FANTASY SPASHLEY PROJECT

Námět: Zaphod

Exekuce: Jirka AVERN Motl

1

Hrot meče se chvěl. Bylo to zvláštní protože jí se takovéhle věci nestávali. Rozhodně ne za posledních par let. Přičítala to tomu že byla unavená. Z dlouhého pronásledovaní, ze ztráty krve. Takže to byl určitě ten důvod. Ostrý hrot se skoro dotýkal hrdla osoby kterou pronásledovala několik měsíců a která jí dala tolik zabrat a napnula její schopnosti jako hodně dlouho nikdo ne.

Nekoukala se na ni. Ne, to ji z nějakého důvodu nepřišlo správné. Ne potom, co se v posledních pár hodinách stalo. Viděla jen pulzujíci hrdlo. Určitě byla taky unavená. A pokud ne, tak by by rozhodně měla být. Bylo by to spravné.

Pohledem sklouzla trošku níž.. Nechtěla zatím koukat do těch očí. Znervozňovali ji. A co bylo horší nevěděla proč. Nebo si to aspoň nechtěla připustit. Sakra byla přece Spencera!! Skoro musela na sve vnitřní já zařvat aby se v tom utvrdila.

O-ou... neměla sjíždět pohledem níž.. Takovéhle pocity a myšlenky mít neměla. Nemělo ji jako profesionála vadit vnořit hrot čepele do toho opaleného krku.. Nemělo ji vadit že by zrovna tato osoba opustila tento svět.

Problém byl ze jí to vadilo. A hodně. Cítila to v hrudi.. Ten tlak a ten pocit že ji srdce vyskoči z hrudi. Sice racionalně věděla že ne všechno hezké je hodné, ani že všechno hnusné je zlé. Spíš to bylo naopak. A proto nechápala co se děje.

Vnímala rychle se zvedající hrudník, vnímala náhrdelník s pentagramem, vnímala výstřih, který proti její vůli přitahoval její modré oči. Vnímala zároveň okolí. Uličkou ztmavlou nadcházející nocí. Vnímala smrad vycházející z odpadků které se volně povalovali po zemi. Vnímala mírné světlo které uličku měnilo na divný sen. Vnímala i vnější teplo které ono světlo vydávalo. Aby ne, když se jednalo o pozůstatek nedávných událostí a pocházelo z poměrně velkého ohně.

Volnou rukou se držela za bok a doufala že to není tak zlé jak myslela. Byl by to trapas kdyby peníze z odměny nakonec padly na uzdravovací kouzla a lektvary. Myšlenky ji začínají klouzat. Hmm asi to je fakt špatné. Tak jo... Postaví se tomu čelem. Pomalu zavřela oči a když je otevřela, stočila pohled na osobu která se na loktech opírala o zem. Sakra proč to musí být taková kočka.

,Tak to skonči!!!, zasyčela sytým hlasem i když zastřeným únavou, vyčerpáním i zraněním její cena. Spencera si ji pořádně prohlížela. Od hnědých vlasů s melírem rudé barvy vpředu. Přes tmavé hnědé oči které na ni ulpívaly, přes plné rty, nyní pootevřené, jak se snažila dýchat rychleji.

,V zatykači stojí živá NEBO mrtvá.. Takže myslím že otázka je jestli stojíš za to se s tebou vláčet přes půlku Albionu., Všimla si, jak brunetě zablýsklo v očích. Viděla to uz tolikrát. Ten záblesk naděje že ještě není konec.

,Takže.. mám se s Tebou vláčet? A nebo otázka zní: Chceš ještě zažít pár dní či týdnů naživu?,

,To říkáš jen teď abych ti nedělala potíže a v klidu mě mohla odpravit. Nejsem hloupá!!, Sakra ty jiskřičky se mi líbí!! Vypadá rozkošně když se zlobí... I přes to v jaké byly situaci ji napadali tyhle divné myšlenky. Mírně odtáhla čepel krátkého meče.

,Máš moje slovo ze TĚ přivedu živou..,

,Slovo lovce lidí ? To je vtip?, I přes nebezpečí dalšího zranění se zkusila naklonit k lovkyni. A tentokrát ji v očích skutečně zajiskřilo. Zatraceně ještě pořád má Moc. Po tom všem co dneska vyváděla a kolik Moci použila ji pořád má. Měla by být vysušená jak deset dní stará houba. Ale zdá se že její síla regeneruje hrozně rychle.

A nejen proto začínala být zvědavá co za tím vším je. A hlavně proč se to všechno zvrtlo. Naštěstí magické ochrany které měla Spence u sebe, a na sobě, byly dostatečně silné a zatím držely a přestály čarodějčiny útoky.

,Ano slovo lovce lidí že tě dovedu živou ke svému klientovi. Rozhodnutí je na tobě jestli mi chceš věřit nebo jestli se mám tahat se studeným tělem... Tvoje volba., Pozorně ji sledovala. Bok začínal dost hnusně bolet a ji naprosto nemístně napadlo jestli bruneta třeba ve svém repertoáru nemá i léčivá kouzla. U všech bohů doufám že ano.. Nebylo by špatné mít k ruce někoho jako je ona... i když jen do doby než ji předá.. Trošku se ušklíbla když si pomyslela že se na brunetu bude i líp koukat. Rozhodně líp než na tuhou mrtvolu. Sáhla do brašny kterou měla přehozenou přes rameno a vytáhla pouta. Čarodějka při pohledu na ně trošku zbledla. Na stříbrných kroužcích totiž i ve špatném světle byly vidět runy. A u lovce lidí co jde po magicky zdatné kořisti to znamenalo jediné. Antimagická pouta.

,Opravdu to myslíš vážně. Není mi jasné proč se chceš trmácet s někým kdo se ti bude zkoušet utéct a i přes to že budu mít tyhle závaži tak ti garantuji že o útěk se pokusím. Chceš to risknout?, Bruneta se zkusila při tom proslovu zvednout. Spencera trošku ustoupila a naopak mírně narovnala ruku s mečem, aby měla stále bezpečnou vzdálenost, kdyby se čarodějka o něco pokusila. Jak netlačila na ránu ucítila že se opět rána víc ozývá. Takže napřáhla rychle pouta...

,No za živou je vyšší odměna., Křivě se usmála. ,Chceš si je nasadit sama? Jak vidíš jsem trošku..hmmm.... indisponovaná, tak by bylo fajn kdybys spolupracovala. Souhlasíš čarodějnice?, Trošku ji chtěla vyprovokovat. A viděla že se to povedlo. Zase uviděla ty drobné záblesky. Viděla ten úšklebek i to jak bruneta bojuje s tím jestli se má podvolit. Přece jen před několika chvílemi se pokoušeli jedna druhou zabít. Nebo aspoň zranit. Když ale začala přemýšlet o tom co se stalo, nebyla si uplně jistá jestli to tak opravdu bylo.

,Doufám že víš co to se mnou udělá?, Oooo ano věděla že si čarodějka na pouta bude muset zvyknout ale zase na druhou stranu to byla malá cena za život. I když asi jen krátký. Všichni uděláme cokoli abychom přežily.

,Ano vím... takže?, Pozvedla obočí a na tváři jí vykvetl křivý úšklebek. Zdálo se jí to nebo brunetě svitlo v očích? Ale jinak, než předtím když se jí tam rojily záblesky energie. Tohle bylo osobnější. A nebo ne? U všech bohů tenhle kšeft byla jedna velká polízanice. A já si ji ještě víc zavařuju. Řekla si pro sebe.

Bruneta natáhla ruku. Opatrně. Pomalu. Váhavě. Ale přesto ji natáhla.. Spencera jednou rukou zacvakla jednu půlku pout a uvěznila v ní její ruku. Při tom se jejich ruce zlehka dotkly. Jen trošku. A ksakru. Ucítila tak divný pocit jaky snad ještě ne. A nechápala ho. Tohle je blbost. To se mi zdá. Na tohle nevěřím.

Když zvedla oči k brunetě všimla si že má trochu nepříjemně zkroucený obličej. Bylo ji jí trošku líto. A opět nevěděla odkud se ten pocit vzal. Opět si sáhla na ránu v boku a to ji vrátilo ponětí o tom co se děje. Ulička, oheň, nebezpečí. Zranění. Au.

,Ten bok..., začala bruneta. Když stála byla zhruba stejně vysoká jako lovkyně. Proč si takových věci všímám?

,Měl by se na něj někdo podívat. Nebo se své odměny nedočkáš. A tohle bude nanic., Zatřásla výmluvně pouty.

,Nestarej se. Zvládnu to.. Tak buď hodná holka a zacvakni si to druhý., Pokývla směrem k druhé půlce pout. Bruneta si povzdechla a udělala co po ní chtěla. A opět to zkřivení obličeje. Spencera mohla jen tušit co znamená náhlá ztráta magických sil. A vlastně to ani vědět nechtěla. Pokynula mečem který celou dobu byl ve vbodnici namířené na některou část čarodějčina těla kde by mohl způsobit hromadu škod.

Když měla obě ruce zabezpečené zašmátrala opět v brašně (což ji zase donutilo odtáhnout ruku od zranění) a vytáhla zhruba dva metry dlouhý, ale poměrně tenký řetěz s karabinou na jednom konci a smyčkou na druhém.

,Copak velká lovkyně je na takovéhle hrátky? Pouta, řetězy?, V hlase čarodějky najednou zazníval podivně hravý a zároveň pohrdlivý tón.

Spencera si odfrkla a zamumlala něco o pracovních prostředcích. Pak zacvakla karabinu za střed pout a smyčku si dala na ruku ve které držela zbraň. Pak si zase přitiskla ruku na bok a pokynula druhé ženě aby se vydala uličkou. Ta ji beze slova obešla, ale neodpustila si pohrdlivý úšklebek. Už se začali ozývat přibližující hlasy místní milice nebo co to tady měli a Spencera věděla že nejspíš bude co vysvětlovat.

,Ehm ne že by mě to úplně zajímalo ale jak se jmenuješ? Nebudu ti přece říkat lovkyně nebo jinak.. pokud to tedy není tvoje přání.., Čarodějka se náhle zastavila a přes rameno na blondýnu vrhla pohled. Že by si všimla co se dělo? Že by si všimla těch divných pocitů co se mi MOŽNÁ!!! odráželi v obličeji... Nesmysl.

,Jmenuju se Spencera... a to jak se jmenuješ ty vím. Takže můžeš pokračovat. Snad ti nemusím kreslit mapku nebo tak něco. Sleduj světlo...,

Druhá žena odvrátila hlavu a lovkyni se zdálo že zahlédla úšklebek nebo snad úsměv? Neuměla si vybrat.

,No i tak je slušnost se představit. Jméno mé je Ashen., Řekla to trošku zastřeným hlasem.... Sakra to bude asi dlooouha cesta...

,Ja vím.., A s tím odkráčely k problémům....

2

Když dorazily na na hlavní ulici, bylo jasné že budou muset nejspíš rychle zmizet. Pokud to Spencera dokázala odhadnout hořely minimálně dva domy a i když se místní snažily oheň zvládnout nevypadalo to dobře. Zahlédla i pár lidí od lapiduchů, kteří ošetřovali raněné. Ještě že Marnian bylo poměrně velké město a mělo slušně zavedenou infrastrukuru. Aby nebudily tolik pozornosti, lovkyně zasunula meč do pochvy a vyměnila ho za ošklivou dýku kterou tiskla k ledvinám Ashen. Ta se snažila odtáhnout ale moc nepomáhalo, že měla svázané ruce a délku řetězu blondýna zkrátila.

Pozorně se rozhlížela, jelikož jí pořád vrtalo hlavou odkud se vlastně útočníci, co šli po hnědovlasé čarodějce, objevily a hlavně o co tady šlo. Přece jen si myslela, a asi naivně, že po kořisti jde jen ona sama. Něco tu smrdělo a nebylo to to město. Doufala že se dostanou k hostinci kde měla koně nepozorovaně, ale jak bývá zvykem, nebylo jí aspoň toto drobné ulehčení odepřeno.

,HEJ!!!, zavolal na ně nějaký chlápek v prošívanici s lehkou konickou přilbou na hlavě. Na tunice měl znak města a v obličeji důležitý výraz.

,Ten se teda nese.., zašeptala čarodějka, nejspíš pro sebe a neuvědomila si že má Spenceru skoro těsně vedle sebe. Ta aspoň doufala že to řekla neumyslně. Ale musela souhlasit.

,Co tu pohledáváte? Někoho jako jste vy dvě tu viděli než začali tyhle..., rozhlédl se znechuceně po chaosu kolem sebe. ,Tyhle problémy...,

,Je to možné pane. Opravdu jsme se do toho nějak přichomýtly... ale já se snažila jen chytit tuhle osobu.. znáte to.. utekla manžílkovi a on si mě najmul abych mu ji našla.., Spencera měla v tváři výraz mírné nudy.. ale vzápětí skřivila obličej v grimase bolesti. ,Ale celý se to podělalo když tu začali vybuchovat ohnivé koule a pobíhat ozbrojenci..,

,Počkat jak najmul? Co jste zač..? A co je zač ona?, Strážníkovi nebo kdo to vlastně byl, se začal vkrádat do obličeje zmatek a podezření. Rozhlédl se kolem a pokynul dalším dvoum ozbrojencům aby se k němu přidali.

Spencera si povzdechla a zpoza hrudního plátu vytáhla smaltovaný odznak na kterém byl jestřáb se svitkem v pařátech. Znak cechu lovců lidí. Ashen celou dobu byla potichu. Ale teď se zazmítala.

,Hele ty čubko za mým drahým manželem mě tahat nebudeš.. Slyšíš?? To mě tam budeš muset dovléct..., A s tím se zkusila vytrhnout a nakopnout blondýnu pod koleno.. Bylo by to efektní v případě, kdy by Spencera neměla vyztužené vysoké boty. které měli zrovna na kolenou a pod nimi plátové chrániče. A tak se mohla společnost pobavit tím jak atraktivní bruneta poskakuje na jedné noze a nadává jak poslední coura z lehké čtvrti.

,Koukám že je to pěkná dračice., podotknul strážník a smál se spolu s podřízenými. ,Že ji vůbec manžel chce zpátky.,

,Nejspíš se s ní stejně rozvede, ale asi jí bude chtít potrestat za to že mu zahýbala. Muži jsou tak ješitní že?, Mrkla na trojici a trochu trhla řetězem. Ashen se už pomalu uklidnila, ale vrhala na přihlížející vražedné ohledy. Blondýně se ulevilo že má na sobě pouta a vražedné pohledy neprovázejí i jisté efekty.

,Tak jo lidi. Můžete pokračovat? Fajn rozejděte se, máme tu ještě fůru práce.., S těmi slovy se strážný obrátil na menší dav který se shromáždil kolem.

,Hele není to ta kdo to tu vlastně zapálil?, Ozvalo se od nějakého kmána v hrubé haleně. ,Já si myslím že to je nějaká čarodejnice, vědma nebo něco takovýho. Myslím že tady pár lidí uškvařila. Bylo to pěkně hnusný. A ta druhá ji tu honila a taky pár lidí posekala..,

A kruci, pomyslela si Spencera a hbitě alespoň na svůj stav popustila řetěz. Místním zástupcům veřejného pořádku naštěstí kolečka v hlavě trošku prokluzovala a tak když se rozběhla do nejbližsí uličky táhnouc za sebou v podstatě bezbranou Ashen, tak si teprv začali uvědomovat souvislosti a jejich velitel se už chystal zařvat rozkaz když se stala věc se kterou lovkyně nepočítala. Ashen trhla řetězem proti směru pohybu, než běžela blondýna.

,Co blbneš?, zařvala náhle vrávorající Spence a jen tak tak že udržela rovnováhu. Ashen si jí nevšímala a zkrátila vzdálenost k strážnému. Pak se stalo několik věcí. Z davu se vynořila suita poměrně těžce vyzbrojených rabiátů a štíhlá žena s pouty na rukou napřed nakopla velitele strážných mezi nohy a potom když se jí povedlo přitáhnout Spenceru blíž šikovně obmotala dotyčnému řetěz kolem krku.

,NIKDO SE ANI NEHNE!! Nebo mu zlomíme vaz!!!, zařvala na zbývající strážné bruneta. Spencera jen vykulila oči. Naštěstí by nebyla tak dlouho tím kým byla kdyby nedokázala improvizovat.

Trošku byl problém se zranění ale teď šlo o život nejen jí ale oběma. Jenom si nebyla jistá proč. Všechno se komplikovalo. Držela řetěz z druhé strany a přiblížila se k brunetě aby neposkytovali takový cíl pro případné střelce. Nakonec byly obě schováné za vojákem a opíraly se jedna o druhou. Sakra teď ne, teď se potřebuju soustředit, blesklo blondýně hlavou když ucítila náhlý záchvěv vzrušení když se dotkla čarodějky. A kupodivu obě se otřásly skoro stejnym způsobem, divné...

,Co to děláš? Nezbláznila jsi se?, zavrčela na Ashen. Tak se k ní naklonila víc. A jéje... Zkousla si ret. Špatné místo, špatná doba.

,Nezbláznila, ale to co sem kráčí jsou zbývající grázlové z té party ze které jsem jich par musela usmažit.. Říká ti něco Bratrstvo hlav?,

,No něco ano. A to jako jsou oni? Jak to víš?, Pozorovala těkavým pohledem jak strážné tak i skupinku žoldáků v rudočerném stejnokroji a vyzbrojené od hlavy až k patě. Vypadali na dost drsnou chásku jak už měla tu smutnou zkušenost zjistit. Bok stále bolel. Najednou ji napadla jiná věc.

,Ehm.. jsi v pořádku?, zeptala se brunety.

,Asi jo.. proč se ksakru ptáš? A hlavně proč teď? Starej se laskavě o sebe., Odsekla jí Ashen

Kruh jejich protivníků se začal stahovat. Strážný kterého drželi tak, že kvůli řetězu nemohl ani pořádně mluvit začínal mít trošku nejisté pohyby. Pohlédli na sebe a a povolily sevření.

,Odsud se nedostanete., zachrčel. A chytl se jednou rukou za řetěz a druhou zkusil nahmátnout jílec meče. ,O co vám vlastně jde? Myslíte si že vás jen tak nechají jít? Ani omylem... Říkáme tomu nulová tolerance.. Se zločinci nevyjednáváme.,

Spencera stále třímající dýku zastavila hrotem tápající ruku a vzápětí strážný ztuhl. Přece jen když vám někdo přiškrtí hlasivky a pak vám začne něco ostreho píchat do ruky, zklidníte se. Povedlo se jim dostat ke zdi jednoho v ulici stojících domů. Žoldáci a kupodivu i strážní je obklíčily volným pulkruhem. Obecenstvo bylo docela slušné. Naštěstí se už povedlo víceméně zvládnout oheň a lidi začali děat co umějí nejlíp. Kybicovat a i přes to že ten večer umřelo dost lidí, to se odehrávalo byla pro měštáky zábava. Sice morbidní ale zábava.

,Co chcete? Z města se nedostanete!, začal jeden ze strážných. Podle označení nejspíš nějaký ekvivalent seržanta. Spencera v této části Albionu pořádně nebyla tak si nebyla jistá. Horší bylo že se jí vše vymykalo z rukou.

,Chci volný průchod ke svým věcem a náhradního koně. Jinak se tenhle váš přítelíček nedožije rána. Je to jasné?, Co to krucinál dělám, já jsem skoro zástupce pořádku. Nebudu sem moct pěkných pár let.

,To si děláš srandu holčičko. Myslíš že nám na tom nickovi záleží?, To promluvil jeden ze členů Bratrstva. Byl aspon o hlavu vyšší než poměrně malá lovkyně. Ale zbraní měl podobně hodně.

,Vy nemáte do toho co mluvit!!, varoval ho místní ekvivalent seržanta.

,Až na to že ta bruneta je náš kontrakt. Máme zatýkač. A její hlava pujde s námi.,

,Nezájem, nikdo nenapadne člena městské stráže Marnianu a projde mu to., zavrčel seržant v odpověďˇ.

Spencera se naklonila k brunetě.

,Máš nějaký nápad nás z toho dostat nádhero? Ráda bych kdybys mi laskavě nekazila plány. Evidentně jsme si udělaly hromadu fanoušků. To jednáš vždy tak zbrkle?,

,Hele blondýno, jsi lovec lidí tak improvizuj. Pokud teda se nechceš dělit o cenu za moji ,mrtvou, hlavu s těma zmetkama. Proč myslíš že jsem tohle udělala? Znám je....,

Byla to docela patová situace, tři strany a nikdo nechtěl ustoupit. Měšťáci se začínali sázet o výsledek. Spenceře se hlavou míhali ruzné možnosti, ale nic nebylo dost dobré. Byla skoro zoufalá. Špatná rozhodnutí za která bude muset platit. A jen kvuli nějakému divnému poblouznění. Jak jí oči těkali sem a tam, mimoděk se zastavily na chuchvalcích dýmu které vycházeli ze spálenišť. To je přece blbost...

,Ashen? Dostaneš se k mému opasku?, Zeptala se potichu schovaná za hlavou strážného. Ten zpozorněl, tak přitáhla řetěz. Jen zachrčel. Tím opět upoutali pozornost dohadujících se strážných a žoldáků.

,Hej co kdybyste nám dali našeho kámoše a šli hezky s náma?, Navrhl seržant. Zdálo že ani jemu se situace nelíbí. Navíc neměl zájem tu něco rozpoutat, ne po krvavé lázni předtím. Navíc si nikdo evidentně nebyl jistý kdo jsou ty dvě ženy. Tedy někdo to věděl.

,Svoje podmínky jsem vám řekla.. Volný průchod k mým věcem a volný průchod z města!!! Jinak se někomu něco stane. Možná mě, možná zde přítomnému!, aby to Spencera zdůraznila zase strážného přiškrtila.

,Co chceš na tom pásku? Chceš ho sundat?, zašeptala Ashen.

,Ne.. je tam malá kabela. Když ji otevřeš jsou tam takový kuličky. Máš je?, Cítila jak ruka šmátrá po jejích zádech a sklouzává k opasku. Naprosto nevhodná situace.. Konečné našla podlouhlou taštičku. A povedlo se jí i vytáhnout požadované předměty.

Naštěstí i když je obě skupiny sledovali, tak zároveň se snažily dohodnout mezi sebou. Žoldák vytáhl i nějaky svitek a Spencera měla podezření že jde o stejný zatýkač na vedle ní stojící čarodějku. S tím rozdílem že Bratrstvo si nelámalo hlavu s tou drobností ,živí nebo mrtvý,.

,Tak jo mám to.. co teď?, Ashen držela hrst kuliček schované tak aby na ně nikdo moc neviděl. Přidušený strážný by nejspíš rád varoval své kolegy ale to že mu obě čas od času přitáhly řetěz ho vyvádělo z míry. Kupodivu si ještě nenadělal do kalhot.

,No prostě je hodíš před nás a pak my tři opustíme scénu. Doufám že je to na chvíli zabaví., Když chtěla, uměla být blondýna poměrně zlomyslná. A pod tlakem a v ohrožení života (asi) a její ceny za brunetu (určitě) jednala trošku zkratkovitě. Kdyby jí tak nezranily bok, kdyby tak nebyla rozptylovaná blízkostí brunety. Už zase.. nepatřičné myšlenky.

,Tak co zabijeme je všechny nebo tu budem do rána?, Zeptal se zase nahlas s cynickým šklebem vrchní (jak si ho Spencera pojmenovala) žoldák. Teď pokynul a kruh se zase trosku stáhl. Strážní aby nezůstali pozadu se přizpůsobily. To bylo špatné. Bratrstvo začínalo udávat tón vyjednávání.

Naštěstí převzali iniciativu čarodějka s lovkyní. Když Ashen hodila po okolostojících hrst kuliček nečekala co se stane. Spencera trhla za řetěz a než kuličky dopadly už byla v pohybu směrem k nejbližší boční uličce.

Prostor mezi nimi vybuchl plameny, světlem a kouřem. Ashen která netušila co se stane byla vlečena omámeně pryč a s ní i zajatý strážný který měl tu smůlu že byl obrácený směrem k výbuchům. A tak blondýna, ač sama zraněná táhla celý ten lidský hrozen za sebou. Což s bolavým bokem byla docela fuška. Prostě super den.

Povedlo se jim všechny dokonale zaskočit. Zmatek který vypukl bylo přesně to co potřebovali uprchlice k úniku. Velitel žoldáků se vzpamatoval rychle a chtěl hned začít organizovat pronásledování. Ale v tu chvíli dorazily strážným posily. Příchozím vele kapitán stráže a najednou se zmatek ještě zvýšil. Až po chvíli se povedlo zorganizovat nějakou skupinu která měla uprchlice chytit. Žoldák ale věděl že je možná pozdě. O schopnostech Spencery slyšel od zadavatele kontraktu a věděl že je schopná. Ale podcenil jí..

Hon začal.....

3

Držela ji, dotýkala se jí, cítila ji. Byla s ní a věděla že i ona ví že jsou spolu. Jedna duše, dvě těla. Kroužily po podlaze a i když hrála hudba nevnímali ji. Měli svoji vlastní. Hlavu měla položenou na jejím rameni. A měla pocit jako by kráčela po obláčcích. Na mysli jí vytanulo jedno slovo. Štěstí. Ano byla šťastná a to jen proto že tam byla ONA a že byly spolu... Podívala se pod nohy a trošku se odtáhla. Na tváři jí vykvetl úsměv když zjistila že levituji ve vzduchu... A podívala se své druhé polovině duše do očí..

,Vztávej.. je pozdě. Musíme zmizet!!!, Ten hlas byl sice příjemný ale šeptal a navíc ucítila, že s ní něco třese. Ospale otevřela oči a podívala se do očí, které viděla před chvílí... VE SNU.. to ji probralo. Vytřeštila oči. Mozek začal konečně pracovat. USNULA!!! Pronásledovali je lovci, stráže. A ona usnula. Takový trapas. Taková nezodpovědnost. A ke všemu ten sen. Co se to s ní děje.

Ashen se zazmítala a pokusila se posadit protože jí omezovali svázané ruce. Spencera se rozhlédla po stáji kam se schovali poté co se jim povedlo utéct pronásledovatelům. Chtěli se tu jen ukrýt a blondýna si chtěla aspoň trochu odpočinout a ošetřit ránu. Harumna přivázali k jednomu sloupu a pohrozily mu, ať zkusí pípnout a bude první kdo se odebere k předkům.

,Opravdu mi to nechceš sundat?, Zeptala se s prosebným výrazem bruneta. Chvíli na ni koukala, pak si povzdechla.

,Ne. Nevěřím ti. Mám pocit že hraješ nějakou vlastní hru a mě zapomněli říct jaky jsou pravidla. Takže se s tím smiř.,

,Ale jsme teď na stejné lodi. Ty jsi vlastně sama a moje magie by ti určitě pomohla. Je to logické ne?, čarodějka se jí zavrtávala pohledem do očí a napřáhla ruce s pouty. Sama je odstranit nemohla protože byly chráněné. A jen lovkyně znala příslušný postup. V duchu se musela smát. Dokonalá situace.

,To možná jsme, ale na rozdíl ode mě, která má důvod tě odsud dostat, ty ten samý důvod nemáš že? Myslím co se týče mé osoby. Takže pouta zůstanou kde jsou., Bruneta na to je zlostně zasyčela a zkřivila obličej v zlostné grimase. Trhla pouty a řetězem což cuklo i s pololežící Spencerou. Ještě že ve své brašně měla i nějaké masti a lektvary na zranění. No ono v jejím povolání se dalo čekat že sebou bude tahat hromadu věcí. Sice se jí povedlo zranění jakž takž zalátat ale bylo to provizorní. A potřebovala by ošetřit mnohem líp. A dráž, povzdechla si v duchu.

,Fajn, já ti to pak připomenu. A není zač, s tím jak jsem ti pomohla s tím obklíčením., Naštvaně odsekla bruneta a odvrátila se.

,Budeme muset jít. Nebo nás tady najdou a ani jedna z nás není ve stavu s tím pak něco dělat., S tím se zvedla a s tím pohybem vytáhla nahoru i Ashen. Ta se trucovitě zkoušela tahat o řetěz.

,Fakt dospělé. Opravdu pomáháš., otráveně řekla brunetě.

,Fakt dospělé někoho tahat na řetízku jak nějakýho psa., Spencera vytřeštila oči protože bruneta na ní vyplázla jazyk. Druhou rukou si přejela dlaní přes oči a počítala do deseti.

,Mhmm, mmm... ungh..., Ozval se Harumn.

,Vidíš i on souhlasí že se chováš jak nedospělý fracek., mávla jeho směrem rukou. Harumn se najednou schoulil do sebe a vrhal pohled směrem ke vchodu do seníku. Někdo zkoušel otevřít dveře. Sice byly zajištěné závorou, ale Spenceře náhle došla drobná chybička...

,Nikdo ani muk!!!, zavrčela na své dva zajatce. Vytáhla opět svoji dýku a pritiskla ji Harumnovy pod krk. Rozhlédla se po stáji. Na druhé patro vedl žebřík. Pro Ashen to asi nebude problém se i se svázanýma rukama dostat nahoru, ale pro Harumna to asi problém bude. Rachocení dveří neustávalo a tak se to muselo rychle rozhodnout.

,Tebe tu necháme. Stejně my stačí jen jeden problémový pytel.,

,HEJ!! Nejsem žádný pytel. A jestli ho tu necháš co ostatním zabrání nás na potkání zabít? No chytračko?,

,Ale s ním se nedá moc utíkat a zároveň hlídat tebe. Tohle jediná možnost. Navíc to není už daleko. Jenom jsem potřebovala trochu oddech.,

Ashen vypadala hodně naštvaně. Spencera s největší pravděpodbností přesně odhadla její úmysly. Mohli si vzájmeně pomoct ale nic to neměnilo na faktu že lovkyně ji vedla nejspíš na smrt. Postrčila brunetu k žebříku a udělala výhružné gesto na spoutaného muže.

,Vyřiď jim že jsem nikomu nechtěla ublížit, tak ať se nad tím zamyslí.Lovci mě nezajímají, ale svoji kořist si nenecham zdrhnout ani sebrat. Když něco zkusí tak ať si následky přičtou sami. Rozumíš?,

,Myslíš že tě poslechnou? Nezapomeň co jsme tu vyvedli. Obě!, Bruneta ji propalovala pohledem.

,Nejsem naivní. Ale třeba se někomu rozsvítí v lebce, bez toho že by po ní dostal. Lez!,

Popustila řetěz co to šlo aby měli obě co nejvíc prostoru. Trochu zariskovala, když brunetu pustila první. Snad u ní převládne pud sebezáchovy. Čarodějka začala lézt nahoru a Spenceře se ukázal výhled na její zadeček vyrýsovaný v jelenicových kalhotách. Rychle zase odvrátila oči. Potřebovala se soustředit. A na tyhle divné pocity bude čas až bude klid. A když to vyjde, tak toho času bude dost.

Když vybírala tuhle budovu, zkontrolovala si že blízké budovy jsou blízko. Navíc to nebylo daleko od hradeb. Nejvíc jí mrzelo že bude muset nechat pár věcí v hostinském pokoji. Ale měla jedno eso v rukávu. Když vylezli obě na horní plošinu nebyl až takový problém se dostat až na střechu. Ještě že Marnion bylo poměrně zastavěné a tak se bojovalo o každý kousek prostoru. I když to znamenalo nebezpečí při požárru. Evidentně, jak se ale předtím přesvědčily, hasící služba fungovala. Byla to sice trosku problematická část přeskákat pár uliček po střechách, naštěstí se to povedlo bez větších problémů. Kupodivu i čarodějka spolupracovala a když Spencera jednou uklouzla tak ji pomohla. A dokonce si odpustila posměšný komentář.

,A jak se chceš dostat na druhou stranu?, Zeptala se šeptem Ashen když se přiblížily k hradbám. Naštěstí hradby nebyly nic moc, a i přes jejich útěk nebyly nějak zvlášť hlídané. ,Neříkej že zase použiješ ten svůj kouzelný pytel?,

,Možná.., Zamyslela se. Tohle byl trosku problém. Navíc jí začalo vrtat hlavou, proč je místní víc nepronásledují. Sice se snažily vyhýbat otevřeným místům a jejich útěk po střechách taky nebyl kdoví co, ale podle Spenceřina odhadu je měli už dávno najít. Přece jen Marnion nebyl žádné velkoměsto. Pokud věděla, měla podle předchozího průzkumu místní stráž zhruba padesát lidí. S Lovci by se ten počet asi zvýšil o pár lidí. Přece jen několik jich už odešlo do záhrobí při předchozí konfrontaci.. A přesto se zdálo že nikdo obě uprchlice nějak atkivně nehledá. Sice zahlédli strážné co hlídali po dvojicích na menších prostranstvích. A i Lovci o sobě dávali při začátku pronásledování vědět, ale to neměnilo nic na faktu že to bylo nějak moc snadné.

,Něco bych měla.. Dokážeš s těmi pouty lízt? Jako po laně?,

,Vypadám jako nějaký provazochodec? Nebo Cirkusačka? Zapomeň bloncko!! Myslíš že díky tomu že jsme v téhle šlamastyce spolu tak zapomínám že tam kam mě chceš dostat mě nejspíš zabijou? Chápu že že někdo jako to považuje za drobný problém ale to neznamená že se mi to líbí... Prostě volím cestu nejmen...., Najednou zmlkla. A strhla Spenceru k zemi, resepktive k povrchu střechy. Když nad nimi zasvištěl šíp, pochopila. Zkusila se podívat přes hřeben a než zastrčila rychle hlavu zahlídla dva členy hlídky a dva lovce. Lovci měli zvratné jezdecké luky.

,Sakra, Sakra....Kdyby jsi si si tu nevylívala hlasivky tak jsme mohli zmizet. Jsi spokojená nádhero?, Zavrčela brunetě do ucha. Naštěstí tentokrát převzala kontrolu její lovecká část.

,Zůstaneš tady. Vyřídím to!!, S tím chytla brunetu za zápěstí a řekla dvě slůvka. Dostatečně potichu aby je Ashen neslyšela. Náramky břinkly o tašky na střeše. A Ashen zjistila že náramky váží tolik že jí tisknou ke střeše.

,Užitečné že?, Mrkla zlomyslně Spencera na čarodějku. Ta po ní plivla. To už ale byla blondýna v pohybu. Trošku ji omezovalo zranění a navíc se jí z z účesu vytratilo několik volných pramenů což jí iritovalo. Tasila svůj krátky meč a zkusila jestli se v pohodě dají vytáhnout vrhací nože. Tohle nedělala ráda ale patřilo to k její práci. Už slyšela jak se jejch pronásledovatelé blíží. Bude to sice nevyrovnané ale doufala že to zvládne.

Když se objevil první šíp viditelný nad okrajem střechy, kterým se snažil jeden z Lovců kontrolovat prostor před sebou, vymrštila se před něj. Odrazila luk a její protivník ztratil rovnováhu. Byl to jen mžik kdy ostrá čepel prorazila koženou zbroj a vnořila se muži do hrudi. Druhý žoldák si toho všimnul a vypustil další střelu. Použila svoji první oběť jako štít a jelikož neměla takovou sílu rychle mrtvolu odhodila. Nebo spíš odstrčila do cesty dvěma se přibližujícím strážným. Štěstí bylo ze střecha mě skloněné jen boky a nahoře byl rovný prostor. Koutoulem se přenesla přes obrubu hrany střechy a rychle se začala zvedat. Na hlavu ji zamířil obušek jednoho ze milicionářů. Kryla vysokým krytem a s odseknutím, které protivníka donutilo udělat krok zpátky, se mu navalila na nohy. Normálně by to nevyšlo ale díky tomu že měl v té chvíli nohy u sebe se jí povedlo ho srazit k zemi. Navíc upadl tak nešťastně že začal klouzat ze střechy. Druhý chlápek se už vzpamatoval z těla které na něj strčila, a hrnul se na ni. I on se oháněl krátkou čepelí. Zahlédla vyceněné zuby ve vzteklé grimase. Ještě že jsme ve městě a je tu dost světla jinak by to bylo horší. Když se napřáhl přes rameno vstoupila mu do nápřahu a otevřenou dlaní zablokovala seknutí. Poté přetočila svoji zbraň do horní vbodnice a prohnala ostrý hrot mužovým podpaždím. Tam kde nebylo tělo tolik chráněno zbrojí. Ucítíla náraz oceli a uslyšela jak chlapovi prudce zapískal vzduch z pootevřených úst. Zasáhla plíce. Vzpomněla si na lučištníka a vrhla se stranou.

,Ty mrcho!!! Za tohle tě sežerem zaživa!!!, Vyvřískl zbývající protivník. I ve špatném světle si všimla zbroušených zubů.

,Úroveň tý vaší party už evidentně klela když tam berou takovéhle... no ani nevím co jsi., S těmi slovy se odsunula za hranu střechy a vzápětí nad sebou zase uslyšela svist šípu. Meč nechala v předchozím těle a tak si Lovec myslel že je bezbranná. Jako většina mužů ji podcenil. Když se z druhé strany střechy něco mihlo uvědomil si že najednou nemuže popadnout dech. Jako by mu něco v hrdle bránilo dýchat.. Dostan,,,, chrr... s touto nedokončenou myšlenkou se sesul k zemi. Ehm na střechu.

,Velký a hloupí. Klasika..., Pousmála se pochmurně blondýna, když se vydrápala zpátky na střešní plošinu. Celý střet trval velice krátkou chvíli. Ale určitě přitáhl pozornost dalších pronásledovatelů. Rychle si došla pro meč a bez očištění ho vrazila zpět do pochvy. Vydala se k svázané čaordějce. Ta naštěstí zůstala na svém místě. Co jí také jiného zbývalo.

,Myslela jsem že tě zabijou... jak? Co? To přece není možné aby...,

,Nějak se ti nedostává slov Ashen...Měli by jsme zmizet., S tím opět aktivovala pouta a chytila řetěz. I když byla čarodějka poměrně zocelená životem a pár lidí už také odeslala k zásvětním bohům, to co se stalo na té střeše ji vyvedlo z rovnováhy. A taky to u ní vzbudilo zdráhavý respekt k poměrně drobné blondýně která jí pomáhala ze střechy. Když o tom uvažovala, vlastně jí celou dobu chránila i když mohla vybrat jednodušší cestu spolupráce s lovci. A to jí mátlo.

Spencera ale měla jiný problém. Bitka na střeše jí opět přitížila a bok bolel. Navíc na adrenalinu se dá fungovat jen určitý čas, který jí docházel. Doufala v jednu věc. Hradba nemusí být všude celistvá. Přece jen už to byl nějaký čas co se v okolí této části Albionu bojovalo a tak bylo pravděpodobné že opevnění nebude všude v pořádku. Vydala se s bolestivou grimasou, kterou se snažila skrývat před Ashen směrem k chudší části města. Bruneta nyní ani moc neprotestovala protože si uvědomila i jinou věc. Teď zabily členy městské stráže. A to byl prohřešek který se neodpouští. Budou muset utíkat. A doufat že se jim podaří zmizet za hranice dosahu moci z Marnionu. Ale napřed budou muset přežít.

4

Skoro se plížily podél stěny. Občas se musely vyhýbat stavením, které stály natěsnané k hradbě. Spenceře vrtalo hlavou proč vůbec hradbu mají, když hlavní účel neplnila. Navíc se potřebovali dostat pryč z města před úsvitem. Ani jedné se nechtělo mít další problémy, vzhledem k tomu jakou krvavou lázeň lovkyně mezi místními strážci pořádku udělala. Ashen celou dobu nepromluvila ani slovo za což jí byla Spencera vděčná. Z nějakého důvodu je ale pořád nikdo nehledal jak by si představovali. Něco na tom smrdělo. A nebyl to chcíply pes který ležel v jedné škarpě.

Už si začínala zoufat že budou muset přelézt hradbu jinak když se jako zázrakem objevila trhlina která jim umožnila proklouznout ven. Navíc pomohl fakt že navzdory obranné funkci nebyl za hradbou vykopany příkop.

,A co teď? Nějaký chytrý plán, který by nezahrnoval vybití poloviny města?, Ashen byla viditelně unavená. Navíc celá tahle situace byla mírně řečeno divná. Blondýna si prohlídla v klamavém světle měsíce Asheninu tvář. To co viděla ji z nějakého důvodu rozechvívalo srdce. Něco co necítila už dlouho. A ani to cítit neměla. Sklonila oči k jejím rukám a na okamžik blesklo hlavou že by je chtěla pohladit. Osvobodit z pout. Držet je.

,Na co zíráš? Neměly by jsme zmizet?, Ashen jí z toho poblouznění dostala velice rychle. Zavrtěla hlavou aby ze sebe dostala to poblouznění. Co na ní vlastně viděla? Ano byla hezká, ale Spencera na tohle nikdy nebyla. Za prvé na to neměla čas a navíc při její práci se jí špatně někomu věřilo. Takže se před dlouhou dobou zařekla že takové pocity uzavře hluboko v sobě. Ale tahle oprsklá čarodějka o které ani nevěděla jestli jí po ,doručení, nezabijí, byla pro ní jak svíčka pro můru.

,Starej se laskavě o to ať mi stačíš. I se zraněním jsem v lepší formě než ty!, zasyčela na brunetu. A opět to zahlédla. Blýsknutí v očích a drobné trhnutí ve svalech. Zatnutí čelistí. Kdyby tasila dýku mohla by to napětí začít krájet. A pak se to přerušilo když bruneta trhla zápěstím a odvrátila se. Kupodivu si Spencera všimla pozvednutí ramen jako když si někdo povzdychne.

,A klid čarodějko. Mám plán.. Jenom se musíme dostat na východní stranu tyhle díry.,

,To by mě fakt zajímalo jestli ten plán nezahrnuje kouzelne fazole nebo létající koberec. Víš že kdybys mě dovolila užít magii bylo by to jednodušší? Nebo ne?, Vyzývavě do ní zabodla pohled oříškových očí. Nebo se to Spenceře zdálo. Povzdechla si. Tenhle kšeft jí byly bohové dlužni. Ale odměna za splnění byla opravdu super.

,Copak? Unavená?, posměšně se na ni bruneta uculila. Proč mě pořád musí napadat? Jo chápala že ji možná vede na smrt ale na rozdíl od lovců hlav jí zatím nijak neublížila.

Beze slova trhla řetízkem a vydala se pomalu k okraji slumů, které tvořily okrajové části Marnionu. Ty sestávali z polorozpadlých, jedno až dvoupatrových budov. Většinou lepenice, s chrastím místo střech, pomazané blátem. Prostě úžasné místo. Doufala že místní si na jejím záložním plánu nesmlsly. Jinak by udělala cokoli aby tu díru vypálila.

Budova ke které se bez větších incidentů přiblížily byla o dost větší. Byla to něco jako stodola ale v horším stavu než tak ve které se předtím schovávali. A taky z dálky víc smrděla.

,Neříkej že jdeme tam? Smrdí to jak žumpa.., Ashen nakrčila nos. Hmm roztomilé pomyslela si blondýna. A znovu se zahleděla na okolí žumpy... pardon.. budovy.

,Co se ti nezdá? Moc zhyčkaná že? To víš tady ti lidé na rozdíl od privilegovaných nemají moc z čeho vybírat. Takže radši mlč.., Už jí začinala lézt na nervy.

,Nic o mě nevíš., Zaslechla ten tichý šepot, tak slabý že to mohl být závan větru. Pozorněji se zahleděla na její profil. Zdálo se jí to nebo zahlédla vlhkost v koutku očí? Nesmysl... Ale i tak to pomyšlení v ní vyvolalo touhu jí obejmout kolem ramen. Odolala tomu. Pozorně si prohlížela blízké okolí. Když tohle místo vybírala netušila že se to bude hodit. Kolem budovy byla docela zástavba takže se špatně dalo hlídat a pro uprchlíky by bylo snadnější se k ní přiblížit nepozorováni.

Když nespozorovala nic co by budilo podezření, vykročila ve stínu kolem budov obklopujících stodolu. Bylo dost ticho. Divné ticho. Ale jestli se chtějí z Marnionu dostat musí do té barabizny. Jestli by zůstali v městečku déle, našli by je rychle. Při předchozí návštěvě lovkyně zjistila že budova má víc míst jak se dostat dovnitř. A k jednomu se blížily. Hromada všemožného bordelu kryla pod polorozpadlou střechou uvolněná prkna kudy se dalo protáhnout dovnitř. Když se s menšímy obtížemi dostali do budovy, ukázalo se že smrad pochází z malých ohrádek kde byly zavřená prasata. A v zadní části...

,Ahoj krasavče.., zavrněla blondýna když se ze tmy ozvalo hluboké zařehtání. Ze tmy se vyloupl obrys velkého koně. Celý černý s dlouhýmy rousy nad kopyty. Hned se hrnul k drobné blondýně která z jakoby bezedné mošny vytáhla jablko. Zdálo se že na čarodějku zapomněla. Ta s s údivem sledovala jak se velký kůň nechá drbat a jak se paprsky měsíce odráží na spletené hřívě.

Když Spencer ucítila škubnutí nejprve mu nevěnovala pozornost. Plně ji zaměstnával její kůň. To že najednou necítí řetízek kolem ruky a cití ostrou bolest jak se jí vyškubnul z ruky ji došlo jaksi spomaleně. To už kůň řehtal jak ho nenadalý pohyb vylekal.

,Sakra... , zavrčela lovkyně. A vyrazila. Naštěstí bruneta měla s nočním viděním trosku problémy. No trošku je mírný výraz. Jak vyrazila přesně směrem od Spencery povedlo se jí něco co se stává jen ve špatných příbězích. Když ji mezi oči zasáhla nahrubo udělaná násada od hrábí která ji v podstatě katapultovala zpátky k lovkyni chvíli se neozval zádný zvuk kromě jejího vyjeknutí. A následovaný řehotem blondýny která prostě nemohla jinak. Když k ní došla a zvedla konec řetízku který se lesknul v paprscích měsíce a jedné drobnosti, přidřepla do bobku k schoulené brunetě která si tiskla nos. Slyšela drobné vzlyky a když natáhla ruku aby se jí dotkla ucítila jak se chvěje pod náporem tichého pláče. Když ucítila Spenceřinu ruku, trhla ramenem aby se dostala z jejího dosahu. I když ve výsledku to bylo úsměvné, přesto se pokusila utéct.

,Tak takhle by to slečinko nešlo., zavrčela schválně zlým hlasem blondýna. Trhnutím ji zvedla na kolena. Přiblížila obličej těsně k jejímu. Dívala se ji přimo do očí zalitých slzami. A pak ji vlepila facku. Ne moc silnou ale dostatecnou aby ji zabolela. Čarodějka instinktivně zvedla ruce k tváři. ,Ještě jednou se o něco takového pokusíš a nebude to jen tohle. Možná i zauvažuju o tom že ta odměna za živou není tak velká aby jsi mi stála za to riziko. Takže pokud chceš tohle ukončit dřív.. stačí podobný záležitosti a rozloučíme se.. je to jasné?, S tím dloubla brunetu do prsou. Ta měla vytřeštěné oči. A asi si uvědomila jak riskuje. Začala rychle kývat hlavou a zároveň si držela u obličeje ruce.

Přivázala ji k břevnu u svého koně a šla ho připravit aby mohli rychle odjet. Trosku litovala že poměrně dost věcí nechala v hostinci ve vnitřním městě ale naštěstí tam nebylo nic důležitého, jelikož to co potřebovala měla u sebe a nebo v sedlových brašnách. Majitelům barabizny zaplatila předem a tak necítila žádnou lítost že mizí pryč. Ashen celou dobu co připravovala věci k odjezdu byla potichu a nejspíš pořád v šoku. Spenceru mrzelo že se tak musela chovat ale potřebovala aby se jí bruneta bála. Aspoň prozatím. Stále se snažila poslouchat jestli se kolem něco neděje. Prasata naštěstí většinou spala a tak nevytvářela nějaký extra zvuk. Fakt to všechno bylo moc snadné. Podle jejích zkušeností je měli dávn najít. Takovéhle štěstí prostě lidi nemívají.

Když měla vše připravené, odvedla Ashen ke koni kde jí za řetízek přivázala k sedlu. Pak jí pomohla na horu což nebylo se spoutannýma rukama nic moc. Za uzdu vyvedla svého oře k vratům a chystala se je otevřít. Když zahlédla probleskovat mezi prkny oheň zarazila se....

,Jestli nevyjdete ven tak tu barabiznu podpálíme!!!, zařvání které bylo trošku tlumené bylo ale dostatečně slyšitelné aby ho slyšeli.

,A co hodláš dělat teď?, zeptala se bruneta se strachem v očích. Evidentně toho bylo na ni moc jelikož měla doširoka otevřené oči.

,Klídek... nedělám to poprvé., Spencera měla v očích náhle veselé ohníčky. To v brunetě vyvolalo jistou obavu... No uvidí se jak se dostane přes tenhle problém... dlouhá noc pokračovala..