Láska z dětského hřiště

Napsala: DRCA9, Překlad: petrSF

"Tak do toho, Spencer. Jdi si hrát," poslala Paula svou holčičku pryč a obrátila pozornost zpátky k dalším matkám.

Spencer se pomalu rozešla od matky a v malým ručičkách si svírala lem své hezké skládané sukně.

S ostatními dětmi jí to moc nešlo. Vlastně se jich bála. Byly hlasité a nepořádné a další nežádoucí věci.

Její starší bratr Glen byl stejný jako ostatní děti. Měl rád bláto a strupy a plivance a brouky.

No, byl jako ostatní kluci.

Její starší bratr Clay nebyl tak nesnesitelný, ale stejně si rád hrál se svými akčními figurkami - mlátil s nimi o sebe a nutil je se prát.

Ale Spencer...

Spencer měla ráda růžové věci a nabírané věci a čajové dýchánky se svými panenkami a plyšáky. Věci, které mluvily, jen když jste je oslovili, a nikdy nebyly hlasité ani špinavé.

Její hračky nebyly nikdy nepředvídatelné.

Což vysvětlovalo její zjevné obavy, zatímco se přibližovala k ostatním holčičkám na dětském hřišti - sjížděly po skluzavce, ječely při honěné a na houpačkách létaly vysoko do vzduchu.

"Ahoj."

Spencer ji neviděla přicházet, takže se té malé rošťačky, která se před ní zubila úsměvem bez pár zubů, lekla.

"Ahoj," hlesla Spencer tiše. Nových dětí se vždy bála.

"Já se jmenuju Ashley. A jak ty?" cucala ta holčička, Ashley, hlasitě bonbon a Spencer viděla, že je to zelený bonpar, její oblíbený.

Takže možná mohla dát té holčičce šanci.

"Já se jmenuju Spencer," řekla jí a volně zatínala ručičky v pěstičky.

"Ale to je klučičí jméno," odpověděla jí Ashley a trochu se zahihňala. Spencer pouze pokrčila rameny, protože nevěděla, jak na to má reagovat.

"To neva," pokračovala Ashley a chroupala přitom bonbon. "Líbí se mi."

Spencer se na tu holčičku poprvé upřímně usmála. "Děkuju."

"Nemáš za co," zazubila se Ashley a natáhla k druhé holčičce ruku. "Chceš si hrát?"

"Jo," přikývla Spencer a společně vyrazily.

O dva týdny, čtyři dny a jednu hodinu později...

"Kmitej nohama. Takhle," řekla jí Ashley a předvedla Spencer, jak docílit toho, aby se houpala výš.

Snažily se dotknout nebe.

"Já to nedokážu, Ashley," zabručela Spencer, která se neúspěšně snažila rozhoupat víc, ale pokaždé, když se jí to trochu povedlo, zhoupl se jí žaludek, pustila se řetězů houpačky a ztratila rychlost.

Najednou se Ashley zjevila přímo před ní, tvář měla pořád veselou, ale taky hodně vážnou. Spencer zpomalila, až zastavila úplně a obezřetně se na druhou holčičku podívala.

"To už nikdy neříkej."

"A co?"

"Že něco nedokážeš. Všechno jde. Zvládneme to. Ty a já. Spencer a Ashley dokážou všechno."

Spencer jí věřila, a když se houpaly příště – na nebi byly vidět hvězdy a Měsíc jasně zářil - to byla Ashley, která musela držet krok se Spencer.

"Všechno nejlepší, Ashley," zašeptala Spencer.

Dobrá, možná byla Ashleyina rebelská stránka nakažlivá, protože si Spencer byla jistá, že před Ashley by se nikdy - a to v pouhých osmi letech - potajmu nevykradla z domu rodičů, nepřeplížila dva trávníky a nepřešla na druhou stranu ulice, jen aby měla jistotu, že bude první, kdo popřeje kamarádce všechno nejlepší k narozeninám.

"Spencer," radostně zvolala Ashley, posadila se na posteli a pevně druhou holčičku objala.

Spencer se odtáhla jako první a zvedla malý talířek, na kterém byl jeden dortík se zabodnutou zapálenou svíčkou. "Přej si něco."

Ashley upřela na svou kamarádku rozzářené oči. "Nemusím. Už se mi to splnilo."

"Odvolej to," zavrčela Spencer a zabořila Glenův obličej do bláta.

"Spencer!" vykřikla její matka a co nejrychleji se hnala přes hřiště. Vzala svou dceru za ruku a odtáhla ji z bratra. Bylo to snadné, protože i celá promáčená vážila Spencer asi jen tak 25 kilo.

Glen vyplivl z pusy bláto, otřel si zuby a zlostně se zvedl ze země. "Za tohle tě zmaluju."

Paula mu přitiskla dlaň na rameno, držela své děti od sebe a dívala se z jednoho na druhého. "Co se děje?"

"Glen je pitomej pitomec," odpověděla vážně Spencer. Tváře měla rudé jako maliny a pořád dýchala, jako by uběhla maraton.

"Nejsem. Sama jsi blbá, blbko," nedal si to líbit Glen a znovu po ní vystartoval. Vůbec se mu nelíbilo, že ho přeprala jeho mladší sestra. A co to do ní vůbec vjelo? Jenom se jí snažil vysvětlit, jak to na světě funguje.

"Nechte toho," napomenula je Paula přísným hlasem a zpražila je tvrdým pohledem. "Teď mi někdo řekněte, co se stalo. Hned."

"Jenom jsem jí řek, že si nemůže vzít Ashley a ona začala vyvádět."

Paule vystřelila obočí vysoko do čela. "Cože?"

"Povídal jsem jí, jak jsme si s Becky hráli na rodinu a že byla moje manželka a tak a ona mi pak řekla, že si s Ashley taky hrály na rodinu a ona že byla manželka. A já jí řek, že to nejde, protože neměly manžela, a ona řekla, že Ashley byla manžel, a já řek, že to je blbost, a pak mě praštila," vysvětloval Glen a znovu při tom začínal mít zlost.

Paula se zasmála. Ne, přímo se tomu rozchechtala.

"Praštila jsem ho jenom proto, že tvrdil, že se s Ashley nemůžeme vzít, a já řekla, že můžeme, a on řek, že dvě holky se vzít nemůžou. Že tak to nefunguje a Ashley mi vždycky říká, že když mi někdo bude tvrdit, že něco nemůžu, mám mu zacpat pusu blátem."

Paula se uchechtla tomu, jak doslova to její dcera vzala.

"Spencer, zlatíčko," pronesla a na chvilku své pobavení skryla. Shlédla na svou dceru, která se během let stala trochu nespoutanější a rebelštější. Většinou byla ta nespoutanost držená na uzdě, ale když tam teď stála, vypadala její holčička jako nebezpečí samo. Byla připravená se na Glena kdykoliv vrhnout. Paula se otočila zpátky na svého syna.

"Glene, vrať se do domu a před večeří se umyj."

Glenovi spadla čelist. "Ty ji ani nepotrestáš?"

Nevěřícnost = Glen.

"Spencer nech na mně," odvětila a pustila ho. "Jdi dovnitř."

Spencer z něj celou dobu nespouštěla oči a její malé srdce nekonrolovatelně tlouklo.

"Spencer."

Když uslyšela své jméno, zkřivila obličej. Vrátila pozornost ke své mámě a byla zmatená, když v její tváři spatřila špatně skrývané pobavení.

"Zklamalas mě."

"Ale on říkal-"

"Vím, co Glen říkal," přerušila ji Paula a snažila se udržet přísný hlas. "Ale nemůžeš mlátit lidi, protože se ti nelíbí, co říkají."

Spencer poklesla ramena. "Já vím."

Paula na ni shlédla a přidřepla si, aby si hleděly do očí. "Občas budou lidi říkat věci, které tě rozhodí, naštvou nebo i rozesmutní. A tvůj táta a já... no, možná tam vždycky nebudeme, abychom tě ochránili. Ale musíš si pamatovat, kdo jsi a kdo tě má rád, a bude to dobré. Ano?"

Spencer přikývla. "Mami?"

"Ano, Spencer?"

"Je mi jedno, co Glen říká. Já si Ashley vezmu."

Paula se zasmála, nebrala ta slova vůbec vážně. "Budu se těšit na pozvánku."

Uběhl celý den bez Ashley a Spencer se mohla zbláznit.

Její nejlepší kamarádka dostala zaracha a to znamenalo mučící... muka pro obě.

Žádné telefonování.

Žádné hraní.

Žádné přespávání.

Nic.

Spencer to nemohla vystát.

"Hej, trdlo," zavolal Glen hlasitě od dveří jejího pokoje. "Cože jsi tu tak sama? Tvá holka je zamčená?"

"Nevím," odpověděla Spencer kousavě. "Co dělá tvůj kluk?"

Glenovi vzteky zrudly tváře a Spencer se uchechtla.

"To není vtipný."

"Podle mě je," odvětila a otočila se, aby se na něj podívala. "Klid, Glene. Dělala jsem si srandu. Proč to bereš tak vážně?"

A protože byli takový typ sourozenců, nechal tu hloupou poznámku být. "Pozdějc jdem všichni na hřiště. Chceš jít?"

"A dívat se, jak si s Madison celej večer okusujete obličeje? Myslím, že si to nechám ujít."

Tentokrát Glen zrudl z jiného důvodu. "Jak chceš," zabručel a poškrábal se vzadu na krku, aby utišil neexistující svědění. "Bude tam Ashley."

A Spencer šla.

"Jak ses dostala ven? Vím, že ti zamkly dveře i okno," zeptala se jí Spencer šeptem, zatímco seděly uvnitř tunelu skluzavky.

Spencer ležela na boku se zapřenou nohou o kluzký plast, aby měla oporu. Ashley ležela vedle ní a nohy měla ve stejné poloze.

Bruneta se zazubila. "Řekla jsem jim, že budu spát s Kylou v jejím pokoji."

Spencer si odfrkla. "A to ti na to skočili?"

"Jo. A Kyla mě kryje. Teda snad. Vzala si ode mě celej pytlík bonparů."

Spencer se uchechtla a přejela prstem po nápisech uvnitř klouzačky. Čtyři roky chodily děti na to hřiště, zalézaly si do té skluzavky a poznamenávaly její stěny vzpomínkami. Občas 'ten a ten tu byl', nejčastěji jen iniciály. Občas se objevila srdíčka a slovo 'Navždy' a jindy jen znaménko plus.

Ashley si odkašlala a začala se vrtět, až našla, co hledala. Když se před Spencer náhle zjevila černá nesmazatelná fixa, blondýnka zamrkala. "Chcete mít tu čest, slečno Carlinová?"

Spencer se usmála, fixu si vzala a rychle z ní sundala víčko. Našla prázdné místo přímo nad nimi a rychle napsala svůj vzkaz.

S.C. & A.D.

NKN - Nejlepší kamarádky navždy.

A nezapomněla na srdíčko.

"Ha!"

Spencer vzhlédla od domácího úkolu a otočila se ke zdroji toho zvuku.

Věděla, že Ashley je v jejím šatníku, a to 'Ha' znělo spíš pobaveně než cokoliv jiného.

"Co jsi našla teď?"

Do té doby Ashley našla dopis, který Spencer napsala Santovi a žádala v něm o nového bratra. Našla opatrovanou, ale úplně zničenou panenku Barbie, u které si dal Glen za osobní úkol ji trápit a mučit. A našla seznam kluků, kteří se Spencer líbili ve školce. Na seznamu byli Taťka Šmoula a dinosaurus Barney, takže to vůbec nebylo zahanbující.

Ashley vystrčila hlavu z šatníku a hnala se ke Spencer. V divoce mávající ruce měla list barevného papíru. Když si vedle kamarádky sedla, pořád se trochu pochechtávala.

"Koukni na tohle."

Podala Spencer ten papír a blondýna ucítila, jak se jí automaticky rozhořely tváře. Před jejíma očima byla nezaměnitelným předpubertálním rukopisem napsaná pozvánka na svatbu, její a Ashleyinu, která se měla konat na hřišti před skluzavkou. A dole bylo úhledně napsáno 'Přineste si prosím vlastní bonbóny', což jí nahlas rozesmálo.

"Panebože. Byla jsem hloupá."

"Hloupá?" zopakovala nesouhlasně Ashley. "Podle mě hledáš slovo roztomilá." Hravě štípla Spencer do tváře a trochu se zahihňala, když Spencer zrudly uši. "Ale vážně, tohle musí být to nejroztomilejší věc v historii vesmíru."

Spencer zasténala a zabořila obličej do polštáře. "Nech toho, Ash."

"Fajn, fajn," podvolila se Ashley a Spencer hravě poplácala po zádech. "Přestaň skuhrat. Můžu si to ale nechat?"

Spencer zvedla hlavu z polštáře. "Proč bys to chtěla?"

Ashley na okamžik odvrátila zrak a skousla si ret. Pak vyhýbavě pokrčila rameny. "Můžu si to nechat?"

Spencer rovněž pokrčila rameny. "Jasně."

"Tohle je děs," prohlásila Spencer, zatímco si upravovala ramínka své první podprsenky.

Ashley se uchechtla a dál obracela stránky časopisu, zatímco ležela na posteli. "Jsi jak kluk, Spencer."

"Kéž by. Vousy bych za tyhle věci měnila hned," zamručela a padla zády na postel vedle Ashley. "Pořád bys mě měla ráda, viď?"

Ashley se na ni zazubila. "Že váháš. I s bradkou."

Spencer se zasmála a a zvedla Snuffyho, pana Snuffleupaguse, což byl Ashleyin nejojblíbenější tulící plyšák. "Je v tom časáku něco dobrýho?"

"Plakáty Dawsonova světa. Chceš je?"

"Ten seriál moc nemusím," odvětila Spencer a poškrábala se na nose. Dawson jí občas připomínal její bratry, kdyby sdíleli jedno tělo... a osobnost. Sebestředný, ale pořád dost milý, aby tak nepůsobil.

Spencer uslyšela Ashley zhluboka vzdychnout a pak se postel pohnula a časopis odletěl na podlahu.

Brzy to místo na stropu, na které Spencer zírala, zaplnil Ashleyin obličej, který na ni shlížel.

"Můžu ti povědět tajemství?" zeptala se Ashley s nečitelným výrazem.

Spencer okamžitě zaznamenala její vážnost. "A jaký?" zeptala se a odložila Snuffyho stranou.

Ashley na ni pořád hleděla, očima bloudila po Spenceřiných rysech a blondýna cítila, že začíná rudnout.

"Jaký?" zopakovala a podvědomě nakrčila bradu.

Ashley se usmála, odhrnula vlasy ze Spenceřiných očí a prsty jí nechala položené na tváři. "Někdo se mi líbí," začala a na kratičký okamžik odvrátila zrak.

A Spencer se teď křenila, přišlo jí to vtipné, protože Ashley jí kdysi, když jim bylo šest let, řekla, že se nikdy do nikoho nezamiluje, protože viděla, jak její máma prakticky udusila jednoho chlápka jazykem.

Nenapadlo jí, že Ashley bude z nich dvou první, kdo něco takového přizná.

"A kdo?" zeptala se Spencer, která nebyla schopná to pobavení skrýt.

Ashley při jednom pohledu na Spenceřinu pobavenou tvář celá zrudla a obrátila oči v sloup. "Zapomeň na to," zamumlala a odsunula se z kamarádky.

"Tak to ne," pronesla přísně Spencer. "Nemůže začít o něčem takovým a pak z toho vycouvat. To se prostě nedělá."

"Nechci, abys vyšilovala."

"Proč bych vyšilovala?" zeptala se jí Spencer, které se nelíbilo, že se jí Ashley odmítá podívat do očí.

Ashley odtrhla ze svého prostěradla žmolek, který viděla jen ona, a pokrčila rameny.

"Proč bych vyšilovala?" zopakovala Spencer otázku.

Spencer si na okamžik nepřítomně pomyslela, že už jí nebaví se Ashley ptát na všechno dvakrát, ale všechny myšlenky se jí vypařily z hlavy, když na svých rtech najednou ucítila teplo jiných.

Vylekalo jí to a na okamžik se chtěla odtáhnout, ale pak se to teplo rozšířilo a její tělo začalo na polibek reagovat, než jí vůbec došlo, co se vlastně děje.

Ashley se odtáhla po maximálně tak pěti, šesti sekundách a Spenceřina víčka - která se v jisté chvíli zavřela - se sevřela ještě víc. Spencer nebyla připravená té chvíli čelit.

Ashley byla pořád blízko, Spencer cítila kamarádčin dech na své tváři. Ucítila, jak se postel trochu pohnula a pak byly Ashleyiny ruce zpátky na jejím obličeji, obkreslovaly jí rysy, hladily jí vrásky na čele a nakrabatění nosu.

"Spencer?" uslyšela Ashleyin šepot.

Spencer vykvikla: "Hmm?"

"Proč máš zavřený oči?"

"Protože."

Vycítila kamarádčin úsměv. "Protože proč?"

"Protože mám strach."

"Neměj, broučku."

Spencer se sevřel žaludek tím nepříjemným, ale ne úplně, způsobem, jako těsně předtím, než se na horské dráze začne vozík řítit dolů.

"Spence, otevři oči."

"Já nemůžu."

Spencer znovu ucítila pohnout se postel a k uším jí dolehl Ashleyin povzdech. "Co jsem ti o tom slovu říkala? Nemáš se čeho bát. Já jsem pořád já a ty jsi-"

Spencer se zamrkáním oči otevřela. "Já jsem pořád já."

Ashley se zářivě a široce usmála. "Přesně tak. Já a ty, Spence. Ashley a Spencer zvládnou cokoliv. A právě teď...," odmlčela se bruneta a znovu k ní sklonila obličej. "Tě fakt moc chci políbit."

Tak to Spencer udělala.

"Ashley!"

Spencer otáčela hlavou a marně druhou dívku hledala. "Ashley, kde jsi?"

Znovu zahřmělo a zablesklo se a Spencer už toho začínala mít dost. "Jestli se okamžitě neukážeš, tak-"

"Tak co?" ozvalo se za ní a kolem pasu ucítila cizí ruce.

Spencer polekaně vykřikla a rychle se otočila a bouchla sevřenou pěstí Ashley do paže.

"Au," smála se Ashley a třela si zasažené místo.

Byly na hřišti a byla tma, částečně kvůli pokročilé hodině, ale hlavně kvůli blížící se bouřce.

"To máš za to, že jsem se lekla," prohlásila Spencer samolibě a vůbec nevypadala, že by jí to bylo líto.

"Ale prosím tě," mávla nad tím Ashley s mírným zakoulením očima rukou. "Nebolelo to. Mlátíš jako holka."

"Jsem holka," poznamenala Spencer a zvedla jedno obočí.

"Pravda," přisvědčila Ashley, vzala ji za ruku a vedle je ke skluzavce. "Jsi má holka."

Spencer se usmála, ale úsměv jí po dalším zahřmění zase z tváře rychle zmizel. Bezděčně zapištěla.

"Jsi hrozná bačkora, Spencer," uchechtla se Ashley a pokynula Spencer, aby si do té malé skluzavky vlezla.

"Nejspíš se tam už ani nevejdeme, Ashley."

Ashley pouze obrátila oči v sloup a znovu jí pokynula. Než ji Spencer poslechla, rovněž zakoulela očima, a Ashley se zasmála.

Bylo tam těsno, ale dokázaly vylézt trochu nahoru k místu, kde byly před těmi lety, když byly mnohem mladší a nevědomky zamilované. Nyní však, o deset let později, nebylo pochyb, že jsou ty dvě do sebe až po uši zblázněné a jsou si toho plně a neochvějně vědomé.

"Pamatuješ, jak jsme tu byly poprvý?" zeptala se jí Ashley, zatímco ji držela u sebe.

"Jo," usmála se Spencer a očima přejížděla po Ashleiných rysech. "Nejlepší kamarádky navždy, viď?"

Ashley měla na tváři stejný úsměv. "Přesně." A jako před těmi lety začala Spencer očima přejíždět po nápisech na stěnách a víc než jednou zabloudila k tomu jejich.

A stejně jako tehdy se Ashley začala vrtět, jak se snažila něco vyndat z kapsy.

A tentokrát se místo fixy před očima Spencer zablesknul diamantový prsten, který i ve tmě uvnitř skluzavky zářil.

Spencer střelila očima po Ashley, která se na ni usmívala a vypadala nesměle a sebejistě a sexy najednou. "Tady si dáváme sliby. V týhle skluzavce, na tomhle hřišti. Takže teď ti chci slíbit, že tě budu milovat, Spencer, odteď až navěky, pokud mi to dovolíš. Řekni, že ano. Vezmeš si mě?"

Spencer ji vzala za tvář, přitáhla si ji k sobě, políbila ji a dala do toho polibku všechno, co v ní bylo. Když už doslova nemohla dál, aniž by se udusila, odtáhla se a jen na Ashley oněměle zírala.

Pak ji políbila znovu.

Ashley to vzala jako ano.

"Arthure?" zavolala Paula a nakonec ho našla v kuchyni. Právě vyzvedla poštu. "Proboha! Arthure?"

Arthur Carlin stál u sporáku, na rukou měl chňapky a kolem pasu zástěru. "Co je, Paulo? Proč křičíš?" Podíval se na svou ženu, která tam jen stála a zakrývala si pusu dlaní, zatímco v druhé držela barevný list papíru.

"Ty brečíš?" zeptal se jí a došel k ní.

"Koukni," dostala ze sebe zastřeně a zvedla tu zásilku.

Jste srdečně zváni na svatební obřad Spencer Carlinové a Ashley Daviesové, který se bude konat na dětském hřišti na Porter Street před skluzavkou. P.S.: Přineste si vlastní bonbóny!