Spashley Vánoce

Napsala: ohnice1, Překlad: petrSF

Po pár nervózních dnech následujících po téměř polibku se přátelství Spencer a Ashley konečně vracelo do předchozí, nevinné (pokud se to tak dalo označit) podoby. Právě skončil poslední týden školy a studenty King High čekaly dva nádherné týdny zimních prázdnin. Spencer a Ashley zrovna šly po přežití poslední pololetní písemky přes parkoviště .

"Co teď budu dva týdny dělat?" přemítala Spencer a od její společnice se jí dostalo šokovaného pohledu.

"To myslíš vážně? Ty si STĚŽUJEŠ?!" divila se Ashley.

"Ehm, ne. Ale musím přiznat, že se během delšího volna nudím."

"No, to bylo přede mnou. Teď můžeš trávit čas tím, že mě budeš bavit!" prohlásila sebevědomě Ashley a zavěsila se za ruku své kamarádky.

Spencer pozvedla obočí. "Už se nemůžu dočkat," odvětila s kamennou tváří, zatímco došly k autu. "Pořád mě čeká to pitomý nakupování."

"Děláš si srandu? Vánoce jsou za tři dny!"

"Jo, no, trošku jsem to odkládala. Ty už snad máš všechny dárky koupený?"

"To si piš! Ale kromě tebe nemám pro koho nakupovat," povzdechla si Ashley.

"Počkej, myslela jsem, že jsme se dohodly, že si dárky dávat nebudeme!" vstoupila do toho Spencer.

"Jako by mě to mohlo zastavit. Popojedem. Je vážně třeba, abych něco dávala svým věčně nezvěstným rodičům? Masison bych asi mohla dát uhlí," uchechtla se Ashley.

Spencer se také zasmála a dodala: "Nebo Aidenovi lesbický porno." Ashley a Spencer nakonec vyřešily trapnou situaci z minulého týdne častým vtipkováním.

"Toho má už určitě hromady!" byla Ashley víc než ochotná se k žertování připojit. Pořád byla z napětí mezi sebou a Spencer po tom "líbacím incidentu", jak tomu začala říkala, nesvá. Napětí, které se více méně vyřešilo, ale nikdy o něm nemluvily.

"Fuj... víc k tomu nemám co říct!" předstírala Spencer dávení.

Fajn, nové téma. "Tak, Spencer, co bys chtěla k Vánocům ty?"

"Ehm..." zajíkla se Spencer, kterou momentálně nenapadalo vánoční přání, které by mohla říct nahlas. Co odpovíte, když jste si okamžitě po té otázce začali v duchu zpívat "Vše, co chci k Vánocům, jsi ty"?

"Ale jdi, může to být cokoliv od kohokoliv. Něco přece musíš chtít," vyzvídala Ashley. 'No tak, ven s tím!'

"No, chtěla bych poníka, milion dolarů, hasičský auto-"

"Fajn, nehraj se mnou. Schovej se za sarkasmus!"

"Tak dobře, Ash, co chceš ty?"

Tu hru můžou hrát dvě. "Vše, co chci k Vánocům, jsi tyyyyyyy!" zazpívala Ashley. 'S mašlí pod stromečkem,' dodala pro sebe.

Spencer se uchechtla. "Vidíš, taky neodpovídáš vážně!"

"No, to by přece nebylo fér, ne?" odvětila Ashley, zatímco zastavila auta na Spenceřině příjezdové cestě. "Chceš se večer sejít?"

"Ech, nemůžu," zabručela Spencer. "Jdeme na nějakou večeři s... někým. Jak vidíš, jsem z toho v sedmým nebi."

"Sakra!" Ten mejdan, na který ji pozval Aiden, najednou zněl trochu přitažlivě, ale jen trochu.

"Já vím. Ale... mohla bys se mnou zítra jet nakupovat," nabídla jí Spencer.

"Využíváš mě jako taxíkářku?"

"Sklapni, ne. Vždyť víš, že chci, abys přijela."

"Tak jo, to by šlo."

"Super," zazubila se Spencer, sebrala si své věci a chystala se vystoupit z auta. "Vyzvedneš mě v deset? Sice spolu určitě ještě budeme mluvit, ale, no, pro jistotu."

"V deset?!" protestovala Ashley. Vstávání před polednem ve dnech, kdy nemusela do školy, nepatřilo k jejím oblíbeným činnostem.

"Haló! Chceš se prodírat šílenýma davama?"

"Zlato, zítra je Předštědrej den, stejně to bude džungle!"

Předštědrý den? Celá Ashley, pojmenovat den před Štědrým dnem. "Tak zítra v deset!" zavolala Spencer, když došla k svému domu.

"Fajn!" zavolala Ashley. "Ale v tak nekřesťanskou hodinu neručím za svou náladu!" Když se rozjela, pomyslela si, že by jí nemohlo být ukradenější, v kolik hodin to bude. Alespoň nebude dřepět sama doma.

8:45 nastalo mnohem dříve, než Ashley čekala, a momentálně děkovala své šťastné hvězdě, že na ten mejdan s Aidenem nešla. 'S kocovinou by to bylo mnohem horší,' pomyslela si, vyškrábala se z postele a doplahočila se do koupelny.

"Nesnáším nakupování!" zvolala do prázdné místnosti, zapnula sprchu a začala se připravovat na hodiny zápolení s naštvaným davem šílených nakupujících na poslední chvíli.

V domě Carlinových prožívala Spencer totéž utrpení. Sice věděla, že to musí podstoupit, ale nebyla to kvůli tomu o nic zábavnější představa. Předchozí večer zjistila, že zbytek její rodiny už má dárky koupené, takže byla ještě vděčnější, že si zajistila Ashley jako nakupující spoluoběť, tedy společnici. Když se osprchovala a oblékla, zamířila dolů do kuchyně.

"Dobré ráno, zlatíčko!" zvolala Paula.

'Samozřejmě, tý je do skoku,' pomyslela si Spencer s kamennou tváří. "Dobrý," zabručela.

"Dneska pojedeš nakupovat?" zajímala se Paula, čemuž se Glen uchechtl.

"Užij si to," dodal. "Jsem moc rád, že už mám všechno koupený. Ani nechci vědět, jak to dneska bude v obchoďáku vypadat!"

Spencer obrátila oči v sloup. Typické. "Sklapni, Glene. Ano, mami, za chvíli vyrazím s Ashley do obchoďáku." Poslední slova dodala váhavě, protože si všimla, jak její matka při zmínce o Ashley okamžitě zbystřila.

"Aha. A nechceš, abych tě tam vzala já?" nabídla Paula s nadějí v hlase.

"Ne, to je dobrý! Kromě toho nesmíš vidět, co ti koupím, to by to zkazilo!" Jakmile Spencer domluvila, zvenku se ozvalo zatroubení. "Á, Ash je tu. Pa, mami!"

"Vrátíš se na večeři?" volala Paula za svou spěchající dcerou, ale odpovědi se nedočkala.

"Dobrý ráno, princezno!" zacvrlikala Spencer při nástupu do Ashleyina auta.

"Dobrý."

"Jéé, někdo se nám tu ještě neprobudil?" dobírala si Spencer kamarádku dětským hláskem.

"Ne. A jsem víc než mírně nakrklá, protože sama nakupovat nemusím, ale přesto jsem tu. Ale to nic. Ve jménu našeho přátelství to v sobě potlačím."

"Super. Ale o nedostatek vánoční nálady se neboj, protože na to jsem vzala lék!" O chvíli později se v autě rozlehly tóny "Jingle Bell Rock".

"Pane. Bože," zasténala Ashley a opřela si hlavu o volant. 'Tohle bude zajímavej... nekonečnej... den'.

O sedm hodin a mnohem více stěžování později Spencer konečně usoudila, že má všechno, co chtěla.

"Víš to jistě? Protože už jsme tu strávily sedm hodin, co je jedna nebo dvě nebo osm navíc, jestli chceš ještě něco..."

Pod tíhou tašek a imunní vůči Ashleyině sarkasmu Spencer nadále vyzařovala dobrou náladu. "Ne, hotovo! Pojďme. Myslím, že jsem ráno při odchodu slyšela mámu říkat něco o večeři doma."

"Díkybohu. Pojďme rychle, ať se vyhneme zácpě!" Ashley popadla několik Spenceřiných tašek a vyrazila rychlou chůzí k východu, ale pak zase zpomalila. "Co si to nalhávám? Na druhý straně těhlech zdí nás nečeká nic jinýho než další zástupy a auta."

Ashleyino auto nakonec našly až po projití několika uliček zaparkovaných vozidel.

"Nemůžu uvěřit, že jsme nemohly najít auto!" zlobila se na sebe Spencer.

"No, to se po sedmi hodinách může stát," uchechtla se Ashley a naložila do auta tašky, které nesla.

"To je fakt. Tak jo, vypadněme odsud."

"Amen." Když Ashley nastoupila do auta, ozvaly se z reproduktorů tóny "Christmas in Dixie". "Ježíši Kriste, Spencer, co to má bejt?!"

"Co je? To je dobrá písnička!"

"Nevím, co za vánoční tradice máte v Ohiu, ale tuhle písničku odmítám poslouchat. A jelikož je to mý auto, je konečný rozhodnutí na mně."

"Fajn, fajn!" změnila Spencer písničku a další v pořadí byla "Vše, co chci k Vánocům, jsi ty", kvůli čemuž v sobě musela potlačit zahihňání, protože si vzpomněla, jak se předchozí den snažila říct Ashley své vánoční přání. "Když ti mý tradice z Ohia přijdou tak divný, tak mi teda řekni, jak Vánoce slavíte vy místní."

"Promiň, ale řekla bych, že už k 'nám místním' taky patříš! Každopádně nevím, asi stejně. Jenom o svátcích neposloucháme countryový odrhovačky," uchechtla se Ashley.

"Vánoce bez zimy jsou divný. Jsi úplně ošizená. Nemůžu uvěřit, že jsi nikdy nezažila bílý Vánoce. To je děsný!"

"Jo, no, Vánoce nejsou zrovna mý oblíbený svátky, takže nemůžu říct, že by mi to nějak vadilo."

Vzhledem k tomu, že Spencer tušila, že Ashley nejspíše naráží na své rodiče, kteří se o ni nezajímali, rozhodla se to pro ni změnit. "No, to se teď může změnit!"

"Cože?"

"Jo. Zítra k tobě přijdu a budeš mít opravdový Vánoce... ehm, o den dřív. Kromě vaječnýho koňaku, protože ten nesnáším."

Znělo to hezky, ale Ashley měla pochybnosti. "A ty myslíš, že to půjde? Dokážeš se utrhnout od svý mámy a to na Štědrej den?"

"Rozhodně. U nás na Štědrej den kluci koukaj na fotbal a máma balí dárky, takže já sedím ve svým pokoji u počítače nebo trávím čas sama jinak. Pak máme k večeři pizzu. Takže pokud nebude souhlasit, no... tak se s ní o to pohádám, protože o žádný rodinný tradice nepřijdu."

"Dobře, dobře. Takže zítra přijdeš a uděláme si pohádkový pseudovánoce. Jsem pro."

Spencer se usmála. "Fajn. Jsme domluvený."

Štědrý den

Kolem poledne Ashley usoudila, že už je čas vylézt z postele. Zvláštní bylo, že se jí Spencer ještě neozvala, což jí dělalo starosti. Když však zkontrolovala svůj mobil, zjistila, že se mýlí: měla zmeškaný hovor a smsku "VZBUĎ SE A ZAVOLEJ MI!" Jejda. 'Jakto, že jsem to neslyšela! Asi bych jí měla zavolat.'

"Haló?" Ech. To byla Paula. 'To není ta první, koho chci slyšel po probuzení... odpoledne.'

"Zdravím, paní Carlinová, tady Ashley. Mohla bych mluvit se Spencer?" Možná že když bude zdvořilá, vyhne se výslechu.

"Vydrž." Ashley si byla jistá, že Paula buď obrátila oči v sloup, zabručela, zvažovala položení telefonu, nebo všechno dohromady.

"Haló?" To byla Spencer; to už bylo lepší.

"Volala jsi?"

"KONEČNĚ jsi vzhůru! Bože. Chystala jsem se k vám vloupat, abych zjistila, jestli se ti něco nestalo!"

"Cože? Je teprve poledne!" bránila se Ashley. Měla za to, že Spencer už její spánkový režim dobře zná a přijala ho.

"Dobře, dobře. Tak kdy mám přijet?"

Á, to pseudovánoční "rande". "Ehm, za hodinu?"

"Tak jo."

"Mám pro tebe zajet?"

"Ne, to je dobrý. Podplatila jsem Glena, aby mě odvezl."

"Podplatila? Čím?"

"Zabalila jsem mu všechny dárky. Je v tomhle ohledu zaostalej."

"Hele, brzdi. Já bych nedokázala zabalit krabici, ani kdyby na tom závisel můj život."

Spencer se zasmála. "Promiň, promiň. Takže za hodinu u tebe?"

"Nezpozdi se, je to moc důležitý rande!" žertovala Ashley a dostalo se jí dalšího zasmání.

"Za chvíli jsem u tebe."

"Čau!" Po tom Ashley zamířila do sprchy, zatímco marně přemýšlela, kde je její matka.

Téměř o hodinu později osprchovaná a oblečená Ashley seděla na gauči a v očekávání vyhlížela z okna Spencer. Ze vzkazu se dozvěděla, že její matka a její momentální vyvolený týdne budou až do zítřejšího poledne v hotelu a že ji nemá čekat. 'Jak jinak,' zabručela Ashley v duchu. Na chvíli se ponořila do myšlenek o své matce a otci, který se jí zatím vůbec neozval. Nebyla si jistá, jak dlouho tam seděla a zírala z okna, když vtom náhle uslyšela domovní zvonek, aniž by viděla Glenovo auto nebo přijít Spencer. 'Mý rodiče mě připravujou o rozum a to tu ani nejsou!' pomyslela si při cestě ke dveřím.

"Čau!" zašvitořila Spencer a pevně Ashley objala, jakmile byly dveře otevřené dost na to, aby to mohla udělat.

"Ahoj," zamumlala Ashley s ústy zabořenými do Spenceřina ramene. Proč má batoh?

"Veselé Vánoce!" pustila Spencer Ashley ze svého objetí a dovolila jí opět volně dýchat. Společně se vydaly do obývacího pokoje.

"Veselé Vánoce se přejou až zítra ráno, podivínko."

"Nebuď hloupá, Ash. Už jsou Vánoce! No, aspoň pro nás. Datum je jenom detail."

Ashley obrátila oči v sloup a uculila se. Spenceřino "sladké a nevinné, ale opravdově sladké a nevinné" chování bylo občas velmi roztomilé. "Jak myslíš, Spence!"

Když se Spencer rozhlédla po pokoji, všimla si, že vypadá jinak: po celém pokoji byla vánoční výzdoba, korunovaná velkým vánočním stromkem v rohu pokoje. "Počkej chvíli. Kdy se tu objevila ta výzdoba? Myslela jsem, že si tvoje máma na Vánoce nepotrpí."

"Nepotrpí. Je to jenom nějaká její úchylka. Nezdobí týdny před Vánoci jako normální lidi, na Předštědrej den jí chytne amok a rozvěsí veškerou výzdobu, kterou má. Tohle je výsledek. Asi chce, aby si její vyvolenej myslel, že je dobrá hospodyňka."

Tak proto má Ashley jméno pro "Předštědrý den". V Ashleyině obývacím pokoji bylo mnohem víc výzdoby než v celém Spenceřině domě, ačkoli, pomyslela si Spencer, to dávalo smysl, jelikož byl Ashleyin dům mnohem větší než její. "Aha. No, vypadá to hezky. Kde je vůbec tvá máma?"

"V hotelu. S miláčkem týdne. Ráno jsem našla vzkaz." V jejím hlase bylo znát opovržení, ale nečekala na Spenceřinu reakci. Bylo to evidentně citlivé téma. "Hele, co máš v tom batohu?"

"Překvapení!"

"Překvapení? Překvapení nemám ráda," prohlásila Ashley a natáhla se po batohu.

"Tss tss! Co tam všechno je, zjistíš v průběhu dne. Jednu věc ti ale teď ukázat můžu..." protáhla větu Spencer a sáhla do batohu, ale nedovolila Ashley podívat se dovnitř.

Když Ashley spatřila, co Spencer vytáhla, rozesmála se. "Vánoční perníčky? Budeme PÉCT?!"

"No samozřejmě! Tohle je na Vánocích jedna z nejlepších věcí. Kromě dárků a ohraných písniček. Tak pojď!"

Než se Ashley nadála, táhla ji Spencer do kuchyně. 'Myslím, že můžu říct, že jsem v životě nic nepekla. To je nějaká divná ohijská věc?' ptala se v duchu sama sebe Ashley.

Z pečení perníčků se vyklubala zajímavá záležitost. Ashley si nebyla jistá, jak, ale i když měly těsto předem hotové, měla ho i ve vlasech.

'Mentální poznámka: nenechávat Ashley při pečení bez dozoru,' pomyslela si Spencer pro sebe a potlačila zasmání. Ashleyině pozornosti to ale neuniklo.

"Čemu se směješ?"

Vzhledem k tomu, že jí Ashley odhalila, si Spencer dovolila dát průchod potlačenému smíchu. Když se uklidnila, pokusila se to vysvětlit. "Promiň, ale jsi taková... kuchyňská nemotora!" Pak opět propukla v smích.

"Hele! Na tom není nic k smíchu. Nemám mámu, co by se mnou pekla perníčky a buchty!" mračila se Ashley a hodila po smějící se Spencer kus těsta.

"Já vím, já vím, promiň," omlouvala se Spencer a usilovně se snažila přestat smát.

"To je dobrý. Radši se nechám o kuchyňskej věneček připravit od tebe než od svý neviditelný matky," žertovala Ashley a sama sobě se zasmála. Spencer nepřekvapilo, že Ashley přirovnala pečení k sexu, a znovu propukla v záchvat smíchu.

'Možná že Vánoce nejsou zase TAK špatný…' pomyslela si Ashley pro sebe. 'Možná.'

Když byly perníčky hotové (a dívky se zaradovaly, že je nespálily na troud), Spencer odhalila další část svého pseudovánočního plánu.

"Mrazík?" ptala se Ashley zkoumající obal DVD. "To je ten film s 'Je ti teplo, děvče'?"

"No jasně. Viděla jsi ho?"

"Ne, ale vždycky ho dávají tři dny po sobě, takže mám pocit, že tu větu jsem slyšela už milionkrát."

"Je to klasika! Pojď, pojď, jsou Vánoce!"

Spencer znovu táhla Ashley s sebou, tentokrát do přezdobeného a jehličím provoněného obývacího pokoje na promítání filmu. Ashley klesla na kraj gauče a nechala Spencer, ať vloží film do přehrávače a najde dálková ovládání (která mohla být kdekoliv, v tom pokoji bývala málokdy, jelikož ho většinou okupovala její matka). Když to Spencer všechno zvládla, lehla si na gauč a položila si hlavu Ashley do klína.

"Ten film si zamiluješ!" zubila se Spencer od ucha k uchu a pustila film.

Ashley si byla poměrně jistá, že má v šoku otevřenou pusu dokořán. 'Pokud mu dokážu věnovat pozornost...'

Během filmu o něj Ashley postupně úplně ztrácela zájem. Byl to hezký film, ale vzhledem ke Spenceřině blízkosti bylo těžké se soustředit na Ivánka honícího dědečka Hříbečka. Sebrala odvahu a začala si hrát se Spenceřinými vlasy. Když spatřila, že k ní blondýna s úsměvem vzhlédla, uvolnil se jí uzel, který se jí předtím udělal na žaludku, a opět se pokusila dívat se na film.

Když film skončil, Spencer vypnula televizi a posadila se. "No, tak co říkáš?"

"Ušlo to. Ivánek byl trochu otravnej, ale to s tou chaloupkou na kuří noze byla sranda."

"Ten film je klasika!" dobírala si ji Spencer.

Ashley se zasmála. Nemohla říct, že by tomu filmu věnovala takovou pozornost, aby mohla posoudit jeho kvalitu, ale byl rozhodnutá si to nechat pro sebe.

"Promiň!" odvětila a změnila téma. "Tak co máš dál v tom svým kouzelným batohu?" Spencer na ni ale vyplázla jazyk.

"To je dobrý, pochopila jsem, že se ti můj výběr vánočních filmů nelíbil. Jak chceš," trucovitě vyšpulila spodní ret.

"Ale jdi, líbil se mi! Asi bych ho ocenila víc, kdybych ho viděla mladší jako ty. Nezlob se," vysvětlovala Ashley a ze strany Spencer objala.

Spencer se v duchu zasmála. 'Zabralo to,' pomyslela si. "Odpuštěno. Ale bacha na můj filmovej vkus, je to citlivá věc," žertovala.

"Dohodnuto."

Spencer pohlédla na hodiny a viděla, že je teprve něco po čtvrté. "No, řekla bych, že bychom měly začít vařit!" rozhodla a vyskočila z gauče.

Ashley pozvedla obočí. "Vařit? Ty máš v tom batohu jídlo a nechala jsi ho tam?"

"To ne, neblázni. Určitě máte v kuchyni něco, co můžeme použít. Pojď!" A Spencer opět táhla Ashley s sebou. V jejím domě. Působilo to poněkud nepatřičně, ale Ashley by ani nenapadlo si stěžovat.

O hodinu později měly dívky salát, bramborovou kaši z pytlíku a kuře.

"Tak jo, vím, že to není zrovna tradiční vánoční jídlo, ale nemůžu za to, že tvá máma odmítá mít při ruce potraviny. Myslím, že můžeme považovat za štěstí, že jsme našly v mrazáku to kuře, o pořád zeleném salátu nemluvě!"

"Svatá pravda. Na co si můžu stěžovat? Loni jsem na Vánoce jedla v McDonaldu... sama," zumumlala Ashley poslední slovo pro sebe, nechtěla to rozebírat. "Řekneš modlitbu ty nebo mám já?"

Spencer překvapilo, že to Ashley vůbec nadhodila. Navrhla, že ji pronese sama, protože věděla, že se Ashley nabídla pouze ze zdvořilosti. Neměla v plánu říkat modlitbu, Ashley si na ně nepotrpěla, ale nevadilo jí to. "Drahý Pane, požehnej prosím tento pokrm, kterého se nám dostalo, a bdi nad námi při oslavě těchto krásných svátků v tvém jménu. Děkujeme ti za dary, kterých se nám dostalo, a za blízké, které máme, a nech nás užít si ty, které milujeme. Amen."

Ashley by přísahala, že při poslední části modlitby se na ni Spencer podívala.

Po večeři se už Ashley nemohla dočkat, co dalšího má Spencer v batohu.

"Nádobí nech ve dřezu," prohlásila Ashley. "Umyju ho pozdějc... nebo ho nechám mámě, co přijde dřív."

Spencer pozvedla obočí a zasmála se, ale udělala, co Ashley chtěla. "Fajn... tak co chceš dělat teď?"

"Nevím, ty jsi mozek za touhle dnešní operací. Co máš ještě v tom tajemným batohu?"

"Hmm…" protáhla Spencer.

"Co je? Nevíš?"

"Ne, jenom nevím jistě, jestli sis to už zasloužila nebo ne."

"Co prosím?" předstírala Ashley uraženou.

"Jo, zkritizovala jsi film, kterej jsem vybrala. A hodila jsi po mně perníčkovým těstem. Jsi na seznamu zlobilů."

"Zlobilů?!" zvolala Ashley. "Pf!" Založila si ruce a předvedla dokonalý předstíraný trucovitý výraz. Věděla, že to Spencer nakonec vzdá.

"No... hádám, že jsi pro ně udělala JINÝ hezký věci, který to vynahrazujou... jako poslouchala mý ztěžování a vzdychání nad tím, že se mi líbí holky, odpustila jsi mi, že jsem se opila a propásla tvůj koncert, jsi má nejlepší kamarádka..."

Zmínila se právě, že se jí líbí holky? 'Páni, o TOMHLE už nějakou dobu nemluvila,' přemítala Ashley. Možná se Spencer ohledně toho konečně začala cítit méně nesvá, nebo v tom má možná dokonce už jasno. Ashley se zazubila. "Fajn, tak mi to ukaž!" A s tím zamířila do obývacího pokoje. Spencer jí byla v patách.

"Fajn, já vím, že jsme si řekly, že si nebudeme dávat dárky, ale nemohla jsem si pomoct-"

Ashley ji přerušila. "Počkej, ty pro mě něco máš?"

"No, je to jenom maličkost, ale... ano." Spencer zněla nejistě, možná dokonce nervózně.

"Oddechovej čas. Hned jsem zpátky," řekla Ashley a vyrazila ke schodům. Po chvíli se vrátila a ruce měla schované za zády. "Vlastně jsem ráda, protože pro tebe taky něco mám. Ne že bych ti něco koupila, spíš udělala, ale... no, to je jedno."

To vykouzlilo na tváři blondýny úsměv. Pak sáhla do batohu a vytáhla dvě věci. Jednu Ashley viděla, mělo to čtvercový tvar a bylo to zabalené v hedvábném papíru; druhou věc Spencer položila na gauč za sebe, aniž by Ashley mohla spatřit, co to je. "Pro tebe. Je to jenom maličkost," řekla Spencer a podala kamarádce dárek.

Když Ashley dárek rozbalila, zjistila, že je to prostý plastový rámeček s fotkou jí a Spencer - byla to jedna z jejích nejoblíbenějších fotek jich dvou. Nejlepší však bylo, že Spencer ozdobila rámeček samolepkami palm a pomalovala ho různými tvary (nejzajímavější z nich byla podle mínění Ashley srdíčka). "Je to nádhera. Děkuju," pronesla Ashley upřímně a Spencer objala. "No, tohle je pro tebe," podala Ashley kamarádce její dárek.

Ashley ho sice nezabalila, ale to Spencer nevadilo. Bylo to vypálené CD se seznamem písní na přední straně krabičky, podepsaným "S láskou od Ash". Byly tam všechny její oblíbené písničky a pár, které neznala. Když obal otevřela, zjistila, že na CD je vytištěná fotka jich dvou - tatáž, kterou dala Ashley do rámečku. 'Myslíme stejně,' pomyslela si. "Děkuju ti."

Ashley stydlivě sklopila zrak na podlahu. "Nemáš zač."

"Mám pro tebe ještě něco..." prohlásila Spencer.

'Sakra, já pro ni nic jinýho nemám!' panikařila Ashley.

Spencer sáhla za sebe a zvedla to, co předtím vyndala z batohu. "Zavři oči," instruovala. Ashley jí vyhověla a Spencer se přisunula blíž. "Fajn, už je můžeš otevřít."

Když Ashley oči otevřela, uviděla, že se Spencer nejen posunula na gauči blíž k ní, ale také něco drží v ruce nad hlavu.

Jmelí.

"Veselé Vánoce," zašeptala Spencer a naklonila se k Ashley.

"Veselé Vánoce," dokázala pouze hlesnout Ashley. Myslela to vážně? Byla si poměrně jistá, že se třese.

"To je v pořádku," znova zašeptala Spencer.

Když se jejich rty setkaly, už další slova nepadla. Možná Vánoce přece jen nejsou tak špatné.