Nemám zájem

Napsala: rutabega129, Překlad: sinorew, Korekce: petrSF

1

Bylo horko. Opravdové horko. Takové horko, že Ashley byla přesvědčena, že když položí kukuřici na dlažbu, tak si udělá popcorn. Byla blízko toho, aby si sundala všechno oblečení a chodila po zbytek dne nahá, ale potom usoudila, že to není nejlepší nápad.

Alespoň, že už byl čas oběda a musela přečkat už jen tři vyučovací hodiny, než bude moct jít domů a skočit do studeného bazénu. Opřela se o kamarádčinu skřínku a bouchala do ní hlavou, zatímco čekala, než přijde. Bylo jí horko a byla hladová. To opravdu nebyla dobrá kombinace.

Když konečně uviděla svoji nejlepší kamarádku, která momentálně vypadala, jako by uběhla maraton, byla celá rudá a zpocená, Ashley se narovnala a upřela na ni zrak.

"Už bylo sakra na čase," obořila se Ashley na Sally, když k ní přišla. "Co ti trvalo tak dlouho?"

Sally jenom obrátila oči v sloup a odemkla svou zavřenou skříňku. "Je tu taková malá věc, které se říká hodina, kde jsem musela být." Vzala si knihy a utřela si zpocené čelo rukou. "Školy se zavírají, když je sněhová kalamita, proč je taky prostě nemužou zavřít, když přijde vlna veder?"

Ashley by s tím hned souhlasila, kdyby nebyla tak hladová a zbořená z vedra. "To sakra nevím, můžeme už jít?" zeptala se netrpělivě.

Sally bouchnutím zavřela skříňku a pozvedla obočí. "Bože, co to do tebe vjelo?"

"Sally, já nevím, ale chce to oběd." Ashley se neobtěžovala na ni počkat a šla rovnou k parkovišti. Zbožňovala fakt, že teď jako třěťačka má dovoleno jít na oběd jinam než do školní jídelny. Nemyslela si, že by její žaludek snesl školní jídlo ještě další rok.

Nasedla do svého kabrioletu, stáhla střechu a čekala, až Sally zapadne na sedadlo spolujezdce.

"Co jsi sakra dělala během čtvrtý vyučovací hodiny?" zeptala se Sally, když odjížděly z parkoviště.

"Zdřímla jsem si ve stínu," odpověděla Ashley odpověděla a odbočila na silnici. "Samozdřejmě jsem se probudila a stín nikde a pekla jsem se na slunku. Spálila jsem se." Ukázala pravé rameno, kde měla červenou pokožku.

Sally se ušklíbla. "Au. No, to máš z toho, že jsi nepřišla do hodiny," pokárala jí.

"Prosím tě, byla to jen výtvarka, chodím tam jenom proto, abych dostala kredity k maturitě. Upřímně je mi ta hodina někde."

"Můžeš si přece vzít hudebku místo toho, abys chodila za školu," dodala Sally rozumně.

Ashley si odfrkla. "Prosím tě a patřit mezi ty podivíny ze školní kapely? Ashley Daviesová není podivín ze školní kapely."

Sally jen obrátila oči v sloup. "Sakra, vypadá to, že jsou tu všichni z vyšších ročníků." Ashley právě zastavila u restaurace, kam chodili během polední přestávky všichni třeťáci a čtvrťáci z King High. Vypadalo to, že dneska chtěli všichni vypadnout ze školy. "Nenajdeme volný stůl," stěžovala si Sally, když vcházely dovnitř.

"Sally, zapomněla jsi, kdo tuhle restauraci vlastní?" připomněla jí Ashley.

Sally se plácla do čela, zatímco si to Ashley mířila dozadu. "Strýčku Terry!" vykřikla, když uviděla muže vycházejícího z kuchyňských dveří.

"Ashley! Už je to doba, cos tady naposled ukázala svůj zadek." Objal ji.

"Jo, promiň," řekla Ashley, když se odtahovala. "Měla jsem průšvih a dočasně mi sebrali výsadu obědvání mimo školy."

Terry se zasmál. "To jsi celá ty. Támhle jsou nějaká volná místa." A vedl je k prázdnému stolu vzadu. "Rezervováno pouze pro VIP." Mrkla na ni a zmizel zpátky do kuchyně.

Ashley a Sally došly ke stolu, sedly si a uvítaly klimatizaci. Přestože byla restaurace přeplněná hladovými teenagery, se Ashley cítila pohodlně. Popadla menu a odolala nutkání objednat si celou pravou stranu.

"Takže do jakých problémů ses to vlastně dostala?" zeptala se Sally a otevřela menu.

"Ale vždyť víš, jako obvykle."

Sally opět obrátila oči v sloup. "Tak kdo to byl tentokrát?"

"Laura… nějaká," řekla Ashley a svraštila obočí. "Nebo to byla Natalie?"

"Ty si to ani nepamatuješ?"

Ashley se drze usmála. "Pamatuju si na spoustu jiných věcí mimo jejího jména. Jako to, jak..."

Sally zvedla ruce a zabránila ji v pokračování. "Fajn, opravdu nepotřebuju znát všechny detaily. Bože, Ash, ty jsi taková coura."

"Hej!" řekla obranně, ale stejně se dál usmívala. "Zatáhla mě do školníkova kabinetu, když jsem šla do třídy. Není to moje chyba, že jsem tak neodolatelná." Ashley se samolibě usmála. "Lisa! Její jméno bylo určitě Lisa."

Sally jen zavrtěla hlavou.

Nebylo tajemstvím, že Ashley byla u děvčat velice populární. Byla atraktivní, velmi vtipná a velmi okouzlující. Mohla dostat prakticky každou holku, na kterou to zkusila. Ačkoli Ashley to nemusela ani zkoušet. Holky jí padaly k nohám, kamkoli šla. Dokonce i takzvané heteračky nedokázaly odolat jejímu kouzlu. Nikdo se neodvážil nazvat ji courou, protože jí nebyla. Ve skutečnosti byla Ashley jedna z osob s nejvytříbenějším vkusem na King High. Ale s tím bývá spojené ego. Její ego bylo pravděpodobně jedno z největších eg ze všech žijících lidí, ale to byla zároveň i jedna z věcí, co na ní byly nejpřitažlivější. Její přehnané sebevědomí holky nabuzovalo.

Ashley a Sally si objednaly a snědly oběd a vydaly se zpátky do školy. Ashley si povzdychla, když zaparkovala na svém místě a vypnula motor.

"Chceš vynechat zbytek dne?" zeptala se Ashley nadějně Sally.

"Mám rozhodující test z chemie a ráda bych letos odmaturovala se svou třídou." Sally vystoupila z auta a vydala se ke škole, akorát když zazvonilo.

Ashley ji následovala a znovu si povzdychla. "S tebou není žádna sranda a bože, je takový horko. Proč nemůže ta pitomá škola koupit klimatizaci? Jak si někdo může myslet, že se dá v takovýmhle počasí soustředit?"

"Ty ses někdy ve třídě soustředila?"

"Bingo."

"No, tady je něco, co ti zvedne náladu," řekla Sally pobaveně. "Tvoje přítelkyně přichází."

Ashley ihned zpozorněla, když spatřila jít jejich směrem velmi atraktivní blondýnu. Ashley se kousla do rtu, když viděla, jak je ta dívka oblečená. Protože v takovém počasí měla na sobě krátké potrhané riflové kraťasy, které odkrývaly její krásné opálené nohy, a vykrojené tílko, které dělalo zázraky s Ashleyinou představivostí. Měla vlasy v copu a Ashleiny oči byly upoutané na její výstavní krk, na kterém se leskly kapičky potu.

"Hej, kočko," řekla Ashley, když dívka kolem nich procházela. "U oběda jsi mi chyběla."

Spencer se ani neobtěžovala reagovat, když na ni Ashley promluvila. Pokračovala v cestě do třídy a modlila se, aby nebyla následována.

Sally se tomu zazdění zasmála, ale Ashley se jen zazubila. Rychle se s kamarádkou rozloučila a vyrazila za Spencer. Konečně ji dohonila a začala kráčet vedle ní.

"Dneska vypadáš opravdu úžasně," prohlásila Ashley a snažila se s Spencer udržet rychlý krok.

Spencer znovu neodpověděla a dívala se dál před sebe.

"Ačkoli," pokračovala Ashley, přestože byla ignorována, "vypadáš, že ti je horko. Proč si nesundáš to tílko?"

Spencer spolkla odpověď a dál svírala své učebnice, které si teď přitáhla blíž k hrudi. Ashleyin drzý tón stačil na to, aby se mohla zbláznit. Nejraději by Ashley přetáhla těžkou učebnicí matiky přes hlavu. Když konečně došla ke své třídě a chtěla vejít dovnitř, Ashley ji zablokovala cestu. Spencer jí chtěla smazat ten úšklebek z tváře baseballovou pálkou.

"Uhneš, prosím tě?" řekla Spencer nakonec.

Ashley se jenom usmála. "Jen pod jednou podmínkou."

Spencer obrátila oči sloup. "A to jakou?" zeptala se podrážděně.

"Půjdeš se mnou v pátek ven?"

"Ne," okamžitě odpověděla Spencer a snažila se ji odstrčit z cesty, což se ukázalo jako špatný nápad.

"Věděla jsem, že si na mě budeš muset šáhnout," řekla Ashley, když se Spenceřiny ruce náhodně otřely o její hruď, jak se ji snažila odstrčit.

Spenceřina tvář vzplanula hněvem. Hrubě ji odstrčila a vešla do třídy. Ashley se zasmála, zatímco si třela místo, kde ji Spencer strčila do ramena. "Sakra, to je ale divoška," řekla nahlas.

"Nemáš nic lepšího na práci, než žalostně pronásledovat holky, který o tebe očividně nemají zájem?"

Ashley se usmála na Spenceřinu nejlepší kamarádku, která to celé sledovala. "Ne, a Casey, obě víme, že mě Spencer chce. Je to jen otázka času, než se tomu poddá."

Casey potřásla hlavou a pokračovala do třídy, do které Spencer právě vešla. "Ashley, už to jsou skoro tři roky. Nemyslím si, že máš šanci."

"Chce to trochu důvěry, drahá Casey. Teprve uvidíš," mrkla na ni a Casey obrátila oči v sloup.

"Mimochodem užij si to po škole."

Ashley se na ni zmateně podívala. "Cože? Já nemám být po škole." Musel to být rekord neudělat za celý den průšvih.

Casey zvedla prst a najednou zazvonil zvonek. "Ted už jo."

"Kurva." Ashley rychle uháněla najít svou třídu. Už to ale stejně bylo jedno, protože tak jako tak přijde pozdě a bude kvůli tomu muset být po škole. Nestarala se o to. Stálo to za to vidět Spencer, i když ji příliš nevnímala. Nikdy Ashley příliš nevnímala, ale to ji v tom balení nemohlo zastavit.

Spencer Carlinová byla jedinou dívkou, kterou Ashley nemohla dostat. Snažila se, jak mohla, ale její náklonnost si získat nedokázala. A trvalo to už tři roky. Ashley ji nadbíhala už od té doby, co v polovině prváku na King High přestoupila. Ale žádný pokus nevyšel. Zdálo se, že Spencer Ashley pohrdá, ale ta to odmítla přijmout.

Možná to bylo jejím velkým egem, ale Ashley Spenceřina odmítnutí brala tak, že si jen hraje na nepřístupnou. Byla si jistá, že Spencer ji chce stejně tak moc, jako ona chce Spencer. Bylo pouze otázkou času, než se Spencer poddá jejímu neodolatelnému kouzlu.

Ačkoli se zdálo, že čas plyne velmi pomalu. Ashley chtěla Spencer, a i když by to nikdy nepřiznala nahlas, absolutně ji ubíjelo, že ji pořád ještě nemá.

2

"Opravdu je to jedna z nejvíc arogantních osob, který jsem měla tu smůlu poznat," prohlásila Spencer.

"Hmm." Casey věnovala Spencer jen poloviční pozornost, protože to bylo pořád to samé dokola. Už to prakticky znala nazpaměť.

"Opravdu nechápu, jak dokáže ráno s tak nafouklou hlavou vůbec vstát," pokračovala Spencer. "Divím se, že s její velikostí ještě neodletěla."

Casey si povzdechla, zatímco se dívala, jak Spencer píše do svého notesu. Psala tak tvrdě, až protrhla dvě stránky.

"A ještě si tu kráčí po chodbách, jako by jí to tady patřilo? Bože, a ten její arogantní usměv, co vždycky má?" Spencer zaťala zuby, jak nad tím přemýšlela. "A to její..." Spencer zamávala rukama a snažila se najít to správné slovo. "Držení těla, co má. Jak nějaký nafoukaný idiot."

Už nadále netušila, co dělá. Byly s Casey v knihovně a pracovaly na domácím úkolu, ale Spencer se nemohla na nic soustředit. Notes, na který psala, už pomalu nevypadal jako notes, ale spíš jako cáry papíru.

"Co na ní sakra ty holky vidí?" drmolila dál Spencer, než jí Casey konečně zastavila.

"Spencer! Vážně, vím, že se z ní můžeš zcvoknout, ale nemyslím, že ti pomůže, když o ní budeš mluvit."

Spencer zabručela a začala si přepisovat své poznámky. "Kdyby to tak už sakra pochopila. Ani trochu mě nezajímá. Vlastně mě odpuzuje."

"Já vím, Spencer," řekla Casey podrážděně.

Spencer nakonec odhodila tužku na stůl a zmáčkla si kořen nosu. Nelíbilo se jí, že na ní má Ashley takový vliv. "Myslím, že po třech letech by to už mohla vzdát." Podívala se na Casey očekávajíc nějaká slova útěchy, ale ta zrovna měla v uších sluchátka a poslouchala svůj iPod.

"Casey!" zaskuhrala a zatahala ji za sluchátka.

"Co?" zeptala se otráveně její kamarádka. "Podívej, Spencer, opravdu mě mrzí, že se ti Ashley dostala tak pod kůži, a přála bych si, abych ti s tím mohla pomoci, ale příští hodinu mám test z chemie a fakt se potřebuju učit"

Spencer jí věnovala omluvný pohled. "Promiň. Chceš pomoct?"

"Ne, to je dobrý. Sally mi dala dobrý poznámky," řekla Casey a začervenala se.

Spencer se na ni vědoucně usmála. Kdyby se Ashley chovala jako její nejlepší kamarádka, možná by souhlasila jít s ní ven. Spencer okamžitě zahnala tu myšlenku z hlavy. Už jen z toho, že vůbec přemýšlela nad tím, že by šla ven s Ashley Daviesovou, se jí dělalo zle.

"Ahoj, miláčku. Fantastické, že tě tu vidím," řekl hlas za ní.

Spencer se otočila a zabodla se pohledem do Ashley. "Skutečně ohromující vidět tady tebe," řekla chladně. "Netušila jsem, že vůbec víš, kde je knihovna, a přestaň mi říkat miláčku." Spencer se otočila a snažila se ji ignorovat. Uviděla, že se Casey za svým sešitem culí.

Ashley se jen široce usmála a sedla si naproti Spencer. Na Spenceřin vkus byla příliš blízko.

"Světová literatura?" řekla Ashley, když nahlédla Spencer do notesu. "Měla jsem ji loni, můžu ti dát svý poznámky, kdybys chtěla." Věnovala jí úsměv, o kterém i Spencer musela uznat, že byl roztomilý. Ale vytěsnila tu myšlenku z hlavy a pokračovala v práci.

"Ne díky. Opravdu nechci poznámky od průměrné studentky."

Ashleyin úsměv trochu povadnul. "No, nemusela bys je dělat sama. Tak bys mohla mít tuhle hodinu volno a strávit ji se mnou."

"A za co bych se měla tak trestat?" řekla Spencer kousavě.

Ke Spenceřinu překvapení jí Ashley věnovala rozzlobené povzdechnutí. "No tak, Spencer, nejsi už unavená z toho tance, který předvádíme už tři roky? Nemůžeme se už dát dohromady?"

Spencer se dostala z otrávené nálady do řádně naštvané. "To není tanec, Ashley," řekla její jméno skoro s odporem. "Část mozku, která odpovídá za vnímání reality, ti očividně nefunguje, protože blouzníš! Nech mě na pokoji!" zakřičela Spencer a knihovnice ji ztišila naštvaným pohledem. Casey se jí pokusila uklidnit, ale Spencer ji odstrčila.

Ashley vypala trochu poplašeně, ale snažila se zůstat v pohodě. "Ale, bejby, nebuď taková."

"NENAZÝVEJ mě tak," řekla Spencer naštvaně šeptem. "Nejsem tvoje bejby. Nejsem tvoje nic. A opravdu nemám zájem!" Popadla svoji tašku a odešla z knihovny.

Ashley sledovala, jak odchází, a tiše zašeptala: "Sakra, nikdy sem ji neviděla tak naštvanou. Je při tom děsně sexy." Uchechtla se, ale zarazila se, když uviděla nepobavenou tvář Casey.

"Opravdu, Ashley, nech ji na pokoji. Už to začíná být nudný." Také si začala balit své věci. "Nevím, proč se pořád snažíš. Vždyť ji ani nemáš ráda."

"Proč to říkáš?" řekla Ashley trochu zmateně.

Casey jen obrátila oči v sloup. "Prosím tě, všichni známe důvod, proč se snažíš dostat Spencer. Protože tě odmítá. Je pro tebe jenom další výzva. Ve skutečnosti se o ni nezajímáš." Posbírala si svoje knihy a rovněž odešla z knihovny.

Ashley tam jen dál seděla a vypadala trochu přešle.

"Vypadni odsud, spratku," řekla Ashley své sestře, když vešla do svého pokoje.

Kyla položila CD, které držela, a ostýchavě se na Ashley podívala. "Myslela jsem, že si se Sally po škole někam vyjdete."

Ashley hodila své oblečení do rohu a lehla si na postel. "Tak sis myslela, že se sem můžeš vplížit a brát mi bez dovolení CD?"

"Ne," řekla Kyla vzdorovitě a Ashley se na ni podívala. "Dobře, jenom jsem si chtěla nějaký půjčit. Nemusíš se hned čertit."

"Běž prostě pryč a zavři za sebou dveře." Ashley si lehla a dala si přes tvář polštář. Měla se někde venku potloukat se Sally, ale ta chtěla zůstat ve škole a dokončit laborky s Casey. Pod polštářem se ucilila. Ty dvě do sebe byly tak očividně zabouchlé, až to nebylo hezké.

"Blbý den?"

Ashley se posadila a hodila po Kyle polštář. "Neříkala jsem ti, abys šla pryč?"

Ale Kyla se nepohnula. "Spencer tě zase odmítla?"

Ashley se k ní s povzdechem otočila. "Spencer mě vždycky odmítne," prohlásila věcně.

"Já vím, ale dneska vypadáš opravdu smutně."

Ashley po ní hodila další polštář. Byla tak podrážděná a bylo jí takové horko, že se jí nechtělo s Kylou hádat. "Odejdi, prosím."

"No tak promiň, že se zajímám. Nechám tě tu s tvou depresí." Kyla se posměšně lehce uklonila a odešla z pokoje. "Jo a máma říkala, že přijde z práce pozdějc, tak máš udělat večeři."

Ashley si znovu povzdechla a plácla sebou zpátky na postel. "Máš šestnáct, udělej si sakra večeři sama!"

"Řeknu to mámě!" zavolala Kyla zdola.

"Blbka blbá," zamumlala Ashley. Ležela tam několik minut a uvažovala nad tím, jestli má vydat energii a přesunout se k bazénu. Bylo stále strašné horko, ale nechtělo se jí vůbec hýbat. Přála si, aby bazén přišel k ní. Horko ji dělalo extrémně línou a snadno rozrušitelnou.

Dala si polštář zpátky na obličej a zavřela oči. To, co chtěla Ashley opravdu dělat, bylo vzít Spencer někam ven na zmrzlinu. Možná by mohly jít na pláž a sníst ji na molu. Ashley se té myšlence usmála.

"Kdyby jenom tak řekla ano," řekla nahlas a dlouze si povzdychla. Ashley pokračovala ve snění o Spencer a zmrzlině, až to přestalo být tak nevinné a v představách se jí objevila čokoládová poleva a šlehačka. Teplota v pokoji naráz ještě stoupla.

Následující den přijela Ashley do školy velmi brzy. Věděla, že je Spencer jednou z těch lidí, kteří jsou ve škole jako první, a doufala, že ji odchytí. Ashley se usmála, když ji uviděla vystupovat z bratrova auta a jít směrem ke skříňkám.

Se studeným nápojem v ruce ji Ashley následovala.

"Dobré ráno, krásko," řekla, když stála přímo za ní.

Spencer se na půl vteřiny zastavila a pak pokračovala v chůzi dál. Nemohla uvěřit, že ji Ashley sleduje už tak brzy ráno. Sama byla stěží vzhůru.

Ashley byla na ignorování od Spencer zvyklá, tak přešla před ní a začala jít pozpátku. "Přinesla jsem ti ledovou kávu." Nabídla Spencer studený nápoj, který držela. Na školní podlahu z něj dopadaly kondenzované kapky.

Spencer se konečně zastavila a k Ashleyině překvapení si od ní nápoj vzala. "Jaká příchuť?" zeptala se jí s nečitelným výrazem ve tváři.

Zmatená, ale velmi šťastná Ashley jí podala brčko. "Oříšková. Slyšela jsem, že je tvá nejoblíbenější." Usmála se tak moc, až ji zabolel obličej.

"Je to moje nejoblíbenější, proto to bude škoda," řekne Spencer při pohledu na kávu.

Ashley zmateně pozvedla obočí. "Co bude škoda?"

"Tohle." A než se Ashley nadála, Spencer zvedla víčko a vylila ten studený nápoj Ashley na hlavu.

Po školních chodbách se rozlehl smích studentů, kteří tu výměnu spatřili. Ashley tam stála s otevřenou pusou, neschopná uvěřit, co se právě stalo. Spencer hodila prázdný kelímek k jejím nohám a šla dál.

Sally se snažila zakrýt smích, zatímco k Ashley přistoupila. Kafe jí kapalo z vlasů a máčelo jí triko. "Myslela jsem, že jsi chtěla, aby ona byla vlhká a lepkavá."

Ashley odolala nutkání vrazit jí pohlavek.

3

"Nemůžu uvěřit, že jsi jí vylila na hlavu kafe."

"Zasloužila si to," řekla Spencer lhostejným tónem. Snažila se před další hodinou dokončit domácí úkol a byla upřímně znechucená z toho, jak se každý zaobíral tím, co se stalo ráno u skříněk.

Casey se rozhlédla na školním nádvoří po Ashley a začala se smát, když ji uviděla oblečenou v školním cvičebním úboru. "Neříkám, že si to nezasloužila, ale muselo to pro ni být dost trapný."

Spencer vzhlédla a svraštila obočí. "Chceš mluvit o trapnosti? Pamatuješ, co provedla minulý rok?"

Při pouhé myšlence na to v sobě musela Casey zadusit smích. Minulý rok na Valentýna zaplatila Ashley členům hudebního sboru, aby Spencer při obědě zazpívali serenádu. Casey nikdy neviděla Spencer tak rudou rozpaky a naštváním.

"Možná mě už teď nechá na pokoji," řekla Spencer s nadějí v hlase.

"Ehm, nemyslím si, že máš takový štěstí," řekla Casey a ukázala za Spencer. Ashley s úsměvem na tváři kráčela přímo k jejich stolu. Vypadala v tom cvičebním úboru trochu legračně, ale stejně si sedla vedle Spencer.

"Ahoj," řekla zvesela, ale Spencer ji dál ignorovala. "Jenom jsem ti chtěla říct, že se za to ráno nezlobím." Ashley se na ni usmála, i když se na ni Spencer nedívala. Spencer jen pokračovala v psaní, jako by si tam Ashley vůbec nesedla. "Dobře, zatím se měj." Ashley zamávala Casey a odešla od jejich stolu.

"No, tak to bylo divný," řekla Casey, zatímco se dívala, jak si Ashley sedá zpátky k Sally.

"Co?" zeptala se Spencer, jakoby neslyšela nic z toho, co předtím padlo.

Casey pozorovala Speneceřin výraz a usoudila, že bude nejlepší Ashley už nezmiňovat. "Nic."

"Tak ty na ni nejsi naštvaná?"

"Proč bych měla bejt?"

Sally si odfrkla. "Třeba proto, že ti vylila na hlavu kafe a přede všema tě ztrapnila? Nemluvě o tom, že musíš po zbytek dne chodit v tomhle."

Ashley pokrčila rameny. "No, mohlo to být horší."

"Jak?"

"Mohla mě ignorovat," řekla tiše.

"Ash, nemyslíš si, že už toho bylo dost?" zeptala se Sally rozzlobeně. "Ztrácíš svou důstojnost a navíc děláš moc hodný holce ze života peklo."

Ashley si prohrábla rukou vlasy. Pod umyvadlem se jí z nich podařilo dostat všechno kafe, ale pořád voněly po oříškách. "Myslela jsem, že už se tomu teď poddá."

"Proč se s tím pořád obtěžuješ? Co se randění týče, můžeš si přeje vybírat. Opravdu potřebuješ randit se Spencer? To je pro tebe tak důležitý udržet si svou reputaci?"

Ashley se na ni uraženě podívala. "Ty si myslíš, že to všechno dělám jenom kvůli svý reputaci?"

Trochu zmatená Sally udělala krok zpátky. "A ne snad? Přece nemáš Spencer doopravdy ráda, ne?"

Ashley sklopila zrak a snažila se vyhnout jejím očím. "Připouštím, že ze začátku to byla jenom hra. Ona byla jediná holka, která ze mě nebyla hotová, a pro mě to byla výzva. Ale časem jsem si začala uvědomovat, že Spencer není jenom trofej, kterou se snažím vyhrát."

Sally nevěděla, jak na to Ashleyino přiznání zareagovat. "A proto se pořád tak chováš? Proč prostě nenecháš těch her a nepozveš ji na rande, jak to dělají normální lidi?"

Ashley se zasmála. "Protože je to sranda. A ráda ji dráždím. Je pak moc roztomilá. Ona je jiná, Sally, a já ji chci poznat."

"Ale zdá se, že tě nenávidí, Ash," poznamenala upřímně Sally. "Silně pochybuju, že když se k ní budeš dál takhle chovat, tak ti dovolí, abys ji poznala."

Ashley nad tou podle ní směšnou poznámkou mávla rukou. "Ne-e, to není nenávist. Myslí si, že jsem otravná, to ano, ale necítí ke mně nenávist. Je to pouze otázka času, než se tomu poddá." Ashley se na ni samolibě usmála.

"No, já nevím, Ash. Jednoho dne kvůli tý tvý drzosti přijdeš k úhoně."

"Je to sebedůvěra, Sal," opravila ji Ashley. "Sebedůvěra. Kromě toho si Lily s Jamesem vyšla až v sedmým ročníku. A taky ho měla za arogantního namyšlence. Ne, že by mi tak někdy Spencer řekla."

Sally se podívala na Ashley, jako by se pomátla. "Fajn, zaprvý, kdo jsou sakra Lily a James? A zadruhý, v sedmým ročníku? Střední škola trvá jenom čtyři roky, ty střelená trubko."

"To bylo v Harrym Potterovi, Sally," řekla Ashley, jako by to měla být ta nejjasnější věc na světě.

"Jasně, pořád zapomínám, že to jsou jediný knížky, který jsi kdy četla," škádlila ji Sally. "Takže Spencer je tvoje Lily?"

"Jo, a obě víme, jak ten příběh končí."

"Zabije vás nějakej bláznivej psychopat, zatímco váš syn přežije a stane se z něj neslavnější čadoděj všech dob?"

Ashley obrátila oči v sloup. "Ne, končí to tak, že se vezmou."

"Ty jsi fakt šílená, víš to?"

"Já vím a proto mě všichni milujou."

Spencer měla jeden z pověstných dnů blbců. Její den byl tak blbý, že byla připravená utrhnout se na kohokoli, kdo by se jí při chůzi po školní chodbě připletl do cesty.

Nezazvonil jí budík a nikdo se neobtěžoval ji vzbudit. Pak Glen usoudil, že je dobrý nápad odjet do školy bez ní. Spencer musela požádat o odvoz matku, která měla také pěkné zpoždění, a ta ji vysadila dva bloky od školy. Musela běžet, aby nepřišla pozdě, ale školní zvonek byl rychlejší. Spencer se omluvila, ale její lhostejnou učitelku to vůbec nezajímalo a nechala ji po škole.

Nepomohlo ani to, že Spencer měla po škole povinné zasedání školní rady, na které nemohla jít, protože musela být po škole. Aby to bylo ještě horší, Spencer dostala zpátky svůj test z matiky s velkou červenou známkou 3- a na přední straně bylo napsáno "Stav se za mnou po hodině." Učitel se na ni zklamaně podíval a řekl jí, že od ní očekával lepší výsledek.

Spencer se cítila úplně pod psa a navíc si během polední přestávky vzpomněla, že neměla čas zabalit si doma oběd a nemá ani peníze, aby se něco koupila. Ne, že by si Spencer chtěla někdy koupit jídlo ze školní jídelny, ale umírala hlady. Položila si hlavu na stůl a chtělo se jí křičet nebo brečet.

"Blbej den?" zeptal se Casey, když si přisedávala ke stolu.

Spencer se ani nenamáhala zvednout hlavu. "To si ani nepřej vědět."

Casey jí pro útěchu poklepala po hlavě. "Chceš půlku mýho oběda?"

"Ano, prosím." Spencer se zvedla a vzala si půlku Caseyina tuňákového sendviče. Sice jí takové věci moc nechutnaly, ale bylo to přece jen jídlo. Byl to světlý bod jejího mizerného dne.

"Dobré poledne, sluníčko."

Spencer cítila, jak se jí začíná v těle vařit krev, když si Ashley Daviesová sedla vedle ní.

"Ashley, teď opravdu není vhodná doba," varovala ji Casey, než mohla vůbec něco říct. Podívala se na Spencer a viděla, že má zaťatou čelist a ruce v pěst.

Ale Ashley se rozhodla to ignorovat. "Poslouchej," řekla s úsměvem, ale než mohla pokračovat, Spencer ji přerušila.

"Ne, ty poslouchej," řekla pevným a vzteklým hlasem. "Přestaň."

Ashley se dál usmívala, nedošlo jí, jak je Spencer rozzuřená. "Ani náhodou, ne, dokud si se mnou nevyjdeš," řekla drze.

"Nikdy si s tebou nevyjdu. Nechápeš to? Nemůžu tě vystát Ashley!" ječela Spencer. Několik lidí otočilo hlavy, aby se podívali, co se děje.

Ashley se rozhlédla okolo a nervózně se zasmála. "No tak, Spencer. Ty to tak nemyslíš."

"Ano, myslím." Spencer se postavila a pronikavě na Ashley shlédla. Skoro mohla cítit, jak jí hlava buší vzteky. "Nemám tě ráda, Ashley. Vlastně tě přímo nesnáším. Nejsi nic než arogantní mrcha a přeju si, abys mi už sakra dala pokoj!" Její hlas se zvyšoval a teď už se každý na nádvoří díval, co se děje.

Ashley se také postavila, vypadala trochu rozpačitě a snažila se uklidnit situaci. "No tak, Spencer, uklidni se. Ty to tak nemyslíš," řekla znovu.

"Neříkej mi, hergot, abych se uklidnila," řekla Spencer prudce. "A přestaň mi říkat, jak se cítím."

Ashley nevěděla, co udělat a nezpůsobit tím ještě větší scénu, tak ji popadla za ruku a snažila se ji odvést někam jinam. "Pojďme někam jinam, dobře?"

Spencer její ruku odstrčila. "Nedotýkej se mě. Proč to nemůžeš nechopit? Nemám tě ráda. NIKDY tě nebudu mít ráda. Neumím si ani představit, že bych byla s někým, kdo se stará jenom sám o sebe, s někým tak sobeckým a bezcitným, jako jsi ty!" Spenceřiny oči se zalily hněvem. "Víš ty co? Nemůžu se na tebe ani podívat." Posbírala si své věci a opustila školní nádvoří. Casey, která tam po celou dobu ohromeně seděla, šla za ní. Ve chvíli, kdy odešly, si začali všichni šeptat a vrhat pohledy na Ashley.

Ashley tam zůstala stát a cítila se, jako kdyby dostala ránu do břicha. Spenceřina slova ji zasáhly jako hromada cihel.

"Ash, jsi v pořádku?" Sallyin hlas prošel Ashley jedním uchem tam a druhým ven.

"Jo," zašeptala a sklopila zrak. "Jsem v pořádku. Páni, to bylo..." Ashley to ani nedokončila a vydala se pryč. Ani nevěděla, co dělá.

"No tak, Ashley, sedni si a promluvíme si o tom" řekla Sally, když ji dohonila.

"Promluvíme o čem? O tom, že si Spencer myslí, že jsem bezcitná mrcha?" Ashley se nepobaveně zasmála. "Ne, díky." Pokračovala v chůzi a nohy jí dovedly k jejímu zaparkovanému autu. Ashley nastoupila a dala klíčky do zapalování. Ani si neuvědomila, že Sally si sedla na místo spolujezdce. "Ash, jsi v pořádku?"

Ashley se otočila na Sally a lehce se usmála. "Jsem v pořádku. Holka, kterou mám moc ráda, si myslí, že jsem nejhorší člověk na světě. Může to být snad lepší?" Nastartovala auto a vyrazila pryč, zatímco se jí v hlavě stále ozývala Spenceřina slova.

4

Spencer byla ráda, že už je po tak hrozném školním dnu doma. Po její menší konfrontaci s Ashley při obědě se to už nezhoršilo, jak se obávala. Ačkoli se na ni několik neznámých dívek mračilo a přísahala by, že na ni jedna z nich zasyčela, když stála u prodejního automatu.

Spencer sebou hodila na postel a zakryla si oči. Hlava jí bušila a zoufale potřebovala aspirin. Uvítala nabídku Casey, že ji odveze domů, protože Glena by asi zabila, jelikož na něj byla stále naštvaná, že ráno odjel bez ní. Tvrdil jí, že si myslel, že je na odvozu domluvená s Casey.

Jediné nevýhoda toho, že se nechala odvést Casey, byl nevyhnutelný rozhovor, kterého se už od oběda obávala. Alespoň, že Casey neřekla nic během jízdy, ale teď byla ve Spenceřině kuchyni a připravovala jim něco k jídlu.

Spencer si povzdechla a promnula si spánky. Přála si, aby tenhle den už skončil a ona mohla jít spát.

"Mám pizzu a sodovku," oznámila Casey, když vešla do pokoje. Nesla v ruce talíř s teplou pizzou a dvě sklenky.

Spencer se usmála a s vděkem si od ní vzala talíř s pizzou. Několik minut jedly v tichosti, až nakonec Casey promluvila.

"Tak, ehm, chceš si promluvit o tom, co se stalo?" zkusila se zeptat.

Spencer dojedla svůj kousek pizzy a podívala se na ni. "Možná jsem to trochu přehnala," přiznala.

"Byla jsi trochu krutá, Spencer."

"Já vím!" vykřikla na Casey. "Prostě, bože, dnešek byl na prd a ona byla poslední kapka. Nechce mě nechat bejt."

Casey se kousla do rtu a nebyla si jistá, jak pokračovat. "Dobře, Spencer, já vím, že je Ashley někdy k zbláznění, ale je neškodná."

"Ty ji bráníš?" zeptala se Spencer naštvaně.

"Ne! Bože, Spencer. Podívej, já vím, že ti dělá ze života peklo, ale některý věci, který jsi řekla, byly přehnaný, a já vím, že jsi ta slova řekla jenom proto, že jsi byla naštvaná, ale pořád jsi je řekla."

Spencer vydala zvuk, který byl něco mezi povzdechem a zabručením. "Tak co chceš, abych udělala? Abych se omluvila? I tak Ashley musela slyšet ty věci, který jsem myslela vážně."

"Jo, myslím, že je slyšela zcela zřetelně."

Spencer cítila, jak ji začíná bolet hlava ještě víc. ''Podívej, já vím, že jsem to přehnala, ale nemůžu se jí omluvit."

"Proč ne?"

"Protože," Spencer se pozastavila a hledala správná slova, aby nevyzněla jak mrcha. "Nechci jí dát naději."

Casey se na ni podívala. "Opravdu ji nenávidíš?"

Spencer sklopila oči. "Ne. Prostě to jenom není člověk, se kterým si sebe dokážu představit."

"Spencer, ale vždyť ji ani neznáš."

"Vím, co vidím," řekla Spencer a znovu vzhlédla. "A nechci být toho součástí."

Nastalo pár minut ticha, kdy obě přemýšlely. "Měla jsi ji někdy ráda?" zeptala se Casey.

"Jednou," konstatovala Spencer a Casey se zatvářila šokovaně.

"Kdy?"

"Ke konci prváku. Ashley se mnou začala flirtovat a já hrála nedostupnou. Opravdu jsem si myslela, že mě má ráda."

"Co se stalo?"

Spencer se ušklíbla. "Dozvěděla jsem se o její reputaci. A věděla jsem, že bych pro ni byla jenom další trofej."

"To je mi líto, Spencer. Proč jsi mi o tom nikdy neřekla?"

Spencer pokrčila rameny. "Nebyl k tomu důvod," konstatovala prostě. "Poslouchej, opravdu mě strašně bolí hlava, ne, že bych tě vyhazovala, ale..."

"Víc neříkej. Uvidíme se zítra." Casey ji přátelsky objala. "Možná ta celá šaráda už skončila."

Spencer se slabě usmála. "Možná."

"Proč ji máš tak ráda?"

"Cože?" Ashley vzhlédla od svého nedojedeného burgeru a podívala se zmateně na Sally. Vzhledem k tomu, že Ashley neměla oběd, Sally ji donutila jít po škole do restaurace jejího strýce.

"Spencer," zdůraznila Sally. "Proč ji máš tak moc ráda? Ze všech těch holek, se kterýma jsi chodila, proč je Spencer ta speciální?"

Ashley se stále dívala na svůj burger a odlamovala kousky ze žemle. "Nikdy jsem se Spencer nechodila."

"Ashley." Sally jí věnovala pohled "nedělej ze mě blbce".

"Viděla jsi všechy ty holky, se kterýma jsem chodila?" začala Ashley.

"Ehm, jo."

"No, Spencer není jako ony."

Sally přikývla. "Takže Spencer je jiná? Ale, Ashley, vždyť jí vůbec neznáš."

Ashley se usmála, zatímco přejížděla rukou po vzorku na stole. "Vím, že je chytrá a zabavná. Vím, že se nebojí říkat, co si myslí. Vím, že stojí nohama pevně na zemi." Povzdechla si a strčila si do pusy hranolek. "A vím, že bych se do ní mohla zamilovat."

"Ash, jestli ji máš opravdu ráda, tak proč jí to všecko děláš? Všechny ty hry, které s ní hraješ?"

"Já nevím!" Ashley odstrčila svůj talíř. "Prostě nevím, jak se mám chovat. Jsem arogantní mrcha."

"Nejsi arogantní mrcha," řekla Sally vážně. "Jsi příliš sebevědomá a flirtující. A někdy možná působíš trošku drsně.''

Ashley se uštěpačně zasmála.

"Ale proč s tím vším teda neskončíš? Musela jsi přece vědět, že se to Spencer nelíbí."

"Věděla jsem, že si myslí, že jsem otravná, ale taky jsem si myslela, že to je taková malá hra, kterou mezi sebou hrajeme. Ve skutečnosti jsem si nikdy nemyslela, že mě doopravdy nenávidí." Ashley se zamračila nad tím, jak to znělo. "Ale hádám, že teď už je s tím vším konec. Nechám ji na pokoji. Opravdu nechci, aby mě nenáviděla ještě víc."

"Takže už žádný hry?"

"Už nic. Nechám ji na pokoji." Ashley se opřela v židli a kousla si do burgeru.

Sally se na ni jen znepokojeně podívala.

Následující den ve škole se Spencer cítila jako pod světly reflektorů. Zdálo se, že na ni všichni zírají a šeptají si, když jde kolem. Ty holky, které se na ní mračily, to dělaly i teď, ale navíc k tomu přidaly i osobní kontakt. Když Spencer vyšla ze záchodků, jedna z holek do ní vrazila. A když otvírala svou skříňku, jiná holka do ní 'náhodně' praštila a zase ji zavřela.

"Myslím si, že jsem naštvala pár lidí," řekla Spencer, když si sedala vedle Casey v hodině angličtiny.

"O čem to mluvíš?"

"Jako by na mě útočily nebo tak něco." Spencer se rozhlédla kolem, jestli ji někdo další nesleduje.

Casey se zasmála. "Kdo?"

"Ty holky! Jako tahle." Spencer diskrétně ukázala na holku vepředu. Byla to ta, která jí zavřela skříňku.

"Aha, to dá smysl," řekla Casey, když si uvědomila, kdo ta holka je.

Spencer se na ni překvapeně podívala. "Jakto?"

"To je Laura Kennsleyová. Chodila s Ashley," vysvětlila Casey.

Spencer došlo, která bije. "Super, jdou po mně Ashleyiny fanynky."

"Když už o ní mluvíme, viděla jsi ji dneska?"

"Překvapivě ne. Vůbec jsem ji neviděla."

"Myslíš, že už to konečně vzdala?"

Spencer s předstíraným nezájmem pokrčila rameny a otevřela si učebnici. "Možná."

Ashley dodržela slovo a nechala už Spencer na pokoji. Viděla ji jen krátce před první hodinou a pak rychle odešla do své třídy. Spenceřina skříňka byla hned vedle třídy, kdy měla první hodinu, proto se vstupem do třídy čekala, než Spencer odejde. Samozřejmě, že přišla opět pozdě a musela za trest zůstat znovu po škole.

Sally jí řekla, že je to směšné, aby si hledala jiné cesty do tříd, jen aby se vyhnula Spencer.

"Jenom chci, aby se trochu uklidnila, než mě začne míjet na chodbách," vysvětlila Ashley. "Opravdu ji nechci ještě víc naštvat."

"Takže ty radši budeš chodit pozdě do hodin a zůstávat za trest po škole?"

"Jo."

Sally jen zavrtěla hlavou. "Mimochodem, nechceš jít se mnou v sobotu nakupovat? Nutně potřebuju nový oblečení."

Ashley se zasmála. "Ty vždycky potřebuješ nový oblečení. Ale omlouvám se, nemůžu. V sobotu jdu do Pinehurts."

"Sakra, no a nechceš jít pozdějc ven? Mohly bychom se jít podívat na nějakej film?"

V tom Ashley ožila. "Ó, mohly bychom jit na-"

"Ne! Nepůjdeme na novýho Harryho Pottera," upozornila Sally.

Ashley ohrnula rty. "Nemám tě ráda."

"Vážně, Ashley, jsi ten největší mimoň, jakýho znám."

"Pššt! Neříkej to tak nahlas." Ashley se rozhlédla okolo v obavách, jestli je někdo nezaslechl.

Sally jen znovu zavrtěla hlavou. Zrovna byly na cestě na parkoviště, aby si zajely na oběd, když vtom Sally doslova vběhla do cesty Casey. Knihy se jí rozlétly všude kolem a Casey spadla na zem.

"Ach bože, moc se omlouvám!" řekla Sally zahanbeně a začala Casey pomáhat. Ashley se chtěla začít smát, ale zarazila se, když spatřila Spencer. Chtěla se vyhnout jejímu upřenému pohledu, tak se sehnula, aby pomohla Sally posbírat knihy, zatímco Spencer pomáhala své nejlepší kamarádce vstát.

"Ne, to je v pohodě," řekla rudá Casey, když ji Sally zvedla a stále ji držela ruku. "Nedávala jsem pozor."

Byla to docela nešikovná situace, jak tam všechy čtyři stály. Sally a Casey si okolní napětí neuvědomovaly. Byly příliš zaneprázdněné vzájemnými zasněnými pohledy.

Spencer riskla letmý pohled na Ashley, ta se ale dívala kamkoli jinam než Spencer do tváře. Po několika sekundách ticha, Ashley nakonec rýpla Sally do zad.

"Pojď, Sal, musíme jít na oběd."

"Och. Jo, promiň." Sally pustila Caseyinu ruku. "Uvidíme se pozdějc," řekla ji s trhlým úsměvem na tváři a vydala se směrem k parkovišti.

Ashley ji následovala, ale měla náhlé nutkání otočit se zpátky. Když to udělala, její oči se na sekundu setkaly se Spenceřinými, pak Spencer odvrátila zrak.

Spencer se chystala zapnout televizi, když vešla její matka a věnovala jí známý pohled. Byl to pohled, který říkal: "Potřebuji od tebe laskavost."

"Potřebuji od tebe laskavost," řekla Paula a potvrdila tak Spenceřin odhad.

"Záleží na tom jakou, mami."

"No, v nemocnici máme málo dobrovolníků, kteří by vypomáhali v pečovatelském domě, a napadlo mě, jestli bys o to neměla zájem. Bylo by to jen na pár hodin."

Spencer o tom chvíli uvažovala. Neměla nic konkrétního na práci a bylo by to pro dobrou věc. Ráda trávila čas se staršími lidmi, protože věděla, jak osamělí mohou být. Spencer si ani neuměla představit, jaké to musí být žít v pečovatelském domě.

"Jistě, mami, budu tam. V kolik?"

"V poledne." Paula se vděčně usmála a políbila svou dceru na čelo. "Proto tě mám nejraději."

"Já to slyšel!" ozval se z kuchyně Glen.

Spencer zavrtěla hlavou a zapnula televizi.

Ve tři čtvrtě na dvanáct Spencer požádala Glena, aby ji zavezl do pečovatelského domu. Vešla do budovy a s nepatrným zamračením se rozhlédla kolem. I když to byl jeden z nejhezčích domovů ve městě, stále ji deprimovalo vidět všechny ty lidi. Věděla, že některé z nich sem umístili vlastní rodinní příslušníci, protože se o ně už nechtěli starat. Spencer se zařekla, že pokud by ji některé z jejích budoucích dětí chtělo umístit do domova, vyškrtne ho z poslední vůle.

"Zdravím, jsem jeden z dnešních dobrovolníků," řekla Spencer recepční.

"Jméno?"

"Spencer Carlinová."

"Ach ano, dcera doktorky Carlinové," usmála se na ni. "Počkejte tady a já se půjdu podívat, jestli je pan Hawthorne vzhůru, abyste ho mohla navštívit."

Spencer přikývla a čekala, až se vrátí. Několik pacientů sledovalo v televizi, která byla umístěná na zdi, Kolo štěstí. A jiní hráli mahjong.

Spenceřiny oči se rozšířily v překvapení a otrávení, když spatřila důvěrně známou osobu, jež právě vcházela do dveří s pouzdrem na kytaru.

"Neuvěřitelné," řekla Spencer, když se přiblížila k Ashley.

Ashley se na ni překvapeně podívala. "Spencer, co tady..."

"Myslela jsem si, že už ti to došlo, ale ty mě teď pronásleduješ i mimo školu?" řekla Spencer naštvaně. "To jsi mi přišla zahrát serenádu před všema těma lidma?" ukázala na pouzdro.

Ashley vypadala zmateně a nevěděla co říct. Poslední osoba, kterou by tady čekala, byla Spencer Carlinová. Chtěla akorát otevřít pusu a něco říct, když vtom někdo zavolal její jméno.

"Ashley!"

Obě dvě dívky se otočily a uviděly starou paní přijíždějící na vozíčku a natahující ruce k Ashley.

Ashley se usmála a přistoupila k té ženě. Odložila si pouzdro na kytaru, ohnula se a objala ji. "Ahoj, babi." Sestřička, která tlačila invalidní vozík, se zdvořile usmála a potom odešla.

"Co tady děláš? Myslela jsem, že přijdeš až příští víkend," řekla její babička, když se odtáhly.

"No, chtěla jsem tě překvapit."

Její babička se na ni široce usmála. "Jsou tu i tvá sestra a máma?"

"Ne, Kyla měla něco na práci a máma je pryč z města. Ale jakmile se vrátí, zase přijdeme."

Spencer tam stála, sledovala tu scénu a cítila se za to své obvinění velmi provinile. Chystala se odejít, když se na ni Ashleyina babička otočila.

"A to jde kdo, Ashley?" zeptala se ji s jiskrou v očích. "To je tvoje přítelkyně?"

Poprvé za dobu, co ji Spencer znala, Ashley zrudla.

"Ehm, ne, to je, ehm," koktala Ashley a odmítala se na Spencer podívat. "To je někdo, s kým chodím do školy," řekla nakonec.

Spencer se ostýchavě usmála a zamávala. "Zdravím."

"Já jsem Ashlan Daviesová," řekla Ashleyina babička a podala jí ruku.

Spencer si s ní zdvořile potřásla rukou. "Spencer Carlinová."

Něco podle všeho docvaklo Ashlan v hlavě, když se Spencer představila. "Spencer?" obrátila se na Ashley. "Je to ta samá Spencer, o které mi vždycky vyprávíš, drahá?"

A Ashley podruhé znovu zčervenala. Spencer na Ashley rovněž hleděla.

"Měla si pravdu, Ashley. Opravdu má krásné modré oči."

Ashley zrudla ještě víc. "Fajn, babi, co kdybych tě vzala ven na dvůr. Je krásný den." Zvedla pouzdro na kytaru a začala tlačit invalidní vozík ke dveřím, které vedly na dvůr.

"Moc ráda jsem tě poznala, drahá," řekla Ashlan, když míjela Spencer.

"Já také," řekla Spencer, která stále zírala na Ashley a cítila se velmi zmateně.

5

Pan Hawthorn byl velice příjemný starý pán, válečný veterán. Se Spencer strávil většinu času vyprávěním o jeho hrdinských činech za války. Spencer mu vnímavě naslouchala a vyptávala se ho na podrobnosti. Pan Hawthorn potom začal mluvit o své nebožce Camille a o tom, jak si ji získal. Konverzace se najednou stočila k milostnému životu Spencer, když si jí zeptal, jestli má přítele.

Spencer rychle změnila téma a zeptala se pana Hawthorna, jestli by si nechtěl zahrát karty.

"Prosím tě, otevřela bys okno, drahoušku?" požádal pan Hawthorn, zatímco se snažil rozepnout knoflíky na své pletené vestě. "Technicky vzato ho nemám dovolené otvírat, jelikož si sestřičky myslí, že bych z něj vypadl nebo něco podobného," zahořkle se na ni usmál.

Spencer mu ráda prokázala laskavost a otevřela okno. Místnost náhle rozezněly zvuky hry na kytaru. Spencer se podívala ven a uviděla Ashley, jak hraje pro svou babičku. Vypadalo to, že i zpívá, ale Spencer ji z té dálky neslyšela.

"Co to je za zvuk?" zeptal se pan Hawrton, když se postavil ke Spencer k oknu.

"Někdo hraje venku na kytaru."

"Aha, to musí být Ashlanina vnučka. Velmi milé děvče." Pan Hawthorton se chvíli díval ven a poté se vrátil zpátky ke stolu, kde měl karty.

Spencer byla fascinována tím, jak Ashley hrála. Byla velmi dobrá a vypadalo to, že si ten provizorní koncert užívají i ostatní pacienti.

"Haló, Spencer, hrajeme?" zamával na ni pan Hawthorn.

Spencer se odtrhla od okna a také se posadila ke stolu. "Navštěvuje Ashley svou babičku často?" zeptala se z ničeho nic.

"Několikrát do měsíce, velmi zábavné děvče. Někdy se mnou hraje šachy." Pan Hawthorn se podíval na své karty a zamračil se.

Spencer si nedokázala představit, že by Ashley trávila víkendy hraním šachů s důchodci. Zdálo se to téměř nemožné, ale tenhle milý starý pán to potvrdil. Spencer měla pocit, jako kdyby se ocitla v alternativním vesmíru.

Ashley dohrála poslední akordy své písně a Ashlan (a také pár dalších) jí nadšeně zatleskali.

"To bylo nádherné, zlatíčko. Hraješ jako tvůj otec."

Tomu se Ashley smutně usmála. "Chybí mi."

"Také mi chybí. Jsi celá po něm." Věnovala jí slzavý úsměv a pak Ashley odložila kytaru. "Jak to, že jsi mi ještě nic neřekla?"

Ashley se na ni zmateně podívala. "A o čem?"

"O Spencer," zeptala se se širokým úsměvem její babička. "Obvykle je to první věc, o které mluvíš. ‘Spencer dostala jako jediná jedničku. Spencer přede všemi poslala čutálistu do háje. Spencer měla na sobě krásné fialové triko.’" Ashlan se zarazila, když uviděla Ashley úplně zčervenat.

"No, tohle pololetí spolu nemáme žádnou hodinu, takže ji vidím jenom málokdy," napůl lhala.

Ashlan na ni zírala tak, jako by se jí snažila číst myšlenky. "Co se stalo?"

Ashley se kousla do rtu. "Nemá mě moc ráda."

"Nesmysl. Jsi Daviesová, jak by mohla odolávat našemu kouzlu?"

Ashley se zasmála. "Je proti němu úplně imunní, babi." Ashlan to nepřesvědčilo. Věděla, že se za tím skrývá víc, ale nechala to být.

"Omlouvám se, dámy, ale návštěvní hodiny právě skončily," oznámila sestřička.

Ashlan se smutně usmála, zatímco se Ashley zvedla a začala si balit kytaru. "Brzy se zase uvidíme." Sklonila se, aby ji vřele objala a políbila na tvář.

"Buď sama sebou, Ashley," řekla Ashlan, než ji sestřička začala odvážet pryč.

Ashley byla sotva pryč ze dveří, když jí zazvonil mobil. Když spatřila, kdo volá, obrátila oči v sloup a otevřela telefon.

"Ježíš, Sally, zrovna odcházím. Ten film začíná až za dvě hodiny. Můžu nejdřív zajet domů a převlíct se?"

"Ne, já nevolám kvůli tomu," ozvala se rychle Sally.

"Tak proč teda?"

"Ehm, pozvala jsem někoho, aby šel s náma."

Ashley se zastavila a usmála se. "Opravdu?" škádlila. "Kdo by to tak mohl být?" Moc dobře věděla, že je to Casey.

"Nevadí ti to? Prostě to ze mě vypadlo. Dělaly jsme spolu úkol do chemie a najednou jsem to řekla." Sally zněla tak nervózně, že ji Ashley musela přerušit.

"Ano, je to v pořádku. Nevadí mi být na vašem rande třetí kolo u vozu."

"Ash."

"Dělám si legraci. Bez obav, nejspíš se zabavím balením uvaděčky," žertovala.

"Mám tě ráda. Uvidíme se brzy, ahoj."

"Ahoj." Ashley se zavrtěním hlavou zavěsila.

"Casey jde ven s tebou a Sally?"

Ashley se lekla tak, že vyskočila asi metr a půl vysoko. Pak se s rukou na srdci otočila. Spencer seděla na lavičce před budovou. Neviděla ji, protože telefonovala.

Spencer si nemohla pomoct, ale musela se Ashleyině reakci trochu usmát.

"Můj ty bože. Vyděsila jsi mě." Ashley cítila, jak jí pod rukou buší srdce. "Ehm, jo, Casey jde s náma do kina, jak to víš?" zeptala se jí zvědavě.

"Casey mi to právě napsala," řekla Spencer a mávla svým telefonem. "Velkýma písmenama."

Obě se tomu zasmály. "Jo, je na čase, aby to ty dvě daly dohromady."

"Jo, já vím," souhlasila Spencer. Znovu se zasmály, než si uvědomily, že jedna ke druhé mluví. Rozhostilo se kolem nich napjaté ticho. Ashley si odkašlala, něco zamumlala a vydala se k parkovišti.

"Ashley, počkej."

Ashley se otočila a v obličeji se jí zračila zvědavost. Spencer vstala a přistoupila k ní, takže stály tváří v tvář.

"Omlouvám se za to předtím. Že jsem tě obvinila z toho, že mě zase pronásleduješ," řekla Spencer zahanbeně.

Ale Ashley se na ni lehce usmála. "To je v pořádku, nejspíš bych si myslela to samý."

To napjaté ticho se znovu vrátilo a Spencer šoupala botou po chodníku. "Takže ty hraješ na kytaru?" zeptala se.

"Jo, ale je to spíš koníček." Ashley si upravila pouzdro s kytarou, které měla na rameni.

"Znělo to moc dobře."

Ashleyiny oči se rozzářily. "Tys mě slyšela?"

Spencer sklopila zrak, byla z toho přiznání trochu v rozpacích. Neměla ponětí, proč to všechno říká. "Jo, byla jsem u pana Hawthorna a otevřela jsem okno."

"Opravdu? Pana Hawthorna mám ráda. Je moc milý."

"Jo, řekl mi, že sem chodíš několikrát do měsíce." Spencer chtěla držet pusu zavřenou, ale zdálo se, že má její pusa dneska svůj vlastní rozum.

Ashley sklopila zrak na zem. "Chodím sem navštívit babičku. Nechodí ji navštěvovat moc lidí, většinou jenom já, moje sestra a máma."

Spencer slyšela smutný tón v jejím hlase a soucitně na ni pohlédla. "To musí být těžké. Zdáte se být hodně blízké."

"To jsme." Ashley se usmála. "Přála bych si, aby mohla bydlet s náma, ale technicky vzato nemáme nad její situací zákonnou kontrolu." Ashley neměla ponětí, proč se s tím vším Spencer svěřuje, ale povídalo se jí s ním moc dobře, přestože spolu ještě nikdy nevedly skutečný rozhovor.

"Proč ne?"

"Kvůli mýmu drahýmu strýci a tetě," řekla Ashley hořce. "Když můj táta zemřel, rozhodli se dát babičku do pečovatelskýho domu, aby se o ni nemuseli starat. Máma se snažila dosáhnout toho, aby bydlela s náma, ale není zákonný zástupce, takže s tím nemůže nic dělat."

"To je mi líto," řekla Spencer soucitně a měla náhlé nutkání se Ashley dotknou nebo něco takového, ale rychle tu myšlenku vyhnala z hlavy.

Ashley cítila, že se zase rozhosťuje to napjatá ticho. "Ehm, no, tak se zatím měj." Otočila se a vydala se na odchod, když vtom Spencer znovu promluvila.

"Tvoje babička říkala, že jí o mě vypravíš," vyhrkla a Ashley se kvůli tomu znovu otočila. Tváře jí zčervenaly. "Proč?"

Ashley se kousla do rtu. "Říkám babičce o všem důležitým, co se děje v mým životě."

Spencer na ni zmateně pohlédla. To nebyla odpověď na její otázku.

"Řekla jsem jí, že tě mám ráda." A s tím se otočila a konečně se vydala na parkoviště.

Zmatená Spencer tam zůstala stát, až ji z myšlenek vytrhl vibrující telefon. Otevřela ho a uviděla, že dostala textovku od Casey.

Prosím, pojď dnes taky. Jsem strašně nervózní.

Casey jí neřekla, že tam bude i Ashley (v naději, že řekne ano), ale Spencer samozřejmě už věděla, že tam bude. Odepsala jí.

Dobře. Budu tam.

Panebože, děkuju! Mám tě ráda.

Spencer zaklapla telefon a povzdechla si. Dnešek bude ještě zajímavý.

6

Spencer přijela ke Casey o půl hodiny dřív, než měly vyrazit. A vůbec ji nepřekvapilo, že když vešla do Caseyina pokoje, tak to vypadalo, jako by se jím prohnalo tornádo. Napůl oblečená Casey běhala zběsile po pokoji a rozhazovala kolem sebe oblečení.

"Vůbec nevím, co si mám vzít na sebe!" Casey ukázala Spencer dvě různá trička. "Který vypadá líp?"

Spencer se snažila potlačit smích nad Caseyiným chováním. Ukázala na triko, které Casey držela v pravé ruce. "Musíš se uklidnit, Casey."

"Nevím jak!" Oblékla si triko a podívala se na sebe do zrcadla. "Panebože, vypadám jak debil." Chtěla si ho zase sundat, ale Spencer ji zastavila.

"Casey, dýchej, vypadáš dobře. Musíme si pospíšit, nebo přijdeme pozdě."

Casey se snažila zhluboka dýchat a uklidnit se. Po chvíli se jí to podařilo. "Jakej jsi měla den?" zeptala se, zatímco si kontrolovala kabelku, jestli má všechno.

"Zajímavej," řekla Spencer vyhýbavě. Nechtěla ještě Casey nic říkat. Věděla, že je Casey taky nervózní a rozrušená a nechtěla na ni ještě házet vlastní drama. "Jsi připravená?"

Casey se kousla do rtu a naposledy se podívala do zrcadla. "Pojďme."

Teprve když přijely ke kinu a Casey před ním uviděla čekat Sally a Ashley, vzpomněla si, že neřekla Spencer o Ashley. "Bože můj, Spencer, úplně jsem ti zapomněla říct, že Ashley jde taky." Podívala se na ni s provinilým výrazem.

Ale Spencer se na ni mírně usmála. "Casey, už jsem to věděla. Nedělej si starosti. Jen věnuj pozornost svojí dívce." Vystoupila z auta a vydala se směrem ke kinu.

Zmatená, ale příliš nervózní na to, aby se nad tím zamyslela, ji Casey následovala.

Ashleyiny oči se rozšířily překvapením, když uviděla jít Spencer vedle Casey. "Sally, ty jsi věděla, že přijde?"

Sally vypadala rovněž překvapeně. "Ne, nevěděla. Budeš v pořádku?"

Ale Ashley neměla čas odpovědět, Spencer a Casey právě došly k nim. "Ahoj," řekla Casey ostýchavě. "Doufám, že nevadí, že jsem přivedla Spencer."

Sally se usmála. "Jasně, že ne."

Spencer stála v pozadí a hleděla na Ashley. Kdyby nevěděla své, řekla by, že Ashley vypadá poměrně nervózně. Všechny se postavily do fronty na lístky, Casey a Sally byly vepředu.

Ashley tam jen stála, hleděla před sebe a čekala, až na ni přijde řada. Neměla ponětí co dělat. I když žertovala o tom, že bude na rande Casey a Sally třetí kolo u vozu, nevadilo by jí sedět za nimi v kině a házet jich na hlavy popcorn. Ale teď, když tam byla i Spencer, čekalo se od ní, že se s ní bude bavit, zatímco budou Casey a Sally dělat bůh ví co? Kdyby se Ashley tolik nebála, že Spencer ještě víc naštve, došlo by jí, že to vypadá skoro jako dvojité rande.

Byla vytržena ze svých myšlenek, když zaslechla debatu Casey a Sally, která se před ní strhla ohledně toho, kdo zaplatí lístky. Obě trvaly na tom, že jedna druhé lístek zaplatí, a pokoušely trpělivost prodavače. Ashley obrátila oči v sloup, postavila se mezi ně a položila před něj dvacet dolarů.

"Čtyřikrát Harry Potter, prosím." Sally jí věnovala vražedný pohled, ale ona se na ni jen uculila. Prodavač jí předal lístky. "Co je?" zeptala se nevinně Sally a dala jí dva lístky. "Stejně nebudete sledovat film." Mrkla na ni a pak se vrátila na své místo.

Ashley začala být náhle nervózní, když si uvědomila, že stále drží Spenceřin lístek. Podívala se na Spencer a byla překvapená, že na její tváři vidí úsměv.

"Harry Potter?" řekla pobaveně Spencer.

Ashley zčervenala a podala jí lístek. "Hm, byl to prostě první film, kterej mě napadnul. A kromě toho zdržovaly frontu."

"Aha," řekla Spencer nepřesvědčeně, zatímco šly všechny čtyři směrem k občerstvení.

Ashley koupila velkou krabici popcornu a velké pití. Vešly do tmavého sálu a zamračily se, když spatřily, že už je skoro celý obsazený.

"Nevidím žádný čtyři volný místa vedle sebe," řekla Casey mapující místnost. "Ale dvě jsou vzadu a dvě támhle."

Sally bez rozmyšlení zatáhla Casey směrem k volným místům vzadu a nechala tam Spencer a Ashley samotné. Ashley pouze stačila spatřit široký úsměv na Sallyině tváři, když si s Casey sedaly.

"Mrcha," zamumlala.

"Cože?"

Ashley téměř zapomněla, že Spencer stojí vedle ní. "Ehm, jestli si chceš najít nějaký jiný místo-" Ale předtím, než to mohla dokončit, Spencer už vyrazila k těm dvěma místům, na které předtím Casey ukázala. Ashley si nebyla zcela jistá co dělat, tak zůstala chvíli stát, dokud se na ni Spencer neotočila a nepokynula jí, ať jde za ní. Ashley polkla a vydala se uličkou, při čemž se vyhýbala nohám už usazených návštěvníků, a sedla si vedle Spencer.

Okamžitě položila ruku na opěrátko a totéž udělala i Spencer. Ashley rukou rychle ucukla a sevřela svou krabici popcornu. Položila pití do držátka a upřela zrak před sebe na plátno.

Světla byla ještě zapnutá a lidé si povídali. Ashley jedla svůj popcorn, ale cítila na sobě Spenceřin pohled. Rozechvělo ji to. Otočila hlavu a pohlédla na ni.

"To je ale velká krabice popcornu," poznamenala Spencer.

Ashley znovu zčervenala a chtěla si dát facku. Neměla ponětí, proč je k čertu tak nervózní. Nikdy nebyla s dívkami nervózní. A nikdy nebyla nervózní se Spencer, ale teď měla pocit, jako by měla explodovat. "Ehm, myslela jsem, že budu sedět vedle Sally a ta jí jako prase." Naklonila krabici ke Spencer. "Dáš si?"

Spencer se usmála a vzala si. "Díky." Ashley cítila šimrání v žaludku. Takhle se na ni Spencer ještě nikdy neusmála.

Světla pohasla a publikum se ztišilo. Ukázky byly velmi krátké a pak začal film. Navzdory veškeré své snaze se Ashley prostě musela zavrtět v sedadle vzrušením, čímž si od Spencer vysloužila zahihňání. Děkovala bohu, že je tma a Spencer nevidí, že opět zrudla.

Ashley nebyla zvyklá být v temném kině s dívkou a nemazlit se. Vypadalo to, že kdykoli šla s nějakou holkou do kina, ta holka se na ni vrhla, jakmile pohasla světla. Ne, že by si to mazlení Ashley neužívala, ale občas chtěla doopravdy sledovat film.

Bylo těžké věnovat něčemu pozornost, když vedle ní seděla Spencer. Zdálo se, jako by všechny její smysly byly zbystřené. A už vůbec nepomáhalo, že si Spencer brala popcorn z krabice, kterou měla Ashley na klíně. V jedné chvíli šáhly obě dívky pro popcorn zároveň a jejich ruce se dotkly. Ashley ucukla rukou tak rychle, že se popcorn rozletěl do vzduchu a spadl na diváky okolo nich.

"Omlouvám se," zamumlala Ashley.

Spencer si nemohla pomoct a musela během celého filmu Ashley pozorovat. Nikdy jí neviděla tak neklidnou a nervózní. Bylo to, jako by tu místo Ashley byl někdo jiný. Vypadala a zněla jako ona, ale nechovala se jako Ashley, kterou doposud znala.

Spencer si nebyla jistá, co od toho večere očekávat, ale určitě to nebylo tohle. Očekávala, že se Ashley vrátí ke své běžné rutině, když s ní konečně byla venku.

Když film skončil a světla se znova rozsvítila, obě dívky zůstaly sedět na svých místech a čekaly, až lidé odejdou ze sálu. Otočily se a uviděly své dvě nejlepší kamarádky, které se oddávaly velmi vášnivému líbání. Vypadalo to, že si neuvědomují, že jsou světla už zapnutá a lidé se kolem nich snaží projít.

"No, vypadá to, že nervozitu z prvního rande překonaly," řekla Spencer pobaveně.

Ashley cítila, jak její žaludek udělal kotrmelec. Spencer zněla tak rozkošně, když se smála. Došly ke sedadlům Casey a Sally a vysypaly na ně zbytek popcornu.

"Hej, film už skončil!" křikla Ashley.

Casey a Sally se od sebe odtáhly a zmateně se rozhlédly kolem. Byly totálně červené. "Páni, kdy se to stalo?" hlesla Sally.

Všechny čtyři se odebraly k parkovišti. Bylo ještě poměrně brzy a Ashley poznala, že Sally nechce, aby její rande s Casey už skončilo, proto je všechny pozvala do strýčkovi restaurace na jídlo.

"Tak jak to jde?" zeptala se Ashley, jakmile byly se Sally v jejím autě.

Sally se usmála. "Dobře, ze začátku to bylo trochu nervy drásající, ale jakmile jsme byly v tom kině, řekla jsem si ‘k čertu s tím’ a objala ji."

Ashley se také usmála. "A zbytek filmu jste prolíbaly?"

"Ne, snažily jsme se dívat na film, ale byl nudnej až na půdu, a proto jsme se začaly mazlit."

"Nudnej?" řekla Ashley trochu uraženě. "Harry Potter?"

"To je fuk, zapomeň na film, co ty a Spencer? Jak to šlo?"

Ashley nevěděla jak odpovědět, aniž by zněla jak idiot. "No, vlastně nijak. Stěží jsme prohodily slovo. Měla jsem radši pusu na zámek."

Sally pozvedla obočí. "Ty ses s ní vůbec nesnažila mluvit?"

"No, a o čem bych měla mluvit?"

"No, předtím jsi s tím problém neměla," poznamenala Sally.

"To bylo předtím," řekla věcně Ashley. "Předtím, než mi řekla, že mě nenávidí a že jsem bezcitná mrcha."

"Ash-"

"Podívej, to je dobrý. Je mi fajn, dobře? Pojďme se najíst, jo?"

Sally to téma nechala být, zatímco zastavovaly na parkovišti před restaurací. Šly si sednout sekce, kterou měl Terry rezervovanou pro Ashley a její přátele.

"Nevěděla jsem, že tu restauraci vlastní tvůj strýc, Ashley," řekla Casey, když si sedaly.

Posadila se vedle Spencer, za což byla Ashley vděčná. Neměla ponětí, jestli by dokázala sedět vedle Spencer, aniž by je oddělovalo opěradlo. Ale Spencer si sedla přímo naproti ní. Ashley se modlila, aby se její noha náhodně neotřela o její. Poslední věc, kterou by chtěla, by bylo, aby si Spencer myslela, že s ní flirtuje.

"Jo, dává slevu studentům z King High, co sem chodí na oběd," řekla Ashley.

Terry přišel k jejich stolu a usmál se. "Dámy," přivítal je.

"Ahoj, strýčku Terry," řekla Ashley a také se usmála.

"Dvojité rande?" zeptal se s mrknutím.

"Cože? Ne, ne. Jenom tyhle dvě," zaskřehotala Ashley a ukázala na Casey a Sally. Vyhnula se Spenceřiným očím, zatímco opět zčervenala.

"Aha, chápu," řekl nepřesvědčeně. "Co vám můžu donést?"

Všechny si objednaly jídlo a začaly se bavit o filmu. Casey a Sally od konverzace brzo upustily, protože od půlky filmu byly myšlenkami úplně jinde. Ashley si neustále stěžovala, že tenhle díl byl ze všech nejslabší. Vypíchla konkrétní věci a zdálo se, že jediný člověk, který ji opravdu poslouchá, je Spencer. Přidala k tomu vlastní pohled na film a v mnoha bodech s ní souhlasila. Casey a Sally pouze přikyvovaly, protože vůbec netušily, o čem je řeč.

Když si Ashley všimla, že jediný, kdo ji poslouchá, je Spencer, odmlčela se a znovu zrudla.

"No, prostě se mi moc nelíbil," zakončila Ashley a napila se.

Sally se zasmála. "Musíte Ashley omluvit. Ona je do Harry Pottera blázen."

"To ti pěkně děkuju," řekla Ashley a očima svou nejlepší kamarádku propichovala.

"No, Spencer je taky blázen do Harry Pottera, pokud sis nevšimla," řekla Casey a Spencer ji také probodla pohledem. "Co je? S Ashley jste ho tu hodnou chvíli probíraly."

Teď to byla Spencer, kdo zrudl. Ashley měla náhlé nutkání ji obejmout nebo něco takového. Protože když se červenala, vypadala strašně roztomile.

Když všechny dojedly, Sally navrhla, aby šly do parku, který byl kousek od restaurace.

"Bude zavřenej," poznamenala Ashley.

"A to nás snad někdy zastavilo?" řekla jí Sally, zatímco s Casey vyrazily směrem k parku.

Spencer a Ashley se vlekly za nimi a následovaly své energické kamarádky, které se držely za ruce.

Když přišly do parku, Casey a Sally šly na hřiště a vlezly si do plastikového tunelu. Jenom Bůh ví, co tam ty dvě šly dělat.

Ashley zůstala znovu sama se Spencer. Stály uprostřed parku a dívaly se okolo. Už byla tma a nebe bylo čisté, takže hvězdy jasně zářily.

"Chceš si sednout na houpačky?" řekla Spencer a naklonila hlavu.

"Jasně." Sedly si na houpačky a začaly se lehce houpat. Nemluvily, jen poslouchaly zvuky kolem nich. Cvrčci cvrkali a taky příležitostně slyšely z tunelu hihňání Casey a Sally.

"Nemyslela jsem to tak, když jsem říkala, že tě nenávidím," vyhrkla náhle Spencer.

Ashley se na Spencer rychle otočila a upřela na ni zrak. I přes tu tmu viděla, jak úžasně modré oči má. "Ehm."

"Prostě jsem jenom měla blbej den a ty jsi byla..."

"K smrti otravná?"

Spencer se zasmála. "Jo, tak."

"Omlouvám se." Ashley sklopila zrak.

"Opravdu mě máš ráda?" zeptala se Spencer jemně.

Ashley vzhlédla. "Ano, mám. Opravdu tě mám ráda."

"Tak proč ses kolem mě pořád chovala tak nemožně?" řekla Spencer poněkud naštvaně. "Musela jsi přece poznat, že mě to vytáčí."

"Upřímně, nemyslela jsem si, že ti to doopravdy vadí," řekla Ashley popravdě.

"Cože? Ty sis nemyslela, že mi to vadí?" řekla Spencer nedůvěřivě s vykulenýma očima. "Po třech letech, co jsem ti říkala, abys mi dala pokoj, a ignorovala tě, sis nemyslela, že mi to vadí?"

Ashley zařadila zpátečku. "Dobře, věděla jsem, že tě to štve, ale měla jsem za to, že, no, že hluboko uvnitř mě máš taky ráda a že je to taková hra, kterou mezi sebou hrajeme." Ashley okamžitě poznala, že zvolila špatná slova, když spatřila ve Spenceřiných očích záblesk hněvu.

"Pro tebe je všechno jenom hra." Spencer vstala z houpačky a rozešla se pryč.

Ashley se plácla do čela. Nemyslela to tak, ale zdálo se, že je pozdě na to, aby tu chybu napravila.

7

Ashley chvíli trvalo, než se konečně vzpamatovala, nakonec se přestala houpat a vyrazila za Spencer, která odcházela směrem k lesíku, který byl za parkem.

"Spencer!" zavolala a snažila se v té tmě zaostřit. Stromy stínily měsíčnímu svitu, takže bylo těžké cokoli vidět. "Spencer, prosím, nebuď naštvaná, nemyslela jsem to tak." Ashley slyšela, jak se Spencer zastavila.

"Nejsem naštvaná," řekla Spencer mírně rozmrzele. "Spíš mě to mrzí."

Ashley se kousla do rtu, když ji konečně uviděla jasně před sebou. "Omlouvám se."

"Prostě tě nechápu," řekla Spencer frustrovaně a projela si rukou vlasy. "Říkáš, že mě máš ráda, ale přesto se chováš jak blbec, a pak řekneš, že to je všechno hra?"

"Ne, ne. Tak jsem to nemyslela," řekla Ashley zoufale. "Chtěla jsem říct, že mi přišlo, že se ti líbí... jak se tak moc snažím?" Netušila, jak říct to, co cítí, aniž by Spencer ještě více naštvala.

Spencer zvedla obočí a otevřela pusu, aby promluvila, a pak ji znovu zavřela. "Cože?"

Ashley si povzdechla. "Dobře, asi to bude znít arogantně, ale vážně jsem si myslela, že mě máš taky ráda a že jenom hraješ nedostupnou."

Spencer nic neřekla, jen zírala na Ashley s nečitelným výrazem.

"Někdy," pokračovala Ashley, "když s tebou mluvím a začnu flirtovat, se mi zdá, že máš na tváři malý úsměv. A myslela jsem si, že to znamená, že mě máš ráda a že si myslíš, že jsem..."

"Zábavná?" dokončila Spencer.

Ashley se lehce usmála. "Jo."

"No." Spencer sklopila zrak k zemi a začala si nohou hrát s listím a hlínou. "Některý věci, který jsi říkala, byly milý a směšný zároveň."

"Milý? Myslela sis, že jsem milá?" zeptala se Ashley s nadějí v hlase.

"Občas," objasnila Spencer a Ashleyin úsměv zakolísal. "Ale pak jsi řekla něco tak neuvěřitelně domýšlivýho, že jsem zapomněla, čemu jsem se to předtím usmívala."

Ashley sklopila zrak. "Já prostě nevím, jak se před tebou chovat."

"A chovat se jako arogantní trol je tvoje řešení?"

Ashley se nad Spenceřiným výběrem slov téměř zasmála, ale zarazila se, když uviděla, že Spencer není zrovna v náladě na vtípky. "S žádnou jinou se tolik snažit nemusím," připustila. "S tebou mám pocit, že se musím překonat a pokusit se z tebe dostat reakci. U každý jiný holky stačí, když jí pochválím oblečení, a vyjde si se mnou."

"No, nejsem jako ostatní holky," řekla Spencer trochu uraženě, že byla zařazena mezi Ashleyiny fanynky.

"Ja vím," řekla Ashley okamžitě a Spencer překvapeně vzhlédla. "Proto tě mám tak moc ráda. Jsi jiná. Jsi chytrá, krásná, legrační, nebojíš se říct, co si myslíš, a jsi sama sebou.'' Znovu sklopila zrak na zem, protože se cítila trochu v rozpacích.

Spencer díky Ashleyiným komplimentům mírně zčervenala a byla vděčná za to, že má Ashley sklopený zrak. "Nemusela ses snažit tak moc," řekla Spencer šeptem, ale Ashley slyšela každé slovo.

Ashley na ni jen upřeně pohlédla a nebyla si jistá, co na to má říct. Naštěstí se právě v té chvíli rozhodly objevit Casey a Sally.

"Tady jste, holky," řekla Sally, když je spatřila. "Myslely jsme, že jste odešly bez nás."

"Všechno v pořádku?" zeptala se Casey trochu znepokojeně, když viděla, jak na sebe Spencer a Ashley hledí.

"Všechko je v pohodě," řekla Spencer a přerušila jejich vzájemný pohled. "Casey, musím jít domů." Prošla kolem Ashley, aniž by se na ní podívala, a vydala se pryč z lesíka.

Casey vytušila, že si její kamarádka potřebuje s někým promluvit, tak políbila Sally a vydala se za Spencer.

"Co se k sakru stalo?" zeptala se Sally, jakmile byla Casey pryč.

Ashley se poškrábala na hlavě. "Nemám tušení."

Ashley přišla na svou první hodinu a padla na lavici. Položila si hlavu do dlaní a pomalu usínala, ale učitelka ji vyrušila.

"Chce vás vidět výchovná poradkyně, slečno Daviesová."

"Teď?" zeptala se zmateně Ashley.

"Ano, a pospěšte si, ať jste zpátky, než zazvoní."

Zmatená, ale velmi potěšená tím, že se vyhne první hodině, popadla Ashley svou tašku a zamířila ke kanceláři výchovné poradkyně. Zaklepala na dveře a vstoupila dovnitř. "Paní Averyová, chtěla jste mě vidět?"

Paní Averyová vzhlédla od počítače a pokynula jí. "Ano, pojď dál, prosím."

Ashley zavřela dveře a sedla si naproti jejímu stolu. Překřížila nohy a ruce si položila na kolena, cítila se poněkud nervózně. Modlila se, aby nebyla v nějakém problému. Máma by ji zabila.

"Tak, Ashley, jak se máš?" zeptala se paní Averyová, zatímco se k ní naklonila přes stůl.

"V pohodě," odvětila Ashley a pokrčila rameny.

"A jak ti to tohle pololetí jde?"

Ashley znovu pokrčila rameny. "Dobře."

Paní Averyová zalistovala několika papíry a Ashley se trochu narovnala, aby zjistila, co na nich stojí. "Tady se píše, že si vedeš dobře, až na výtvarnou výchovu." Podívala se na ni s vědoucím pohledem.

"Jo," řekla Ashley trochu zahanbeně. "Není to zrovna můj oblíbený předmět."

"Ano, to mi došlo, protože se tu píše, že jsi tam od začátku pololetí byla jen třikrát." Pozvedla obočí.

"Jejda?"

Paní Averyová si trošku zklamaně povzdechla. "Ashley, víš, že potřebuješ kredity z výtvarné výchovy, abys mohla odmaturovat."

"Ja vím, ja vím," řekla trochu zahanbeně Ashley. "Slibuju, že na tom zapracuji."

"Obávám se, že to už teď nebude možné."

"Cože?" Ashley zachvátila panika.

"Docházka je povinná, Ashley. Nemůžeš v tom předmětu pokračovat, protože už jsi zameškala příliš mnoho hodin," vysvětlila paní Averyová.

"Ale ten předmět potřebuju, abych odmaturovala, co mám teď dělat?" Poslední, co by Ashley chtěla, bylo opakovat ročník kvůli nějaké pitomé výtvarce, kterou si ani nikdy zapsat nechtěla.

"Můžeš si místo ní vzít jiný předmět." Podívala se do papíru se seznamem uměleckých předmětů. "Vím, že na King High nepatří umělecké předměty k prioritám, ale tohle jsou jediné možnosti, které škola nabízí."

Ashley přejela pohledem seznam, který byl velmi krátký. Kromě výtvarky bylo volné už jenom divadlo nebo hudební třída. Protože o hudbu se zajímalo jen málo lidí, byla hudební třída kombinací muzikálového kroužku, sboru a kapely. "To je všechno?" zeptala se Ashley zamračeně.

"Ano, Ashley," řekla paní Averyová už trochu netrpělivě. "Proč nezkusíš divadlo? Nedělá ho tvoje sestra?"

Ashley se zasmála. Jako by se někdy doprovolně ztrapnila ve školní hře. "Ehm, asi teda vezmu tu hudbu." Vrátila papír paní Averyové.

"Výborně, můžeš začít zítra. Jen napíšu panu Thomsonovi krátký vzkaz." Paní Averyová začala něco psát a Ashley se mračila.

Nechtěla chodit do žádné pitomé hudebky, ale chtěla odmaturovat se zbytkem svojí třídy. "Stupidní středoškolský požadavky," zamumlala. Vůbec neměla ponětí, co od hudebky na King High očekávat. Nikdo se o tu třídu nezajímal.

"V pořádku, tohle dej panu Thompsonovi o čtvrté přestávce, " podala jí paní Averyová přeložený vzkaz. "A tady je omluvenka za zmeškanou část angličtiny."

Ashley se křečovitě usmála, zatímco si brala oba papíry. Jestli si paní Averyová myslela, že se Ashley vrátí do hodiny, tak se pěkně mýlila. Jakmile opustila kancelář, šla jsi zdřímnout pod svůj oblíbený strom.

"Takže ty teď budeš chodit do hudebky?" zašeptala Sally během třetí hodiny. Matika byla jediný předmět, který měly společný, a seděly až úplně vzadu.

"Jo," řekla Ashley skrz zaťaté zuby "Z výtvarky mě vykopli." Opsala si příklad z tabule a rychle ho vypočítala.

"No, aspoň, že máš hudbu ráda," řekla Sally utěšujícím hlasem, zatímco se s obtížemi snažila počítat zadané příklady.

"Prosím tě, muzikálovej kroužek, sbor a kapela? To je jako peklo na zemi." Načmárala několik dalších výsledků a hotová s prací se v židli opřela. Ashley byla v matice opravdu dobrá.

"Ale jdi, třeba to nebude tak hrozný. Kromě toho potřebuješ odmaturovat."

"Méně mluvte a více pracujte, dámy," ozvala se učitelka za katedrou.

"Pardon, paní Everettová," omluvila se Sally a vrátila se k práci.

Ashley se dál v židli opírala a stále se mračila. "Vy také, slečno Daviesová."

"Jsem hotová," usmála se Ashley.

Paní Everettová prošla mezi lavicemi a zastavila se u Ashley. Vzala si od ní sešit a podívala se na její práci. "Dobře, Ashley, zbytek hodiny máš volno," řekla s úsměvem učitelka a vrátila jí sešit.

"Jak jsi to sakra dokázala?" ozvala se Sally, jakmile se učitelka vzdálila od jejich stolu.

"Jsem nadaná," řekla Ashley s pokrčenými rameny a vytáhla jiný sešit. Byl to sešit, kam si psala všechny svoje písničky. Nepsala do něj často, jenom když ji přepadla inspirace. Ashley měla náhlou potřebu napsat naštvanou a ukřivděnou píseň.

Když zvonek zazvonil, Ashley se pomalu došourala k hudebce. Zůstala stát přede dveřmi a už slyšela zpěv a nástroje. "Bože, vstupuju do Muzikálu ze střední." Ashley konečně otevřela dveře a vtom hudba přestala hrát. Všichni se na ni otočili a dívali se na ni, jako by byla nějaký mimozemšťan. Uprostřed místnosti stáli zpěváci muzikálového kroužku a sboru. Za nimi byla kapela.

"Přejete si?" zeptal se pan Thompson.

Ashley se vyhnula všem těm pohledům a předala mu vzkaz od paní Averyové. Přečetl si ho a usmál se. "Třído," řekl a otočil se na studenty, "Ashley se k nám ode dneška připojí."

Všichni si začali mumlat a šeptat a Ashley obrátila oči v sloup. "Raději zpíváš, nebo hraješ na nástroj?" zeptal se pan Thomson.

Ashley chtěla říct, že by si nejraději sedla dozadu a nedělala nic, ale falešně se usmála. "Na nástroj."

"Na co hraješ?"

Znovu chtěla říct, že bude hrát na cokoli, ale přinutila se k dalšímu úsměvu. "Umím hrát na kytaru."

"Výborně, nemáme žádné kytaristy, jenom čelisty a violinisty. Je tu několik kytar, které můžeš použít, než si přineseš svou." Ukázal jí na zadní část třídy.

Ashley si vůbec nevšimla piána až vzadu. A čeho si také nevšimla, byl člověk sedící za ním. Překvapené modré oči na ni odtamtud upírala Spencer Carlinová.

Možná bude hudebka nebem na zemi.

8

Spencer měla problémy soustředit se na hru na piáno, protože ji rozptylovala dívka, jež hrála na kytaru tři řady od ní. Vkročení Ashley Daviesové do hudební třídy bylo to poslední, co by Spencer očekávala.

Nemohla si pomoct a pokukovala po Ashley, která se od chvíli, kdy ji spatřila, záměrně vyhýbala jejímu pohledu. Ashley se velmi rychle chytila, na zapamatování akordů jí stačilo jen pár nakouknutí do partitury. Spencer stále zírala na Ashley, když vtom její prsty minuly správnou klávesu, což vyrušilo celou třídu.

"Pardon," zamumlala Spencer celá červená. Štvalo ji, že je piáno vždycky nejhlasitějším nástrojem v místnosti, takže je dobře poznat, když udělá chybu.

"To je v pořádku, od toho zkoušíme," prohlásil pan Thompson a pozvedl taktovkou, aby dal třídě najevo, že mohou začít znovu hrát.

Spencer pokračovala v hraní a znovu na Ashley pohlédla. Překvapilo ji, když zjistila, že jí Ashley pohled opětuje. Ashley se na ni mírně usmála a pak vrátila zrak zpátky k notovému stojanu.

Zazvonění oznámilo konec hodiny a všichni se už nemohli dočkat, až vypadnou na oběd. Ashley si posbírala věci a byla na odchodu z místnosti, když vtom ji pan Thompson zastavil.

"Slečno Daviesová, mohla byste na chvíli?"

Ashley netrpělivě sevřela ramínko tašky. Nestihne oběd, pokud to zabere moc času. "Ehm, jistě," řekla neochotně.

"Slečno Carlinová, mohla byste také na chvíli?" zeptal se učitel, než mohla Spencer opustit třídu.

Spencer na pana Thompsona pohlédla a pak se podívala na Ashley. Neměla ponětí, co by od nich mohl chtít.

"Ano, pane Thompsone?" Spencer se postavila vedle Ashley, která se znovu vyhýbala jejímu pohledu.

"Jak dobře víte, za dva týdny máme koncert-"

Ashley si nemohla pomoct a odfrkla si. Pan Thompson na ni upřel pohled. "Máte s tím nějaký problém, slečno Daviesová?"

Ashley se provinile kousla do rtu. "Ehm, ne, jenom jsem netušila, že máte koncerty."

"No, máme, a vzhledem k tomu, že jste se k nám připojila až teď, nemáte moc času, abyste se naučila všechny naše písničky." Podal jí desky se skladbami. "Tady jsou všechny písničky, které hrajeme, ale je v nich hodně úprav."

Ashley se zamračila, zatímco listovala deskami. "To se nedá během dvou týdnů naučit."

Pan Thompson se usmál na Spencer, která se na něj zmateně podívala. "A v tom právě spočívá úloha slečny Carlinové."

"Eh?" hlesly obě dívky překvapeně.

"No, Spencer je jediná, kdo zná ty písničky celé, protože hraje na piáno. Chtěl bych, abyste s ní ty písničky nacvičila a byla tak schopná vystoupit s námi," vysvětlil pan Thompson.

To se mohlo zvrtnout tolika způsoby, až Ashley nevěděla, s čím začít. "Myslím, že se je dokážu naučit sama," řekla, zatímco se znovu podívala do desek "Spencer mi nemusí pomáhat."

Spencer se na ni zvědavě podívala. Byla si jistá, že Ashley skočí po příležitosti s ní cvičit. "Mně to nevadí," prohlásila Spencer a Ashley jí věnovala překvapený pohled. "Teda," odkašlala jsi. "Jestli se je tak naučíš rychlejš, nebude mi vadit ti pomoct."

"Dobrá tedy," řekl pan Thompson a tlesk rukama. "Děkuji, Spencer. Teď můžete jít na oběd, děvčata."

"Chceš se teda sejít po škole?" zeptala se Ashley, když vyšly ze třídy.

Spencer náhle došlo, v jaké situace se ocitla, a velmi znervózněla. "Och, ehm, po škole mám zasedání studentský rady."

"Jo, pravda," řekla Ashley trochu zklamaně. "No, kdykoli budeš mít čas, dej prostě vědět Casey."

"Proč Casey?" zeptala se Spencer, zatímco se zastavila u své skříňky. Bylo trochu divné jít vedle Ashley a nebýt terčem jejích balicích hlášek.

"No, Casey to může říct Sally a ta to potom může říct mně," řekla Ashley věcně.

Spencer si nemohla pomoct a musela se tomu usmát. "A proč ti to nemůžu říct sama?"

"No, ehm," odmlčela se Ashley, když spatřila, že k nim jdou Casey a Sally. "Čau, holky!"

"Taky čau," řekla Sally a věnovala Ashley pohled. "Copak tu vy dvě děláte?"

Casey věnovala stejný pohled Spencer. "Jo, copak se to tu děje?"

"Právě jsme přišly z hudebky," řekla Spencer a odložila si učebnice do skříňky.

"Nevěděla jsem, že chodíš na hudebku," obrátila se Casey na Ashley.

"No, ode dneška chodím." Ashley se otočila na Sally. "Můžeme vyrazit na oběd?"

Sally na to nic neřekla, jen nervózně přešlápla. "Můžu s tebou na vteřinku mluvit?" Popadla Ashley za ruku a odvedla ji dál od Spencer a Casey. Ashley jí věnovala zmatený pohled. "Nemohly bychom zůstat na oběd tady?" zeptala se Sally s pohledem na Casey.

"Můžeš jí říct, ať jde s náma," obrátila Ashley oči v sloup.

"Ja vím, ale Casey má nevysvětlitelnej strach z toho, že když budeme obědvat mimo školu, přijde pozdě do hodiny. Mohly bychom teda prosím zůstat tady?" udělala Sally na Ashley psí oči.

"Fajn, ale dáš mi půlku svýho oběda. V žádným případě nebudu jíst ten hnus ze školní jídelny."

Sally ji podala papírový pytlík. "Už jsem ti připravila vlastní."

Ashley si pytlík vzala a podívala se dovnitř. "Jé, zabalila jsi mi Gushers." Vyndala ovocnou tyčinku a rozbalila ji. "Jsi nejlepší, Sally!" prohlásila přehnaně nadšeným hlasem a strčila si tyčinku do pusy. Sally jen obrátila oči v sloup a vydala se zpátky ke Casey.

Až když šly všechny čtyři ke stolu, uvědomila si Ashley, že bude obědvat společně se Spencer. Všechny si sedly ke stolu a pustily se do jídla. Ashley zůstávala potichu a poslouchala, jak se ostatní holky baví, sem tam přidala nějaké to slovo. Když jedla sendvič se šunkou a sýrem, který jí připravila Sally, ucítila na sobě něčí pohled. Vzhlédla a zrudla, když spatřila, že ji sleduje Spencer.

Spencer se rychle podívala jinam a znovu se pustila do jídla. "Ehm, jestli chceš, můžeme se sejít po tom zasedání," řekla Spencer tiše.

Ashley rychle vzhlédla. "Jasně, v kolik to zasedání končí?"

"Ve čtyři. Kde chceš zkoušet?"

Ashley chtěla navrhnout, že u ní doma, ale nebyla si jistá, jestli by to Spencer přišlo jako dobrý nápad, proto řekla neutrálně: "Kdekoliv chceš."

Spencer se zamyšleně kousla do rtu. "Můžeme cvičit u mě doma. Sice mám jenom klávesy, ale myslím, že to bude stačit. Sice by bylo fajn hrát na skutečný piáno, ale hudebna bude po skončení zasedání už zavřená."

"Ashley má klavír," vstoupila do konverzace Sally. "Proč necvičíte u ní?"

Ashley ji pod stolem kopla a Sally trochu nadskočila a upřela na ni zrak.

"To zní jako dobrej nápad," prohlásila Casey. A také trochu nadskočila.

"Ehm, jestli bude Spencer chtít," řekla Ashley nervózně.

Spencer se na chvíli zamyslela. "Nebude mi to vadit, pokud to nebude vadit Ashley."

"Och ne, mně to vůbec nevadí," odvětila Ashley dychtivě. "Teda, jo, můžeme cvičit u mě doma."

Spencer se usmála. "Fajn, přijdu tam."

"‘Ashley má klavír,’" napodobila Ashley Sallyin hlas a hodila po Sally polštář. Pak zabořila hlavu do své matrace a zanaříkala.

"Co ti vadí? Prokázala jsem ti laskavost."

"Laskavost?" Ashley zvedla hlavu a věnovala ji pohled. "Sal, je to mezi náma teď děsně divný a k tomu jsme ještě nucený spolu cvičit. Nechci, aby se stalo něco špatnýho." Zvedla partitury a začala v nich listovat.

"Ale jdi ty, na něco takovýho jsi čekala děsně dlouho, a teď mi chceš tvrdit, že se o nic pokusíš?" zeptala se Sally nevěřícně.

"Ne, nepokusím. Už ji nechci dál štvát. Ví, že ji mám ráda a pořád se nic nezměnilo."

Sally jen zavrtěla hlavou a vzala si od ní desky. "Proč prostě nejsi sama sebou a možná, jenom možná tě Spencer bude mít ráda."

Ashley se kousla do rtu. Ještě neřekla Sally o tom, co jí Spencer řekla tu noc v parku. Nevěděla, co tím myslela, ale nechtěla si dělat plané naděje. Mezi ní a Spencer to bylo tak choulostivé, že by to jeden špatný pohyb dokázal zbořit jako domeček z karet.

"Klepy, klepy," strčila hlavu do Ashleyina pokoje Christine.

"Ahoj, mami," odvětila Ashley, která byla za to vyrušení vděčná.

"Zdravím, paní Daviesová," pozdravila Sally s úsměvem. "Jak jde život?"

Christine vstoupila do pokoje a začala sbírat poházené oblečení a dávat ho do koše v rohu pokoje. "Nestíhám, jako vždycky. Nevadilo by ti, kdybych si na chvíli promluvila s Ashley o samotě?"

"Jistě, stejně už musím jít domů." Sally si vzala tašku a vyrazila ke dveřím. "Pozdějc mi koukej zavolat," poručila Ashley.

Christine si stoupla do čela postele a zkřížila si ruce. "Měla jsem velice zajímavý telefonát s tvou výchovnou poradkyní," začala.

Ashley polkla a věnovala matce široký úsměv. "Opravdu? Říkala, jak skvěle mi to ve škole jde?"

"Ashley," pronesla Christine vážně. "Říkala, že tě vyhodili z výtvarky."

"Tak jo, vím, že to zní blbě, ale nedělej si starosti, už místo ní chodím na jinej předmět." Ashley se znovu usmála a doufala, že se její matka nerozzuří. "Vlastně sem dneska přijde někdo, kdo mi pomůže všechno dohonit."

Christine měla stále v očích spalující pohled, ale trochu se uklidnila. "Já vím, paní Averyová mi říkala, že teď chodíš na hudebku. Koukej brát tenhle předmět zodpovědně, Ashley Daviesová."

Ashley energicky přikývla. "Neboj, mami. Beru. Je to všechno?"

"Ne tak docela," zazubila se Christine. "Máš na týden zakázáno chodit na oběd mimo školu."

"Cože?" zamračila se Ashley. "Ale jídlo ve školní jídelně je určitě zdraví škodlivý. Nechceš přece, aby tvá milovaná dcera umřela, že ne?" Nahodila smutný obličej, ale Christine pouze zavrtěla hlavou.

"Nos si oběd z domova." Políbila Ashley na čelo. "Jeden týden. A dozvím se, jestli půjdeš k Terrymu, Ashley."

Ashley znovu posmutněla, zatímco sledovala, jak její matka odchází z pokoje. Představa, že by musela vstát dřív, aby si udělala oběd, se jí vůbec nelíbila. Jedinou kladnou stránkou obědvání ve škole bylo to, že se uvidí se Spencer. Při myšlence na ni se usmála a podívala se na hodinky. Spencer Carlinová s ní přijde cvičit zhruba za půl hodinu. Ashley jen doufala, že nic nezvoře.

9

"V životě by mě nenapadlo, že tě budu vysazovat u Ashley doma," poznamenala Casey, když zastavila před sídlem Daviesových.

Spencer jí pouze během rozepínání pásu věnovala pohled. "Takže. Když ti zavolám, abys mě vyzvedla, tak pro mě koukej okamžitě přijet." Než mohla vystoupit, Casey ji chytla za paži a vážně na ni pohlédla. "Co se děje?" zeptala se trochu znepokojeně.

"Tys ji nikdy nepřestala mít ráda, že ne?"

Spencer se jen vyprostila z jejího sevření a vystoupila z auta. "Zavolám ti."

Casey vzdychla. "Dej na sebe pozor." Drobně se na Spencer usmála a pak odjela.

Dům Daviesových byl obrovský a Spencer se cítila trochu bázlivě, zatímco šla k hlavním dveřím a zazvonila na zvonek. Musela čekat jen pár sekund, než nějaká žena (usoudila, že to musí být Ashleyina matka) otevřela dveře a usmála se na ni.

"Zdravím," řekla Spencer a natáhla ruku. "Já jsem Spencer, přišla jsem za Ashley." Nevěděla proč, ale čekala, že dveře otevře komorník s britským přízvukem. Ten dům tak působil.

"Ó ano," odpověděla Christine a potřásla jí rukou. "Ashley říkala, že jí někdo přijde pomoct s doháněním v hudebce. Pojď dál." Otevřela dveře více a pustila Spencer do domu.

Spencer potlačila zalapání po dechu, zatímco se s vykulenýma očima rozhlížela kolem. Měla pocit, jako by vešla do paláce.

"Řeknu jí, že jsi tady," řekla Christine a došla k patě schodiště. "Ashley!" zavolala. "Spencer je tu, mohla bys přijít dolů?"

Zatímco Spencer čekala na Ashley, dál se kolem sebe rozhlížela. Všechno tam vypadalo krásně a draze. Bála se, že něco rozbije pouhým dýcháním.

Když uplynula chvíle a Ashley pořád nikde, Christine zavrtěla hlavou. "Určitě má zase nasazená sluchátka. Dovedu tě k jejímu pokoji."

"Tak dobře," odvětila Spencer trochu zaskočeně a následovala Ashleyinu matku nahoru po schodech.

"Je od tebe moc hezké, že Ashley pomáháš," usmála se Christine.

"Žádný problém," oplatila jí Spencer úsměv. Došly na horní patro, když vtom zazvonil telefon.

"Promiň, musím to vzít, ale Ashleyin pokoj je támhle na konci," ukázala na konec chodby, kde stály, k až úplně posledním dveřím. "Ráda jsem tě poznala," řekla zdvořile a pak se vrátila dolů, aby zvedla zvonící telefon.

Spencer jí nesměla zamávala a došla k Ashleyinu pokoji. Dveře byly pootevřené, tak zaklepala a strčila hlavu dovnitř. Ashley ležela na břiše na posteli. Byla zády ke dveřím a zdálo se, že si něco čte. Spencer slyšela, že se ze sluchátek, která měla Ashley na uších, line hudba, kterou Ashley doprovázela pohupováním nohama do rytmu.

Zatímco Spencer Ashley chvíli sledovala, usmála se. V životě by ji nenapadlo, že bude v pokoji Ashley Daviesové. Došla k posteli a poklepala Ashley na záda.

Ashley nadskočila asi půl metr vysoko a spadla na zem. "Panebože, Spencer!" hlesla, zatímco se snažila vstát a rudly jí tváře.

Spencer si nemohla pomoct a musela se zasmát, zatímco jí pomáhala na nohy. "Promiň, nechtěla jsem tě vyděsit."

Ashley se povedlo zamotat do deky, kterou strhla s sebou, a snažila se z ní osvobodit. "To je dobrý. Jenom jsem tě nečekala." Přijala Spenceřinu nabízenou ruku a zvedla se. "Kdy jsi přišla?" Zatímco ji Ashley stále držela, projelo Spencer rukou příjemné zachvění.

"Ehm, před chvilkou. Dovnitř mě pustila tvoje máma." Spencer by mohla přísahat, že ji Ashley hledí palcem po ruce.

Ashley si podle všeho uvědomila, že to dělá, a rychle jí ruku pustila. "Och. Jo, jasně." Začala dávat dohromady partitury, které si před příchodem Spencer procházela, a rychle schovala svého plyšového medvídka, než ho mohla Spencer spatřit. "Měly bychom se teda pustit do práce." Ashley si to namířila ven z pokoje a přála si, aby se jí do obličeje vrátila normální barva.

"Ehm, Ashley?"

Ashley se otočila a pohlédla na Spencer, která pořád stála na tomtéž místě. "Jo?"

"Nezapomněla jsi na něco?" ukázala Spencer na Ashleyinu kytaru, která spočívala na stojanu.

"Jasně," plácla se Ashley do čela. Popadla ten hudební nástroj a rozpačitě se na Spencer usmála. "Teď už mám všechno. Ehm, pojď za mnou."

Spencer se usmála a následovala nervózní dívku z pokoje.

"Tys měla v pokoji holku?" vyšla právě ze svého pokoje Kyla a probodla sestru obviňujícím pohledem.

Ashley si z toho nic nedělala, klidně kolem ní prošla a zamířila po schodech dolů. "Ky, co kdybys ses vrhla přes zábradlí?" řekla laxně.

"Povím mámě, že jsi měla v pokoji holku!" zakřičela za ní Kyla a ignorovala tu stírací poznámku.

Spencer, která dál šla za Ashley, to pobaveně sledovala. "Co to bylo?" zeptala se, když Ashley otevřela dveře do velkého pokoje, v jehož středu stál klavír.

Ashley pokrčila rameny. "Myslíš Kyla? Na tu se zvykneš." Vytáhla Spencer stoličku ke klavíru a pokynula jí, aby si posadila.

Spencer se zasmála a posadila se. "Ale proč tě obvinila, že jsi měla v pokoji holku?"

Ashley se vzala židli a postavila ji vedle klavíru. "Domácí pravidla. Nesmím mít v pokoji holky a Kyla tam nesmí mít kluky." Umístila partitury na stojánek a dala si kytaru na klín. "Pokud nejsou dveře dokořán," dokončila.

Spencer přikývla a otevřela víko nad klávesami. "A míváš holky v pokoji často?" Snažila se, aby to znělo co nejlhostejněji, zatímco zabrnkala pár tónů a snažila se vyhnout Ashleyinu pohledu.

Ashley se drobně uculila. "Ne," odvětila klidně. "Jenom Sally." Mohla by přísahat, že se Spencer skoro ulevilo. "A ta se vlastně nepočítá," dodala. "Ta je spíš takovej můj přívěšek."

Spencer se zasmála a pohlédla na Ashley. "Jste si hodně blízký, co?"

Ashley se usmála a začala ladit kytaru. "Je to moje nejlepší kamarádka. Zná mě nejlíp ze všech." Chvíli na sebe hleděly, ale pak Spencer odvrátila zrak a znovu začala hrát něco, co připomínalo "Třpyť se, třpyť se, hvězdičko". Věděla, že by měly cvičit, ale přemohla ji zvědavost.

"A," polka, "chodily jste spolu někdy?"

"Proč se ptáš?" zeptala se zvědavě Ashley a snažila se vyhledat Spenceřiny oči.

"No." Spencer se opět snažila znít co nejlhostejněji. "Jste si hodně blízký a tak. A říká se, že v hetero světě nemůžou být holky a kluci pouhý kamarádi. Předpokládám, že pro gaye a lesbičky platí to samý, nebo ne?" Spencer si při tom obšírném vysvětlování začala červenat.

Ale Ashley to přišlo roztomilé a drobně se na ni usmála. "Ano, chodily jsme spolu."

Spencer se na ni překvapeně podívala. "Vážně?"

"Ano, celý tři dny v sedmý třídě." Zazubila se Spenceřině reakci. "Jak asi uhodneš, nevyšlo nám to."

"Co se stalo?"

"No, se Sally jsme byly nejlepší kamarádky už od školky, takže jsme spolu vyrůstaly a tak," začala. Spencer na ni upřeně hleděla a naslouchala každému slovu. "Když jsme dosáhly puberty, začaly jsme cítit takový ty nový věci. Promluvily jsme si o tom a zjistily, že se nám oběma líbí holky. Tak se zdálo být přirozený, abychom spolu začaly chodit."

Spencer se drobně zasmála. "Rozhodly jste se spolu chodit, protože jste si myslely, že je to další krok?"

"No, byly jsme mladý," rovněž se zasmála Ashley. "Prostě nám to přišlo logický. Tak jsme spolu začaly tajně ‘chodit’. Navštěvovaly jsem se, koukaly na filmy a držely se za ruce."

"Jé," poznamenala Spencer. "To je roztomilý."

"Haha, ale očividně nám to nevydrželo. Když jsme se poprvý políbily? Bylo to jako líbat sestru. Fujtajbl," ošila se Ashley při té vzpomínce.

"Takže hasta la vista Ashley a Sally?"

"Jo a od tý doby jsme nerozlučitelný." Ashley se na Spencer znovu usmála a Spencer zčervenala. "Našim rodinám jsme to řekly společně," řekla tiše. "Bylo to těžký, ale měly jsme jedna druhou."

Spencer si před další otázkou skousla ret. "Co se stalo?"

"Naši rodiče to moc dobře nevzali. No, některý lidi to mají horší, ale nějakou dobu to bylo dost těžký. Zvlášť pro Sally." Spencer si všimla, že se Ashley vyhýbá jejímu pohledu. "Moje máma si myslela, že se jenom tak předvádím, protože mi umřel táta." Nevěděla, proč to všechno Spencer říká. Tyhle věci věděla jenom Sally, ale Ashley cítila, že Spencer může věřit. "Promiň, nechtěla jsem ti odvyprávět celej svůj životní příběh."

Spencer jí věnovala uklidňující úsměv. "Ne, to je dobrý. Ale nakonec to dobře dopadlo, ne? Tvoje máma působila mile."

Ashley se zasmála. "Jo, je hodná. Přijali to a jsme si všichni blízký. Rodinný večeře a tak. Hrozná nuda."

Spencer se také zasmála a zahleděla se na Ashley. Takhle si Ashleyin život nepředstavovala. Čekala rozmazlenou holku bez smyslu pro rodinné hodnoty. Ale ona jí vyprávěla o tom, jak přiznala svou homosexualitu a o rodinných večeřích. Moc se to nelišilo od jejího života.

"Nejspíš bychom se do toho měly pustit," řekla Ashley a zvedla partitury.

Spencer se vytrhla ze zahledění a otočila se čelem ke klávesám. "Jo, jasně, za dva týdny máme koncert."

Začala Ashley ukazovat všechny úpravy skladeb a přehrávat jí je. Ashley se velmi rychle chytila, potřebovala si je jen párkrát projít, než je uměla nazpaměť.

Ashley při hraní sledovala, jak se Spenceřiny prsty pohybují po černých a bílých klávesách. Bylo velmi hypnotizující, jak elegantně se pohybovaly. Skoro jako kdyby tančily. Ashley se Spenceřiny prsty moc líbily a představovala si, jak je má propletené se svými. A pak začala myslet na jiné věci, které by mimo hraní na klavír mohly Spenceřiny prsty dělat.

"Ashley?"

Vytrhla se ze zahledění a pohlédla na Spenceřin obličej, kde jí čekal pobavený výraz. "Jo?"

"Přestala jsi hrát a chvíli jsi jen zírala," řekla Spencer s drobným uculením.

"Aha, promiň." Odkašlala si a brnkla do strun.

"Na co jsi zírala?"

"Ehm, máš moc hezký prsty." Když si Ashley uvědomila, co řekla, zrudla jako malina. "Chci říct, že moc hezky hraješ." Pohlédla na Spencer, která se jen zubila. "Jak, jak dlouho hraješ?" zeptala se a odvrátila zrak.

"Od osmi let."

"Páni, to je, ehm, dlouho."

Spencer se uchechtla. "Jo, to je. Jak dlouho hraješ ty?" naklonila hlavu Spencer, která se k ní natočila a seděla teď na stoličce obkročmo.

Ashley si nemohla pomoct a přejela Spenceřino tělo pohledem. To, jak seděla, s ní dělalo zvláštní věci. "Ehm, na kytaru nebo na klavír?" V místnosti se náhled udělalo velké horko, a kdyby Ashley nevěděla své, řekla by, že se Spencer posunula blíže ke kraji stoličky a blíže k ní.

"Obojí."

"No, ehm, na klavír hraju od pěti let a na kytaru od deseti."

"Páni," odvětila Spencer ohromeně. "Musíš mí hodně silný prsty."

Ashley málem spadla ze židle. To s ní Spencer flirtuje? Tahle myšlenka řádně povzbudila Ashleyino sebevědomí.

"Ujdou," uculila se Ashley a přejela Spencer pohledem.

"Kterej nástroj je na hraní těžší?" Z toho, jak se na ni Ashley dívala, vyschlo Spencer v krku.

"Nevím, posuď to sama." Ashley náhle vstala a došla ke Spenceřině stoličce. Podala Spencer kytaru a posadila se rovněž obkročmo za ni.

Spencer ucítila, jal jí celé tělo polil růměnec, když si za ni Ashley sedala. Neohrabaně držela kytaru na klíně a pak se jí pod rukama objevily Ashleyiny a ukázaly jí, jak ji držet správně.

"Prsty přijdou sem," pošeptala jí Ashley u ucha a položila jí prsty na struny.

Spencer se zajíkla, zavřela oči a nechala se od Ashley vést. "Teď je pořádně přimáčkni," pokračovala Ashley. Spencer měla pocit, že jí vyskočí srdce z hrudi, zatímco jí Ashleyin nos lechtal na tváři. "A teď brnkni." Místnost naplnil zvuk akordu G, ale Spencer ho neslyšela. Otočila hlavu, takže nyní byla k Ashley čelem. Byly tak blízko, že se dotýkaly nosy. Spenceřiny oči těkaly mezi Ashleyinýma očima a rty. Oči. Rty. Oči. Rty.

"Tak co je těžší?" zašeptala Ashley. Tak blízko.

"Jak vám to jde, děvčata?"

Dívky od sebe odskočily tak rychle, že Christine neměla tušení, k čemu se schylovalo, když vešla.

"Jde to skvěle, mami," odpověděla Ashley trochu rozmrzele a podívala se na Spencer, která byla úplně rudá.

"To je dobře," řekla stále nic netušící Christine a pak se otočila ke Spencer. "Povečeříš s námi, Spencer?"

Spencer se usmála, ale pak pohlédla na hodinky. "Ráda bych, ale slíbila jsem mámě, že budu do sedmi doma." Úplně ztratila ponětí o čase.

"Aha, tak třeba příště?"

"Ano, určitě."

Christine se na obě dívky usmála a pak odešla z místnosti. Ashley netušila, co říct, zatímco sledovala, jak si Spencer balí věci.

"Takže, ehm, kdy se chceš zase sejít?" odvážila se nervózní Ashley zeptat, zatímco se dívala, jak Spencer někomu píše smsku.

Spencer vzhlédla a usmála se na ni. "Co třeba zítra po škole?"

Ashley zaplavila úleva. "Fajn, to zní dobře. Ehm, potřebuješ odvést domů?"

"Ne, Casey tu bude za dvě minuty." Zamávala mobilem na znamení smsky, kterou právě dostala. "Zřejmě byla u Sally."

"To dává smysl," zasmála se Ashley. "Sally bydlí jenom dva bloky odtud."

Doprovodila Spencer ke dveřím a čekala s ní na Casey. "Takže, ehm, děkuju, žes mi pomáhala."

"Bylo mi potěšením," věnovala jí Spencer široký úsměv.

Ashley se chystala opět otevřít pusu, ale vtom se objevilo Caseyino auto a ozvalo se zatroubení. "Takže se uvidíme zítra?"

"Jo, zítra." Spencer se na ni ještě naposledy usmála a pak si vlezla na sedadlo spolujezdce.

Ashley stála na verandě a dívala se, jak Casey a Spencer odjíždějí. Na tváři měla trvalý úsměv, zatímco modré oči neopouštěly její, dokud auto nezmizelo z dohledu.

10

"Ty záříš."

Spencer vzhlédla od svého rozjedeného oběda a zčervenala. "Cože? Ne, to není pravda. Je tu horko." Vyhnula se Caseyiným očím, ale cítila, že na ni její kamarádka upřeně hledí.

"Proč mi nepovíš, co se stalo včera večer u Ashley doma?" zeptala se Casey a podepřela se bradu rukou.

"Ježíši, já nevím, Case. Třeba proto, že někdo nezavře pusu o Sally," odvětila Spencer a věnovala Casey potutelný úšklebek.

Casey rovněž zčervenala. "No, teď o ní nemluvím, tak mi řekni, co se včera stalo."

"Nic." Z větší části to byla pravda. "Jenom jsme dělaly na těch skladbách."

"Aha, došlo na soukromou lekci?"

Spencer jen zavrtěla hlavou. "Ne, ty úchylačko."

"Fajn, zkaz mi zábavu. Jaká byla vůbec hudebka?"

"Děsná," vzdychla Spencer a pohlédla přes nádvoří na Sally, která přicházela k jejich stolu. Zamračila se, když spatřila, že ji nedoprovází Ashley. Pan Thompson chtěl, aby tam Ashley po hodině ještě zůstala, ale Spencer nevěděla, jestli na ni má počkat, nebo jít na oběd. Nakonec ji přemohl hlad a odešla, zatímco Ashley pořád mluvila s jejich učitelem na hudebku.

"Čau, holky," pozdravila je Sally, když k nim došla. Políbila Casey na tvář a pak se posadila vedle ní.

"Kde je Ashley?" okamžitě vyhrkla Spencer a vysloužila si od obou dívek zvědavý pohled. "Ehm, myslím tím..." Odmlčela se. Nevěděla, co má říct.

"Zdržela se u skříňky," odvětila Sally s úsměvem. "Neboj, přijde."

"Jo, jasně. Jenom mě zajímalo, co pan Thompson chtěl," blábolila Spencer.

"Jasně, jak jinak," pronesla Casey.

Spencer ji probodla pohledem a dál vyhlížela Ashley. O tom, co se včera u Ashley málem stalo spolu nemluvily. Ne, že by se sobě vyhýbaly, ale společnou měly pouze hudebku a dnešek byl dost zlý den. Pan Thompson se na všechny utrhoval i za ty nejmenší chyby. S blížícím se koncertem zřejmě stoupala jeho nervozita a chtěl, aby bylo všechno dokonalé. Nikdo se neodvážil udělat chybu, což znamenalo, že se Spencer a Ashley musely soustředit na hraní na své nástroje. Stěží měly čas na sebe pohlédnout.

"Tamhle jde tvoje přítelkyně, Spencer," poškádlila ji Casey, když si Ashley začala klestit cestu k jejich stolu.

Spencer ji pod stolem kopla, ale usmála se, když si vedle ní Ashley přisedla. "Ahoj," pozdravila Ashley vyčerpaně.

"Sakra, vypadáš děsně," poznamenala Sally a hodila jí hnědý pytlík na oběd.

"Díky, Sal," odvětila Ashley sarkasticky a otevřela pytlík.

"Hele, dokud nebudeš moct zase jíst mimo areál, dělám ti obědy, tak buď hodná."

Ashley obrátila oči v sloup a pustila se do sendviče. Cítila, že se na ni Spencer dívá a to jí rozechvívalo žaludek.

"Tak co pan Thompson chtěl?" zeptala se Spencer.

"No, v podstatě mi sdělil, že když nebudu umět do koncertu všechny skladby, nechá mě propadnout."

"Cože? To nemůže."

Ashley se musela usmát. Ustaraná Spencer byla moc roztomilá Spencer. A to, že si Spencer dělala starosti o ni, jí ještě víc rozechvělo žaludek.

"To je dobrý, v podstatě je všechny umím. Musím si jich projít jen pár," ujistila ji.

"Ale dělaly jsme na nich jenom jeden den."

"No, jsi dobrá učitelka."

Spencer sklopila zrak, protože cítila, že jí rudnou tváře. Z všechno toho usmívání jí začal bolet obličej a nepamatovala si, jestli se vůbec někdy takhle cítila.

"Ahoj, holky."

Všechny otočily hlavy k dívce s odbarvenými vlasy, která si stoupla k jejich stolu. Byla to jedna z dívek, které Spencer znala od vidění, ale ne jménem. Ovšem díky dresu věděla, že je to roztleskávačka. Spencer se nevědomky zamračila.

"Čau, Leo," ozvala se Sally. "Co potřebuješ?"

"Napadlo mě, jestli bych si nemohla na chvilku vypůjčit Ashley." Věnovala Ashley široký úsměv a zaleskly se jí její dokonale bílé zuby.

Uvnitř Spencer něco vzplanulo a měla náhlé nutkání po Lee něco hodit.

"Jasně. Hned jsem zpátky." Ashley vstala od stolu a šla za Leou.

Spencer je sledovala ostřížím zrakem a snažila potlačit to, co cítila, ať už to bylo cokoli. Nebylo to dobré, to jediné věděla. Ten pocit ještě narostl, když se Ashley a Lea rozesmály, a Spencer cítila, jak ji buší srdce vzteky. Netušila, o čem si povídají, věděla pouze, že Lea po Ashley prakticky leze. A Ashley se smála spolu s ní.

Po chvíli hlasitého chichotání Ashley zamávala roztleskávačce Lee na rozloučenou a s úsměvem na tváři se vrátila ke stolu.

"Tak kdy se chceš po škole sejít?" zeptala se Spencer, aniž by si byla vědomá její nálady.

"Vlastně," prohlásila Spencer chladně, "jsem si právě vzpomněla, že musím něco udělat." Aniž by dala Ashley šanci zareagovat, vstala a odešla z nádvoří.

Velmi zmatená Ashley, která neměla tušení, co se právě stalo, jen sledovala, jak Spencer odchází. "Řekla jsem něco?" zeptala se Casey a Sally, které pouze pokrčily rameny. Vypadaly stejně zmatené, jako byla Ashley.

Spencer měla celý den špatnou náladu a na téměř všechny štěkala. Když se jí Casey zeptala, proč tak náhle zmizela od oběda, vymluvila se na to, že musela něco stihnout před další hodinou. Casey to nechala být, protože viděla, jak se Spencer chová.

Spencer byla ráda, že je ten den u konce, došla ke své skříňce a začala se chystat na cestu domů. Když zavřela dvířka skříňky a spatřila za nimi stát Ashley, leknutím nadskočila.

"Ahoj, přijdeš teda dneska ke mně?" zeptala se Ashley nesměle. Poznala, že má Spencer hodně špatnou náladu.

"Řekla jsem ti, že mám nějakou práci," štěkla Spencer a vyrazila k parkovišti.

"Ale říkala jsi, že mi pomůžeš." Ashley šla za ní a každou uplynulou sekundou byla zmatenější. Vůbec netušila, proč je Spencer tak naštvaná. Provedla něco, aniž by o tom věděla?

"Určitě si poradíš. Očividně mě nepotřebuješ."

"Cože?" Ashley si stoupla před ní, aby jí zabránila v další chůzi. "Spencer, udělala jsem ti něco? Proč jsi na mě tak naštvaná?"

Spencer ji probodla pohledem. "Všechno se netočí kolem tebe, takže pokud mě omluvíš, musím domů." Obešla jí a zamířila ke Glenově autu.

"Spencer!" Ashley ji chytla za ruku a otočila ji k sobě. "Mohla bys mi, prosím tě, říct, co se děle?"

"Pokud to nevíš, tak ti to neřeknu," iracionálně odvětila Spencer a vytrhla ruku z jejího sevření.

Ashley byla v koncích. Neměla ponětí, co mohla udělat, že Spencer takhle rozčílila. "Spencer, no tak, pojedeš se mnou a pomůžeš mi?" prosila.

"Proč si neřekneš Lee? Ta by ti určitě pomohla moc ráda." Spencer otevřela dveře Glenova auta a vlezla si dovnitř. Chystala se strčit klíček do zapalování, když vtom Ashley otevřela dveře.

"Co s tím má proboha společnýho Lea?"

Spencer se snažila dveře zavřít, ale Ashley je pevně držela. "Prosím tebe, viděla jsem tě s ní."

Kdyby nebyla Ashley tak zmatená a frustrovaná, přešla by Spenceřino obvinění smíchem. "O čem to sakra mluvíš?"

"Prakticky po tobě lezla!" vykřikla Spencer zlostně. "A tys tam jen stála, povzbuzovala ji a oplácela jí flirtování." Spencer věděla, že to, co říká, je úplně iracionální, ale nedokázala si pomoct. Pohled na Leu s Ashley se jí vůbec nelíbil.

"Spencer," řekla Ashley jemně. "Lea je kamarádka a chtěla po mě poznámky z angličtiny. Několik dní teď ležela doma s chřipkou. Jenom jsme probíraly novinky."

Spencer se cítila trapně a hloupě. "Přišla mi až moc přátelská," řekla v pokusu zachovat si alespoň trochu tvář.

Ashley se zasmála. "Spencer, Lea je totální heteračka. Chodí s Jamesem Stenhopem."

"Vážně?" Spencer zčervenala, když se na ni Ashley široce usmála.

"Ano, vážně. Jsme jenom kamarádky."

"Aha." Spencer sklopila zrak a cítila se za své iracionální chování hrozně hloupě. Vždyť s Ashley ani nechodila. Byly stěží pouhé kamarádky, ale Spencer strašně žárlila.

"Takže teď už se mnou pojedeš a pomůžeš mi, prosím?" věnovala Spencer široký úsměv a nabídla jí ruku.

Spencer se na ni zahanbeně usmála a přijala nabízenou ruku. "Dobře. Kromě toho bych řekla, že by byl Glen pěkně namíchnutej, kdyby přišel z basketbalovýho tréninku a jeho auto bylo fuč."

Ashley se zasmála a pomohla Spencer z auta. Nechtěla jí ruku pustit, ale přišlo jí, že by bylo trochu trapné, kdyby ji dál držela.

Cestou k Ashley domů prohodily jen pár slov. Ashley nechtěla otvírat to, co viselo ve vzduchu. Věděla, že se Spencer ohledně toho nejspíš cítí hrozně zahanbeně, tak se rozhodla, že o tom nebude mluvit. Ovšem trochu ji těšilo zjištění, že Spencer žárlila.

Když dojely k Ashley domů, cvičily dvě hodiny v kuse a Ashley už zvládala prakticky všechny skladby. Za pár dnů už je bude ovládat dokonale a věděla, že s tím má hodně společného přítomnost Spencer. Cítila, že musí trochu víc dřít, když s ní byla Spencer. Věděla, že kdyby se ty skladby snažila naučit sama, nikdy by to do koncertu nestihla.

"Fajn, co kdybychom znova vzaly tuhle skladbu," navrhla Spencer. "Ale tentokrát budeš tempo určovat ty."

Ashley se zazubila. Nevěděla, jestli Spencer ví, co právě řekla. "Jestli to tak chceš," odvětila dvojsmyslně.

Spencer neunikl její tón a hravě ji probodla pohledem. "Ty myslíš jenom na to jedno, že jo?"

"Jenom když jde o tebe."

Spencer znovu zčervenala. "Ehm, pusťme se do tý skladby."

Když dohrály, měly obě dívky unavené a bolavé prsty.

"Myslím, že jsem si udělala karpální tunel," poznamenal Ashley, zatímco si promačkávala zápěstí. "Co ty?"

Spencer si prohnula prsty. "Je to dobrý. Jsem trochu nervózní z toho koncertu."

"Vážně?"

"No, jo," otočila se Spencer na stoličce čelem k Ashley. "Pan Thompson chce, abych měla sólo."

Ashley se usmála. "Fakt? Páni, to je super."

"Ani ne," sklopila Spencer ostýchavě zrak. "Mívám hroznou trému a ani nevím, co bych měla hrát."

Ashley vstala a posadila se vedle ní na stoličku. "Proč si nenapíšeš vlastní skladbu?" navrhla a začala hrát nahodilou melodii.

Spencer se zasmála a otočila se zpátky čelem ke klávesám. "Ehm, sice umím číst noty a hrát na piáno, ale netuším, jak napsat skladbu."

Ashley se na ni znovu usmála a šťouchla do ní ramenem. "Pomůžu ti."

"To nemusíš. Pořád potřebuješ sama cvičit. Nemusíš se zdržovat tím, že mi pomůžeš do koncertu napsat skladbu."

"Už všechny skladby umím. Nebude těžký ti pomoct s tvou vlastní," ujistila ji Ashley. "Nestrachuj se, Spencer."

Spencer o tom chvíli přemýšlela a pak souhlasila. "Dobře, uděláme to."

Ashley se znovu zazubila a Spencer ji napomenula pohledem. "Promiň, nemůžu si pomoct."

Obě se zasmály a začaly hrát na piánu "Heart and Soul".

"Vypadám jako pitomá servírka," postěžovala si Ashley, když na sebe pohlédla do zrcadla. Byl večer koncertu a studenti hudebky museli mít stejnokroje. Kluci měli mít černé kalhoty, košile s krátkými rukávy a černá sportovní saka. Dívky měly mít černé sukně ke kolenům, bílé košile s krátkými rukávy a černé kravaty.

Sally se ze svého místa na Ashleyině posteli zasmála. "Jo, to fakt vypadáš."

Ashley si upravila kravatu. "Vypadám směšně. Ani mě nikdo neuvidí. Sedím až úplně vzadu."

"Ale jdi, nevypadáš zas tak hrozně." Sally přešla za ní a trochu jí urovnala košili. "A Spencer bude mít na sobě totéž." V zrcadle jí věnovala významný pohled a Ashley se zazubila.

Spencer bude mít na sobě totéž a zaručeně v tom bude vypadat absolutně sexy.

"Dobře, musím tam být hodinu před začátkem," prohlásila Ashley a pohlédla na hodinky. "Takže se sejdeme tam."

Sally ji vyprovodila z pokoje a dolů po schodech. "Budu v první řadě."

"Mami, já jedu!" zavolala Ashley a zamířila do garáže.

"Koncert začíná v půl osmé, že?" zeptala se Christine, než mohla Ashley odjet.

"Hele, mami, fakt tam nemusíš chodit." Ashley tušila, že se od matka nejspíš dočká ukázkového mateřské chování zahrnujícího videokameru a příliš hlasité tleskání.

"Ale samozřejmě, že musím, broučku. Je to tvůj první koncert."

Ashley obrátila oči v sloup. "Fajn, ale sedni si dozadu." Konečně nastoupila do auta, zamávala Sally a matce a rozjela se ke škole. Ashley musela přiznat, že se na koncert dost těší, zvlášť na Spenceřino sólo.

Na skladbě, kterou spolu složily, se dost nadřely, a dopadla velmi dobře. A fakt, že ji napsaly ona a Spencer spolu ji činil hodně výjimečnou. Vzniklo mezi díky tomu určité spojení.

Když Ashley spatřila, v jakém rozpoložení se hudební třída nachází, pozvedla obočí. Všichni se různě připravovali. Zpěváci se slaďovali a hudebníci napřeskáčku ladili své nástroje. Nebylo těžké najít Spencer, která už seděla za piánem a v obličeji neměla téměř žádnou barvu.

"Ahoj," pozdravila ji Ashley a stoupla si vedle ní. Spencer v tom oblečení vypadala neuvěřitelně sexy. "Jsi nervózní?"

"Trochu," hlesla. "Co když zapomenu noty k tý skladbě, kterou jsem napsaly?" V panice začala listovat partiturami.

"Spencer, neboj se. Zvládneš to." Ashley jí věnovala povzbudivý úsměv a Spencer se trochu uklidnila.

"Dobrá, lidi, utište se." Nástroje a zpěv utichly a pan Thompson se rozhovořil. "Je to tu. Náš první letošní koncert a jsme více než připravení." Spustil menší povzbuzující proslov, z něhož všichni ještě více znervózněli.

Když domluvil, byl skoro čas vyjít na pódium. "Zdá se, že jsme letos v kurzu," prohlásil pan Thompson, když nahlédl za oponu. "Tolik lidí jsem v životě neviděl!" Vypadal zároveň velmi nadšeně a velmi nervózně. "Na místa, studenti! Za pět minut začínáme!"

Studenti si začali hledat svá místa, ale Ashley odtáhla Spencer od piána do rohu pódia.

"Ashley, za pět minut začínáme," řekla Spencer nervózně. "Co to děláš?"

"Jenom jsem ti chtěla něco dát." Ashley polkla a vyndala něco z pouzdra na kytaru. "Jako takový malý poděkování za to, že jsi mi si pomáhala." Věnovala Spencer nervózní úsměv a podala jí malou krabičku.

Spencer ji otevřela a vyndala náramek s malou stříbrnou notou.

"Je to náramek pro štěstí," vysvětlovala Ashley, přestože to bylo očividné.

"Děkuju," usmála se Spencer. "Je nádhernej."

"Ehm, ukaž." Ashley si od ní náramek vzala a zapnula jí ho kolem zápěstí. "Ať ti přinese štěstí." Chvíli na sebe hleděly, než na ně pan Thompson křikl.

"Spencer! Ashley! Co tam děláte? Každou chvíli vyjede opona!" Pan Thompson panicky ukazoval studentům, aby se připravili.

"Pardon," omluvila se Ashley a vydala se na své místo, ale Spencer ji zastavila.

"Ashley, počkej." Usmála se zmatenému výrazu Ashley, pak smazala mezeru mezi nimi a něžně ji políbila na rty.

"Za co to bylo?" zeptala se úplně zaskočená Ashley, ale i tak s širokým úsměvem na tváři.

Spencer jí široký úsměv oplatila. "Nemáš zač."

11

Ashley netušila, jak se vůbec dokázala soustředit na hru na kytaru, protože vše, na co dokázala myslet, byla Spencer. Úplně jí to nedošlo, dokud se neroztáhla opona a lidi nezačali tleskat. Po zbytek večera se Ashley pak už jen usmívala.

Spencer ji políbila. Spencer ji doopravdy políbila.

Při té myšlence se znovu usmála. Ashley přišlo, že musí vypadat neuvěřitelně strašidelně, když se široce usmívá, zatímco hraje na kytaru, a byla ráda, že sedí vzadu a diváci ji skoro nevidí.

Během koncertu se Ashley snažila vyhledat očima Spencer, ale bylo to těžké, protože piáno bylo vpředu v rohu. Jediná část Spencer, kterou viděla, byla její hlava, takže nemohla vyhledat její oči. Nemohla se dočkat, až budou mít přestávku nebo tak něco. Chtěla jí ten polibek desetinásobně oplatit.

Po pěti skladbách byla první část koncertu konečně u konce a přišla řada na pěvecký sbor a kapelu. Zbytek studentů odešel do zákulisí a vyčkával tam. Ashley se snažila v té tmě najít Spencer, ale nemusela čekat moc dlouho, protože ucítila, že ji někdo vzal za ruku a vede je ke gauči v rohu.

V zákulisí bylo těžké vést rozhovor, protože se tam nemohlo mluvit nahlas. Šepot byl omezený na minimum, protože byl slyšet na pódiu. Většina studentů si sundala boty a v tichosti odpočívala.

Když si se Spencer sedly, chystala se Ashley něco říct, ale Spencer si přiložila prst k ústům.

Vyndala mobil, něco na něm namačkala a pak ho ukázala Ashley. Ve světle telefonu jejich tváře namodrale zářily.

Pan Thompson říkal, že nechá všechny propadnou, když budeme dělat hluk.

Ashley naznačila ústy "Á" a pak vytáhla vlastní mobil. Cítila se trochu směšně, že vedou rozhovor textově, když Spencer sedí vedle ní.

Ashley ukázala Spencer svůj telefon. Políbila jsi mě :)

Když si to Spencer četla, proměnil se její obličej také ve smajlík.

Jo, políbila. Copak s tím uděláš? Otočila se čelem k Ashley a uculila se. V tom slabém světle jen stěží rozeznávala Ashleyinu tvář.

Ale Ashley sklopila zrak zpátky ke svému telefonu. Hmm, ještě nevím. Znamená to, že mě máš ráda?

Spencer obrátila oči v sloup a bleskurychle naťukala odpověď. Ještě nevím ;)

Pořád si myslíš, že jsem arogantní namyšlenec? :P

Ano.

Ashley neslyšně předstíraně zalapala po dechu a Spencer v sobě potlačila zachichotání. Napsala další odpověď.

Ale mám ráda tvou nearogantní stránku. Tvou milou a sladkou stránku :D Spencer se naklonila, políbila Ashley na tvář a ucítila, jak se koutky Ashleyiných úst zvedly v úsměvu.

Sladkou, hm? Jsem jako bonbón? Tvář jí hořela od toho polibku a musela se hodně ovládat, aby nepoložila Spencer na gauč a nelíbila ji tak, jak chtěla.

Jo. Bonbón. Jsi velkej chodící a mluvící bonbón!

Ashley se při spatření Spenceřiny odpovědi zazubila. Ta holka vůbec netušila, jak je roztomilá. Dala si chvilku na čas a pak naťukala odpověď.

Znamená to, že bys mě ráda olízla?

Když si to Spencer přečetla, štípla ji do boku, až Ashley nadskočila. Dostaň ty hříšný myšlenky z hlavy, Daviesová.

Ashley jí věnovala nevinný úsměv a pak kolem ní dala ruku. Spencer se přitulila a položila si hlavu na Ashleyinu hruď. Pak tam takhle seděly a poslouchaly, jak sbor zpívá kapelovou verzi "Snídaně u Tiffanyho", až Ashley znovu vytáhla svůj telefon.

Mohla bych tě políbit?

Spencer vzhlédla, usmála se a pak přikývla. Ashley se rozzářil celý obličej a zvedla ruku ke Spenceřině tváři. Přála si, aby tam bylo víc světla a mohla vidět každý rys Spenceřiny tváře. Pak ji políbila.

Zpočátku k sobě rty něžně přitiskly, pak Ashley přesunula ruku na Spenceřin zátylek a přitáhla si ji ještě blíž. Dotkla se jazykem Spenceřiných rtů a ta je roztáhla. Spencer chutnala po lístkových oříšcích a Ashley v sobě musela potlačit nutkání zasténat. Spencer přesunula ruku k lemu Ashleyiny košile a pevně ho sevřela v pěst.

Trochu omámené se odtáhly, tváře pořád blízko sebe.

"Páni," zašeptala Ashley u Spenceřiných úst.

Spencer se jen usmála a krátce ji políbila. Ze zasnění vytrhl dívky potlesk a úplně se od sebe odtáhly, zatímco začal do zákulisí přicházet sbor.

"Panebože," vyhrkla najednou Spencer.

Ashley na ni znepokojeně pohlédla. "Co se děje?" Zkazila něco?

"Jsem na řadě!" Spencer vstala a začala přecházet sem a tam.

"A teď uslyšíte původní skladbu Spencer Carlinové," oznámil pan Thompson z pódia.

Spencer ztuhla na místě, zatímco jí všichni chvatně naznačovali, že má jít na pódium. Ashley jí chytla za obě ruce a podívala se jí přímo do očí.

"Zvládneš to," ujistila ji s úsměvem. Zvedla si Spenceřiny ruce ke rtům a políbila je. "Pro štěstí."

Spencer se usmála a nechala se od Ashley postrčit směrem k pódiu. Díky jasným reflektorům nerozeznávala lidi v publiku, ale slyšela hlasitý potlesk. Posadila se k piánu a pak se podívala zpátky do zákulisí, odkud ji sledovala Ashley.

"Ehm," začala Spencer. Musela zvednout hlas, protože neměla mikrofon. "Tuto skladbu se mnou rovněž napsala Ashley Daviesová." Ještě jednou se na Ashley usmála a pak začala hrát.

Ashley Spencer při hraní zbožně sledovala a vychutnávala si každou sekundu skladby. Byla půvabná a krásná. Přesně jako Spencer. Ashley se nemohla dočkat, až koncert skončí.

"Dobrá práce, studenti!" gratuloval jim pan Thompson, když koncert konečně skončil. "Bylo to báječné premiérové představení."

Ashley ho vypnula a dál hledala mezi studenty Spencer. Ve škole jí nikdy nedošlo, kolik lidí do hudebky chodí, protože Spencer seděla jen tři místa od ní. Ale v chaotickém davu to bylo jako hledat jehlu v kupce sena. Konečně vzadu spatřila známou blonďatou hlavu, která vypadala velmi znuděně, a začala si k ní klestit cestu.

Pan Thompson se pořád rozplýval, když Ashley dala kolem Spencer zezadu ruku a vystrašila ji při tom.

"Ahoj," zašeptala jí do ucha.

Spencer se usmála a pohladila paži, kterou měla kolem břicha. "Taky ahoj." Přitiskla se zády k Ashley, která si jí opřela bradu o rameno. "Myslím, že pan Thompson by už měl sklapnout," zašeptala.

"Hmm, asi se budeme muset vytratit." Z jejího dechu na svém uchu se Spencer zachvěla.

"Toho by si asi všimnul."

Ashley drobně zasténala a sevřela Spencer pevněji. Už se nemohla dočkat, až odtamtud zmizí.

Pan Thompson konečně domluvil a dal všem rozchod. Spencer a Ashley došly ruku v ruce do sálu, ale rychle se pustily, když spatřily, že na mě v hledišti čekají Casey a Sally.

"Ahoj, holky!" zvolala Casey. "To byl suprovej koncert."

"Jo, nebyla to vůbec taková nuda, jak jsem čekala," dodala Sally.

"Díky, mrcho," obrátila Ashley oči v sloup a odložila pouzdro s kytarou na podlahu. "Jak se vám líbilo Spenceřino sólo?"

Spencer zčervenala a mávla nad tím rukou. "To nic nebylo," špitla skromně.

"Děláš si srandu? To byla nejlepší část večera. Úžasná skladba, holky." Casey se na ně vědoucně ušklíbla, když viděla, že se obě červenají.

"Je to hlavně Spenceřino dílo," věnovala jí Ashley široký úsměv.

"Tím jsem si jistá," mrkla Sally, ale zařadila zpátečku, když spatřila, jak ji Ashley propichuje pohledem. "Nechcete si někam vyrazit?"

Ashley chtěla říct, že by si ráda vyrazila sama se Spencer, ale nechtěla dávat Sally další munici. Netušila, co přesně se Spencer jsou, takže to chtěla zjistit, než jim začnou Casey a Sally chystat svatbu.

"Ahoj, děvčata!"

Ashley se chtěla zastřelit, když spatřila, jak k nim jde její máma. Kyla šla (nebo se spíš courala) v jejím závěsu a vypadala obzvlášť otráveně a znuděně.

"Ahoj, mami." Ashley sklopila zrak k videokameře v matčině ruce. "Ježíši, mami, prosím tě neříkej mi, že jsi to celý nahrávala."

"No a? Je to pro babičku." Christine ignorovala dceřino obrácení očí v sloup. "Každopádně jsem vám chtěla říct, že jste obě byly dnes večer úplně fantastické."

"Díky, paní Daviesová," řekla Spencer zdvořile, ale pak zbledla, když spatřila, že k nim jdou její rodiče. Byl s nimi Glen a působil stejně otráveně a znuděně jako Kyla.

"Spencer, zlatíčko, úžasné představení," objala ji Paula.

"Naprosto báječné," dodal Arthur.

"Díky moc," odpověděla Spencer trochu v rozpacích, ale pak se otočila k Ashley a Christině. "Mami, tati. Tohle je Ashley Daviesová a její máma."

Rodiče se navzájem představili, zatímco se Spencer a Ashley snažily přijít na způsob, jak nenápadně zmizet. Přes sál probodly pohledy Casey a Sally, kterým se podařilo vytratit, když se objevili jejich rodiče.

"Můžu už teď jít?" náhle se ozvala Kyla, ale Christine ji zpražila pohledem.

"Nebuď nezdvořilá, Kylo."

"Jo, mami, můžu už taky jít?" vložil se do toho Glen a také se dočkat zpražení pohledem.

"Glene, chovej se slušně."

Po pokárání svých potomků se rodiče vrátili k probírání úžasných výkonů Spencer a Ashley.

Glen a Kyla probodly své sestry pohledy.

"Co je?" pronesla Spencer otráveně. "Chodím na všechny tvý pitomý zápasy."

"Jo," přidala se Ashley s pohledem na Kylu. "Chodím na všechny tvý pitomý hry."

Glen a Kyla si vyměnili pohledy, pak od nich odešli a naštvaně zapadli do sedadel.

"Hodili by se k sobě," řekla Ashley pobaveně.

Když všichni domluvili a Spencer a Ashley byla připomenuta večerka, dívky konečně vyšly ze školy a zamířily k parkovišti.

"Ehm, tak co chceš podniknout teď?" zeptala se nervózně Ashley, když došly k jejímu autu.

"No, měla mě odvést Casey, ale řekla bych, že jsou se Sally už fuč," rozhlédla se Spencer po téměř prázdném parkovišti.

"Nechceš si vyrazit, než tě odvezu domů?" dělala si Ashley naděje a skousla si při pohledu na Spencer ret.

"Tak jo," odvětila Spencer a dala jí pusu na ústa. "Ale mohla bych se nejdřív převlíct?" Zvedla tašku, ve které měla oblečení na převlečení. "Cítím se v tom jako servírka."

Ashley se zasmála a dala Spencer ruku kolem pasu. "Podle mě vypadáš sexy."

"Sexy, říkáš?" Spencer chytla Ashleyinu kravatu, přitáhla si ji k sobě a spojila jejich rty. Když se od sebe odtáhly, sotva popadaly dech. "Podle mě taky vypadáš sexy," zastřeně pronesla Spencer.

"Nechceš zajít do parku a pomazlit se v plastovým tunelu?"

Spencer se zazubila. "Jenom když si necháš tu kravatu."

Ashley ji znovu políbila a pak jí otevřela dveře spolujezdce. "Dohodnuto."

Krátce zapřemýšlela, kolik asi pokut za rychlou jízdu cestou k parku dostane.

12

Po příjezdu Spencer a Ashley do parku nepůsobilo mazlení v plastovém tunelu už tak lákavě. Ashley nechtěla trávit v čas v omezeném prostoru, kde jiné páry dělaly bůh ví co, takže místo toho teď se Spencer ležely na trávníku na dece a pozorovaly hvězdy.

Ashley spokojeně vzdychla z toho, jak je jí příjemně. Spencer měla položenou hlavu na její hrudi a hrála si s její kravatou, kterou měla už jen volně uvázanou kolem krku.

"Je ti zima?" zeptala se Ashley, když ucítila, že se Spencer trochu zachvěla. Předtím to od ní byl dobrý nápad, že by se měly převléct, ale obě dívky byly příliš líné a bylo jim příliš dobře, než aby něco udělaly. Přestože ležení na zemi v sukních ke kolenům bylo pěkně otravné.

"Trochu," přitulila se víc Spencer. Ashley vzala druhou deku, kterou s sebou vzala z auta, a obě je přikryla. "Ale ale, jsi připravená na všechno, co?" popíchla ji Spencer a vzhlédla. "Tohle děláš se všema holkama?"

Ashley se zasmála a dala Spencer z obličeje pramen vlasů. "Ne, jenom s tebou."

"Nevěřím ti, Daviesová." Její úsměv byl škádlivý, ale Ashley věděla, že ji něco trápí.

"Zeptej se mě," řekla Ashley a dívala se jí při tom přímo do očí.

Spencer hrála nechápavou. "A na co?"

Ashley pobaveně zavrtěla hlavou. "Prostě se zeptej, Spencer."

"Dobře." Spencer na chvilku sklopila zrak. "S kolika holkama jsi chodila?"

"No, nepočítám je," vzdychla Ashley. "Ale nejspíš ne s tolika, co si myslíš."

"A jak víš, co si myslím?" Spenceřin hlas byl napjatý jako obvykle, když byla popuzená. Ashley to znala velmi dobře.

"No, vím, co sis o mě myslela," odvětila klidně. "Předpokládám, že mě máš za menší couru."

Spencer se posadila a pohlédla na Ashley. Ve tváři měla patrnou směs kajícnosti a pobouřenosti. "To jsem si nikdy nemyslela," řekla jemně se sklopeným zrakem.

Ashley se rovněž posadila a skousla si ret. "To je dobrý, já bych si na tvým místě myslela nejspíš to samý." Začala nepřítomně trhat stébla trávy a vyhýbala se Spenceřině pohledu.

"Nikdy jsem si nemyslela, že jsi coura," zopakovala Spencer a Ashley vzhlédla a trochu se usmála. "Ale pořád jsi mi neodpověděla na otázku."

Ashley se opřela o lokty a znovu vzdychla. "Kolik si myslíš, že chodí na King High lesbiček?"

"Nevím," pokrčila Spencer rameny. "Pár?"

"Přesně osm."

"Vážně? Osm?"

"No, osm, které se s tím netají," vyjasnila Ashley.

Spencer se poškrábala vzadu na krku. Ashley jí pořád neodpověděla na otázku. Přestože se jí tahle stránka Ashley moc líbila, šťouravá část jejího mozku potřebovala vědět, jak přesně na tom Ashley s holkami byla.

"Takže jsi chodila se všemi osmi?" hádala Spencer.

Ashley si odfrkla. "Ha, ne. Zaprvý těch osm zahrnuje tebe, mě, Casey a Sally. A vzhledem k tomu, že jsem nikdy nechodila s tebou, s Casey, ani se sebou, zbývá pouze pět lesbiček." Na chvilku se odmlčela. "Sally se vlastně taky nepočítá, takže zbývají jenom čtyři."

Spencer přikývla. Čtyři nebylo zase tak hrozné číslo. Bylo to mnohem míně, než si představovala. "Takže jsi chodila s těma čtyřma?"

Ashley se zazubila. "Ne. Chodila jsem jenom se dvěma. A s jednou bych to ani neoznačila za chození."

"Cože?" zareagovala Spencer překvapeně. "To nedává smysl. Jak jsi mohla chodit jenom se dvěma ze čtyř lesbiček na škole? Chození se dvěma lidma z tebe přece nedělá toho Casanovu, za kterýho tě všichni mají."

Ashley se musela zasmát Spenceřině reakci. "To je pravda, ale taky jsem chodila s bisexuálníma holkama."

Při tom Spenceřiny rysy poklesly. Kdo ví, kolik bisexuálních holek toužících po chození s Ashley pobíhalo po King High. Najednou už nechtěla být s Ashley v parku, když věděla, že před ní bylo na tomtéž místě nesčíslně holek.

Spenceřin skleslý výraz Ashley znepokojil. "Spencer," ozvala se tiše. "Nejsem žádnej středoškolskej suspenzorák, kterej střídá jednu holku za druhou a druhej den si na ně ani nevzpomene." Natáhla ruku a zvedla Spencer bradu, aby jí viděla do obličeje. "Každý holky, se kterou jsem chodila, jsem si maximálně vážila, a s některýma jsme pořád kamarádky."

"Vážně?" Spencer se tomu těžko věřilo.

"Jo, s Laurou, Jackie a Emmou, například."

Spencer se drobně uchechtla, když si uvědomila, že ty holky patřily k těm, které jí propichovaly pohledy, když dala Ashley na nádvoří co proto. "Tvý fanynky."

"Cože?" zeptala se Ashley zmateně.

"Nic."

Chvíli tam mlčky seděly, až už to Ashley nevydržela. "Vadí ti, že jsem chodila s tolika holkama?"

Spencer si povzdechla, protože nevěděla, jak na to má odpovědět. Samozřejmě, že jí to vadilo, ale teď už Ashley znala a věděla, že to není žádná arogantní sukničkářka. Ale pořád ji trápila ještě jedna otázka a chvíli nad ní uvažovala, než své obavy vyjádřila slovně.

"Dobře, trochu mi to vadí," přiznala a koukala se při tom všude možně, jen ne na Ashley. "Ehm, ale s kolika jsi, ehm," koktala Spencer, zatímco na ni Ashley v očekávání hleděla. "S kolika jsi spala?" řekla to tak tiše, že si nebyla jistá, jestli to bylo slyšet. Věděla, že je to hodně osobní, ale musela to vědět.

"S jednou," okamžitě odpověděla Ashley a Spencer si málem vyhodila krk, jak k ní rychle vzhlédla. "Netvař se tak překvapeně," zubila se Ashley.

"Vážně? Jenom s jednou?" Nedůvěřivost prýštila z každého slova.

"Ano, Spencer, jenom s jednou." Fakt se tak těžko věřilo, že spala jenom s jednou holkou?

"Páni." Spencer tu informaci s vykulenýma očima vstřebávala.

"Spencer, vždyť o nic nejde." Spenceřina reakce se jí trochu dotkla. Vážně si myslela, že se všema těma holkama spala?

"Promiň, ale myslela jsem si, že budeš trochu zkušenější." To prohlášení bylo upřímné.

"Tak to zase pozor," ozvala se Ashley na svou obranu, ale díky zablýsknutí v jejích očích Spencer věděla, že ve skutečnosti není zase tak uražená. "Sice jsem spala jenom s jednou holkou, ale jsem zkušená. Jedna holka neznamená, že jsem měla sex jenom jednou." Ashley začala blábolit a Spencer cítila, že se schyluje k podrobnostem, které slyšet netoužila, tak Ashley zatlačila zpátky na deku do jejich předchozích pozic.

Ashley se usmála, když se k ní Spencer přitulila. "Jsi rozkošná," řekla zčistajasna a zlehka políbila Spencer na vlasy.

"Já vím," usmála se Spencer a Ashley teatrálně zalapala po dechu.

"A kdo je tu arogantní teď?"

"Pořád ty." Spencer se naklonila a políbila ji. "V životě by mě nenapadlo, že se budu v noci v parku tulit s Ashley Daviesovou."

"No, já o tulení v parku se Spencer Carlinovou vždycky snila, takže vlastně o nic nejde," odvětila Ashley nenuceně a vysloužila si šťouchanec do břicha.

Spencer zavrtěla hlavou a opět si začala hrát s Ashleyinou kravatou.

"V kolik musíš být doma?" zeptala se Ashley, zatímco sledovala Spenceřino počínání. Přestože byla chladná noc, začalo jí být dost horko.

"V jednu," odpověděla Spencer, ale soustředila se na hraní si s knoflíčky Ashleyiny košile.

Rychlý pohled na hodinky Ashley řekl, že je krátce po půlnoci. "No, v tom případě," řekla a rovněž si začala hrát se Spenceřiným oblečením, "co budeme dělat do tý doby?"

"Pár věcí mě napadá," odvětila Spencer a přitáhla si Ashley za kravatu blíž k sobě.

Ashley se zazubila. "Jo, to mě taky."

13

"Hezkej náramek."

Spencer se ani neobtěžovala vzhlédnout od poznámek, zatímco si Casey v knihovně přisedala k jejímu stolu.

"Takže?" zeptala se zvědavě Casey, ale Spencer pořád nezvedla hlavu. "Co se včera večer stalo?"

"Myslíš kromě toho, že ses na mě vykašlala, aby sis to mohla rozdat se Sally? Nic." Spencer se culila, takže Casey věděla, že se na ni ve skutečnosti nezlobí.

"Hele, prokázala jsem ti laskavost. Ale vážně. Co se stalo?"

"No, dala mi tohle," odvětila Spencer a zvedla zápěstí s náramkem. "Jako poděkování za to, že jsem jí pomáhala. Pak jsem ji políbila a začal koncert."

Casey vzrušeně zalapala po dechu a knihovnice je napomenula, aby byly zticha. Tak se Casey naklonila a zašeptala: "Tys ji políbila?"

"Ano, Casey," obrátila Spencer oči v sloup. "Políbila jsem ji." Vrátila se k učení, ale věděla, že tohle kamarádce stačit nebude.

"A pak bylo co?" dloubala Casey opakovaně do Spenceřiny ruky, přičemž zvažovala, jestli z ní má nebo nemá tu informaci vytlouct.

"Au!" stáhla Spencer ruku a prohlížela si ji. "Uklidni se. Pak mě odvezla domů."

Casey se zklidnila a věnovala jí zkoumavý pohled. "To je všechno? Odvezla tě domů?"

Bylo velmi obtížné skrýt úsměv, ale Spencer vložila veškerou energii do snahy se učit. "Jo, to je všechno."

"Není horko na to, abys měla tohle?" ukázala na velmi nápadnou šálu kolem Spenceřina krku. Opřela se v židli, založila si ruce na hrudi a čekala, s jakou průhlednou výmluvu Spencer přijde.

"Cože? Ne, je mi akorát," přitiskla si šálu těsněji k tělu.

"Aha." Casey bez varování natáhla ruku a šálu jí strhla. "Ha! Já to věděla!" zvolala vítězoslavně, čímž si vysloužila další napomenutí a vražedný pohled od knihovnice, na kterých však Casey nesešlo. Ukazovala na červené cucfleky, které zdobily Spenceřin krk.

"Casey!" Spencer si přitáhla šálu zpátky a opět si ji přehodila kolem krku.

"Vysvětluj, Carlinová." Ačkoli to nebylo třeba. Došlo by to i dvouletému dítěti.

"Dobře, dobře, udělaly jsme si zajížďku do parku," přiznala konečně Spencer, zatímco si upravovala šálu. "Spokojená?"

"Ne, potřebuju detaily, ženská." Caseyina vzrušená tvář začala Spencer štvát.

"Žádný detaily ti říkat nebudu! Ptám se tě na detaily se Sally?"

"Ne, ale stejně ti je říkám."

"Jo, kéž bys neříkala," zamumlala Spencer.

"Fajn, aspoň zkrácenou verzi?" dělala si naděje Casey.

Spencer se nechala obměkčit a vzdychla. "Fajn. Jely jsme do parku, povídaly si, tulily se a líbaly se. Těčka. Konec."

Casey si odfrkla. "Prosím tebe, kdyby šlo o jakoukoli jinou holku, tak bych ti možná věřila. Ale bavíme se tu o Ashley Daviesový."

To Spencer trochu namíchlo. "Co tím sakra myslíš?"

"Ehm, že jde o Ashley. Není známá kvůli tulení a líbání."

"Pro tvou informaci," utrhla se Spencer naštvaně, "Ashley se chovala velmi zdvořile. Byla, jestli to tak můžu říct, dokonalý džentlmen."

Casey zvedla na obranu ruce. "Promiň, Spencer, nemyslela jsem to tak."

Spencer se vrátila ke svým poznámkám a byla pořád trochu popuzená. Ashley byla předešlou noc úžasná a opravdu se pouze líbaly. Myšlenka, že by zašly dál, ani jednu z nich nenapadla. Vlastně se nedostaly ani na druhou metu.

"Zlobíš se na mě?" zeptala se Casey nervózně.

"Ne, to jen..." Spencer ke své kamarádce vzhlédla. "V minulosti jsem se v Ashley mýlila a nechci, aby někdo dělal stejnou chybu. Ashley je moc hodná holka a já ji mám moc ráda, Casey."

Casey přikývla a usmála se.

Jako by Ashley věděla, že o ní mluví, vyšla zpoza regálu a přistoupila zezadu ke Spencer.

"Ahoj, sluníčko," pozdravila Spencer a políbila ji na tvář.

Spencer při tom oslovení zčervenala. Vzpomínala si, jak jí Ashleyiny projevy náklonnosti kdysi štvaly. Teď z nich dostávala závrať.

"Ahoj," otočila se a oplatila jí polibek.

Casey zamumlala něco ve smyslu, že se jde podívat po nějaké knize, a mrkla na Spencer. Spencer se vděčně usmála a Casey odešla a nechala je s Ashley samotné.

"Neměla bys být ve třídě?" poznamenala Spencer, zatímco jí Ashley zvedla, aby si mohla sednout na její židli. Jakmile se usadila, posadila si Spencer na klín a objala ji.

"Dovolila jsem se na záchod, ale časem bych se měla vrátit." Položila si bradu na Spenceřino rameno a upřela zrak do jejích poznámek. "Hezká šála, Chucku Bassi," poznamenala, když si jí všimla.

Spencer na ni upřela zrak. "Hezká kravata, Avril," opáčila a zatahala za fialovou kravatu, kterou měla Ashley volně uvázanou kolem krku přes černé tílko.

"Co je? Včera se ti má kravata líbila," zazubila se na ni Ashley. "A kromě toho zakrývá tyhle." Posunula kravatu na stranu a odhalila krk.

Spencer se zasmála, když spatřila po celém Ashleyině krku malé červené cucfleky. "No, asi jsme se obě nechaly unést." Sundala si šálu, aby Ashley ukázala výsledky její práce.

"A sakra," zvolala Ashley, když spatřila Spenceřin krk, a zazubila se na ni. Překvapilo jí, kolik cucfleků Spencer udělala. "No, jenom si značkuju teritorium."

"Prosím?" otočila se Spencer na Ashleyině klíně a přitáhla si Ashley za kravatu blíž k svému obličeji. V očích jí plály rozpustilé plamínky. "Čí teritorium?"

"Moje?" zajíkla se Ashley z toho, jak se na ni Spencer dívala.

"Nejsem ničí teritorium, Ashley Daviesová," přitáhla si ji ještě blíž.

"No, já jsem tvoje."

Spencer se usmála a konečně ji políbila. Začaly se vášnivě líbat a přestaly teprve, až si někdo nazlobeně odkašlal.

"Slečno Carlinová, slečno Daviesová, tohle je knihovna a ne poslední řada v kině." Knihovnice vypadala, že se jim chystá vyčinit nějakou těžkou knihou, tak Spencer z Ashleyina klína vstala.

"Pardon," zamumlaly obě, ale neměly daleko od smíchu.

"Stejně bych se měla vrátit do třídy. Nechci, aby si učitelka myslela, že jsem se spláchla do záchodu." Ashley dopřála Spencer poslední polibek. "Uvidíme se na hudebce."

Usmívající se Spencer sledovala, jak Ashley odchází z knihovny. Zkusila se vrátit k učení, ale dokázala myslet pouze na Ashley.

"Kašlu na to." Zavřela sešit a vyrazila za Ashley, aby ji stihla, než se vrátí do třídy. Někde blízko byl školníkův kumbál.

Spencer a Ashley se snažily trávit co nejvíce času spolu, ale to se brzy ukázalo být obtížné. Následující dva týdny se jejich společný čas počítal na minuty.

Spencer měla neustále na krku nějaké mimoškolní povinnosti a z Ashley se stala Kylina osobní taxikářka. Christine odmítala koupit Kyle auto, dokud si nezlepší známky, což znamenalo, že kdykoli si usmyslela někam jet, musela ji tam Ashley odvézt. Ashley se snažila protestovat, ale Christine jí pohrozila, že jí vezme auto a odkáže ji na veřejnou dopravu.

Ashley a Spencer spolu trávily přestávky a chvilky po škole, než musela Spencer odejít tam, kde jí ten den bylo třeba. Víkendy byly fajn, ale nakonec se vždycky ocitly ve skupině místo toho, aby byly samy.

Spencer z toho začínala být frustrovaná. Nejenže netrávila čas s Ashley, ale tepve teď jí došlo, že ji Ashley oficiálně nepozvala na rande. Nevěděla, jak má jejich vztah definovat. Jistě, držely se za ruce, tulily se a líbaly, ale nebyly na pořádném rande. Trochu jí to dělalo starosti. Co když už Ashley omrzela a ta si našla jinou holku?

"Co ten zakaboněnej výraz?" zeptala se Casey, když si spolu se Sally o polední přestávce přisedly ke Spenceřině stolu.

Spencer k nim vzhlédla a pokrčila rameny. "Ale nic," lhala a začala si hrát s náramkem od Ashley.

Casey vypadala znepokojeně a chystala se otevřít pusu, ale Sally promluvila první. "Provedla Ashley něco?"

"Co? Ne," odvětila Spencer, kterou trochu pobavilo, že si to Sally o své nejlepší kamarádce myslí.

"Kde je vůbec ta mrcha?" rozhlédla se Sally kolem. "Neobědváte po hudebce většinou spolu?"

"Odnesla si kytaru do auta. Už ji nechce nechávat v posluchárně, protože Todd tuhle nešťastnou náhodou někomu rozsedl housle," vysvětlovala Spencer.

"Bože, chudák ten, komu ty housle patřily," řekla Casey, která věděla, že Todd nedostal přezdívku "Dvoutuňák" Todd zbůhdarma.

"Proč sis myslela, že Ashley něco provedla?" zeptala se Spencer nahodile Sally.

"No, vím, že jste se moc neviděly, a předpokládala jsem, že je to Ashleyina vina, protože je to idiotka od přírody." Říkala to bodře a Spencer se mírně zasmála, ale měla pokleslý výraz. "Ale podle tvýho výrazu soudím, že Ashley udělala nějakou pitomost."

Spencer zavrtěla hlavou. "Ne, nic takovýho."

"Tak co se děje?" zeptala se Casey.

"Ještě mě oficiálně nepozvala na rande. Vím, že je to hloupost, ale ráda bych věděla, kam to, co máme, směřuje."

"To není vůbec hloupost," ujistila ji Sally. "Ať se mrcha kouká vyjádřit."

Všechny se zasmály, ale rychle ustaly, když ke stolu přišla Ashley a posadila se vedle Spencer. "Ahoj, krásko," pozdravila ji a políbila na tvář. Pak se otočila na Sally. "Můj oběd, kámoško."

Sally po ní hodila hnědý papírový pytlík. "Jednou si budeš muset začít dělat ty zatracený obědy sama, Ash."

"Nebo bychom mohly prostě jíst ve strejdovo restauraci," odvětila Ashley a zakousla se do sedviče.

"Říkala jsem ti, že Casey-"

"Nechce přijít pozdě, bla bla bla."

"Já jsem tady," zpražila ji Casey pohledem.

"Čau, holky," ozval se za nimi hlas. Všechny se otočily na nově příchozí a Spencer se proti své vůli opět zamračila. Byla to roztleskávačka Lea. Všechny kromě Spencer ji pozdravily.

"Jak se máš?" zeptala se Ashley a pokynula Lee, aby se posadila. Roztleskávačka jí vyhověla a posadila se vedle ní, z čehož se Spencer zamračila ještě víc.

"O víkendu se koná hudební festival a budou tam hrát Simple Prose," řekla jí Lea. "A James nechce jít poslouchat ‘ukňouraný holky, co hrajou blbě na kytaru’, tak mě napadlo, jestli bys nešla ty. Vstupný je jenom pět dolarů."

"Jo, samozřejmě, počítej se mnou. Jen mi pak zavolej podrobnosti."

"Díky, Ashley," usmála se na ni Lea a před odchodem se se všemi rozloučila.

Spencer měla pocit, že brzy vybuchne. "Ehm, právě jsem si vzpoměla, že musím něco odevzdat do hodiny angličtiny," prohlásila náhle a začala se sbírat k odchodu.

"Mám jít s tebou?" zeptala se Ashley.

"Ne, to je dobrý." Fakt, že to ve skutečnosti není dobré, před Ashley velmi dovedně skrývala.

Jakmile Spencer odešla, Casey a Sally současně koply Ashley do holení.

"Au! Za co to sakra bylo?" ozvala se naštvaně, zatímco si mnula holeně.

"To ses úplně pomátla?" zpražila ji Sally pohledem.

"Proč jsi právě před Spencer souhlasila, že půjdeš s Leou na rande?" dodala Casey.

"Jaký rande?" zeptala se Ashley zmateně a sklopila zrak na pohmožděné nohy. "Nezapomínáte, že je Lea na kluky?"

"Ty víš, jak to myslíme, blbko! Proč jsi ještě nepozvala Spencer na rande?"

"O čem to proboha mluvíš?" zeptala se čím dál tím zmatenější Ashley. Měla za to, že mezi ní a Spencer je všechno v nejlepším pořádku.

"Přísahám Bohu, Ashley Daviesová, že jestli Spencer ublížíš, nakopám ti vaječníky," věnovala jí Casey takový výhružný pohled, až se Ashley přikrčila.

"Ona vám něco říkala?"

"Bingo. Říkala, žes ji ještě nepozvala na rande."

"No," zamyslela se na okamžik Ashley, "zvala jsem ji při mnoha příležitostech."

"Ash," zareagovala Sally popuzeně. "To bylo předtím. A kromě toho se to dalo těžko zvát pozváníma. V podstatě jsi jí říkala, aby s tebou šla."

Ashley se poškrábala na hlavě. "Takže Spencer chce, abych ji oficiálně pozvala na rande?"

"Chce vědět, že od toho vztahu chceš víc."

"To chci!"

"Tak jí to dokaž."

Následující den během oběda Ashley přesně věděla, jak Spencer ukázat, co pro ni znamená. Když na konci čtvrté hodiny zazvonilo, prakticky vylétla ze třídy a stihla pouze zahlédnout Spenceřin zmatený obličej, než naskočila do auta a vyrazila tam, kam si potřebovala zajet.

Byla pryč jen pár minut, než se vrátila s tím, co koupila. Ashley postavila oříškové ledové kafe na stůl před Spencer a vysloužila si od ní vděčný úsměv.

"Proto jsi tak vystřelila ze třídy?" zeptala se Spencer, když ji Ashley políbila na tvář.

"Ano, líbí se mi, jak po něm při líbání chutnáš."

Spencer zčervenala. "Zapomněla jsi nechat kytaru v autě," poznamenala, když spatřila přes Ashleyino rameno viset pouzdro na kytaru.

"Ne, ne, potřebuju ji." Spencer na ni zmateně pohlédla a Ashley otevřela pouzdro a chopila se kytary. "Lidi, můžu prosit o pozornost?" zakřičela z plných plic na celé nádvoří.

"Ash, co to vyvádíš?" rozhlížela se Spencer kolem, zatímco všichni otáčeli hlavy na Ashley, která teď stála na lavičce.

"Chtěla bych zazpívat písničku určenou pro Spencer Carlinovou," pokračovala Ashley a mrkla na Spencer, která byla celá rudá a zakrývala si obličej dlaní. "Znáte ji, že? Nejchytřejší a nejkrásnější holka na škole?" Všichni Ashleyin malý výstup velmi pobaveně sledovali.

"Takže tohle je pro tebe, Spencer." Seskočila z lavičky, postavila se před Spencer a začala hrát.

"Nemáš žádný chyby, nepotřebuješ oční stíny. Spencer!"

Ashley zazpívala první větu ze své písničky a všichni se začali smát. Spencer to jen v extrémních rozpacích sledovala.

"Zaženeš všechny mý splíny a zbavíš mě pocitu viny. Spencer!" Ashley se usmála a snažila se nerozesmát, zatímco Spencer pod dlaní ještě více zrudla.

"Dáme si spolu chutný ryby, už se mi sbíhají sliny. Spencer!" Další smích a Spencer byla prakticky k nepoznání. Byla si jistá, že se brzy samovznítí.

"Jsi pro mě jako božský lék. Navštívíme spolu Winnipeg. Ten je v Kanadě!" Ashley podle všeho došla slova a tak začala opakovaně zpívat a vykřikovat Spenceřino jméno. Také se s kytarou pohupovala do rytmu a vypadala u toho jako zdrogovaný Matt Nathanson.

Ashley naposledy brnkla do strun a ukončila písničku něžným "Spencer". Všichni se nadšeně roztleskaly. Ashley si před Spencer přidřepla a znovu se usmála.

"Tak co říkáš, šla bys se mnou o víkendu na pláž na chutnou rybu a zmrzlinu?"

Spencer na ni jen hleděla a udělala to první, co jí napadlo. Vzala ledové kafe, které stálo na stole, zvedla z něj víčko a vylila ho Ashley na hlavu. Po nádvoří se rozlehla zalapání po dechu a smích, ale Ashley se dál usmívala, zatímco jí po obličeji stékalo kafe.

"Znamená to ano?"

Spencer se zasmála a políbila ji. Bylo jí fuk, že bude sama od kafe. "Chceš to pomoct utřít?"

Ashley nadšeně přikývla a narovnala se. Do jedné ruky vzala kytaru a do druhé vzala Spenceřinu ruku a společně vykročily k budově školy. Prošly kolem Casey a Sally, které o to vystoupení přišly a věnovaly jim zvláštní pohledy.

"Nechci o tom nic vědět," pronesla Sally, zatímco Ashley a Spencer procházely kolem.

"Ale pozdějš ti to všechno povím!" zavolala Ashley přes rameno.

Spencer pobaveně zavrtěla hlavou a Ashley zvedla jejich spojené ruce a políbila Spenceřinu. Instinktivně přejela palcem po náramku, zatímco pokračovaly v cestě k dívčím záchodkům.

"No, asi jsem měla pravdu," prohlásila Ashley, jakmile vešly do školy.

"A v čem?" zeptala se zvědavě Spencer, zatímco Ashley došla ke své skříňce a začala z ní vyndavat čisté oblečení a ručník.

Ukázala na Spenceřin náramek a usmála se. "Přinesl ti štěstí. Přinesl ti mě."

Spencer obrátila oči v sloup, ale neprotestovala, když se Ashley naklonila a políbila ji. Mírně omámené se odtáhly a Spencer se usmála.

"Nakonec sis můj zájem získala."

Poznámka autorky: Písnička, kterou Ashley zpívá, je z A Very Potter Musical. Akorát jsem do ní vložila Spenceřino jméno.