Štístko

Napsala: Fortune, Překlad: petrSF

"Takže to fakt uděláme?" zeptala se Spencer se širokým úsměvem brunety, zatímco kráčely ruku v ruce.

"Ne."

"Ashley…" ozvala se přísně blondýna.

"Položila jsi mi otázku a já na ni odpověděla, Spence."

"Ashley, no tak!"

"Ne."

"Ashley, slíbila jsi to!" nedala se Spencer a otočila se čelem k brunetě. Nasadila prosebný pohled a učebnicově smutně vyšpulila spodní ret.

Bruneta se ve snaze vyhnout se změně svého rozhodnutí dívala za ni.

"Nic jsem neslíbila. Vlastně si vzpomínám, že jsem to jednoznačně odmítla."

Spencer se zazubila.

"Možná zpočátku. Ale, no, byla jsem velmi přesvědčivá."

Bruneta se musela při vzpomínce na to, jak přesvědčivá blondýna byla, uculit.

"To ale nebylo fér. Byl to podlej trik. Když jsem hlesla 'Bože, ano', netušila jsem, že se na něco ptáš."

Blondýna se zasmála.

Pak si uvědomila, že je mohlo slyšet několik lidí procházejících kolem blízkých obchodů, a začervenala se.

"Ashley," zopakovala a plácla brunetu volnou rukou. "Podstatný je, že jsi souhlasila. Takže... tak."

Ashley obrátila oči v sloup.

"Spence, já se bojím, jasný?" pronesla tiše a sklopila zrak.

Kdyby šlo o kohokoliv jiného, okamžitě by přestal na brunetu tlačit, ale blondýna znala druhou mladou ženu příliš dobře, takže se jen uchechtla.

"Ale nebojíš. Jako malá jsi měla rotvajlera, takže fakt pochybuju, že by ses bála psů."

"Fajn, jsem alergická."

Spence pozvedla obočí. Tentokrát to pronášela pomalu a zřetelně. "Jako - malá - jsi - měla - rotvajlera," usmála se na brunetu, která se netvářila pobaveně. "Nejsi alergická, miláčku."

"V minulým životě jsem byla kočka, ten pes si mě bude chtít dát k obědu."

"Žádný minulý životy nemáš a ty bys NIKDY nemohla být kočka, ty se vyhýbají dramatům, a slibuju ti, že si tě ten pes nebude chtít dát k obědu."

Blondýna se přitiskla k brunetě, položila jí ruku na rameno a mučivě pomalu přiblížila rty k jejímu uchu.

"Já na druhou stranu? Já nic takovýho slíbit nemůžu."

Pak se odtáhla a rozpustile se zazubila. Libovala si v tom, že dokáže přimět brunetu oněmět.

Spencer jí nechala chvilku na vzpamatování a pak opět promluvila.

"Ash, prostě mi přijde, že ten velkej dům působí hrozně prázdně, když jsme v něm jen my dvě." Blondýna se na okamžik zarazila. Přišla na vítězný argument. "Takže pokud nechceš mít dítě dřív, než jsme plánovaly..." Odmlčela se, protože věděla, že bruneta jí do toho okamžitě skočí.

"Pes zní skvěle, Spence."

Spencer sevřela brunetinu ruku a vřela se na ni usmála. Pak jí okamžitě zatáhla do obchodu se zvířaty, před kterým stály.

Spencer vešla se spícím štěnětem v náručí do jejich domova.

"Jak jí budeme říkat?" zeptala se brunety.

"Hmmm... co třeba Těžkotonážní Táňa?" navrhla Ashley.

Od její přítelkyně se jí dostalo zpražení pohledem. "Tak jí říkat nebudeme. Navíc je strašně roztomilá a droboučká."

"Já vím, je to vtip. Jako když říkají mrňousům 'Obře'."

"A kdo? Kdo to říká, Ashley?"

"Nevím. Lidi? Lidi, co rádi říkají malým lidem 'Obře'."

"Aha, jasně," obrátila Spencer oči v sloup. "Nebudeme jí říkat Těžkotonážní Táňa."

"Ale to jméno má zvuk. Nemyslíš?"

Pohled, který si od blondýny vysloužila, dával její názor jasně najevo.

"Fajn, zřejmě nemyslíš," zamumlala Ashley a mírně se usmála tomu, jak druhou mladou ženu vytáčí.

"A co Pamela Anderson? Pak budu moct popravdě tvrdit, že stačí hvízdnout a Pamela Anderson mi přiběhne k noze."

Další zpražení pohledem.

"Fajn, tak Pamela Anderson ne. Tak proč se mě vůbec ptáš, když odmítáš všechny moje skvělý nápady?" zasmála se.

"Proč vůbec přicházíš s takovýma směšnýma nápadama?" oplatila jí to Spencer.

"Ze zvyku?"

Spencer nad brunetou zavrtěla hlavou.

"A co Boris?"

"To je mužský jméno. Pokud sis nevšimla, Ash, naše roztomiloučké štěňátko je holčička."

"No a? To jí pořádně zocelí a bude se schopná bránit, protože se bude muset postavit všem ostatním psům, který si z ní budou dělat kvůli tomu jménu srandu."

"Ashley…"

"Ale jdi, Spence, je to jenom jméno, ten pes mu ani nebude rozumět."

Spencer zakryla štěněti uši, aby neslyšelo brunetčina krutá slova. Ashley se mohla pouze rozesmát.

"Fajn!" zvedla bruneta ruce do vzduchu. "Vymyslím něco normálního, abych nemusela dneska spát na gauči."

Blondýna se usmála, dobře věděla, kolikrát vykázala Ashley na gauč a jak moc se to brunetě nelíbilo.

"Co Štístko?" navrhla Ashley.

"Štístko?"

"Jo, protože toho zatracenýho psa máme jenom díky tomu, že ses mě zeptala, když jsme dělaly nepřístupný věci," odvětila bruneta s širokým úsměvem. "Myslím, že o velkým štěstí můžu mluvit já i ten pes."

Spencer se zasmála.

"Štístko," zkusmo to vyslovila, "jo, to se mi líbí. A možná si takhle pokaždý, když na ni zavoláš, uvědomíš, že jsi z tý dohody taky něco měla."

Ashley pozvedla obočí.

"Vlastně jsi to 'něco' dostala čtyřikrát," uculila se blondýna. Pak psa v náručí opětovně pohladila a zamířila pryč z místnosti, přičemž za sebou podruhé toho dne zanechala oněmělou brunetu.

Ashley vešla do kuchyně a uviděla Štístko, která ze své misky žrala granule. Po cestě k ledničce zpražila psa pohledem.

Nalila si sklenici mléka, rychle ji vypila a pak se otočila zpět ke své soupeřce.

Sklonila se, zvedla malou fenku z podlahy a přidržela si ji před obličejem, aby mohla své sokyni hledět do očí.

"Hele, pse, jedno si musíme ujasnit," prohlásila pevným hlasem. "Spencer je moje a byla moje dlouho předtím, než ses objevila, takže si nemysli, že se na tom něco změní. Ale poslední týden jsi mi ji ukradla pro sebe a to nestrpím. Drž se zpátky a budeme spolu vycházet, ale jestli si budeš dál nárokovat veškerou její pozornost, budeme si to muset vyříkat."

Odvrátila zrak ze psa a spatřila stát ve dveřích blondýnu, která ji sledovala. Pokusila se usmát, pak předstíraně štěně láskyplně pohladila a postavila ho na podlahu.

"Ehm...," snažila se přijít na způsob, jak to vysvětlit.

"Ashley, ty žárlíš na štěně?" zeptala se Spencer se škádlivým úsměvem.

"Ne," odvětila bruneta rozzlobeně, založila si ruce a vyšpulila spodní ret. Zaujala ukázkový postoj 'trucujícího dítěte'.

Blondýna došla k brunetě, dala jí ruce kolem pasu a za jejími zády si spojila ruce. Cítila, že se Ashley v jejím objetí uvolňuje, až nakonec sklopila ruce a dala je kolem blondýny.

Spencer se předklonila a něžně políbila svou přítelkyni na rty.

"Ashley, ty jsi v mým životě pořád samička číslo jedna," prohlásila s úsměvem a pohledem do brunetiných očí.

"Fajn," odvětila bruneta pevně, neschopná skrýt upřímný úsměv, který se jí dral na rty, "to ráda slyším."

"Miluju tě, jasný? Nemusíš žárlit na našeho psa."

"Já vím," uvolnila se bruneta. "Taky tě miluju, Spencer."

"Fajn."

Po další letmé puse se blondýna odtáhla, sklonila se, aby zvedla štěně z podlahy, a vyšla z místnosti.

Ashley si povzdechla.

"Snad zase brzy dojde na nepřístupný věci, jinak to ten pes odskáče."