Další velký krok

Napsala: kozmicblues, Překlad: petrSF

Spencer se rozhlédla po svém růžovém, trochu dětsky působícím pokoji a nervózně u toho poklepávala prsty. Vzhled pokoje vůbec neodpovídal tomu, co se ten den chystala udělat. Tedy co měla udělat. Zatroubení se mělo ozvat už před dlouhými sedmi minutami. To rozhodně nebylo dobré znamení. Teď už to bylo osm minut. Ne, to musel být osud.

Netrpělivě došla k oknu a rozhlédla se na obě strany, kam až její oči dohlédly. Napravo konečně uviděla přijíždět známé auto, valilo se ulicí jako malá černá sněhová koule a bylo stále větší a větší. Blondýna zvedla svou značkovou kabelku, dárek k Vánocům od téže řidičky, která už nejspíše stihla dojet k domu, a vyrazila ke schodům.

"Ty někam jdeš, Spence?" zeptala se jí matka, když ze své ložnice uslyšela zavrzání schodů.

"Jo, brzo se vrátím," odpověděla blondýna tak klidným tónem, jaký ze sebe dokázala dostat. Brzo? Možná. Spíš brzy ráno. Zítra.

"Tak jo. Buď opatrná, broučku." Buď opatrná? To znamenalo... ona to... ne, nemohla to vědět. Konec konců žili v L.A. Každý tu musel být opatrný. Matka jí k tomu už určitě nabádala dřív, že ano?

"Budu. Ahoj, mami."

Scházela po schodech dolů a ledabyle jela rukou po hladkém dřevěném zábradlí, až narazila na prázdný prostor a ocitla se dole. Konečně se ozvalo dlouho očekávané zatroubení a tak trochu přidala do kroku.

Venku se vše zdálo stejné. Stejné teplé počasí. Stejné nebe. Stejný smog. Podívala se před sebe. Na příjezdové cestě na ni čekal jako věrný zlatý retrívr stejný černý kabriolet a Spencer se přes svou velkou nervozitu musela usmát.

"Ahoj, lásko," přivítala ji řidička. Počkala, až byla blondýna v pořádku usazená v autě, a jemně ji políbila na rty.

"Ahoj, Ash." Blondýna sledovala, jak její přítelkyně zařadila zpátečku a pomalu vyjela na ulici. Opravdu tam jedou. Už byly na cestě. Opravdu se to dělo.

"Jsi v pohodě?"

"Jsem nervózní," vyhrkla Spencer.

"Nechceš to udělat?" zeptala se Ashley tiše.

"Ne, chci. Jen jsem... nervózní."

"Že děláš chybu?"

"Ne! Ne, o to nejde. To jenom, že... naši vyletí z kůže, až to zjistí."

"Nemusíš jim to říkat hned," navrhla bruneta.

"Já vím. Ale nakonec to stejně zjistí. A víš, jaká má máma je."

"Jo."

"Ale chci to udělat. Vážně," ujistila ji Spencer a vzala starší dívku za ruku. Ashley se usmála, a když zastavily na červenou, na blondýnu se otočila.

"Jo?"

"Jo."

"A proč?" zeptala se Ashley. Odpověď znala. Cítila ji v srdci. Ale slyšet to nahlas to nějak celé dělalo ještě reálnější.

"Protože tě miluju. A chci, aby to všichni věděli," zazubila se Spencer a něžně přitiskla rty na brunetiny, než se za nimi ozvalo zlostné zatroubení, aby je upozornilo, že už svítí zelená. "Tajně jsem to vždycky chtěla. Bylo na tom něco... nevím, mělo to nádech Rose a Jacka z Titaniku. Ale nikdy mě nenapadlo, že budu takhle mladá, chápeš?"

"No, oběma je nám osmnáct."

"A pořád chodíme na střední a bydlíme u rodičů."

"Už jen pár měsíců," připomněla jí Ashley se zazubením. "Kromě toho už není devatenáctý století. V dnešní době už jsou tyhle věci legální."

"Tyhle věci? Bože, mohla jsi to naznat trochu neformálnějc?"

"Promiň. Myslela jsem to tak, že... lidi můžu podniknout tenhle... důležitej krok ve vztahu..."

"Přestaň, přestaň, už jsi to zkazila," přerušila ji blondýna v předstírané frustraci.

"Miluju tě?"

"To je otázka?"

"Ne. Miluju tě," opravila se starší dívka, zatímco si hrála se stříbrným prstenem na Spenceřině levé ruce. Sama byla hodně nervózní, ale věděla, že kvůli blondýně musí působit klidně. Vjela na dálnici jako už tolikrát předtím. Přesto tentokrát cítila rozdíl.

Bez ohledu na hmatatelnou nervozitu visící ve vzduchu zabředly během minutí několika dalších sjezdů do lehké, nezávazné konverzace.

"Jsme objednaný, že jo?" zeptala se Spencer.

"Samozřejmě."

"Tak jo, fajn. Nečekala jsem, že to bude takhle daleko."

"Jo, no, slyšela jsem o tom místě samý dobrý věci."

"Vážně? A od koho?" zasmála se blondýna. Zajímalo ji, jestli Ashley opravdu znala někoho, kdo tam byl.

"No, od... lidí."

"Kecáš, jako když tiskne."

"Ale kecám hezky, že jo?"

"Jo. Kecáš hezky."

"Taková jsem já," usmála se bruneta. "Každopádně jsem si našla na netu hodnocení. Neměli vůbec žádný špatný, všichni se zdáli hodně spokojený." Samozřejmě. Každá věc na světě od malého zastrčeného nehtového studia po jediného McDonalda v celém Nepálu mělo na internetu hodnocení. Vítejte v novém tisíciletí.

"Fajn." Když auto sjelo z dálnice, Spencer se zase zrychlil tep. Blížily se k cíli. Sklopila zrak a přemýšlela, jestli je to, co měla na sobě, pro tu příležitost vhodné. "A ty jsi nervózní?"

"Trochu," přiznala Ashley. "Chci říct... je to natrvalo, ne? Jakmile to uděláme, už to nepůjde vzít zpátky."

"No, ve skutečnosti nic není doopravdy natrvalo."

"Kromě nás." Spencer se zazubila. Nějakou dobu to trvalo, ale jakmile si Ashley zvykla na to být ve vztahu, rozvinula se u ní schopnost říkat správné věci ve správných okamžicích. Tohle rozhodně nebyla výjimka.

"Kromě nás," souhlasila blondýna a stiskla druhé dívce ruku. Vrátila se v myšlenkách do dne, kdy se to rozhodly udělat. Bylo to na posledního Valentýna, kdy spolu přes více než nepřízeň počasí strávily dokonalý den. Obyčejně slunné město zažilo několik bouří a následně záplav, téměř všichni se ocitli bez proudu a byla uzavřeno hodně silnic, u nichž nedokázal chudák odvodňovací systém pojmout vytrvalé přívaly lijáků. Jelikož den předtím jely k Ashley domů, zavřené silnice znamenaly legitimní a přijatelný důvod, aby minimálně další den u Ashley zůstaly. Vzhledem k výpadku proudu bruneta vyhrabala svíčky a rozmístila je ve svém pokoji. Díky svitu svíček, zvuku deště za oknem a mimořádně romantické atmosféře uvnitř se Spencer, pokud to bylo vůbec možné, do Ashley ještě více zamilovala. Celý den strávily povídáním, jedením nezdravého jídla, líbáním a milováním, a když se blondýna uprostřed noci probudila a přistihla Ashley, jak ji pozoruje a jemně hladí vlasy, věděla beze vší pochybnosti, že většina lidé stráví celý život hledáním toho, co ona měla v pouhých sedmnácti přímo před sebou. Uzavřely dohodu: ještě před maturitou svůj vztah zoficiální a nyní, o patnáct měsíců později, se k tomu chystaly. Žádné formality, žádná oznámení rodičům... udělají to takto.

"A jsme tu," oznámila Ashley a vytrhla tím mladší dívku ze zamyšlení. Spencer se rozhlédla. K jejímu překvapení ta místo vypadalo, jak si ho představovala. Malá budova v okrajové části města, na parkovišti hrstka dalších aut. Ta budova nepůsobila luxusně ani pajzlovitě a její vnějšková normálnost ji uklidnila, alespoň trochu.

Vyskočily z auta a bruneta došla na druhou stranu k blondýně. Ještě jim pár minut zbývalo, nebylo třeba spěchat. Ashley dala Spencer ruku na bok a pak i druhou. Přitáhla ji k sobě a blondýna následně položila ruce volně kolem Ashleyina krku a opřela si čelo o čelo druhé dívky.

"Jsi si jistá, že jo?" zeptala se bruneta nadále vyrovnaným hlasem.

"Ano. A ty?"

"Jo," líbla Ashley blondýnu na koutek úst. "Miluju tě."

"Já tě miluju víc."

"Ne-e."

"Jo-o."

"Originální odpověď."

"Hej!"

"Taky jsi mohla napodobit Stephanie z Plnýho domu a odseknout 'Jak krutý!'," škádlila starší dívka a vysloužila si od druhé dívky hravé šťouchnutí. Ale dál se držely a Ashley znovu zvážněla. "Nemusíme do dělat."

"Já vím."

"Můžem se vrátit domů a dělat, jako by se nic nestalo. Kde není žalobce, není soudce."

"A to bys chtěla?"

"Ne."

"Já taky ne," odvětila blondýna a vysloužila si od Ashley úsměv. Tentokrát se naklonila, smazala vzdálenost mezi jejich rty a políbily se naplno, vášnivě. A i v té chvíli, dva roky od chvíle, co spolu začaly chodit, cítila Spencer v břiše stejné chvění, jako první noc, kterou spolu strávily.

"Pojď," řekla Ashley a vzala Spencer za ruku. Ruku v ruce se vydaly ke vchodu. Když vešly dovnitř, Spencer znovu překvapilo, jak normálně to tam vypadá. Čekala bezpočet fotek na zdech, nevkusnou výzdobu a čekající divné lidi. Ale byla tam jen normálně vypadající recepční, která je s mrknutím do objednávkové knihy hned přivítala.

"Ashley a Spencer?"

"Jo," odvětila Ashley.

"Čekají na vás vzadu." Bruneta se usmála na svou přítelkyni a vydaly se do zadní místnosti, aniž by jim recepční alespoň popřála 'hodně štěstí'.

"Neboj, lásko," zašeptala Ashley. "Jestli budeš chtít vycouvat, stačí říct."

"Miluju tě."

"Taky tě miluju."


O mnoho hodin později ležela Spencer v Ashleyině posteli se šťastným výrazem po milování, obě byly nahé a unavené. Byl to dlouhý, vyčerpávající den, ale rozhodně šťastný i významný. S jednou rukou přes blondýnu si Ashley líbala cestičku po Spenceřině bradě.

"Dnešek nebyl tak hroznej, že ne?" zamumlala.

"Ne, vůbec. Bolelo to mnohem míň, než jsem čekala," odvětila mladší dívka se zazubením.

"Říkala jsem to."

"Jo, no, nemyslím, že to v nejbližší době podstoupí znova."

"Nejspíš ne," souhlasila Ashley. Pokračovala v polibcích až se dostala ke Spenceřiným rtům. Po počátečním vášnivém polibku ji překvapilo, že se druhá dívka odtáhla. Překvapení se změnilo v pobavení, když blondýna otočila Ashleyino zápěstí a zvedla si ho ke rtům. Jemně pofoukala nově ozdobenou kůži a pak na ni vtiskla nejjemnější polibek, který Ashley kdy dostala.

"Kdyby to pořád pálilo," řekla Spencer s úsměvem. Bruneta se podívala na písmeno 'S' na svém zápěstí a pak zpátky na Spencer. Snažila se potlačit úsměv, ale nedokázala to.

"Tak to bych ti to asi měla oplatit," poznamenala s jiskrou v očích. Blondýna zrudla.

"To asi jo." Bez dalších slov Ashley nadzvedla přikrývku, odhalila Spenceřina nahá ňadra, pak břicho, pak boky a pokračovala dál, až byla blondýna úplně odkrytá. Pak zahájila, co Spencer připadalo jako nejdelší, nejmučivější (ale zároveň příjemný) líbací přesun dolů, který blondýna kdy zažila. Ashley začala na klíční kosti mladší dívky, pokračovala dolů a věnovala náležitou pozornost všemu, co se jí se jí po cestě naskytlo. Nakonec se zastavila a zvedla rty ze Spenceřina pevného břicha. Blondýna ucítila na své písmenu 'A' teplý dech, a když se něžné rty jemně přitiskly k její pokožce těsně nad pánevní kostí, nemohla si pomoct a uniklo jí tiché zajíknutí. Napůl očekávala, že bude bruneta pokračovat, ale když se to nestalo a Ashley si místo toho znovu lehla na postel a obě je přikryla, blondýna nebyla vůbec zklamaná. Přitulená k Ashley, s rukama starší dívky kolem sebe, by mohla přísahat, že nikdy v životě nebyla spokojenější. Byla v dokonalém teple... bezpečí. Šťastná. Bez ohledu na tetování.

KONEC



autor stránek
petrSF

Zpět na hlavní stranu