Víc než láska

Napsala: Britney (tutorgurl), Překlad: petrSF

Poznámka: Povídka se odehrává kolem poloviny 3.série, Spencer a Ashley jsou zatím jen kamarádky.

"Začíná to být fakt k uzoufání," oznámila Ashley své nevlastní sestře, když došla na konec další z nekonečné řady uliček. Slyšela, jak Kyla na druhém konci zasténala, ale vzhledem ke své situaci neměla pro mladší dívku pochopení.

"Kde teď jsi?"

"V Tescu," odvětila bruneta a nakrčila se, to jméno jí zanechalo v ústech nepříjemnou pachuť. Nepamatovala si, kdy naposledy byla v supermarketu, pokud vůbec někdy.

"Nemůžeš dát Spencer vánoční dárek z Tesca!" zhrozila se Kyla a začala nabývat dojmu, že sestře není pomoci. Její matka jí věnovala pobavený pohled a se zavrtěním hlavou odešla z obývacího pokoje.

"Ne, ale mně už vážně došly nápady, Ky." Poslední týden strávila v každém obchodě, na který si vzpomněla, v nekonečné honbě za dokonalým dárkem pro Spencer. Vzhledem k tomu, jak moc to zvorala a jak čerstvé bylo momentálně jejich obnovené přátelství, měla pocit, že tenhle dárek je extrémně důležitý, a nechtěla to pokazit. "Nemůžu uvěřit, že jsem zdědila miliony dolarů a stejně nedokážu najít dokonalý dárek pro svou holku."

"Bývalou holku," opravila ji mladší dívka, aby ji potrápila. Myslela si, že tomu šílenství unikla, když před dvěma dny konečně odletěla do Baltimoru, ale od jejího příjezdu domů ji nenechala sestra na pokoji. Do Vánoc zbývaly tři dny a pomáhat Ashley byla ochotna už jen jeden den, než si vypne mobil.

"Nebuď mrcha," utrhla se Ashley a začala si klestit cestu k východu. Chtěla se odtamtud dostat co nejrychleji. "Myslím to vážně, Kylo. Mám necelé dva dny, abych našla dokonalý dárek pro Spencer. Musí být dokonalý. Nedokážu najít ani ucházející dárek. Pro tu holku se nedá nakupovat!"

"Necelé dva dny? Vánoce jsou za tři dny, Ash."

"Já vím, ale Spencer odlétá na Štědrý den s rodinou do Ohia nebo co," vysvětlila Ashley. "Dárky si máme předat před jejím odletem."

"Vy nestrávíte Vánoce spolu?" zeptala se Kyla překvapeně. Pozvala by Ashley k sobě domů, kdyby věděla, že bude přes svátky sama. "Proč jsi mi to neřekla?"

"Protože by sis hned začala hrát na sestru nebo tak něco, já nevím." Ashley si oddechla, když se konečně dostala za kasy, a posadila se na nejbližší lavičku. "Hele, tohle je mi teď úplně ukradené. Kylo! Máš mi pomáhat! Ty jsi ta citlivá, co já vím!"

"Co kdybys jí napsala písničku a pak jí ji zazpívala?"

"To je strašně gay, to neudělám! No tak, přestaň mě trápit!"

"Uklidni se. Ježíši," ulevila si Kyla, zatímco si představovala, jakou scénu sestra v obchodním domě dělá. "Dobře, posaď se-"

"Já sedím!"

"Dobře, tak se zhluboka nadechni," začala a sama to udělala. Slyšela, že ji Ashley na druhém konci drátu napodobila. "Zavři oči a vyčisti si hlavu."

"Vypadám jako idiot," řekla jí starší dívka, která si byla plně vědomá, že sedí uprostřed obchodního domu plného lidí.

"Ashley!"

"Promiň, promiň."

"Vyčisti si hlavu," zopakoval Kyla ostře a čekala, jestli bude mít Ashley další poznámku. Když nic neslyšela, pokračovala: "Teď mysli na Spencer. Mysli na vše, čím jste si tenhle rok prošly, na všechno, čím si Spencer tenhle rok prošla."

"To je depresivní," nemohla si pomoct poznamenat Ashley. Věděla, že to Kyla myslí vážně a že je to vážná situace, a brala to vážně, ale vždy musela dělat vtípky. Nemuselo se jí připomínat myslet bolest, kterou si Spencer prošla od chvíle, kdy se poznaly, nepřestávala na to myslet nikdy. Byl to jeden z důvodů, proč chtěla, aby ten dárek byl dokonalý. Pochybovala, že jím napraví všechny své chyby, ale chtěla, aby Spencer věděla, že se změnila nebo že se alespoň mění, a aby věděla, že ji zná a že ji miluje.

"Ash."

"Myslím na to, Ky," řekla jí Ashley tiše. "Myslím na to pořád."

"Dobře," odvětila Kyla stejně jemně, věděla, že jde o citlivé téma. "Teď si na chvilku zamysli. Zapomeň na peníze, zapomeň na obchoďák, zapomeň na všechny obchody, ve kterých jsi už byla. Ano? Kdybys mohla dát Spencer cokoli na světě, co by to bylo?"

"Kylo, kdybych to věděla, nevedly bychom tenhle rozhovor."

"Panebože, já to hned zavěsím," zvolala Kyla unavená přístupem své sestry.

"Panebože," napodobila ji Ashley. "Jsi jako malá. Dobře, přemýšlím, přemýšlí." Ashley se odmlčela, znovu zavřela oči a skutečně se zamyslela nad Kylinou otázkou. To první, co jí přišlo na mysl, bylo nemožné, a na chvilku ji přišlo, že i to druhé, ale pak dostala dokonalý nápad. "Sakra, Kylo, konečně jsi mi k něčemu byla!"

"Napadlo tě něco?"

"Ano!" zaradovala se Ashley, vyskočila na nohy a okamžitě vyrazila směrem k svému zaparkovanému Porsche. "Nemůžu uvěřit, že mě to nenapadlo dřív. Fajn, musím ještě zaskočit za panem Carlinem. Díky za pomoc, Ky."

"Počkej, počkej, ty mi ani neřekneš, co to je?!" pokusila se ze sestry dostat Kyla, ale Ashley už zavěsila. Když Kyla uslyšela vyzváněcí tón, frustrovaně si povzdechla a odhodila mobil na druhý konec gauče.

"Už jsem ti říkala, jak moc toužím setkat se s tou tvou sestrou?" poškádlila ji přes místnost matka. Kyla obrátila oči v sloup a zasmála se, na Ashleyiny způsoby si už zvykla. Jen doufala, že Ashleyin brilantní záchvěv génia neskončí tak, jako končila většina Ashleyiných brilantních plánů - totální katastrofou.

"Připomeň mi ještě jednou, jak jsi ze mě dokázala udělat o dovolené stěhováka?" zeptal se Sean, zatímco si přendaval ruce na svém konci stromku, aby měl lepší úchop.

"Protože nedokážeš odolat roztomilé blondýnce s našpulenými rty," zažertovala Spencer sledující Seana a přiděleného pomocníka, kteří nesli stromek k Seanovu autu. "A protože jsem tě minulý týden vyzvedla na letišti v Ashleyině Porche, jak jsi chtěl. Dlužíš mi."

"Někomu tu narostl hřebínek, zatímco jsem byl pryč," škádlil ji hravě Sean. Vždy se k ní choval jako k mladší sestře, když byl s Clayem u nich doma, a měl radost, že zůstali přáteli, i když byl Clay po smrti a on už nežil v Kalifornii.

"Ashley mi říká, že jsem roztomilá, pořád," opáčila Spencer s drobným úsměvem. Úsměvem, který se jí usazoval na tváři vždy, když mluvila o své bývalé přítelkyni.

Seanovi její úsměv neunikl a musel se sám usmát. Vždy těm dvěma bláznivým holkám fandil, aby si to vyřešily. Věděl, že Ashley umí být problémová, ale také věděl, jak moc blondýnu miluje, a vůbec nepochyboval, že si k sobě nakonec zase cestu najdou. "Jak bych se mohl přít s milionářskou teenagerskou královnou?"

"Mlč a pokračuj k autu."

"Proč ti s tím nepomáhá Aiden nebo Glen?"

"Glen se balí," odpověděla Spencer nezúčastněně. Pozornost věnovala spíše stromku než klukům, kteří ho nesli, snažila se určit, jestli se vejde. "A nemám nejmenší tušení, co je v poslední době s Aidenem."

"Balí?" podivil se Sean a úlevně vydechl, když spatřil, že už jsou téměř u auta. "Nepřihlásil se zase do armády, že ne?"

"Ne, ne," musela se zasmát Spencer a přestala se na chvíli stresovat ohledně stromku. "Rodina letí stejně jako loni na Vánoce do Ohia a on vždycky nechává balení na poslední chvíli."

"Když odlétáte pryč, tak proč kupujeme vánoční stromek?" Konečně se zastavili vedle jeho auta a po troše zápolení dokázali s Billym, přiděleným pomocníkem, zaháknout stromek na střeše auta. Když Billy odešel, obrátil se Sean v očekávání odpovědi k blondýně.

"Já tu zůstávám," uculila se. "Tentokrát za mě zaskočí Chelsea a letí jenom máma, táta, ona a Glen." Sean by ten úsměv poznal na kilometry daleko.

"A ty ten stromek vezmeš do Ashleyina bytu," dokončil za ni. Měl to vědět.

"Jo, ale je to překvapení," vysvětlila, zatímco naskočili do auta a zapnuli si pásy. "Ashley si myslí, že za pár dní na týden odlétám, ale já přemluvila naše, aby mě tu nechali." Sean na ni vědoucně pohlédl. "Dobře, přemluvila jsem tátu, aby mě tu nechali, a on říkal, že si o tom promluví s mámou. Nicméně. Ashley ještě nikdy nezažila skutečné Vánoce a já tu loni nebyla, takže jsem ji chtěla překvapit tím, že jí v noci nenápadně dám ten stromek do bytu a pak ji překvapím ještě jednou skutečným vánočním dárkem - sebou."

"Sebou, jakože..." odmlčel se Sean. Nebyl si jistý, jak tu větu vhodně dokončit. Pozvedl obočí, a když si Spencer odkašlala, poznal, že to pochopila.

"Ne, ne," ujistila ho okamžitě. "Sebou, jakože svou úžasnou společností. S Ash jsme jen kamarádky."

"Jo, to je mi jasný," škádlivě odvětil Sean a pomalu se rozjel. "Tenhle malý plán mi nepřipadá jako něco, co dělá kamarádka pro kamarádku."

"Jsme nejlepší kamarádky," vykrucovala se Spencer, ale věděla, že nikoho neošálí. "Jako předtím."

"Holka, vy jste s Ashley nikdy nebyly jenom kamarádky," řekl jí Sean a měl pocit, že jí neříká nic, co už by nevěděla. "Ty to víš, já to vím, celá škola to věděla. Stoprocentně doufáš, že z toho vzejde něco víc."

"Celá škola?" Sean na ni významně pohlédl a Spencer si povzdechla. "Já nevím. Fakt hodně mi ublížila, Seane. Nejen s Aidenem, ale nechala mě samotnou, když Clay umřel, to bolelo nejvíc. Jak jí mám po tom znovu věřit? Ale... Bože, poslední dobou jsou chvíle, kdy jsme spolu, a mně je to všechno úplně ukradené. Jedna moje část chce na to všechno zapomenout a začít znovu, víš?"

"Já vím."

"Změnila se," prohlásila Spencer s absolutní jistotou. "Vidím to na ní každý den. Je to pořád ta stará Ashley, která všechno přehrává na žert, zvlášť když se chce vyhnout vážnému rozhovoru, ale... Prostě se změnila. A ta jedna moje část chce na všechno zapomenout, říct, že to stačilo. Mockrát se omluvila za všechno, co udělala, a vážně, co jiného může dělat, ne? Nemůže přece vrátit čas ani nic podobného."

"Změnila se?"

"Hodně moc," potvrdila. "Je teď tak pozorná, zavolá mi vždycky, když řekne, že zavolá. Přijde včas, když se máme sejít, moc se snaží vyjít s mojí mámou a vím, jak moc ji ubíjí být na ni milá. Probírá se mnou svůj den a to, co ji trápí, a poslouchá mě, když dělám totéž já." Spencer neušlo, jak se na ni Sean dívá, a věděla, o čem přemýšlí. "Já vím, že jsou to všechno věci, které by se daly od pořádné přítelkyně očekávat, a nejsou to věci, za které by měla být odměněná, ale mě to ukazuje, jak moc dospěla. Nestačí to?"

"Jenom ty můžeš říct, jestli to stačí, Spence," řekl jí smutně. Přál si, aby existovala nějaká kouzelná slova, kterými by jí mohl pomoct vyřešit její konflikt. Poznal na ní, jak moc zápolí se svými city.

"Myslela jsem, že ty víš všechno," našpulila rty. "Potřebuju poradit."

"No, můžu ti říct jenom tohle... odpuštění není projevem slabosti." Spencer věděla, co tím myslí. Odpustila Ashley, ale bála se, že se by se prodala pod cenou, kdyby se k ní už teď vrátila. Měla pocit, že ‘trest’ za to, co Ashley provedla, by měl trvat určitý čas, ale bylo jí to jedno. Trestala při tom i sama sebe. Bylo jí jedno, jak to bude připadat ostatním lidem. Ale něco jí pořád drželo zpátky. Ještě nevěděla, co to je, ale doufala, že se to brzy samo vyřeší.

"Jo," přikývla smutně. Chvíli jeli v tichosti, než se Spencer znovu ozvala. "Víš, že mi na Štědrý večer budeš pomáhat dostat ten stromek nepozorovaně do Ashleyina bytu, že jo?"

"Samozřejmě, že vím."

O dva dny později se Ashley mohla samou nervozitou ukousat, zatímco čekala, až Spencer zavolá nebo přijde. Měla k ní do bytu přijít každou chvíli, ale ještě se neukázala, přestože chodila všude dříve. Ashley zvažovala, že zavolá Kyle a postěžuje si jí, ale došlo jí, že by měla dopřát sestře klid - koneckonců byl Štědrý den.

Bruneta se podívala na hodinky a zasténala, když zjistila, že už je přesně dvanáct a Spencer pořád nikde. Věděla, že Carlinovi odlétají do Ohia ve čtyři, a začala být skutečně nervózní. Konečně přišla na něco, o čem věděla, že je dokonalé, a milionkrát si nacvičovala, co k tomu řekne, a teď Spencer ani nepřijde.

Než si Ashley mohla začít hryzat nervozitou ruku, uslyšela svůj iPhone. Skočila přes gauč, aby ho popadla, koukla se na fotku volajícího a ulevilo se jí, když před sebou spatřila Spenceřinu okouzlující tvář. "Spence, kde jsi? Máš zpoždění!"

"Je teprve poledne," zasmála se blondýna, která si nebyla vědoma, jak z ní Ashley šílí.

"Jo, ale ty chodíš vždycky dřív!"

"No tak promiň," odvětila Spencer, která z gauče v obýváku sledovala, jak kolem ní pobíhá rodina a ujišťuje se, že mají sbalené vše potřebné.

"Už jsi na cestě sem?"

Když slyšela, jak úzkostně Ashley zní, začala se Spencer cítit trochu špatně kvůli tomu, co musela udělat. "Vlastně to k tobě nezvládnu. Jsem pořád doma a ještě nejsme hotoví a let posunuli dopředu, takže musíme být na letišti dřív, než jsme mysleli."

"Ach," bylo vše, co dokázala Ashley říct. Při těch slovech jí okamžitě opustilo veškeré očekávání a vzrušení a klesla zpět na gauč. "Tak proč jsi nepřišla dřív? Jsem vzhůru už od šesti."

Dobře, teď se Spencer začala cítit opravdu špatně. "Promiň, ale bylo to tu hrozně hektické, takže jsem si na tu výměnu dárků vzpomněla až teď." Jakmile ta slova vyslovila, přála si je okamžitě vzít zpátky. Zakabonila se v očekávání smutku, který uslyší v hlase druhé dívky.

"Ach," zopakovala Ashley a zněla ještě sklesleji než předtím, pokud to bylo vůbec možné. "To nevadí, koukala jsem na telku a všimla si času..."

"Sejdeme se, až se vrátím, ano?" řekla Spencer a snažila se znít co nejležérněji ignorovat bodání v srdci z Ashleyina zlomeného tónu. "Mám pro tebe skvělý dárek."

"To zní dobře," zamumlala starší dívka a ucítila, jak se jí oči začínají zalévat slzami. "Radši tě už nebudu zdržovat. Bav se v Ohiu dobře, Spence."

"Ashley," zkusila to Spencer, ale druhé dívka už zavěsila. Bolelo to mnohem víc, než si původně představovala, ale musela si připomínat, že jí to za pár hodin vynahradí.

"Co když bude ještě vzhůru?" zašeptal Sean, zatímco stáli se Spencer přede dveřmi Ashleyina bytu. Byly dvě hodiny ráno a po půl hodině zápolení s vánočním stromkem konečně dosáhli cíle.

"Než jsme od nás vyrazili, mluvila jsem s Kylou a ta povídala, že jí Ashley řekla, že půjde spát dřív," vysvětlila Spencer a modlila se, aby měla Kyla pravdu. Věděla, že to Ashley někdy chvíli trvá, než se uchystá ke spaní, ale s Kylou mluvila téměř před dvěma hodinami, takže si byla poměrně jistá, že Ashley už teď bude spát.

"A jsi si jistá, že nás neuslyší a nevytáhne na nás pepřák nebo tak něco?" zeptal se Sean pomilionté. "Protože když se holka vzbudí a najde ve svým bytě černýho týpka, kterej tam nebyl, když šla spát, má tendenci nejdřív střílet a ptát se až pak. To já jen tak."

Spencer obrátila oči v sloup a zalovila v kapse pro klíč, která jí Ashley před měsícem dala. "Ash má tvrdé spaní a často usíná s puštěnou hudbou. Věř mi, bude to v pohodě."

"Když myslíš." Když Spencer konečně otevřela dveře, Sean, aniž by čekal na pokyn, zvedl stromek pro poslední etapu cesty a odtáhl ho dovnitř. Jakmile ho umístil na místo, kam mu Spencer řekla, začali ho zdobit tak nejlépe, jak s ozdobami, které si přinesli, dokázali.

"Moc ti děkuju, Seane," prohlásila Spencer dojatě, když skončili, a objala ho.

"Zachránil jsi mě. Byl to ten nejlepší vánoční dárek, který jsi mi kdy mohl dát."

"Nemáš zač, Spence," ujistil ji a silně ji sevřel v náručí. Když ji pustil, vzhlédla k němu se zářivým úsměvem a on si nemohl pomoct a pocuchal jí vlasy. "Vím, že by ti pomáhal Clay, takže mi bylo ctí."

Spenceřin zářivý úsměv na chvilku posmutněl, ale pak potřásla hlavou, nechtěla, aby byly tato chvíle a tato noc naplněné smutkem. Věděla, že by si to Clay nepřál, takže se snažila být při myšlenkách na něj šťastná. Spencer si stoupla na své drobné špičky a políbila Seana na tvář. "Jsi nejlepší."

"Kdybys mi to fakt chtěla oplatit, mohla bys to říct Kyle," zažertoval Sean v pokusu projasnit náladu. "Přimluvit se za mě." Spencer se zasmála, přikývla a kamarádsky ho bouchla do ramene.

"Máš to mít," slíbila. Po ještě jednom posledním objetí Sean odešel a Spencer zůstala v obývacím pokoji sama. Povzdechla si a rozhlédla se, aby ocenila, co za méně než hodinu dokázali. Viděla, že jde jen o stromek, a rozhodla se, že byt potřebuje trochu více vánoční atmosféry. Vzala z krabice náhradní elektrické svíčky a začala je rozvěšovat po pokoji.

První, co Ashley po probuzení napadlo, bylo, že musí pořád ještě spát, protože by přísahala, že objímá tělo, o kterém se jí zrovna zdálo. Pomalu otevřela oči a nemohla uvěřit pohledu, který se jí naskytl - Spencer stulená v jejím náručí, temeno její rozcuchané blonďaté hlavy přímo před její tváří.

"Spence?" zašeptala Ashley, spíše pro sebe, než v pokusu mladší dívku probudit. Párkrát zamrkala, ale Spencer tam pořád byla. Otočila hlavu, aby se podívala na budík, a jasné červené číslice jí řekly, že je deset dopoledne. Časový údaj nepomohl Ashley pochopit, co dělá Spencer v její posteli, oblečená v jejích pánských trenýrkách a jednom z jejích obnošeným koncertních triček, takže si dál lámala hlavu.

"Mmm," zavrněla Spencer, zatímco se pomalu připojovala k Ashley mezi živými. Po rozvěšení svíček plánovala zůstat vzhůru, ale když skončila, byla hrozně unavená a neměla co na práci, a když šla vypnout Ashleyin přehrávač, působila její postel až příliš lákavě, než aby jí dokázala odolat. Ucítila na sobě Ashleyin pohled a tak se v jejím náručí otočila a na tváři se jí rozlil ospalý úsměv. Její úsměv se rozšířil, když spatřila šokovaný a zmatený výraz v Ashleyině tváři a uvědomila si, že navzdory tomu ji bruneta nepřestala objímat. Spencer se naklonila, políbila Ashley něžně na čelo a zašeptala: "Veselé Vánoce."

"Ale ty jsi v Ohiu," ozvala se zmateně Ashley, přišlo jí, že je to příliš dobré, než aby to byla pravda. Určitě se jí to muselo zdát. "Nebo bys měla být."

"Moje rodina je v Ohiu," opravila ji Spencer. "Já jsem v tvém oblečení, v tvé posteli a v tvém náručí. Tam, kde mám být."

Když uslyšela ta slova, Ashley se konečně rozhodla odložit všechny pochybnosti, alespoň dočasně, přitulila se opět ke druhé dívce a přetáhla přes ně přikrývku. "Je mi jedno, jestli je to sen, s tím si budu dělat starosti až za dvacet minut. Teď se budeme tulit, jo?"

Spencer se zasmála a přikývla. Ashley se přetočila na záda a přitáhla si Spencer na sebe.

Stejně jako předchozího dne seděla v obývacím pokoji dívka, která se mohla samou nervozitou ukousat, ale tentokrát to byla blondýna. Po té, co dívky strávily dalších nevinných šedesát minut tulením v posteli, Spencer konečně přesvědčila Ashley, aby vstaly a osprchovaly se, přičemž jí slíbila, že jí čekají další překvapení.

Po té, co viděla Ashleyinu reakci v posteli, byla Spencer ještě nervóznější z toho, jak zareaguje na vánoční výzdobu v obývacím pokoji. Spencer to plánovala už od minulého roku, kdy jí Ashley řekla, že nikdy nezažila skutečné Vánoce, se skutečnou výzdobou, alespoň si na žádné nepamatovala. Loni touhle dobou spolu ještě nechodily a její matka byla Ashleyin zapřísáhlý nepřítel, takže bylo nemožné, aby zůstala přes svátky doma, ale tentokrát, po té, když se to mezi nimi urovnalo, věděla, že to chce stále podniknout. Vánoce byly vždy její oblíbené svátky a chtěla je s Ashley sdílet víc než cokoli.

Doufala, že je v budoucnosti čeká ještě spousta společných Vánoc, a chtěla je začít s plnou parádou. Spencer se pro sebe zasmála, věděla, jaký Ashleyin vtip by po tomto následoval.

"Čemu se tam směješ?" zavolala Ashley z ložnice. Po sprše měla kolem sebe omotanou osušku. Pořád nemohla pochopit to, že Spencer sedí v jejím obývacím pokoji, nebo to, že před necelou hodinou byla v její posteli. Ještě včera byla přesvědčená, že to budou ty nejhorší Vánoce v historii špatných Vánoce, ale ukazovala se, že to budou ty nejlepší Vánoce vůbec.

"Ničemu. A pospěš si, čeká tě tu další překvapení!" Ashley udělala, co se jí řeklo, a rychle na sebe naházela tričko a mikinu, nepřišlo jí, že by už bylo třeba formální oblečení. Netušila, co má očekávat, až vyjde z ložnice, tak si dopřála chvilku, aby se připravila. "Ash!"

"Už jdu! Ježíši, ženská!" zvolala Ashley, když konečně vykročila z ložnice. "Myslela sis, že..." Slova jí zamrzla na rtech, když uprostřed svého bytu spatřila obrovský vánoční stromek ozdobený od hlavy k patě, s hvězdou na špičce a vůbec vším. Chvíli jí trvalo, než odtrhla zrak od stromku a všimla si svíček zavěšených na stropě a táhnoucích se kolem pokoje. Po chvíli konečně upřela zrak na nervózní blondýnu, která teď seděla před stromkem. "Spence …"

Z emoce, kterou uslyšela v Ashleyině hlase, přejel vyšší dívce mráz po zádech. To jedno slovo stačilo, aby poznala, jakou má z toho překvapení Ashley radost. Spencer sledovala, jak přes tvář brunety přechází milion emocí, a když viděla, že se jí začínají oči zalévat slzami, neváhala a pospíšila si k Ashley, aby ji sevřela v náručí.

Ashley sevřela Spencer pevněji než kdykoli předtím, a trochu ji nadzvedla, navzdory tomu, že byla menší. Nemohla uvěřit, že to pro ni Spencer udělala, ne po tom všem, co jí provedla. Netušila, co asi tak mohla udělat v jiném životě, že si zasloužila tu dívku, kterou objímala, ale byla za to nekonečně vděčná, ať už to bylo cokoli. Věděla, že po vší té době by ji už nemělo Spenceřino úžasné srdce překvapovat, ale nemohla si pomoct.

Když ucítila, že jí začíná Spencer vyklouzávat z náručí, zavrtěla hlavou a přitáhla si ji k sobě co nejblíže, bála se, co by se mohlo stát, kdyby ji pustila. Nevěděla jistě, čeho se bojí víc; že Spencer zmizí nebo že před ní propukne v pláč. Po další chvíli Ashley konečně Spencer pustila, ale blondýna neodešla daleko. Sevřela Ashleyiny tváře a radostně se zasmála, zatímco jí z pod očí utírala potůčky slz.

"Líbí?"

Ashley se zasmála a pohlédla přímo na Spencer, její oči prozrazovaly vše, co momentálně cítila. "Moc." Spencer jí na chvíli přímý pohled oplatila, ale pak si skousla ret a odlehčila náladu.

"Pojď, ty trdlo, nasnídáme se a pak si otevřeme dárky." V té chvíli by Ashley následovala Spencer i do hořící budovy, takže bez váhání šla za mladší dívkou do kuchyně.

"Jak jsi to všechno dokázala?"

"Sean," bylo vše, co Spencer řekla, zatímco z mrazáku vytahovala krabici zmražených vaflí. Ani se nepokusila najít něco, z čeho by mohla uvařit skutečnou snídani, už věděla, že sestry nemají v kuchyni nic, co není zmražené.

"Ten kluk je jako ninja!"

"Neříkej mu to, stouplo by mu to do hlavy," prohlásila s úsměvem Spencer. Opravdu Seanovi hodně dlužila.

"Tak jak dlouho jsi to plánovala?" zeptala se Ashley při vzpomínce na včerejšek a to, jak byla skleslá. Spencer si nakrčila a omluvně na Ashley pohlédla.

"Asi měsíc."

"Tak to byl včerejšek úplně zbytečně krutý!" zvolala Ashley. Najednou se cítila velmi hloupě za svou extrémní reakci z předcházejícího dne.

"Já vím, moc se omlouvám, to jsem nedomyslela," ujistila ji Spencer, zatímco dávala vafle do vaflovače, a pak Ashley objela. "Nechtěla jsem tě rozbrečet."

"Já nebrečela!"

"Kyla říkala, že jsi jí volala v slzách, když jsi zavěsila, a musela tě po zbytek den přemlouvat, abys nevyskočila z okna," škádlila ji záměrně zveličující Spencer.

Ashley v zahanbení sevřela čelisti, ale snažila se nenechat na sobě nic znát. "Kyla je idiot." Spencer se zasmála a políbila Ashley na nos. Pak už to kvůli ní nechala být.

"Spence, snad jsi mi fakt nepřinesla dárek," řekla Ashley, když se po snídani opět usadily v obývacím pokoji. Ashley nevěděla co říct, když Spencer jen pokrčila rameny a stydlivě se na ni usmála. "Už jsi udělala víc než dost! Nic dalšího nepotřebuju. To, že jsi tu, je víc, než bych si mohla přát."

"Není to nic velkého," slíbila Spencer a podala své bývalé přítelkyni dokonale zabalenou krabici. Ashley na Spencer chvíli rozpustile zírala, pak obrátila pozornost zpět ke krabici a snažila se rozhodnout, kde má začít rozbalovat. Nakonec obal prostě roztrhla a zvedla víko krabice. Když spatřila, co je uvnitř, ve tváři se jí okamžitě rozhostil její pověstný úsměv s nakrčeným nosem.

"Snad jsi neudělala naše album," škádlila Ashley zpoza úsměvu. Zvedla obrovskou knihu a krabici dala na stranu. Prolistovala prvních pár stránek a spatřila na nich nalepené fotky, lístky do kina, vzkazy, které si posílaly při vyučování a nespočet dalších významných věcí. "Udělala. Ty jsi taková holka!"

"Ale prosím tě, taky jsi je kdysi dělala!" Spencer věděla, že se bude Ashley jejímu dárku smát, ale také věděla, že se jí bude ve skutečnosti moc líbit, i když to nikdy nepřizná. "Máma mi nedávala pokoj s, cituju, Ashleyinou svatyní, kterou jsem měla v pokoji, tak jsem začala před pár měsíci dělat tohle album, abych se jí zbavila. Nedělala jsem ho s tím, že ti ho dám, ale když mě nenapadlo nic jiného, myslela jsem, že to bude dokonalé. Co jsem měla dát dívce, která má všechno?"

"Nemám všechno, Spence," řekla jí Ashley a významně na ni pohlédla. Spencer přikývla a trochu se začervenala, když jí dala Ashley pramen vlasů za ucho.

"Zatím ne," odvětila Spencer tiše, a když se Ashleyin úsměv ještě rozšířil, věděla, že ji slyšela.

"Moc ti děkuju," řekla jí Ashley a ukázala na album na svém klíně. "Je to nádhera a od teď si ho budu každou noc před spaním posedle prohlížet. Teď už jen potřebuju pramen tvých vlasů a budu spokojená."

"Trhni si," zasmála se Spencer. Byla šťastná, že její dárek slaví úspěch. Netrápila se s hledáním dokonalého dárku tolik jako Ashley, ale stejně s tím měla trochu potíží, takže když viděla, že se Ashley dárek líbí, měla radost.

"Takže teď asi budeš na řadě ty." Ashley nevěděla, proč je najednou tak nervózní, protože včera si byla ohledně svého dárku jistá. Pořád si myslela, že je dokonalý, a doufala, že si to Spencer také bude myslet, ale stejně cítila tíseň, kterou mohlo zaplašit jen spatření Spenceřiny reakce.

"No, když na tom trváš!" zažertovala Spencer. Docela se těšila, až uvidí, co pro ni Ashley sehnala. Kyla ji minulou večer po telefonu řekla, že Ashley celý týden vyšilovala, zatímco se snažila najít dokonalý dárek, až nakonec měla před dvěma dny uprostřed obchoďáku nějaké prozření. Jen doufala, že jí Ashley nekoupila nic extravagantního, jak to měla občas v oblibě. Spencer by to neurazilo, věděla, že Ashley o tom, co jí má koupit, hodně přemýšlela, ale nebylo to prostě nutné.

"Dobře, zavři oči." Spencer to udělala a Ashley se zhluboka nadechla, aby se uklidnila, a pak položila do Spenceřiných čekajících rukou svůj dárek. "Teď už je můžeš otevřít."

"Co je to?" zeptala se Spencer, než se dokázala zarazit. Prostá obálka v rukách ji zmátla.

"Chtěla jsem si s tebou pohrát a dát to do velké krabice nebo tak něco, ale vůbec neumím balit, takže..." pokusila se vysvětlit Ashley a v jejím hlase bylo poznat, jak nejistá teď je. "Prostě to otevři, prosím."

"Dobře," souhlasila Spencer a rozlepila obálku. Na krátkou chvilku zavřela oči a vytáhla obsah obálky. Když oči otevřela, naskytl se jí pohled na hrstku hotelových brožur z různých míst po celém světě. Svraštila čelo, jak se snažila rozšifrovat, co to má znamenat, ale nedokázala na to přijít. Vzhlédla k Ashley a pozvedla brožury. "Promiň, já to... já to nechápu. Co to..."

"Hledáním dokonalého dárku pro tebe jsem strávila věčnost," začala Ashley a spolkla knedlík, který se jí najednou udělal v krku. "Týdny jsem si s tím lámala hlavu a doslova prošla všechny obchody do hodiny odtud, ale nic jsem nenašla. Chtěla jsem, aby ten dárek nějak odčinil všechny ty blbosti, které jsem tenhle rok provedla. Teda nečekala jsem, že je tím skutečně odčiním, ale chtěla jsem, aby to byl začátek, víš? Měla jsem pocit, že mám příležitost udělat něco dobrého, pro tebe, ale nedokázala jsem najít nic, co by tomu odpovídalo."

"Měla bych radost z čehokoli, co bys mi dala, Ash."

"Já vím," usmála se na ni Ashley. Trochu se k ní přisunula a natáhla se pro její ruce. "Já vím, že ano, Spence. Jsi prostě taková. Ale... fakt jsem chtěla, aby to byl dokonalý dárek. A před dvěma dny, když jsem byla uprostřed obchoďáku a hroutila se Kyle do telefonu, protože jsem pořád nic nenašla, mi řekla něco, co mi konečně pomohlo. Víš, co řekla?"

"Co?" zeptala se Spencer jemně, úplně okouzlená dívkou před sebou a visící na každém jejím slovu.

"Řekla mi, abych se uklidnila, a řekla mi, abych se zamyslela." Ashley podvědomě sevřela Spenceřiny ruce. "Pak se mě zeptala, co bych ti dala, kdybych ti mohla dát cokoli na světě." Ashley se rychle rozhodla nezmiňovat, že její první myšlenka byl Clay, protože nechtěla zkazit náladu. "A já si uvědomila, že kdybych ti mohla dát cokoli na světě, Spence, vrátila bych ti minulé léto."

Spencer ucítila, jak se jí naráz roztáhlo a sevřelo srdce, ale pořád to úplně nechápala. "Ale co to má..."

"Minulé léto ti samozřejmě vrátit nemůžu, protože bez ohledu na to, kolik mám peněz, si nemůžu nechat dát sestrojit stroj času," pokusila se Ashley o žert a měla radost, že dokázala vykouzlit na Spenceřině tváři úsměv. "Nemůžu ti dát minulé léto, ale můžu ti dát to příští." Spencer vypadala ještě chvíli zmateně, ale pak široce rozevřela oči. "Ať budeš chtít vyrazit kamkoli, pojedeme tam. Už jsem mluvila s tvým tátou a říkal, že pokud budeš souhlasit, můžu tě unést a můžeme strávit celé léto spolu, ať budeš chtít jet kamkoli."

"Ashley …"

"Já vím, že to může vypadat jako to s tím Cabo, ale přísahám, že to tak není," skočila jí do řeči Ashley, než Spencer dokázala cokoli říct. "Ani nemusíme nikam jezdit, pokud budeš chtít zůstat tady. Tohle není naivní pokus koupit si tvou lásku ani nic podobného. Tímhle se ti zavazuju, jediným způsobem, jakým momentálně můžu. Ať bude náš vztah v červnu jakýkoli, ať už spolu budeme znovu chodit, nebo budeme pořád jenom kamarádky, dokonce i pokud bys chodila s někým jiným, chci strávit celé léto s tebou, jak jsem to měla udělat letos. Já vím, že to není totéž, ale je to jediné, co mě napadlo, a..."

Spencer přerušila její řeč jemným polibkem, zvedla své ruce z Ashleyiných a položila jí jen na krk. Ashley chvíli trvalo, než si uvědomila, co se děje, a pak ji začala polibek oplácet. Ten polibek byl nevinný a nový, ale zároveň vášnivý a známý. Ashley projelo celým tělem nepopsatelné brnění.

"To byla mnohem lepší reakce, než v jakou jsem doufala," bylo vše, co dokázala Ashley říct, když se od ní Spencer odtáhla a spočinula svým čelem na jejím. "Doufám, že si nemyslíš, že jsem to čekala, protože jsem to fakt nečekala. Nechci, abys měla pocit, že musíš něco uspěchat jen proto, že jsem vymyslela tak úžasně romantický dárek." Blondýna se jen zasmála a vklouzla Ashley do klína, jako by jí patřil - a patřil. Poslední chybějící dílek zapadl na místo, Ashley dokázala, že je schopná závazku.

"Nerada tě vytrhuju z iluze, ale měla jsem v plánu po tobě vyjet, ať už by byl tvůj dárek jakýkoli," oznámila jí Spencer a dala Ashley ruce kolem krku.

"Vážně?" zeptala se Ashley, která shledala, že je pro ni nemožné zbavit se přihlouplého úsměvu ve tváři. Tohle byly určitě ty nejlepší Vánoce v historii Vánoc. Neměla tušení, jak by je mohly příští rok nebo v dalších letech překonat. Jo, budou další roky.

"Jo," potvrdila Spencer a naklonila se, aby políbila svoji přítelkyni [!!]. Nemohla uvěřit, jaký to byl příjemný pocit moct opět dělat, cokoli chtěla. "Ale zničila jsi mi rozkošný plán se jmelím!"

"Ty jsi měla plán zahrnující jmelí, hm?"

"Byla by to bomba." Ashley se jen zasmála a pevně sevřela dívku ve svém klíně. Věděla, že je čeká ještě hodně vážných rozhovorů, ale ty mohou počkat do zítra. Teď si chtěla užít Vánoce s dívkou snů, dívkou, o které si pořád nemyslela, že si ji zaslouží, ale stejně ji nějak měla. "Ale to je jedno, ten tvůj výlet zní taky hezky. Napadlo mě, že bychom mohly navštívit všechna místa, kde jsi v létě byla, a nahradit staré bolestné vzpomínky novými."

"Budou ty nové zahrnovat nahotu?"

"Možná," zazubila se Spencer a její tváře se v důsledku tématu zbarvily do jemného odstínu červené.

"Tak to by byla bomba," souhlasila Ashley. Líbilo se jí, jak se Spencer pořád trochu červená, když mluví o sexu. Byla to jedna ze spousty a spousty a spousty věcí, které na té dívce zbožňovala. Naklonila se a políbila blondýnu na bradu. "Díky, že jsi mi dala Vánoce a mnohem víc. Miluju tě, Santo."

"Taky tě miluju, paní Clausová," přisvědčila Spencer a zpečetila to polibkem.

KONEC