

"Promiň mi to," omlouvala se Spencer. "Nemůžu ho vystát."

"To je dobrý. Nikdy jsem tě neviděla tak... rozparáděnou," odvětila Ashley a okamžitě se chtěla nakopnout.

"Rozparáděnou? Vážně, Ashley?"

"Rozparáděnou, hm?" zeptala se blondýna a uculila se na ni. Opřela se pohodlně o sedadlo a zapnula si pás.

"Ehm, jo. Takže kudy k tvýmu domu?" zeptala se bruneta v pokusu změnit téma.

"Na konci parkoviště doleva, pak na první křižovatce doprava a pak na druhý doleva," deklamovala Spencer.

"Fajn, super. Doleva, doprava, na druhý doleva. Můžeš si zapnout rádio, jestli chceš. Pusť si, co chceš," sdělila jí Ashley a krátce na blondýnu pohlédla, zatímco se rozjela z parkoviště.

"Díky," odvětila Spencer a zapnula rádio. "A díky, že mě vezeš a jdeš ke mně a tak vůbec. Co jsme se přistěhovali, tak jsem doma nikoho neměla," dodala.

Ashley neunikl mírný smutek ve Spenceřině hlase a krátce se na ni otočila.

"Vážně?" zeptala se. Myslela si, že má Spencer doma kamarádky každý víkend a tráví ho mluvením o klucích, Dawsonově světě, nebo o čem dalším se tyhle holky baví.

"Jo. Páni, zním jako úplná nula," odpověděla Spencer s mírným zasmáním.

"Nejsi žádná nula," ujistila ji Ashley.

"S nikým dalším jsem si prostě... nesedla, víš?"

Když na ni pohlédla, blondýna na ni upřeně hleděla a mírně si kousala spolní ret. Ashley dokázala pouze přikývnout.

"Sedla si se mou? Sedíme k sobě!"

"Nejspíš jsi moje nejlepší kamarádka na King a to jsme spolu ani mimo školu nikdy nebyly," dodala a ležérně pohlédla z okénka.

Ashley na ni rychle otočila hlavu.

"To NEřekla. NEoznačila mě právě za svou nejlepší kamarádku. Blouzním... nebo sním."

"Eh, cože?" zeptala se, nevěříc vlastním uším.

Spencer na ni krátce pohlédla, ale pak rychle zrak odvrátila a tváře měla najednou tmavě růžové.

"Ježíši... teď si musíš myslet, že jsem fakt nula. Nejspíš mě ani nepovažuješ za kamarádku," odvětila blondýna a začala si v klíně hrát s malíčkem.

"JÁ TĚ MILUJU!" vykřikla Ashleyina mysl.

"Samozřejmě, že jsme kamarádky," ujistila ji bruneta místo vyznání své nehynoucí lásky.

Vřele se na Spencer usmála, ale mladší dívka vypadala jen napůl přesvědčeně.

"Upřímně. Jsi nejspíš moje nejlepší kamarádka na King a to tam chodím už tři roky," dodala, oči upřené na silnici před sebou. "Takže bych řekla, že to já jsem nula."

"Lidi na King si tvý kamarádství nezaslouží," odvětila Spencer a věnovala jí tisícewattový úsměv.

Ashley se zasmála a zavrtěla hlavou.

"To je možná částečně pravda, ale v podstatě všichni mě nesnášejí."

Náhle ucítila na svém předloktí teplou dlaň. Sklopila zrak a spatřila, jak jí Spenceřin palec jemně přejíždí po kůži. Pevně sevřela řadící páku, zatímco jí celým tělem projel elektrický výboj, o kterém předtím psala. Sevřel se jí žaludek a z oblasti mezi stehny jí náhle začal vycházet žár.

"Chci ji, chci ji, strašně ji chci," pomyslela si. "Vzpamatuj se! Sotva se tě dotkla a ty se na ni málem vrháš!"

"Možná tě jenom neznají," odvětila Spencer, ruku pořád položenou na Ashleyině předloktí. "Řekla bych, že zpočátku lidi předpokládají, že jsi prostě pořád uzavřená a naštvaná, víš?"

Zatímco se Ashley nervózně zasmála, cítila, že jí z uší stoupá žár a že musí mí tvář rudou jako malinu.

"To vlastně jsem," přiznala a krátce pohlédla na blondýnu.

Spencer se usmála a přesunula svou dlaň na Ashleyinu.

"Ne, nejsi. Na mě jsi vždycky milá. A jsi zábavná."

Ashleyino srdce jí divoce tlouklo v hrudi a strašně moc chtěla otočit dlaň a proplést své prsty se Spenceřinými.

"Á, tady to je!" zvolala blondýna a rychle sundala ruku, aby z okénka ukázala na nadcházející dům. "Můžeš zajet na příjezdovou cestu."

Ashley to udělala a pohlédla na ten předměstský dům. Byl přesně takový, jaký očekávala: správně veliký, s dokonale udržovaným trávníkem a cedulí s nápisem: "Vítejte u Carlinových!" Při výstupu z auta si vzala svou kabelku a pak následovala Spencer ke schodům před dveřmi. Blondýna rychle vyndala zpod rohožky klíč a zase ho tam vrátila, když odemkla dveře. Ashley přemýšlela o bezpečí takové skrýše pro klíče, ale nic neřekla.

"Tak jsme tady! Tady bydlím," oznámila Spencer a vedla ji do domu.

Ashley se rozhlédla po hezky zařízeném domově a zhluboka se nadechla. Vzduch voněl jako její partnerka na laborky a to bylo úžasné.

"Chceš sváču? Já si asi něco udělám," zvolala a vydala se směrem, kterým starší dívka tušila kuchyni.

"Jasně," odpověděla Ashley, a než ji následovala, nakrátko se zastavila, aby si prohlédla dokonalý portrét Carlinovic rodiny visící v obýváku.

Když vešla do kuchyně, okamžitě se jí naskytl neuvěřitelný pohled. Spencer se pro něco shýbala do ledničky a měla vystrčené své dokonalé pozadí. Zatímco Ashley hltala očima Spenceřiny křivky, musela se málem kousnout do rtu, aby nezasténala. Spencer se náhle otočila se sklenicí marmelády v ruce. Ashley rychle zamrkala a pokusila se chovat přirozeně, ale stydlivý úsměv a mírné zardění na tváři blondýny, jí dávaly vědět, že byla přistižena.

"Udělám sendvič s burákovým máslem a marmeládou. Chceš půlku?" zeptala se Spencer, zatímco po kuchyni shromažďovala další potřebné komponenty.

"Ehm, jo, jasně. To by bylo super," odpověděla nervózně Ashley a opřela se o kuchyňský pult na druhém konci místnosti.

"Ty idiotko! Nachytala tě, jak si ji hladově prohlížíš... zezadu! Skvělá práce, Ashley."

"Takže já jsem fakt první ze školy, kdo tu byl?" zeptala se v pokusu prolomit ticho, zatímco mladší dívka natírala burákové máslo na plátek toastového chleba.

"Jo!" odpověděla a přes rameno pohlédla na brunetu. "No, vlastně ne. Já tu ještě nikoho neměla, ale Glenovi kamarádi jsou tu pořád. Však víš, všichni ti neandrtálci jako Tyler Thomas a Aiden Dennison a-"

"Aiden tu byl? " přerušila ji Ashley otázkou.

"Eh, ano. Je tady v jednom kuse. Nemůžu ho vystát. Očumuje mě, jako bych byla kus masa, a pak se diví, když mu nepadnu k nohám," odvětila, zatímco pokračovala v přípravě jejich sendviče.

Po chvilce ticha se Spencer otočila s druhým plátkem chleba v ruce a zneklidněným výrazem v obličeji.

"Promiň. Vy jste kamarádi... nebo něco?" zeptala se opatrně.

"Byli jsme. Už nejsme," odvětila Ashley prostě, nechtěla jí vyprávět o více než nešťastné části své minulosti.

"Byli jste kamarádi... nebo jste byli něco?" zeptala se blondýna.

Normálně nebyla takhle troufalá a starší dívka byla trochu zaskočená, zatímco ji ty jasně modré oči propichovaly, přišpendlovaly ji na místě jako žábu, co má být rozpitvána. Spencer ji pitvala. Vadilo jí to pouze kvůli tomu, že si nebyla jistá, jestli se bude mladší dívce líbit to, co najde.

"Ehm, obojí," odvětila očividně nesvá.

"Vážně?" zeptala se Spencer nevěřícně a otočila se, aby otevřela marmeládu.

"Jo. Ale byla to velká chyba a je to už dávno," vysvětlila a doufala, že ji blondýna nebude vnímat v jiném světle.

"Hm, " jen zamumlala Spencer a začala roztírat červenou hmotu po chlebu.

"Já vím, já vím. Zcela určitě nejsem jeho typ, takže je to divný... hvězdnej baskeťák a drsná samotářka," prohlásila Ashley a znělo to, jako by tu větu měla nacvičenou.

Spencer se znovu rychle otočila a pohlédla na ni, jako by byla trochu blázen.

"Ehm, myslela jsem, že Aiden není tvůj typ," odvětila.

"Co tím myslíš?" zeptala se bruneta.

"Kdokoli býval můj typ. Teď je ‘Spencer’ můj typ. Jdeš z extrému do extrému, Daviesová."

"No," začala Spencer, zatímco rozkrojila čerstvě udělaný sendvič na dvě půlky. "Myslela jsem, že..."

Došla k Ashley s tupým nožem v ruce a podala jí její půlku sendviče.

"Díky," odvětila rychle, chtěla, aby druhá dívka dokončila svou větu.

"Myslela jsem, že kluci nejsou tvůj typ," vysvětlila blondýna a opřela se o pult vedle ní.

"Jo, tohle," odvětila Ashley jemně s nervózním zasmáním, zatímco sklopila zrak na svou půlku dokonalého sendviče. "No, ve skutečnosti asi nemám přímo ‘typ’."

Vzhlédla, aby se přesvědčila, jestli byla její odpověď dostačující.

"Ale líbí se ti holky, ne?" zeptala se neomaleně mladší dívka a pak přejela jazykem po celé délce nože pokrytého marmeládou, slízávala její zbytky a dívala se při tom přímo do Ashleyiných očí.

"Kurva. To se mě snaží zabít? Kurva, kurva, kurva."

Ashley poklesla čelist, zatímco se dívala, jak tupý nůž hladce projel mezi Spenceřinými plnými rty a pak zase zpátky. Blondýna na ni v očekávání pohlédla, zatímco oplachovala nůž ve dřezu.

"Ehm, cože?" zeptala se Ashley a zoufale se snažila ignorovat náhlé pulzování mezi svýma nohama.

"Ptala jsem se," začala Spencer, než jí věnovala, o čem by mohla bruneta přísahat, že bylo vědoucí uculení, "jestli se ti líbí holky."

"Ona to dělá schválně?" přemýšlela.

"Ach... jo, já, eh, určitě se mi líbí holky," odvětila, zatímco se snažila dívat všude možně, jen je na druhou dívku.

Spencer jen vydala další "Hm" a dala nůž do myčky.

"Nevadí ti to?" otázala se Ashley, která se rozhodla, že také bude trochu troufalejší.

"Ne, proč by mělo?" odvětila blondýna a znovu se opřela o pult.

Velmi krátce sjel její pohled z očí starší dívky k jejím rtům, pak vystrčila špičku jazyka, aby si letmo olízla své.

"Právě se mi podívala na rty a pak si olízla SVÝ rty. Panebože."

"No, ehm, zdá se, že všem ostatním to vadí. Nebojíš se, že se na tebe vrhnu nebo tak něco?" zeptala se Ashley a zvedla koutek úst v hravém úsměvu.

Spencer se zasmála a zvedla z pultu své učebnice.

"Nepřipadáš mi jako násilnickej typ. A i kdybys byla, nebylo by to tak zlý," odvětila a zazubila se na ni.

"Bože, kéž bys to myslela vážně."

S učebnicemi v podpaží a sendvičem v pravé ruce se natáhla a sevřela levou dlaní Ashleyinu.

"Pojď do mýho pokoje!" zvolala a zatahala za ruku brunety.

2

Spenceřina dlaň byla teplá a hebká a dokonale do Ashleyiny zapadala. Starší dívka mladší rychle následovala a nechala se držet za ruku celou cestu po schodech nahoru a do světle nachového pokoje.

"Tak to je můj pokoj," prohlásila Spencer trochu hrdě, když nakonec ruku druhé dívky pustila a odložila učebnice na stůl.

Zula si sandály a posadila se na postel, nohy si složila před sebe a ukousla si velké sousto ze svého sendviče. Ashley se na okamžik rozhlédla a vstřebávala své okolí. Spenceřina široká postel byla přikrytá chlupatou bílou dekou. Nalevo od ní byl šatník s dvojitými posuvnými dveřmi a napravo byl stůl, na který blondýna položila učebnice. Velké zrcadlo nad toaletním stolkem bylo úhledně rámováno fotografiemi Spencer s rodinou a dalšími atraktivními dospívajícími, o kterých Ashley předpokládala, že jsou to její přátelé z Ohia.

"Pojď si sednout," kývla hlavou Spencer a poklepala na postel vedle sebe.

"Panebože. Spencer mě zve do svý postele. Zůstaň v klidu, zůstaň v klidu."

Zatímco si dávala pozor, aby nebyla k mladší dívce příliš blízko, opatrně se posadila a kabelku si položila na druhou stranu vedle sebe. Když se poprvé zakousla do svého sendviče, ucítila, jak jeden ze Spenceřiných prstů píchl do díry na koleni jejích značkových džín. Na kratičký okamžik zapřemýšlela, jaký díl částky na cenovce odpovídal za to, aby vypadaly tak ‘obnošeně’. Ve skutečnosti jí to bylo samozřejmě fuk. Dostali jen titěrnou část z bezbřehého majetku jejího slavného otce.

"Takže, Ashley," začala blondýna a široce se usmála, zatímco konečkem prstu letmo pohladila koleno starší dívky. "Kde bydlíš?"

"Znáš Sun Street?" zeptala se Ashley

Spencer přikývla a vychovaně žvýkala sendvič. Všichni na King znali Sun Street. Lidé často jezdili kolem, aby se prohlédli superluxusní domy seřazené v exkluzivní řadě.

"No, ehm, tak tam bydlím," dodala Ashley a volnou rukou se laxně poškrabala vzadu na krku.

Mladší dívka vykulila oči a rychle polkla.

"Vážně?" zeptala se nevěřícně.

Ashley poprvé nedělalo radost muset někomu říct, jak je bohatá. Normálně se svými penězi hrdě chlubila a dokonce je používala na balení holek - ne, že by s tím potřebovala zase tolik pomoct – ale nemyslela se, že to na Spencer udělá dojem. Určitě se nezdála jako typ, co by měl slabost pro rozmazlená děcka, a pravděpodobně by považovala Ashleyin rozhazovačný životní styl za marnotratný a nezdravý.

"Jo," odvětila rychle a pak si ukousla další sousto.

"Páni. Kterej dům je tvůj?" dotazovala se Spencer a celá se otočila, aby byla úplně čelem k druhé dívce.

"Ehm, je to ten s kruhovou příjezdovou cestou."

"A tenisovým kurtem?"

"Jo," odvětila bruneta a byla poněkud překvapená, že si Spencer pamatovala její dům tak dobře.

"Páni," opakovala Spencer pořád v úžasu. "Co tví rodiče dělají? Teda... jestli ti nevadí, že se ptám."

"Můj táta, ehm... je v jedný kapele. V osmdesátejch letech byli dost slavní, takže..." pokusila se Ashley nervózně vysvětlit. Nikdy nemusela nikomu na King říkat, čí je dcera.

"Kdo je tvůj táta?" zeptala se blondýna se svraštěným obočím.

"Bože, ta je tak roztomilá."

"Jmenuje se Raife… Raife Davies."

Pokud to bylo možné, oči mladší dívky se ještě více rozšířily.

"Raife Davies je tvůj táta?" zeptala se nevěřícně.

"Ehm, jo. To je můj táta," odvětila Ashley a trochu více se k druhé dívce otočila.

"Páni," zopakovala Spencer, jemně se usmála a na okamžik sklopila zrak ke svému sendviči.

Když opět upřela oči do Ashleyiných, zračila se v jejích jemných rysech starost, a jemně se zeptala: "To musí být občas těžký, co?"

Ashley ztuhla. Na to se jí za celý život ještě nikdo nezeptal. Nesčíslněkrát jí lidi řekli, jak ‘super’ je být dcerou rockové hvězdy a jaké má štěstí. Z tisícovek lidí, které za svůj život potkala, nikoho nenapadlo se jí zeptat, jestli mít skoro pořád nepřítomného otce a bláznivý život není těžké. Všichni předpokládali, že být bohatou dospívající holkou žijící bez pravidel je splněný sen. I když by to nikdy nepřiznala, nejspíš ani sama sobě, vzdala by se všeho do posledního nikláku, aby měla někoho, kdo by ji měl opravdu rád. Sklopila zrak do klína.

"Já, ehm, jo..." odmlčela se. Cítila, že se jí oči pomalu začínají plnit horkými slzami.

"Seber se, Daviesová! Ty nikdy nebrečíš! Co to děláš?"

Rychle zamrkala, z větší části se vzpamatovala a opět pohlédla na blondýnu.

"Jo, občas to stojí za houby," dokončila a přikývla.

"No... já vím, že jsi ta super drsná a macho Ashley Daviesová," začala Spencer s drobným úsměvem, pak jemně naklonila hlavu na stranu a položila ruku na stehno brunety, "ale pokud by sis chtěla někdy promluvit... o čemkoli, moc ráda tě aspoň vyslechnu, vážně."

"Já... díky. Moc, ehm, moc to pro mě znamená," vděčně odvětila Ashley a rovněž se usmála.

"Žádnej problém. A myslím to vážně, Ash," řekla Spencer a jemně přejela rukou po noze brunety.

"Dotkni se jí! Je to v pořádku! Dotkla se tě první."

Když sebrala trochu sebedůvěry, položila Ashley ruku na dlaň mladší dívky a jemně ji sevřela. K její radosti se úsměv blondýny ještě rozšířil. Na okamžik na sebe mlčky hleděly.

"Fajn, to už by stačilo, úchylačko!" přikázala si v duchu Ashley.

"Takže, ehm, co dělají tví rodiče?" zeptala se a rychle dala svou ruku pryč.

Znovu se zakousla do sendviče a Spencer odtáhla svou ruku.

"No, moje máma je chirurg na Pohotovosti a táta je sociální pracovník... nic zdaleka tak vzrušujícího jako je rocková legenda," zasmála se.

"A jo," odvětila Ashley s plnou pusou. Rychle polkla. "Vzpomínám si, že jsi mi říkala, že je tvoje máma doktorka. Přestěhovali jste se sem kvůli její práci, že?"

Spencer přikývla a dojedla sendvič.

"Není to občas těžký?" zeptala se hravě bruneta a vysloužila se jemné šťouchnutí do ramena a zahihňání, obojí od své partnerky na laborky.

"Ano," odpověděla Spencer věcně s úsměvem na tváři. "Někdy vlastně je."

Ashley jí úsměv oplatila a pomyslela na rodinou fotografii, kterou viděla dole.

"Jací jsou?"

"Mí rodiče?" zeptala se blondýna.

Na okamžik vypadala Spencer hluboce zamyšleně a pak odpověděla.

"No, vypadám jako moje máma..."

"To sotva. Kdybys vypadala jako tvoje máma, byla by to totální sexy mamča."

"Ale jsem spíš jako můj táta, řekla bych," vysvětlovala. "Někdy bys měla přijít na večeři a seznámit se s nima."

"Jo?" zeptala se starší dívka a dala si do pusy poslední kousek sendviče.

"Jo. Pozvala bych tě, abys tu zůstala dneska, ale v půl sedmý musím jít hlídat jedno dítě a táta stejně ve čtvrtek dělá do večera, takže bys nemohla ochutnat jeho proslavenou kuchyni."

Ashley přikývla a polkla, pak se všimla širokého úsměvu na tváři blondýny.

"Co je?"

Spencer si skousla ret ve zřejmém pokusu nepropuknout ve smích.

"Co je?" zopakovala bruneta znepokojeně.

"Máš tady trochu marmelády," odpověděla blondýna a ukázala si k ústům.

Ashley rychle vyplázla jazyk, urputně si jím přejela po rtech, ale Spencer se dál jen smála.

"Je pryč?" zadoufala.

"Vůbec!"

Mladší dívka se teď hystericky chechtala.

"Spencer, kde je? Na který straně?" dotazovala se a jemně plácla druhou dívku po noze.

"Ukaž," začala Spencer, její smích konečně slábnul. "Pomůžu ti."

Když se přesunula na kolena, jemně uchopila Ashley ze tvář a ostýchavě se na ni usmála.

"Miluju tě," znovu chtěla zvolat bruneta, zatímco na ni opatrně hleděla.

Spencer si položila volnou ruku na stehno starší dívky, aby získala rovnováhu, a pomalu přejela palcem přes koutek jejích úst. Rychle vzhlédla k Ashleyiným očím a pak přesunula palec doprostřed jejího plného spodního rtu a nechala ho tam. Ze Spenceřina doteku se Ashley zatočila hlava; vážně se bála, že omdlí.

"Chci tě. Chci tě. Miluju tě. Miluju tě."

"Můžeš, ehm," začala blondýna a hlas jí zněl nepatrně zastřeněji než obvykle a oči jí mihotaly po tváři starší dívky. Dvojice na sebe chvíli upřeně hleděla, Spenceřina kůže na ústech brunety byla teplá. "Můžeš to olíznout... jestli chceš."

"Ježíši. Nech mě to olíznout, Spencer. Prosím. Strašně to chci olíznout."

Ashleyino srdce jí bušilo v hrudi, zatímco jemně rozevřela rty a dovolila článku Spenceřina palce, aby jí mezi ně snadno vklouzl. Dívala se přímo do ztmavlých modrých očí, zatímco pomalu přejela špičkou jazyka po kůži blondýny a slízla malou kapku marmelády. Spencer se slyšitelně zhluboka nadechla a nechávala oči přilepené na ústech brunety.

"Stoupla tu právě teplota? Hlas má zastřenější, oči tmavší, zhluboka dýchá, má palec v mý puse... ona je... nadržená?"

Mezi nohama jí rychle nastoupilo roztoužená pulzování, zatímco něžně nasála koneček Spenceřina palce a začala si být plně vědomá ruky na svém stehnu.

"Na to zapomeň. To je blbost. Není na holky, Ashley."

Kdyby to byla jakákoli jiná dívka, Ashley by byla stoprocentně přesvědčená, že je vzrušená. Když si uvědomila, že už je prst blondýny čistý, rychle ho uvolnila a odvrátila hlavu.

"Dýchej, Daviesová, dýchej!"

Spencer rychle odtáhla ruku a sedla si na paty, do tváře se jí hrnula červeň.

"Promiň," řekla ostýchavě. "Já, ehm, já vím, že nemáš ráda narušování osobního prostoru."

Ashley na ni zvědavě pohlédla.

"Cože?"

"Ty, ehm...," začala blondýna a jemně potřásla hlavou. "Ty nemáš ráda, když ti lidi vstupujou do tvý zóny. To je dobrý."

"Cože? Proč si to myslí? Protože sebou vždycky cukneš, když se tě dotkne, trdlo!"

"Není to tak, že bych neměla ráda lidi ve svý zóně. Teda u některých lidí to platí. Ale nevadí, ehm, nevadí mi, když jsi u mě blízko ty," odpověděla opatrně.

"Vážně?" zeptala se Spencer s hravých úsměvem na rtech.

"Vážně," odpověděla Ashley a doufala, že její odpověď nezněla jako žádost o dotek.

"Takže tohle ti nevadí?" otázala se mladší dívka a vrátila ruku zpátky na stehno brunety.

"Ne."

Ashley sledovala, jak se blondýna zvedla na kolena, takže opět klečela přímo před ní.

"Tohle?" zeptala se s širokým úsměvem.

"Ne-e."

"Ona se mnou flirtuje. Nebo je třeba jenom přátelský člověk, blbko."

Ashley dala ruce za sebe a zaklonila se, zvedla se jí díky tomu halenka s ramínky a odhalila asi dva centimetry jejího opáleného břicha. Mlčky sledovala, jak se modré oči neomylně sklopily k jejím břišním svalům.

"Právě teď vypadám děsně sexy a ona si toho totálně všímá. Ne, nevšímá! Je na kluky!"

Spencer se posunula dopředu, takže se teď dotýkala koleny nohou brunety, a nervózně naklonila tvář, až jí měla asi třicet centimetrů od její.

"Už je ti to nepříjemné?" zeptala se a očima poňoukala druhou dívku.

"Si piš, že ne. Ukaž, co umíš."

"Nikdy mi nebylo příjemnějc," odvětila Ashley se sebejistým úsměvem na tváři. Nikdy nebyla ta, kdo by ustupoval, a tenhle případ nebude jiný.

"A co..." začala Spencer, naklonila se a protáhla ruce kolem Ashleyiných boků.

Položila dlaně vedle rukou starší dívky, aby získala oporu pro horní část těla, a její tvář se zastavila pár centimetrů od Ashleyiny.

"Teď?"

Její hlas klesl o oktávu nebo tak a její úsměv zmizel, atmosféra přešla z hravé ve vážnou. Ashley jemně zavrtěla hlavou, že ne, a byla si intenzivně vědomá toho, jak jsou jejich těla blízko sebe. Zoufale chtěla přitáhnout mladší dívku na sebe.

"Chci tě. Chci tě. Chci tě."

Spencer se začala pomalu naklánět a její tvář se čím dál tím více přibližovala, dokud Ashley neucítila, že se jejich nosy dotkly.

"Panebože."

Bruneta hleděla do přivřených modrých očí a měla příliš nahnáno, než aby se byť trochu pohla. Její srdce divoce bušilo a měla pocit, že jí každou chvíli selžou ruce a ona klesne zády na postel.

"Takže tohle je v pořádku?" zeptala se jemně Spencer a letmo přejela nosem po nose druhé dívky. Hlas jí mírně přeskočil a zněla díky tomu stejně nervózně, jako se druhá dívka cítila.

Ashley cítila teplý dech na svých rtech a usilovně se snažila zformulovat souvislou myšlenku.

"Ne, to není v pořádku. Chci tě víc než cokoli na světě a ty mě tím škádlením zabiješ."

"Ano," odvětila a její odpověď náhle zněla přiškrceně a jemně chraplavě.

"Polib mě."

Zatímco na sebe nadále nervózně hleděly, ucítila, že jí Spencer přesunula jednu ruku na záda.

"Prosím, polib mě, Spencer."

Blondýna pomalu zvedla jednu nohu a začal ji manévrovat do Ashleyina klína. Její oči vypadaly poněkud neklidně, téměř jako by si žádaly od druhé dívky povolení. Její hluboké výdechy se mezi nimi opakovaně setkávaly, promíchávaly se a byly opět vdechnuty.

"Ona mi obkročí nohu. Panebože. Chci ji. Chci ji. Chci ji."

Právě když se její koleno chystalo klesnout, rozhlehlo se po pokoji hlasité, nepříjemné techno zazvonění. Dívky se lekly a rychle od sebe odskočily, Spencer se postavila metr od postele a Ashley spadla na zem a shodila při tom i svou kabelku.

"Panebože, já, ehm, jsi v pořádku?" zeptala se Spencer a nejistě si projela rukou vlasy, zatímco otravné zvonění pořád neustávalo.

"Jo, já, já... nic mi není," neklidně koktala Ashley a rychle začala shromažďovat četné věci, které jí vypadly z kabelky.

"Co je?" uslyšela, jak Spencer na druhé straně postele naštvaně zvedla telefon.

"Co to sakra bylo? Ona mě chtěla políbit? Nebo jenom, eh... no, nevím, co to dělala," pomyslela si Ashley a ruce se jí mírně třásly, zatímco sbírala poslední své věci.

"Proč nemůžeš tátovi prostě zavolat a říct mu to?"

"Glen. Ten zatracenej parchant."

"Je mi ukradený, jestli dostaneš zaracha. V poslední době se ke mně chováš jako debil!"

Ashley si nebyla jistá, co dělat po tom, co se málem možná stalo, tak se celá nesvá postavila a držela si kabelku. Spencer na ni omluvně pohlédla a pokynula jí, aby se zase posadila na postel.

"Tak… co se stane teď?" přemýšlela bruneta, zatímco si sedala na své předchozí místo.

"Glene, dělej si, co chceš. Řeknu tátovi, že přespíš u Roba. Teď nemůžu mluvit," oznámila mladší dívka svému bratrovi a hlas měla plný frustrace.

Zavěsila a položila telefon na stůl, pak nervózně přešlápla z nohy na nohu.

"Takže, ehm, asi bychom se měly pustit do učení," navrhla a její oči konečně vyhledaly Ashleyiny, poprvé od chvíle, co byla jejich vášnivá poloha přerušena.

"To je všechno?" pomyslela si Ashley, zatímco Spencer zvedla učebnici chemie. "Ne, ne, ne. Vrať se. Znovu se mě dotkni. Chtěla jsi mě políbit. Prosím, prosím, prosím."

Rychle potřásla hlavou a v duchu se nakopla.

"Co sis sakra myslela, že se stane? Že k tobě přikráčí a řekne: ‘Hej, kotě, pojďme pokračovat, kde jsme skončily’? Nejspíš je teď totálně nesvá."

"Dobře, ehm, co kdybychom začaly těmi praktickými příklady, co jsme dostaly včera na hodině?" zeptala se Spencer s vřelým úsměvem.

"Jo, to, ehm, to zní dobře," odvětila Ashley a na souhlas přikývla.

3

Dvojice strávila následující dvě hodiny nebo tak důkladným procházením kapitoly, ze které měly psát písemku. Po prvních pár trapných minutách se dívky mezi probíráním příkladů snadno vrátily k přátelskému žertování a chechtání. Spencer nikdy neztratila svou sluníčkovou náladu, přestože musela brunetě pečlivě vysvětlovat většinu kapitoly, a Ashley byla velmi pozorná žačka. Samozřejmě se nesčíslněkrát nechala rozptýlit tím, jak se ze Spenceřiných překrásných očí ještě více tajil dech, když nadšeně mluvila o valenčních elektronech, jak se její zastřený hlas zdál ještě více sexy, když vysvětlovala Lewisovy diagramy, a jak se její nádherná ústa zdála ještě dokonalejší, když z jejích rtů vycházelo slovo ‘orbital’.

"No, myslím, že to je všechno," prohlásila Spencer a zavřela učebnici. "Máš ještě nějaké otázky?"

"Ne, byla jsi úžasná učitelka," odpověděla Ashley a vděčně se usmála. "Takže bych asi měla jít, co? Říkala jsi, že máš hlídání, že?"

"Bohužel," odvětila Spencer při pohledu na budík na nočním stolku. "Ale, hele, poslyš..."

Trochu se s tužkou v ruce nervózně ošila a pak pokračovala.

"Myslíš, že bychom, eh, si třeba mohly, ehm, někdy spolu vyrazit? Jen tak pro zábavu, ne kvůli učení?" zeptala se s očima plnýma nejistoty.

Ashley se zoufale snažila dostat pod kontrolu široký úsměv, ale bez ohledu na své přání cítila, že si podmaňuje celou její tvář.

"Chce si se mnou vyrazit! Zůstaň v klidu, zůstaň v klidu."

"Jo, určitě. To by se mi, ehm, líbilo," oznámila blondýně a snažila se neznít moc dychtivě nebo nadšeně.

"Jo?" zeptala se Spencer a rovněž se široce usmála.

"Jo," potvrdila Ashley a energicky přikývla.

"Super. Děláš, eh... děláš něco tenhle víkend?"

"Chceš se sejít tenhle víkend?" rychle se dotázala bruneta.

"Sakra, jo! Nejlepší den vůbec!"

"Och, já, ehm," začala mladší dívka, poškrábala se na ruce a ostýchavě svěsila hlavu. "Už nejspíš něco máš, viď? No, jasně, samozřejmě, že už něco máš; jsi Ashley Daviesová. Nejspíš máš v plánu trilión věcí s těma nejzajímavějšíma lidma v LA. To vůbec nevadí. Já-"

"Spencer," jemně se zasmála Ashley a přerušila tak její roztomilé blábolení.

Blondýna se odmlčela a vzhlédla k ní.

"Tenhle víkend nic nemám, a i kdybych měla, kvůli tobě bych to zrušila," přiznala Ashley.

Spenceřin úsměv se rozšířil, tváře jí zrůžověly a už pomnohokráté toho dne se na sebe ty dvě několik okamžiků jen usmívaly.

"No, radši už půjdu," neochotně prohlásila Ashley a přerušila tak příjemné ticho.

"Dobře," povzdechla si mladší dívka. "Vyprovodím tě."

Bruneta si vzala kabelku a dvojice zamířila dolů po schodech a k hlavním dveřím.

"No, díky za pomoc, Spence. Nebýt tebe, zítra bych prolítla," vděčně prohlásila Ashley.

"Nemáš zač. To nebyl vůbec žádný problém. Díky, že jsi přišla a tak vůbec. Bavila jsem se," odvětila Spencer se zářivým úsměvem na tváři.

"Miluju tě."

"Já taky!"

Spencer udělala krok dopředu, aby ji objala. Rukama pevně sevřela starší dívku kolem pasu a Ashley jí reflexivně dala ruce kolem ramen. Blondýna byla teplá a měkká a vlasy jí neuvěřitelně voněly. Rukama opakovaně přejela po zádech brunety a jemně ji k sobě přitiskla. Kdyby šlo o kohokoli jiného, Ashley by to považovala za nepříjemně dlouhé objetí, ale svírat v náručí Spencer bylo samo nebe.

"Mohla bych tu stát a objímat ji věky. Věky, věky, věky."

Když se konečně z objetí odtáhla, Spencer ji letmo políbila na tvář.

"Panebože. Panebože. Políbila mě na tvář!"

"No, já, ehm, eh, ehm, jeď opatrně, jo?" domlouvala jí blondýna a byla očividně rozechvělá, zatímco jí otevřela dveře.

Ashley pouze přikývla, hlas jí momentálně vypověděl poslušnost a na tvář se jí prodral potrhlý úsměv. S pocitem, že se vznáší, došla ke vchodu a začala otvírat venkovní prosklené dveře.

"Pokud budeš mít ještě nějaké otázky, až dorazíš domů, zavolej mi, ano? Nebo pokud by ses, ehm, nudila nebo tak. Prostě, eh, mi zavolej. Pokud teda budeš chtít," koktala Spencer.

"Už dávno tě mám na rychlým vytáčení! Jde ze mě strach, ale, Bože, tolik tě chci!"

"Zavolám ti," ujistila ji Ashley. "Nepotřebuješ, ehm, odvést na to hlídání?"

"Ne, přijede pro mě jeho máma. Ale díky," odvětila.

"No, tak se měj, Spencer," konečně prohlásila Ashley a vyšla z domu na schody.

"Ty taky, Ash," odvětila Spencer a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Na okamžik tam zase jen stály a usmívaly se na sebe. Když se Ashley nakonec otočila k odchodu, blondýna zůstala stát ve dveřích, dokud se nepřesvědčila, že bruneta v pořádku nastoupila do auta a odjela z příjezdové cesty.

Ashley se celou cestu domů široce usmívala a pořád dokola si v hlavě přehrávala to odpoledne.

"Jsme kamarádky. Jsme moc dobrý kamarádky. Ví, že jsem na holky, a pořád jsme dobrý kamarádky. Dotkla se mě snad milionkrát. Chce si o víkendu vyrazit. Objímala mě věčnost. Políbila mě na tvář. Chce, abych jí zavolala. Tohle je nejlepší den mýho života!"

Dobře si uvědomovala, že nic z toho neznamená, že by Spencer najednou byla lesbička a chtěla by s ní chodit, ale pořád to stačilo, aby se cítila fantasticky. Jakmile vešla do svého pokoje, praštila sebou na postel a otevřela kabelku, aby vyndala svůj zápisník. Takové dokonalé odpoledne muselo být zaznamenáno. Ale když přebírala svou velkou kabelku, rychle zjistila, že nachový deník je pryč.

"Co to?"

Pak si vzpomněla, že se obsah kabelky vysypal na podlahu Spenceřina pokoje, když spadla z postele.

"To ne. Kurva to ne! Kurva drát to ne! Jestli si ho přečte, už se mnou nikdy nepromluví. Panebože. Panebože. Jsem tak blbá!"

Spencer se určitě nezdála jako typ, co by si pročítal cizí deník, ale pokud ho najde a nebude vědět, co to je, určitě ho otevře, a její jméno bylo prakticky na každé stránce. Ashley začala horečně přemýšlet, co má dělat. Mohla blondýně prostě zavolat, vysvětlit jí situaci a získat zápisník zpátky... ale co kdyby si ho Spencer stejně přečetla? Věřila jí, ale bylo to moc velké riziko. Kdyby jí výslovně požádala, aby ho nečetla, jen by tím nejspíš vzbudila její zvědavost. Musela ho získat zpátky sama.

"Fajn, právě teď je na hlídání, její rodiče nejsou doma a ten pitomec Glen je u nějakýho debilního kamaráda. A klíč nechávají pod rohožkou! Stačí, když vyběhnu nahoru, popadnu zápisník a zmizím. Jenom sebou musí hodit a modlit se, aby ho už nenašla."

Jelikož Ashley nechtěla, aby sousedé spatřili její auto, zaparkovala za rohem a rychle vyrazila k domu Carlinových, klíče a telefon si dala do předních kapes. Měla silné nutkání dát průchod svým schopnostem tajné agentky, schovávat se za stromy a překulit se před dokonalý trávník sousedů, ale usoudila, že by tím nejspíš vzbudila větší podezření, než když jen prostě klidně dojde ke Spenceřiným dveřím. Rychle mrkla na telefon.

"18:45. Perfektní. Říkala, že hlídání má od 18:30."

Opatrně došla po příjezdové cestě ke schodům před dveřmi. Rozhlédla se, aby se přesvědčila, že se nikdo nedívá, a vyndala klíč zpod rohožky.

"Co to sakra provádím? Vloupávám se do domu Spencer Carlinový. Co tu KURVA provádím?"

Na chvilku zvažovala, že se rozběhne zpátky k autu a Spencer prostě zavolá.

"Ne, ne, ne. MUSÍM ten zápisník získat. Zabere to dvě vteřiny. Dovnitř, ven a nikomu se nic nestane."

Srdce jí bušilo a na čele jí začaly rašit drobné kapky potu. Nervózně odemkla a vrátila klíč na jeho místo. Opatrně otevřela dveře a pomalu vešla dovnitř. Na chvíli se zastavila a poslouchala, jestli neuslyší nějaké známky života. Když se alespoň takhle přesvědčila, že nikdo není doma, zavřela dveře a ještě je zamkla. Pomalu vyšla po schodech nahoru a vešla do Spenceřina pokoje.

"A teď kde by tak sakra mohl být?" přemýšlela.

Rozhlédla se po podlaze, ale nikde ho neviděla.

"Musí tu být. Při cestě sem jsem ho měla, a když jsem dojela domů, byl fuč.

Klekla si na parkety a sklonila hlavu, aby se podívala pod postel. Pořád ho neviděla.

"Co to? Bože, co když ho už našla?"

Najednou zaslechla zdola zvuk. Znělo to jako zavření dveří. Ashley na okamžik ztuhla a nevěděla, co si počít.

"A kurva. A kurva! Půjdu do vězení za vloupání!"

Rychle se kolem sebe rozhlédla a došlo jí, že nemá kam utéct. Když uslyšela, co znělo jako rychlé kroky po schodech, rychle přiskočila ke Spenceřině šatníku, otevřela jedny posuvné dveře a vmáčkla se dovnitř. Právě když dveře zavřela, uslyšela Spenceřin hlas.

"Ahoj, tati!"

Ashley se opatrně pohnula, aby viděla skrz jednu z mnoha štěrbin ve dveřích. Blondýna vešla do pokoje s telefonem u ucha.

"Co to? Myslela jsem, že má hlídání?"

Zabolelo jí u srdce, zatímco se dívala, jak si Spencer zouvá boty.

"Lhala. Jenom chtěla, abych odešla. Jsem taková nána."

Jako by její trampoty už takhle nestačily, musela být navíc odkopnutá dívkou svých snů.

"Jo, Tommymu nebylo dobře, tak se rozhodli, že zůstanou doma. Trochu mě to štve, protože jsem ty peníze potřebovala, ale co nadělám," řekla blondýna do telefonu, zatímco došla k toaletnímu stolku.

"Aha. No, jasně. I kdyby chtěla, abych odešla, je moc hodná na to, aby lhala."

Ashley sledovala, jak Spenceřina roztomilá nahá chodidla půvabně kráčejí po podlaze, dokud jedno nestouplo přímo na nachový zápisník.

"Ne! Ne, ne, ne!"

"Jo, poradím si. Asi zajdu pro čínu. Chceš něco přinést?" zeptala se mladší dívka, zatímco se sehnula, aby zvedla neznámý předmět.

"Ne, prosím tě, neotvírej ho! Bože, jestli existuješ, nenech jí ho otevřít!"

Bruneta s hrůzou sledovala, jak se Spencer posadila na postel a zvědavě otevřela desky deníku.

"Dobře. Jo, a mám ti vyřídit, že Glen dneska přespí u Roba."

Rychle projela stránky zápisníku, dokud nenarazila na zápis, který Ashley napsala dříve to odpoledne.

"Jo, já vím, ale on..." Odmlčela se, její pozornost očividně zaujal obsah na stránce.

"Kurva, kurva, kurva, ne!"

Ashley měla pocit, že bude zvracet, když sledovala, jak si blondýna čte její detailní vyznání lásky.

"Tati, musím končit... jo... taky tě mám ráda. Čau."

"Můj život skončil. Chci umřít. Tohle je nejhorší den mýho života."

Spencer svraštila obočí, zatímco si důkladně pročítala zápis v deníku. Když dočetla, vzhlédla a upřela zrak na protější zeď.

"Panebože. Určitě má nahnáno. Zněla jsem tam jako děsná úchylačka a teď se schovávám v jejím šatníku."

Blondýna znovu zvedla svůj mobil, zmáčkla pár tlačítek a přidržela si ho u ucha.

"Nejspíš volá nějaký kamarádce, aby jí to řekla. Teď to budou vědět všichni. Nejspíš udělá kopie a rozvěsí je po škole. Můj život skončil."

Náhle Ashley spatřila, že se jí v kapse rozsvítil displej mobilu, rychle ho sevřela a naštěstí se jí podařilo zmáčknou tlačítko pro ignorování hovoru dřív, než mohl telefon zazvonit. Když opět vzhlédla, došlo jí, že blondýna nejspíš volá jí.

"Tak to bylo zatraceně těsný. To volá mně? Co mi chce sakra říct? ‘Hele, jen abys věděla, našla jsem tvůj trapnej deník plnej stránek nejhorších úchyláren, co jsem kdy četla.’ Nesnáším svůj život."

"Ahoj, Ash. Tady, ehm, tady je Spencer. Já, ehm... to hlídání odpadlo a vím, že jsi už nejspíš doma a udělala sis pohodlí a tak, ale chtěla jsem se zeptat, jestli by sis třeba nechtěla zajít na jídlo. Pokud jsi teda ještě nejedla..."

"Cože? Ona chce předstírat, že to nečetla? Nebo na mě chce nastražit boudu a poslat tam policajty, aby mi předali zákaz styku."

"Ale pokud nemáš čas, tak to nevadí. Jenom, ehm, mi zavolej, až si to poslechneš. Čau!"

Spencer zavěsila a zhluboka vzdychla.

"Bezva. Teď se nejspíš cítí příšerně a chce mi dát košem mile, protože je tak zatraceně sladká."

Najednou vyšla z Ashleyina telefonu tři hlasitá zapípání, která signalizovala, že má v hlasové schránce novou zprávu, a blondýna se okamžitě bleskurychle otočila a upřela zrak na šatník.

"Kurva."

4

"Ne! Ne, ne, ne!"

Spencer zvědavě pohlédla na šatník, a zatímco vstávala z postele, strčila si telefon do přední kapsy.

"Neotvírej ty dveře. Neotvírej ty dveře. Půjdu do vězení za to, že jsem největší úchylačka všech dob!"

Ashley si přitáhla kolena k hrudi a cítila, jak se jí zrychluje tep, zatímco mladší dívka došla ke dveřím.

"Sbohem, krutý světe."

Náhle se dveře otevřely, zalilo jí světlo a bruneta rychle vyskočila na nohy. Spencer s hlasitým výkřikem odskočila dozadu, ale pak ji poznala.

"Ashley? Co, ehm, proč jsi v mým šatníku?" zeptala se očividně překvapená.

"Chovej se přirozeně!"

"No, já, ehm, já ho jen, eh, kontrolovala," vyhrkla Ashley a urovnala si tričko.

"Ty náno pitomá!"

Blondýna na ni zvědavě pohlédla.

"Kvůli čemu jsi ho kontrolovala?" zeptala se. "A jak ses sem dostala?"

"Kvůli..." začala bruneta a rychle se rozhlédla po nachovém pokoji. Na toaletním stolku spatřila plyšového myšáka. "Hlodavcům! Kontrolovala jsem tvůj šatník kvůli hlodavcům," odvětila a druhou otázku úplně ignorovala.

"To bylo dost dobrý... ne?"

"Kontrolovala jsi můj šatník kvůli hlodavcům?" zopakovala Spencer, která jí očividně nevěřila ani slovo.

Ashley se nervózně zhoupla ze strany na stranu a zvažovala, že vystřelí ze dveří a už se nikdy na King High nevrátí.

"Ano. A, ehm, jiným škůdcům. Však víš, jako jsou, ehm, jako jsou... sovy. A bobři."

"To jsou určitě škůdci... ne? Do háje. Nenávidí mě."

Blondýna na ni podezřívavě pohlédla a udělala půlkrok směrem k ní.

"Víš, já, eh, já asi viděla, jak jeden zaběhl do tvýho šatníku, když jsme se učily, ale nechtěla jsem tě vyděsit představou, že by mohlo být jedno z těch nebezpečných zvířat v tvým pokoji," pokračovala ve vysvětlování bruneta.

"Nechtěla jsi mě vyděsit," vstoupila do toho Spencer, "tak ses vplížila do mýho domu a schovala ses v mým šatníku?"

"Sakra. Je dobrá. No, samozřejmě, že je. Je strašně chytrá... a krásná... a dokonalá... a sexy... a- Ne! Mysli, Ashley, mysli!"

"Ano, ale jenom proto, abych tě ochránila! Nechtěla bys mít v šatníku... bobří vajíčka, že ne? Potenciální rizika takové situace jsou obrovská, mírně řečeno."

Mladší dívka se mírně poškrábala na hlavě.

"Ash, bobři nekladou vajíčka," řekla jemně a její velké modré oči prosily brunetu, aby si už přestala vymýšlet.

"Do hajzlu."

"A právě proto by to bylo tak nebezpečný! Jenom nejzkušenější hubitelé škůdců vědí-" začala Ashley, ale okamžitě byla přerušená blondýnou.

"Ty jsi zkušená hubitelka škůdců?" zeptala se pochybovačně.

"Jak může vědět, že nejsem hubitelka škůdců? Mohla bych bejt ta zatraceně nejlepší hubitelka škůdců na světě!"

"Vlastně jsem. Chytám je a odnáším je do... svýho sklepa... kde... je... cvičím," hrdě prohlásila Ashley a ještě přikývla.

"Bože, v tomhle jsem dobrá."

"Cvičíš je, aby dělali co?" vyzvídala Spencer, která byla očividně alespoň pobavená.

Ashley si přešlápla z nohy na nohu, parkety jí po botami mírně zavrzaly.

"Cvičím je, aby dělali... oblečení. Ano, dělají oblečení... z těch nejjemnějších materiálů!" prohlásila a pro zdůraznění živě zagestikulovala rukou ve vzduchu. "Vlastně dělají všechno moje oblečení."

"Dobře, tohle asi nebylo moc dobrý."

Blondýna na ni chvíli hleděla a Ashleyiným tělem projela vlna paniky. Rychle poznala, že celou situaci jen zhoršila a zbytečně prodloužila, pro sebe i chudinku Spencer.

"Takže pokud jsem to dobře pochopila, tak ty jsi v mým šatníku hledala hlodavce, sovy a bobry snášející vajíčka... abys je vzala k sobě do sklepa... abys je mohla vycvičit... aby ti dělali tvý značkový džíny?"

"Do hazjlu."

"Spencer, neměla bys podceňovat užitečnost lesních tvorů!" pronesla Ashley s vážnou tváří.

Spencer zhluboka vzdychla a založila si ruce na hrudi.

"Ach ne."

Když jí došlo, že je její šaráda u konce, bruneta pohlédla přes rameno druhé dívky ke dveřím a rychle se snažila naplánovat únik.

"Ashley, prosím tě, řekni mi, co jsi tu dělala," prosila popuzená mladší dívka.

To, jak si Spencer žádala přímou odpověď, na Ashley působilo, jako by dostala ránu do žaludku. Stála tam tváří v tvář dívce, na kterou myslela každou vteřinu a která teď nejenže věděla o jejích siných citech, ale také si je přímo přečetla v jejím deníku. Byly to její osobní myšlenky a city, které psala s vírou, že je nikdo číst nebude. Nevzpomínala si, kdy se cítila takhle odhalená a bezmocná.

"No, eh, já, ehm," koktala Ashley a svíralo se jí hrdlo. "Já, já, já, já přijela domů a tam, ehm, tam..."

Měla pocit, jako by se topila, mlátila sebou v ohromném množství špinavé vody a plíce se jí plnily hlty vody, zatímco bezúspěšně lapala po dechu.

"Kurva, kurva, kurva."

"Tam jsem zjistila, že je můj zápisník pryč, a já, já, já nechtěla, abys ho našla..."

Nedokázala dostat pod kontrolu svůj dech a slyšela jen bušení vlastního srdce, které jí hlasitě bubnovalo v uších.

"Ale ty sis ho přečetla..."

Spencer jí s upřímně starostlivým výrazem ve tváři položila ruku na rameno.

"Ashley," začala, ale starší dívka jí ruku setřásla.

"A teď už se mnou už nikdy nepromluvíš a vypadám jako úchylačka, protože jsem se vloupala do tvýho domu, abych ten deník získala zpátky, ale pak ses tu objevila, tak jsem se musela schovat v šatníku!" vyjekla vyšším hlasem než obvykle.

"Ashley," zopakovala blondýna trochu hlasitěji, ale bruneta jí opět nevěnovala pozornost.

"Takže teď kromě toho, že víš, že jsem do tebe totálně zamilovaná, si myslíš, že se schovávám v tvým šatníku a pozoruju tě při spaní a jiný úchylárny!"

Zoufale se snažila popadnout dech, ale nedokázala to. Měla pocit, jako by se k ní začaly zdi pokoje přibližovat. Musela vypadnout.

"Ash, já si ne-"

"Musím jít," přerušila ji Ashley a protáhla se kolem ní.

"Počkej, Ashley! Musím s tebou mluvit!" naléhala blondýna, ale starší dívka jen svěsila hlavu a odmítala na ni pohlédnout.

"Proč? Abys mi mohla vysvětlit, že mě máš sice ráda, ale ne ‘takhle’. A že bychom se měly dál chovat normálně, i když se tak chovat nebudeme, protože se budeš bát, že mě budeš vodit za nos, a já se budu bát, že si budeš myslet, že vším, co dělám, tě chci jenom svést? Díky, ale ne."

Rychle vyrazila ke dveřím, ale Spencer ji chytla za paži a otočila ji.

"Ashley, prosím, jen mě vyslechni!" zoufale vykřikla, ale bruneta se z jejího sevření vymanila.

Když se Ashley chystala pokračovat v ochodu, blondýna ji popadla za obě ramena a násilím ji zatlačila doprostřed pokoje. Ashley ztratila rovnováhu a začala pozpátku klopýtat, dokud nedopadla zády na Spenceřinu postel, hlava se jí při tom odrazila od matrace a trochu poskočila.

"Do hajzlu."

Spencer Carlinová jí strčila tak silně, že přelítla přes půlku pokoje. Sladká, kouzelná, andělská Spencer Carlinová. Zatímco jí nohy visely přes kraj postel, zvedla se na lokty, aby pohlédla na svou soupeřku.

"Neopovažuj se pohnout," přikázala blondýna, když se jí dostala do pohledu.

Ashley ztuhla a sledovala od pohledu řádně naštvanou Spencer, jak dělá první rázný krok směrem k posteli, čelisti pevně zatnuté. Za celý život nikdy neviděla nikoho vypadat tak odhodlaně, ani neviděla nikoho vypadat tak zatraceně přitažlivě. Oči blondýny měly barvu bouřkové modři a nedovolovaly jí se pohnout, jako už několikrát předtím toho dne.

"Vypadá, jako by mi chtěla podříznout hrdlo."

Náhle se z kapsy blondýny ozvalo známé hlasité techno zazvonění, které signalizovalo, že volá Glen, a Ashley sebou díky tomu mírně trhla. Aniž by Spencer zpomalila tempo svého rázného pochodu nebo spustila zrak z očí brunety, hbitě vytáhla řvoucí telefon z kapsy a prudce ho odhodila na zeď po své pravici. Ashley v úžasu otevřela ústa a očima sledovala, jak se ten elektronický přístroj řítí vzduchem a s hlasitým bouchnutím naráží do zdi.

"Ona je úplně ŠÍLENÁ! Budu zavražděná! Proč, ach, proč jsou to vždycky psychopatky?!"

Když opět pohlédla na Spencer, blondýna byla už přímo před ní a nevykazovala žádné známky, že by chtěla zastavit. Než mohla Ashley vstřebat, co se děje, byla obkročena, jedno koleno měla na každé straně svého klína, paži kolem zad a ruku na krku. Jejich tváře se téměř dotýkaly a cítila, jak pod neutuchajícím pohledem blondýny rychle roztává v neužitečnou louži.

"A kurva," pomyslela si, ztěžka polkla a snažila se ignorovat své bušící srdce.

"Spencer, co to děláš?" dokázala se zeptat, její vysoký hlas zněl cize dokonce i jí.

Zajíkla se, když jí teplé prsty přejely nahoru po krku a po tváři a nakonec se jí rozprostřely ve vlasech.

"A kurva!"

"Co jsem měla udělat, když Glen volal poprvý," pronesla Spencer a rozhodně to neznělo výhružně.

"A kurva."

Ashley ještě spatřila poslední záblesk modré a pak se rty blondýny hladově přitiskly k jejím.

"A kurváááááááá."

5

Přes její agresivní postup do klína brunety byl první polibek, který Spencer vtiskla na její zaražené rty, neuvěřitelně něžný. Jejich rty se jemně setkaly a zůstaly k sobě přitisknuté, Spenceřiny se mírně našpulily a Ashleyiny zůstaly úplně nehybné.

"Líbá mě. Panebože. Spencer mě líbá," uvědomila si Ashley a přivřela oči. "Proč mě sakra líbá?"

Blondýna se pomalu odtáhla, aby pohlédla na svou méně než reagující partnerku na laborky, a spustila ruku zpátky na její krk.

"Proč jsi to udělala?" rychle se zeptala starší dívka a tázavě pohlédla do modrých očí. Kvůli roztřesenému hlasu zněla vyděšeně.

Normální Ashley by tu otázku nikdy nepoložila. Normální Ashley by okamžitě přitáhla Spencer k sobě a oplácela jí polibek vším, co v sobě měla. Sakra, Normální Ashley už by ji nejspíš měla na zádech a jazyk v jejím krku. Ale dívka, kterou Spencer políbila, nebyla Normální Ashley; byla to Zamilovaná Ashley. Polibek od blondýny byl určitě to, co chtěla a představovala si nesčíslněkrát, ale co bylo důležitější, chtěla být od ní políbena ze správných důvodů.

Co když byla Spencer jen zvědavá? Ashley si dobře uvědomovala, že není žádná ošklivka, posloužila hodně mladým slečnám, které chtěly prozkoumat svou sexualitu. Ale pochybovala, že by zvládla, kdyby byla pro Spencer jen to.

"Protože tě taky chci," jemně odvětila blondýna a na rtech se jí objevil plachý úsměv.

Naklonila se, aby brunetu znovu políbila, ale Ashley ji jemně zarazila rukou položenou na rameno.

"Počkej, zadrž," pronesla starší dívka.

"Co se děje? Myslela jsem... ehm, ty to nechceš?" zeptala se Spencer a ve tváři měla patrný zmatek.

"Ano, chci to víc než cokoli! Tak proč jsem taková blbá nána a taky tě nelíbám?"

"Já, eh, to jen," začala a pomalu sundávala blondýnu ze svého klína a odtahovala se od ní. "Tobě se líbí holky?"

Velmi zmatená Spencer se zlehka poškrábala na paži a sklopila zrak do vlastního klína.

"Já, ehm... nikdy jsem s holkou nebyla a ani nic podobnýho, ale holky mě určitě přitahujou. Teda, ehm, určitě se mi líbíš ty," pronesla a krátce pohlédla zpátky na starší dívku.

"Aha," odvětila Ashley prostě.

”Spencer Carlinová ti právě řekla, že se jí líbíš! Polib ji, ty idiotko!"

Spencer se na posteli usadila a upřela na ni zrak.

"Takže, ehm, ty jsi mě chtěla, jenom když sis myslela, že jsem na kluky?" zeptala se. Bez ohledu na hravost její otázky zněl její hlas upřímně ustaraně.

"Ne, samozřejmě, že ne," rychle odvětila Ashley a posunula se k ní blíž. "Jenom pro tebe nechci být experiment."

"Experiment?" otázala se Spencer.

"Už mlč, Ashley. Prostě ji polib!"

"Jo, eh, však víš. Aby ses přesvědčila, jestli jsi na holky, nebo ne. Musím si být jistá, že ode mě nechceš jenom tohle. Nemůžu s tebou mít bezvýznamný sex."

Sledovala, jak se výraz blondýny změnil ze zmateného v nevěřícný.

"Skvělá práce. To bylo asi to nejhorší, co jsi mohla vůbec říct, Daviesová."

"Zadrž, ehm, zaprvý: nemůžu uvěřit, že si myslíš, že bych tě takhle zneužila," začala Spencer, očividně popuzená a raněná.

Bruneta otevřela ústa, ale nic z nich nevyšlo.

"Do hajzlu."

"A zadruhý: jenom jsem tě políbila. Nesnažila jsem se s tebou vyspat," dodala a ochraně si přitiskla kolena k hrudi.

"Kurva, kurva, kurva. Omluv se, ty blbko!"

"No, prakticky jsi na mě skočila!" vyhrkla Ashley, která dala průchod svému obranému reflexu, místo aby naslouchala svému vnitřními hlasu.

Rozmrzelý výraz ve tváři mladší dívky byl jako rána do srdce.

"IDIOTKO!"

"Musela jsem, Ashley! Nechtěla jsi mě vyslechnout. Nemohla jsem ti dovolit odejít, aniž bych ti řekla, co cítím," jemně odvětila.

"A divíš se, že jsem tě neposlouchala? Zabouchnu se do podle všeho jasný heteračky a pak si přečte můj podrobný zápis v deníku, který je celý o tom, jak moc ji chci, a já mám zůstat a poslechnout si, co k tomu chce říct?"

"Strašně se tě bojím."

Spencer jí jemně položila ruku na rameno.

"Ashley, já si tě vyslechla. Mohla jsem začít vyšilovat, když jsem tě našla ve svým šatníku hned po to, co jsem si přečetla tvůj deník. Působila jsi díky tomu trochu bláznivě, ale dala jsem ti šanci to vysvětlit."

Ashley její ruku rychle setřásla a vstala z postele.

"Já nejsem blázen. Ty jsi blázen! Rozsekala jsi telefon o zeď!" rychle opáčila a nebyla si jistá, proč se vlastně hádá.

"Ne, Ashley, TY jsi blázen, že to teď vořeš!"

Blondýna zhluboka vzdychla a dala si nohy přes okraj postele.

"Ash, neřekla jsem, že jsi blázen," odvětila a velkýma modrýma očima vzhlížela ke starší dívce.

Ashley, která začala mírně pochodovat před postelí, se štípla do kořene nosu.

"Já vím, já vím. Jenomže... je to pro mě strašně matoucí."

"Není to vůbec matoucí, ty blbko! Líbí se ti, ty se líbíš jí, hurá! Proč to sakra kazíš?"

"Matoucí pro tebe?" zeptala se viditelně rozčilená Spencer.

Bruneta rychle pohlédla na svou namíchnutou partnerku na laborky a zastavila se.

"Ashley," začala mladší víka a mírně potřásla hlavou. "Já byla zmatená celý týdny. V tobě se nejde vyznat... jakože vůbec! Jednu chvíli jsme se smály a vtipkovaly a další ses úplně uzavřela. Jako bys v okamžiku, kdy ti dojde, že se se mnou bavíš, zpanikařila!"

Ashley se pevně objala a svěsila hlavu.

"Řekni něco!"

Opět ignorovala svůj vnitřní hlas a zůstala potichu.

"Pokaždý, když se tě pokusím dotknout, vypadáš, jako bys mi chtěla dát facku, ale dneska najednou spustíš: ‘Ne, posluž si! Vejdi od mýho osobního prostoru!’ A pak najdu tvůj deník a píšeš tam podrobně o tom, co ke mně cítíš, a je to přesně to, co cítím já k tobě, takže si pomyslím: ‘Fajn, konečně! Teď vím, co cítí!’, ale pak se tě pokusím políbit a ty mě ze sebe prakticky shodíš!" vysvětlovala Spencer a hlas se jí zvýšil na úroveň křiku.

"Chovám se jako pomatenej blázen, protože tě miluju a nevím, co si počít!"

"Neshodila jsem tě ze sebe," zamumlala a pohlédla na zbrunátnělý obličej blondýny.

"Jako bys shodila, Ashley. Nevím, proč se takhle chováš. Ashley, kterou znám, je strašně milá a pozorná a nehádala by se teď se mnou. Ashley, kterou znám, ta, co to napsala," řekla a ukázala na nachový zápisník za sebou na posteli, "by mě objímala a líbala mě a říkala mi všechny ty rozkošný věci, o kterých tam psala."

"Udělej to, Ashley! Obejmi ji. Polib ji. Řekni jí, jak je nádherná."

"No, tak to asi neznáš skutečnou Ashley," odvětila jemně bruneta.

"Ale zná. Ona je jediný člověk, který zná skutečnou Ashley!"

Spencer si povzdechla a očima prosila Ashley, aby spustila svou úplně zbytečnou obranu.

"Možná, ale nemyslím si, že je to pravda. Myslím si, že možná znám skutečnou Ashley i líp, než ji znáš ty."

Ashley ztěžkla polkla a pomalu udělala pár kroků dozadu.

"Omlouvám se, že tě tak matu," hlesla a znělo to jen trošku hlasitěji než šepot. Pak se otočila ke dveřím.

"Co to kurva děláš?! Otoč se!"

"Ashley, počkej," zaprosila Spencer.

Ashley ignorovala, jak jí ten sladký hlas pevně chytl za srdce, vyšla z pokoje a rychle sešla po schodech k hlavním dveřím.

"Otoč se, Ashley! Ty blbá náno!"

Když položila dlaň na kouli u dveří, zastavila se.

"Pokud sejde ze schodů, než otevřu dveře, otočím se a omluvím se."

Po chvíli čekání, aniž by uslyšela, že by za ní blondýna šla, otevřela dveře a vyšla ven. Zhluboka vzdychla a rozešla se k autu, které předtím zaparkovala za rohem.

"Pokud vyjde ven, než nastoupím do auta, otočím se, padnu na kolena a budu prosit o odpuštění."

Ashley pomalu šla k svému autu a každých pár kroků se otočila, aby pohlédla na mrtvolný dům Carlinových. Spencer nebyla nikde v dohledu.

"Prosím, vyjdi ven. Prosím, prosím, prosím, nenech mě odejít."

Když jí došlo, že blondýna nevyběhne z domu, aby jí zastavila, otevřela dveře od auta a nastoupila dovnitř. Polkla knedlík, který se jí utvořil v krku, a zoufala se snažila zahnat mrknutím teplé slzy, které jí pálily v očích.

"Jsem taková kráva. Proč jsem to sakra udělala? Výborná práce, Ashley."

Když si zapnula pás a nastartovala motor Porsche, vyndala z kapsy telefon a položila si ho do klína.

"Pokud zavolá, než dojedu domů, otočím to, pojedu zpátky k jejímu domu, doběhnu ke dveřím, zvednu ji, zatočím s ní a řeknu jí, že ji miluju víc než cokoli na světě."

Ale Spencer nezavolala.

Když se Ashley vploužila do svého luxusního domu a do svého pokoje, sjížděly jí po tváři veliké slzy. Líně padla na postel, přitiskla se k jednomu polštáři a pak několik hodin jen plakala.

"Proč jsem to udělala? Proč se jí tak bojím?" přemýšlela, když začaly jemné vzlyky polevovat. "A proč mě nezastavila?"

Když si několikrát přehrála jejich rozhovor v hlavě, schoulila se a zabořila hlavu hlouběji do polštáře.

"Už měla toho nadbíhání dost, Ashley. Dělala to celej den a podle všeho celý pololetí a ty od ní pořád jenom utíkáš."

Zatímco se otáčela na záda, zaznamenala na budíku červené zářící číslice ‘1:13’.

"To já musím jít za ní."

Z pohledem upřeným na strop zvažovala, jestli jedna v noci není pozdě na to rozjet se do noci získat lásku Spencer Carlinové.

"Musím to alespoň zkusit. Škoda, že se mi nerozsvítilo, když mě líbala..."

Rychle se vrhla do akce, hodila na sebe mikinu s kapucí a rozběhla se ke svému autu.

"Co tady sakra dělám?" přemýšlela Ashley nahlas při pohledu na Spenceřin dům. Žádný konkrétní plán neměla.

"Nemůžu vyjít nahoru a zaklepat na dveře! Co to dělám? Fajn, blouzním. Vrátím se domů a promluvím s ní zítra."

Právě když se otáčela k odchodu, v jednom okně postranně domu se rozsvítilo světlo. Když přišla blíž, uvědomila si, že to světlo vychází ze Spenceřina pokoje.

"Je vzhůru! To je určitě znamení. Musím s ní mluvit."

Opatrně došla k domu, dokud nestála přímo pod tím oknem.

"A co uděláš teď, blbko? Budeš jí na okno házet kamínky a recitovat Shakespeara?"

Rychle potřásla hlavou a pak vytáhla z kapsy telefon a vytočila Spenceřino číslo, samozřejmě přes rychlé vytáčení. Hovor však bez zazvonění spadl do hlasové schránky.

"Ahoj, tady je Spencer! Nemůžu teď k telefonu, tak mi nechte vzkaz a já vám zavolám hned, jak budu moct!"

Bruneta se přihlouple usmívala, zatímco naslouchala veselému hlasu blondýny, a musela sebou hodit, aby zavěsila, když uslyšela hlasité pípnutí.

"Asi budu muset prubnout ty kamínky," zamumlala Ashley a rozhlédla se kolem sebe.

Náhle spatřila podél domu ležet žebřík.

"Kurva jo!"

Rozběhla se k tomu velkému kusu kovu, zkoumavě si ho změřila očima a pak ho popadla. Pomalu ho zvedla a s nekonečným vděkem, že není ani zdaleka tak těžký, jak vypadal, ho donesla k svítícímu oknu. Ten nepraktický předmět sebou házel, když ho otočila, aby byl kolmo k zemi, a opatrně po opřela o dům. Udělala krok dozadu, obhlédla situaci a došla k závěru, že když si stoupne na úplně poslední příčku, na to okno dosáhne.

"Vzhledem k tomu, jak dneska všechno dokonale vořu, nespíš spadnu a zlomím si vaz. Jestli si roztrhnu džíny, budu pěkně nasraná."

Zhluboka se nadechla a tiše začala lézt po žebříku. Zatímco pomalu stoupala po hliníkových příčkách, snažila se vymyslet, co říct Spencer jako první.

"’Miluju tě.’ Ne. ‘Omlouvám se.’ Ne. ‘Jsi dokonalá.’ Ne. ‘Prosím, udělej mi to.’ NE."

Když nakonec vylezla na vršek žebříku, polka a chytla se bílé okenní římsy. V pokoji pořád svítilo světlo a přes nachový závěs viděla nějaké stíny.

"Fajn, Ashley. Nechovej se jako kráva. A nespadni."

Natáhla se a jemně zaťukala na sklo. Po chvíli nekonečné úzkosti Ashley spatřila, jak se směrem k oknu pohnul stín.

"Ach, Bože. Prosím, nevolej policajty."

Pomalu se rozhrnul závěs a objevila se Spenceřina polekaná tvář. Ashley, která se usilovně snažila předsírat, že je to úplně normální situace, se nervózně usmála a zamávala jí.

"Ashley?" viděla pohybovat se ústa blondýny, která měla oči vykulenější než kdy předtím.

Rychle uvolnila západku a otevřela okno.

"Ahooooj!" pozdravila ji Ashley.

"Prosím, neschoď mě!

"Co tady sakra děláš?" zeptala se drsným šepotem Spencer.

"Ehm, já jen," začala bruneta, zatímco vstřebávala vzezření mladší dívky.

Měla na sobě bílé tílko na spaní a krátké černé šortky a její obvykle dokonalé zlaté vlasy jí splývaly podél tváře v rozcuchaných pramenech. Očividně už někdy během večera byla v posteli.

"Je tak rozkošná."

"Ty jsi jen co, Ashley? Začínám si myslet, že mě fakt šmíruješ!"

Ashley rychle zavrtěla hlavou.

"Ne, přísahám, že nešmíruju!"

Spencer mírně vykoukla z okna a pohlédla na žebřík.

"Panebože, Ashley! Zlámeš si vaz!" zašeptala.

Rychle dala ruce pod Ashleyiny a začala ji tahat směrem k oknu. Ashley se jí podřídila a vlezla do pokoje. Jakmile stála nohama bezpečně na podlaze, věnovala blondýně svůj nejlepší omluvný výraz.

"Spencer, strašně se omlou-" začala, ale Spencer jí okamžitě utnula s ‘pššt’.

"Rodiče mě zabijou, jestli se vzbudí a najdou někoho v mým pokoji!" tiše vysvětlovala, zatímco na ni hleděla.

"A jo, jasně, promiň. Hele, Spencer, strašně moc se za všechno omlouvám. Jsem totální idiot. Kdybys mi dala šanci to vysvětlit..." odmlčela se a bázlivě sledovala, jak si blondýna zhluboka povzdechla a systematicky si masírovala spánky.

"Jak je venku?" náhle se zeptala Spencer.

"Poslouchá mě vůbec?"

"Eh, cože?"

"Počasí," doplnila a ukázala z okna. "Kolik je stupňů?"

Úplně zmatená Ashley pohlédla na otevřené okno a pak zpátky na blondýnu.

"Ehm, je tam hezky, myslím. Trochu fouká, ale je teplo."

"A po počasí následuje borec na konec! Co to má být?"

Spencer zvedla z postele vlněnou modrou deku, přehodila se ji přes ramena a vklouzla do pantoflí.

"Tady mluvit nemůžeme. Pojď," zašeptala, natáhla se a pevně sevřela Ashleyino předloktí.

Ashley z doteku blondýny zabrněla kůže a tiše ji následovala z pokoje a dolů po schodech. Vyplížily se z hlavních dveří a Spencer je za nimi pomalu zavřela.

"Kam jdeme?" zeptala se Ashley, jakmile se ocitly venku.

"Nejspíš mě vede do lesa, aby mě zavraždila. Zasloužím si to."

"Je tu dětský hřiště. Hned na konci ulice," odvětila a konečně pustila druhé dívce ruku.

Chvíli šly v tichosti a pak bruneta zdráhavě promluvila.

"Spencer?"

Zatímco pokračovaly v chůzi, její partnerka na laborky k ní vzhlédla, její andělská tvář jí ve svitu Měsíce zářila.

"Hm?"

"Proč..." začala opatrně. "Proč to děláš? Proč jsi mi prostě neřekla, abych se ztratila?"

Spencer se jemně usmála a došla k ní blíž.

"Protože za to stojíš," mile odvětila.

Ashley jí úsměv oplatila a pak sklopila zrak k chodníku.

"Hele, počkej," řekla a rychle vzhlédla zpátky na blondýnu. "Není to z reklamy na šampón nebo tak něco?"

Mladší dívka se jemně zasmála a přikývla, napětí mezi nimi mizelo.

"Teď jsi mě dostala. Je to slogan L'Oréal," přiznala.

Bruneta se zazubila a jemně do ní rýpla loktem.

"To nevadí; když ji miluješ, není co řešit!"

Spencer se uchechtla a šťouchla ji do zad.

"Image je na nic. Následuj instinkt!" odvětila.

"Bože, jak já ji miluju."

"Když musíš, tak musíš!" vykřikla Ashley a chvatně si snažila vzpomenout na další známé slogany.

"Dej si pauzu, dej si..." začala s úsměvem Spencer.

"Bobika," vstoupila do toho starší dívka. "Proklatě dobré kuře."

Blondýna se zasmála a dloubla ji do boku.

"Chuť, která dělá přátele," řekla s mrknutím.

"Spence, doufám, že si nechceš nechat narůst křídla!" zhrozila se hravě Ashley.

"Hej, všechno, co děláme, řídíte vy!" prohlásila na obranu Spencer a letmo plácla brunetu po zadku.

Obě dívky se nadále nakažlivě smály, dokud nedošly na dohled malého dětského hřiště. Ashley, která věděla, že bude muset vysvětlit své úplně idiotské počínání, si povzdechla.

"Možná, že když jí pro jednou řeknu, co se mi honí hlavou, tak bude všechno v pořádku."

6

"Nesnáším svůj život."

Ashley neměla tušení, jak zabránit tomu, aby ji blondýna nenáviděla. Zatímco následovala Spencer na hřiště, vstřebávala své okolí, pod nohama jim praskaly drobné větvičky. Na malém místě odpočinku byly strategicky rozmístěné houpačka, velký, červený betonový tunel a malá skluzavka. Na konci plácku byl umístěný piknikový stůl. Spencer si lehce vyskočila na desku stolu, dala si nohy na lavici před ním a bruneta následovala jejího příkladu.

"Jen abys věděla," začala blondýna a pohlédla na dívku sedící vedle ní, "dávám ti tuhle šanci to vysvětlit, protože se mi fakt moc líbíš."

Ashley k ní vzhlédla a pevně sevřela oběma rukama okraj stolu.

"Tak... povídej."

"Ne-zvo-rej-to."

"Ehm, já... ty... já, eh, já..." začala nejistě.

"Kurva, kurva, kurva. Jsi Ashley Daviesová a ne Forest Gump. Takže žádné ‘Jen-ay’!"

Zhluboka se nadechla a omluvně pohlédla na mladší dívku.

"Promiň. Chci ti toho, ehm, chci ti toho říct tolik a všechno se mi to dere na jazyk najednou," vysvětlovala, zatímco mírně potřásala hlavou. "Pochybuju, že jsem někdy zněla takhle hloupě. Jsem z tebe hrozně, eh, nervózní."

"Nebuď nervózní. Prostě mi řekni, co cítíš," jemně ji instruovala Spencer.

"Kde mám sakra začít?"

Ashley rychle pohlédla do uklidňujících modrých očí, aby získala sebedůvěru, a pak spustila.

"Samozřejmě se chci omluvit, ale asi bych měla začít tím, že ti řeknu, co k tobě cítím. Teda vím, že sis to přečetla a tak vůbec, ale pořád to potřebuju říct, víš?"

Spencer přikývla a váhavě vyndala jednu ruku zpod modré deky a něžně položila dlaň na ruku své partnerky na laborky.

"Dotýká se mě... to je dobrý znamení."

"Strašně mě přitahuješ, Spencer. Všechno na tobě mě nutí chtít být neustále v tvý přítomnosti," začala, zatímco zkoumavě pozorovala tvář mladší dívky.

Pomalu přejela palcem po ukazováčku blondýny a slyšitelně polkla.

"Pro začátek jsi... jsi nádherná. A ne obyčejně nádherná. Ale musím-nekontrolovatelně-slintat-když-na-tebe-při-chemii-zírám nádherná. Absolutně dokonale, nezměnila-bych-ani-jednu-věc nádherná."

"Nech toho," ozvala se Spencer a na rty se jí prodral úsměv, zatímco jemně štípla Ashley do ruky.

"Myslím to vážně!" okamžitě pronesla bruneta a hleděla jí při tom do očí. "A kromě toho, že jsi totálně k sežrání, jsi taky ten nejhodnější člověk, jakýho jsem kdy potkala."

Bezděčně otočila dlaň, aby si hrála s drobnými prsty blondýny.

"Pokračuj! Řekni jí, jak je úžasná."

"Jsi vždycky tak milá a veselá a ve škole se se mnou bavíš, i když ti všichni nejspíš neustále vykládají, jaká jsem běhna a snob a mrcha. Stačí mi, když jsem s tebou a jsem tak... šťastná. Vždycky se s tebou báječně bavím. Ale měla jsi předtím pravdu, že se chovám divně, když jsme spolu."

"Proč to děláš?" zeptala se Spencer, zatímco jí bruneta jemně zatahala za malíček.

Ashley si povzdechla, sklopila zrak na jejich ruce a na okamžik se zamyslela.

"Já... hrozně jsem k tobě přilnula. Myslela jsem to dneska vážně, když jsem říkala, že jsi moje, ehm, moje nejlepší kamarádka," vysvětlovala. "Ale strašně jsem se bála, že by ses se mnou přestala bavit a tak, kdybys..."

"Kdybych co?" dotázala se blondýna a přejela prsty po Ashleyině dlani.

"Ehm..."

Úplně rozhozená tím prostým dotykem si bruneta usilovně snažila vzpomenout, co chtěla říct.

"Ježíši Kriste, jenom se dotýká mý ruky a já z toho dočista blázním."

"Kdybys poznala, že tě mám ráda... víc než jako kamarádku. Myslela jsem, že by tě to vyděsilo, a tak jsem se vždycky úmyslně snažila nedělat nic, z čeho bys mohla poznat, že k tobě chovám tyhle city. Ale někdy, když jsme spolu, tak se prostě neovládnu. Den je krásný s tebou, noc je krásná s tebou-"

"I v lednu je jak v máji?" přerušila ji Spencer s ušklíbnutím.

Starší dívka na ni chvilku tázavě hleděla, než jí došlo, že nevědomky citovala slova známé písničky.

"Och, ani mi nedošlo, že, ehm," odvětila se zasmáním.

Blondýna se široce usmála a stiskla jí ruku.

"Hm, jasně. Vsadím se, že všechny tvý nejlepší balící hlášky pocházejí z romantickejch cajdáků. Ale pokračuj. Promiň, že jsem tě přerušila, Romeo."

"Prosím, buď má Julie! Až na ty sebevraždy, samozřejmě..."

Ashley se ostýchavě usmála a pak pokračovala.

"No, každopádně jsem se občas uzavřela, protože jsem nechtěla, abys věděla, co k tobě cítím. Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale asi jsem musela působit jako mrcha, co?"

"Nikdy jsem si nemyslela, že jsi mrcha," ujistila ji Spencer. "Jenom jsem si kvůli tomu občas myslela, že mě ve skutečnosti nemáš ráda, nebo že nechceš, aby lidi viděli, že se se mnou bavíš... jako by ses styděla, protože nejsem dost populární nebo tak něco."

"Au. Skvělá práce, Daviesová."

Bruneta rychle zavrtěla hlavou a pevně sevřela prsty kolem palce své partnerky na laborky.

"Nikdy bych se za tebe nestyděla. Sakra, to ty by ses měla stydět být viděná se mnou. Omlouvám se, že ses tak cítila, Spencer."

"To je dobrý. Dává to smysl, proč jsi to dělala," odvětila blondýna s drobným úsměvem. "Jsem jenom ráda, že za tím nebyla nenávist nebo tak podobně."

Ashley sebrala odvahu, otočila se více k ní a sevřela její dlaň oběma svýma.

"Tebe by nikdo nemohl nenávidět. Spencer, ty jsi..." odmlčela se, hnědé oči upřené do modrých.

"Dokonalá."

"Dokonalá."

"Páni, pusa mi říká, co si myslím?"

Zatímco Spencer sklopila zrak na stůl a jemně zavrtěla hlavou, bruneta ve žluté záři nedaleké pouliční lampy viděla, jak se po tváři blondýny rozlil růměnec.

"Ashley, já nejsem dokonalá. Nechci... nechci, aby sis to myslela, a pak byla zklamaná, víš?" pronesla v obavách.

"Pro mě jsi dokonalá," plaše odvětila Ashley a něžně jí sevřela ruku.

"Ale nikdy jsi mě nezažila, když jsem otrávená nebo fakt naštvaná nebo rozhozená. Mám spoustu chyb, Ash," prohlásila.

"No, pokud máš nějaký chyby, o čemž pochybuju, vsadím se, že jsou všechny roztomilý a že je budu totálně žrát."

Blondýna potlačila úsměv, obrátila oči v sloup a přisunula se trochu blíže k ní.

"Kecko," odvětila hravě.

Zatímco se dvojice ponořila do příjemného ticha, Ashley zkoumala velký suk na dřevěné desce stolu a snažila se vymyslet, jak se omluvit za své nedávné počínání.

"Ehm, mohly bychom se vrátil k části, kdy jsi mě obkračovala na svý posteli?"

Poprvé od začátku jejich rozhovoru jemně vymanila svou dlaň ze Spenceřiny.

"Spence," začala vážně, zatímco si rychle dala ruce do kapes mikiny a spojila je.

Blondýna si přitáhla deku pevněji k ramenům a trpělivě čekala, až bude pokračovat.

"Moc... moc se omlouvám, jak jsem předtím zpanikařila. Já, no... zpanikařila jsem. Děsně dlouho jsem tě strašně moc chtěla a věděla jsem, ehm, no, myslela jsem si, že tě nemůžu mít," začala vysvětlovat.

Zatímco hleděla do Spenceřiných velkých modrých očí, mohla by přísahat, že se v nich téměř zračí vina.

"A tak když jsi mě... políbila, tak jsem... bylo to příliš šílený, než aby to bylo skutečný. Byla jsi to, co jsem chtěla nejvíc, a to, co jsem nemohla mít, a pak jsi tam prostě... byla. A líbala mě. Bylo to úplně nemožný."

Zamyšleně pohlédla na zem, dokud se mladší dívka jemně nedotkla jejího stehna.

"V jednu chvíli jsem si myslela, že mě budeš navěky nenávidět, a v doslova další jsi byla na mně. Totálně jsem zpanikařila a zachovala se jako úplnej idiot. Je... je mi to milionkrát víc líto, než to zní, přísahám," ujistila ji Ashley s nervózním zasmáním.

"Já jenom nechápu, proč sis myslela, že bych tě chtěla zneužít, zvlášť když jsem si přečetla, jak moc ti na mně záleží. Vážně sis myslela, že bych si takhle zahrála s tvým... s tvým srdcem?" zeptala se blondýna tichým a smutným hlasem.

Její rty se nevědomky, jak Ashley věřila, rozkošně smutně našpulily, a bruneta bleskurychle sevřela její drobnou ruku.

"Panebože. Nejroztomilejší obličej všech dob."

"Ne, ne, ne, to si o tobě vůbec nemyslím. Na to jsi moc hodná. Já jen... no, i když to bude znít šíleně, přišlo mi to pravděpodobnější, než že bys... no, než že bys ke mně cítila to samý. Pokud bych tě měla jednou a pak už nikdy, myslím, že bych se zbláznila. No, ještě víc zbláznila," vysvětlila.

Opatrně sledovala, jak Spencer mírně přikývla a zamyšleně sklopila zrak na své nohy.

"Ale úplně jsem to zvorala," rychle dodala Ashley. "Zněla jsem se jako úplnej pitomec a moc se omlouvám. Pak, když ses naštvala, na což jsi měla úplný právo, jsem zpanikařila ještě víc a automaticky se přepla do extra stupidního obrannýho Ashleyovskýho módu."

"Esobam?" rychle se zeptala blondýna a vzhlédla k ní.

"To je nějakej test? To ona se zbláznila?" přemýšlela, protože neměla ponětí, co Spencer právě řekla.

"Eh, cože?"

"Esobam," opakovala mladší dívka s hravým úsměvem. "Extra stupidní obranný Ashleyovský mód. E-S-OB-A-M. Esobam!"

"Á," odvětilla Ashley a naklonila se kupředu.

Zatímco naslouchala roztomilému smíchu blondýny, jemně ji šťouchla loktem do boku.

"Ty jsi jeden z těch bláznů, co pro všechno používají zkratky?" zeptala se se zvednutým obočím.

Spencer předstírala uraženou a rychle ji plácla přes ruku.

"Ne pro všechno! Tohle prostě znělo dobře. Ale pokračuj, prosím."

"Dobře, no, teď, když jsem byla opět přerušena svým jednočlenným publikem, si nevzpomínám, kde jsem byla," škádlivě odvětila.

"Byla jsi u části, jak jsi byla pitomec," informovala ji věcně s ušklíbnutím její partnerka na laborky.

Ashley obrátila oči v sloup a snažila se potlačit úsměv, zatímco se mladší dívka přisunula blíže k ní.

"Každopádně jsem byla úplně blbá a vyděšená a na zabití a pokaždý, když jsem otevřela pusu, se to ještě zhoršilo, tak jsem... utekla. Bylo to strašně idiotský. Pořád jsem doufala, že za mnou poběžíš, ale ty jsi k tomu neměla důvod. Když jsem dojela domů, tak jsem brečela a přemýšlela o tom, co jsem to za idiotku, že jsem zvorala nejlepší příležitost svýho života. Vím, že bylo ode mě strašně ulítlý, že jsem se vrátila k tvýmu domu, ale musela jsem tě vidět. Musela jsem se alespoň pokusit omluvit. Nemyslela jsem si, že si mou budeš chtít mluvit. Moc se omlouvám, Spencer. Ani nevím, jak ti vypovědět, jak moc je mi to líto," vysvětlovala a každé její slovo znělo tak upřímně, jak ho myslela.

Spencer jemně vzdychla a pak promluvila.

"Věřím ti... že je ti to líto a... můžu ti odpustit, ale musím vědět, že neutečeš, když budou věci divný nebo zlý nebo tak. Potřebuju, abys mi věřila, a půjde to," odvětila a pak volně propletla své prsty s Ashleyinými.

"Miluju tě. Miluju tě. Miluju tě."

"To můžu udělat. Můžu ti věřit. Už neuteču, fakt ne," ujistila ji Ashley a pevně jí stiskla dlaň.

"Víš, já tu situaci taky nezvládla zrovna nejlíp," přiznala blondýna a jemně přejela palcem po kůži starší dívky.

Poněkud zmatená Ashley na ni zvědavě pohlédla a čekala na podrobnější vysvětlení.

"Od chvíle, co jsem přišla na King, jsem měla za to, že je z mýho chování super zřejmý, že k tobě chovám city. Myslela jsem, že to jenom ignoruješ, protože necítíš totéž... ale hádám, že vzhledem k tomu, že jsi nevěděla, že, ehm, že se mi... že se mi nelíbí kluci, tak to vůbec zřejmý nebylo," objasnila.

"No, tak nějak."

Ashley sebrala sebedůvěru, natáhla se a něžně přejela dlaní přes Spenceřino odhalené stehno. Okamžitě ucítila, jak pod konečky jejích prstů naskakuje na jemné pokožce drobná husí kůže.

"Ach, Bože, dotýkám se její nohy. Je to v pořádku? Není to moc? Áááá!"

"Proč, ehm... proč jsi mi neřekla, že jsi na holky?" opatrně se zeptala, zatímco se snažila číst v očích blondýny.

"No," začala Spencer a ukazováčkem kreslila na ruce své partnerky na laborky drobné tvary, "zaprvý jsem nevěděla, jak bych ti to měla říct, zvlášť tak, aby to neznělo, že chci, abys mě vzala pod svá lesbická křídla nebo tak."

"Pod svá lesbická křídla?" zeptala se nevěřícně bruneta.

"Čert vem křídla. Můžeš si vlézt pod celý moje lesbický tělo."

Obě se na okamžik zasmály, pak mladší dívka opět vzhlédla k jejím očím a vážně pokračovala.

"A taky... taky jsem to ještě nikdy nikomu neřekla."

Ashley párkrát rychle zamrkala a podivila se, jak je to možné. Jakmile jí došlo, že je na holky, tak to věděli všichni. Necítila potřebu to skrývat nebo si posadit lidi na ‘vážný rozhovor’. Celé to bylo velmi nenucené.

"Cože?" zeptala se, protože ji nenapadalo nic lepšího.

"Já, ehm, já... já jsem o tom nikdy s nikým nemluvila. Teda neměla jsem nikoho, komu bych to mohla říct," odpověděla Spencer a pak si jemně skousla plný spodní ret, což k němu přitáhlo pozornost starší dívky.

"A co tvý kamarádky? Myslím v Ohiu?"

Blondýna rychle zavrtěla hlavou a trochu se na stole zavrtěla.

"V žádným případě. Ony nebyly... ony...." odmlčela se, tvář se jí roztomile nakabonila, jak se snažila najít správná slova.

Když opět vzhlédla, její modré oči vypadaly smutnější, než je kdy Ashley viděla, a zabolelo jí z toho u žaludku.

"Prosím, prosím, prosím, nedívej se na mě tak. Nebo se rozbrečím."

"No, dlouhou dobu jsem si myslela, že všechny moje kamarádky to mají s klukama stejný jako já. Netušila jsem, že jsem jiná. Někteří kluci mi přišli hezčí než jiní a bavila jsem se s nima a tak. Během posledních dvou let jsem hodně chodila na rande a měla pár kluků a objímala jsem je a líbala jsem je a tak, protože, no, tak to chodí. Ale nikdy se mi to nelíbilo. Vlastně se mi to až hnusilo. Jak se mi snažili vecpat jazyk do pusy a byli celí uslintaní a osahávací a divní."

Ashley se snažila nenechat na sobě znát, jak moc se uvnitř ošívala.

"Myslela jsem, že je to takový pro všechny holky. Ale když jsme si s kamarádkama sedly na ‘holčičí pokec’ a drbání a tak, začala jsem si všímat, že jsem určitě jiná. Pořád mluvily o tom, jak si muchlování se svýma klukama užívají a pár z nich provozovalo nepřetržitej bláznivej sex. Nevěděla jsem, co je to se mnou... proč se mi ty věci nelíbí. Tak jsem, ehm..., to je, ehm..."

Nervózně se zasmála a hrála si s prsteníčkem brunety.

"Je to děsnej trapas," prohlásila a plaše pohlédla na starší dívku.

"A jejej."

"To je dobrý," ujistila ji Ashley a nabídla jí nejlepší uklidňující úsměv, jaký svedla.

"No, myslela jsem, že jsem třeba jenom nebyla se správnýma klukama, víš? Tak jsem si, ehm, zkusila představit, jaký by to bylo líbat mega-sexy slavný kluky, ale bylo mi to odporný úplně stejně. Uf."

"Zklamání. Myslela jsem, že to bude něco šílenýho."

"To dělají všichni, Spencer. Za to se nemusíš stydět," prohlásila starší dívka a jemně jí stiskla nohu.

"Eh, no," začala Spencer a koutky úst jí zvedl přihlouplý úsměv. "Po tom jsem, eh, tak nějak... ehm..."

Ashley zúžila oči a čekala na velké Spenceřino odhalení.

"Představila jsem si, jaký by to bylo líbat Kelly Clarksonovou. A, ehm, já, eh, moc se mi líbilo představovat si líbání s Kelly Clarksonovou," konečně přiznala a tváře se jí zbarvily do ruda.

Tvář brunety okamžitě rozčísl široký úsměv.

"Spencer Carlinovou vzrušujou myšlenky na Kelly Clarksonovou?! MILUJU SVUJ ŽIVOT!"

"Kelly Clarksonová byla první holka, do který ses zakoukala?" rychle vyhrkla.

Spencer se uchechtla a stydlivě přikývla.

"Rozkošný!"

"Jo. Takže, ehm, jsem si pomyslela: ‘Panebože, co když se mi líbí holky?’ To mě předtím nikdy ani nenapadlo. Prostě... to nepřipadalo do úvahy," jemně pokračovala blondýna. "Ale pak jsem si začala všímat, že se mi rozhodně líbí dívat se na holky způsobem, kterým se mi nelíbilo koukat se na kluky, a když jsem si to dovolila, měla jsem takový ten brnící pocit, když se mnou mluvila nějaká hezká holka a věnovala mi pozornost."

Ashley okamžitě pomyslela na tentýž pocit, který měla pokaždé, když byla Spencer nablízku.

"Pak jsme se přestěhovali sem a potkala jsem tebe."

Odmlčela se a široce se na starší dívku usmála.

"Ty jsi mi zcela určitě pomohla všechno si srovnat. Byla jsi učiněný ztělesnění přitažlivosti," prohlásila se zasmáním.

Bruneta měla pocit, jako by se jí v žaludku zvedl celý roj motýlů, a jemně přejela prsty po noze své partnerky na laborky.

"Myslí si, že jsem sexy! Měla jsem úplnou pravdu. Předtím na posteli si mě fakt prohlížela."

"A, ehm, od prvního dne na chemii, když jsme byly přidělené k sobě, se mi líbilo představovat si líbání s tebou víc, než si mi líbilo představovat si líbání s Kelly," nervózně prozradila, zatímco plaše hleděla Ashley do očí.

"Slyšíš TO, Clarksonová?!"

"Páni, já, ehm, já..." pokusila se odpovědět, ale nenapadalo jí, co říct.

"Pak jsem pořád slýchala, že jsi udělaná do holek, a moc, moc jsem chtěla být holka, ze který budeš... udělaná."

"NEMRAVNÝ!"

"...a rozhodně to nemělo vyznít nemravně!" rychle dodala a ušklíbla se na starší dívku.

"Kurva! Jestli mi dokáže číst myšlenky, tak ta mi dá! Nebo, no, vlastně nedá."

"Ash, od chvíle, co jsem tě poznala, já... no, chovám k tobě silný city. Jakože fakt, fakt silný. Mám tě strašně moc ráda a chci ty samý věci, o kterých jsi psala ve svým zápisníku. Chci, abychom byly... spolu. Chci tě."

Ashleyino srdce jí v hrudi bušilo a vůbec nedokázala zformulovat slova.

"Ale," pokračovala blondýna a starší dívce se zhoupl žaludek. "Pokud spolu začneme chodit, nemůžeme... nemůžeme to zatím nikomu říct."

"Cože?"

"Chceš, ehm, chceš to držet v tajnosti?" zeptala se a snažila se spolknout hrozný pocit, který jí náhle zachvátil.

Spencer jí rychle chytla za ruku a pevně ji stiskla.

"Ne! Teda ne, nechci to tajit, ale já... moje rodina, já prostě, já jim to ještě říct nemůžu. Řeknu jim to, přísahám, ale ne... ne teď," objasnila. "Nechci ti to dělat Ashley, ale moje rodina, zvlášť moje máma..."

"Byla by... naštvaná?" opatrně vyzvídala Ashley.

Blondýna zaklonila hlavu a vydala hlasité zasténání.

"Ehm, podcenění století."

"Ona je homofobní nebo tak něco? Co by se stalo, kdybys jí to řekla?" zeptala se bruneta.

"No, nejdřív by se rozbrečela. Pak by mi řekla, že půjdu do pekla. Pak by mi zakázala tě vídat. Pak by nejspíš zavolala vymítače ďábla nebo tak něco, aby vyhnal démony z mýho těla. Pak by mě asi doslova zabila a určitě by zabila tebe," informovala ji Spencer s přikývnutím.

"Sakra."

"Och. To by, ehm, fakt tak vyváděla?"

Blondýna si skopla pantofle a složila si nohy před sebe.

"Jo. Moje máma je hlavní důvod, proč jsem to nikomu neřekla. Ona je důvod, proč to ani nedokážu vyslovit nahlas. Ash, já si myslím... já si myslím, že by mě přestala milovat," tiše přiznala a vyhnula se očím starší dívky.

"Tebe přece nejde nemilovat."

Ashley si byla jistá, že to bylo to nejsmutnější, co kdy slyšela. Rychla dala ruku kolem ramen své partnerky na laborky a konejšivě ji sevřela.

"No tak, to neříkej. To nemůže být pravda. To není možný," ujistila ji.

"Ashley, myslím to vážně."

Spencer sledovala, jak bruneta slezla z desky stolu a klekla si na lavici přímo před ní.

"Spence, řekni mi, že jsi lesbička," jemně jí pokynula Ashley, zatímco troufale položila dlaně na odhalená kolena před sebou.

Blondýna na ni zvědavě pohlédla a nechala ze sebe trochu sklouznout deku, čímž se jí odhalila ramena.

"Cože?" zeptala se prostě s hlavou nakloněnou na stranu. "To už jsem tak nějak udělala."

"Jo, to tak nějak je tady podstatný. Řekni mi to doopravdy. Chci, abys řekla: ‘Já jsem lesbička.’ Vážně si myslím, že se ti uleví, když to řekneš nahlas," vysvětlila starší dívka.

Trpělivě sledovala, jak se Spencer zhluboka nadechla a pomalu zavřela oči. Když je znovu otevřela, hleděly přímo do jejích a Ashley měla náhle pocit, jako by sdílely nejintenzivnější okamžik, kterého se kdy účastnila. V pokusu setřít něco z obav, které se zračily ve tváři blondýny, ji něžně pohladila po nohách.

"Můžeš mi to říct, Spencer," jemně naléhala.

Spencer úplně spustila deku a slyšitelně polkla.

"Já..."

Ashley sledovala, jak se její velké modré oči začínají plnit slzami.

"Prosím, prosím, prosím, neplakej."

"...jsem... lesbička," pomalu dokončila. "Já jsem lesbička."

Bruneta netušila, co dělat, zatímco na sebe dvojice mlčky hleděla. Po tváři mladší dívky sjela jedna slza, ale nezdála se nijak zvláště rozrušená nebo šťastná ani nic podobného. Ashley jí chtěla říct, že všechno bude v pořádku a že vyoutování bude snadné, ale nemohla. Neznala Spenceřinu rodinu. Netušila, jaké to pro ní bude říct světu, že je na holky. Zhluboka se nadechla a pevně sevřela kolena blondýny.

"No... já tě pořád miluju."

Na Spenceřině tváři se objevil široký úsměv a okamžitě rozevřela nohy, aby si mezi ně starší dívku přitáhla. Rychle dala obě ruce kolem krku brunety a sevřela ji tak pevně, že sotva mohla dýchat. Zatímco ji Ashley pevně objala kolem pasu, dokázala vnímat pouze to, že je Spencer v jejím náručí. Nevnímala, že jí dřevěná lavice drtí čéšky. Nestarala se, že se jí do plic stěží dostává dostatečný příděl kyslíku. Bylo jí jedno, že jsou v té nejnepohodlnější pozici. Teplá, měkká, dokonalá Spencer Carlinová byla v jejím náručí a na ničem jiném nezáleželo. Když ucítila, že se blondýna jemně odtahuje, uvolnila své sevření a široce se usmála, když se jí před očima objevila Spenceřina tvář.

"Ashley," začala blondýna, zatímco oběma jemnýma rukama sevřela tvář brunety.

Ashley cítila, jak se jí sevřelo hrdlo, zatímco hleděla do lesknoucích se očí mladší dívky, a v jejích očích se jí začaly tvořit vlastní slzy štěstí.

"Miluju tě. Moc, moc, moc tě miluju," zašeptala Spencer a přitáhla si její tvář těch posledních pár centimetrů ke své a něžně spojila jejich rty.

Ashley nedobrovolně zasténala, zatímco se jemně líbaly, a přitáhla si ji blíže.

"Spencer mě miluje. Spencer mě miluje. Spencer mě miluje."

Jemně se odtáhly jen tak daleko, aby na sebe mohly pohlédnout, a ve tváři mladší dívky se okamžitě objevila starost.

"Jsi v pořádku? Ty pláčeš," ustaraně prohlásila a konečky palců brunetě rychle setřela teplé slzy.

Zahanbená Ashley se jemně usmála a sklopila zrak mezi jejich těla.

"To je trapas, Daviesová!"

"Jsem v pořádku, jsem v pořádku. Já... já obvykle takováhle nebývám, přísahám. Jenže..."

Pohlédla zpátky do laskavých modrých očí.

"Ještě nikdy jsem nebyla takhle šťastná," přiznala a hlas jí při tom mírně přeskočil.

Spencer jí na rty rychle vtiskla další polibek a pak si ji přitáhla zpátky k sobě do pevného objetí.

"Jsem tak šťastná, Ashley. Díky tobě jsem tak šťastná," šeptala jí do vlasů.

Zatímco Ashley hladila mladší dívku po zádech, zhluboka se nadechla a mrknutím zahnala slzy.

"Počkám, Spencer. Chci, abys byla má, a chci, aby to věděl celý svět, ale počkám, jak dlouho budeš chtít. Strašně moc tě miluju. Jenom doufám, že to bude stačit, až to řekneš svý rodině."

Ucítila, jak ji blondýna sevřela ještě pevněji a něžně ji políbila na tvář.

"Je to víc než dost, Ash. Ty jsi víc než dost," odvětila a opět se jemně odtáhla.

"A nebudu tě nutit čekat. Nechci to tajit, fakt nechci."

"To je dobrý, Spencer," ujistila ji Ashley a vtiskla jí jemný polibek na rty.

Spencer si povzdechla a opřela si čelo o její.

"Řeknu jim to, ale ráda bych ještě chvilku počkala... abychom mohly být chvíli spolu, víš? Spolu a šťastné. Protože se bojím, že se nás máma pokusí doslova zničit, a chci, abychom měly alespoň šťastný začátek."

Bruneta přikývla a jejich spojené hlavy se mírně zhouply.

"To je v pořádku. A slibuju, že nenechám nikoho, aby nás zničil," prohlásila pevně.

"Fajn. A aby bylo jasno," začala Spencer, "den je krásný s tebou."

Letmo starší dívku políbila.

"A noc je krásná s tebou."

Ashley se široce usmála, zatímco se jejich rty znovu spojily.

"Měla jsem tušit, že mi to připomene," pomyslela si, když si uvědomila, že blondýna cituje písničku z úvodu jejich rozhovoru.

"A svět je krásný s tebou," pokračovala Spencer a potřetí ji políbila.

"I v lednu je jak v máji," dokončila s širokým úsměvem.

"Když dvě se rády mají," doplnila škádlivě Ashley a přitáhla si ji pro delší polibek.

"Miluju svůj život."

7

Když si Ashley nakonec uvědomila, že jejich současná pozice není na líbání zrovna nejideálnější, vylezla si na stůl a otočila se čelem k mladší dívce. Když se naklonila kupředu a rychle přibližovala tvář ke Spenceřině, všimla si v očích blondýny stopy znepokojení.

"Je to... je to v pořádku, viď?" zeptala se, když se odtáhla.

"Jo, ehm, jenom..." začala Spencer a nervózně se rozhlédla po jednotlivých atrakcích hřiště. "Pojď se mnou."

Blondýna náhle seskočila ze stolu a pevně zatahala starší dívku za paži. Ashley ji ochotně následovala a držela se těsně za ní jako dychtivé štěně, dokud nedošly k velkému červenému tunelu. Spencer se na okamžik ohlédla přes rameno, plaše se na Ashley usmála a pak vlezla do tunelu a starší dívku táhla s sebou.

"Máš na mě špatný vliv, abys věděla," hravě prohlásila blondýna, když se v tunelu usadila, záda při tom měla mírně prohnutá podél křivky betonové stěny.

"Cože?" zeptala se nevěřícně Ashley, zatímco se rovněž posadila s přitaženými koleny k hrudi. Bylo tam akorát místo na to, aby mohla sedět rovně, a tunel byl něco přes dva metry dlouhý. "Není možná."

"Ještě nikdy jsem se z domu nevyplížila," odvětila blondýna s nadšeným úsměvem, zatímco jim přehodila přes nohy deku.

"Nemohla by být roztomilejší. To prostě není možný."

"Nemusíš mi lhát, Carlinová. Vím, že jsi malá uličnice," škádlivě odvětila bruneta a polechtala ji pod žebry.

Spencer se nekontrolovatelně zasmála a sevřela obtěžující ruku.

"Jo, jasně," řekla sarkasticky a pod dekou propletla jejich prsty.

"Dobře, TEĎ už by nemohla být roztomilejší."

"Myslím to vážně!" trvala na svém Ashley. "Tu masku sladký a nevinný holky můžeš odložit, Spencer. Viděla jsem tvůj výraz, když jsi mrštila tím telefonem o zeď."

"Zatraceně SEXY."

Blondýna se uchechtla, začala si hrát s jejími prsty a přisunula se blíže, až se dotýkaly boky.

"Nebylo to tak šílený, jak to vypadalo. Přísahám."

"Ne?" otázala se její partnerka na laborky a doufala v obšírnější vysvětlení.

Poprvé od chvíle, kdy vstoupily do tunelu, si všimla, jak jsou u sebe blízko a jak moc se jí líbí prosté držení ruky blondýny. Byla vděčná za to, že byla tma, protože cítila, jak jí začíná hořet tvář.

"No," začala Spencer poněkud nesměle. "Vzpomínáš, jak jsi byla, ehm, na mý posteli? Myslím, když Glen volal poprvý?"

"Když ses proměnila v totální svůdnici a začala sis klestit sexy cestičku do mýho klína? Ne, na to si vůbec nepamatuju."

Ashley jen přikývla, moc dobře si vzpomínala na tu až příliš krátkou chvíli, po které zůstala nepopiratelně vzrušená a rozhozená.

"No, já, eh, já měla takovej plán," pokračovala Spencer, zatímco se sama sobě mírně zasmála. "Pozvala jsem tě k sobě domů místo do knihovny, abych mohla, no, abych po tobě mohla vyjet."

"Totální svůdnice. To-tál-ní. Svůd-ni-ce."

"Spencer, i když žeru, jak ses chopila iniciativy, a věř mi, když říkám, že to žeru, moc tím svý pověsti slušňačky nepomáháš," vložila se do toho škádlivě Ashley.

"Jen poslouchej!" poručila Spencer a pevně sevřela druhé dívce ruku. "Když jsme skončily s učením a ty jsi odešla, byla jsem na sebe děsně naštvaná, že jsem vycouvala a nepolíbila tě, když jsem měla příležitost. Pořád jsem si to přehrávala v hlavě a představovala si, jak to mohlo proběhnout jinak."

Ashley sledovala, jak blondýna natáhla nohy a opřela se podrážky pantoflí o zakřivenou stěnu před nimi.

"A pak mě napadlo: ‘Co by udělala Ashley?’ Ty jsi vždycky tak v pohodě a tak sebejistá a tak casanovovitá, víš?"

Brunete se zasmála ironii toho prohlášení.

"Jo, když nejde o tebe."

"No, představovala jsem si, že ty bys ten telefon zvedla, mrštila s ním o zeď a svůdně si na mě vlezla. Myslela jsem, že to by byla ta nejprďáčtější věc," pokračovala.

Ashley se zasmála ještě víc.

"Vzdávám to. Je pořád roztomilejší a roztomilejší."

"Řekla jsi právě nejprďáčtější?" zasmála se.

Spencer, která se neúspěšně pokusila potlačit úsměv, ji hravě šťouchla.

"Ano, řekla," odvětila obranně. "Každopádně jsem o tom přemýšlela a představovala jsem si, jak odhazuju telefon a vrhám se na tebe. A vlastně by to bylo příhodný, protože moje dvouletá nebo jaká smlouva s operátorem vypršela minulej tejden, takže mám nárok na novej telefon zdarma."

"Á," hlesla starší dívka po tom podrobnějším vysvětlení.

"Jé, není blázen. Jenom chtěla vypadat jako malá drsňačka. Zatraceně rozkošný!"

"Takže když jsem pak dostala druhou šanci, bezmyšlenkovitě jsem ten telefon odhodila a skočila na tebe. Ale nedopadlo to tak, jak jsem si to představovala," dokončila, očividně poněkud zahanbená.

"Jé, moc mě mrzí, že jsem to zkazila," omlouvala se Ashley, zatímco přejížděla palcem po ruce mladší dívky. "Jen abys věděla, bylo to děsně sexy."

"Fakt? Možná to někdy zase zkusím," odvětila Spencer, jemně se zasmála a položila si hlavu na rameno brunety.

"Panebože. Leží na mně. Cítím její vlasy."

"Ehm, mohla bych tě zítra po škole pro ten nový telefon zavést, jestli chceš," mile se nabídla Ashley.

"Fakt?" vzhlédla k ní blondýna.

"Jo, jasně. Pokud už teda něco nemáš," doplnila.

Spencer rozpletla jejich prsty, pevně se zaklesla rukou za Ashleyinu a políbila ji na tvář.

"Díky," zašeptala s úsměvem, tvář měla stále přímo před Ashleyinou.

Bruneta na ni v matném světle upřeně hleděla, pak jí jemně položila ruku ze strany na krk a přitáhla si ji k sobě.

"Polib ji. Chce to!"

"Nemáš zač," zamumlala a jejich rty se spojily.

Spenceřiny rty byli hebké a... no, hebké. To bylo jediné slovo, kterým je Ashley dokázala popsat, zatímco se znovu a znovu něžně líbaly. Přesunula ruku na temeno mladší dívky a přitáhla si ji blíže, zoufale toužila po větším kontaktu. Blondýna mírně naklonila hlavu, jejich nosy se díky tomu o sebe otřely a Ashley ucítila na tváři Spenceřin teplý dech.

"Miluju tě. Miluju tě. Miluju tě."

"Miluju tě," bezděčně zamumlala mezi jejich polibky.

Spencer ji jemně vzala rukama za tvář, přitáhla si ji blíže a něžně uvěznila její spodní ret mezi svými. Ashley se mírně zajíkla, když ucítila, jak jí špička jazyka blondýny váhavě přejela přes rty, a ochotně otevřela ústa. K jejímu zděšení se mladší dívka pomalu odtáhla.

"Co se děje?" zeptala se chraplivě, zatímco se snažila mrkáním zaplašit rozmazaný zrak.

Spencer se plaše usmála, zatahala za zápěstí brunety a začala si lehat na záda, přičemž ze sebe nechala spadnout deku.

"Panebože. Ona si lehá. Ach, Bože."

Ashley se rychle přemístila nad ní, ruku na každé straně její hlavy, aby jí ji podepřela.

"Je to v pořádku?" nervózně zašeptala.

"Jo. A co ty? Nemusíš jít domů?" starostlivě se dotázala mladší dívka.

Bruneta rychle zavrtěla hlavou a políbila Spencer na bradu.

"Ne, tohle je dokonalý."

Ashley si náhle uvědomila, jak v tunelu stoupla teplota, a začala si vyhrnovat mikinu, aby si ji sundala.

"Á, vsadím se, že když si ji sundám hezky pomalu a svůdně, bude si myslet, že je to děsně sexy!"

Rychle jí došlo, že sundat si vršek bez toho, aby neobratně spadla na druhou dívku, bude mnohem obtížnější úkol, než si jí původně zdálo. Podařilo se jí nechat v mikině uvízlou jednu ruku a zablokovat si přísun kyslíku.

"TRAPAS."

"Počkej," zahihňala se blondýna.

Chytla lem mikiny, uvolnila ji z těla své partnerky na laborky a přetáhla jí ji přes hlavu.

"Díky," hlesla Ashley, zatímco mikinu rychle skládala. "Zvedni hlavu."

Spencer udělala, co jí řekla, a bruneta jí strčila ten provizorní polštář pod hlavu.

"Abys neměla hlavu na betonu," vysvětlila, zatímco něžně dávala blondýně pryč z tváře několik zbloudilých pramínků vlasů.

"Díky," odvětila Spencer se širokým úsměvem a přitáhla si ji na sebe.

Ashley okamžitě začalo šimrat v žaludku a hrudi, zatímco blondýnu tělo na tělo líbala. Po pár okamžicích cudných pus a něžného líbání se zavřenými ústy, ucítila, jak se Spenceřina ústa jemně otevřela. Ashley sebrala odvahu a nesměle přejela špičkou jazyka po spodním rtu blondýny. Mladší dívka jemně vzdychla, rozevřela rty a ponořila ruku do hnědých kadeří, aby si přitáhla druhou dívku blíže. Bruneta pomalu vklouzla jazykem do Spenceřiných vábivých úst a měla nefalšovaný strach, že omdlí.

"Panebože. Mám jazyk ve Spenceřině puse."

"Je to v pořádku?" zašeptala, když náhle polibek přerušila.

"Úplně," odvětila rychle blondýna a hbitě znovu spojila jejich rty.

"Ale," zaprotestovala Ashley proti jejím ústům.

"Co?" zeptala se Spencer trochu netrpělivě.

"Já jen, ehm, ještě nikdy ses s holkou nelíbala a chci si být jistá, že jsi v pořádku."

Spencer se usmála a něžně přejala prsty po tváři starší dívky.

"To je od tebe moc milý, Ash, ale mluvení není to, co jsem měla na mysli, když jsem tě sem přitáhla," odvětila.

"Ne?"

"Ne-e. Takže teď, pokud dovolíš, bych ráda pokračovala v mazlení se svou novou přítelkyní," odvětila.

"Přítelkyní, hm?" dotázala se Ashley s širokým úsměvem na tváři.

"Spencer je moje přítelkyně!"

Její myšlenky byly rychle přerušené pořádným, mokrým polibkem. A dalším. A dalším. Než mohla úplně zpracovat, co se děje, ucítila Spenceřin jazyk lahodně přejet po svém. Bruneta bezděčně zasténala a začala jí polibek oplácet, přičemž si užívala příjemné tření jejich jazyků a rtů. Zatímco se jejich líbání stupňovalo, Ashley ucítila, jak jí ruce mladší dívky sjely po zádech, až jí sevřely pozadí. Tomu se musela proti Spenceřinům rtům usmát.

"Co je?" zamumlala Spencer, aniž by přerušila polibek.

"Spencer Carlinová, ty mi ošaháváš zadek?" hravě zašeptala Ashley.

Blondýna se proti jejím ústům jemně zasmála a řádně ji sevřela.

"Bože, má ten nejrajcovnější smích."

"Nesměj se mi. Musela jsem se dívat, jak se na těch sexy nohách houpavě nosíš celý tejdny. Můžeš dávat holce za vinu, že má slabinu?" odvětila a její naběhlé rty se jemně našpulily.

Ashley nedokázala odolat pokušení a rychle ji políbila.

"Ty máš slabost pro můj zadek?" zeptala se s potutelným úsměvem, zatímco otřela nos o nos mladší dívky.

Na našpulené rty se Spencer vedral úsměv a vklouzla rukama pod tričko brunety, kde jí začala jemně masírovat kostrč.

"Ach, Bože."

"Ne, hlupáčku," začala a pak jí vtiskla cudný polibek. "Mám slabost pro tebe. Tvůj zadek je jen jedna z mnoha mých slabin."

Ashley se usmála a pohlédla do jejích nápadně modrých očí.

"Takže je ti to příjemný? Dotýkání a líbání a tak? Není to pro tebe divný?" zeptala se upřímně. "Nechci, aby ses cítila nesvá."

Spencer dala ruce starší dívce kolem pasu a pevně ji objala.

"Není to vůbec divný. Vlastně je to poprvý, co mi dotýkání a líbání s někým nepřišlo divný," odvětila poněkud ostýchavě mladší dívka.

Bruneta ji jemně políbila na tvář.

"Fajn. Chceš se ještě mazlit?" drze se zeptala s pozvednutým obočím.

"Úplně neodolatelná," odvětila blondýna a obrátila oči v sloup, pak se nadzvedla a přitiskla se k jejím rtům.

8

"Ashley," nezvučně zamumlala Spencer, hrdlo jí vibrovalo pod rty brunety.

Zatímco Ashley pokračovala v něžném sání hebké pokožky na Spenceřině krční tepně, ucítila, jak se prsty mladší dívky na jejích zádech napnuly a že mírně zvedla pánev proti její. Netušila, jak dlouho se v tunelu navzájem líbaly a dotýkaly, a bylo jí to fuk; pod sebou měla kroutící se a vzdychající Spencer Carlinovou.

"Bože, Spencer," zastřeně zašeptala proti jejímu krku a pak mezi zuby zachytila jemný ušní lalůček.

Blondýna mírně rozevřela nohy, takže se mezi ně mohla její patrnerka na laborky pohodlně položit, a starší dívka zápasila s nutkání při tom kontaktu zasténat.

"Kurva. Chci tě. Chci tě. Chci tě."

Rychhle vrátila ústa zpátky ke Spenceřiným, jazyk jí hladce vklouzl mezi její naběhlé rty a našel své dvojče. Spencer jemně vzdychla, chytla brunetu za zátylek a přitáhla si ji blíže. Divoce se líbaly, obě si vrývaly do paměti obrysy úst té druhé. Zatímco jí srdce bušilo v hrudi, Ashley vyjela rukou nahoru po odhaleném stehnu blondýny, vklouzla jí pod tílko a něžně jí sevřela na boku.

"Mazlím se se Spencer. Mazlím se se SPENCER!"

Líbání Spencer bylo desetkrát opojnější, než by si kdy dokázala představit. Cítila ji, chutnala ji, hmatala ji, slyšela ji, viděla ji a to všechno najednou. Přemíra smyslových vjemů u ní vyvolávala menší závrať, ale příjemnou závrať. Jelikož se potřebovala nadechnout, neochotně odtáhla své rty od rtů mladší dívky a pohlédla do jejích lesknoucích se očí.

"Bože, je nádherná."

"Jsi tak nádherná, Spencer," zašeptala a vtiskla jí polibek na tvář.

"Jo, no, ty taky nevypadáš až tak špatně," hravě odvětila Spencer s úsměvem, z jejich vášnivého líbání trochu popadala dech.

Ashley se jemně zasmála, vtiskla jí polibek na rty a pak se opřela čelem o její.

"To ráda slyším. Takže asi bychom měly trochu zpomalit, co?" zeptala se s vědomím, že se situace velmi rychle hrotí. Jejich mazlící seance byla více než příjemná, ale určitě nechtěla uspěchat fyzickou stránku jejich čerstvého vztahu a všechno pokazit.

"Dobrá práce! Hezky jsi zařadila zpátečku, Daviesová. Možná nakonec přece jen nebudeš taková nána."

"Jo, to asi měly. Asi bychom se neměly celé rozvášnit hned napoprvé na dětském hřišti dvě minuty po tom, co jsme se daly dohromady."

"Prosím, neztěžuj mi to víc, než už to je. Jestli budeš znovu mluvit o ‘rozvášnění’, budu se na tebe muset vrhnout. Snažím se být slušná!"

Bruneta se znovu zasmála a začala s ní slézat, aby našla své klíče.

"Ale nemusíš odcházet," rychle dodala Spencer, zatímco se posadila a chytla starší dívku za zápěstí.

"Och... dobře."

Ashley by ráda strávila s blondýnou delší čas, ale nebyla si jistá, co budou dělat uprostřed noci v betonovém tunelu. Vrátí se k povídání?

"Teda pokud nechceš odejít. Je dost pozdě a zítra máme tu písemku, takže nejspíš chceš jít domů. To je v pohodě. Já jen-," blábolila, protože si očividně špatně vyložila váhavost ve tváři brunety.

"Spencer," přerušila ji Ashley s úsměvem a stiskla jí rameno. "To je dobrý. Chci s tebou zůstat. Jenom jsem nevěděla, co chceš dělat, protože k tobě domů jít nemůžeme."

"No," začala mladší dívka s plachým úsměvem. "Děláš ráda tuleně?"

"Eh? Prosím, Bože, ať to není ekoteroristickej žargon."

"Ehm, cože?" zeptala se opatrně.

Blondýna se natáhla pro její ruku a propletla jejich prsty.

"Tuleně. Napadlo mě, že bychom se mohly chvilku tulit. Pokud teda chceš," vysvětlila a pak si nervózně skousla ret.

"Ježíšku na křížku! Nebo Aláhu... nebo Budho... kdokoli jsi, díky."

"Á! No, nemám s tulením moc zkušeností, takže nemůžu říct, že bych to měla ráda," odpověděla upřímně Ashley bez přemýšlení.

"Aha," slabě odvětila očividně zklamaná Spencer a sklopila zrak do klína.

"Ashley, ty idiotko! Vyznělo to, že se nechceš tulit s holkou, co byla pro tulení přímo stvořená."

"Ale chci se to naučit!" rychle ujistila mladší dívku a stiskla jí ruku. "Jenom říkám, že asi budu stát za nic."

Na tvář blondýny se vrátil široký úsměv, zatímco zatahala starší dívku za ruku.

"Ale jdi ty. Tulit se umí každej," prohlásila.

Ashley tiše zavrtěla hlavou a pohlédla na ni s teatrálně rozšířenýma očima.

"Myslím to vážně. Nechci tě zklamat. S tvýma tulícíma schopnostma se nebudu moct rovnat," potrhle odvětila.

Spencer obrátila oči v sloup, zachichotala se a lehla si na záda.

"Pojď sem, ty trdlo. A přines deku."

"Dobře, dobře, už jdu!" hravě odvětila bruneta. Rozprostřela deku a naklonila se k druhé dívce. "Fajn. Musíš mě zasvětit do svého umění, ó moudrý tulící mistře. Pokyny?"

Přestože se blondýna snažila vypadat popuzená přístupem své partnerky na laborky, růžové rty se jí zformovaly do úsměvu, čímž vznikl nejrozkošnější falešně naštvaný obličej, který kdy Ashley viděla.

"První krok: lehni si na mě," instruovala ji Spencer, jako by mluvila s pětiletým dítětem.

Starší dívka udělala, co jí bylo řečeno. Rovnoměrně na ni rozložila svou váhu a zabořila si obličej do záhybu jejího krku. Pak na ně přitáhla deku, aby jí zakryla holá ramena.

"A co teď?" zeptala se, hlas jí tlumila pokožka blondýny.

Spencer jí dala ruku kolem pasu a pevně ji sevřela.

"Druhý krok: nech se ode mě držet. To je celý."

”Mm, klidně mě můžeš držet věčnost.”

"To je celý?" dotázala se s úsměvem. "To není tak těžký."

"Říkala jsem to!" rychle pronesla mladší dívka, zatímco jí přejížděla rukou po zádech. "Líbí?"

"Mmmm, moc líbí," ujistila ji Ashley, která se vyžívala v tom, jak jejich těla příjemně splývají. "Můžu ti dát malou pusu, nebo je to proti tulícím pravidlům?"

Spencer se zasmála a zesílila své sevření.

"Nevím, jak je to s malýma pusama, ale jsem si jistá, že velký povolený jsou," odvětila hravě.

"Nikdo rozkošnější se ještě nenarodil."

"Nikdo rozkošnější než ty se ještě nenarodil," řekla jí bruneta, zatímco zvedla hlavu a široce se na ni usmála. Naklonila se a něžně spojila jejich rty. Jemně se odtáhla a láskyplně zastrčila mladší dívce pár zlatých kadeří za ucho.

"Byla dost velká?"

Spenceřina tvář se na okamžik zamyšleně zakabonila.

"Hm, neřekla bych," odpověděla nakonec. "Možná kdybys jich pár přidala, bylo by to v pořádku."

Ashley se zazubila, obrátila oči v sloup a pak své nové přítelkyni šťastně vtiskla drobné polibky na tváře, čelo, nos a bradu. Blondýna se radostně hihňala, dokud si rty starší dívky nakonec nenašly její pro dlouhý, něžný polibek.

"Jaký to bylo?" zeptala se bruneta a pak ji letmo políbila na koutek úst.

"Bylo to dobrý. Tulícímu výboru se to líbilo," prohlásila prostě.

Ashley si jemně položila hlavu zpátky na rameno blondýny a spokojeně vzdychla. Jednou či dvakrát zažila naohrabané tulení po sexu a byla to hrůza. Spočívat v náručí dívky, kterou milovala, bylo však nebe. Cítila se v bezpečí, teple, pohodlí a především milovaná.

"Takže tulení s tebou je má nová nejoblíbenější činnost," zašeptala proti hebké pokožce.

"Vážně?"

"Mmhmm," přisvědčila Ashley, zatímco zavřela oči a přikývla. "No, tulení s tebou a líbání s tebou. Je to mezi nima nerozhodně."

"No, máš štěstí, protože to jsou i moje dvě nový nejoblíbenější činnosti," odvětila mladší dívka, zatímco jí rukou dělala malé kroužky kolem kostrče.

"Tak co jsem ti za tu lekci v tulení dlužná?" zeptala se bruneta, pak znovu vzdychla a dala jí pusu na krk.

"Hm…"

Spencer nesměle vklouzla rukou pod lem jejího trička a pomalu jela konečky prstů nahoru po jejím boku, až se zastavila na jejích žebrech. Starší dívka se pod jejím dotykem viditelně zachvěla a musela si skousnout ret, aby potlačila zasténání.

"Kurva, kurva, kurva!"

"Vsadím se, že je pár věcí, který mě můžeš naučit," zašeptala Spencer a pak ji stiskla a vyndala ruku zpod jejího trička.

"Pane. Bože."

"D...obře," dokázala stěží říct Ashley, zatímco si tiskla stehna k sobě.

"Ta provokatérka."

Trochu se posunula a položila si tvář na horní část hrudi blondýny, kterou jí odkrývalo tílko. Něžně se přitiskla k teplé, hebké pokožce a znovu zavřela oči. Po chvíli prostého odpočinku zaznamenala pod svých uchem tichý, opakující se bušivý zvuk a lenivě se usmála.

"Slyším, jak ti tluče srdce," zašeptala.

Spencer mírně zvedla hlavu, ponořila prsty do hnědých kadeří a začala ji láskyplně vískat ve vlasech. Druhou ruku nechala sevřenou kolem jejího pasu.

"Jak zní?" zeptala se jemně, hlas měla tichý a ospalý.

Ashley se na okamžik zamyslela, zatímco si řádně užívala prsty, které jí masírovali hlavu, a palec, který jí jemně hladil ucho.

"Mm, zní to jako ‘Ash-ley. Ash-ley. Ash-ley,’" zanotovala synchronně se srdcem mladší dívky a usmála se na její hrudi.

Ze rtů blondýny vyšlo jemné zasmání a pak ji sevřela pevněji, jako by si ji snažila přitáhnout nemožně blízko.

"Už to tak asi bude. Vždycky začne bláznit, když jsi nablízku."

"Je to nejdokonalejší zvuk, jaký jsem kdy slyšela," jemně jí řekla Ashley. "Znamená to, že tvý srdce funguje a že jsi naživu a že jsi blízko mě."

"Jen ho nezlom, ano?" tiše poprosila mladší dívka.

Bruneta mírně natočila hlavu, aby jí vtiskla něžný polibek na ten životně důležitý orgán.

"Nikdy ti srdce nezlomím, Spencer," slíbila šeptem.

Spencer vyndala prsty z vlasů druhé dívky a začala jí něžně přejíždět rukou po zátylku.

"Bože, to je neuvěřitelnej pocit."

"Ashley?" ozvala se blondýna tak tichým hlasem, že to téměř nebylo slyšet.

"Hmmmm?" unaveně odvětila Ashley.

"Myslím, že jsem nikdy nebyla šťastnější, než jsem právě teď," zašeptala, pohyb jejích prstů se zpomalil, ale pořád se instinktivně pohybovaly nahoru a dolů po pokožce brunety.

Nehledě na náhlý nedostatek energie rozčísl tvář starší dívky široký úsměv.

"Já taky ne. Miluju tě, Spence."

"Miluju tě," uslyšela slabou odpověď blondýny a pak ji v jejím ochranném objetí pohltil spánek.